MF Dnes: Seznam měst, kam vaše auto nepustí

MF DNES přináší seznam českých měst, která chtějí zakázat vjezd do centra vozům, jež nesplňují ekologické limity.

PRAHA, Pavel Švec - Riskovat vysokou pokutu, zaparkovat na okraji nebo tam raději autem vůbec nejezdit. Nic jiného zřejmě zanedlouho nezbude majitelům starších aut při cestě do centra Prahy, Brna či Liberce. Nepustí je tam dopravní značky. Po vzoru Německa či Rakouska chce i Česko zavést takzvané nízkoemisní zóny. Řidiči, kteří nebudou mít speciální ekologickou nálepku na čelním skle, se do centra nedostanou. „Hlavním cílem je snížit emise z dopravy, ale třeba i hlukovou zátěž,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Právě Brabcovi úředníci dnes odstartují program, díky němuž mohou obce a města získat dotace na odborné studie, zda jim ekologické zóny skutečně zlepší ovzduší a kudy hranice zón vymezit. MF DNES získala seznam radnic, které už ministerstvu na omezení dopravy kývly, a sama pak oslovila další města.

Na seznamu „průkopníků“ jsou tak vedle čtyř krajských měst třeba Kladno, Opava, Beroun nebo Tábor.

Pravděpodobně nejdále je v úvahách Praha, která plánovala omezit vjezd starším autům do podstatné části města už v roce 2017.

Do oblasti ohraničené vnitřním okruhem by nesměla vjet dieselová auta vyrobená před rokem 2001 a benzinová auta vyrobená před rokem 1993. Postupem času by magistrát pravidla dále zpřísňoval. Dohodu však komplikují jednání s městskými částmi. Ty navrhují odložit zavedení zón do chvíle, než bude dostavěn vnější okruh kolem Prahy.

Jak starých aut se bude zákaz týkat, určí jednotlivé radnice. Většinou zatím nemají jasno.

„Vzhledem k tomu, že naprostá většina města je ohrožená prachovými částicemi pocházejícími právě z dopravy, přistoupíme ke zřízení těchto zón okamžitě po dokončení obchvatu,“ říká náměstek primátora Opavy Dalibor Halátek. Vjezd bez známky může řidiče přijít draho. „Pokuty za nepovolený vjezd do zón by mohly v blokovém řízení dosáhnout až dvou tisíc korun,“ dodává Petr Vomáčka z Ústředního automotoklubu.

pokračování ze strany 1

Zákaz vjezdu starých aut do českých měst brzdí nedokončené obchvaty. I tak ale některé obce plánují, že se jim zcela uzavřou.

Vulici před centrem německého Norimberku stojí dopravní značka zákaz vjezdu s nápisem Umwelt – životní prostředí. Dál nesmí starší auta, jež nesplňují přísné emisní normy. Němci, kteří si obvykle nové auto kupují po pár letech, problém nemají. Zato Češi ano. Jezdí totiž v mnohem starších vozech.

Přesto, nebo právě proto, česká, moravská a slezská města uvažují, že by ekologické zóny zavedla také.

Některá de facto v celých svých hranicích: Tábor. Některá na většině území: Praha. Některá jen v centru: Opava, Liberec, Čelákovice. A některá jen v částech, které trpí špatným ovzduším: Kladno. Obyčejně platí, že by se omezení netýkalo motoristů, kteří uvnitř zón žijí. Nyní je otázka, které české město se k tomuto kroku odhodlá jako první. Ministerstvo životního prostředí ode dneška nabízí obcím peníze na to, aby si sofistikovanými metodami ověřily, zdali u nich zóny mají smysl.

Objezdy nutností

„Čistota ovzduší je v Kladně na velmi dobrých hodnotách, proto neplánujeme zavedení těchto zón na celém území města. Výjimkou s velmi špatnými hodnotami je městská část Švermov. Jedná se o špatně odvětrávané údolí, navíc zatížené tranzitní dopravou,“ říká mluvčí magistrátu Lenka Růžková.

Kladno nyní zjišťuje, co přesně zhoršené ovzduší způsobuje. „Pokud odhalíme, že největším viníkem je právě tranzitní doprava, jedním z řešení by mohlo být i zavedení nízkoemisní zóny v této lokalitě,“ upřesňuje Růžková.

Důležitou podmínku pro zprovoznění zón stanoví zákon: uzavřené území musí jít objet po silnici stejné nebo vyšší třídy, která nevede přes zastavěné území této nebo sousední obce.

To je problém mnoha českých měst, jejichž urbanismus vychází už ze středověkých plánů, takže ty nejdůležitější dopravní tahy kříží jejich střed. „V nově připravených programech ke zlepšení kvality ovzduší bylo jako aktuálně vhodných k zavedení nízkomenisních zón vytipováno třicet měst," upozorňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Na chybějící objízdné trasy doplácí mnoho sídel. Například Opava. V maximalistické verzi chce zabránit starším autům ve vjezdu do centra včetně památkové zóny Opava předměstí a také na většinu území Kateřinek a Kylešovic. „Podmínkou je dobudovaní obchvatu. Vzhledem k tomu, že naprostá většina města je ohrožena prachovými částicemi, které pochází právě z dopravy, přistoupíme ke zřízení těchto zón okamžitě po dokončení obchvatu,“ nepochybuje náměstek opavského primátora Dalibor Halátek.

Obdobné je to v Olomouci, Pardubicích či Čelákovicích u Prahy.

Naopak ve slezských Klimkovicích je obchvat hotový. Lázeňské městečko totiž obepíná místní dálnice ze tří stran. „Zóny by se u nás týkaly všech městských částí, vyjma jedné osady mimo hlavní silnici. Máme nachystánu nejpřísnější možnou variantu, tedy vjezd povolen pouze pro automobily se zelenou emisní známkou,“ říká místostarosta Jakub Unucka.

Praha: jedna velká zóna

Zelená plaketa, která se lepí na čelní sklo, v Evropě ukazuje, že benzinové auto nebylo vyrobeno před rokem 1993. U naftových před rokem 2006. Starší auta s naftovým motorem mají žlutou a nejstarší červenou známku. Ta, která pamatují léta před rokem 1997, neprojdou. V Klimkovicích ovšem narazili. „Už čtyři roky navrhujeme ministerstvu, aby plaketa byla povinnou součástí každého vozidla a aby se automaticky lepila na vozidlo v rámci STK. Už dávno mohla být všechna auta označena a nízkoemisní zóny mohly bez problémů fungovat po celé republice,“ tvrdí Unucka.

Samostatnou kapitolou je Praha. Ta chce z podstatné části města vytlačit patnáct let stará dieselová auta a benzinová vyrobená před rokem 1993. Pražský magistrát si nekompromisní zákaz může dovolit. Podle Sdružení automobilového průmyslu je totiž průměrné stáří auta pražského motoristy dvanáct let. Jenže to už zpravidla neplatí pro mimopražské řidiče.

Většinu rozlohy města měly zákazové značky ohraničit již během příštího roku, nakonec se však magistrát nedomluvil s menšími radnicemi městských částí, kterým vadilo, že není dokončen vnější okruh, jímž by se dala zóna objet. „Nebylo nalezeno vhodné řešení, které by umožnilo zprovoznit nízkoemisní zóny před zprovozněním celého Pražského okruhu. Další příprava proto byla pozastavena,“ vysvětluje mluvčí Prahy Vít Hofman.

Nepomáhá? Neškodí...

Motivace je všude stejná: zlepšit městské ovzduší. O pozitivním efektu zón na jeho kvalitu však někteří experti pochybují. Například německý autoklub ADAC před třemi lety změřil, že se škodlivé emise ve městech nesnížily, ba údajně se jejich koncentrace někde naopak zvýšila. „Opravdu se to v Německu nezlepšilo. O zhoršení situace se však vedou jen diskuse, ale prokazatelný důkaz zhoršení není. Navíc o zavedení nízkoemisních zón nebo jiného omezení vjezdu starších dieselů bojuje dalších osm německých měst, ale i Paříž a Madrid,“ dodává Petr Vomáčka z ÚAMK.

Do toho Němci zavedou ještě přísnější pravidla pro vjezd do obcí. Modrou známku. Tu získají de facto jen poslední modely aut.

O pozitivním efektu zón na kvalitu ovzduší někteří experti pochybují. Německý autoklub ADAC před třemi lety změřil, že se emise ve městech nesnížily, ba údajně se jejich koncentrace někde zvýšila.