Lidové noviny: Jsem proti těžbě, ale zákon je zákon

V posledních týdnech se opět objevilo mnoho nepřesných a v některých případech zjevně politicky motivovaných reakcí na projekt těžby štěrkopísku u Uherského Ostrohu. Jde o totální nepochopení, nebo hůře, o zneužití procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), který (nejen) posuzování těžby u Uherského Ostrohu provází. Bohužel i někteří politici, kteří by měli zákony ctít a podstatu procesu EIA chápat, mýty o procesu EIA nejenže nepopírají, ale naopak je populisticky přiživují.

V procesu EIA nehraje a ani nesmí hrát roli politika. Je to totiž správní řízení založené na expertních podkladech. Nemůže zde rozhodovat počet souhlasných či nesouhlasných petic, ale stanoviska autorizovaných odborníků a přijatelnost dopadů na životní prostředí. Je to proces, který má zákonem stanovená pravidla – a úředníci ministerstva životního prostředí je samozřejmě musejí ctít. Svým úředníkům ohýbat ruku nikdy nebudu, jsou odpovědni za svá rozhodnutí, která podepisují, a to i v případě soudního sporu.

Pro mne osobně je boj se suchem absolutní prioritou. Byl jsem prvním ministrem, který již od svého vstupu na MŽP v roce 2014 začal připravovat strategie a legislativu a taky podpořil realizaci tisíce konkrétních projektů na zadržení vody v krajině. Pokud tedy jde opravdu o vodu, mohu všechny ujistit, že bych dal vždy přednost jí před jakýmkoliv záměrem, když by k tomu byly zákonné nebo věcné důvody.

Kdybychom se odborným stanoviskem EIA nemuseli řídit, bylo by to zdánlivě jednodušší. Pro životní prostředí by to ale mělo vážné následky. Právě na politice a veřejném mínění nezávislý proces EIA, jehož pravidla vycházejí z evropské legislativy, zajišťuje, že nám tu jako houby po dešti nerostou nebezpečné zdraví ohrožující záměry. V proces EIA totiž nejde o chtění, ale je posouzením vlivu projektu na životní prostředí, v němž rozhodují odborné argumenty a posudky. Pokud je záměr přijatelný, není možné mu v procesu EIA dát stopku. A žádné odborné podklady, které MŽP v procesu EIA do roku 2015 obdrželo, neprokázaly ohrožení jímacího území zdroje pitné vody.

Proč je to problém

Těžba štěrkopísku v České republice je běžná a pro životní prostředí ani pro vodu není v zásadě nebezpečná. Kolem Uherského Ostrohu jsou s ní letité zkušenosti, štěrkopísek se zde těží desítky let. Na základě těchto zkušeností je možné modelovat směr toku podzemních vod, je možné popsat i situace, kdy zdroj pitné vody je od těžby jen několik stovek metrů. Na jiných lokalitách v ČR je jímací území zdroje pitné vody od těžby dokonce blíž než v případě Uherského Ostrohu a nikdy nedošlo k problémům, či dokonce přímému ohrožení zdroje pitné vody.

Ostatně úředníci Zlínského kraje před několika týdny bez jakýchkoli námitek regionálních politiků nebo veřejnosti odsouhlasili záměr další těžby štěrkopísku u Polešovic, jen několik kilometrů od Uherského Ostrohu. Těžba u Polešovic bude probíhat stejným způsobem jako těžba u Ostrohu a v její bezprostřední blízkosti se nachází zdroj pitné vody pro tisíce obyvatel. Jak je možné, že těžba u Uherského Ostrohu představuje pro některé politiky problém, a těžba jen několik kilometrů dál, dokonce s vyšším množstvím vytěženého štěrku pro ně problém není? Těžba u Polešovic dokonce ani nebyla posuzována v rámci velkého procesu EIA, ale byla bez námitek uzavřena již v tzv. zjišťovacím, tedy jakémsi méně detailním řízení.

Nejsem si jist, zda občané vědí, že klíč k povolení těžby leží především na městu Uherský Ostroh. To vlastnilo pozemky, na nichž je plánováno těžit. Pokud město předmětné pozemky neprodá, k těžbě nikdy nemůže na základě horního zákona dojít. Bohužel v minulosti již obec část svých pozemků těžaři prodala – a teď protestuje, že tam chce těžit.

K povolení těžby je ještě daleko

Závěrem chci zdůraznit, že stanovisko EIA není povolením těžby. K tomu je ještě daleko a bude o něm rozhodovat báňský úřad. Ten má kompetence posoudit veškeré skutečnosti – včetně těch nových, které se v průběhu celého povolovacího procesu objeví. Musí znovu a nezávisle vypořádat odborné připomínky a případné nové skutečnosti, které v průběhu řízení vyvstanou po ukončení procesu EIA. Tento postup je závazný, judikovaný nedávno Nejvyšším správním soudem.

Ministerstvo životního prostředí samozřejmě poslalo báňskému úřadu všechny podklady, jež v této záležitosti má k dispozici – včetně těch, které jsme získali až po vydání stanoviska EIA. Upozornili jsme báňský úřad také na nové skutečnosti, kterými by se měl úřad nejenom s ohledem na změnu klimatu či přetrvávající sucho zabývat. Očekávám tedy, že báňský úřad v tomto duchu posoudí všechny podklady, které mu byly všemi účastníky řízení doručeny, a učiní samostatné a nezávislé rozhodnutí.

Lidové noviny | 3. 2. 2020 | Autor: Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí ČR | Rubrika: Názory