Interview ČT24: Rozhovor s Richardem Brabcem, ministrem životního prostředí a místopředsedou hnutí ANO (1. část)

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Česko se tváří, že se aktivně připojuje k zemím, které chtějí dosáhnout uhlíkové neutrality, mezitím si ale musí vyjasnit, jak naloží s uhelnými elektrárnami. K čemu vedou debaty ministrů a odborníků v takzvané uhelné komisi, v čem je český přístup možná jiný než ten německý a je téma změny klimatu probíráno ve zbytečně hysterické nebo v racionální rovině, zeptám se ministra životního prostředí Richarda Brabce, děkuju za to, že jste přišel, hezký podvečer.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Děkuji za pozvání, hezký večer vám i divákům.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Uhelná komise má za sebou jedno z vašich další zasedání, k čemu má pane ministře, směřovat její smysl tak, aby to nebyla jenom komise, a nebyla jenom prostorem pro diskusi, jak to známe třeba z příkladů komisí pro důchody?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Já, když jsem zhruba před čtyřmi, pěti měsíci navrhl vznik uhelné komise, tak od začátku ten smysl byl jediný, abychom se v nějaké poměrně široké skupině odborníků, což se daří, byli schopni shodnout na tom, kdy a za jakých podmínek je Česká republika schopná se zbavit uhlí, tedy kdy definitivně skončí ta doba uhelná a postupně samozřejmě v elektrárnách, v teplárnách, v lokálních kotlích, ale také jaké to bude mít dopady, jaké to bude mít dopady ne jenom samozřejmě ty environmentální, ty budou příznivé, ale jaké to bude mít dopady sociální, ekonomické, dopady na energetickou bezpečnost a tak dále a k tomu vlastně slouží, řekněme i složení těch členů, protože ona je velmi pestrá ta uhelná komise a zatím myslím, že z těch prvních zasedání se daří si tyhle ty věci vyjasnit, i když jsme na samém začátku.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Podle třeba zástupce Greenpeace, který tady byl nedávno a ten kritizoval právě smysl takové komise, tak příliš možná pestré komise, to není úplně jasné, jakým směrem se vydala právě tahle uhelná komise, vy byste tedy nesouhlasil, podle vás ta uhelná komise má ten cíl, o kterém jste hovořil v tom bodu B, ale v tom bodu A. První zásadní bude datum ukončení výroby z uhlí?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Ano, ale také podmínky, které s tím souvisí, to je totiž, nelze vůbec se od sebe oddělit a já nechci nikomu dávat polibek smrti, ale zástupce Greenpeace, zástupce Hnutí Duha je vlastně členem.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Součástí té komise ano.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Přesně a třeba na dnešním jednání vypadali oba poměrně spokojeni s postupem té komise, takže samozřejmě nějaká vyjádření se dělají mediální, ta bývají drsnější, ale potom, když sedíme u jednoho stolu a bavíme se o těch praktických věcech, tak tam si myslím, že je, že je shoda na tom zadání.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

A jak dlouho taková komise má jednat, aby se ty termíny neustále neodkládaly?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Rok. My máme termín, který jsme si na sebe sami ušili a je tedy poměrně přísný, my jsme řekli, že do konce září roku 2020 bychom chtěli dát nějaký návrh, který by měl skutečně obsahovat konkrétní rok.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

To znamená, když má Slovensko termín odstavení uhlí z výroby rok 2023, za rok bude mít Česko, dejme tomu podobný možná jiný termín, ale jasně závazný termín?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Bude to doporučení pro vládu, to je důležité, ta uhelná komise je poradním orgánem vlády a dá vládě po tom doporučení, jakým způsobem naložit tedy s tímto a bude na vládě, zda to vezme, nebo nevezme v úvahu, my jsme si trošku vzali ten německý vzor uhelné komise, která dávala také doporučení pro vládu, a pak tam samozřejmě byly nějaké debaty. Ministerstvo průmyslu a obchodu a i ostatní resorty mají termín už od minulé vlády do roku 2020, do konce roku 2020 vlastně stanovit konkrétní harmonogram odchodu od uhlí, takže to, to i takto, to takto vyplývá, tedy v zásadě do konce roku 2020 by pak vláda toto měla projednat a vzít ten návrh v úvahu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

To znamená Česko směřuje k jakému termínu podle vás uhlíkové neutrality, když odhlédneme od tohoto tématu, ono s tím souvisí, je to rok 2050 anebo má mít Česko větší ambici, to znamená nižší číslo, tím pádem třeba rok 2030?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Jsou dvě ve věci, ukončení, řekněme vůbec spotřeby uhlí na českém území a uhlíková neutralita, to jsou věci, které spolu souvisí velmi, ale nesplývají úplně. My máme jediný.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Chápu, proto se na to ptám.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Tomu rozumím, my máme zatím jediný scénář, který jsme si zpracovali, myslím docela podrobně a to je, že Česká republika respektive, za jakých podmínek by Česká republika do roku 2050 byla schopna snížit emise skleníkových plynů o 80 procent, to znamená nebavíme se ještě o uhlíkové neutralitě, je to, řekněme pouhých 80 procent, ale ve velkých uvozovkách pouhých, protože i takto znamená obrovské revoluční změny, ve fungování celé řady sektorů. Já vám na tu otázku teďka neodpovím, my jsme také záměrně řekli i v rámci Evropské unie nebo Evropské komise, že nejsme připraveni v této chvíli kývnout na termín uhlíkové neutrality v roce 2050, protože je také potřeba říct to B a Česká republika není ta země, která plácne nějaký termín a možná s takovým tím vědomím, že je to příliš daleko pro politiky, takže to vlastně nemusí splnit, protože je z toho už nikdo nebude zkoušet, protože málokdo bude v roce 2050 ještě ve svých funkcích a z tohoto důvodu chceme být, chceme být v tomto seriózní a říct také občanům, co pro ně ta uhlíková neutralita bude znamenat, protože ona bude znamenat obrovské množství změn v celé společnosti, v dopravě, v průmyslu, v zaměstnanosti a tak dále, takže proto my říkáme, zatím máme termín 2050 na osmdesátiprocentní snížení a i tak říkám znovu, jsou to obrovské změny, o uhlíkové neutralitě diskutujeme.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Mimochodem, když mluvíte tedy o té blízkého nebo vzdálené budoucnosti, tak si připomeňme slova premiéra Andrej Babiše.

Andrej BABIŠ, předseda hnutí /ANO/

--------------------

Proč máme řešit teď 31 let dopředu rok 50 jenom proto, že je tu teď taková klima atmosféra.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak jak to tedy koliduje nebo nekoliduje s tím, co jste právě řekl vy, že to musíme řešit právě s předstihem, to už jste si vyjasnili s panem premiérem, protože on trochu jinak mluví potom na půdě mezinárodního fóra nebo summitu v New Yorku a jinak mluvil právě v tomto výroku.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Já vím, že tenhle ten výrok rádi vždycky vytahujete, myslím, že i na pana premiéra.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Já ho ráda vždycky nevytahuju, já s vámi o tom hovořím poprvé pane ministře, tak prosím, mě jenom zajímá, jestli jste si nějak vyjasnili?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

My jsme si už vyjasnili dávno, ale ten problém nebo tam ani nebyl, nebyl spor nebo rozpor v tomhle tom, protože za prvé ten výrok byl vytržen z určitého kontextu, ve kterým byl řečen a pan premiér, když o tom hovořil, tak spíš a to je něco co, na čem trváme stále, když říkáme jsou státy, které nejsou schopni splnit ani rok 2030 a tam je jasný závazek klimatickoenergického balíčku Evropské unie, ale už nadšeně hovoří o roce 2050, že ho splní. Česká republika naopak je velmi blízko splnění našich závazků v roce 2030, ale přesto považuje za řekněme seriózní, vážně se bavit o tom roce 2050, za jakých podmínek, to znamená my naopak jsme řekli, bavme se spíš o roce 2030, za jakých okolností třeba ho jsme schopni splnit a potom se bavme o roce 2050, když to tady byla ta debata systémem dohoníme a předhodíme a tenhle ten, tenhle trend mi tedy úplně nepodporujeme v rámci vlády, což neznamená, že nejsme ambiciózní.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Když mluvíte o tom vytrženém kontextu, já to ještě jednou zopakuji, proč máme řešit, jednat 30 let dopředu rok 50 jenom proto, že je tu teď taková klima atmosféra, to předpokládám nesouvisí s tím, co se děje kolem debat kolem klimatu a tak dále, také bych ale ráda tedy doplnila slova premiéra Babiše před summitem v New Yorku, kdy připomněl, že Česko se hlásí k cíli uhlíkové neutrality v roce 2050, má ale oprávněné obavy z dopadu na konkurenceschopnost průmyslu. Co to podle vás znamená a pro vás jako ministra životního prostředí, je podle vás pro vás samotného a pro ministra jako takového prioritou dosáhnout neutrality uhlíkové anebo zachovat konkurenceschopnost průmyslu, s čím vy se musíte vypořádat, protože to předpokládám není asi úplně vaše záležitost?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Samozřejmě, že pro mě jako pro ministra životního prostředí je důležitej ten dopad, řekněme ekologický, ale vy jste mi krásně nahrála na smeč možná nevědomky, a to je to, že nejhorší co by se mohlo stát Evropě jako celku je, že ona by se víceméně obětovala díky tomu, že pokud by chtěla být jediným, zdůrazňuji ne prvním ale jediným klimatickoneutrálním kontinentem na světě a ostatní státy by se k tomu nepřihlásily a co by se stalo, Evropa by tady zavřela svůj velmi relativně ekologicky efektivní průmysl, říkám relativně, protože to je třeba proti Číně nebo proti Spojeným státům a někde jinde by se ty samé podniky, ty samé výrobky vyráběly, dovážely by se do Evropy, a pro tu planetu z hlediska emisí CO2 by to bylo daleko horší, než když se budou vyrábět v Evropě, to znamená a to je i případ České republiky, tomu se říká takzvaný /nesrozumitelné/ únik uhlíku doslova, a to je největší výzva, kterou dneska svět má, pokud se totiž k Evropě v jejím úsilí nepřipojí další velcí emitenti, jako je Čína, Spojené státy, Indie, Rusko a další a Evropa by v tom zůstala osamocena, tak ona jenom ztratí konkurenceschopnost, ztratí pracovní síly, ale my tomu klimatu vůbec nepomůžeme, protože klidně to rozjedou výrobu o to víc někde v Číně nebo v Indii a budou emitovat ještě více CO2, a to CO2 na rozdíl od znečišťujících látek typu prachu, nemá hranice, to znamená my tu planetu navíc ještě poškodíme, a to je to, co my říkáme, musíme získat globální a to je strašné těžké.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak ale sehnat teď globální podporu a globální shodu asi není úplně předpokládám jednoduché.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

To vůbec, to vůbec není jednoduché.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tady nejde o nahrávání na smeč, mě zajímá, co je pro vás prioritou a respektive chápu, že ty negativní externality může jaksi přinést i ten budoucí vývoj, proto se ptám, ale co, čím se musí zabývat Česko a co Česko dokáže ovlivnit v tomto ohledu, je tedy asi potřeba to řešit teď v roce 2019?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Určitě je to potřeba v roce 19 řešit, ale taky my to řešíme, taky proto je uhelná komise. Taky proto máme jasný třeba už dneska scénář odstavování dalších hnědouhelných bloků, my jsme dneska na uhelné komisi se o tom bavili, to znamená my třeba příští rok, budou i odstaveny další hnědouhelné elektrárny, které, které produkují minimálně 2 až možná 3 miliony tun CO2 ročně, ty budou odstaveny příští rok. Máme celou řadu plánů v oblasti dopravy, máme řadu plánů v dalších oblastech, takže směřujeme ke snížení emisí minimálně o 40, možná o 43 procent v roce 2030 a vyhlížíme do toho roku 2050, já jsem nedávno mluvil s britským ministrem pro klimatickou změnu, který přijel do Prahy na naší klimatickou konferenci a ten sám říkal, že to bude velmi obtížný úkol, že to je obrovská výzva a je potřeba si uvědomit, že to bude stát stovky miliard, možná biliony korun, ne možná určitě v těch příštích letech a ty se budou muset odněkad vzít, takže to je i to, co dneska jednáme s Evropskou komisí a říkáme, neporovnáte, neporovnáváte nás prosím, s Dánskem nebo Švédskem nebo Norskem nebo Německem, oni mají úplně jinou úroveň, mají úplně jinou geografickou pozici, my nemáme tady třeba tolik obnovitelných zdrojů a jsme historicky na uhlí, to znamená, prosím, respektujte naši historickou pozici, ale my od toho uhlí postupně odcházíme a odejdeme, ale je to samozřejmě ještě horizont, určitě ne v příštích pěti nebo možná deseti let, je to delší horizont.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Mimochodem jak tohle všechno jde ruku v ruce s tím, že ministerstvo životního prostředí vydalo kladný posudek na životní prostředí k prodloužení těžby uhlí v dolu Bílina do roku 2035?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Ano, jde to, jde to v ruce, protože vlastně i ve stávající státní energetické koncepci a dokonce i v té variantě 80 procentního snížení emisí CO2 do roku 2050, je důl Bílina nadále v činnosti a já bych chtěl zdůraznit jenom dvě věci, za prvé ten posudek na vlivu na životní prostředí se vydává podle evropské směrnice EIA a my prostě nemáme možnost ho nevydat, jenom pro toto není politicky ovlivnitelné, tam je prostě nárok toho žadatele, na to ten posudek kladný získat, pokud splní nějaké podmínky, první věc, druhá věc to prodloužení těžby je pouze od roku 2030, do které ta těžba je dneska povolena do roku 2035 a znovu opakuji.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak pouze je to 5 let, to je poměrně dlouhá doba.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Je to pět let ano /souzvuk zvuků/ jako ale někdo prostě říkal, že to je do roku 2050, to určitě není a my předpokládáme, že důl Bílina bude možná ten poslední důl, který bude fungovat a bude zásobovat elektrárnu a teplárnu Ledvice a je to, znovu opakuji, je to i v horizontu roku 2050 a uhlíkové neutrality, ale budou samozřejmě odstavovány mezitím další méně moderní, ty více znečišťující hnědouhelné bloky.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ten harmonogram už je naprosto jasno?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Ten harmonogram částečně je tady návrh, ale samozřejmě to bude i harmonogram, který právě vyjde z té uhelné komise jako jeden z jejich podkladů.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak vy jste byli s premiérem na výjezdu v Krušných horách, tak premiér tam prohlásil, že celá privatizace uhlí byla nepovedená, prodali jsme to za hubičku, uhlobaroni vydělali desítky miliard korun na dividendách a mohli jsme tady peníze v kraji, jak by se podle vás vláda měla postavit k fixaci poplatků za těžbu uhlí, protože to bylo velké téma, než došlo právě k té fixaci, hovořil kdysi premiér ještě jako ministr financí o tom, že by to měl být mnohem větší podíl poplatků, to se nakonec nepodařilo úplně prosadit, co s tím v současné době podle vás?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Tak nepodařilo se prosadit, to možná víte, ale já to považuju za důležité zopakovat proto, protože jsme tenkrát prostě neprosadili přes našeho tehdejšího koaličního partnera, v tomto případě přes sociální demokracii, tenkrát, když jsme byli v koaliční vládě a také se proti nám prostě rozpoutala samozřejmě averze ne jenom těžařů ale i odborářů a dalších, my jsme tenkrát navrhovali, aby to bylo 10 procent z tržní ceny uhlí, možná, že občané neví, že ten po, ten tenkrát ten podíl, respektive to co stát dostával ze svého uhlí, bylo neuvěřitelně směšných nebo spíš až šíleně, šíleně nízkých 0,9 procenta hodnoty Unie.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, já se ptám, jestli máte nějaké plány nebo návrhy, co s tím udělá a může teď udělat vaše současná vláda?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Ano, my jsme za prvé rozhodli o tom, že to zvýšení bude nakonec prostě po nějaké debatě na 3 procenta a teď chceme, aby to moratorium nebo ta nemožnost s tím hnout a dostat se třeba na těch 10 procent, které tam tenkrát prosadil myslím, že poslanec sociální demokracie Urban, Milan Urban ve sněmovně do toho, že tedy do roku 2021 s tím nebude možno hnout, tak my samozřejmě bychom rádi v rámci novely horního zákona, aby minimálně teda po tom roce 2021 se už dalo ten poplatek zvýšit, protože zatím je prostě otevře, ale jednáme o tom, aby se to moratorium dalo za prvé zrušit.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže vy budete prosazovat, aby bylo možné ten poplatek zvýšit?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

No jednoznačně.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka

--------------------

Na jakou úroveň, jedno, když je vidět, že uhlobaroni a odboráři často dokáží kdejakou vládu převálcovat.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

No, to je jasné, to oni skutečně tu sílu mají, my jsme tenkrát hovořili o 10 procentech, což je možnost, kterou i vláda vlastně má v rámci, toho, to samozřejmě bude obrovský řev zase, takže bude to nějaká, bude to nějaká varianta prostě mezitím, mně by se tak 10 procent líbilo, ale v mezidobí už jsme udělali celou řadu kroků, které třeba víceméně nutí právě ty těžařské společnosti, aby některé rezervy, které oni zatím jenom účetně si nechávaly na budoucí rekultivaci dolů, tak aby se přeměnily na opravdu reálné hotové peníze, a aby se nestalo, že někdo ukončí těžbu a na stát potom padne ta, řekněme ta zátěž budoucí rekultivace dolu, takže tlačíme myslím, že nový ministr a vicepremiér Havlíček velmi tvrdě tlačí do této oblasti a je to samozřejmě vždycky tlak i z toho regionu, protože region potom říká ano, ale nám tady, my chceme, aby nám tady zůstaly ty peníze a zaměstnanost a tak dále, ale já se domnívám, že stále by mělo být.

Přečtěte si druhou část Interview ČT 24 na webu MŽP.

ČT 24 | 1. 10. 2019 | 18:25 | Pořad: | Téma: Ministerstvo životního prostředí