Kolem plynu z břidlic to stále víc jiskří. Česko není USA, křičí ekologové (Hospodářské noviny)

Fokus

Těžba břidlicového plynu v Česku Udělení licencí k průzkumným vrtům vyvolalo vlnu protestů. Těžaři i ministerstvo marně vysvětlují, že průzkum ještě neznamená skutečné zahájení těžby.

Rozhodnutí hledat v Česku břidlicový plyn padlo za zavřenými dveřmi. Ale od chvíle, kdy se dostalo na veřejnost, budí takový rozruch jako málokterá zpráva. Stovky lidí rozvášněně vycházejí do ulic, starostové se zpocenými čely uklidňují, že nic hrozného nedopustí, ekologové zase varují, co hrozného se chystá. A šéfové zahraničních těžebních gigantů jezdí do Česka a přesvědčují, že všechno bude skvělé. Těžba břidlicového plynu v Česku ještě ani nezačala, ale už teď to kolem ní jiskří a prská.

Sečteno pro a proti: zatím se zdá, že získávání plynu z rozložených pravěkých organismů uvězněných kilometr a půl pod neprostupnou vrstvou horniny by pro Česko znamenalo více problémů než užitku.

Podle představ těžařů – dvou velkých firem Hutton Energy a Cuadrilla Resources s americkými, britskými a australskými vlastníky – by se mohl břidlicový plyn těžit hned na několika místech Česka. Na Moravě u Valašského Meziříčí, na Berounsku a na severovýchodě Čech v oblasti kolem Náchoda a Trutnova. Firmy už požádaly ministerstvo životního prostředí, aby mohly hlubinnými sondami prozkoumat, kolik zásob břidlicového plynu vlastně v těchto územích je. A ministerstvo v případě Moravy a severovýchodu Čech už na jejich žádosti kývlo.

"Břidličný plyn je nerostná surovina ve vlastnictví státu. My jsme dospěli k závěru, že je v zájmu státu a budoucích generací vědět, zda tam břidličný plyn je, nebo není," říká Emil Rudolf, který na ministerstvu vede odbor výkonu státní správy a žádosti firem schválil. "Mrzí mě, že se zaměňuje těžba s průzkumem. To jsou dvě různé věci. Samotná těžba by musela projít ještě dlouhým kolečkem schvalování, od posuzování vlivu na životní prostředí až po povolení od báňského úřadu," dodává Rudolf.

Ovšem už samo povolení průzkumu, které je logicky prvním krokem k těžbě, vyvolalo začátkem března hlasité protesty obcí, které by těžba zasáhla. Například na Náchodsku demonstrovaly proti záměru stovky lidí. Proti rozhodnutí ministerstva už podaly dotčené obce odvolání a minulý pátek zasedla na ministerstvu odborná komise, aby posoudila, zda je odvolání oprávněné. Tedy jestli mají obce pravdu a ministerstvo by mělo povolení k průzkumu stáhnout. Výsledek jednání expertů nechce ministerstvo zatím prozradit s tím, že se jedná jen o doporučení pro ministra, který své poslední slovo řekne v nejbližších dnech.

"Ta komise je můj nejbližší poradní orgán. Z tisíců rozhodnutí, která děláte, se v 999 případech jejich stanoviskem řídíte. Budu ho také vnímat i jako precedens pro další případy žádostí o zkoumání možností těžby," řekl HN ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Ministr: Je to virtuální realita

Hlavním důvodem, proč se obce proti povolení průzkumu brání, je fakt, že prozatím nikdo neví, jaký dopad na životní prostředí budou vrty a případná těžba mít. V případě Náchodska mají těžaři zájem o velmi cenné území, pod nímž je zásoba pitné vody pro 120 tisíc lidí, zahrnuje celou chráněnou oblast Broumovsko a území, která Evropská unie chrání jako cenné oblasti Natura 2000.

Břidlicový plyn se ve velkém těží ve Spojených státech, kde už jsou stovky tisíc vrtů. Z evropských zemí má největší zásoby Polsko, kde se již zkušební vrty hloubí a licence na ně si už rozdělily přes tři desítky firem. Jenže žádná z těchto míst nemají tak vzácnou přírodu jako právě oblasti, které si těžaři vybrali v České republice.

"Jsem přesvědčen, že způsob té těžby je tak složitý a těžko proveditelný, že se bavíme spíš o věci, která je virtuální realitou. Česko je zemí, která nemá tak jako Spojené státy širé neobydlené lány a která má své zásoby vody a přírodní chráněné památky a tak dále. Takže jsme v trochu jiné situaci než Amerika," upozorňuje ministr Chalupa.

Vedení těžařských firem tvrdí, že těžba hydraulickým štěpením, při němž se vhání voda, písek a chemikálie velmi hluboko pod zem do nepropustných vrstev horniny, nemá ani v zahraničí žádné ekologické dopady. Jenže s tím nesouhlasí ekologové a správci přírodních rezervací, kteří se bojí, že vrty a plynovody chráněnou přírodu vydrancují. "V mnohých lokalitách v USA došlo k haváriím a únikům nebezpečných kapalin používaných při nasazení technologie hydraulického štěpení. V mnoha řízeních uložila americká státní agentura na ochranu životního prostředí pokuty," upozorňuje Petr Kuna ze správy CHKO Broumovsko.

Například loni v květnu uložil Pensylvánský úřad pro životní prostředí (DEP) dosud nejvyšší pokutu v souvislosti s těžbou břidlicového plynu – 900 tisíc dolarů (zhruba 17 milionů korun) firmě Chesapeake Energy za kontaminaci podzemní vody v Bradford County. Ze špatně utěsněného vrtu unikl metan do 16 domů v okolí.

Těžební společnosti i odbor českého ministerstva životního prostředí, který v první instanci průzkum těžby povolil, argumentují tím, že se jedná jen o průzkum, nikoliv o samotnou těžbu.

"Pokud sem investují jediný dolar, to kolo už se roztočí a budou si to území nárokovat. Žádný zákon totiž nezakazuje, aby se v Česku těžilo," obává se starosta Náchoda Jan Birke. "Když teď vydá stát průzkumnou licenci, tak má firma přednostní právo těžit. Můžou se tedy točit na arbitráži. Když jim stát dal povolení zkoumat, tak proč by nemohli těžit?" dodává Kuna. Zlevní břidlice plyn? Nejisté Nejčastější argumenty, které naopak těžbu břidlicového plynu podporují, znějí: Česko by se mělo zbavit své závislosti na dovozu plynu z Ruska, kterého se do Česka dováží nejvíce. A také: Pokud se v Česku bude těžit plyn, může to snížit jeho cenu.

"Břidličný plyn má na trhu stejnou cenu jako plyn zemní. Rozdíl je jen ve způsobu těžby, která musí být natolik konkurenceschopná, aby se to těžaři vyplatilo," říká Jiří Gavor, jednatel konzultační společnosti v energetice ENA. Dodává, že těžební vrty v Česku by byly dražší než ty, které se hloubí například v Americe. Hlavně proto, že v USA se k těžbě využívají pouště a řídce osídlené oblasti. Ale v Evropě, která je hustě osídlená a má přísnější pravidla pro ochranu přírody, bude instalace a provoz vrtů dražší a složitější. "Co se týká ceny takového plynu, tak na začátku těžby by se v Česku pravděpodobně nijak nezměnila. Je třeba vyhloubit tisíce vrtů. Náběh by trval roky," dodává.

Výkonný ředitel Hutton Energy v rozhovoru pro HN ubezpečuje, že podle českých zákonů potřebují firmy pro těžbu souhlas místních občanů. Skutečnost je ale taková, že obce jsou jen jedním z účastníků řízení o povolení těžby. Mohou vznášet námitky, ale konečné rozhodnutí dělá Český báňský úřad. Navíc je možné, že pokud Česko jednou těžbu břidlicového plynu povolí, přidají se i další firmy, které už v zemi suroviny těží.

"Zatím to v plánu nemáme, ale před problematikou břidličného plynu nezavíráme oči," říká například mluvčí Moravských naftových dolů Dan Plovajko.

Zuzana Kemenyová, www.ihned.cz, 19.3.2012, Hospodářské noviny, Fokus