Deník N: Polsko odmítá sankce a chce, abychom mu ohledně Turówa věřili. My ale máme své zkušenosti

Hlavním problémem jednání s Polskem o příhraničním dole Turów jsou sankce, které požaduje česká strana jako součást budoucí dohody. V rozhovoru s Deníkem N zatím stále neúspěšná jednání popsal ministr životního prostředí Richard Brabec, podle nějž se Polsko k postihům za nedodržení slíbených opatření zavázat nechce. Polští zástupci podle Brabce tvrdí, že by si obě strany „měly věřit“, Česko má ale s Polskem „několikaletou zkušenost“.

Kvůli pokračující sporné těžby v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic dnes opět jednají zástupci obou zemí. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) sice účastníci jednání v posledních dnech pozorují posun polského postoje směrem k větší vstřícnosti, na některých bodech se ale debata o budoucí dohodě, která trvá už více než měsíc, zasekla.

„My celkem jednoznačně požadujeme, aby za porušení jednotlivých věcí, které požadujeme po Polsku, byly určité sankce,“ řekl v rozhovoru s Deníkem N ministr Brabec.

„Jsou tam stanovené sankce za porušení jednotlivých závazků. Například že do určitého data musí být z polské strany splněny jisté milníky, například v oblasti výstavby těsnící stěny, zeleného valu nebo zajištění měření hluku, nepřekročení limitů,“ popisuje ministr s tím, že na vše jmenované chce Česko navázat sankce.

Rádi bychom věřili, ale máme několikaletou zkušenost

„My tvrdíme, že bez nich je dohoda deklaratorní, a to je pro nás málo. Polsko toto odmítá a říká, že bychom si měli věřit, že sankce nejsou potřeba. My bychom rádi věřili, ale máme několikaletou zkušenost, takže sankce tam chceme,“ popsal Brabec s tím, že podle jeho názoru právě v tomto bodě česká a polská strana nenacházejí shodu.

Česká republika kvůli Turówu podala na Polsko v únoru žalobu k Soudnímu dvoru EU. Do sporu se navíc zapojila i Evropská komise, která ale zatím neučinila žádné další kroky. Soud pak před dvěma měsíci, 21. května, vydal tzv. předběžné opatření, podle nějž musí Polsko v hnědouhelném dole okamžitě zastavit těžbu do doby, než padne finální verdikt. Polská vláda to nicméně odmítla a těžba pokračuje dál.

Česko proto k unijnímu soudu poslalo podnět, aby Polsko za nedodržení předběžného opatření zaplatilo pokutu pět milionů eur (sto třicet milionů korun) denně. Tato pokuta by nicméně měla směřovat do unijní pokladny, nikoliv do České republiky.

„To (podnět, pozn. red.) tam stále je, nedovedu odhadnout, za jak dlouho unijní soud rozhodne, ale myslím, že i z toho bude částečně patrné, jak se na to Evropský soudní dvůr dívá. Obě strany jsou na to zvědavé,“ dodává Brabec.

Podle výsledku pak podle něj Česko rozhodne o dalším postupu. „Je pro nás hlavní, že jsme polské straně včetně společnosti PGE (provozovatel dolu, společnost z většinové části vlastní polský stát, pozn. red.) jasně řekli, jaké jsou naše představy. S panem ministrem (klimatu a životního prostředí Michałem) Kurtykou jsme při řadě jednání v posledních týdnech a měsících dost jasně řekli pozice obou stran. Řekl jsem mu znovu a jednoznačně, opakovaně, že to nemá souvislost s volbami v České republice,“ podotýká Brabec v narážce na výstupy řady polských provládních médií o tom, že Česko otevřelo téma před volbami.

„My říkáme, že nechceme a nebudeme mluvit do toho, kolik důl zaměstnává lidí, jak dlouho budou těžit, ale chceme, aby dodržovali taková pravidla, která nebudou ohrožovat naše občany,“ dodává ministr.

Začátkem tohoto týdne se navíc objevily zprávy o technických problémech v dolu – nový blok elektrárny za v přepočtu více než 22 miliard korun musel být po měsíci provozu odstavený kvůli poruše. Podle polského listu Gazeta Wyborcza není přizpůsobený uhlí z dolu u elektrárny.

„Možná to v postupu může hrát nějakou roli, ale my tam máme jasný cíl a neslevíme z něj, i za cenu, že bychom se třeba nedohodli. I když dohoda je preferovaná před rozhodnutím Evropského soudu a v tom jsme mimo jiné zajedno s Libereckým krajem i starosty největších dotčených obcí – Frýdlantu a Hrádku nad Nisou,“ řekl ministr.

Na dohodu nespěcháme, máme podmínky

V navrhované dohodě (více popisujeme zde) žádá Česká republika po polské straně mimo jiné finanční kompenzace ve výši zhruba 50 milionů eur (přibližně miliardy korun). Cílem jednání ale podle ministerstva životního prostředí i zástupců Libereckého kraje není ukončení těžby.

„Žaloba je jen nástrojem tlaku na Polsko, aby respektovalo české zájmy a přistoupilo k dohodě,“ řekl redakci hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN).

Některé ekologické a další nevládní organizace (např. Greenpeace) a spolek místních obyvatel ale přístup českých úřadů kritizují. Finanční kompenzace jim nestačí, těžba se podle nich musí do několika let zastavit a už se nesmí přibližovat k české hranici.

„Jasně jsem řekl, že na dohodu nespěcháme. Občas nám někdo podsouvá, včetně některých nevládních organizací, že to chceme uspěchat nebo prodat zájmy regionu za těch 50 milionů eur. Ale to je nesmysl. Jasně jsme řekli podmínky a finanční kompenzace je jen jedna z nich,“ dodal k tomu Brabec.

Autor: Adéla Skoupá