MF Dnes: Spláchnutá budoucnost

Orná půda v Česku rychle mizí. Vláda chce donutit zemědělce, aby hospodařili šetrně a zachovali zem pro další generace.

Zemědělská půda, která je pro zadržení vody v krajině zásadní, zabírá více než polovinu rozlohy České republiky. Přitom necelé dvě třetiny plochy všech tuzemských polí, pastvin či luk ohrožují právě prudké deště, které z nich smývají horní, nejkvalitnější vrstvu.

Podle agrární komory přibylo za posledních dvacet let přes 600 tisíc hektarů takto poškozené půdy.

Tomuto jevu se říká vodní eroze. Je to podobné, jako když někomu do tváře jednou za týden vychrstnete kbelík vody, kterou potřebuje, aby několik dní nežíznil. Naloká si, většina však po něm steče a on další dny strádá. Tak stále častěji vypadá počasí ve střední Evropě. Mění se.

Dochází k intenzivním přívalovým dešťům a na druhé straně k delšímu období sucha. Proto je klíčové, aby byla půda schopná vodu vsáknout.

„Pokud se k takovým neblahým přírodním vlivům přidává nevhodné hospodaření na velkých plochách zemědělské půdy, má to jediný výsledek – jen přibývá situací, kdy zejména ‚smýváním‘ ztrácíme nejcennější ornici. A tím zemědělskou půdu nevratně poškozujeme,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Nejhorší situace je přitom na jižní Moravě, která vždy patřila mezi nejúrodnější regiony v zemi. Experti ministerstva zemědělství poukazují třeba na pole jižně od Brna, kde již není černozem, ale bělavá spraš bez humusu.

Ornice přitom není nic samozřejmého. Odhaduje se, že v přírodních podmínkách se tvoří rychlostí jeden centimetr za sto až čtyři sta let. Tento proces se výrazně zrychluje při normálním zemědělském obdělávání, kdy to trvá čtyřicet let, a v ideálních podmínkách hospodaření dokonce let dvanáct.

Nicméně pro srovnání se ještě podívejme za české hranice. Situace je tam o dost příznivější. Například v Rakousku ohrožuje vodní eroze při přívalových deštích o něco více než třetinu zemědělské půdy, ve Francii osmnáct procent, ve Velké Británii dvanáct a v Belgii jen deset procent. Připomeňme, že v Česku je to procent šedesát.

Půda udrží stále méně vody

„Obecně se přitom u nás rapidně snížila schopnost půdy vodu po dešti vsáknout a udržet. Ještě v roce 1900 zadržela celkem téměř jedenáct miliard kubíků vody (bilionů litrů, pozn. red.). Dnes je toto číslo poloviční,“ uvedl před časem pro MF DNES Brabcův náměstek Vladimír Dolejský. Nebo jinak. Při rovnoměrných srážkách je metr krychlový půdy zpravidla schopný pojmout asi 320 litrů vody. Na některých místech republiky je to však pouhých šedesát litrů.

„To hlavně kvůli špatnému hospodaření. Často je na vině to, že na obrovských polích hospodaří firma, které půda nepatří. Když si něco pronajmete, určitě máte k věci jiný vztah. Takže po dlouhé době by bylo dobré k půdě přistupovat tak, jako to kdysi dělali sedláci, kteří ji předávali svým potomkům,“ dodává Dolejský.

K tomu všemu lze připočíst fakt, že zemědělské půdy v Česku neustále ubývá. A to rapidně. Každý den dělníci zastavějí pole či louky velikosti srovnatelné s plochou tří Václavských náměstí v Praze. Každodenně se tak v posledních letech promění na domy či silnice dvanáct až patnáct hektarů zemědělské půdy.

***

Fakta

Co se děje s ornicí

* V Česku každý rok prudké deště spláchnou přes dvacet milionů tun zemědělské půdy do řek a potoků.

* Škoda se každoročně vyšplhá na devět miliard korun. Zhruba takové výše dosahují veškeré eurodotace vyčleněné pro tuzemskou přírodu a krajinu mezi lety 2014 a 2020.

* Za špatné hospodaření s půdou bude moci být již letos uložena pokuta až sto tisíc korun pro fyzickou a jeden milion pro právnickou osobu.

Pavel Švec, reportér MF DNES