ČT24, Otázky Václava Moravce II: Klimatické změny

Václav MORAVEC, moderátor

Jste na správné adrese, tady je zpravodajská jednička v zemi, tady je ČT 24. O jakých tématech se po dnešních otázkách začne mluvit? Ještě jednou hezké nedělní odpoledne vám všem divákům zpravodajské ČT 24, tedy zpravodajské jedničky v zemi. Stále je tu jedinečný prostor pro diskuzi. Chceme změnu, volá, nejmladší generace. Vadí jim nedůsledná ochrana klimatu a pomalé snižování emisí. tisíce českých studentů a studentek se v pátek připojily k celosvětové protestní akci, nazvané Fridays for future. Stávky studentů se účastnili mladí lidé ve více než stovce zemí. Protestují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové, která se loni v srpnu rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a požadovala po vládě snížení emisí. S argumentem, nač chodit do školy, když není žádná budoucnost. Osmnáctiletá studentka ostravského gymnázia, se kterou jsme mluvili, tvrdí, že znásilňujeme planetu Zemi.

Johana HABZOVÁ, Gymnázium Hladnov, Slezská Ostrava, 15. 3. 2019

Zbývá asi 12 let, než přesáhneme 1,5 stupňů, což je kritický stav. 12 let není tolik, kolik by si lidi mohli myslet. Je to vážná věc a té planetě ubližujeme. Je to prostě znásilňování planety, protože emise, je to vysoké a lidi se o to nezajímají a politici se o to nezajímají a měli by. Měli by se začít starat, protože ta budoucnost je naše. Nebude to jejich budoucnost, bude to naše budoucnost a my pak budeme žít v tom nejhorším, co oni pro nás vytvořili. Což nechceme.

Václav MORAVEC, moderátor

Johana Habzová, studentka ostravského gymnázia. Poslenecká sněmovna v souvislosti se studentskou akcí rozhodla, že se bude na této schůzi zabývat také ochranou klimatu. Stane se tak ve středu 27. března dopoledne. Vláda by měla informovat sněmovnu o svém postoji ke změně klimatu. Dalšími hosty Otázek jsou proto vicepremiér, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí ANO Richard Brabec, vítejte, pane ministře. Dobrý den.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Děkuju za pozvání, krásný nedělní odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor

Vítám ředitele Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Michala V. Marka. Dobrý den, vítejte.

V. MAREK Michal, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

Dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor

A mé pozvání přijal i ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Jan Frouz. Vítejte, hezký dobrý den.

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor

Pane ministře, co řeknete mladým studentům 27. března v Poslanecké sněmovně?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Nejen 27. března. Chci říct, že mám velkou radost z toho, že se mladí o tuto otázku zajímají.

Václav MORAVEC, moderátor

I když vám nadávají? Vám starým z jejich pohledu?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

No tak já si myslím, že už samozřejmě mají pravdu. My jsme také starým nadávali. Také jsme měli pocit, že to ti starší dělají blbě. V mnoha věcech mají pravdu. Trošku nám ale mladí křivdí. Aspoň této vládě nebo i předchozí vládě, protože my jsme jedna z evropských zemí a nejsou zdaleka všechny, které mají politiku ochrany klimatu  přijatou. Včetně konkrétních opatření. Jsme jedna ze zemí, která nepochybně splní závazky, které vyplývají z klimaticko-energetického balíčku a z pařížské dohody. Jsme jedna ze zemí a já si troufám říct, že jsem byl v roce 2014 jako jeden z prvních lidí ministrů samozřejmě, protože vědci už o tom hovořili dávno, kteří začali mluvit o dopadech klimatické změny. O tom, že je nutno se na ní připravovat. Spíš měli studenti demonstrovat takto aktivně za vlád ODS, kteří byli chronickými popírači klimatické změny.

Václav MORAVEC, moderátor

To ještě byli batolata nebo dokonce byli ještě tehdy spermiemi.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Spermie nedemonstrují, to máte pravdu, ale měli to začít dřív, ale zaplaťpánbůh zato, jenom chci říct, že my nepotřebujem ani, řekněme, demonstrace na to, abychom něco dělali, ale jsme strašně rádi, že studenti, mladí lidé obecně se o to zajímají a také věřím, že budou mít zájem nejenom chodit na ty demonstrace, ale něco pro to aktivně udělat.

Václav MORAVEC, moderátor

A vy připouštíte, protože tady přede mnou je to, podepište prohlášení v návaznosti na tu páteční akci, cituji, kde vás kritizují jako vládu a jako ministra: "Příkladem může být prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Náš stát investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu namísto do čistých zdrojů energie." Připouštíte si, že tato výhrada směřuje k vám a že byste měl přidat?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Ona směřuje nejen k ministrovi životního prostředí, to je jeden člen vlády a víte, Česká republika se těžko, protože my jsme stále ještě nejprůmyslovější stát v rámci Evropské unie. Je těžko z hlediska obnovitelných zdrojů nás asi porovnávat se Švédskem, Dánskem nebo dokonce Německem. Samozřejmě my to moře severní nebo baltské nemáme na ty větrníky. O tom, že máme ještě nějaké rezervy, nepochybně. Ale není to tak, že bychom vůbec nic nedělali.

Václav MORAVEC, moderátor

Jaký konkrétní závazek dát studentům 27. března ve sněmovně?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Dám jim mnoho konkrétních závazků a kroků, které máme v politice ochrany klimatu a řeku, jak je naplňujeme.

Václav MORAVEC, moderátor

Půjde tam nějaký nadrámec toho, co dnes, k čemu jsme se zavázali a ty úspěchy, o nichž mluvíte?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Já bych tam řek rád a tady v tomto pořadu oznámil poprvé jednu věc. Já bych rád po vzoru Německa založil nebo přispěl k založení uhelné komise. Protože tam je takzvaná uhelná komise. Kde velmi široká skupina odborníků, vědců, manažerů a politiků hovoří o budoucnosti spalování fosilních paliv. My jsme to řešili v rámci diskuze o státní energetické koncepci. Německý model se mi líbí. Abychom si řekli, jaké jsou reálné možnosti České republiky možná ještě při přechodu fosilních paliv na obnovitelné zdroje a na jádro, protože my jenom na těch obnovitelných zdrojích samozřejmě zůstat nemůžeme. Takovou pozici nemáme.

Václav MORAVEC, moderátor

Když v tom prohlášení píší studenti: náš stát investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu namísto do čistých zdrojů energie, tak vy studentům slíbíte vznik uhelné komise?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Řeknu jim ty konkrétní kroky, které jsou připraveny i v rámci vlastně státní energetické koncepce, která mimo jiné letos a nejpozději na začátku příštího roku se bude pracovat na aktualizaci a budeme se bavit o tom, jaké jsou reálné možnosti, protože my máme závazek do 2030 snížit emise Co2 nebo skleníkový plynů minimálně o 40 %. My dneska už vidíme na to, že bychom se mohli dostat možná až k 45 % a za určitých dodatečných opatření ještě dál, takže skutečně rozhodně nesedíme se založenýma rukama.

Václav MORAVEC, moderátor

Podepsali byste vy dva, pánové Marku i Rouse vy byste podepsali tu jejich petici nebo prohlášení?

V. MAREK Michal, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

Já si myslím, že není důvodu nepodepsat. Součástí demokracie mimo jiné je i to, že lidi vyjadřují své názory. A mě na tom skutečně velmi těší, co tady už padlo, že mladá generace, které se to opravdu bude týkat, se k tomu vyjadřuje. Čili si myslím, že na tomhle není žádná neshoda, že bychom se k tomu pozitivně nevyjádřili.

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Určitě. Já si myslím, že to je jako cenná věc, protože právě to globální oteplování tím, že se to děje jako na úrovni planety, děje se to prostě na úrovni, která přesahuje toho jednoho jedince, tak je často pro ty lidi těžko jako uchopitelná, co já s tím jako můžu dělat a ty lidi si i těžko dokážou představit ty rizika, která to přináší, jo. My tady říkáme, že se zvedne hladina oceánu, no tak my jsme daleko od oceánu, že jo. To spoustu lidí nebolí, ale už ta budoucí generace může pocítit to, že to co my dneska vnímáme jako velké tepelné extremity prostě vlny veder a tak dále. Že se stane normou, že jo a vlastně v geologické historii země už několik takových neantropogenně vzniklých velkých klimatických změn bylo a řada z nich skončila velkým vymíráním, kdy vymřelo víc než polovina organismu na planetě. Čili samozřejmě to se netýká teďko toho 1,5 nebo 2 stupňů, ale kdyby toto pokračovalo, tak skutečně to může vést k takové globální katastrofě.

Václav MORAVEC, moderátor

Mají studenti, pane profesore, pravdu, když říkají, že politici mají málo ambiciózní cíle? Nejmladší generaci předají ohroženou zemi, že se nejmladší generace možná žádné budoucnosti nedožije?

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Samozřejmě ze svého pohledu, z pohledu možných dopadů a rizik, pravdu mají. Na druhou stranu, je to výzva, které lidstvo nikdy nečelilo. Je to protivník, kterého nevidíme, kterého si neumíme dost jasně představit. Takže ani ta opatření nejsou jednoduchá a není snadná všeobecná podpora, jo pro taková rozhodnutí.

Václav MORAVEC, moderátor

Pan ředitel Marek?

V. MAREK Michal, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

No já si myslím, že v tomhle tom ten problém je navíc spojen s tím, že je tady faktor času. Během pěti let, prostě jednoho volebního období se skutečně dá udělat hodně, ale rozhodně je to běh na dlouhou trať, jak tu zmínil kolega a navíc prostě přijdou věci, se kterými jsme nepočítali. Masivní umírání lesů v České republice znamená to, že lesy, které byly úložištěm uhlíku, se mohou velmi lehce během pár let stát zdrojem uhlíku. To jsou věci, se kterými nikdo nepočítal. A navíc, ještě poslední doplnění, problematika globálních změn je prostě mezirezortní. Nemůžeme říct, že to patří jen ministru životního prostředí a ten to musí řešit. To je ministerstvo průmyslu, ministerstvo zemědělství, čili je to velmi složitá problematika, ale ani, prosím vás pěkně, pane ministře, jistě, vždycky se dá říct, přidejte.

Václav MORAVEC, moderátor

No, tady máte ministra, který je vicepremiérem a je místopředsedou nejsilnějšího hnutí vládního. Tudíž od něj ...

Michal V. MAREK, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

Tak to použijeme citát z jednoho českého filmu: Pane správce, musíte se více snažit.

Václav MORAVEC, moderátor

Greta Thunbergová, už jsem ji tady zmínil, bylo jí 15 let, když inspirovala statisíce dětí a dospívajících po celém světě. Zmínil jsem také, že se loni v létě rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovala po něm snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávce každý pátek. Švédští levicoví poslanci ji proto nominovali na Nobelovu cenu míru. Citují její slova: "naučila jsem se, že nikdy nejste příliš malí na to, abyste mohli něco změnit." To řekla v polovině prosince na klimatické konferenci v polských Katowicích před světovými lídry. Padla i tato slova.

Greta THUNBERGOVÁ, švédská studentka a aktivistka, 15. 12. 2018

Neustále jen mluvíte o rostoucí ekonomice, protože máte strach, že budete neoblíbeni. Jen mluvíte o tom, jak jít vpřed. Stavíte ale na špatných idejích. Které způsobily tento zmatek. Jediná rozumná věc, kterou ale musíte udělat, je zatáhnout ruční brzdu. Nejste dos dospělí na to, abyste řekli, jak se věci mají. Dokonce i tohle břímě necháte na nás, na dětech. Je mi jedno, jestli jsem oblíbená. Jde mi o klimatickou spravedlnost a život na planetě. Naše civilizace je obětována kvůli tomu, aby velmi malá skupina lidí mohla vydělávat spoustu peněz. Naše biosféra je obětována jen proto, aby bohatí lidé v zemích jako je ta moje, žili v luxusu. Za přepych několika málo lidí platí mnoho jiných svým utrpením.

Václav MORAVEC, moderátor

Greta Thunbergová, která inspirovala mnoho studentů požadavky nejmladší generace se dostaly i do Evropského parlamentu. Ten tento týden schválil rezoluci, ve které europoslanci vyzvali Evropskou unii, aby přehodnotila své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů. Podporujete tu rezoluci, pane vicepremiére?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Já vám řeknu něco, co právě asi studenti a nejenom ti, kteří tam v pátek demonstrovali, ale obecně třeba neví a je to důležité si to uvědomit, protože ono jedna věc je něco říct a druhá věc je jít obrovsky naprosto revolučním způsobem proti vlastním potřebám, proti vlastnímu sobectví nebo touze mít lepší mobil, kupovat si pořád nové oblečení, mít lepší auto. A já jenom řeknu, že my jsme vyhlídli do toho roku 2050 v České republice, v rámci té naší politiky ochrany klimatu. Modelujeme scénáře, jak by vypadala Česká republice v roce 2050, aby uspořil a 80 až 90 % emisí oproti roku 1990. A tam zjišťujete takové věci, že by tady nemohlo být ani jedno auto na fosilní paliva. Samozřejmě už bychom museli dávno přestat topit fosilními palivy. Muselo by to dramaticky znamenat úsporu z hlediska živočišné výroby, zemědělství je taky výrazným emitentem. Znamená to revoluci v nás. To je to, co říkala švédská studentka. Já říkám tesat do skály. To jsou úžasná slova a to říkám bez jakékoliv ironie. Člověku běhá mráz po zádech, protože ona má pravdu.

Václav MORAVEC, moderátor

Ale jinými slovy ta rezoluce schválená Evropským parlamentem v tomto týdnu je nerealistická.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Ona je realistická. Evropa je ten lídr. Ale musíme si uvědomit, že Evropa má necelých 10 % podílu emisí skleníkových plynů na světě. Nejvíce má Čína 25 %, USA mají 16 %. Rusko nebo Brazílie. Je to o celosvětové solidaritě. I kdyby Evropa zítra přestala topit, svítit, jezdit autem, tak nezastaví klimatickou změnu. A to je něco, co prostě si musíme všichni uvědomit,že to je světová solidarita a taky, podívejme se, důležité je, ono to tady pánové řekli, ono je důležité, jak to vezme ta společnost, protože podívejte se na hnutí Žlutých vest, to začalo třeba tak, že prezident Macron, bylo tam rozhodnutí zvýšit daň na pohonné hmoty, ale ti lidi už nebyli ochotni to vést a najednou tady máme demonstrace. Takže je to obrovská edukace, je to o té mladé generaci, ale je to také o tom, abychom si uvědomili, že to vůbec není jenom prostě říct, že to nějak někdo za nás vymyslí. Že to za nás vymyslí vědci, že vymyslí prostě termojadernou fúzi a nebudeme mít problém.

Václav MORAVEC, moderátor

Vy osobně si ale myslíte, že Evropská unie dosáhne v roce 2050 té takzvané uhlíkové neutrality?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Já se domnívám, že jako Evropská, že to je nesmírně ambiciózní scénář. Podle mě nedosáhnou ji zdaleka všechny státy. Neumím si to představit u Polska, dovedu si to představit Německa nebo severských zemí. Aby toho dosáhla celá Evropa, to je podle mě velmi ambiciózní. Teoreticky proveditelná, ale prakticky to znamená výraznou revoluci v našich hlavách.

Václav MORAVEC, moderátor

- Jinými slovy nemyslíte si to, že Evropa jako celek to napraví.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

- Já si myslím, že Evropa má jako jediná šanci se k tomu přiblížit. Ale nebude schopna to naplnit.

Václav MORAVEC, moderátor

Česká republika bude patřit mezi státy, které to naplní?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Česká republika bude patřit mezi ty státy, které podle mého názoru budou v tomhle tom ambiciózní, ale pořád musíme brát v úvahu naší geografickou polohu. Dalších 30 let nebude věda a výzkum určitě stát, takže doufám i v toto. Ale musím říct, že prostě pořád, u nás ta doba uhelná skončí někdy kolem roku 2040. Skončit jí výrazně dříve by mohlo znamenat rozvrat. Ale není to nereálné. Bude to velmi obtížné. Já si myslím, že Česká republika má reálnou šanci, aby v roce 2050 se pohybovala někde kolem 80 až 85 % snížení emisí Co2, když všechno dobře půjde.

Václav MORAVEC, moderátor

Pane řediteli Marku, co říkáte té rezoluci a její naplnitelnosti.

Michal V. MAREK, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

No, víte, v tomhle tom, myslím, že budu souhlasit s tím, co zde zbylo řečeno. My tady opravdu stojíme u zásadního rozhodnutí, kam půjde celospolečenský vývoj. Jak já vždycky říkám svým studentům, my musíme vztah k našemu prostředí zakomponovat do naší obecné morálky. To je velký problém. Včera jsem se byl ostříhat v nákupním centru, když vidím rodin, které tráví víkendy tím, že jsou v nákupním centru, tak o čem to vypovídá? Nastavení té společnosti je pořád někde jinde. Stojíme před velkým problémem. Měnit myšlení. A v tom případě, i když bylo zmíněno, že ta Evropa vlastně svým způsobem na tom globálním světě není tím nejvýznamnějším hráčem, tak si stále myslím, že dobře, že tak činí. Když mám dítě ve škole, tak přece chci, aby bylo slušné, i když by mělo být jediné.

Václav MORAVEC, moderátor

A přehodnocení těch klimatických cílů a možnost uhlíkové neutrality Evropské...

Michal V. MAREK, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

Prosím vás, my k tomu stejně dospějeme. Já si nedovedu představi...

Václav MORAVEC, moderátor

Ale než dojdem, pojdem.

Michal V. MAREK, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

Kdybychom tady byli na konci 30leté války a já vám řeknu, že přestaneme vyrábět halapartny, tak mi nebudete věřit, poněvadž tu halapartnu potřebujete, abyste píchnul toho protestanta, že jo. Takže se možná stane, že opravdu najednou zjistíme a i ty Poláci, že to uhlí prostě už neprodaj.

Václav MORAVEC, moderátor

Pane řediteli?

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Je to nezbytné. Netroufnu si věštit, jestli dosáhneme nebo nedosáhneme. Ale chtěl bych říct jednu věc, když jsme se bavili o tom uhlí, není to o tom, že vědci vymyslí nějaké nové technické řešení. Těžba uhlí, přestože nám to dneska nepřijde, to byla ve svém počátku enviromentální iniciativa. Na výrobu tuny oceli potřebujete daleko méně uhlí než dřevěného uhlí, na  to jste potřeboval několikrát víc ještě množství těch stromů, jo. Výroba pomocí uhlí byla obrovsky ekologicky čistá v porovnání s předchozím způsobem. My jsme to zcela eliminovali tím, že spotřeba oceli o několik řádů stoupla. Vždy když uděláme něco čistější, tak si tu zašpiníme tím, že toho děláme mnohem více. Tohle je důležitý prostě, říct si, že my toho můžeme dosáhnout, ale není to tak, že dáme vědcům pět peněz, aby něco vymysleli. Ale budeme muset méně spotřebovávat. Každý z nás bude muset méně spotřebovávat.

Václav MORAVEC, moderátor

Ale to, že dnes i těmi vládními opatřeními, dejme tomu zatížením té naší spotřeby k tomu, potřebujeme tolik spotřebovávat a není to to, že nás stát motivuje k tomu, abychom spotřebovávali, protože nám roste HDP?

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Určitě. Stávající ekonomiky jsou postavené na spotřebě. Můj oblíbený graf, kterej ukazuje studentům, je závislost sexuální spokojenosti na HDP. Žádná souvislost nebo závislost tam není. Spokojenost si za peníze nekoupíte. Ten mind set je nastavenej, odvíjí se náš společenský status se odvíjí od spotřeby, jo. Celá řada věcí, které děláme, se odvíjí od spotřeby. Společnost postavila spotřebu na piedestal. Je to ústřední motto společnosti. To je věc, kterou je potřeba změnit. Není to jednoduché a nebude to jednoduchý a je třeba, aby si to ty lidi uvědomili.

Michal V. MAREK, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

A navíc tam je ještě jeden ekonomický argument. Kdysi jsem byl upozorněn jedním kolegou na zajímavou práci. Tam se upozorňuje, že není pravda, že když nějaký zdroj užívat efektivněji tak, že snížíte jeho spotřebu. To je velký paradox, mě to šokovalo a tys to přesně teď jako říkal. Je skutečně to je, a to bych řekl bych velmi, velmi, pozor na to, my furt razíme ano, budem efektivněji, budeme /nesrozumitelné/ a to ještě vůbec neznamená, že prostě snížíme tu spotřebu.

Václav MORAVEC, moderátor

Pane ministře?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Víte, já si myslím, že my mám teď naprosto krásnou a živou zkušenost. Jakým způsobem se to do těch hlaviček dá dostat efektivně. To je prožít si to. Když se tady před 5 nebo 10 lety hovořilo o možnosti klimatické změny, tak odmítači říkali, že jsou to nesmysly a zfalšovaná čísla. Češi pod silným vlivem na překlad Václava Klause řešili, co se nám může stát? Lední medvědi tady nežijou, o ty nepřijdem, v zoologický zahradě to přežijou. Přesně jak říkal profesor, oceán je daleko, takže nás nezaplaví. Najednou jsme si to začali připouštět přes to sucho. Přes ty dopady i v centrální Evropě, a to je to.

Václav MORAVEC, moderátor

Promiňte, že vstupuji do vaší řeči, to je to, co studenti říkají, jak je možné, že jste tak neodpovědní, že musí dojít až k nějaké tragédii, musejí vysychat studny, aby národ většinově přestal věřit slovům Václava Klause, že globální oteplování neexistuje, změna klimatu, že jsou výmysly jen tady hloupých vědců a alarmistů a levičáků a bůhvíkoho.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Jasně, ale pak musíme být adresní. Začal jsem s tím v roce 2014. Kdybychom nezačali v roce 2014, tak jsme dnes byli úplně nepřipravení z hlediska sucha. Je to vždy o tom, kolik je mezi politiky vizionářů. Ono jich tady moc nebylo. Ono to stojí peníze. A ve chvíli, kdy vám nejde prostředí naproti, tak to možná vydržíte rok nebo dva. Politik chce být zvolen, chce být oblíben. Tyto věci ne vždy jsou spojeny s příjemnými efekty. Znamenat zdražování, regulaci atd. Takže já chci jenom říct, že já dneska vidím obrovskou změnu v hlavách českých lidí z hlediska vody, z hlediska spotřeby plastů. Najednou jsme evropskými lídry, jak se na ty věci díváme. A mě dokonce můj přítel a autor skvělé izraelské knihy Budiž voda, řekl: Richarde, vy jste ta za těch pár let dokázali, za těch 4 - 5 let z hlediska změny vnímání více než my v Izraeli za 30 let. A Izrael je pouštní země. Takže ty věci se mění.

Václav MORAVEC, moderátor

U nás je ta změna je také rychlejší, když pane ministře, zůstanu ještě u ovzduší, u vypouštění skleníkových plynů, tak podívejme se na data, kolik jednotlivé země vypouštějí skleníkových plynů do ovzduší.

redaktorka

Česko v roce 2016 vypustilo do ovzduší v přepočtu asi 12,5 tuny skleníkových plynů na jednoho obyvatele. Průměr v zemích Evropské unie byl přitom necelých 9 tun. Největší objem skleníkových plynů na osobu vyprodukovalo Lucembursko. Bezmála 20 tun. V Německu šlo o 11,5 tuny. V Polsku o 10,5 a v Rakousku o 9,5 tuny na jednoho obyvatele. Naopak pod evropským průměrem se v míře produkce skleníkových plynů drží například Slovensko, Maďarsko a nebo Švédsko. Největší nadpoloviční podíl nyní připadá na spalování paliv a zahrnuje také volně unikající emise. Mezi roky 1990 a 2016 došlo v této položce k poklesu o 8 % a naopak o 9 % vzrostl podíl emisí z dopravy, která dnes produkuje čtvrtinu objemu všech skleníkových plynů. Podíl průmyslové stejně jako zemědělské výroby se za čtvrt století změnil jen mírně. Stále jde zhruba o jednu desetinu z celkového objemu emisí.

Václav MORAVEC, moderátor

Pane ministře, ta data jsou jasná. Stále jsme vysoce nad průměrem Evropské unie. Kdy se alespoň přiblížíme k průměru?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Dostaneme se tam během zhruba pěti let. Bude to souviset s několika faktory. Za prvé, já už jsem tady před chvilkou říkal, že důvod, proč jsme tak vysoko, i když jsme k dnešnímu dni snížily emise o 36 % proti roku 1990, tak je to proto, že Česká republika je stále nejprůmyslovější zemí Evropské unie na osobu. Z hlediska HDP. Stále ještě doplácíme na strukturu, která se sice mění, ale byla založena na těžkém průmyslu jako na významě a když se podíváte, tak jsou ta čísla trochu šálivá, tak zaprvé rostoucí cena emisní povolenky jednoznačně bude znamenat další velký tlak na ekologizaci průmyslu. A to je během 5 - 7 let . Čekají nás odstavování hnědouhelných bloků v horizontu 10 - 12 let výrazné, protože dneska zhruba 42 % elektrické energie vyrábíme z uhlí, v roce 2040 by to mělo být 11 až 12 %. Obrovsky také roste doprava. Tady je úloha elektromobility, tady je úloha vlastně toho, tam kde dneska naprosto revolučně jde celá Evropská unie. To znamená výrazně snížit v rámci té flotily emise skleníkových plynů na ujetý kilometr u všech vozidel. Máme jasný scénář, my dohlídneme na rok 2030. Vidíme zhruba, že bychom se mohli dostat na nějakých 43 - 44 % dokonce někdo mluví o tom, že možná na 47 % a pak budeme pokračovat v tom dl. Revolučně vidím určitě zateplování, Nová zelená úsporám, naše velmi efektivně fungující programy. Kotlíkové dotace nejsou jenom na zlepšení kvality ovzduší, ale mají výraznou úsporu i emisí Co2.

Václav MORAVEC, moderátor

I když některé vaše kroky, o kterých teď mluvíme, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad v rámci jejich efektivity, protože když budu citovat z nejnovější zprávy o životním prostředí za rok 2017, tak emise znečišťujících látek do ovzduší se snižují, ale kvalita ovzduší zůstává neuspokojivá. Totéž konstatoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Tady jsou slova jednoho z kontrolorů.

Petr NEUVIRT, člen Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, 28. 1. 2019

Kvalita ovzduší je stále špatná, protože se nedaří zlepšovat zákonem stanovené emisní limity. Čili to jsou ty limity, to je to co dýcháme. Tam nedosahujeme v hodnotách oxidu dusíku a jemných částic toho, co je zákonem stanoveno. Výhled do dalšího období, který nám vláda stanovila v roce 2015, abychom v roce 2020 se dostali na přijatelné hodnoty, to se nám zatím také nedaří plnit. Vypadá to, že dosavadní tempo, které bylo 12 %, bychom měli navýšit o dalších 42 %, což je 4krát tolik, je zjevně nesplnitelný.

Václav MORAVEC, moderátor

To jsou slova Petra Neuvirta, člena Kolegia. Jste ochoten připustit, že se nám vlastně nedaří naplňovat ty cíle a že těch 23 opatření, tam 7 je nenaplněných?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Víte, on to byl trošku rádio Jerevan. Ano, ale já si vážím kolegů z Nejvyššího kontrolního úřadu.

Václav MORAVEC, moderátor

Ale nazýváte je rádiem Jerevan.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Ale ten závěr, protože byla to tisková zpráva, která bohužel vytrhla z kontextu celou řadu věcí. Většina novinářů nečetla celou zprávu, četla pouze tiskovou zprávu. V řadě věcí jsme se se zprávou shodli. Není pochyb o tom, že se musí zrychlovat. Máme tam ale také mezinárodní závazky. U čtyři z pěti závazku zlepšení kvality ovzduší jsme splnili už do roku 2020. V pátém bodě se blížíme ke splnění. Navíc NKÚ podle názoru našich expertů na ochranu ovzduší nesprávně hodnotilo metodiku právě u toho, z čeho vychází. Ale já bych teďka se nechtěl přít, kdo tam měl pravdu. Bohužel navíc už ten 2017 byl rokem docela extrémním, protože tam byly nepříznivé klimatické podmínky, byly tam dlouhé smogové situace.

Václav MORAVEC, moderátor

Čímž teď mluvíte, pane ministře, zase o této zprávě, to je zpráva o životním prostředí České republiky.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Ano, ale ono to ...

Václav MORAVEC, moderátor

Která také konstatuje v souvislosti s ovzduším , jestli se nemýlím, tak podobné věci, které konstatuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Tedy, že je kvalita ovzduší neuspokojivá.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Pane redaktore, aby mi bylo dobře rozuměno. Byl bych nejšťastnější, kdyby to šlo rychleji. Ale když se podíváme na to, a to mě mrzelo, že tam byly námitky proti systému kotlíkových dotací, že nic nepřináší. Kotlíkové dotace jenom ta první etapa nebo zatím ty tři vlny přinesly úsporu 2,5 tisíce tun prachu. 2,5 tisíce tun prachu s karcinogenním benzoaperenem. Kotlíkové dotace, které platí je Evropská unie, Evropská komise dává za vzor perfektního programu, který doporučuje i Polsku, Slovensku, Rumunsku a já říkám, kdyby ty kotlíkové dotace tedy nebyly tak úspěšné, jak i tvrdí NKÚ nebo tam se nad tím pozastavuje, tak si myslíte, že někdo kdo nám na to dal 9 miliard korun, by to dával za vzorový program? Já se tam prostě jenom neshoduju s některými parametrickými věcmi, ale o tom, že bychom rádi zlepšovali kvalitu ovzduší rychleji, to je pravda, ale když se také podíváte na ty příčiny, tak zjistíte, že většina toho, co nám tam NKÚ vyčítá, se ani tak netýká ministerstva životního prostředí, jako dalších věcí. Například, že se pomalu staví. No, to je pravda.

Václav MORAVEC, moderátor

Ano jsou i výtky, promiňte, tam jsou chybějící vozy s ekologičtějším pohonem ve státní správě. Malá podpora pro výměnu starých aut za novější. Stále jsme odkladiště starých aut Evropy.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Pane redaktore, lidi by rádi kupovali nová auta, ale nejsme Německo. Oni na to ti lidi prostě nemají peníze, jo.

Václav MORAVEC, moderátor

No ale to je to malá podpora pro výměnu starých aut. Nemají, proto vy byste měli přidat jako ministerstvo životního prostředí, aby měli chybějící vozy s ekologičtějším pohonem ve státní správě. Vy sám asi nejezdíte hybridem.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Já mám, já jezdím, když to jde po městě máme benzíňáka, ale máme samozřejmě elektromobily. A já se velmi těším, až Škoda, shodou okolností zítra ráno jdeme na jednání se Škodou, s vedením Škody Mladá Boleslav, jako část vlády a budeme jednat o postupu elektromobility. Já se velmi těším, až Škoda začne vyrábět čisté elektromobily i v té nějaké, řekněme, kategorii od Octavky nahoru nebo nějaké hybridní vozy. Máme i vozidla na CNG, takže znovu říkám, kvalita ovzduší určitě děláme všechno pro to a máme další opatření, která jsme představili Evropské komisi v rámci takzvaného /nesrozumitelné/ dialogu a jako poslední bych si dovolil jenom poznámku, myslím, že 18 členských zemí Evropské unie už zažalovala Evropská komise za to, že nemají kvalitní ovzduší. Včetně Německa a dalších. Některé už to prohráli u soudu. Česká republika zatím zažalována nebyla.

Václav MORAVEC, moderátor

Očekáváte to, že bude například kvůli Ostravsku zažalována?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Evropská komise nám dala do roku 2020 čas, abychom realizovali další opatření. Je to dobrý důkaz toho, že nám věří, že ta naše opatření mají smysl. A úplně poslední poznámku, ta byla předposlední, omlouvám se. Dokončili jsme velmi zajímavý model pracovně, který ukazuje, že Ostravsko, které je nejvíce znečištěné a kde je to nepochybné, tak i kdyby došlo k naprosto zásadnímu až, řekněme, revolučnímu, revoluční změně z hlediska emisí na české straně, tak pořád polský přenos znečištění by stačil na to, abysme neplnili emisní limity na Ostravsku. Tak obrovský ten přenos je. To znamená i kdybychom tam měli všechny elektromobily, zastavili průmysl, tak pořád to polské a to taky jednáme samozřejmě s Evropskou komisí, a přirozeně prostě s Polskem a požádali jsme také Evropskou komisi, aby se do toho vložila, protože ten přenos je opravdu stále velmi významný.

Václav MORAVEC, moderátor

Páni ředitelé, začnu u Jana Frouze. Kde jsou ta opatření státu nedostatečná? Když tady je řeč například o nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu, pak ale i  zpráva o životním prostředí České republiky, která sama konstatuje to, co konstatoval v tom závěru i NKÚ. Kde jsou ty nedostatečné kroky z vašeho pohledu?

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Samozřejmě ta, já si myslím, že ty kroky jdou v podstatě správným směrem, jo, že my tady platíme relativně velký množství peněz a ty parametry se posouvají tím směrem, kterým očekáváme. Což mimochodem není úplně běžné. Platíme velké peníze za enviromentální část zemědělských dotací s cílem podpořit diverzitu ve volné krajině a má to úplně opačný efekt. Takže tady ta opatření jdou správným směrem. Nejdou tak rychle, jak se očekávalo. Samozřejmě ty opatření třeba u těch kotlíkových dotací, že jo už tam byla velká diskuse třeba o tom, jestli podpořit ty uhelné kotle nebo ne. Nakonec k tomu došlo, že jo.

Václav MORAVEC, moderátor

To je jedna z výtek NKÚ, stále moc fosilních paliv v kotlech domácností, které se vyměňovaly v rámci Zelené...

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Argumentovalo se tam názory krajů, že by se ten program nestal atraktivní pro občany a že by ho nevyužívali. Je to otázka nálady ve společnosti. Toho, co ty lidi chtějí přijmout, jo. A toho, jak důrazně se na ně může tlačit. Tady v tom konkrétním...

Václav MORAVEC, moderátor

Opravdu si myslíte, jenom pane, že vám vstoupím do řeči, opravdu si myslíte, že je to o náladách společnosti? Myslíte si, že společnost, když třeba přepravený náklad víc po silnicích než na kolejích. Znečišťování toho, že většinu nákladů v Česku vozíme po silnicích než po kolejích. Že za to může veřejnost. Není to přesně, že alibistická vláda a alibistické státní orgány.

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

My jsme si je zvolili.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

A dobře jste udělali.

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

To bych nerad komentoval.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Takže pracujeme s materiálem, který jsme si zvolili?

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Ano, vláda chce být populární, jak už tady bylo řečeno. Nechce dělat nepopulární kroky. Řada těch kroků, které jsou potřeba udělat k tomu, aby se životní prostředí zlepšilo, nebude populární. Tady se mohlo uplatnit více odvahy. Druhá věc, kterou bych vnímal jako cenou, tak jsme se tady bavili o vizionářích. Jsou tady projekty skutečně vizionářské. Projekt na vytápění Litoměřic, kterej taky jako těžko získává nějakou, celá řada takovýhle projektů, který nebo ne celá řada, ale prostě jsou takový projekty, který jsou jako hodně vizionářský. A je a neříkám, že třeba budou úspěšný, ale prostě je obtížný pro takovýhle projekty, který nezapadají do žádný škatulky shánět podporu. Jo, čili určitě jako ...

Václav MORAVEC, moderátor

Stát by měl tyto věci podporovat.

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Když se na něco dívám zpětně, tak můžeme říct, že jsme mohli udělat něco lépe a projevit více odvahy v určitém momentu. To bezpochyby platí i tady. Chci říct, že znečištění, globální oteplování, toto všechny tyhle ty statky, jsou jako obecní pastvina. Patří nám všem. My jako samozřejmě chceme, aby byly jako v pořádku, ale také tam chceme vyhnat ty svoje kozy, aby se napásly. Nebudeme se dívat na to, že tu pastvinu plundrují. Do určité míry to může vyhovovat těm lidem, kteří ty statky přerozdělují nebo říděj tu společnost, protože jako teďko narážím na to, že ten občan v řadě případů, kdyby se chtěl enviromentálně rozhodnout, tak prostě nemá dost informací o tom, jaký ten výrobek, jo prostře přečte si na tom výrobku jak ten výrobek třeba u potravin má bílkovin denní dávku a tak dále. Ale už se nedozví, jestli prostě to maso bylo vyprodukováno z nějakých místních produktů nebo jestli je ze soji, kterou jsme jaksi dovezli z Jižní Ameriky, že jo, loďma, který vyprodukovaly velký množství Co2 na úkor /nesrozumitelné/, který prostě neustále ubývá a tak dále, jo. Čili ty občané prostě na jednu stranu chtějí to kvalitní životní prostředí, na druhou stranu chtějí celou řadu jaksi věcí získat  komfortně a levně, což je jako v určitým protikladu. A chybí tady ta informace o tom, ano, tak když si tohle jako pořídíme levnějc , tak samozřejmě poškodíme víc tu pastvinu, jo.

Václav MORAVEC, moderátor

Já vám rozumím, aniž bych ale to zpochybňoval, myslíte si, že pane řediteli Marku, když se podíváte na kroky, které tady stát mohl v uplynulých letech učinit, aby rychleji se snižovaly emise skleníkových plynů, takže učinil maximum?

Michal V. MAREK, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

No, vždycky neučiní maximu. To není možné. Je to běh na dlouhou trať.

Václav MORAVEC, moderátor

Ale přesto stát snižuje, já jsem tady zmiňoval několik opatření. Například kotlíkové dotace v první fázi, podpora fosilních paliv. Nepodpora výměny automobilů, nemluvě o našich oblíbené filtry a jejich odstraňování, o čemž jsme mluvili. Takže to hází jednotlivé úřady na toho druhého.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Ale my to řešíme, pane redaktore, my to řešíme.

Michal V. MAREK, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

V 90. letech jsme začali odsiřovat elektrárny v severních Čechách a najednou jsme byli kingové, že co jsme udělali pro ekologii. Na druhé straně ale problémy narůstají a to, co tady zmínil pan ministr, že najednou se objeví emise i z Polska a vracíme se k tomu, co máme udělat? Jednejte lokálně, myslete globálně. Ten problém už dávno není jen problémem Ostravy, i když mě to velmi mrzí, to není problém jen Ostravy, je to problém Evropy, je to problém mezi hraničního transportu. Líbila se mi poznámka mého kolegy prostě o té obecné pastvině. To si myslím, že je prostě jako kladívko. Tato společnost je nastavena na spotřebě, že jo, denně jsme masírováni kupujte, vyhoďte, kupte nové. Tak, prostě tak ta společnost myslí.

Václav MORAVEC, moderátor

Záhy se dostaneme k nakládání s odpady. Ale jestliže podle dat Hnutí DUHA, které na to upozorňuje opakovaně, téměř 60 % lidí v České republice žije v oblastech, kde jsou překračovány hygienické hodnoty pro znečištění ovzduší. Přitom máme normy a limity benevolentnější, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Tak je to přece o tom, abychom si stanovili přísnější limity, my stejně nedodržujem ani těch 60 a nejde jenom o Ostravsko.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Tak a jestli můžu úplně, víte, já chápu, že se nemůžem navzájem hladit po srsti, má to být debatní program s jistým konfliktem.

Václav MORAVEC, moderátor

Zatím se hladíme, nebo vy se hladíte...

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Ale a já si myslím, ale s pány já už se znám s pány profesory relativně dlouho a já věřím, že i oni potvrdí, že my se opravdu o řadu věcí snažíme. Ta setrvačnost je dlouhá, ale já si troufám říct, že naše projekty typu Dešťovky, nový Zelený úsporám, Kotlíkových dotací, jsou hrozně úspěšný a opravdu mají totiž ten hrozně důležitý aspekt, že do toho ty lidi vtáhnete, protože když to těm lidem naregulejete, nanutíte, zdražíte jim to, oni to nevemou za své. My jsme vymysleli takový to vin vin, že skutečně to potěší srdce ekologa, i tu peněženku toho ekonoma. To já si myslím, že jsou strašně důležitý programy, protože potom máte šanci, že ty lidi to vezmou za své a já se jenom kraťoučce jenom zastavím u té poznámky, kterou jsem měl před chvilkou, jestliže Evropa je dneska v situaci, že 18 zemí, minimálně 18 zemí už dneska buď bylo zažalováno nebo hrozí žaloba Evropské komise za znečištění ovzduší, tak je prostě jasný, že ten moderní svět tak, jak ho máme i v těch zemích, které jsou velmi ekologické, jako je třeba Rakousko nebo jako je Německo, tak na co doplácíme? Na dopravu, protože samozřejmě ten problém je především dneska v dopravě. My, víte my jsme dneska v takové změně průmyslu, která je srovnatelná s rokem před 98 před osířením elektráren, a to je dneska, kdy se během roku 2017 - 18 - 19 -20 dramaticky snižují limity, emisní limity pro střední a velký spalovací zařízení i pro malý spalovací zařízení. Dramaticky. Dokonce na jednu desetinu se snižují. To znamená my ten průmysl výrazně zekologizujem během velmi krátké doby. Ty emisní povolenky, pokud stojí 20 euro a víc, tak už jsou pro někoho takřka likvidační, aby používal fosilní paliva a dneska třeba ČEZ odhaduje, že ty emisní povolenky mohou za pár let klidně stát 100 nebo 150 eur za tunu a pak je jasný, že to skoro nikdo z těch fosilních paliv nepřežije, ale doprava nás bude trápit, protože to je něco ...

Václav MORAVEC, moderátor

Pane ministře, promiňte, ta nás trápí už mnoho let. Mnohokrát jsem tady říkal a ptal jsem se vašich předchůdců ale i vás, stejně jako ministrů dopravy proč regulativ, kterým je mýto nevede k tomu, aby vláda ho použila a aby přesunula velké množství nákladů na železnici. Je to prostě, můžem stokrát myslet globálně a jednat lokálně, ale my jednáme lokálně v tom, že nevyužíváme tyhle regulativy.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Pane redaktore, ano já jsem se na tohle to ptal pana ministra dopravy a dostal jsem informaci, že Česká republika v rámci evropského systému mýta si prostě nemůže nasadit tak vysoké mýto jako by si třeba sama představovala. A já, protože to byl přesně můj nápad, říkám, proboha, tady se staví další a další sklady...

Václav MORAVEC, moderátor

Vy jste si ověřili, jestli vám neklame?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

My jsme, já jsem se dokonce na to ptal i prostě jakoby mých kolegů, kteří sice nejsou odborníci na mýto, ale pohybují se kolem elektromobility a těchto věcí. Oni mi řekli, že našli podobné informace, ale i pan ministr Ťok říkal, ano, my jsme připraveni zvednout tu sazbu v rámci maximálně těch možností, které bysme notifikovali u Evropské komise.

Václav MORAVEC, moderátor

Promiňte, to ministerstvo nikdy neudělá. Stejně tak, jako nezvedne sazbu v těch největších špičkách, čím bychom mýto mohli používat jako regulativ, aby nebyly přeplněné dálnice, kamiony ve špičkách a aby kamiony jezdily v noci. Je to jednoduchá věc. To ministerstvo nechce používat. Vám řeknou tohle, vy se s tím smíříte a ...

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Nesmířím, nesmířím. My dneska intenzivně se bavíme na úrovni ministerstva životního prostředí o tom, jakým způsobem může stát zabránit výstavbě dalších skladů, obřích skladů, kde nevzniká žádná přidaná hodnota, které zatěžují naši zemi dalšími stovky tisíc kamionů ročně. Když jsme na samém limitu dokonce někde už prostě přes limit. Přes EIA to nelze udělat, to je prostě evropská směrnice a chceme to řešit přes územní plány a další věci. Mě se tohle to nelíbí a určitě nejsme schopni nebo nejsme ochotni se prostě smířit s tím, že sem přijede dalších milion kamionů, ve finále ty sklady nezaměstnávají skoro žádné lidi, ani žádnou nezaměstnanost už dneska skoro nemáme. To znamená přidaná hodnota pro Českou republiku není takřka žádná, ale dopad na životní prostředí je drastický, to vám mohu slíbit, že mě z toho klidně vyzkoušejte, až se příště potkáme...

Václav MORAVEC, moderátor

Který konkrétní krok tedy?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Který konkrétní, no jakým způsobem tomu Česká republika může reálně zabránit, jak třeba vláda tak jako rozhoduje o investičních pobídkách, a to by bylo ideální, aby vláda prostě rozhodla, že tento záměr nechce v České republice, protože prostě jí škodí. Dneska ta možnost tady není.

Václav MORAVEC, moderátor

Rok 2050. V oceánech bude více plastů než ryb, pokud se nezmění způsob výroby a používání plastů. Uvedla Evropská komise, když před rokem představovala novou strategii, jak chránit životní prostředí před plasty. Roku 2030 mají být všechny plastové obaly v Unii recyklovatelné a má dojít k omezení použití plastů na jedno použití. Přitom některé plasty stále končí na skládkách.  Další možností je zálohování plastových lahví.

Soňa JONÁŠOVÁ, ředitelka, Institut cirkulární ekonomiky, 22. 1. 2019

Jednou z největších výzev letošního roku 2019 je změna klimatu a recyklace a opětovné využívání materiálů, to je jedna z cest, jak těchto cílů dosáhnout. Cíle na PET lahve jsou roce 2029 stanoveny na 90 %. Ve světě se ještě nikdy nepodařilo dosáhnout těchto cílů bez zálohových systémů.

Václav MORAVEC, moderátor

Podle Soni Jonášové existují obavy, že plasty, které třídíme do žlutých popelnic, mohou končit i na skládkách.

Soňa JONÁŠOVÁ, ředitelka, Institut cirkulární ekonomiky, 22. 1. 2019

Ve chvíli, kdy máme tak extrémně levné skládkování, tak se to bohužel děje. Je to jeden z kroků, které se musí změnit. Nyní se diskutuje alespoň čtyřnásobné zvýšení skládkování, které by zejména nakopl tu recyklaci.

Václav MORAVEC, moderátor

Podle Soni Jonášové se ukazuje, že lidé vrátí až 98 % lahví od piva, na které platí zálohu 3 korun. Pokud by platil systém záloh na PET lahve, vracelo by se podle jejích odhadů až 90 %. Pane ministře, vy vlastně jste na to přistoupil, na debatu a zálohování PET lahví. Už jsme si tady zažili debatu v roce 2007 s Martinem Bursíkem, který o tom uvažoval. 3 - 5 korun byla tehdy úvaha v zálohování PET lahve. Proti je Svaz měst a obcí, a to zásadně. Ustoupíte od té své úvahu zálohovat ano, či ne?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Tak, hlavně máme na to strašně málo času a je to téma na hodinu krásného povídání smysluplného povídání, které by určitě lidi zajímalo. Máme pár minut, takže úplně stručně, Česká republika je absolutní evropský lídr z hlediska třídění obalových odpadů, včetně plastů. Jsme na totální špičce. Ty žluté kontejnery fungujou skvěle. Už dneska plníme z hlediska zpětného sběru PET, plníme závazky, které Evropa si nastavila až na rok 2025 tedy přes 70 %, dokonce některá čísla hovoří až 80 % zpětného i bez zálohování. Svaz měst a obcí se dneska obává toho, že by naopak zálohování v českých podmínkách, které je úplně unikátní díky tomu skvěle fungujícímu systému sběru, mohlo znamenat, že to ohrozí systém sběru ostatních plastů ve žlutých kontejnerech. To je důležité. Ale my říkáme jako ministerstvo životního prostředí, protože jsou další studie, další studie si nechá udělat Svaz měst a obcí, z toho vychází, že zálohování je ve 33 zemích, ale jenom v 8 z nich způsobilo, že tam je ten sběr až 90 % plastových PET lahví. To znamená nemusí ani zálohování být úplně optimální systém, ale my říkáme, my se nebráníme zálohování a když jsme se o tom bavili s pane Pascalem jako šéfem minerálních vod Mattoni a i s paní Jonášovou, tak jsme řekli, ať klidně pan Pascal tak, jako to udělala CocaCola před několika lety, udělá vlastní pilotní projekt na své výrobky, ale paradoxně dneska PET lahve není problém, protože PET lahve jsou jediná zisková komodita z hlediska plastů, po kterých je obrovská poptávka. A poslední poznámku k tomu...

Václav MORAVEC, moderátor

I kdybyste dnes měl hlasovat v Poslanecké sněmovně o zálohování PET lahví, zvedl byste roku pro nebo proti?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Já bych pro ně dneska nezvedl ruku v této chvíli, protože jsou k dispozici další hrozně zajímavé studie, které tvrdí opak než to, že zálohování je to, řekněme, samospásné a sama studie, kterou jste zmiňoval, studie Incienu teďka hovořila Soňa Jonášová, a studie Minerálních vod Mattoni říká v závěru, že oni nedoporučují vládě nebo parlamentu, aby měnili systém, ale že doporučují, aby pokračovala ta debata s těmi výrobci.

Václav MORAVEC, moderátor

Vy byste, páni ředitelé, byli, kdybyste měli tu odpovědnost teď, pro zálohování PET lahví, protože říkám, už to byl nápad, který jsem tady probíral před 11 - 12 lety s Martinem Bursíkem, který přišel se 3 - 5 korunami zálohování po vzoru Německa.

Michal V. MAREK, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

Já se přiznám, že prostě ty informace o té konečné ekonomice opravdu nemám. Ale z hlediska toho, jak já to vnímám, tak já bych tu ruku zvedl.

Václav MORAVEC, moderátor

Vy byste zvedl ruku. Pane řediteli?

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Ty PETky zrovna ze všech plastů se jako nejsnáz recyklujou, jo, prostě, protože to je čistej polyethylen, relativně dobře se to recykluje, nechá se z toho spousta jako hodnotnejch věcí  vyrobit. Čili asi ta recyklace jako, já bych pro ní zvednul ruku z takovýho jako principiálního důvodu.

Václav MORAVEC, moderátor

To zálohování.

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Pro to zálohování, protože si myslím, že my jako obecně tady hodně razíme tu věc, že bysme měli ty věci recyklovat a daleko míň jako už hustíme do těch obyvatel nebo do těch lidí, takže je tady ještě ta věc prostě tu věc, vezmu si kelímek, vypěstuju v něm rajčata nebo prostě nějak jinak ho použiju ještě jednou jo, a pak teprve ho recykluju jo, a prostě ještě mu dám jeden nějakej život. Čili jako z hlediska týhle tý logiky jako spíš já nevím, edukativní, filozofický bych byl pro to zálohování bez ohledu na tu ekonomickou úvahu, která tak, no.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

- Víte, ono to není opravdu jenom o té ekonomice. Kdyby to bylo jenom o těch penězích, tak to není to zásadní, ale skutečně je tady oprávněná obava, že by to mohlo výrazně poškodit ten skvěle fungující systém třídění těch ostatních plastů, a ty jsou paradoxně, řekněme, daleko složitější a je daleko složitější je recyklovat, než ty PETky a potom je to o trošku o fámě, tady si spousta lidí myslí, že když se budou zálohovat PETky, tak to bude fungovat jako skleněný pivní lahve, že se budou znova plnit, a to je právě nesmysl. 95 % těch zálohovanejch PETek se hned v tom krámě rozšmelcuje na vločky, a půjdou na výrobu novejch PETek. To znamená nejsou to znovuplnitelný PETky, a to si myslím, že taky v řadě hlav lidí rezonuje, říká no oni budou zbytečně vyrábět nový PETky, mohli by je naplnit znova. To většinou nejde. Opět to bude znamenat, že se budou muset vyrábět samozřejmě nový PETky, ale z téhle tý hmoty.

Václav MORAVEC, moderátor

Určitě se ještě vrátíme k debatě i o plastech. Já děkuji mým třem hostům, kterými dnes byli vicepremiér, ministr životního prostředí Richard Brabec. Děkuji, pane ministře.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí, vicepremiér /ANO/

Bylo mi potěšením.

Václav MORAVEC, moderátor

A děkuji i dvěma ředitelům. Konkrétně řediteli Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Michalu V. Markovi. Děkuji.

Michal V. MAREK, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

Mějte se hezky.

Václav MORAVEC, moderátor

A děkuji i řediteli Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Janu Frouzovi. Děkuju.

Jan FROUZ, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Děkuju.

Václav MORAVEC, moderátor

Vám divákům děkuju, že jste se dívali. Známá adresa České televize, kde jsme přítomni, stejně tak na sociálních sítích, tedy www.ceskatelevize.cz, jsme na Facebooku, na Twitteru. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti zpravodajské ČT 24.

ČT24, Otázky Václava Moravce II.| 17 .3. 2019 |