O politice s Tomášem Chalupou (Frekvence 1)

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Na Frekvenci 1 právě teď začíná Press klub a naším dnešním hostem je ministr životního prostředí České republiky Magistr Tomáš Chalupa, dobrý den.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Dobrý den.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Pane ministře, tak do jaké míry vás znepokojují ty důležité události posledních dnů, tedy zatčení poslance Ratha?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Tak já bych řekl, že to má 2 roviny, nebo více rovin. Jedna věc je ta otázka samotného toho zatčení a celé té záležitosti a já tady musím říct, že jediné mé informace, které mám, jsou ze sdělovacích prostředků a myslím, že tak jako 10 milionů obyvatel téhle, když ty noviny otevřu, tak mi spadne čelist a s otevřenou pusou čtu. A druhá záležitost je, co to bude znamenat. V tomto ohledu jako člověk, jehož rezort spravuje evropské fondy, tak musím říct, že to sleduji s obavami.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Jak to?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Protože já si, mnozí si to možná z vašich posluchačů pamatují. Když já jsem přišel na ministerstvo, tehdy po té takzvané aféře Drobil, ať si o ní myslíme mnohé a já myslím, že se ukázala tak, ačkoliv ta kauza ukázala, že se neztratily žádné peníze, že ve skutečnosti možná s některými jinými byla marginální, ne tak významná. Tak to, že přinesla signál, který rok znamenal audity, vysvětlování, v Bruselu přesvědčování, že se nic nestalo, nebo že to nemělo zásadní dopad na čerpání prostředků, tak se velmi obávám, že toto může přinést důsledky, které ohrozí i ty programy i ty projekty, které jsou poctivě, slušně spravované.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Což znamená v konečném důsledku, že tedy Evropská unie může učinit co, přesně?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Evropská unie může učinit v podstatě cokoliv, může zastavit část, všechny, operační program celý, všechny operační programy, udělat rozhodnutí, která ani nahlas říct neumím. Zkrátka v tomto ohledu ta Evropská unie je velkým suverénem a my ji budeme muset přesvědčit. Já pevně doufám, že to nebude mít tak dalekosáhlé důsledky. Vemte si, že když si to vezmu třeba z mého rezortu, tak na operačním programu životního prostředí spravujete nějakých 6 tisíc projektů, které, od těch malých, kdy jde o zateplení domů za pár set tisíc korun, až po čistírnu odpadních vod za několik miliard. A těch projektů je opravdu celá řada a mezi těmi dobrými projekty vždycky bude nějaké shnilé jablko, vždycky tam bude nějaký problém. Tak to je a dokonce Evropská unie má jakousi statistiku, která ukazuje standardní chybovost a zajímavé je, že dokonce řeší situaci, kdy jste pod, když vykazujete menší, než je ten standard, tak už to je ten alarm, ten systém říká, to je nějaké divné, jak to, že mají menší. Takže i tohle svoji roli sehraje a já pevně doufám, že tahle záležitost nebude mít důsledky nějaké globální.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Co to pro vás znamená, ta kauza Rath, jako lidsky, osobně? Zamýšlíte se nad tím?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Já si myslím, že se tím zabývá každý. Každý člověk, který je daňový poplatník, vidí, co se u nás v politice děje, zvlášť, když jste politikem a snažíte se vysvětlovat lidem a ministr životního prostředí je fakt, který je hodně na ulici a hodně s těmi lidmi mluví, protože je hodně mimo Prahu, mimo město, vysvětlovat, že politika je normální práce, jako každá jiná a že je to o normálních lidech a řešení normálních problémů, a tohle je nenormální situace, co si budeme povídat. A myslím, že v tomto ohledu jsme všichni, co to čteme, ať už je to člověk více do politiky vtažený jako já, nebo člověk politikou možná vůbec nedotčený, který se možná ani vůbec o ni nezajímá, tak jí vnímá, jak říkám, s otevřenými ústy.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Na druhou stranu, kdybyste teď třeba v nejbližších týdnech na nějaké návštěvě dostal krabici vína, přijal byste ji, nebo otevřel byste ji na místě, abyste si to prověřil?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Železné pravidlo u všech darů, které dostáváte jako veřejný funkcionář, je otevřít hned, jak ho dostanete.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Opravdu?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Je to dobré pravidlo také proto, že tím vyjadřujete úctu vůči tomu, kdo vám to dává, i když předávají se dary, například přijede ministr z jiné země, předávají se oficiální dary, tak se kocháte darem, co jste dostal a on prohlíží tu knihu, vázu, co dáváme my. Většinou je to nějaká ta, buď České sklo nebo třeba kniha o parcích nebo něco z parků. No a v tomto ohledu člověk bude obezřetný. Já si myslím, že ten problém není v krabici od bot.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Dobře. Hostem Press klubu na Frekvenci 1 je ministr životního prostředí pan Tomáš Chalupa. Posloucháte Frekvenci 1 a Press klub, naším dnešním hostem je ministr životního prostředí. Člověk, do jehož působnosti spadá program Zelená úsporám, pakliže to říkám dobře. Program, který už v minulém čase proběhl v nějaké první vlně, potom byl zastaven a teď se mluví o tom, že zas bude funkční. Tak jaký je aktuální stav, pane ministře, s tím programem Zelená úsporám?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

On je zastaven ve smyslu nabírání nových žádostí. Není zastavena jejich administrace, vyplácení, my do letošního léta musíme dotáhnout ty zbylé projekty, teď je to spíš na těch stavebnících, aby udělali ty stavby, zateplili ty své domy, vyměnili otopné systémy, přinesli dokumenty, příští zhruba, od té doby bude během tak zhruba 12 až 16 měsíců, tedy někdy do druhé poloviny příštího roku, během kterého ti naši pracovníci musí ty programy zkontrolovat, zadministrovat, zarchivovat, musíme 5 procent těch žádostí zkontrolovat na místě, což vypadá jako malé číslo, ale těch žádostí je 80 tisíc po celé republice. Když si jen představíte, že se ty průzkumy, ty kontroly dělají po dvou, že musí být protokol, že musí přijet na místo, že za den se zvládne maximálně 2 až 3, tak to je obrovská suma lidí, bavíme se o stovkách tisíců projektů. No a během té doby my se snažíme připravit a také prosadit na vládní úrovni, že by se spustil nový program. Já se snažím ho nenazývat Zelenou úsporám, protože ta Zelená úsporám sebou nese, tím že oslovilo mnoho lidí, tak už přesně každý si pod ní představí, co to znamená. Že to znamená nenávratnou dotaci, že ta dotace je velká, že ta dotace byla v průměru 67 % těch celkových nákladů, ale i víc než 80 %. Něco takového už nebude. Ten nový program, který my připravujeme, zkrátka i kdybychom se postavili na hlavu, tak nebudeme mít tolik peněz. A hlavně mojí ambicí je, aby dokázal oslovit opravdu velké množství lidí. Ten stávající program, jak jsem zmínil, měl 80 tisíc žádostí, zhruba čtvrt milionů českých domácností se za těmi žádostmi skrývá. A když to měřím podle toho, že každý den dostávám já osobně kolem 10 a naše paní ombucmanka a celý aparát toho programu Zelená úsporám násobkem dotazů, kdy bude nový, jaká bude mít pravidla, od kdy to bude, stihneme to, dostaneme se do toho, když už teď stavíme a tak dále, tak ten zájem je obrovský. Proto také vedeme debatu nad tím, komu by to mělo být dáváno, za jakých podmínek, nebude to tak vstřícné jako v minulosti z hlediska nenávratnosti, ale měla by to být stále podpora, která je stále zajímavá pro ty lidi.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

No a můžete být nějak konkrétní?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

My se snažíme odlišit ty věci, kdy je příjemcem veřejný subjekt a kdy soukromý. Veřejným subjektem v 99 % případů jsou obce. Typickou budovou, na kterou ta opatření směřují, z hlediska nákladů, potřeb, ale i početnosti, jsou zejména školská nebo sociální zařízení v těch obcích, domovy důchodců, knihovna, mateřská škola, základní škola, hasičská zbrojnice, zkrátka takové ty veřejné budovy, které máte v každé obci z těch 6 tisíc v České republice. U těch soukromých objektů se jedná primárně o domy určené k bydlení, na jiné to není možné, a to ať ty soukromé rodinné domky třeba anebo činžovní domy až po ty panelové domy, u každé z nich je jiná náročnost. V té druhé části, která zajímá veřejnost asi víc, ta naše úvaha a úvaha říkám, protože sedí kulatý stůl, my máme velký kulatý stůl u nás na ministerstvu, který sedí zhruba každý měsíc, sedí tam jak představitelé bytových družstev, vlastníků domů, stavebního průmyslu, Svazu města a obcí, představitelé různých iniciativ, které se té věci věnují, i lidé, kteří se podíleli na té praktické realizaci té Zelené úsporám v minulosti, to je nějakých 40 lidí. A ty spolu diskutují, hledají model, počítají, co by nejlépe fungovalo, kde byly chyby v minulosti, abychom je neopakovali, co nefungovalo administrativně, kde byla zbytečná administrativní zátěž, kde jsme ty lidi otravovali víc, než bylo potřeba například.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Dobře, ale vy možná to říkáte hodně ze široka, ale nechcete říct ta konkrétní čísla.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

No, co se týká čísel, my počítáme, že ten program by byl zhruba na 7 let, od konce roku 2013 do roku 2020. Počítáme, že bychom měli v ideálním případě, pokud takto bude fungovat trh s emisními povolenkami, na to období být schopni mít částku zhruba něco kolem 30 až 35 miliard, proto sedmileté období. Počítáme s tím, že ta částka nebude rovnoměrná každý rok, protože tak, jak budou ty povolenky prodávány v aukcích, tak na začátku se jich prodává nejméně, na konci nejvíce, takže každý rok by spíš přibývala ta částka. Počítáme s tím, že by nebyl ten program tak, jako byla Zelená úsporám otevřen, ve smyslu jedné výzvy, ale že by byly vlny tak, abychom vždycky uspokojovali po skupinách a nebyly ve stavu, jako to bylo v minulosti, kdy byl přetlak, my jsme najednou rok nevěděli pořádně, ani kolik těch žádostí je. Takto já jsem to převzal, ten program, že se nevědělo, kolik je obálek podaných, ani kolik početně, natož kolik potřebuji peněz. A takto teprve by fungoval v tom technickém charakteru. Co se týká té formy podpory, počítáme s tím, že by to mohlo schovat energetickou podporu, to znamená například zateplování, výměna oken, střešní krytina, zkrátka lepší systém v tom domě buď v kombinaci se změnou vytápění nebo bez ní. A co se týká té podpory, tak by to měla být kombinace návratné a nenávratné. To znamená tak, jako třeba známe z úspěšného programu Panel, jakási podpora úroků tak, aby se ta půjčka stala atraktivnější, buď neúročená nebo nízko neúročená s nějakou formou jištění a k tomu bonus. A ten bonus je ta nenávratná podpora. Za ideální model a teď říkám, to je snažení, takto jakoby se snažíme uvažovat, to neznamená, že to tak dopadne, já jen říkám, to je jakási, řekněme, daná úvaha, je tak, aby se ten žadatel dostal do situace, kdy provede-li investici na svém domě, logicky sníží náklady na vytápění, na spotřebu elektrické energie nebo vůbec energie jako takové, tak aby ten efekt, který z toho získá versus náklady na splácení té investice byly takové, že bude v plusu. Že to nebude znamenat zvýšený náklad, a to by mělo být vyrovnáno v rámci možností tím bonusem.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Dobře, ale Zelená úsporám v té klasické podobě, tak to už je hudba minulosti.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Ve smyslu 67 % dar, je to hudba minulosti.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Hostem Press klubu na Frekvenci 1 je magistr Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí České republiky. Posloucháte Frekvenci 1 a naším hostem je ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Průzkum těžby břidlicového plynu, to je takové velké téma zejména v některých regionech. Proč ministr připravuje navrhnout vládě moratorium na průzkumy, jak dlouho bude takové moratorium trvat? Jaké jsou pro to důvody?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

To moratorium není zákazem ve smyslu toho, jak je to třeba ve Francii, ale spíš jakýmsi, teď bych řekl sportovní terminologií, timeoutem, který si ta vláda bere proto, aby mohla upravit příslušné zákony.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Proč?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Tady to se týká hlavně 3 zákonů, zákona o EIA, horního zákona a zákona o důlních pracích. Ty zbylé dva, co jsem zmínil, jsou zákony, které jsou z roku 88. Jsou to zákony, které samostatně ale ani v kombinaci mezi nimi nepočítají s tím, že by tady bylo něco takového, jako je těžba břidlicového plynu. Také proto, že už ten průzkum sám, na tu těžbu břidlicového plynu, je svým způsobem sofistikované geologické dílo, to není nějaký screening nějakým laserem nebo něčím, který řekne ano, ne a v podstatě tím nezasahuje do té krajiny. Už samotný ten průzkum ...

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Je vrt.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

... je vrt. A vrt, který je mnohem složitější, než si dovedeme představit ve smyslu, a teď bych řekl, vrtu pro ropu nebo i třeba vodu. Zkrátka je to vrt, který postupuje procesem štěpení, který znamená, že se koná pod tlakem, ten proces je velmi složitý a myslím si, že teď ho tady popisovat posluchačům ani nemá smysl. Proto také chceme, aby byla stanovena jasná pravidla. Aby byla jasná stanovena pravidla tak, aby na jedné straně se řeklo, je-li to možné, pojďme to využít, ale zároveň, abychom tím neohrozili zásoby spodní vody, abychom tím se nedostali do situace, že také vytvoříme nenávratné náklady na českou krajinu, protože i ta je součástí té ochrany. Já slyším některé věty, které říkají, že břidlicový plyn je naděje pro český surovinový, zdroje českých surovin, pro energetiku, mohli bychom být méně závislí na Rusku, mohli bychom i zlevnit některé energie. A já na to ale říkám jedno, pokud budeme mít pečlivě připravenou legislativu, znamená to, že třeba ty práce budou, pokud vůbec se ukáže, že jsou proveditelné a že ty zásoby také jsou dostatečně mocné, protože to se zatím neví, každý říká něco jiného. Někdo říká, že jsou hodně velké, někdo říká, že jsou v podstatě marginální. Tak pokud se něco takového, do té doby nám ten plyn nikdo nevezme, ten zůstává v podzemí, ten nám nikdo neukradne a my ho nepotřebujeme jenom teď, ale i třeba za 20 let. Takže toho já se nebojím. Mně jde o to, abychom stanovili dobrá pravidla také proto, abychom se vyvarovali možným rizikům spočívajících třeba v tom, že ten, kdo chce dělat ty průzkumy, jsou zahraniční společnosti. Také proto, že jsou kapitálově silné. Ten průzkum, samotné ty průzkumy jsou v nákladech stovek milionů korun, to není náklad pár milionů nebo pár set tisíc. A já rozhodně bych se nechtěl dostat do situace, kdy ty firmy provedou průzkum, řeknou si, je to tu, chceme těžit, a my jim tu těžbu nepovolíme z důvodů, které sice budou říkat, ano, je tam plyn, ale na příklad by se ohrozila spodní voda. Já pak nechci být v situaci, že Česká republika bude muset platit třeba náhrady v arbitrážích.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

A na jak dlouho je to, tedy u ledu celé.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

My uvažujeme. Zatím to není vyhlášené, to moratorium, my připravujeme materiál pro vládu, která by o tom rozhodla a předpokládáme, že by to bylo zhruba jeden a půl roku až dva.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Dobře. Press klub, Frekvence 1 a náš dnešní host magistr Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí. Posloucháte Frekvenci 1, Press klub, naším hostem je dnes ministr životního prostředí magistr Tomáš Chalupa. Připravuje se zákon, pane ministře, o Národním parku Šumava. Jaké jsou vlastně tam změny oproti tomu, co je teď legislativně platné?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Problém je, že dnes žádný zákon není.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Tak jsou zákony o jiných parcích.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Jsou zákony o jiných parcích, Šumava žádný zákon nemá.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Ten se připravuje, jak jsme říkali.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Šumava má podzákonnou normu ...

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Ano.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

... jejichž vágnost, těch ustanovení, je tak obrovská, že v podstatě umožňuje ministrům a ředitelům parku, aby tu svoji vizi o tom, jak má vypadat park, realizovali bezprostředně a teď bych řekl bez kontinuity. To, co se dělo na Šumavě posledních 20 let, je, a když se bavíte s lidmi na Šumavě, od zaměstnanců parku po starosty, ale pro běžné občany, tak vám každý z nich řekne, my nevíme, co bude. My nevíme, jaký bude vývoj, bude větší první zóna nebo menší? Ta pravidla jsou zkrátka nejasná a měnila se podle toho, jaký byl ministr, a že těch ministrů se vystřídalo za tu dobu.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Dobře, a co tedy nejdůležitějšího má obsahovat ten ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Takže pro mě podstata toho zákona je v tom, že stanoví jasná pravidla. Zákon, jak je napsán, je velmi rigidní, on velmi podrobně říká, v první zóně se tohle smí, a teď je vyjmenovaný seznam, tohle nesmí. To znamená, ty debaty, které vedou, kvůli kterým jsou často i ty blokády, smí se, nesmí, někdo říká ano, někdo říká ne, tak v tom zákoně to bude natvrdo napsáno. Nebude moci ředitel ani ministr říct, já to povolím nebo dám na to výjimku, na nějaké části, na týden, na rok, na deset let nebo zakážu, co by se jinak dělalo, jak třeba dělal pan ministr Bursík. To by musel udělat znovu jenom parlament. Druhá záležitost je, že se mění ta zonace. Dneska je to tak, že první zóna má 13 %. My jsme všichni, i já i veřejnost, pod tlakem, kdy říká, tohle je, ukáže se na nějaké území, viz třeba to, kde byla blokáda v loňském roce, a řekne se, to je to jádrové území parku, ale není. Ta lokalita na Ztracené, kde loni probíhala blokáda, je dvojka, to není první zóna, nikdy první zónou nebyla.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

To říkáte tak dramaticky a úplně jako ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

No, ne. Říkám to dramaticky proto, protože já jsem dostal spoustu různých petic, různých, povolili jste zasahování v první zóně? A ono to žádné povolení není, protože to žádná první zóna není.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Dobře. Takže vy uděláte zákon a bude všechno ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

My uděláme jasná pravidla, ve kterých je mapa, a které říkají, tohle je první zóna, ta první zóna se zvedá na 26 %, z těch 26 % je 22 % tedy bez čtyřprocentních bodů, takzvaně bezzásahových, a 4 %, to jsou malé lokality většinou na hranici mezi první zónou a dvojkou, kde je stanoven dočasný režim zásahu. To znamená, v době, kdy je zvýšená kalamita kůrovce nebo výskyt kůrovce, a když není, tak se bude ta situace měnit na bezzásahovou. A k tomu, podobně jako je třeba v Bavorsku, se stanoví jakýsi jízdní řád pro celou řadu malých lokalit, které dnes nejsou připraveny na to, být první zónou, ale které by z hlediska toho, co nabízejí, tou první zónou v budoucnu být měly. A součet těch dnešních 26 plus těch budoucích, které se na to budou, řekněme, připravovat, je dohromady 35 %. A stanoví se jízdní řád v tom nejdelším horizontu až na 45 let, který říká, tato lokalita, která je v mapě, v zákoně přímo uvedená, tak přímo v tom zákoně bude napsáno, tato lokalita, aby mohla mít první zónu, to znamená zónu, ve které se nezasahuje, která je odolná proti škůdcům, která už není monokulturou, která má smíšený les tak, jako byl před tím, než jsme tam začali v tom parku hospodařit nebo v té Šumavě před 200 lety, jak byla těch tisíc nebo kolik let předtím, tak musí dosáhnout takového stavu, takový a takový podíl smíšeného lesa. Aby se pak už dokázal ten les bránit sám, aby už ten zásah člověka nepotřeboval.

Xaver VESELÝ Luboš, moderátor:

No a kdy tipujete, pane ministře, že to projde, takový zákon.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Moje ambice je, aby ten legislativní proběhl letos. Tím, že je to návrh, který by měli podávat poslanci, tak je to o něco rychlejší, ne zas tak dramaticky, a pevně doufám, že ten zákon projde tak, abychom to základní, Poslaneckou sněmovnu a snad i Senát zvládli v letošním roce.

Xaver VESELÝ Luboš, moderátor:

Podobná záležitost je návrh na vyhlášení Křivoklátska národním parkem. To je věc, která je mimo veškerou diskuzi nebo to našlo také ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Myslím, že i tam je drobná diskuze. Ale tím, že je to nový zákon a tím, že prošel tím procesem, kdy se opravdu mluvilo s každou obcí, s každou obcí se diskutovalo, říkalo se, jaké bude mít podmínky, kde bude ta hranice, celní číslo přesně, kde bude ta hranice, na rozdíl od Šumavy, kde se to udělalo úředním výnosem a nikdo se s nikým nebavil, jo. Tak tady já jsem optimista v tom, že ten proces by mohl být jednodušší. My ten zákon máme připravený, a mojí ambicí je, ho poslat do toho legislativního procesu v průběhu prázdnin.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

A ony to chtějí ty obce?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Ano. Tam už je to vyjednáno i s těmi obcemi. Jednak vyjednali podmínky, za kterých s vyhlášením toho národního parku souhlasí.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

No a čím je to pro ně výhodné, že leží uprostřed nějakého národního parku?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Na rozdíl od Šumavy je to tak, že tady nebudou obce, tedy ta zastavěná část obcí, uvnitř parku. Tak je to v drtivé většině parků v Evropě a i u nás v Českosaském Švýcarsku, v Krkonoších. Ono to sebou nese povýšení té ochrany, která je dneska. A popravdě řečeno, já nejsem přírodovědec, ale tak, jak mi moji přírodovědci na rezortu jinde vysvětlovali, je málo míst v České republice, které jsou natolik, řekněme, nedotčené člověkem, jako některé oblasti na tom Křivoklátsku. Také proto, že to je území, které už od dob Přemyslovců bylo územím, které bylo královskou honitbou, kde už tehdy se stanovila regulace výstavby, už tehdy se stanovila regulace zásahu v tom lese.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Dobře. A na druhou stranu jsou tam obce, třeba obec potřebuje postavit, já nevím, kravín, nebo něco ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

To nemá vliv na to, protože, jak jsem říkal, na rozdíl od Šumavy, kde obec je uvnitř toho parku, tak tady ty obce uvnitř toho parku nejsou. Ta zastavěná část toho území je daná. A proto my jsme poměrně dlouho diskutovali s těmi obcemi, aby se přesně řeklo, kde bude ta hranice, kam až ty obce se budou moci rozvíjet, za jakých podmínek a v jakém režimu. To, že to bude znamenat určité omezení, třeba pro rekreační výstavbu novou, nikoli tu stávající, to je pravda. Ale proto jsme také přistoupili na požadavky pro to, aby ten typ hranice toho parku nesahaly až k řece nebo až po břeh řeky, aby i tady, je to populární, oblíbená oblast jak pro rekreanty, tak pro vodáky, abychom tady zase nedělali nepřiměřená omezení.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Hostem Press klubu na Frekvenci 1 je ministr životního prostředí. Posloucháte Frekvenci 1 a s námi ve studiu sedí magistr Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí České republiky. Muž, který se docela nedávno na Facebooku dočkal ostré kritiky od bývalého ministra životního prostředí pana Bursíka. Zamrzelo vás to, pane ministře?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Ne, já myslím, že od pana Bursíka mě těžko může něco zamrzet. Já to jeho vyjádření vnímám jako začátek jeho vnitrostranické kampaně na návrat do toho křesla předsednického té straničky a v tomto ohledu já do toho nehodlám vstupovat a nehodlám panu Bursíkovi dělat jakoukoliv kampaň a v té věci mu přispívat. Pan Bursík má jiný pohled na svět, než já, pan Bursík má jinou představu o tom, jak má být spravován rezort, než já. Pan Bursík má jiný pohled i na to třeba, jak má být spravována Šumava a jděte mezi lidi na Šumavě a ptejte se na to, jak byli spokojeni se správou pana Bursíka. Myslím si, že to hovoří víc, než mé komentáře.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Dobře. Pojďme se podívat na moment na vládní koalici stávající, které vy jste členem. Cítíte se tam v té současné vládě, v té současné podobně s tou současnou podporou jako pevní v kramflecích, pane ministře?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Já sedím v té vládě 16 měsíců. Není to ale moje první vládní angažmá, měl jsem tu možnost, nikoli jako ministr, ale jako tiskový mluvčí vlády, se účastnit zasedání vlády a jejího života v roce 97. Musím říct, že mi trochu ta debata na téma, jestli 105, 103, 107 je dost nebo málo, přijde na jednu stranu jako logická, ale na druhou stranu jako trochu zpovykaná. Protože i to, že teď vláda v tom hlasování dostala těch 105 hlasů, pokud bychom se podívali do historie hlasování o důvěře vlád v České republice od roku 90, tak bych řekl, že to bude možná druhá, možná třetí největší vládní podpora, která kdy za těch 20 let byla. Rychle zapomínáme a rychle zapomínáme na to, že tu byly vlády, které měly 199 nebo 101 a dalo se s nimi vládnout a dala se reformovat zem. Daly se provádět velké reformy, ať už to byla třeba liberalizace trhů v 90. letech nebo jiné.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Nicméně, my tak úplně rychle nezapomínáme, protože například si velmi dobře vzpomínáme, že vy jste byl novinářem nebo člověkem, který se účastnil výrazně práce v médiích tuším, že i v pozici šéf ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Zástupce šéfredaktora.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Nebo zástupce šéfredaktora. Do jaké míry vás teď rozčilují nebo nechávají chladným média? A teď se ptám zejména na veřejnoprávní média hlavně třeba na Českou televizi.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Já zrovna patřím k těm, kteří mají pocit, že to jsou novináři, kteří můžou úplně za všechno. Často je to o nás, politicích, jak dokážeme tu věc vysvětlit a to, že potom někdy oprávněně a někdy díky vlastní neschopnosti vysvětlí věci z našeho pohledu neoprávněně, ale možná zaslouženě, čteme články, které nám přijdou, že jsou nepravdivé, zkreslené, neodpovídají realitě, to je asi pravda a v tomto ohledu já nejsem z těch, který říká, že nepřátelé jsou novináři, jsou nepřátelé lidstva, nebo něco takového, pošlapal bych kus svého života. Na druhou stranu musím říct, že mě trochu mrzí, když se někdy dostávám do situací i u těch veřejnoprávních, kdy mám pocit, že ten příběh byl napsán dřív, než byla položena otázka. A to, jaký má být závěr toho sdělení, jak má být řečeno, kdo je hrdina a kdo padouch, je, mám pocit, někdy dáno dřív, než vůbec začne zjišťování těch informací nebo jejich dokládání do té mozaiky toho článku. Myslím si, že otázka toho, jak má sloužit veřejnoprávní sdělovací prostředek je na dlouhé semináře a debaty. Já tu roli veřejnoprávní moc nepřeceňuji. Myslím si, že je to spíš náhrada pro to, jak trochu vysvětlit, že se utrácejí veřejné peníze. Ne, že by to byla otázka nějaké přidané hodnoty kvality. A myslím si, že dívaje se na české mediální prostředí, že bychom mohli říct, že veřejnoprávní média jsou o to kvalitnější, než ta, která nemají ty peníze daňových poplatníků a obráceně, že si myslím, že to říct nejde. Že i v těch veřejnoprávních médiích máte spoustu kvalitních novinářů, profesionálů každým coulem a také absolutních neprofesionálů. A najdete to i v těch ostatních.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Když tak sledujete třeba Českou televizi, tak daří se jí úplně jednoduše teď lépe za nového ředitele, v uvozovkách, nového pana Dvořáka, než tomu bylo dřív za pana Janečka?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Teď jde o to, jak to budete hodnotit. Část A je ekonomická. Jaké má ekonomické výsledky, jak je efektivní v té činnosti, jak dokáže ty peníze použít pro to, aby tvořila pořady za stejně malé náklady, jako to dokáží ti soukromníci, což si přiznejme, že se ne vždy veřejnoprávním médiím daří, a v tomto ohledu já nemám dostatek relevantních dat, abych mohl srovnávat. Ale řekl bych, že to by měl být ten cíl. Druhá záležitost je, jakým způsobem se daří nebo podařila ta reforma i třeba forem Událostí a toho zpravodajství a tady si myslím, že i tady je krátký časový úsek na to, abychom mohli hodnotit. Já nejsem dennodenní sledovač všech zpráv, bohužel ten úděl je takový, že většinou čteme ty přepisy v elektronických monitorinzích a většinou ani nevíme, z jakého média to je, jenom sledujete tu situaci. Ale pravdou je, že jestliže ta veřejnoprávní média jsou ta, která mají ten plus proti těm soukromím v tom, že mají ty veřejné peníze, že nemusí tolik hledat ty sponzory a reklamy a bojovat na tom trhu o každou korunu, pak by člověk možná někdy čekal větší hloubku, délku a záběr a možnost většího nasazení a myslím si, že se to někdy daří a někdy ne moc.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Tak jo. Pane ministře, děkujeme za to, že jste přišel na Frekvenci 1. Určitě si záznam tohoto rozhovoru přečteme i na www.parlamentnilisty.cz, my se na to těšíme a těšíme se na vás, že přijdete zase někdy příště. Na shledanou.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:

Děkuji za pozvání, hezký den.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor:

Hostem Press klubu byl ministr životního prostředí magistr Tomáš Chalupa. A teď nás čekají zprávy.