ČRo Plus Zaostřeno: Skládky mají postupně mizet z české krajiny

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Skládky mají postupně mizet z české krajiny. Jejich úplný zákaz ale není reálný. To říkají ekologové i starostové obcí. Nejsou spalovny, třídíme sice víc a víc, ale pořád jen o něco víc než třetinu odpadu, který v domácnostech vyprodukujeme. O budoucnosti odpadků v Česku a také tak trochu obchodování s nimi je dnešní Zaostřeno a při jeho poslechu vás vítá Vít Pohanka. Z hlavní silnice mezi Přibyslaví a Žďárem nad Sázavou odbočuji na okresku směrem na Pořežín. Po zhruba kilometru přijíždím k areálu skládky. V posledních víc než 20 letech tady rostl a ještě pořád roste impozantní kopec odpadků, které sem vozí mimochodem také z okresního Havlíčkova Brodu a Žďáru nad Sázavou. Chci si udělat přímo na místě představu, jak vypadá provoz takového zařízení a jaký je jeho význam pro Přibyslav.

Martin KAMARÁD, starosta, Přibyslav /ODS/ --------------------

Ale to je otázka předpisů a dalších věcí. Udělat nějaká biketrialová trať jakoby, jo, na to, na těchhle svazích, protože samozřejmě ...

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Mým průvodcem je starosta čtyřtisícového města Martin Kamarád z ODS.

Martin KAMARÁD, starosta, Přibyslav /ODS/ -------------------- Je to skládka, která je v provozu od roku 1995, a za tu dobu zde bylo uloženo do konce loňskýho roku 820 tisíc tun směsnýho komunálního odpadu. Kromě toho tady máme další provozy, který nám zajišťujou tu separaci jednotlivých druhů odpadů. Ať už je to kompostárna, kde zpracováváme zelené dopady, ať už je to třídící dvůr, anebo potom deponie materiálů ostatních odpadů.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Deponie? Co to znamená?

Martin KAMARÁD, starosta, Přibyslav /ODS/ --------------------

Tam v podstatě ukládáme hlíny a hliněný odpady ze staveb, který jsou dále použitelný, kde odpovídají výluhy k tomu, aby ten materiál byl nadále využíván. My uvidíme před sebou tamhle novou rekultivaci skládky a třeba ho primárně používáme právě pro rekultivaci té skládky stávající.

Vít POHANKA, moderátor -------------------- Pojďme tedy to popsat přímo posluchačům, co tady vidíme teďka před sebou. Martin KAMARÁD, starosta, Přibyslav /ODS/ --------------------

My začínáme v podstatě od konce. Před sebou vidíme čerstvě dostavené nové pole pro skládkování, který je vytvořeno zemními pracemi, kde vzniká vana pro uložení odpadů. Následně jsou dávány fólie, které mají zachytit únik škodlivin z toho směsnýho komunálního odpadu, který zachytávají veškerý vody, z té skládky, který se můžou do ní dostat. A potom jsou položeny pneumatiky, na nich kačírek, který tvoří tu vrstvu, a na který bude ukládán samostatný odpad.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Kačírek, to je druh štěrku asi ...

Martin KAMARÁD, starosta, Přibyslav /ODS/ --------------------

Je to druh křemenitýho štěrku, který zase nemá žádný výluh.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Takže jenom abych se ujistil, že tomu rozumím dobře, v podstatě tady se snažíte zajistit nebo musíte zajistit, aby nic neprosakovalo z těch odpadů třeba do spodních vod.

Martin KAMARÁD, starosta, Přibyslav /ODS/ --------------------

Přesně tak. Ono ta skládka ve výsledku, když bude uzavřená, tak vznikne obrovský pytel z té fólie, která se posvařuje, a na ten je potom daná zemina a osázená a oseta trávou.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Takže tamhle už vlastně tam před sebou vidíme takový podlouhlý vršek, tak pod ním už jsou uložené některé ty staré odpady. Martin KAMARÁD, starosta, Přibyslav /ODS/ --------------------

Tady všude byla takováhle vana, a tahle hora, která tady vlastně vznikla, je hora z odpadků. Teďkon se blížíme k druhýmu poli. Tohle je aktivní živé pole. My máme dvě ty pole, tohle pole číslo 5, kde vlastně začínáme se skládkováním od loňskýho roku, jak samozřejmě komunální odpad, tak tady můžete vidět slévárenské písky ze Žďasu, které jsou výborné, řekněme, i pro to, aby se jimi ten odpad překryl. Trošku brání taky, řekněme, vstupu myší. My v podstatě tady vůbec nemáme na naší skládce problémy s hlodavci, díky tomu, že se tady ukládají tyhle písky mimo jiný. A slouží k zajištění. Vidíte, že tady je další etapa, kam vlastně navážíme v případě suchýho počasí a která vlastně bude postupně se vystavovat až do té výše finální úrovně skládky. To znamená ještě do nějakých dalších 30 let třeba.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Vy jste říkal, že ta skládka je tady od roku 1995. To se zakládala, jak se říká, na zeleném poli? Tady nic nebylo předtím?

Martin KAMARÁD, starosta, Přibyslav /ODS/ --------------------

Já musím říct, že to byl jeden z velkých počinů úplně prvního starosty města Mojmíra Novotnýho, který vlastně hned v 90. letech vybudoval 2 velký stavby, který nějakým způsobem řešily problémy životního prostředí v městě Přibyslav. Jednou byla čistička odpadních vod, kterou město Přibyslav nemělo, a druhou byla skládka. Protože problém Přibyslavi, tak jak tomu v těch socialistických letech bylo, byl ten, že odpady, komunální odpady se ukládaly, zavážely se jím různý rokliny, v blízkém okolí Přibyslavi, zásadně vznikaly živelně skládky, ta situace byla opravdu v tomhle katastrofální. Takže on i přes poměrně velký odpor, protože ta stavba byla považována za nějaký možný zdroj rizika, možný zdroj znečištění, prosadil výstavbu skládky. A nutno říct, že ta skládka do dneška je zajištění určitý odpadový bezpečnosti, jak pro město Přibyslav, tak pro města v okolí, i vlastně drobný obce v okolí. A zároveň je to významný zdroj příjmů městskýho rozpočtu nebo aspoň byl.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Co jste za ty peníze postavili?

Martin KAMARÁD, starosta, Přibyslav /ODS/ --------------------

Já si myslím, že díky tomu se v Přibyslavi postavilo téměř vše, co se tam dneska nachází. Od školy za 170 milionů po téměř kompletně zrekonstruovaný město. Teď tím myslím ulice v Přibyslavi, koupaliště, sportovní hala, vystavěná v roce 2000, tak to všechno mohlo vzniknout samozřejmě i s přispěním těch peněz. My jsme měli průměrně ročně na investice, řekněme, o 20 milionů víc než normální obec. A zároveň je potřeba říct, že část těch peněz šla zase zpátky do tý skládky, do tý rekultivace a tohohle zařízení.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Teď právě tady procházíme vlastně na kraji té skládky. Tady vidím, že se pasou ovečky.

Martin KAMARÁD, starosta, Přibyslav /ODS/ --------------------

Ne, to pozor, tohle je pořád těleso skládky. Tady to je jedna z nejstarších částí skládky. Tady se skládkovalo úplně na začátku. A to už je v podstatě rekultivovaná část, kde my sečení provádíme pomocí stáda, stáda ovcí. Tady můžete vidět už vzrostlý poměrně stromy nebo křoviska. Dřív preferovaly orgány ochrany přírody, aby se tady vysazovaly některý druhy stromů, dneska už preferují keře pouze, takže to je trošku rozdíl. Ale tohle je skutečně nejstarší část skládky. Takže pod náma je pořád odpad.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Rozloučil jsem se se starostou Přibyslavi Martinem Kamarádem. Mířím do Prahy na ministerstvo životního prostředí za ředitelem odboru odpadů Jaromírem Manhartem. Chci se ho zeptat na ten mnohými starosty obávaný rok 2024. A hlavně co má přinést dlouho, ale zatím marně očekávaná novela zákona o odpadech.

Jaromír MANHART, ředitel odboru odpadů, MŽP ČR --------------------

Rok 2024 neznamená pro Českou republiku úplný zákaz skládkování, znamená to omezení skládkování, a tím hlavním a jediným důvodem je splnění cílů v Evropské unii na odklon odpadů ze skládek a splnění jasných procentuálních hranic, které jsou dnes promítnuty do směrnice o odpadech.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

A ty jsou jaké? A jak si Česká republika stojí?

Jaromír MANHART, ředitel odboru odpadů, MŽP ČR --------------------

Jsou to cíle pro rok 2025 dosáhnout 55% úrovně recyklace komunálních odpadů, do roku 2030 je to 60 % a do roku 2035 65 % recyklace z celkové produkce komunálních odpadů.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

V České republice máme úroveň recyklace někde okolo 1/3 v tuhle chvíli?

Jaromír MANHART, ředitel odboru odpadů, MŽP ČR --------------------

Je to více než 1/3. Je to 38 % konkrétně.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Je to 38 %.

Jaromír MANHART, ředitel odboru odpadů, MŽP ČR --------------------

38 % komunálních odpadů z celkového množství 5,6 milionu tun dokážeme zrecyklovat, materiálově využít. Co je velkým problémem České republiky, že stále ukládáme z tohoto množství 2,5 milionu tun komunálních odpadů na skládkách bez jakéhokoliv využití. A to je úroveň 45 % z celkové produkce komunálních odpadů.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Ředitel odboru odpadů Jaromír Manhart. Svoz odpadů a recyklace zaměstnávají tisíce lidí. Jen ve firmách sdružených v České asociaci odpadového hospodářství jich pracuje 7,5 tisíce, a to už je docela velká síla. Podle výkonného ředitele asociace Petra Havelky nemají s postupným upouštěním od skládkování problém.

Petr HAVELKA, inženýr, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství --------------------

My dlouhodobě souhlasíme s tím evropským cílem omezení skládkování k roku 2035 na 10 %. Tento cíl jsme vždycky podporovali. V České republice je mimo jiné pozitivní také to, že nám se ve spolupráci s obcemi a s městy daří již devátým rokem každoročně snižovat míru odpadů ukládaných na skládky. A dařilo se nám to i bez potřeby jakéhokoliv navýšení poplatků. V tom novém zákoně se uvažuje o navýšení poplatků. My jsme pro navýšení skládkovacích poplatků, ale tak, aby to bylo vztaženo ke splnění toho evropského cíle k roku 35. Je důležité si uvědomit, že obce a města platí 85 % nákladů na komunální odpady. Proto by podle našeho názoru měl názor obcí a měst v té přípravě odpadového zákona být velmi důležitým parametrem té diskuze.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Inženýr Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství. Nakonec zazní názor profesionálního ekologa. Ivo Kropáček pracuje pro Hnutí DUHA jako expert na odpady. Spojili jsme se přes mobilní aplikaci. Dobrý den a díky, že jste si na mě udělal čas.

Ivo KROPÁČEK, ekolog, expert na odpady, Hnutí DUHA --------------------

Dobrý den.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Nejdřív, abychom měli tak trošku perspektivu. Já si docela dobře vzpomínám, že v 70. a 80. letech minulého století, kdy jsem vyrůstal, byly velké a otevřené skládky skoro za každým okresním městem. Existovala smetiště, lesy hyzdily početné černé skládky. Dnes je to aspoň z mého pohledu nesrovnatelně lepší. Jestli souhlasíte, kdy podle vás přišel ten hlavní přelom, kdy jsme i v Česku začali s odpady nakládat, řekněme, šetrněji?

Ivo KROPÁČEK, ekolog, expert na odpady, Hnutí DUHA --------------------

No, tak bylo to samozřejmě rok 1998, kdy začala přístupová jednání s Evropskou unií, no, a potom 1. května 2004, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, a vlastně jsme museli převzít celou tu evropskou legislativu, která například obsahovala skládkovou směrnici a přísné podmínky pro skládkování odpadů, kdy už nemohly být skládky za každou vesnicí nebo za každým okresním městem, v podstatě díry, do kterých se sypaly odpady, což byly takové jako docela tikající bomby časové, které se nevědělo, kdy ty odpady vlastně protečou do spodních vod a kdy budou znečišťovat spodní vody, ale už musely být zabezpečené, musely být docela hodně financované, musely tam být zabezpečení, aby se ty tekutiny z těch skládek nedostaly do podzemních vod a podobně. Muselo to být dlouhodobě sledováno. Takže takové skládky se musely vybudovat v České republice a vybudovalo se jich hodně. A my jsme se tímhlenstím dostali na úplně jinou úroveň odpadového hospodářství. Dovolím si říct, že nebýt Evropské unie a nebýt přísných předpisů Evropské unie, tak jsme někde na úrovni současného Srbska, Ukrajiny, Černé Hory.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Co by tedy z vašeho pohledu vláda měla dělat, jestli chce se skládkami opravdu postupně skoncovat?

Ivo KROPÁČEK, ekolog, expert na odpady, Hnutí DUHA --------------------

Určitě je potřeba, aby se stalo to, že ty skládky už nebudou nejlevnějším způsobem nakládání s odpady. V současné době je prostě nejlevnější ten odpad odvézt na tu, na tu řízenou skládku, protože ty náklady na to jsou jako nejnižší. Takže bychom měli postupně se zvyšovat, zvyšuje se třeba nějaká /nesrozumitelné/ na skládku, a to se dá ze strany státu udělat tím, že se zvýší skládková daň. My máme v současné době tu skládkovou, my máme skládkový poplatek, ale to je detail, na úrovni 20, 20 euro asi tak, nějakých 500 korun za tunu, kdežto v té, v té Evropě, v té západní Evropě to je kolem i kolem 60 euro, někdy ještě víc. To znamená, my máme ještě doopravdy jakoby, bylo by potřeba ten, ten skládkovací poplatek zvýšit, ale zároveň potřebujeme to udělat tak, aby se vyplatilo více třídit a recyklovat. Abychom jakoby nevedli jenom, nepřevedli ty odpady ze skládek třeba ke spálení, ale abychom tam doopravdy šli ještě o ten, o ten stupínek výš v té odpadové hierarchii a upřednostnili třídění a recyklaci. No, a tam jsme jako Hnutí DUHA navrhli takzvanou recyklační slevu, a jsme moc rádi, že ministr Brabec se k ní přihlásil a chce vlastně ten, tu novou skládkovou daň vlastně v tomto, tomto smyslu upravit. Kdy vlastně by došlo k zvýšení toho skládkovacího poplatku, aby to skládkování bylo dražší, ale pro obce, které budou hodně třídit a posílat odpad recyklaci, by to zvýšení bylo nízké nebo skoro žádné, to znamená, aby tam byl obrovský tlak na to, aby obce začly ty odpady více třídit a umožnily lidem lepší recyklační služby. Daly jim blíž kontejnery, nebo je motivovali ekonomicky, plať podle toho, kolik vyhazuješ, ten, kdo třídí, platí méně než ten, kdo netřídí.

Vít POHANKA, moderátor -------------------- Posloucháte pořad Zaostřeno, ve kterém se věnujeme tomu, jak budou obce a města nakládat s odpady. Jestli je reálné, aby se přestaly svážet do roku 2024 na skládky. Na mé otázky odpovídá Ivo Kropáček z Hnutí DUHA. Když bychom se na odpady a hlavně na skládky podívali trošku z druhé strany, máte třeba pochopení pro starosty, kteří by raději pokračovali ve stávajícím stavu, kdy se odpady svážejí na skládky, třeba i proto, že jim skládka na jejich katastru přináší docela velké příjmy?

Ivo KROPÁČEK, ekolog, expert na odpady, Hnutí DUHA --------------------

Já tomu rozumím. To byla v podstatě součástí tehdá toho vstupu do, České republiky do Evropské unie, kde my jsme vlastně vyřešili rychle ten problém toho, že jsme přešli z těch v podstatě z hlediska evropské legislativy černých skládek na zabezpečené skládky. Ale bylo potřeba najít někoho, kdo ty zabezpečené skládky, které stály docela hodně peněz, zainvestuje. A tehdá jsme udělali něco, co třeba Němci neudělali. A oni doteďka mají prostě ve sběru komunálních odpadů komunální služby. Nepustili zahraniční investory. My jsme si zahraniční investory pustili. V pořádku jako, je to jeden z možností, vlastně to v podstatě privatizovali ty komuná..., ten svoz komunálního odpadu, je to jeden, jedna z možných cest, a ale to zase vyžaduje prostě vysokou regulaci. A ta tady nebyla tehdá vlastně snaha prostě to nechat vlastně volně, volný trh a podobně, takže my jsme si tady vlastně vytvořili nadnárodní společnosti, který nám zafinancovaly ty velké skládky, no, a ty z toho zase jakoby chtěly něco zpátky, jo? Tehdá vlastně ta legislativa i umožňovala svoz odpadu pouze těm firmám, které mají koncovku. To znamená, ten, kdo už měl zabezpečenou skládku, tak ten mohl svážet odpad. Tím jsme vlastně nejen, nejenom jim dali ty skládky, ale dali jsme jim ten svoz, aby z toho měly nějaké peníze, z toho svozu, a mohly si vlastně zpátky tu investici jakoby umořit a ještě z ní získat nějaký zisk. No, a zároveň jsme /nesrozumitelné/ my ale potřebujeme někde nějaké místo, kde ta zabezpečená skládka vznikne, tak jsme řekli, no, tak dobře, neuděláme skládkovou daň, tak jako mají všude v Evropě, uděláme skládkovací poplatek, daň je příjmem státu, řeklo se, že prostě za skládkování, za tunu skládkování se odvede nějakej peníz někam, na západě je to do státního rozpočtu nebo do nějaké státního fondu, a v Česku jsme řekli, ne, dáme to té obci, na jejíž katastru leží skládka. V té chvíli se vznikly i nějaké obce, které tu skládku na svém území chtěly mít. No, a jsou z toho velice dobře financovány, protože teďka jsem říkal, že ta, skládkovací poplatek v České republice je 500 za tunu, takže ta, té obci jde 500 za tunu skládkovaného odpadu. A z toho jsou, z toho v podstatě vznikly takzvané skládkové emiráty, které mají obrovské množství peněz úplně nepřirozeně. A jo, je to v pořádku, oni budou mít tu zátěž dlouhodobě, ale ty finance, myslím si, že nevyužívají jako do budoucna, ale používají hnedka teďka na zlepšení situace v té obci, a my jsme si tím vytvořili takovouhle, takovejhle problém. Takže je to, je to součástí toho problému, my jsme tady vlastně stvořili si obrovskou lobby pro skládkování na úrovni obcí a na úrovni v podstatě nadnárodních svozových společností, které vlastně by ten byznys si chtěly zachovat. Takže já tomu rozumím a je třeba najít při těch jednáních, hledáme způsob řešení tady těchhlenstěch problémů. A myslím si, že všichni vědí, že skládkování prostě končí. Jsme součástí Evropské unie, Evropská unie má přísná pravidla a říká, že prostě se má skládkovat pod 10 %. Takže my musíme najít cestu, jak z toho odejít.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Měl byste nějaký příklad země nebo zemí v Evropě, kde ten dlouhodobý problém skládek vyřešili nebo řeší z vašeho pohledu zatím nejlíp?

Ivo KROPÁČEK, ekolog, expert na odpady, Hnutí DUHA --------------------

Ono to je vždycky mix různch řešení. Hodně se mi líbí, teďka se hodně rozrůstá koncept Zero Waste, nulového odpadu, kdy obce si řeknou, ano, my bysme chtěly někdy do budoucna prostě neprodukovat žádný odpad, produkovat pouze využitelné suroviny. Směřují směrem k minimu, minimu toho směsného odpadu. Nejlépe, nejlépe někdy do budoucna na nulu. Takže to, zdá se to úplně přehnané. Nerealizovatelné. Ale pokud si dáte nějaký takovýhle cíl a postupně k němu snižuje..., přibližujete, tak kdo vám řekne potom, že jste neúspěšný, když se vám podaří odklonit 90 % odpadu? A jsou obce, my v České republice produkujeme nějakých 280 kilo toho směsného netříděného odpadu na hlavu. Já jsem zaznamenal, v Itálii prostě jsou obce, které produkují 20 kilo toho směsného komunálního odpadu. Jsou na desetině, desetině toho, co produkujeme, míň než desetině toho, co produkujou česká, česká města a obce. Čím to je? Je to tím, že oni prostě doopravdy dlouhodobě, 20 let pracují na tom, krok za krokem, že snižují množství směsného odpadu. A dokonce to do..., jde i tak daleko, že tam třeba narazili na to, že ve směsném odpadu jim zůstávají kelímky od toho Nespressa třeba, Italové, a tak řekli, no, tak tohlensto prostě nemůžete vyrábět nerecyklovatelné. To musíte prostě změnit. A ta firma změnila, změnila výrobu tak, aby, aby prostě to těm obcím nekončilo v tom směsném odpadu. Šla tomu naproti. A to je, myslím, že cesta. Prostě začít pracovat na tom, krok za krokem, aby to, toho směsného odpadu bylo co nejméně.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

Konstatuje Ivo Kropáček z Hnutí DUHA. Díky za váš čas.

Ivo KROPÁČEK, ekolog, expert na odpady, Hnutí DUHA --------------------

Taky děkuji.

Vít POHANKA, moderátor --------------------

A tím končí dnešní pořad Zaostřeno. Vysílání Českého rozhlasu Plus ale samozřejmě pokračuje. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vít Pohanka.

(26.10.2018)