Lidové noviny: Strážci přírody dostanou větší moc

Podle ministra Brabce by mohli třeba zastavovat vozidla, s nimiž vandalové pustoší cenná místa

Jsou to tři měsíce, co vandalové na sněžných skútrech poškodili nejcennější místa v první zóně Krkonošského národního parku (KRNAP). I oni byli jedním z impulzů, proč správa parku požádala, aby v budoucnu mohli strážci přírody lépe vymáhat dodržování pravidel a měli větší pravomoc zakročit i proti vandalům pustošícím divokou přírodu na skútrech či čtyřkolkách. Ministerstvo životního prostředí proto přislíbilo změny v zákoně o ochraně přírody a krajiny. „Jde například o možnost zastavení vozidla, pokud je jím spáchán přestupek v národním parku. Viz nedávný případ sněžných skútrů,“ řekl LN ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Parkům jsme za ministerstvo již slíbili, že to uděláme co nejdříve a jako první,“ dodal. Legislativní změny, které by šly ruku v ruce s chystanou regulací návštěv nejexponovanějších turistických lákadel v národních parcích, KRNAP kvituje. „Rozšíření stávajících pravomocí strážců – netvrdím, že až na úroveň policie – by bylo užitečnější. Tyto nástroje chybějí, teď třeba mohou pokutovat, ale nemohou člověka zadržet do doby, než přijede policie,“ říká mluvčí parku Radek Drahný. A dodává, že kromě větších pravomocí schází správě parku i samotní strážci a peníze na ně.

Rezervovat si čas

Letošek přitom bude pro oblíbené české turistické cíle obzvlášť náročný, neboť spousta lidí se kvůli obavě z nákazy koronavirem vzdá dovolené v cizině a zamíří třeba do zdejších hor. O trendu takzvaného overturismu a s ním spojených regulacích na nejkrásnějších místech Česka, se mluví již léta. Varovná čísla od správců parků přiměla ministerstvo životního prostředí, aby se problémem zabývalo. Regulovat počet turistů časovými vstupenkami vyzkouší příští rok v Krkonoších, hlavně na Sněžce či u pramene Labe. Návštěvníci si budou muset před výletem na český „Everest“ vytvořit rezervaci na konkrétní dobu. Při naplnění kapacity by se systém uzavřel. Vzorem může být třeba rezervační systém pro splouvání Vltavy na Šumavě.

„Zcela klíčovým krokem je pro nás i projednání možné časové regulace s obcemi v národních parcích, například přes rady národních parků, kde mají obce své zástupce,“ sdělila mluvčí resortu životního prostředí Petra Roubíčková.

Strážci přírody posílí

Na nejvyšším vrcholu Česka, který se s „overturismem“ potýká nejvíce, nedávno Správa Krkonošského národního parku nainstalovala ochranné sítě, aby ochránila zbytky unikátní přírody. Letos už kromě posílení strážních hlídek další omezení nechystá. O dalších exponovaných místech, kde by se měl vstup omezit, se teprve rozhodne. Ministerstvo národní parky vyzvalo, aby vytvořily seznam takových míst včetně způsobu, jak časovou regulaci vyřešit technicky. Nával turistů zažívají i další národní parky. Na Šumavě jde třeba o pramen Vltavy, Modravsko či Březník. V Českém Švýcarsku zase o Pravčickou bránu, soutěsky Kamenice, Hřensko či místa na Jetřichovicku. Z loňského průzkumu Krkonošského národního parku vyplynulo, že by zhruba 50 procent návštěvníků bylo ochotno za vstup na Sněžku dát 30 korun. Polsko na své straně Krkonoš vybírá osm zlotých (asi 50 korun) a přelidněnost Sněžky chce od příští sezony řešit semaforem. České ministerstvo životního prostředí ale zpoplatňovat vstupy do divoké přírody zatím nechce.

Vstupné přetlak neřeší

„Potřebujeme řešit ‚overturismus‘ a to nějakých 30 korun nevyřeší. A jakákoliv jiná, tedy vyšší částka by byla sociálně diskriminační a pro nás naprosto nepřípustná,“ vysvětlil pro LN ministr Brabec. „Razíme cestu jako naši bavorští či rakouští kolegové: vstup do přírody nezpoplatňovat.“

Opačný názor má třeba ekolog Jaromír Bláha z Hnutí Duha. „Úplně nejsme příznivci zákazů vstupu. Pouze tam, kde jsou území nejcitlivější. Proto jsme pro zavedení vstupného tak, jak to funguje v řadě zemí. A aby to nebylo na úkor sociálně slabších, tak by se měla místa zpoplatnit jen v sezoně a jinak být volně přístupná,“ řekl LN Bláha. Vstupné podle něj musí být tak vysoké, aby mělo regulační dopad.

Podle KRNAP by ale případné vstupné nemělo být nástrojem regulace turistů na předimenzovaných místech, nýbrž finanční podpory správy parků. „Otázka regulace je jedna věc, otázka vstupného druhá,“ zdůraznil Drahný.

Podle Bláhy je někde regulace nutná čistě kvůli ochraně divoké přírody a ekosystémů, jinde by přispěla k pohodě samotných návštěvníků. Ti na některá „profláklá“ místa míří v davech.

V nejvytíženějších dnech vyrazí třeba na nejvyšší horu Česka až deset tisíc výletníků denně. Podle krajinného ekologa a člena rady KRNAP Pavla Klimeše časová rezervace výstupu na Sněžku účinná nebude. „I v 80. letech tu stáli Němci obrovské fronty a byly pokusy uzavřít Obří důl, ale toto nefunguje. Lidé jsou tady týden, když je první den hezky, jdou na Sněžku. A jak to chcete regulovat, když se lidé rozhodují podle toho, jestli svítí slunce, nebo prší?“ nesouhlasí Klimeš. Myslí si, že přetížení místa by se mělo řešit proaktivnějším chováním strážců. „Jediná regulace je být na místě jako autorita a s lidmi v horách mluvit. V amerických národních parcích se strážci s lidmi aktivně baví. Ne až ve chvíli, kdy je průšvih. Jsou vidět, vysvětlují, dávají se do řeči, a tím pádem mají spoustu podnětů. To se u nás moc neděje,“ myslí si Klimeš.

Za to může i nedostatek strážců, kterých je teď 19 na 550 kilometrech čtverečních. Všichni stávající zaměstnanci KRNAP se letos budou střídat v hlídání Sněžky. „Ale není to systémové řešení,“ uvedl Drahný.

Chybí vztah k přírodě

Zásadní problém vidí mluvčí v extrémní neukázněnosti turistů. Nerespektují zábrany a nechovají se v rezervaci adekvátně. „Když přijedou lidé z města do Pece pod Sněžkou před parkoviště, které vypadá jako v jakémkoliv jiném městě, sednou na lanovku a během 13 minut vyjedou bez zážitku z okolní přírody do toho nejcennějšího, co v Česku existuje, je to pro spoustu lidí šok a nestihnou změnit vnímání,“ míní Drahný a dodává, že jim chybí třeba i prožitek z pozvolného stoupání různými vegetačními pásmy.

Lidové noviny | 2.7.2020 | Strana: 1 | Autor: Veronika Krejčí