Mladá fronta DNES: Mobilní lovci černých výfuků

Pojízdné stanice měření emisí kontrolují v ulicích auta, jejichž výfuky nefungují, jak mají.

Nejmladší vozový park má z České republiky Praha. I po hlavním městě se však pohybuje velké množství aut, která otravují ovzduší víc, než by „papírově“ měla. Prokázal to test Centra služeb pro silniční dopravu, které letos pořídilo mobilní stanice emisní kontroly. S jejich pomocí policie odchytávala podezřelé vozy, přičemž zjistila, že ke zvláště častým hříšníkům patří dodávky. Téměř čtvrtina vytipovaných aut nesplnila emisní limity, jak uvádí zpráva ministrů dopravy a životního prostředí Vladimíra Kremlíka a Richarda Brabce. „Výzkum Centra udržitelné mobility už dříve prokázal, že velkou část zplodin do ovzduší vypouštějí i novější auta ve špatném technickém stavu, která současně nedodržují zákon, a to paradoxně více než třeba auta starší výroby,“ upozornil Brabec. Měření bylo součástí pilotního mobilního měření Centra služeb pro silniční dopravu. To během tří letních měsíců kontrolovalo vozy v Praze, zda splňují zákonné požadavky. „Mobilní jednotky zkontrolovaly celkem 444 vozidel, z nichž 141 vytipovaly k měření emisí. Technicky nezpůsobilých bylo 33, tedy čtvrtina z vytipovaných vozů a sedm procent z celkových kontrol,“ uvádí ředitelka Centra služeb pro silniční dopravu Lenka Zborníková. Vozidla pro měření emisí byla vybírána cíleně podle stavu auta. Kromě mechanických poškození výfuků a kouřivosti motorů, která byla obvykle způsobena špatnou údržbou, kontroly odhalily závady řídicích jednotek emisních systémů (ze zásuvky OBD) a také vozidla se signalizovanou chybou motoru. Specifickým problémem je pak provoz aut s motorem, který má poškozený nebo špatně udržovaný filtr pevných částic. Všechna vozidla, jež v testech nevyhověla, musela do 30 dní projít technickou prohlídkou a přeměřením emisí. Nejvíce problémů měly dodávky, následovaly běžné osobní automobily. Naopak autobusy a nákladní vozy vykázaly problémů výrazně méně.

Na staří nezáleží

Druhá fáze pilotního mobilního měření pokračovala v dalších dvou krajích. Příští rok se kontroly rozšíří na celou republiku. Ministerstvo dopravy k tomuto účelu nakoupilo další dva přístroje. Jedna sada přístrojů (jeden pro měření emisí dieselů, druhý pro benzinové a plynové vozy) vyjde asi na 300 tisíc korun. „Všechna zařízení chceme využívat maximálně efektivně, a to jak v rámci běžných silničních kontrol, tak při speciálních příležitostech, jako jsou velké motoristické akce,“ uvedl Vladimír Kremlík. Vedle mobilního měření emisí obě ministerstva v minulosti spolupracovala na zpřísnění technických i emisních kontrol pro naftová vozidla, které platí od loňska. Resort dopravy také připravuje preventivní akce, během nichž si zájemci budou moci nechat zdarma a bez sankcí přeměřit emise svých vozů. Dalším krokem spolupráce je kontrola vozidel vyjíždějících přímo ze stanic technické a emisní kontroly. Překračování limitů koncentrací oxidu dusíku, jemných prachových částic nebo u benzo(a)pyrenu vykazuje Praha, Brno i další aglomerace. Vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva na těchto místech je problém obzvláště závažný. Řešení je přitom ryze technické. „Téměř u všech aut platí, že emise částic závisí na kvalitě konstrukce, seřízení a údržby vozidla. Základní problém tedy není v samotném stáří vozidel, ale v jejich špatném technickém stavu,“ uvádí Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT v Praze, který je expertem na měření emisí. „Pokud řidiči jezdí s nefunkčním filtrem pevných částic, poškozují zdraví obyvatel měst, protože lidské tělo neumí ultrajemné částice emitované moderními motory odfiltrovat,“ uvádí Vojtíšek. Částice jsou pouhým okem neviditelné a o to nebezpečnější. Usazují se hluboko v plicních sklípcích, pronikají do krve i do mozku a přispívají k řadě závažných onemocnění. Specifickým problémem je provoz motorů se špatně udržovaným nebo poškozeným filtrem pevných částic. Potvrdilo to i testování v provozu, při kterém většina nevyhovujících aut měla naftový motor. Benzin spalovalo pouze devět aut z třiatřiceti, která neprošla.

Otravují také posádku

Přísnější pravidla pro kontrolu aut s dieselovým motorem platí od roku 2018. Týkají se hlavně limitní hodnoty kouřivosti, která se měří na stanicích technické a emisní kontroly. „Spolehlivě tak odhalí vozidla s nefunkčním filtrem pevných částic. Pokud emisní prohlídka chybu zjistí, musí ji majitel do 30 dní odstranit, jinak ztratí technickou způsobilost k provozu,“ vysvětluje Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí. Auta s vykuchaným nebo poškozeným filtrem pevných částic neotravují jen okolí, ale také posádku vozu. Prokázal to speciální test odborníků na měření emisí ČVUT a Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Oblak karcinogenních částic vypouštěných dieselovými motory si totiž takové auto vozí s sebou. Simulace běžných každodenních situací prokázaly, že vysoká koncentrace rakovinotvorných částic je nejen v blízkém okolí vozu, ale za určitých okolností i uvnitř. Množství pevných částic v interiéru vozu s odstraněným filtrem pevných částic bylo při měření až čtyřicetinásobné v porovnání s emisně nejhoršími pražskými křižovatkami za plného provozu. Posádka se tak v uzavřeném prostoru kabiny vozu vystavuje intenzivní expozici karcinogenních látek. Potvrdil to experiment se Škodou Octavia Combi s naftovým motorem 1,6 TDI o výkonu 77 kilowattů. Auto bylo vyrobeno před osmi lety, od té doby ujelo 223 tisíc kilometrů a má známou servisní historii pouze v autorizovaném servisu. Pouze pro potřeby tohoto testu byl škodovce odstraněn filtr pevných částic a zjistilo se, že průniku částic do kabiny nezabrání ani zavřená okna a dveře (viz grafika Koncentrace pevných částic v kabině auta bez filtru DPF). Pevné částice z výfukových plynů se dovnitř dostaly přes kabinový filtr vnitřní ventilace, a to v míře, která odpovídá zhruba trojnásobku hodnot naměřených na nejzatíženějších komunikacích metropole ve špičce. „Po skončení laboratorního měření a simulací v uzavřeném areálu byl automobil opět uveden do stavu, ve kterém splňuje podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, tedy osazen DPF a vybaven homologovaným softwarem,“ popisuje Karel Starý, vedoucí servisních služeb Škoda Auto Česká republika. „Ceny filtrů pevných částic v porovnání s finanční náročností odstranění vložky a nutných softwarových úprav přesvědčí většinu motoristů, že nelegální úpravy nedávají smysl nejen ze zdravotních a ekologických hledisek, ale ani ekonomicky,“ dodává Starý. Škoda Auto loni přistoupila k jejich výraznému zlevnění, pro testovanou octavii tak stojí od 12 900 korun. „Účinnost správně navrženého a bezvadně fungujícího filtru pevných částic je 99 procent,“ říká Martin Pechout z Katedry vozidel a pozemní dopravy na Technické fakultě České zemědělské univerzity v Praze.

Zanedbaná údržba

Filtry pevných částic jsou poslední dobou obrovským tématem. Moderní vůz s naftovým motorem už bez něj nekoupíte a nově je dostávají i benzinové vozy osazené systémem přímého vstřikování paliva. Podle servismanů stojí za většinou problémů s filtrem zanedbaná údržba vozu a nekvalitní palivo. Často není problém s filtrem, ale s jinými komponentami motoru. Většina filtrů pracuje bezchybně, nadměrné zanášení až selhání filtru jsou většinou důsledkem závady nebo nadměrného opotřebení motoru. Škodí i dlouhodobé používání nevhodného paliva či olejové náplně. Majitelé vozů s upravenými, vymontovanými nebo poškozenými filtry v provozu škodí životnímu prostředí i spoluobčanům. Řidiči, který na běžných komunikacích takový vůz používá, hrozí pokuta až do výše 50 tisíc korun.

Mladá fronta DNES | 10.12.2019 | Rubrika: Auto | Strana: 14 | Autor: František Dvořák