Lidové noviny: Česko zvažuje zákaz chovu šelem mimo zoo

Otřesný případ zabíjení tygrů kvůli nelegálnímu obchodu s částmi jejich těl, který byl tento týden odhalen v Česku, podnítil stát k úvahám o revizi pravidel. Chov velkých šelem by měl být regulován mnohem přísněji.

„V novele zákona na ochranu zvířat proti týrání uvažujeme o zákazu chovu kočkovitých šelem mimo zoologické zahrady,“ sdělil LN ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). „Pokusím se vzhledem k současné situaci přijetí novely co nejvíce urychlit,“ dodal ministr. To je nejkrajnější řešení, i kdyby ale nakonec neprošlo, podmínky se jistě zpřísní. Dnes si totiž velkou šelmu může pořídit prakticky kdokoliv. A nejen to, mírná pravidla platí i pro místa, kde mohou šelmy přebývat. „Úprava by se měla dotknout jak podmínek, za nichž mohou být šelmy chovány, tak například povinné evidence nákupu a prodeje a také zdravotního stavu zvířat v chovech,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. O potřebě upravit zákon hovořil ředitel správy Zbyněk Semerád už letos v květnu. Upozornil například, že po zpřísnění podmínek na Slovensku se odtamtud někteří chovatelé přestěhovali do České republiky.

Jedním z problematických případů je podle veterinární správy lev chovaný v obci Zděchov na Vsetínsku za plotem ve výběhu s dřevěným kotcem. U našich východních sousedů upravuje chov šelem vyhláška. Pro lva nebo tygra musí mít majitel výběh 300 metrů čtverečních. Pro leoparda nebo pumu 100 metrů a pro geparda dokonce 400 metrů. V Česku taková pravidla nejsou, jen doporučení. Ani ta však nelze označit za přísná. Lev a tygr mají mít prostor o 40 metrech čtverečních, leopard či puma 30 metrů, gepard 80. „V tuto chvíli platí doporučení Ústřední komise na ochranu zvířat, která nejsou závazná, nicméně veterinární inspektoři z nich vycházejí při posuzování vhodných podmínek. Doporučení nebyla řadu let aktualizována a zaostávají za trendem i praxí v zoologických zahradách,“ říká Petr Majer ze Státní veterinární správy.

Podezřele krátký život

Pro chov velkých koček také není v současné době potřeba žádná zvláštní kvalifikace, i to by se podle veterinářů mělo změnit. Mezi návrhy jsou například povinná školení. Variant je ale několik. Tygrů, na něž se tento týden upírala zvláštní pozornost, je v Česku 140, přitom stovka je právě v soukromých chovech. Zatímco v běžném zajetí se tygr dožívá až dvaceti let, v Česku klesla úmrtnost zvířat na průměrných pět let. „Kvůli téhle statistice jsme již před pár měsíci otevřeli s ministerstvem zemědělství diskusi o nutnosti změny příslušné veterinární legislativy, zejména zákona na ochranu zvířat proti týrání,“ poznamenává ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Krátký věk dožití byl jedním ze signálů, kvůli kterým se na chov tygrů u Ludvíka Berouska zaměřila policie. Brabcův úřad upozorňuje také na potřebu zpřísnit dozor při kontrole uhynulých jedinců v kafileriích. Nyní musí chovatel úhyn nahlásit do 24 hodin a nechat zvíře zlikvidovat v kafilerii. V budoucnu by mohla při příjmu přibýt například povinnost protokolárně evidovat i to, že jde o kompletní tělo dotyčné šelmy.

Lidové noviny | 21.7.2018 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | Autor: ELIŠKA NOVÁ