Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (včetně novel)

Do českého právního řádu byla směrnice 2008/1/ES (dříve 96/61/ES) o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) transponována zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezováni znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) ze dne 5. února 2002. Zákon o integrované prevenci vstoupil v účinnost 1. 1. 2003 a byl novelizován následujícími předpisy:

zákonem č. 521/2002 Sb.,
zákonem č. 437/2004 Sb.,
zákonem č. 695/2004 Sb.,
zákonem č. 444/2005 Sb.,
zákonem č. 222/2006 Sb., (klíčová novela - vydáno úplné znění zákonem č. 435/2006 Sb.)
zákonem č. 25/2008 Sb., (vyjmuta problematika integrovaného registru znečišťování do samostatného zákona)
zákonem č. 227/2009 Sb.,
zákonem č. 281/2009 Sb.,
zákonem č. 85/2012 Sb.,
zákonem č. 69/2013 Sb., (klíčová novela, transpozice směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích)
zákonem č. 64/2014 Sb.,
zákonem č. 39/2015 Sb. (platnost od 1. dubna 2015)

Zákon o integrované prevenci definuje hlavní pojmy, obsah žádosti a rozhodnutí, procesy a roli jednotlivých účastníků. V příloze č. 1 jsou popsány činnosti, jejichž provozovatelé mají povinnost mít integrované povolení. Kromě povolovacích a změnových řízení jsou řešeny i problematiky deliktů, sankcí a výměna informací o nejlepších dostupných technikách.