B3 - PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

B3.1 Půda

Půda je svrchní, biologicky oživená část zemského povrchu, vzniklá působením půdotvorných faktorů a plnící významné ekologické a produkční funkce. Je to omezený a nenahraditelný přírodní zdroj. V případě postupující degradace a ztráty ploch a funkcí půdy se stává tento zdroj v mnoha částech světa limitem dalšího rozvoje společnosti.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Tab. B3.1.4 Opatření horizontálního plánu rozvoje venkova v r. 2005

V r. 2004 došlo ke změně systému poskytování dotací, a to v souvislosti s nařízením Rady ES č. 1257/1999. V r. 2004 byla realizována tři opatření horizontálního plánu rozvoje venkova, a to: znevýhodněné oblasti (LFA), agroenvironmentální opatření (AEO) a zalesňování zemědělské půdy a výsadba rychle rostoucích dřevin (Lesnictví).

Tab. B3.1.5 Rekultivované plochy pro zemědělské, lesnické a ostatní využití v r. 2005

Tabulka vychází z výkazu MPO ČR – Roční výkaz báňsko-technických a provozních údajů, jehož součástí je i přehled ploch dotčených těžbou nerostných surovin a po těžbě rekultivovaných ploch. Údaje tohoto výkazu zpracovává ČGS – Geofond. Sledování probíhá od r. 2000 a je každoročně aktualizováno (údaje pro r. 2000 lze považovat spíše za informativní).

Tab. B3.1.8 Spotřeba přípravků na ochranu rostlin podle účelu užití celkem (kg účinné látky), 2001–2005

Pesticidy jsou látky na hubení škodlivých organismů v zemědělské výrobě.
Zoocidy zahrnují i insekticidní mořidla, akaricidy, moluskocidy, nematocidy a minerální oleje.
(akaricidy – látky proti roztočům, moluskocidy – látky proti slimákům, nematocidy – látky proti háďátkům)
insekticidy – látky proti hmyzu
herbicidy – látky proti plevelům
fungicidy – látky proti houbovým chorobám, zahrnují i fungicidní mořidla
rodenticidy – látky proti hlodavcům
regulátory – látky ovlivňující růst rostlin
desikanty – látky, které způsobují uschnutí listů i stonků
defolianty – látky, které způsobují opadávání listů
ostatní – zahrnují aditiva, adheziva, repelenty aj.

Tab. B3.1.9 Potenciální ohrožení půd vodní erozí na území ČR v r. 2005

Jedná se o aktualizované údaje se slovním vyjádřením stupně ohrožení vodní erozí.

Obr. B3.1.1 Úbytky a přírůstky orné půdy v okresech v r. 2005

Hodnoty jsou získány z rozdílu rozlohy orné půdy v letech 2004 a 2005, které jsou uvedeny ve Statistických ročenkách půdního fondu ČR a přepočteny na procenta.

Údaje o výnosech odvodů za odnětí půdy jsou k dispozici v tab. D2.2.8, v kapitole Poplatkový systém.

Obr. B3.1.2 Kyselost půdy, 1999–2004

Výměnná půdní reakce je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících půdní úrodnost. Reakce půdy má vliv především na poutání a rozpustnost živin, na udržování a zlepšování příznivé půdní struktury, a tím na lepší koloběh vody a vzduchu v půdě, na mikrobiální aktivitu půdy, tvorbu humusu a pohyblivost těžkých kovů (rizikových prvků) v půdě. V silně kyselých půdách se nedaří některým užitečným bakteriím, velmi důležitým pro optimální průběh biochemických reakcí v půdě. Dochází ke vzniku příznivých podmínek pro činnost plísní, hub apod., které jsou pro úrodnost půdy méně vhodné. Mineralizační procesy jsou v kyselých podmínkách většinou zpomaleny a syntetické procesy vedou k tvorbě méně kvalitních humusových látek (fulvokyselin). Vysoká kyselost půdy nepříznivě ovlivňuje efektivnost využití některých hnojiv. V tomto prostředí je také aktivována řada těžkých kovů, jejichž přebytek rostlinám škodí a vede k jejich začlenění do potravního řetězce.

Zemědělská půda s extrémně kyselou, silně kyselou a kyselou půdní reakcí (tj. s pH do 5,5 stupně) představuje v současné době 23,5 % výměry ČR, což je asi 720 000 ha. Na této výměře by bylo třeba intenzivně vápnit tak, aby bylo postupně dosaženo žádoucí hodnoty pH půdy. Dalších více než 44 % výměry zemědělské půdy má slabě kyselou půdní reakci (pH 5,6 až 6,5) vyžadující udržovací vápnění. Podíl půd bez nároků na vápnění, tj. neutrálních (pH 6,6 až 7,2) a alkalických s pH nad 7,2, tvoří 9,3 %, respektive 12,8 % výměry zemědělské půdy ČR.

B3.2 Horninové prostředí

Horninovým prostředím rozumíme svrchní část litosféry v dosahu lidské činnosti. Je tvořeno horninami, které obsahují podzemní vody, plyny a neobnovitelné přírodní zdroje. Kvalita horninového prostředí je faktor ovlivňující v mnoha aspektech život člověka a jeho bezprostřední životní podmínky. Horninové prostředí je kromě stavu daného přírodními procesy silně ovlivňováno činností člověka (např. kontaminací půd, podzemních vod, porušováním přírodního stavu těžbou a stavební činností, včetně ukládání odpadu jak na povrchu, tak i do podzemí). K nejčastějšímu mechanickému narušení horninového prostředí geodynamickými jevy patří sesuvy.

Těžební činnost je také významným zásahem do krajiny a životního prostředí v lokálním a někdy i v regionálním měřítku. Vládou přijatý dokument Surovinová politika České republiky deklaruje zajištění trvale udržitelného rozvoje a zajišťuje adekvátní ochranu domácí surovinové základny.

Po r. 1989 zaznamenává hospodářský vývoj státu významné strukturální změny. V důsledku toho v letech 1990–1998 poklesla těžba nerostných surovin jak ve fyzickém, tak i finančním vyjádření o více než 38 %. Tržní ekonomika vedla k ukončení těžby ložisek, která bylo možné dříve exploatovat jen za cenu vysokých státních dotací. Byla ukončena těžba rud, barytu a fluoritu. Došlo k významnému omezení těžby uranových ložisek a byla zastavena těžba v řadě uhelných revírů. Úměrně tomu se snížila ekologická zátěž spojená s touto činností.

Z hlediska závažnosti dopadů těžby, úpravy nerostných surovin a stavebních zásahů na stabilitu horninového prostředí je pořadí jednotlivých zásahů následující:

1. těžba a zpracování energetických surovin (uhlí a uranu),
2. sesuvná a poddolovaná území, stará důlní díla s úniky metanu,
3. těžba stavebních a nerudních surovin,
4. těžba v chráněných krajinných oblastech.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Tab. B3.2.1 Plošná rozloha sesuvů – stav k 1. 1., 2002–2006
Tab. B3.2.2 Aktualizované mapy Sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací 1 : 50 000 k 1. 1. 2006
Obr. B3.2.4 Sesuvy a jiné nebezpečné svahové deformace na území ČR k 1. 1. 2006

Sesuvy jsou systematicky sledovány od 60. let, od r. 1998 ve větších podrobnostech – rozloha v arech.

Systematické mapování provádí od r. 1997 Česká geologická služba na základě výsledků těchto a dalších průzkumů, Česká geologická služba – Geofond (dále ČGS – Geofond) data aktualizuje průběžně a pravidelně vydává tištěné mapové výstupy v měřítku 1 : 50 000 s tříletou periodou po jednotlivých krajích.

V r. 2005 byly vydány mapy pro kraje:

Tab. B3.2.3 Čerpání financí v podprogramu ISPROFIN 215 124 na stabilizaci sesuvů a skalních řícení v r. 2005
Tab. B3.2.4 Aktualizované mapy poddolovaných území v měřítku 1 : 50 000 k 1. 1. 2006
Obr. B3.2.3 Poddolovaná území a hlavní důlní díla ČR k 1. 1. 2006

ČGS – Geofond zpracovává od r. 2002 aktualizovanou edici map evidovaných poddolovaných území. Podle § 13 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů vymezuje MŽP ČR tzv. „území se zvláště nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry“, mezi něž patří i poddolovaná území. Tyto informace mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí.

Poddolovaná území evidovaná ČGS – Geofondem jsou zobrazena v mapách poddolovaných území v měřítku 1 : 50 000 a podkladem pro jejich vytvoření je účelový výstup z databáze poddolovaných území a databáze hlavních důlních děl.

V r. 2005 byly vydány mapy krajů:

Tab. B3.2.5 Mapy ložiskové ochrany 1 : 50 000 v ČR k 1. 1. 2006

Mapy ložiskové ochrany v měřítku 1 : 50 000 byly zpracovány v ČGS – Geofondu jako účelový výstup automatizovaného registru ložisek nerostných surovin, jehož správcem je ČGS – Geofond. Předložená aktualizace mapové a datové části zachycuje veškeré změny, k nimž došlo v rámci geologicko-průzkumných prací a v souvislosti se změnami v evidenci dobývacích prostorů Českého báňského úřadu. Rovněž jsou zachycena všechna dosud chráněná ložisková území stanovená v souladu s § 16 a 17 zákona ČNR č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, stanovená v souladu s § 6 vyhlášky MŽP ČR č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích. V mapách a doprovodné datové dokumentaci jsou uvedena výhradní ložiska zařazená do státní bilance zásob, pravidelně vydávané MŽP ČR prostřednictvím ČGS – Geofondu, a prognózní zdroje, schválené Ministerstvem životního prostředí České republiky.

V mapách ložiskové ochrany nejsou zakreslena nevýhradní ložiska, oblasti negativního průzkumu, neperspektivní výskyty a ostatní (neschválené) prognózní zdroje. Všechny výše uvedené objekty jsou v datové bázi automatizovaného ložiskového registru a lze je vykreslit ve formě účelového výstupu ve zvoleném měřítku.

V r. 2005 byly vydány mapy ložiskové ochrany pro kraje:

Od r. 2001 byly vydány mapy všech krajů včetně hl. m. Prahy.

Tab. B3.2.6 Zabezpečování a likvidace starých důlních děl, 2000–2005

Starým důlním dílem se podle platného znění zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), rozumí důlní dílo v podzemí nebo opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistují nebo nejsou známy. Povinnost zabezpečovat nebo likvidovat ohlášená stará důlní díla je uložena Ministerstvu životního prostředí ČR a legislativně je ošetřena § 35 zákona č. 44/1988 Sb. a vyhláškou MŽP ČR č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru.

Tab. B3.2.7 Těžba vybraných nerudních a energetických surovin, 2001–2005

V r. 2002 došlo k poklesu vykázané těžby u většiny sledovaných surovin (těžba černého uhlí, lignitu a uranu v posledních dvou letech stagnovala nebo jen mírně poklesla). Vzestup těžby kaolinů v období 1999–2001 byl způsoben zvýšenou těžbou pro papírenský průmysl na Plzeňsku na vnitřní výsypku, ze které je surovina průběžně odebírána. Průběžně mírně roste nebo se nemění produkce vysokoprocentních vápenců při stagnující či snižující se těžbě vápenců celkem, z čehož je zjevné, že dochází k přesunu zájmu o jakostnější typy vápenců. Stavební suroviny („písky a štěrkopísky“, „stavební kámen“) lze těžit i na tzv. nevýhradních ložiscích.

Tab. B3.2.8 Podíl vývozu vybraných surovin na těžbě, 2001–2005

Údaje o vývozech surovin přebírané od ČSÚ byly zpětně zpřesněny odborem surovinové politiky MPO ČR ve spolupráci s ČGS – Geofondem. Nesrovnalosti vznikly především tím, že v minulých letech nebyly předběžné údaje průběžně nahrazovány údaji definitivními (ČSÚ poskytuje definitivní údaje o výši zahraničního obchodu až v červenci následujícího roku), případně ne zcela shodnou metodikou v jednotlivých letech.

Obr. B3.2.5 Seizmické oblasti ČR – ČSN P ENV 1998-1-1, národní aplikační dokument – EUROKÓD 8

K sestavení map byly použity zemětřesné katalogy středoevropských zemí, vymezující seizmogenní oblasti a maximálně možná zemětřesení.

Další a podrobnější informace o horninovém prostředí a půdě lze získat v následujících publikacích:

Ediční řada ÚKZÚZ „Bulletin“,
ČÚZK „Statistická ročenka půdního fondu ČR“,
ČBÚ „Hornická ročenka“,
MZe ČR – MŽP ČR „Syntetická mapa ČR 1 : 200 000“, zpracovatel VÚMOP Praha.

B3 - SOIL AND GEOLOGICAL ENVIRONMENT


B3.1 Soil

The soil is the surface, biologically nourished part of the Earth’s surface, and was created as a result of the action of soil-forming factors. It fulfills important environmental and productive functions and is a limited and irreplaceable natural resource. When the soil is degraded and lost, this resource becomes a limiting factor for further development of human societies in a great many parts of the world.

Notes for Tables and Figures:

Tab. B3.1.4 Measures of the horizontal plan for rural development in 2005

In connection with Council Order EC 1257/1999 a change occurred in the system of subsidies in 2004. In 2004, three measures of the horizontal plan for rural development were implemented: disadvantaged areas (LFA), agro-environmental measures (AEO), and the forestation of agricultural land and planting of fast-growing trees (Forestry).

Tab. B3.1.5 Reclaimed areas for agricultural, forestry and other use in 2005

The table is based on the statement of MIT CR – The annual statement of mining-technical and operational information, which also includes a survey of areas affected by mining of mineral materials and areas reclaimed following mining. Information from this statement was processed by the Czech Geological Survey – Geofond. The monitoring has been carried out since 2000 and is up-dated annually (information for 2000 should be considered only informative).

Tab. B3.1.8 Consumption of preparations for plant protection by purpose, total (in kg of active substance), 2001–2005

Pesticides are substances for decreasing the numbers of detrimental organisms (pests) in agricultural production.
Zoocides also include insecticide mordants, acaricides, molluscocides, nematocides and mineral oils.
(acaracides – substances active against mites, molluscocides – substances active against slugs, nematocides – substances active against nematodes)
insecticides – substances used against insects
herbicides – substances used against weeds
fungicides – substances used against fungal diseases including fungicide mordants
rodenticides – substances used against rodents
regulators – substances affecting plant growth
desiccants – substances causing drying of leaves and stems
defoliants – substances causing loss of leaves
other – includes additives, adhesives, repellents, etc.

Compared to 2002, there was a considerable decrease in the consumption of net nutrients in mineral fertilizers. This was caused particularly by the unfavourable climatic and economic conditions.

Tab. B3.1.9 Potential danger of water soil erosion in CR in 2005

This table gives up-dated data with verbal expression of the level of danger from water erosion.

Fig. B3.1.1 Reduction and increase of arable land by districts in 2005

The values were obtained from the differences in the areas of arable land in 2004 and 2005, which are given in the Statistical Yearbooks of the Land Fund of CR and recalculated to percentages.

Data about income from charges for removal of land from the agricultural land-fund can be found in Tab. D2.2.8, in the chapter “The System of Charges”.

Fig. B3.1.2 Soil acidity, 1999–2004

The exchange soil reaction is one of the most important factors affecting soil fertility. The soil reaction is especially important for binding and solubility of nutrients, for maintaining and improving favourable soil structure and thus for improving the water and air cycles in the soil, the microbial activity of the soil, the formation of humus and the mobility of heavy metals (hazardous elements) in the soil. Some useful bacteria, which are very important for the optimal course of biochemical reactions in the soil, become less effective in acidic soils. Favourable conditions are formed for the action of moulds, fungi, etc., which are less advantageous for soil fertility. Mineralization processes are usually retarded under acidic conditions and synthetic processes lead to the formation of poorer quality humus substances (fulvic acids). High soil acidity has a detrimental impact on the effectiveness of some fertilizers. A number of heavy metals are also activated in this environment, where an excess of these substances is detrimental to plants and leads to their incorporation into the food chain.

Agricultural land with extremely acidic, highly acidic and acidic soil reactions (i.e. pH to 5.5) is currently present over 23.5 % of the area of the CR, which corresponds to approx. 720 000 ha. It was necessary to intensely lime this area to gradually achieve a desirable pH value. A further more than 44 % of the area of agricultural land has a weakly acidic soil reaction (pH 5.6 to 6.5), requiring maintenance liming. The fraction of soil not requiring liming, i.e. neutral (pH 6.6 to 7.2) and alkaline soils with pH over 7.2, corresponds to 9.3 and 12.8 % of the area of agricultural land in the CR, respectively.

B3.2 Geological Environment

The geological environment is considered to consist of the upper part of the lithosphere within the range of human activity. It consists of ground containing ground water, gases and non-renewable natural resources. The quality of the geological environment is a factor that variously affects the lives of human beings and their immediate living conditions. In addition to conditions resulting from geological processes, the geological environment is greatly affected by human activities (e.g. contamination of the soil and ground water, disturbance of natural conditions by mining and construction work, waste deposition on the surface and underground). The most frequent mechanical disturbances of the geological environment by geodynamic phenomena are caused by landslides.

Mining activities also constitute a significant intervention into the landscape and environment on a local and frequently also on a regional scale. The Raw Material Policy of the Czech Republic, adopted by the Government, declares provision for sustainable development and provides adequate protection for the domestic raw material base.

After 1989, significant structural changes occurred in the economic development of the state. As a consequence, mining of mineral materials decreased by more than 38 % in 1990–1998 in both physical and financial terms. The market economy led to termination of extraction of deposits by mining, that had previously been possible only with high state subsidies. Mining of baryte and fluorite ores was terminated. There was a significant cut-back in the mining of uranium deposits and mining was stopped in a number of coal mining areas. The environmental burden connected with these activities decreased proportionately.

From the standpoint of the seriousness of the consequences of mining, treatment of mineral materials and construction interventions on the stability of the geological environment, the individual interventions can be listed in the following order:

1. mining and processing of mineral fuels (coal and uranium),
2. landslide and undermined areas, old mine workings with escape of methane,
3. extraction of building materials and industrial minerals,
4. extraction in protected landscape areas.

Notes for Tables and Figures:

Tab. B3.2.1 Combined landslide area as of January 1, 2002–2006
Tab. B3.2.2 Updated maps of landslide and other dangerous slope deformation 1 : 50 000 as of January 1, 2006
Fig. B3.2.4 Landslides and other dangerous slope deformation in the Czech Republic as of January 1, 2006

Landslides have been systematically monitored since the 1960’s (in greater detail since 1998 – area in ares).

Since 1997, systematic mapping has been carried out by the Czech Geological Survey, based on results of their prospecting and results of other surveys; The Czech Geological Survey – Geofond (CGS – Geofond) updates data at regular intervals and publishes printed map outputs on a scale of 1 : 50 000 every three years for the individual regions.

In 2005, maps were issued for the following region:

  • Liberecký,
  • Královéhradecký,
  • Pardubický,
  • Vysočina.

Tab. B3.2.3 Withdrawal of finances in the ISPROFIN 215 124 subprogram for stabilization of landslides and rock falls in 2005
Tab. B3.2.4 Maps of undermined areas on a scale of 1 : 50 000 as of January 1, 2006
Fig. B3.2.3 Undermined areas and main mine workings in the Czech Republic as of January 1, 2006

CGS – Geofond – has been preparing an updated edition of maps of undermined territories since 2002. Pursuant to § 13 of CNC Act No. 62/1988 Coll., on geological work, as amended ME CR delimits “territories with especially unfavourable engineering and geological conditions”, which also include undermined areas. This information can affect the preparation of land-use planning documentation and the environment.

Undermined areas registered by CGS – Geofond are depicted in maps of undermined areas on a scale of 1 : 50 000 and are created on the basis of the special-purpose output from the database of undermined areas and the database of main mine works.

In 2005, maps were issued for the regions:

  • Moravskoslezský,
  • Ústecký,
  • Zlínský.

Tab. B3.2.5 Maps of protection of Mineral Deposits in CR on a scale of 1 : 50 000 as of January 1, 2006

Maps of protection of Mineral Deposits on a scale of 1 : 50 000 were prepared in CGS – Geofond as a special-purpose output for the automated register of deposits of mineral materials, of which CGS – Geofond is the administrator. The submitted up-dating of the map and data parts includes all changes that occurred in the framework of geological and surveying work and in connection with changes in the records of mining claims of the Czech Mining Bureau. They also include all the currently established protected areas of mineral deposits established in accord with §§ 16 and 17 of Czech National Council Act No. 44/1988 Coll., on protection and use of mineral wealth, (the Mining Act, as amended) and protected territories for special intervention into the Earth’s crust, established in accord with § 6 of Decree of ME CR No. 364/1992 Coll., on protected areas of mineral deposits. The maps and accompanying documents give reserve deposits included in the state balance of stocks, which is regularly published by ME through CGS – Geofond CR and prognostic resources, approved by the Ministry of the Environment of the Czech Republic.

The non-reserve registered deposits, areas of negative prospecting, unpromising occurrences and other (unapproved) prognostic resources are depicted in the maps of protection of Mineral Deposits. All of the above objects are in the database of the automated mineral deposit register and can be depicted in the form of special-purpose outputs on a selected scale.

Maps of Protection of Mineral Deposits were published in 2005 for the following regions:

  • Liberecký,
  • Plzeňský,
  • Pardubický,
  • Královéhradecký.

Maps of all the regions including the Capital City of Prague have been issued since 2001.

Tab. B3.2.6 Safeguarding and liquidation of old mine works, 2000–2005

Pursuant to the valid wording of Act No. 44/1988 Coll., on the protection and use of mineral wealth, an old mine work is considered to be a mine work underground or an abandoned quarry following mining of reserve minerals, whose original operator and/or legal representative no longer exist or are not known. The obligation to safeguard or liquidate registered old mine works lies with the Ministry of the Environment of the Czech Republic and is provided for in the legislation in § 35 of Act No. 44/1988 Coll., and Decree of the Ministry of the Environment of the Czech Republic No. 363/1992 Coll., on recognition of old mine works and administration of their registry.

Tab. B3.2.7 Extraction of selected industrial minerals and mineral fuels, 2001–2005

There was a decrease in statement of mining in 2002 for most of the monitored materials (mining of black coal, lignite and uranium remained more or less constant or decreased slightly over the last two years). The increase in mining of kaolin in the 1999–2001 period was caused by increased mining for the paper industry in the Plzeň area on the inner tip, from which the material is gradually being removed. The production of high-percentage limestone gradually increased slightly or did not change, with constant or decreasing mining of limestone overall, from which it is apparent that there is a shift in interest towards better-quality limestones. Building materials (“sands and sand-gravels”, “construction stone”) can also be mined from nonreserve deposits.

Tab. B3.2.8 Fraction of selected raw material exports in total extracted amounts, 2001–2005

The data on exports of raw materials taken from CSO were recalculated by the Department of Raw Material Policy of MIT CR in cooperation with CGS – Geofond. Lack of agreement of data arose primarily from the fact that, in the past, preliminary data was not regularly replaced by definitive data (CSO provides definitive data on the amount of foreign trade in July of the following year) and, in some cases, the methodology used was not identical in the individual years.

Fig. B3.2.5 Seismic areas in CR – CSN P ENV 1998-1-1, National Application Document – EUROCODE 8

The map was completed on the basis of earthquake catalogues for Central European countries delimiting seismogenic areas and maximum possible earthquake intensities, as well as information on suppression of macroseismic intensities. Values of seismic loading on the Fig. B3.2.6 are expressed in terms of the macroseismic intensities [° MSK]. Related values employed for seismic zone delineation for the National Application Document of EUROCODE – 8 are expressed in terms of the effective peak acceleration [g].

EUROCODE – 8 is the European standard for planned construction work.

More detailed information on the geological environment and the soil can be obtained from the following publications:

The ÚKZÚZ “Bulletin”
ČÚZK “Statistical Yearbook of the Land Fund in CR”
Czech Mining Office “Mining Yearbook”
Ministry of Agriculture of CR – Ministry of the Environment of CR:
“Synthetic map of CR, 1 : 200 000”, prepared by VÚMOP Prague.


B3.1  Půda
          Soil

Tab. B3.1.1 Půdní fond – stav k 31. 12. 2005
Land use per district as of Dec. 31, 2005

Okres
District

Celková
výměra
Total
land area

Zemědělská
půda celkem
Total
agricultural
land

Orná
půda
Arable
land

Chmel-
nice
Hopfields

Vinice
Vineyards

Zahrady
Gardens

Ovocné
sady
Orchards

Trvalé
travní
porosty
Permanent
grassland

Lesy
Forests

Vodní
plochy
Water
surface
areas

Zastavěná
plocha
a nádvoří
Built-up
areas and
courtyards

ha

Hl. m. Praha

49 613

20 870

15 329

0

11

3 992

672

866

4 927

1 079

4 884

Benešov

152 343

94 661

72 918

0

0

3 098

535

18 110

41 954

3 387

2 156

Beroun

66 191

34 952

26 016

0

16

1 818

486

6 616

23 607

861

1 317

Blansko

94 247

44 143

31 860

0

0

2 393

722

9 168

41 395

705

1 360

Brno-město

23 022

8 018

5 380

0

19

2 082

225

312

6 380

445

2 087

Brno-venkov

123 785

68 995

58 254

0

1 140

3 540

1 574

4 487

41 327

1 245

2 429

Bruntál

154 908

71 769

31 715

0

0

1 866

154

38 034

70 499

2 034

1 526

Břeclav

117 362

79 590

62 556

0

8 929

1 702

3 075

3 328

19 267

6 869

2 141

Česká Lípa

113 708

45 876

26 180

45

0

1 593

291

17 767

52 786

2 680

1 523

Č. Budějovice

162 567

86 229

62 830

0

0

2 774

97

20 528

52 420

9 057

2 302

Český Krumlov

161 505

57 622

21 441

0

0

 928

153

35 100

77 316

6 983

779

Děčín

90 861

36 411

11 192

0

0

2 344

377

22 498

44 808

1 034

1 494

Domažlice

114 014

61 587

41 837

0

0

1 314

145

18 291

43 218

1 263

1 320

Frýdek-Místek

127 273

50 034

24 399

0

0

4 759

148

20 728

62 862

2 557

2 478

Havlíčkův Brod

126 491

79 737

59 809

0

0

2 176

157

17 595

35 989

1 875

1 747

Hodonín

108 638

69 443

53 766

0

3 893

2 215

1 563

8 006

26 972

2 067

2 513

Hr. Králové

87 553

61 879

51 864

0

1

2 411

812

6 791

14 275

1 646

2 298

Cheb

93 272

43 712

25 057

0

0

959

57

17 639

37 163

2 881

973

Chomutov

93 532

39 235

23 808

16

22

818

905

13 666

34 446

3 151

1 145

Chrudim

102 967

63 561

47 388

0

0

2 375

815

12 983

28 980

1 485

1 756

Jablonec n. N.

40 229

12 956

3 197

0

0

1 347

48

8 364

22 286

615

797

Jeseník

71 895

24 142

14 792

0

0

1 080

12

8 258

42 646

668

694

Jičín

88 663

60 650

46 256

0

0

2 160

1 862

10 372

19 159

1 357

1 836

Jihlava

118 013

69 789

52 384

0

0

1 643

67

15 695

36 772

1 878

1 481

Jindř. Hradec

194 372

91 690

63 277

0

0

1 897

67

26 449

75 052

12 904

1 772

Karlovy Vary

162 819

60 237

26 917

0

0

1 214

550

31 556

67 965

2 972

1 463

Karviná

34 725

17 514

11 978

0

0

2 786

236

2 514

4 918

2 173

1 859

Kladno

69 148

48 234

43 464

430

30

1 613

1 250

1 447

12 008

673

1 869

Klatovy

193 954

89 717

49 678

0

0

2 517

494

37 028

83 813

3 263

2 089

Kolín

84 624

59 740

52 258

0

0

1 935

2 778

2 769

14 920

1 521

1 988

Kroměříž

79 912

49 276

42 155

0

6

2 447

747

3 921

21 846

1 170

1 531

Kutná Hora

91 691

60 281

50 485

23

18

1 844

1 738

6 173

21 619

1 703

1 788

Liberec

92 469

44 289

22 039

0

0

2 827

316

19 107

38 858

823

1 658

Litoměřice

103 215

73 727

60 280

1 485

249

1 967

2 710

7 036

16 828

1 853

2 006

Louny

111 764

80 207

67 254

4 929

13

1 205

1 187

5 619

17 518

1 441

1 798

Mělník

71 242

46 773

41 706

316

266

1 591

916

1 978

13 910

1 510

1 648

Ml. Boleslav

105 780

66 259

57 906

0

1

2 126

1 168

5 058

28 251

1 432

2 115

Most

46 718

13 545

9 447

0

105

564

422

3 007

15 486

983

758

Náchod

85 155

52 605

33 865

0

0

2 376

1 036

15 328

23 036

1 991

1 788

Nový Jičín

91 768

59 778

44 544

0

0

3 739

74

11 421

20 786

1 829

1 836

Nymburk

87 603

61 166

56 270

0

2

1 701

782

2 411

15 078

2 145

1 910

Olomouc

161 780

87 298

68 385

393

3

3 481

882

14 154

48 386

1 626

2 787

Opava

112 608

70 003

57 395

0

0

2 671

38

9 899

31 254

1 762

2 378

Ostrava-město

21 423

8 560

5 345

0

0

1 760

56

1 399

2 359

963

2 034

Pardubice

88 899

53 453

43 741

0

0

2 342

503

6 867

22 464

2 470

2 127

Pelhřimov

128 994

79 074

60 251

0

0

1 822

48

16 953

38 852

2 113

1 468

Písek

113 813

63 550

48 117

0

0

1 594

165

13 674

37 399

4 648

1 540

Plzeň-jih

107 596

64 720

46 749

0

0

2 278

325

15 368

32 329

1 621

1 674

Plzeň-město

13 766

6 108

4 415

0

0

968

52

673

2 595

438

965

Plzeň-sever

131 407

67 198

55 030

0

0

2 057

284

9 827

52 212

1 701

1 664

Praha-východ

58 401

40 699

34 193

0

10

3 635

433

2 428

9 611

764

1 678

Praha-západ

58 617

34 595

28 030

0

0

3 198

690

2 677

16 069

1 187

1 384

Prachatice

137 504

49 822

18 671

0

0

980

951

29 220

71 767

1 704

823

Prostějov

76 976

54 279

47 712

16

13

2 143

515

3 880

14 930

658

1 468

Přerov

84 470

59 799

49 500

606

0

2 944

861

5 888

13 521

1 491

1 745

Příbram

162 793

70 687

50 277

0

0

2 544

260

17 606

72 217

4 292

1 799

Rakovník

93 032

48 746

41 053

2 672

0

1 218

354

3 449

35 947

1 277

1 310

Rokycany

57 512

26 948

20 011

35

0

1 315

198

5 389

24 786

812

911

Rychnov n. K.

99 786

54 134

33 549

0

0

2 219

365

18 001

37 304

1 142

1 742

Semily

69 896

37 457

17 396

0

0

1 755

733

17 573

25 993

670

1 042

Sokolov

75 360

20 640

4 610

0

0

817

33

15 180

38 241

1 219

821

Strakonice

103 206

66 883

46 376

0

0

1 665

833

18 009

23 221

3 899

1 474

Svitavy

133 466

81 117

61 123

0

0

2 862

465

16 667

41 618

1 017

1 535

Šumperk

131 556

56 474

29 782

1

0

2 448

561

23 682

63 525

1 294

1 551

Tábor

132 725

78 581

58 537

0

0

2 444

42

17 558

38 814

4 474

1 832

Tachov

137 867

66 441

45 826

0

0

1 012

297

19 306

59 614

2 431

1 079

Teplice

46 925

15 950

8 277

0

0

931

407

6 335

17 302

762

1 035

Trutnov

114 677

50 264

27 699

0

0

2 399

265

19 901

53 407

1 096

1 609

Třebíč

150 897

96 723

84 528

0

3

2 252

200

9 740

40 887

2 455

1 941

Uherské Hrad.

99 136

57 942

41 427

0

980

2 638

964

11 933

30 166

1 552

1 995

Ústí n. L.

40 442

18 356

5 275

0

0

949

210

11 922

12 681

730

910

Ústí n. O.

126 513

75 352

47 848

0

0

3 667

143

23 694

40 047

1 241

1 765

Vsetín

114 287

40 715

15 792

0

0

2 171

270

22 482

61 623

1 089

1 654

Vyškov

88 882

48 404

44 284

0

61

1 921

460

1 678

30 632

680

1 393

Zlín

103 015

47 562

26 424

0

1

2 648

840

17 649

43 551

1 168

2 038

Znojmo

163 697

112 969

103 398

0

2 878

2 132

1 696

2 865

35 196

3 104

2 199

Žďár n. S.

155 178

87 078

62 472

0

0

2 195

172

22 239

53 550

3 181

1 796


Ukazatel

ČR celkem         Total CR

Indicator

2004

2005

rozdíl/difference

ha

Celková výměra1)

7 886 838

7 886 713

–125

Total land area1)

Zemědělská půda celkem

4 264 573

4 259 480

–5 093

Total agricultural land

Orná půda

3 054 654

3 047 249

–7 405

Arable land

Chmelnice

11 045

10 967

–78

Hopfields

Vinice

18 278

18 670

392

Vineyards

Zahrady

161 548

161 811

263

Gardens

Ovocné sady

47 300

46 994

–306

Orchards

Trvalé travní porosty

971 748

973 789

2 041

Permanent grassland

Lesy

2 645 737

2 647 416

1 679

Forests

Vodní plochy

160 501

160 939

438

Water surface areas

Zastavěné plochy a nádvoří

130 307

130 078

–229

Built-up areas and courtyards

Nezemědělská půda

3 622 265

3 627 233

4 968

Nonagricultural land

1) Rozdíl (+, –) je důsledkem zpřesňování výměry katastrů při jejich převodech.
The diference is due to improvement of land register areas and their transfers.

Zdroj: ČÚZK
Source: ČÚZK

Tab. B3.1.2 Bilance půdy – stav k 31. 12., 1999–2005
Land use as of Dec. 31, 1999–2005

Ukazatel

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Indicator

tis. ha         thous. ha

Celková výměra

7 887

7 887

7 887

7 887

7 887

7 887

7 887

Total land area

Zemědělská půda

4 282

4 280

4 277

4 273

4 269

4 265

4 259

Agricultural land

z toho:

 

 

 

 

 

 

 

of which:

   orná půda

3 096

3 082

3 075

3 068

3 062

3 055

3 047

   Arable land

   chmelnice

11

11

11

11

11

11

11

   Hop-gardens

   vinice

15

16

16

16

17

18

19

   Vineyards

   trvalé travní porosty

950

961

966

968

971

972

974

   Permanent grassland

Nezemědělská půda

3 605

3 607

3 610

3 614

3 617

3 622

3 627

Non-agricultural land

z toho:

 

 

 

 

 

 

 

of which:

   lesní půda1)

2 634

2 637

2 639

2 643

2 644

2 646

2 647

   Wood land1)

   vodní plochy

159

159

160

160

160

161

161

   Water surface areas

1) včetně prutníků a větrolamů
Including osier grounds and windbreaks

Zdroj: ČÚZK
Source: ČÚZK

Tab. B3.1.3 Vývoj výměry zemědělské a orné půdy na jednoho obyvatele ČR, 1936–2005
Trends in the area of agricultural land and arable land per capita, 1936–2005

 

1936

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2005

 

ha/obyv.         ha/inhab.

Zemědělská půda

0,458

0,524

0,473

0,455

0,424

0,414

0,417

0,416

Agricultural land

Orná půda

0,352

0,377

0,349

0,338

0,319

0,311

0,300

0,297

Arable land

Zdroj: ČÚZK
Source: ČÚZK

Tab. B3.1.4 Opatření horizontálního plánu rozvoje venkova v r. 2005
Measures of the horizontal plan for rural development in 2005

Opatření HRDP

Dotace
Subsidy

Počet ha
Hectares

Počet pod-
porovaných
podniků
(závazků)
Number
of supported
businesses
(pledges)

Horizontal plan
for rural development

tis. Kč
thous. CZK

tis. ha
thous. ha

LFA

2 254 900

706

9 077

LFA

z toho:

 

 

 

from this:

   horské

1 213 096

332

3 575

   mountain

   ostatní

700 531

253

3 943

   other

   specifické

341 273

121

1 559

   specific

AEO

3 296 673

1 168

18 011

AEO

z toho:

 

 

 

from this:

   ekologické zemědělství

305 000

224

1 052

   organic farming

   ošetřování travních porostů

1 886 704

713

12 538

   grassland management

   péče o krajinu

1 030 797

214

4 079

   landscape care

   osevní postup v ochranných
   zónách jeskyní

26 060

48

1

   sowing in protected cave
   zones

Lesnictví

32 350

673

.

Forestry

Celkem

5 551 573

1 874

27 088

Total

Pozn./Note:

HRDP – horizontální plán rozvoje venkova
horizontal plan for rural development

LFA – méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními
less favorable areas and areas with environmental limitations

AEO – agroenvironmentální opatření
agro-environmental measures

Zdroj: MZe ČR
Source: MZe ČR

Tab. B3.1.5 Rekultivované plochy pro zemědělské, lesnické a ostatní využití v r. 2005
Reclaimed areas for agricultural, forestry and other use in 2005

Kraj
Region

Plocha dotčená
těžbou (ha)
Area affected
by mining (ha)

Rekultivace rozpracované (ha)
Reclaiming in progress (ha)

Rekultivace ukončené (ha)
Reclaiming completed (ha)

celkem
total

z toho v r. 2005
of which, in 2005

celkem
total

z toho v r. 2005
of which, in 2005

v DP
in MS

mimo
DP
outside
of MS

v DP
in MS

mimo
DP
outside
of MS

v DP
in MS

mimo
DP
outside
of MS

v DP
in MS

mimo
DP
outside
of MS

v DP
in MS

mimo
DP
outside
of MS

Hl. město Praha
Capital City of Prague

99

0

1

3

0

0

2

5

1

0

Středočeský
Středočeský

5 279

4 235

505

31

61

5

716

119

11

0

Jihočeský
Jihočeský

1 069

46

60

1

3

0

514

41

12

0

Plzeňský
Plzeňský

781

71

103

5

14

0

155

93

18

7

Karlovarský
Karlovarský

4 122

2 981

341

302

10

9

587

2 593

48

61

Ústecký
Ústecký

14 484

3 599

3 984

2 259

269

6

2 803

5 588

471

195

Liberecký
Liberecký

1 424

478

106

24

16

0

221

56

33

0

Královéhradecký
Královéhradecký

516

21

97

0

11

0

224

64

10

49

Pardubický
Pardubický

597

55

68

4

9

2

59

12

0

0

Vysočina
Vysočina

437

153

6

0

0

0

30

7

0

0

Jihomoravský
Jihomoravský

1 385

133

254

17

17

0

656

36

8

0

Olomoucký
Olomoucký

1 264

200

175

58

2

1

85

141

0

0

Zlínský
Zlínský

417

15

34

0

2

0

335

64

0

0

Moravskoslezský
Moravskoslezský

18 428

1 495

1 135

66

52

0

1 685

78

10

0

ČR celkem/CR total

50 302

13 482

6 871

2 769

465

24

8 072

8 895

621

312

z toho/of which:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

   – zemědělské
   – agricult.

 

 

1 154

225

 

 

3 505

3 464

 

 

   – lesnické
   – forestry

 

 

3 371

1 958

 

 

2 799

3 946

 

 

   – vodní
   – water

 

 

707

4

 

 

1 205

303

 

 

   – ostatní
   – other

 

 

1 639

582

 

 

563

1 182

 

 

Pozn.: DP – dobývací prostor
Note: MS – mining space

Zdroj: ČGS – Geofond
Source: ČGS – Geofond

Tab. B3.1.6 Spotřeba živin NPK v průmyslových hnojivech, 1990–2005
Consumption of NPK nutrients in industrial fertilizers, 1990–2005

Rok
Year

N

P2O5

K2O

Celkem
Total

kg.ha–1 zemědělské půdy         kg.ha–1 agriculture land

1990

86,3

52,5

47,2

186,0

1991

46,1

10,8

8,0

64,9

1992

50,0

10,8

7,0

67,8

1993

40,0

13,0

10,5

63,5

1994

57,6

10,0

13,0

80,6

1995

55,6

14,6

12,8

82,8

1996

61,3

11,8

8,0

81,1

1997

55,1

11,7

10,1

76,9

1998

53,3

12,6

7,3

73,2

1999

51,1

8,6

5,9

65,6

2000

58,9

10,8

6,2

75,9

2001

72,0

12,3

7,3

92,2

2002

72,2

12,3

7,7

92,2

2003

60,6

11,7

7,3

79,6

20041)

75,8

13,7

9,9

99,4

2005

73,2

11,7

7,7

92,6

1) Zvýšení spotřeby bylo způsobeno zejména příznivými klimatickými podmínkami v průběhu roku 2004, kdy zemědělci hnojili tzv. „na výnos“.
Increased consumption was caused by particularly favorable climatic conditions during 2004, when farmers fertilized “for yield”.

Zdroj: MZe ČR
Source: MZe ČR

Tab. B3.1.7 Spotřeba vápenatých hnojiv v tunách zboží celkem, 1994–2005
Consumption of lime fertilizers in tons of merchandise, 1994–2005

Rok Year

t

Rok Year

t

Rok Year

t

1994

268 000

1998

240 000

2002

201 000

1995

323 000

1999

242 000

2003

171 000

1996

320 600

2000

243 000

2004

141 000

1997

245 500

2001

212 000

2005

93 110

Pozn.: Vzhledem k dlouhodobému výpadku v používání vápenných hmot roste podíl zemědělských půd se zvýšenou aciditou.
Note: Due to the long-term discontinuation in the use of lime materials the share of agricultural land with elevated acidity has increased.

Zdroj: MZe ČR
Source: MZe ČR

Tab. B3.1.8 Spotřeba přípravků na ochranu rostlin podle účelu užití celkem, 2001–2005
Consumption of preparations for plant protection by purpose, total, 2001–2005

 

2001

2002

2003

2004

2005

 

kg účinné látky         kg of active substance

Zoocidy, mořidla

169 467

184 928

153 516

160 081

152 084

Insecticides

Herbicidy
a desikanty

2 584 384

2 601 909

2 563 516

2 265 894

2 418 441

Herbicides
and desiccants

Fungicidy, mořidla

1 052 425

1 217 130

1 040 002

1 064 399

1 020 532

Fungicides, seed
treatment

Regulátory růstu

523 554

626 198

489 857

650 426

638 141

Regulators

Rodenticidy

7 849

3 360

53

1 668

10 149

Rodenticides

Ostatní1)

50 653

55 254

60 799

93 510

95 926

Other1)

Celkem

4 388 332

4 688 779

4 307 743

4 235 978

4 335 273

Total

1) ostatní – pomocné látky, repelenty, minerální oleje aj.
Other – subsidiary substances, repellents, mineral oils, etc.

Vykazování spotřeby pesticidů je členěno podle požadavků FAO.
The records of pesticide consumption are classified according to FAO requirements.

Zdroj: MZe ČR – SRS
Source: MZe ČR – SRS

Tab. B3.1.9 Potenciální ohrožení půd vodní erozí na území ČR v r. 2005
Potential danger of water soil erosion in CR in 2005

Stupeň ohrožení erozí

Plocha zemědělské půdy
Area of agricultural land

Degree of threat
from erosion

Vodní eroze
Water erosion

Větrná eroze
Wind erosion

ha

%

ha

%

Bez ohrožení

179 112

4,2

3 305 052

77,5

No danger

Půdy náchylné

1 189 818

27,9

396 606

9,3

Susceptible land

Půdy mírné ohrožené

1 104 527

25,9

243 082

5,7

Slightly endangered land

Půdy ohrožené

767 625

18,0

230 287

5,4

Endangered land

Půdy silně ohrožené

430 723

10,1

76 762

1,8

Highly endangered land

Půdy nejohroženější

592 777

13,9

12 793

0,3

Most highly endangered land

Celkem

4 264 582

100,0

4 264 582

100,0

Total

Zdroj: VÚMOP
Source: VÚMOP

B3.2  Horninové prostředí
          Geological Environment

Tab. B3.2.1 Plošná rozloha sesuvů – stav k 1. 1., 2002–2006
Combined landslide area as of January 1, 2002–2006

Typ sesuvu

Rozloha v ha         Area in ha

Type
of landslide

2002

2003

2004

2005

2006

Aktivní

7 778,48

7 854,34

7 925,51

8 011,16

8 022,20

Active

Pohřbený

150,55

150,52

150,52

150,52

147,52

Buried

Potenciální

23 644,42

23 990,72

24 703,27

24 979,80

25 476,04

Potential

Stabilizovaný

2 795,07

2 784,72

2 786,31

2 865,44

3 846,63

Stabilized

Ostatní

158,78

158,62

158,62

158,62

158,62

Other

Zdroj: ČGS – Geofond
Source: ČGS – Geofond

Tab. B3.2.2 Aktualizované mapy sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací 1 : 50 000 k 1. 1. 2006
Updated maps of landslide and other dangerous slope deformation 1 : 50 000 as of January 1, 2006

Mapa
Map

Název mapy
Name of map

Mapa
Map

Název mapy
Name of map

Liberecký kraj/Liberecký region

02-24

Nový Bor

03-31

Mimoň

02-42

Česká Lípa

03-32

Jablonec nad Nisou

02-44

Štětí

03-33

Mladá Boleslav

03-11 + 03-12

Frýdlant1)

03-34

Sobotka

03-13

Hrádek nad Nisou

03-41

Semily

03-14

Liberec1)

03-43

Jičín

03-23

Harrachov1)

 

 

Královéhradecký kraj/Královéhradecký region

03-23

Harrachov

13-12

Kopidlno

03-24

Malá Úpa

13-21

Hořice

03-34

Sobotka

13-22

Jaroměř

03-41

Semily

13-23

Chlumec nad Cidlinou

03-42

Trutnov

13-24

Hradec Králové

03-43

Jičín

14-11

Nové Město nad Metují

03-44

Dvůr Králové nad Labem

14-12

Deštné v Orlických horách1)

04-31

Meziměstí

14-13

Rychnov nad Kněžnou

04-32

Broumov

14-14

Žamberk

04-33

Náchod

14-31

Vysoké Mýto

04-34

Martínkovice

 

 

Pardubický kraj/Pardubický region

13-23

Chlumec nad Cidlinou

14-32

Ústí nad Orlicí

13-24

Hradec Králové

14-33

Polička

13-41

Čáslav

14-34

Svitavy

13-42

Pardubice

14-41

Šumperk

13-43

Golčův Jeníkov

14-43

Mohelnice

13-44

Hlinsko

23-22

Žďár nad Sázavou1)

14-13

Rychnov nad Kněžnou

24-11

Nové Město na Moravě1)

14-14

Žamberk

24-12

Letovice

14-23

Králíky

24-21

Jevičko

14-31

Vysoké Mýto

 

 

Vysočina kraj/Vysočina region

13-34

Zruč nad Sázavou1)

23-41

Třešť1)

13-43

Golčův Jeníkov

23-42

Třebíč

13-44

Hlinsko1)

23-43

Telč1)

14-33

Polička1)

23-44

Moravské Budějovice1)

23-11

Vlašim1)

24-11

Nové Město na Moravě1)

23-12

Ledeč nad Sázavou

24-12

Letovice1)

23-13

Tábor1)

24-13

Bystřice nad Pernštejnem1)

23-14

Pelhřimov1)

24-14

Boskovice1)

23-21

Havlíčkův Brod1)

24-31

Velké Meziříčí1)

23-22

Žďár nad Sázavou

24-32

Brno1)

23-23

Jihlava1)

24-33

Moravský Krumlov

23-24

Polná1)

33-21

Slavonice1)

23-31

Soběslav1)

33-22

Vranov1)

23-32

Kamenice nad Lipou1)

 

 

1) bez objektů
without buildings

Zdroj: ČGS – Geofond
Source: ČGS – Geofond

Tab. B3.2.3 Čerpání financí v podprogramu ISPROFIN 215 124 na stabilizaci sesuvů a skalních řícení v r. 2005
Withdrawal of finances in the ISPROFIN 215 124 subprogram for stabilization of landslides and rock falls in 2005

Příjemce dotace
Recipient of subsidy

Čerpání
Withdrawal

Vlastní zdroje
Own funds

mil. Kč         mil. CZK

Česká geologická služba/Czech Geological Survey

5,000

.

Dalovice

0,559

0,689

Děčín – Labské nábřeží/Labe embankment

0,669

0,740

Děčín – Labský kaňon/Labe canyon

2,790

0,310

Děčín – Stoličná hora/Stoličná mountain

0,356

0,390

Děčín – Teplická ulice/Teplická street

10,071

1,118

Děhylov

0,297

0,039

Chotěšov

2,019

0,281

Ledeč nad Sázavou

4,632

0,498

Rajnochovice

0,307

0,770

Soběšovice

4,168

0,468

Třebíč I

0,169

0,820

Třebíč II

0,162

0,580

Vraclav

0,404

0,117

Znojmo

3,183

0,436

Adamov

0,698

0,124

Biskupice

1,791

0,199

Hřensko

15,121

2,143

Mikulůvka

1,307

0,190

Ratiboř

0,616

0,175

Ústí nad Labem

6,416

2,671

Úštěk

0,300

-

Vsetín

2,031

0,340

Pozn.: Celkem bylo odborem geologie na 23 akcí v r. 2005 vyčleněno z programu ISPROFIN 63,066 mil. Kč.
Note: A total of CZK 63 066 mil. was allocated from the ISPROFIN program for 23 geological projects in 2005.

Zdroj: MŽP ČR
Source: MŽP ČR

Tab. B3.2.4 Aktualizované mapy poddolovaných území v měřítku 1 : 50 000 k 1. 1. 2006
Maps of undermined areas on a scale of 1 : 50 000 as of January 1, 2006

Mapa
Map

Název mapy
Name of map

Mapa
Map

Název mapy
Name of map

Moravskoslezský kraj/Moravskoslezský region

14-24

Bělá pod Pradědem

15-42

Bohumín

14-42

Rýmařov

15-43

Ostrava

14-44

Šternberk

15-44

Karviná

15-11

Zlaté hory

25-12

Hranice

15-12

Osoblaha

25-14

Valašské Meziříčí1)

15-13

Vrbno pod Pradědem

25-21

Nový Jičín

15-14

Krnov

25-22

Frýdek Místek

15-31

Bruntál

25-23

Rožnov pod Radhoštěm

15-32

Opava

25-24

Staré Hamry

15-33

Moravský Beroun

26-11

Jablunkov

15-34

Vítkov

26-13

Mosty u Jablunkova1)

15-41+15-23

Hlučín

 

 

Ústecký kraj/Ústecký region

01-42

Načetín

02-41

Ústí nad Labem

01-43

Horní Blatná

02-42

Česká Lípa

01-44

Vejprty

02-43

Litoměřice

02-14

Petrovice

02-44

Štětí1)

02-21

Dolní Poustevna1)

11-22

Kadaň

02-22

Varnsdorf

11-24

Žlutice

02-23

Děčín

12-11

Žatec

02-24

Nový Bor

12-12

Louny

02-31

Litvínov

12-13

Jesenice

02-32

Teplice

12-14

Rakovník1)

02-33

Chomutov

12-21

Kralupy nad Vltavou

02-34

Bílina

12-22

Mělník1)

Zlínský kraj/Zlínský region

24-42

Kojetín

25-33

Uherské Hradiště

24-44

Bučovice

25-34

Luhačovice

25-12

Hranice1)

25-41

Vsetín

25-13

Přerov1)

25-42

Lemešná1)

25-14

Valašské Meziříčí

25-43

Valašské Klobouky1)

25-23

Rožnov pod Radhoštěm

34-22

Hodonín1)

25-24

Staré Hamry1)

35-11

Veselí nad Moravou

25-31

Kroměříž1)

35-12

Strání

25-32

Zlín

 

 

1) bez objektů
without buildings

Zdroj: ČGS – Geofond
Source: ČGS – Geofond

Tab. B3.2.5 Mapy ložiskové ochrany 1 : 50 000 v ČR k 1. 1. 2006
Maps of protection of mineral deposits in CR on a scale of 1 : 50 000 as of January 1, 2006

Mapa
Map

Název mapy
Name of map

Mapa
Map

Název mapy
Name of map

Liberecký kraj/Liberecký region

02-24

Nový Bor

03-23

Harrachov

02-42

Česká Lípa

03-31

Mimoň

02-44

Štětí

03-32

Jablonec nad Nisou

03-11

Frýdlant1)

03-33

Mladá Boleslav1)

03-12

Frýdlant

03-34

Sobotka

03-13

Hrádek nad Nisou

03-41

Semily

03-14

Liberec

03-43

Jičín

Plzeňský kraj/Plzeňský region

11-24

Žlutice1)

21-22

Holýšov

11-32

Lázně Kynžvart

21-23

Domažlice

11-34

Tachov1)

21-24

Klatovy

11-41

Mariánské Lázně

21-41

Všeruby1)

11-42

Manětín

21-42

Nýrsko

11-43

Bor

21-44

Železná Ruda1)

11-44

Nýřany

22-11

Přeštice

12-13

Jesenice

22-12

Březnice

12-31

Plasy

22-13

Nepomuk

12-32

Zdice

22-14

Blatná

12-33

Plzeň

22-31

Sušice

12-34

Hořovice

22-32

Strakonice

21-12

Rozvadov1)

22-33

Kašperské hory

21-14

Domažlice1)

22-34

Vimperk1)

21-21

Bělá nad Radbuzou

32-11

Kvilda1)

Pardubický kraj/Pardubický region

13-23

Chlumec nad Cidlinou

14-32

Ústí nad Orlicí

13-24

Hradec Králové

14-33

Polička

13-41

Čáslav

14-34

Svitavy

13-42

Pardubice

14-41

Šumperk

13-43

Golčův Jeníkov

14-43

Mohelnice

13-44

Hlinsko

23-22

Žďár nad Sázavou1)

14-13

Rychnov nad Kněžnou

24-11

Nové Město na Moravě1)

14-14

Žamberk

24-12

Letovice

14-23

Králíky

24-21

Jevičko

14-31

Vysoké Mýto

 

 

Královéhradecký kraj/Královéhradecký region

03-23

Harrachov1)

13-12

Kopidlno

03-24

Malá Úpa1)

13-21

Hořice

03-34

Sobotka

13-22

Jaroměř

03-41

Semily

13-23

Chlumec nad Cidlinou

03-42

Trutnov

13-24

Hradec Králové

03-43

Jičín

14-11

Nové Město nad Metují

03-44

Dvůr Králové nad Labem

14-12

Deštné v Orlických horách

04-31

Meziměstí

14-13

Rychnov nad Kněžnou

04-32

Broumov

14-14

Žamberk

04-33

Náchod

14-31

Vysoké Mýto

04-34

Martínkovice

14-32

Ústí nad Orlicí1)

1) bez objektů
without buildings

Zdroj: ČGS – Geofond
Source: ČGS – Geofond

Tab. B3.2.6 Zabezpečování a likvidace starých důlních děl, 2000–2005
Safeguarding and liquidation of old mine workings, 2000–2005

Rok ohlášení

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Year of notification

Počet ohlášení

93

159

171

274

346

136

Number of notifications

Počet akcí (průzkum,
etapy, zabezpečení)

87

124

131

130

276

181

Number of works (studies,
stages, safeguarding)

Vynaložené finanční
prostředky v mil. Kč1)

32,4

53,2

73,3

67,8

75,1

84,4

Expended finances
(mil. CZK)1)

1) pouze kapitola 315-MŽP
Only chapter 315-MŽP

Zdroj: MŽP ČR
Source: MŽP ČR

Tab. B3.2.7 Těžba vybraných nerudních a energetických surovin, 2001–2005
Extraction of selected industrial minerals and mineral fuels, 2001–2005

Surovina

2001

2002

2003

2004

2005

Raw material

kt

Kaolin

5 543

3 650

4 155

3 862

3 882

Kaolin

Jíly

585

564

553

649

671

Clays

Stavební kámen
a štěrkopísek1)

41 082

40 941

46 656

48 271

50 954

Construction materials
(crushed stone + sand
and gravel)

Černé uhlí

14 808

14 097

13 382

14 648

12 778

Black coal

Hnědé uhlí

51 036

48 834

49 920

47 840

48 658

Brown coal

Vápence a dolomit

10 887

10 186

10 652

10 913

10 331

Limestones and dolomite

   

t

 

Uran2)

.

477,0

457,9

434,8

419,6

Uranium

z toho loužením

.

103,0

95,8

72,7

41,6

of which by in-situ
leaching

1) Uváděná těžba pouze u výhradních ložisek; ve skutečnosti je celková těžba na výhradních i nevýhradních ložiscích stavebního kamene a štěrkopísků přibližně o 20 % vyšší.
Mining presented is only in state-controlled deposits with calculated reserves; in reality, the total mining on reserve and non-reserve registered deposits of construction stone and gravel is approximately 20 % higher.

2) Uran získaný loužením pochází ze sanací bývalého ložiska Stráž pod Ralskem (do r. 2001 i ložisko Hamr).
Uranium obtained by in-situ leaching arises from reclaiming the former Stráž pod Ralskem deposit (until 2001, also the Hamr deposit).

Zdroj: ČGS – Geofond, MŽP ČR – OG
Source: ČGS – Geofond, MŽP ČR – OG

Tab. B3.2.8 Podíl vývozu vybraných surovin na těžbě, 2001–2005
Fraction of selected raw material exports in total extracted amounts, 2001–2005

Surovina

2001

2002

2003

2004

2005

Raw material

%

Kaolin

8,0

12,2

10,6

12,5

6,9

Kaolin

Jíly

33,1

28,0

26,4

35,4

33,1

Clays

Černé uhlí

38,6

40,4

42,4

39,0

41,2

Black coal

Hnědé uhlí

6,2

4,0

2,6

2,6

3,0

Brown coal

Stavební kámen
a štěrkopísek

1,9

0,7

0,7

0,4

0,7

Construction materiále
(crushed stone + sand
and gravel)

Vápence a dolomit

2,5

2,2

1,1

1,4

1,3

Limestones and dolomite

Zdroj: ČGS – Geofond
Source: ČGS – Geofond

Obr. B3.1.1 Úbytky a přírůstky orné půdy v okresech v r. 2005
Reduction and increase of arable land by districts in 2005
Obr. B3.1.2 Kyselost půdy, 1999–2004
Soil acidity, 1999–2004
Obr. B3.2.1 Geologická mapa ČR
Geological map of CR
Obr. B3.2.2 Ložiskové objekty na území ČR k 1. 1. 2006
Mineral deposits and resources on the territory of the Czech Republic as of January 1, 2006
Obr. B3.2.3 Poddolovaná území a hlavní důlní díla na území ČR k 1. 1. 2006
Undermined areas and main mine works in the Czech Republic as of January 1, 2006
Obr. B3.2.4 Sesuvy a jiné nebezpečné svahové deformace na území ČR k 1. 1. 2006
Landslides and other dangerous slope deformations in the Czech Republic as of January 1, 2006
Obr. B3.2.5 Seizmické oblasti ČR – ČSN P ENV 1998-1-1, národní aplikační dokument – EUROKÓD 8
Seismic zones in the CR – CSN P ENV 1998-1-1, National Application Document – EUROCODE 8

OBSAH

Hlavní strana / Main page

CONTENTS