MF Dnes: Richard Brabec: Doba uhelná končí, plynu je potřeba víc

Uhlí se v energetice musíme zbavit, ale rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany nebude samo o sobě stačit k tomu, aby výpadek nahradilo, říká ministr životního prostředí Richard Brabec. V rozhovoru mluví také o přelidněných horách a otrávené Bečvě.

Za rok budou volby, co se do té doby dá v oblasti životního prostředí ještě stihnout?
To jsou dvě oblasti – jedna je legislativní, a tam je to složitější, protože v parlamentu čekají desítky novel. Pro nás je důležité dotáhnout zákon o odpadech, který se vrací ze Senátu, pak je tady „invazní“ novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Tahle novela nastavuje pravidla, jak čelit nebezpečí invazních druhů zvířat a rostlin, které se tlačí do Česka a ohrožují původní druhy.

A ta druhá oblast?
Nelegislativní věci, těch je mnohem víc, MŽP se nově stalo garantem a administrátorem řady fondů, potřebujeme rozjet nový operační program Životní prostředí, potřebujeme rozjet Modernizační fond a Fond spravedlivé transformace. Z fondů bude možné čerpat stovky miliard korun na tisíce projektů v oblasti životního prostředí. Jde zhruba o tři sta miliard na příštích deset let.

Takže třeba nové „kotlíky“ a peníze na boj proti suchu?
Určitě a zdaleka nejen to. Teď jsme na kotlíky uvolnili dalších šest set milionů pro kraje a chceme v příštích letech zafinancovat ještě minimálně sto tisíc domácností. Do konce roku představíme, jak budou kotlíkové dotace v příštím období vypadat. Pokračovat budou i další programy – čistírny odpadních vod, návrat vody do krajiny, nové zdroje pitné vody a řada dalších. Prostě programy pro miliony lidí. Stávající operační program Životní prostředí je prakticky vyčerpaný.

Letos bylo docela hodně srážek, pokračujete v boji se suchem?
Příroda nám pomohla, podle aktuálních čísel, z hlediska zemědělského sucha, je stav na celém území normální, ale podzemní voda v menší části Ústeckého kraje chybí pořád. Máme za sebou jeden srážkově normální rok, musí pokračovat prevence i adaptační opatření, musíme vracet vodu do krajiny, revitalizovat okolí řek, nacházet nové zdroje pitné vody, zakládat remízky, sázet stromy. Byl bych rád, kdyby na tyhle programy šlo ještě více peněz. Covidová pandemie přinesla sice významné globální snížení emisí CO2, ale i kdyby se povedlo snížit emise o desítky procent, tak klimatická změna bude pokračovat.

Mluvíte o snižování CO2, na začátku prosince se schází uhelná komise. Budete pro dřívější termín ukončení využití uhlí v zemi?
Uhelná komise bude vybírat ze tří termínů – 2033, 2038 a 2043. Už dříve jsem řekl, že pro mne je nejzazším datem konce doby uhelné v ČR rok 2038, podobně jako v Německu. Ale uvažuji i o dřívějším datu. Uhelná komise se sejde 4. prosince a bude srovnávat výhody a nevýhody všech termínů, dopady na energetickou bezpečnost, cenu energií pro občany a samozřejmě i dopady na životní prostředí. Komise by měla dát návrh termínu vládě a ta pak rozhodne. Doba uhelná ale končí a končí sama od sebe – stoupají ceny emisních povolenek, banky nechtějí financovat podniky, které spalují fosilní paliva, a už teď je jasné, že k rychlému útlumu uhlí dochází přirozeně, bez ohledu na politické rozhodnutí. Výrazných změn se dočkáme ještě do roku 2030.

Má Česko uhlí čím nahradit?
Dramatický pokles podílu uhlí nedokáže nahradit pouhá dostavba JE Dukovany. Ukazuje se, že kromě nárůstu obnovitelných zdrojů bude potřeba významně posílit plynové zdroje. Ty se budou stavět jak v oblasti výroby elektřiny, tak v teplárenství. Bude se zvyšovat i energetické využití odpadů.

Naši sousedi to vidí jinak, jak pokračuje spor o těžbu v polském Dolu Turow u českých hranic?
Snažíme se, aby polská strana splnila, co slíbila a co zatím neplní. Proběhlo předběžné jednání s Evropskou komisí. Znovu jsme zopakovali naše důvody a požádali je o podporu podání žaloby na Polsko pro nedodržení řady evropských směrnic a dohod. Do konce roku Evropská komise vydá stanovisko. Mezistátní žaloba je krajní řešení, ale jsme připraveni k ní sáhnout. Desetitisícům našich lidí na Liberecku hrozí kvůli rozšiřování těžby v polském dole ztráta vody, trpí hlukem, prachem, otřesy a my jejich zájmy budeme hájit ze všech sil a všemi prostředky.

Asociace ekologických organizací Zelený kruh vydala hodnocení kroků vlády v oblasti životního prostředí během posledních tří let. Jejich kritika se týká třeba projektu Labe–Odra–Dunaj.
Již existující studie ukázala, že v původně uvažovaném plném rozsahu je kanál Labe–Odra–Dunaj i ekonomicky nenávratný a bezpochyby by přinesl stovky těžkých střetů s ochranou životního prostředí. Dvacet let se vedou spory o plavební stupeň Děčín na Labi, utopily se tam stovky milionů korun jen za přípravu, aniž se koplo do země. Rozumím vizionářství, ale tohle je nereálné. Vláda se zabývala především oderskou větví, tedy splavněním Odry z Ostravy do Polska, na kterém je mezinárodní shoda. Ale i tady bude klíčovým krokem zpracování velké studie EIA, ze které jasně vyplynou konkrétní dopady projektu na životní prostředí a realizovatelnost této větve.

Kritika Zeleného kruhu se týká i nového stavebního zákona, bude příroda dostatečně chráněna?
Bude. Jednali jsme mnoho měsíců s MMR i s dalšími resorty a organizacemi, drtivou většinu našich požadavků se nám podařilo prosadit. Orgánům ochrany přírody zůstanou jejich kompetence, jejich „razítko“ při rozhodování v CHKO nebo národních parcích.

Zelený kruh vás naopak chválí za péči o lesy a národní parky. Pomohl přírodě covid?
Největším efektem epidemie je snížení emisí CO2, skleníkových plynů. Sice za brutální cenu, ale tady covid zafungoval. Co je složitější: ubylo sice oxidu dusíku kvůli poklesu dopravy, ale zase se více topilo, takže přibylo polétavého prachu. Lidé také více vyrazili do přírody, a to znamenalo mnohem větší atak na ni, zvlášť na chráněné oblasti.

Přinese to do budoucna nějaké omezení návštěvnického provozu v parcích, třeba na Sněžce?
Byly dny, kdy na Sněžku přicházelo 12 tisíc lidí. Lidí vyrazilo do přírody více, to se ukázalo ve všech národních parcích. V Krkonoších bylo dokonce nutné instalovat ochranné sítě, aby se uchránily unikátní alpinské trávníky. Zafungovaly na sto procent. Na svatého Václava park sítě sundal, ale lidé se do Krkonoš opět navalili a na trávnících konali pikniky. Takže sítě budou příští rok pokračovat. Připravujeme zvýšení kompetencí strážců parku, bude jich více a přibudou další „měkká“ omezení, ale plošné vstupné do parku určitě zavádět nebudeme. Právní rozbor ukázal, že by bylo komplikované i regulovat vstup na nejnavštěvovanější místa.

Na jaře jste sliboval erozní vyhlášku, kde se zasekla?
Pořád plánujeme, že bude do konce roku, s účinností od července 2021. Už je vše domluvené s ministerstvem zemědělství i jednotlivými zájmovými organizacemi, svazy. Dopracovali jsme se ke kompromisnímu návrhu, který bude přísnější k těm, kdo nedodržují protierozní opatření. Ty čeká postih na dotacích.

Je něco nového ve vyšetřování úniku kyanidů do Bečvy?
Já k němu nemám žádné nové informace a nedává mi je ani Inspekce životního prostředí.

Platí tedy nějaké informační embargo?
Platí určitě mlčenlivost ve smyslu trestního zákoníku.

Takže, když se třeba zeptám, jestli stále platí teorie o úniku z kanálu z Rožnova, tak mi neodpovíte?
To opravdu nevím. Policie vyšetřuje a já žádné informace nedostávám. Nemůžu zasahovat do její práce a ani do práce Inspekce životního prostředí. 25. září si vyšetřování přebrala policie, všichni jim předali informace a od té doby je to věcí kriminalistů.

Ale vy sám jste o kanálu mluvil...
Ano, použil jsem termín smyčka se stahuje kolem areálu Tesly Rožnov, ale až když to veřejně uvedla policie. Pak se začaly objevovat další teorie, verze, spekulace. K těm se vyjadřovat nemohu. Role ministra je říct, jak se z toho poučíme, a až bude známa příčina, navrhnout případně legislativní změny, prosadit konkrétní pomoc, jak obnovit život v řece. A to všechno děláme.

Byl jste se tam osobně podívat?
Byl. Zhruba týden po nehodě a mluvil jsem především s rybáři o tom, jak jim můžeme pomoci. Konkrétní kroky k obnově života v řece už běží. Opozice mi vyčítá, že jsem na místě nebyl druhý den, ale kdybych tam jel, tak by mi zase vyčítali, že jsem tam určitě jel ovlivnit vyšetřování.

Kdy by vyšetřování mohlo skončit?
Můžu jen zopakovat to, co řekla už policie, tedy, že do 20. prosince má mít vyšetřovatel k dispozici všechny znalecké posudky. Je to velká havárie a všichni chceme znát co nejrychleji viníka a příčinu. Osobně bych byl nejšťastnější, kdyby byl odhalen už před dvěma měsíci.

Zdroj: Mladá fronta DNES | 23. 11. 2020 | Strana 1 | Autor: Robert Oppelt