MF Dnes: Sucho, nepřítel číslo 1

Vládní delegace navštívila Lešany, prohlédla si tůně Stibralka u Postupic a úpravnu vody Švihov.

Na konci roku 2018 dokončil majitel zámku Jemniště Jiří Sternberg u Postupic na Benešovsku soustavu tůní. S jasným cílem zadržet vodu v krajině. Miniaturní nádrže postavil z dotace 1,3 milionu korun z Operačního programu Životní prostředí. „Život je tady bohatší, jsou tu mraky žab, které jsou slyšet, létají sem černí čápi a hnízdí divoké kachny,“ řekl na břehu „svých“ tůněk Sternberg s tím, že díky nádržkám se zlepšilo místní mikroklima.

Tůně jako záchranná brzda

Úspěch projektu potvrdil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a šéfem resortu zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD) vyrazil na místa, kde už s nedostatkem vody alespoň zčásti úspěšně bojují. „Tůně jsou strašně rychlá opatření, která výrazně mění biotop. Tady u Postupic bylo během několika měsíců od vybudování vidět, jak se tam stahují různé chráněné druhy živočichů. Do té doby tam byla zamokřená louka. Strašně bych si přál, aby maximálně do tří let byl v každé obci nějaký projekt na zadržení vody,“ uvedl Richard Brabec.

Zároveň upozornil, že peněz na projekty zadržení vody je dostatek. Zájemce ale často odrazuje přílišná administrativa. To by se prý výhledově mělo změnit. „Evropská komise teď chce výrazně zjednodušit odbavování těchto akcí,“ řekl ministr Brabec. Ministerstvo životního prostředí pomáhá obcím, městům i soukromým vlastníkům pozemků a domácnostem s adaptací na sucho už od roku 2014. „Od té doby jsme podpořili na 17 tisíc projektů částkou 13 miliard korun. Od roku 2016 také 480 projektů na posílení zdrojů pitné vody. Zajistili jsme tak kvalitní tekutinu pro více než 300 tisíc obyvatel,“ uvedl Brabec.

Želivka dostane superfiltry

Jedním z těchto míst jsou i Lešany na Benešovsku. Obec dostala dva miliony korun na posílení vodního zdroje ze Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). „Zároveň připravují variantu trvalého řešení zajištění pitné vody přivaděčem, který se napojí na Posázavský vodovod,“ upřesnila mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Podle Richarda Brabce ministerstvo na „vodní“ projekty z rozpočtu SFŽP vynaložilo v souhrnu částku 534 milionů korun.

Velké částky putují také k vodní nádrži Švihov známé také jako Želivka, kam premiér a ministři včera též zamířili. „Této nádrže a úpravny vody využívá každý osmý občan republiky. Je to nejdůležitější zdroj vody pro Prahu, střední Čechy, ale i část Vysočiny,“ řekl na závěr cesty po vodních dílech Andrej Babiš.

Richard Brabec připomněl, že právě na Želivce se nyní buduje unikátní technologie, která zlepší kvalitu pitné vody. Hotovo má být do konce roku, ostrý provoz lze očekávat napřesrok. Nové filtry budou založené na granulovaném aktivním uhlí. „Voda už v tuto chvíli splňuje všechny parametry, ale toto je unikátní příležitost, jak ji ještě vylepšit. Aktivní uhlí umožní odstranit další látky, jako jsou zbytky léčiv a pesticidů, které už se dlouhodobě nepoužívají, nesmějí se prodávat a používat, ale ještě někde mohou zůstávat ve vodách,“ představil úpravy ministr. Náklady jsou 1,5 miliardy korun, polovina je z Operačního programu Životní prostředí.

Proti suchu doma i ve velkém

S vysušováním krajiny se snaží bojovat také správci pozemků i jednotlivci. Zadržovací nádrže například budují na území Chráněné krajinné oblasti Brdy Vojenské lesy a statky ČR (VLS). V bývalém vojenském prostoru jsou hotové tři vodní plochy a pracuje se na další. VLS se rozhodly do malých vodních děl v kraji i mimo něj investovat více než 100 milionů korun. „Ve všech případech se jedná o drobná vodní díla s konstrukcí, která citlivě zapadá do lokality, a jejich hlavním cílem je udržet vodu v lese,“ konstatoval ředitel divize VLS Hořovice Petr Švadlena. Za zmínku stojí také projekt ze Sedlčanska. Na svém pozemku poblíž Kosovy Hory tam arborista a ornitolog Lubor Křížek svépomocí vytvořil systém tůní. Za svoji aktivitu získal loni ekologickou cenu Ivana Dejmala. Aktuálně je jeho přírodě prospěšné dílo nominované v soutěži Adapterra Awards 2020. Odborná porota bude vybírat z více než osmi desítek ekologických staveb.

Mladá fronta DNES | 18. 6. 2020 | Autor: Ilona Zelníčková Marek Kočovský