Týden: My a korupce? To nemyslíte vážně!

Nezbylo nám než vládnout s komunisty a ČSSD, když nás odmítla ODS, tvrdí RICHARD BRABEC, místopředseda ANO a ministr životního prostředí. Největším problémem, kterému bude Česko v příštích letech čelit, je podle něho sucho. Pokud zemědělci a lesníci nezačnou něco dělat, v některých oblastech voda zcela zmizí.

* Vláda s důvěrou vznikla devět měsíců po volbách, neúřaduje ani měsíc a už rezignovali dva její členové, stále nemá ministra zahraničí a v jejím čele je trestně stíhaný premiér. Jaký z toho máte pocit?

Trvalo to dlouho, máte pravdu. Mohlo to být jednodušší a dříve. Kdybychom se dohodli s ODS, měli bychom sto tři hlasy, ale odmítli nás a museli jsme hledat kompromisy s ČSSD. A teď mi řeknete, že problém byl Babiš a bez něho – s jiným premiérem z ANO – to bylo možné. Ale tak to není.

* Samozřejmě, tvrdí to i lidovci a další strany.

My jsme šli do voleb s Andrejem Babišem jako lídrem a kandidátem na premiéra, vše o něm bylo známé a drtivě jsme vyhráli volby…

* Drtivé vítězství by bylo získat nadpoloviční většinu, máte však osmasedmdesát poslanců a bez kompromisů to nešlo. Uvažovali jste, že by Babiš nebyl premiér?

Babiš to možná jednou sám připustil, když měl dost té štvanice, ale vážně to na stole nikdy nebylo a klub byl jednotný v názoru, že má být premiér.

* Po listopadu 1989 jste zakládal Občanské fórum a ODS, kterou jste opustil kvůli Václavu Klausovi a korupčním skandálům. Dneska jste místopředseda vlády, v jejímž čele je trestně stíhaný premiér a podporují ji komunisté. Klaus vám vadil, a Babiš a KSČM vám nevadí?

Nebylo to pro mě jednoduché, ale ze strany KSČM jde o toleranci, ne koalici. ani ne kvůli programu. Uhájili jsme naše priority, včetně nezvyšování daní. Vždycky musíte dělat kompromisy. Já Babišovi věřím. Je to člověk, jenž má vizi a dokáže věci táhnout dopředu.

* Pár dnů po jmenování vlády rezignovali ministryně spravedlnosti Taťána Malá a ministr práce Petr Krčál kvůli opisování v diplomové a bakalářské práci. To jsou na tom vládní strany tak bídně, že nemají nikoho lepšího?

Problémy s tituly či diplomkou měli Marek Benda, Stanislav Gross nebo Milan Chovanec a nemuseli odstupovat. Nejasností kolem titulů, diplomek či doktorských prací bylo v minulosti víc, nechci hájit plagiátorství, ale mělo by se řešit na úrovni etických komisí univerzit.

* Taťána Malá budila kontroverze ještě před svým jmenováním, opisování byla poslední kapka. Jak se v ANO vybírají ministři? Jednal o nich klub nebo stranická centrála?

Debatovali jsme o tom v užším kruhu, premiér si vyslechl náš názor, ale samozřejmě poslední slovo má on.

* Ministry navrhuje prezidentovi podle Ústavy ČR premiér. Ten slíbil ČSSD, že šéfem diplomacie bude Miroslav Poche. Když má Babiš poslední slovo, jak říkáte, proč Pocheho neprosadil?

To bylo probráno snad stokrát, neřeknu k tomu už nic nového. Novináři zbytečně hledají konflikty místo řešení problémů, jež lidi skutečně zajímají.

* Konflikt mezi Hradem, ČSSD a premiérem o ministra zahraničí není novinářský výmysl. Proč situace došla tak daleko?

Ale prezident přece opakovaně řekl, že Pocheho nejmenuje z určitých důvodů. ČSSD to věděla a premiér opakovaně prohlásil, že kompetenční žalobu nepodá. Jsem rád, že konflikt zmírnil sám předseda Hamáček a vzal jmenování do čela zahraničí dočasně na sebe. Věřím, že se to brzy vyřeší bez žalob a obstrukcí.

* Jak bylo řečeno, hnutí ANO má osmasedmdesát poslanců. Abyste prosadili nějaký zákon, potřebujete dalších nejméně třiadvacet. Věřím, že se s ČSSD a KSČM shodnete na zrušení karenční doby nebo zvýšení rodičovského příspěvku, ale ANO chtělo reformovat zdravotnictví nebo penze, což komunisté i socialisté odmítají. Takže se zase čtyři roky navzdory ambicím nic nezmění?

To jste mimo. Ve zdravotnictví je spousta peněz. Stačí, když se přestane krást a skončí podivné nákupy bez soutěže. Myslím, že Adam Vojtěch to vzal z gruntu. Dá se ušetřit více peněz, než přinesly třeba regulační poplatky.

* Peníze se tam skutečně utrácejí mnohdy nesmyslně, ale ne vždy nelegálně – například za zbytečné malé špitály, které by se měly rušit i podle lékařů samých.

Pokud nejde o jejich nemocnici… A zkuste lidem říct, že jim zavřete špitál. Je snadné kritizovat, ale my jsme do toho šli a někdy je to běh na delší trať, než jsme mysleli. Poměřujte nás podle výsledků a dejte nám šanci ukázat, že umíme spravovat zemi lépe.

* ANO je ve vládě už čtyři roky. Na ministerstvu obrany vaši ministři nebyli schopni hnout se zakázkami a zvýšit výdaje na obranu, u EET jste tvrdili, že přinese sto miliard, ale nakonec je to o dva řády méně. V čem se vlastně lišíte od předchůdců, které kritizujete, když máte trestně stíhaného premiéra, ne vždy úplně schopné ministry a dokážete stejně jako ODS nebo ČSSD dělat na úřadech čistky?

To přece nemyslíte vážně! Nemáme za sebou žádné korupční skandály, povedla se spousta věcí například na ministerstvu financí, a aniž bych se chtěl chlubit, i na mém ministerstvu se rozjely některé, s nimiž se nehnulo patnáct let. A čistky jsou klišé, v minulosti bývaly noci dlouhých nožů a měnily se stovky lidí podle stranických knížek, to jsme nikdy neudělali. Já si přivedl z ANO jen jednoho člověka!

* Chcete přece změnu služebního zákona, která má usnadnit výměny lidí ve vedení úřadů.

Pamatuji si, jak to fungovalo bez služebního zákona, a přiznávám, že jsme špatně odhadli jeho praktické dopady. Je příliš zbyrokratizovaný, komplikovaný a žije svým vlastním životem. Byl jsem z fabriky zvyklý, že když mám odpovědnost, musím mít kolem sebe lidi, kterým věřím. Hlavou úřadu je ministr a měl by mít právo si náměstky vybírat sám. Ředitelé odborů už by měli zůstat odborní. Ale i u funkcí, na něž mohu lidi přímo jmenovat, využívám výběrových řízení. Důkazem je, že jsem do čela KRNAP vybral sociálního demokrata Robina Böhnische, a to jsme v té době měli s ČSSD hodně sporů. Tady myslím, že jsme schopni najít shodu třeba s Piráty, kteří se tomu tématu věnují.

* Tak proč jste Pirátům shodili ze stolu návrh nominačního zákona, který řešil výběr lidí do řídicích orgánů?

Při vší úctě, někteří Piráti nemají zkušenosti z praktického života a jejich představy jsou prostě nerálné.

* Zaujalo mě, že ve vládě za ANO jsou vedle vás, Babiše nebo Kláry Dostálové samí nestraníci. V Praze sesadil nestraník, podnikatel Petr Stuchlík, z prvního místa kandidátky jiného nestraníka – Patrika Nachera. To nemá hnutí ve svých řadách dost členů, kteří by měli chuť být ministrem nebo primátorem?

Andrej Babiš si lidi nevybírá, jestli jsou z hnutí, nebo ne. Ministr má být manažer a Babiš si je vybírá podle jejich schopností. Co je na tom špatného?

* Když Hamáček hledá ministry za ČSSD, musí to se stranou diskutovat. Pro člena vlády je to na druhou stranu výhoda, protože se může o partaj opřít a není vydán všanc premiérovi nebo předsedovi strany.

Každý ministr je vydán všanc premiérovi zodpovědnému za vládu, ale každý ministr má i své svědomí a odpovědnost. Kéž by moji předchůdci měli v rozhodování stejnou svobodu, jako mám já.

* Takže po vás Babiš nikdy nic nechtěl? Majitel zemědělských a chemických firem nikdy nechtěl nic zařídit po ministrovi životního prostředí, který má stejný stranický dres?

Ne! To je ta největší mýlka a falešná představa. Babiše znám sedmnáct let, je to neskutečně náročný šéf, ale nikdy nepřišel se zadáním, jak má co dopadnout. Je to moje odpovědnost. Můj úkol je, aby resort fungoval co nejlépe.

* Jste vášnivý houbař. Co si říkáte, když narazíte na stromy napadené kůrovcem?

To je na dlouho… Kůrovcová klamita je opravdu obrovský problém srovnatelný s povodněmi. Odborníci na jejich riziko také dlouhodobě upozorňovali, ale musela přijít velká voda v roce 1997 a 2002, aby se začalo něco skutečně měnit. Podobně to funguje i v lesích.

* Les má primárně v gesci ministerstvo zemědělství, ale dohlížet na něj má „vaše“ Česká inspekce životního prostředí. Několik lesních hospodářů mi řeklo, že svou funkci zanedbala. Necítíte odpovědnost za kůrovcovou kalamitu?

Tak ať řeknou konkrétně, kde podle nich inspekce pochybila. Mám jasné důkazy, že provedla jen za poslední tři roky stovky kontrol, rozdala milionové pokuty a nařídila stovky nápravných opatření. Víc dělat nemůže, dál je to na majitelích lesů. Především státní Lesy ČR tvrdily až do poslední chvíle ještě za Sobotkovy vlády, že mají situaci pod kontrolou a nejsou nutná žádná mimořádná opatření. Hospodaří přitom na polovině lesů v republice a měly by jít příkladem i pro ostatní vlastníky, ale to se podle mě zjevně nestalo.

* Všichni roky slýcháme, že byla chyba sázet smrky v nižších polohách. Když jdete lesem, vidíte paseky opět osázené smrčky. Proč stále existuje povinnost je vysazovat?

Dramaticky tlačíme na změnu. V připomínkovém řízení je vyhláška 83 o oblastních lesnických plánech. Ta dá mimo jiné i podstatně větší prostor pro výsadbu ostatních dřevin, především listnáčů. V národních parcích se už smrk nevysazuje, pouze se přirozeně obnovuje.

* Až si za deset let vyjdeme na houby, bude smrkové mlází promícháno s břízou a narazíme mnohem častěji na listnáče nebo jedle?

Stoprocentně. Nechají se růst pionýrské dřeviny, jako třeba břízy, které lesníci nenáviděli, protože ubíraly sluníčko milovaným smrkům ztepilým. Vysazovat se budou zpevňující dřeviny, jako buky a duby, zmizí holosečné smrkové monokultury ve prospěch promíchanějších porostů. Smrk se někde nebude sázet vůbec. Připravme se na to, že klimatická změna bude mít dopad na nábytkářský průmysl a vyrábět se bude z jiného dřeva než ze smrku nebo borovice.

* Problémy s kůrovcem souvisejí se suchem, obrovský problém je půdní eroze, ale sedláci dále pěstují obilí, kukuřici a řepku a voda z krajiny mizí. Co v této věci ministerstvo dělá?

Je to historická záležitost. Více než sto let jsme se snažili, aby voda odtekla co nejrychleji. Melioracemi jsme odvodňovali a vysušili milion hektarů mokřadů a narovnávali toky, abychom zvýšili rozlohu orné půdy. Poslední čtyři roky to začínáme měnit tisíci různými opatřeními.

* Nejviditelnější aktivitou ministerstva proti suchu je Dešťovka – dotace na zachycení dešťové vody, o niž mimochodem klesá zájem. Nejčastěji se mluví o stavbě nových přehrad. Nejde se na to od konce? Neměla by vodu zadržet půda?

Vadí mi, jak se všichni chytnou toho nejjednoduššího. Dešťovka je skvělý projekt, kterým se nám podařilo na problém sucha upozornit a zpopularizovat ho. Ale je to ten nejmenší „puzzlík“ do celé skládačky opatření, jež chystáme nebo realizujeme. Obnovují se mokřady a meandry na řekách, rušíme meliorace, budují se stovky nových rybníků a tůní, ale ani bez přehrad to někde nepůjde. Kdybychom neměli například Želivku, Praha a střední Čechy by měly už dnes problémy s pitnou vodou.

* A co třeba ty obrovské lány obilí? Neměl by stát donutit pěstitele, aby se chovali jinak?

Tlačíme je, už v roce 2015 jsme prosadili zásadní zpřísnění pravidel pro vyjímání zemědělské půdy ve prospěch výstavby. Zemědělci, a mimochodem i obce, hodně protestovali. Česko má neuvěřitelný apetit stavět sklady na poli.

* Právě teď se mluví o tom, že jste povolili vyjmutí sedmačtyřicet hektarů úrodné půdy pro novou průmyslovou zónu u Olomouce. Proč stát developery netlačí k využívání brownfieldů, tedy nevyužitých průmyslových areálů?

Nepovolili, jde o změnu územního plánu na žádost kraje, o vyjmutí se v tuto chvíli nerozhodovalo, bude potřeba řada dalších souhlasů. Prosadili jsme obecně, že vyjmutí nejúrodnější půdy musí být vyváženo veřejným zájmem, i u té Olomouce by to případně mělo být biomedicínské centrum, žádné sklady.

* Vraťme se k zemědělcům. Proč jim stát nezakáže pěstovat plodiny na velkých rozlohách, aby se zabránilo erozi a vysoušení půdy?

Nechceme nic nařizovat konkrétně. Jdeme na to jinak, připravujeme protierozní vyhlášku, která stanoví povinnost starat se o pozemek tak, aby k erozi nedocházelo, jinak majitel dostane tučnou pokutu nebo přijde o dotace. Velké lány jdou přetnout remízky, mezemi nebo travními pásy, bude na zemědělcích, co zvolí. Více než čtvrtina půdy je ohrožena erozí, to uznávají i oni a chápou, že bez vody ztratí živobytí. Dobrý sedlák přece ví, že kvalitní ornice je jeho nejcennější majetek. V některých regionech je už dnes nedostatek vody, i když žízeň bezprostředně nehrozí. Je potřeba diskutovat o tom, jak dobrou zemědělskou praxi navázat na dotace, a Státní zemědělský intervenční fond k tomu má dost kompetencí. Mění se to, už dnes máme největší rozlohu ekofarem v zemích OECD, třináct procent z rozlohy zemědělské půdy, půl milionu hektarů se obhospodařuje velmi šetrně.

* Voda je stále vzácnější, vláda však slibuje snížit u ní sazbu DPH, a tak ji zlevnit. Nepovede to k plýtvání?

Určitě ne! V Česku je jedna z nejvyšších cen v Evropě a stát se bohužel zbavil infrastruktury, kterou získává složitě zpět. Snížení DPH mnohde zlevní vodu, jinde tyto peníze půjdou na opravy a obnovu sítě. Pořád máme mnohamiliardový dluh na infrastruktuře a z potrubí se cestou ztratí asi sedmnáct procent vody. To jsou desítky milionů kubíků pitné vody, což je obrovská ztráta.

* Když jsem se na vás ptal několika ekologů, spíše vás chválili, třeba za Šumavu, a oceňovali vaše plány. Druhým dechem říkali, že papír snese vše a realita je často opačná. Vracím se k úvodnímu tématu: budete mít sílu svou politiku prosadit?

Kdybych tomu nevěřil, nešel bych do toho. Mou absolutní prioritou je voda a boj se suchem. To je megaproblém. Chci lidi přesvědčit, aby to pochopili. Když si Češi vezmou něco zasvé, změní se a jde to rychle – jako se naučili třídit odpad a jsou v tom špička.

***

Babiš je neskutečně náročný šéf, ale nikdy nepřišel se zadáním, jak má co dopadnout. Richard Brabec (52) Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor ložisková geologie v kombinaci s cizími jazyky. Byl ředitelem Českomoravské komoditní burzy Kladno, manažerem ve společnosti Unipetrol, finančním ředitelem ve Spolaně Neratovice a generálním ředitelem Lovochemie. Po listopadu 1989 v Kladně zakládal OF a následně i ODS, v roce 1997 ze strany odešel. Po roce 2000 usedl za US-DEU ve středočeském krajském zastupitelstvu. Od roku 2012 je v hnutí ANO, ve volbách 2013 a 2017 byl zvolen poslancem a od roku 2013 působí jako vicepremiér a ministr životního prostředí v Sobotkově kabinetu i obou vládách Andreje Babiše. Hovoří anglicky, francouzsky a rusky. Má dva syny, je vášnivý houbař.

Týden 31/2018, autor: David Jareš