B2 - VODA

B2.1 Hydrologické a meteorologické poměry

Hydrologie se zabývá poznáváním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě. Meteorologie je nauka o počasí, tj. o složení a charakteristikách atmosféry a o fyzikálních dějích, které v ní probíhají.

ČR leží na rozvodnici tří moří – Severního, Baltského a Černého, které dělí její území na tři hlavní povodí řek: Labe, Odry a Moravy.

Na území ČR je celkem 24 861 vodních nádrží a rybníků s celkovým objemem 4174 mil. m3. Z tohoto počtu bylo v r. 2005 107 velkých vodních nádrží s celkovým objemem 3512 mil. m3.

Sítí vodních toků odtéká průměrně asi 15 mld. m3 vody za rok s výrazným kolísáním od 8 mld. m3 do 24,1 mld. m3 v závislosti na klimatických podmínkách. Hydrografickou síť vodních toků tvoří 76 000 km v korytě přirozeném (příp. upraveném), z toho je 15 537,95 km významných vodních toků podle vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti související se správou vodních toků ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb. a vyhlášky č. 267/2005 Sb.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Obr. B2.1.1 až obr. B2.1.4 Srážkové úhrny

V r. 2005 spadlo na území ČR v průměru 732 mm srážek, což představuje 109 % normálu let 1961–1990.

Srážkovým deficitem se rozumí množství srážek, které chybí do úrovně odpovídající srážkovému normálu.

Srážkoměrná pozorování se provádějí denně v 7 hod. místního slunečního času. Počet stanic, z nichž lze získat úplnou řadu údajů za kalendářní nebo hydrologický rok, je obvykle 600, počet skutečných měřicích míst (stanic) je vyšší (asi 800).

Obr. B2.1.5, obr. B2.1.6 Základní odtok

Základní odtok je část celkového odtoku tvořená příronem podzemních vod do toku. Hodnota základního odtoku reprezentuje změny zásob podzemních vod.

Tab. B2.1.3 Naplnění zásobních prostorů vybraných nádrží v r. 2005

Velké vodní nádrže jsou:

Naplnění zásobních prostorů je uvedeno pro reprezentativní výběr nádrží podle jejich umístění a velikosti. Jde o nádrže ve správě státních podniků Povodí Labe, Vltavy, Ohře, Moravy a Odry.

Obr. B2.1.7 Odtokové výšky za hydrologický rok 2005 v porovnání s dlouhodobým průměrem, 1931–1980

Odtoková výška je množství vody odteklé z povodí za daný časový interval; odtoková výška je vyjádřená výškou vrstvy rovnoměrně rozložené na ploše tohoto povodí.

Míra užití vody je vyjádřená poměrem celkových odběrů vody a odtoku vody z území v kalendářním roce.

Tab. B2.1.1, obr. B2.1.8, obr. B2.1.9 Průměrné roční průtoky a odtokové extrémy na vybraných tocích

Většina vodoměrných stanic je vybavena limnigrafy, zaznamenávajícími kontinuálně denní průběh vodního stavu, který je pomocí měrných křivek převáděn na průtoky. V r. 2005 bylo v provozu 498 vodoměrných stanic na povrchových tocích. Jde o celkový počet vodočetných stanic včetně stanic, které sledují např. pouze plaveniny apod.

Tab. B2.1.2 Průměrné roční hodnoty obsahu plavenin c a odtoku plavenin Gpl v r. 2005

Plaveniny jsou všechny tuhé částice minerálních a organických látek, které se ve vodě vznášejí; pokud se usadí, nazývají se sedimenty. Souhrnně se tyto částice přemísťované vodou nazývají splaveniny. Hodnota obsahu plavenin se udává množstvím v 1 l vody. Odtok plavenin informuje o celkovém množství, které proteklo daným profilem ve zvoleném období.

Obr. B2.1.10 až obr. B2.1.13 Podzemní vody

Státní pozorovací síť podzemních vod se skládá z vrtů a pramenů. U vrtů se z kvantitativních ukazatelů sleduje hladina. Měření hladiny podzemních vod v manuální síti se provádí 1´ týdně, v automatizované síti denně, a to vždy v metrech od stanoveného odměrného bodu. U pramenů se sledují vydatnost a teplota. Vydatnost pramenů se měří týdně prostřednictvím kalibrované nádoby nebo odečtem na vodočtu standardního přepadu. Základní interval pozorování je 1´ týdně, automatizované pozorování má interval denní. V r. 2005 bylo pozorováno 1700 vrtů a 390 pramenů.

B2.2 Jakost vody

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Tab. B2.2.1 a tab. B2.2.2 Kvalita srážkových vod

Průměrné roční hodnoty mokré depozice a koncentrací vycházejí z naměřených týdenních údajů v čistých srážkách. Čisté srážky nejsou kontaminovány prašným spadem, odebírají se automatickými pluviokolektory. Od r. 1997 byl zaveden speciální odběr na těžké kovy – týdenní bulk.

Tab. B2.2.3, obr. B2.2.4 Pitná voda

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů v § 13, a jeho prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb. v § 21–23 stanovují požadavky na jakost surové vody odebírané k úpravě na vodu pitnou. Příloha č. 13 jmenované vyhlášky v části 2 Standardní metody úpravy vody uvádí typy úprav pro jednotlivé kategorie surové vody:

A 1 – jednoduchá fyzikální úprava a dezinfekce, například rychlá filtrace a dezinfekce, popř. prostá písková filtrace, chemické odkyselení nebo mechanické odkyselení či odstranění plynných složek provzdušňováním.

A 2 – běžná fyzikální úprava, chemická úprava a dezinfekce, koagulační filtrace, infiltrace, pomalá biologická filtrace, flokulace, usazování, filtrace, dezinfekce (konečné chování), jednostupňové či dvoustupňové odželezňování a odmanganování.

A 3 – intenzivní fyzikální a chemická úprava, rozšířená úprava a dezinfekce, například chlorování do bodu zlomu, koagulace, flokulace, usazování, filtrace, adsorpce (aktivní uhlí), dezinfekce (ozon, konečné chlorování). Kombinace fyzikálně chemické a mikrobiologické a biologické úpravy.

Tab. B2.2.4, tab. B2.2.5, obr. B2.2.1 až obr. B2.2.3 Jakost povrchových vod

Na území ČR je rozmístěno 333 profilů státní sítě sledování jakosti vody na významných tocích a vybraných hraničních tocích, na kterých se s frekvencí nejčastěji 12´ ročně provádějí analýzy základních fyzikálně-chemických parametrů (30 až 35 ukazatelů), těžkých kovů (devět ukazatelů), biologických a mikrobiologických ukazatelů (šest až devět ukazatelů) a několika skupin organických látek (těkavé organické látky 23 ukazatelů, chlorované pesticidy 17 ukazatelů, chlorfenoly 16 ukazatelů, polyaromatické uhlovodíky čtrnáct ukazatelů a pesticidy dvanáct ukazatelů). Vedle této sítě je součástí státní sítě sledování jakosti vody v tocích také síť, na které se provádějí radiochemické analýzy (86 profilů).

Jakost povrchových vod je vyjadřována v tzv. třídách podle ČSN 757221 – Klasifikace jakosti povrchových vod (I – neznečištěná voda, II – mírně znečištěná voda, III – znečištěná voda, IV – silně znečištěná voda, V – velmi silně znečištěná voda).

Obr. B2.2.4 Vývoj látkových odtoků v jednotlivých ukazatelích, 1998–2005

Látkové odtoky jsou ovlivněny dvěma složkami znečištění, složkou z bodových zdrojů a složkou z plošných zdrojů znečištění. Látkový odtok se vypočítá jako součin průměrné koncentrace příslušné látky a průměrného denního průtoku ve dnech měření. Měření se provádí 12´ za rok.

Tab. B2.2.9 Hodnocení jakosti pitné vody z hlediska zdrojů surové vody v r. 2005

Za smíšené zdroje se považují směsi povrchových a podzemních vod, kde jeden druh vykazuje 80 % a méně z celkového množství (od podílu 80 : 20).

Tab. B2.2.6 až tab. B2.2.8 Jakost podzemních vod

V rámci státní sítě sledování jakosti podzemních vod bylo v r. 2005 sledováno celkem 324 vrtů a 138 pramenů. Vzorky vody se odebírají a analyzují 2´ ročně (jaro, podzim). Mez stanovitelnosti je teoretická hodnota, která je odvozena od meze detekce přístroje.

B2.3 Užívání vody, nakládání s vodami, zdroje znečištění

Poznámky k tabulkám:

Tab. B2.3.1 a tab. B2.3.2 Odběry povrchových a podzemních vod

Odběry povrchových a podzemních vod jsou odběry evidované správci povodí, podle vodní bilance stanovené vyhláškou MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavování a o údajích pro vodní bilanci (§ 10). Sledují se odběr povrchových a podzemních vod nad 500 m3/měsíc nebo 6000 m3/rok. V tabulkách jsou uvedeny odběry pro úpravu a rozvod vody (jen OKEČ 41), průmysl (včetně dobývání nerostných surovin, bez energetiky), energetiku (výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody), zemědělství (včetně závlah, myslivosti, lesnictví a rybářství) a ostatní služby (včetně stavebnictví) v členění podle OKEČ (Odvětvové klasifikace ekonomických činností ČSÚ, Praha 1998).

V r. 2005 bylo provedeno rozšířené pětileté zjišťování, které mimo podniků Povodí zahrnuje i Lesy ČR, s. p. a Zemědělskou vodohospodářskou správu.

Tab. B2.3.3 Vypouštění odpadních vod do vod povrchových, 2003–2005

Vypouštění odpadních a důlních vod do vod povrchových je vypouštění evidované správci povodí, podle vodní bilance stanovené vyhláškou MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavování a o údajích pro vodní bilanci (§ 10). Sledují se odpadní a důlní vody vypouštěné do vod povrchových nad nad 500 m3/měsíc nebo 6000 m3/rok. V tabulce je uvedeno členění podle OKEČ stejně jako v tab. B2.3.1 a B2.3.2.

Tab. B2.3.4 Produkované znečištění, 1995–2005

Produkované znečištění je znečištění obsažené v odpadních vodách odtékajících z místa použití.

Tab. B2.3.5 a obr. B2.3.6 Vypouštěné znečištění

Vypouštěné znečištění udává souhrn znečištění evidovaného správci povodí podle vodní bilance stanovené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.

Tab. B2.3.7 až tab. B2.3.11 Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu

Voda vyrobená zahrnuje vodu fakturovanou a vodu nefakturovanou. Součet údajů vody fakturované a nefakturované se může lišit od údajů za vodu vyrobenou o vodu převzatou od jiných organizací, popř. o vodu předanou jiným organizacím.

Tab. B2.3.13 Produkce a nakládání s kaly z čistíren odpadních vod, 2001–2005

Kaly z ČOV jsou uvedeny v celkovém množství v tunách sušiny za rok. S kaly je nakládáno ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Podle způsobu nakládání se jedná:

Tab. B2.3.15 až tab. B2.3.17 Havárie

Počty havarijního znečištění nebo ohrožení jakosti vod se uvádějí podle evidence ČIŽP. V počtu havárií na podzemních vodách jsou zahrnuty i havárie, které se projevily současně jak na podzemních, tak i povrchových vodách.

Další a podrobnější údaje o vodě lze získat v následujících publikacích:

ČHMÚ
„Hydrologická ročenka ČR“
„Ročenka jakosti vod“

ČSÚ – edice Statistické informace
„Vodovody, kanalizace a vodní toky v ČR v r. 2005“

MŽP ČR
„Zpráva o stavu ochrany vod v České republice v r. 2005“
„Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2005“

MZe ČR
„Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky, 2005“ (stav ke dni 31. 12. 2005)

B2 - WATER

B2.1 Hydrological and Meteorological Conditions

Hydrology is concerned with discovering the laws governing the occurrence and circulation of water in nature. Meteorology is a science concerned with the weather, i.e. the composition and characteristics of the atmosphere and physical processes occurring in this atmosphere.

The Czech Republic lies on the hydrological divide of three seas – the North Sea, the Baltic Sea and the Black Sea, and the territory is divided into three main river basins: Labe (Elbe), Odra and Morava. There are a total of 24 861 water reservoirs and fish ponds within the territory of the Czech Republic, with a total volume of 4174 mil. m3. Of this number, the number of large reservoirs in 2005 equalled 107, with a total volume of 3512 mil. m3.

An average of 15 bn. m3 p.a. flows out of the network of water courses, with considerable variation from 8 to 24.1 bn. m3 p.a. depending on climatic conditions. The hydrographic network of water courses consists of 76 000 km of natural (or modified) river beds, of which 15 537,95 km are important water courses, pursuant to Decree No. 470/2001 Coll., laying down the list of important water courses and the means of carrying out activities which are conected with administration of water courses as amended by Decree No. 333/2003 Coll and Decree No. 267/2005 Sb.

Notes on Tables and Figures:

Fig. B2.1.1 to Fig. B2.1.4 Total rainfall

An average of 732 mm of rain fell on the territory of the Czech Republic in 2005, corresponding to 109 % of the average for the years 1961–1990.

A rainfall deficit is considered to equal the amount of rainfall that is lacking in relation to the amount corresponding to the long-term average rainfall.

Rainfall measurements are made daily at 7 o’clock, local solar time. The number of stations from which a complete series of data for the calendar or hydrological year is obtained usually equals 600; the number of actual measuring sites (stations) is greater (about 800).

Fig. B2.1.5, Fig. B2.1.6 Basic runoff

The basic runoff is that part of the total runoff consisting of the outflow of groundwaters into water courses. The value of the basic runoff corresponds to changes in the stocks of groundwater.

Fig. B2.1.3 Filling of storage capacity of selected reservoirs, 2005

Large reservoirs are:

  • reservoirs with dam height above ground of over 10 m,
  • reservoirs with dam height above ground of 5–10 m, if the volume under the level of overflow or under the level of water controlled by valves on the overflow is at least 1 mil. m3.

Filling of storage areas is given for representative selection of reservoirs according to their location and size. These are reservoirs administered by the state enterprises Povodí Labe, Vltavy, Ohře, Moravy and Odry.

Fig. B2.1.7 Runoff in the hydrological year 2005, compared to long-term average 1931–1980

The runoff height is the amount of water flowing out of watersheds over a given time interval and is expressed in terms of the height of a layer evenly distributed over the area of the given watershed.

The degree of water utilization is expressed as the ratio of the total withdrawal of water to the runoff of water from the territory in the calendar year.

Tab. B2.1.1, Fig. B2.1.8, Fig. B2.1.9 Average annual flow rates and runoff extremes on selected water courses

Most water measuring stations are equipped with limnigraphs, which continuously record the daily variations in water conditions, measured from the flow rates using measuring curves. In 2005, 498 water measuring stations were in operation on surface water courses. This is the total number of water measuring stations, including those monitoring, e.g., only silt.

Tab. B2.1.2 Mean yearly drift content c and drift rate Gpl in 2005

Silt consists of all solid particles of mineral and organic substances borne by moving water; if such particles settle, they are termed sediments. As a whole, particles relocated by the water flow are termed suspended matter. The value of the content of drift is given in amount per litre of water. Silt runoff provides information on the total amount flowing through the given profile in the period of interest.

Fig. B2.1.10 to Fig. B2.1.13 Groundwater

The state observation network of underground water consists of boreholes and springs. Water levels are monitored using quantitative indices in bore holes. The groundwater level is measured in manual networks 1´ weekly, in automatic networks daily, in metres from a set standard point. The yield and temperature of springs are monitored. The yield of springs is measured weekly using calibrated vessels or by reading the value of standard overflow on a water meter. The basic monitoring interval is 1´ weekly, while automatic observations are carried out 1´ daily. In 2005 a total of 1700 boreholes and 390 springs were monitored.

B2.2 Water Quality

Notes on Tables and Figures:

Tab. B2.2.1 and Tab. B2.2.2 Quality of rainwater

Average precipitation values and concentrations are based on collected weekly data. Net precipitation is not contaminated by dust fallout and is sampled by the automatic pluviocollectors. Since 1997, special sampling of the heavy metal content – weekly bulk – has been employed.

Tab. B2.2.3, Fig. B2.2.4 Drinking water

Article 13 of Act No. 274/2001 Coll., on water mains and sewers for public use and amending some laws, and Articles 21–23 of its implementing Decree No. 428/2001 Coll., as amended by Decree No. 146/2004 Coll., stipulate requirements on the quality of raw water withdrawn for treatment as drinking water. Part 2 of Annex No. 13 of this Decree, Standard Methods of Water Treatment, states types of treatment for the individual categories of raw water:

A1 – simple physical treatment and disinfection, e.g. rapid filtration and disinfection or simple sand filtration, chemical deacidification or mechanical deacidification or removal of the gaseous components by aeration.

A2 – normal physical treatment, chemical treatment and disinfection, coagulation filtration, infiltration, slow biological filtration, flocculation, settling, filtration, disinfection (final behaviour), one-step or two-step iron removal and manganese removal.

A3 – intense physical and chemical treatment, extended treatment and disinfection, e.g. chlorination to the break point, coagulation, flocculation, settling, filtration, adsorption (active carbon), disinfection (ozone, final chlorination). Combination of physical chemical, chemical and microbiological and biological treatment.

Tab. B2.2.4, Tab. B2.2.5, Fig. B2.2.1 to Fig. B2.2.3 Surface water quality

A total of 333 profiles of the state water quality monitoring network are located within the territory of the Czech Republic along important water courses and selected border water courses; with a maximum frequency of 12´ annually, analyses are carried out at these sites of the basic physical-chemical parameters (30–35 parameters), heavy metals (9 parameters), biological and microbiological indices (6–9 indicators) and several groups of organic substances (for volatile organic substances 23 indicators, for chlorinated pesticides 17 indicators, for chlorophenols 16 indicators, for polyaromatic hydrocarbons 14 indicators, and for pesticides 12 indicators). In addition to this network, the state water quality monitoring network also includes a network at which radiochemical analyses are carried out (86 profiles).

The surface water quality is expressed in terms of classes pursuant to CS Standard 75 7221 – Classification of Surface Water Quality (I – unpolluted water, II – slightly polluted water, III – polluted water, IV – highly polluted water, V – very highly polluted water).

Fig. B2.2.4 Trends of substance runoff in individual indicators, 1998–2005

Substance runoff is affected by two pollution components: the component from point pollution sources and the component from extensive pollution sources. Substance runoff is calculated as the sum of the average concentrations of the given substance and the average daily flow rate on the dates of measurement. Measurements are carried out 12´ annually.

Tab. B2.2.9 Evaluation of drinking water quality from the standpoint of raw, untreated water in 2005

Mixed sources are considered to be mixtures of surface water and groundwater, in which one of them corresponded to 80 % and less of the total amount (from a ratio of 80 : 20).

Tab. B2.2.6 to Tab. B2.2.8 Groundwater quality

In the framework of the state groundwater quality monitoring network, a total of 325 boreholes and 324 springs were monitored in 2005. Water samples were collected and analyzed 2´ annually (spring, autumn). The detection limit is a theoretical value, which is given by the detection limit of the instrument.

B2.3 Water Use, Water Management and Pollution Sources

Notes on Tables:

Tab. B2.3.1 and Tab. B2.3.2 Consumption of surface and groundwater

Consumption of surface and ground water is documented by the water course administration, according to the water balance established by Decree of the Ministry of Agriculture No. 431/2001 Coll., on the content of the water balance, manner of drawing up thereof and on data for the water balance (Article 10). The consumption of surface and ground water above 500 m3/month or 6000 m3/year is followed. The Tables show consumption for: treatment and distribution of water (only Economic Classification 41), industry (including extraction of mineral resources, without energy), energy (production and distribution of electricity, gas, steam, and warm water), agriculture (including irrigation, game keeping, forestry, and fisheries), and remaining services (including construction), grouped according to the Branch Classification of Economic Activities, Czech Statistical Office, Prague, 1998).

In 2005 the extended five-years survey have been carried out, which includes Water Management Companies and also Forests of CR and Agricultural Water Management Authority.

Tab. B2.3.3 Effluent discharge into surface waters, 2003–2005

The release of waste and mining water into surface waters is documented by the water course administration, according to the water balance established by Decree of the Ministry of Agriculture No. 431/2001 Coll., on the content of the water balance, manner of drawing up thereof and on data for the water balance (Article 10). The release of waste and mining water into surface water above 500 m3/month or 6000 m3/year is followed. The Table shows segments according to the Branch Classification of Economic Activities, the same as in Tables B2.3.1 a B2.3.2.

Tab. B2.3.4 Pollution generated from point sources, 1995–2005

Pollution generated is pollution produced and contained in waste waters flowing out of the site of use.

Tab. B2.3.5 and Tab. B2.3.6 Pollution discharged and subject to charges

The discharged pollution corresponds to the sum of pollution registered by the administrators of water courses on the basis of the water balance laid down by Decree of the Ministry of Agriculture No. 431/2001 Coll., on the content of the water balance, manner of drawing up thereof and on data for the water balance.

Tab. B2.3.7 to Tab. B2.3.11 Water supply systems for public use

Water produced includes water for which invoices are issued and water for which invoices are not issued. The sum of information on water for which invoices are issued and water for which invoices are not issued may differ from information on the water produced as supplied by other organizations, e.g. by the amount of water supplied by other organizations.

Tab. B2.3.13 Production and management of sludge from waste water treatment plants, 2001–2005

Sludge from WWTP’s are given in tons of dry matter p.a. sludge management is provided in accordance with Act No. 185/2001 Coll., on wastes and amending some other acts. According to the means of management, these are:

  • sludge intended for application to and reclaiming of properties for agricultural purposes,
  • sludge intended for humus production and compost production,
  • sludge deposited in lagoons or landfills (if not placed in areas intended for reclaiming),
  • sludge intended for incineration,
  • sludge intended for use or disposal in some other manner (not given above).

Tab. B2.3.15 to Tab. B2.3.17 Accidents

The number of cases of accidental pollution or endangering of water quality is given on the basis of the records of the Czech Environment Inspection. The number of accidents related to ground water also includes the number of accidents with impact on both surface and ground waters.

Further, more detailed information on water can be obtained from the following publications:

Czech Hydrometeorological Institute
“Hydrological Yearbook of the CR”
“Water Quality Yearbook”

Czech Statistical Institute
“Waterworks, sewerage systems and streams in the CR, during 2005”

ME CR
“Report on the state of water protection in the Czech Republic, 2005”
“Report on the Environment in the Czech Republic in 2005”

MA CR
“Report on the State of Water Management in the Czech Republic 2005”
(as of December 31, 2005).


B2.1  Hydrologické a meteorologické poměry
          Hydrological and Meteorological Conditions

Tab. B2.1.1 Výskyt kulminačních průtoků, při kterých byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity (SPA) nebo hodnota průtoku větší než pětiletý průtok v r. 2005
The occurrence of peak flows, where the 3rd level of flood activity was achieved or where the flow exceeded 5-year flow, 2005

Měsíc
Month

Datum
Date

Tok
River

Profil
Profile

Stav
Water
stage

[cm]

Průtok
Discharge
[m3.s–1]

Vodnost
Rate of
stream
flow

Limit
SPA1)
Limit
FAD
1)

SPA1)
FAD1)

Leden
January

21.

Radbuza

Tasnovice

180

20,4

1

180

O

21.

Radbuza

Staňkov

223

42,0

1

220

O

Únor
February

13.

Teplá Vltava

Lenora

205

76,4

20

190

O

13.

Lužnice

Bechyně

347

212,0

2

330

O

13.

Skalice

Varvažov

235

55,6

5

250

P

13.

Mže

Stříbro

229

89,2

2

220

O

13.

Radbuza

Tasnovice

220

29,8

2

180

O

13.

Radbuza

Staňkov

270

69,5

2

220

O

13.

Úslava

Koterov

207

80,4

2

200

O

13.

Klabava

Nová Huť

204

41,3

2

200

O

13.

Teplá

Březová

97

50,7

5

115

P

19.

Lužnice

Bechyně

334

196,0

2

330

O

19.

Labe

Ústí nad Labem

611

1 370,0

1

600

O

19.

Labe

Děčín

589

1 440,0

1

560

O

Březen
March

18.

Teplá

Březová

102

55,9

5

115

P

18.

Skalice

Varvažov

225

49,8

5

250

P

19.

Třebovka

Hylváty

170

20,2

2

160

O

19.

Tichá Orlice

Čermná nad Orlicí

382

101,0

2

310

O

19.

Orlice

Týniště nad Orlicí

371

176,0

2

360/3702)

O

19.

Chrudimka

Nemošice

236

76,8

2

220

O

19.

Výrovka

Plaňany

208

30,9

5

250

P

19.

Nežárka

Lásenice

249

77,0

5

230

O

19.

Lužnice

Bechyně

340

203,0

2

330

O

19.

Sázava

Chlístov

228

95,1

2

180

O

19.

Sázava

Zruč nad Sázavou

411

186,0

5

350

O

19.

Střela

Plasy

230

56,1

2

200

O

19.

Ploučnice

Česká Lípa

119

56,3

2

110

O

19.

Opava

Opava

300

93,4

2

300

O

19.

Stěnava

Otovice

261

52,5

2

200

O

19.

Lužická Nisa

Hrádek nad Nisou

250

85,0

2

230

O

19.

Moravská Sázava

Lupěné

295

135,0

10

250

O

19.

Morava

Moravičany

391

256,0

10

300

O

19.

Třebůvka

Loštice

338

95,4

10

250

O

19.

Morava

Strážnice

681

536,0

10

650

O

19.

Moravská Dyje

Janov

302

47,5

10

220

O

19.

Dyje

Podhradí

292

181,0

10

250

O

19.

Svratka

Dalečín

211

82,2

5

180

O

19.

Svitava

Bílovice
nad Svitavou

365

85,3

5

350

O

19.

Svratka

Židlochovice

488

213,0

5

350

O

19.

Jihlava

Dvorce

217

36,9

5

210

O

19.

Jihlava

Ptáčov

394

112,0

5

330

O

19.

Oslava

Oslavany

266

84,6

1

260

O

19.

Jihlava

Ivančice

395

135,0

1

380

O

20.

Labe

Němčice

470

370,0

2

450

O

20.

Lužnice

Pilař

395

91,0

5

400

P

20.

Sázava

Nespeky

410

295,0

2

380

O

20.

Labe

Děčín

624

1 570,0

1

560

O

20.

Morava

Olomouc

456

261,0

5

430

O

21.

Labe

Ústí nad Labem

643

1 500,0

1

600

O

Srpen
August

16.

Černá

Ličov

201

46,1

2

170

O

23.

Blanice

Podedvory

182

44,8

2

150

O

24.

Olše

Český Těšín

369

213,0

2

400

P

24.

Olše

Věřňovice

538

353,0

2

490

O

1) stupeň povodňové aktivity/Flood activity level

2) první údaj platí pro úsek nad profilem, druhý pro úsek pod profilem
The first numbers are valid for the section above the profile and the second for the section under the profile.

Pozn.: B = bdělost, 1. stupeň; P = pohotovost, 2. stupeň; O = ohrožení, 3. stupeň
Note: B = readiness (1st level); P = prepared (2nd level); O = danger (3rd level)

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B2.1.2 Průměrné roční hodnoty obsahu plavenin c a odtoku plavenin Gpl v r. 2005
Mean yearly drift content c and drift rate Gpl in 2005

Stanice
Station

Tok
River

2005

2005

1985–2000

2005

c [mg.l–1]

Gpl [t.rok–1]
Gpl [t.p.a.]

Gpl prům. [t.rok–1]
Gpl aver. [t.p.a.]

Gpl1) [%]

Němčice

Labe

29,7

48 097

77 569

62

Děčín

Labe

15,2

229 710

399 844

57

Březí-K. Újezd

Vltava

17,2

13 056

14 6332)

89

Vraňany

Vltava

14,8

131 775

137 384

96

Kroměříž

Morava

37,7

148 977

452 683

33

Strážnice

Morava

52,1

213 244

237 4663)

90

Bohumín

Odra

32,4

71 652

287 2234)

25

1) 100× Gpl . (Gpl prům.)–1/100× Gpl . (Gpl aver.)–1

2) stanoveno výpočtem, pozorování od r. 1992/Calculated, monitored since 1992

3) stanoveno výpočtem, pozorování od r. 1990/Calculated, monitored since 1990

4) stanoveno výpočtem, pozorování od r. 1994/Calculated, monitored since 1994

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B2.1.3 Naplnění zásobních prostorů vybraných nádrží v r. 2005
Filling of storage capacity of selected reservoirs, 2005

Nádrž
Reservoir

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

%

Římov

80,56

80,67

79,37

83,87

78,26

85,28

81,21

80,85

74,74

80,44

76,46

70,83

Lipno I

65,16

66,62

67,94

77,91

92,13

86,51

82,79

82,48

84,56

80,25

75,44

70,45

Švihov

93,45

96,15

94,23

99,71

99,36

99,30

97,63

98,96

96,43

96,95

97,06

95,70

Slapy

89,53

88,87

87,22

90,14

93,09

95,98

93,83

94,79

94,11

95,13

79,59

84,93

Orlík

79,59

79,01

60,67

78,25

86,72

82,55

80,00

83,21

79,94

88,63

90,31

75,59

Přísečnice

86,30

90,96

95,21

96,06

96,06

96,06

95,57

96,06

97,18

96,65

92,88

88,64

Křímov

100,00

100,00

91,11

100,00

99,84

99,76

88,57

86,67

92,86

82,38

77,46

73,41

Fláje

96,34

97,05

91,80

97,91

96,13

98,05

98,05

99,35

95,91

91,54

85,28

78,93

Stanovice

75,15

73,95

69,17

84,53

83,77

84,06

77,52

75,03

72,87

70,21

67,82

65,71

Horka

95,27

94,81

90,45

97,75

96,01

91,07

83,23

77,04

67,20

65,79

63,91

61,87

Vrchlice

78,10

87,88

99,07

98,25

98,25

97,06

91,90

89,87

94,18

91,79

89,43

86,68

Josefův Důl

95,72

96,29

92,26

78,34

97,95

96,99

96,23

96,87

97,44

97,06

93,76

90,82

Souš

98,72

95,82

90,82

65,37

85,95

87,90

94,06

98,57

96,38

92,23

82,44

73,75

Vranov

75,36

85,08

70,76

81,36

76,95

72,60

58,88

60,36

61,31

50,47

49,30

46,10

Brno

40,94

31,65

11,07

83,84

95,50

99,09

91,54

93,70

92,84

79,26

74,07

58,52

Vír I

64,99

75,19

76,86

100,00

97,61

92,50

81,62

90,38

81,62

71,45

59,22

46,77

Mostiště

70,40

67,96

16,49

30,46

28,85

30,30

27,62

32,47

31,33

32,52

31,79

30,26

Kružberk

92,15

89,21

71,03

100,00

94,63

86,61

68,77

76,27

69,03

86,80

83,29

84,80

Slezská Harta

86,27

88,28

85,65

86,52

86,85

89,04

90,36

91,44

91,78

86,77

84,62

82,15

Těrlicko

79,56

85,53

88,74

100,00

99,22

98,36

98,36

99,22

99,22

98,90

94,42

93,89

Šance

81,54

82,81

69,55

88,65

100,00

96,16

92,48

86,64

100,00

85,61

74,01

65,36

Zdroj: ČHMÚ, VÚV T.G.M.
Source: ČHMÚ, VÚV T.G.M.

B2.2  Jakost vody
          Water Quality

Tab. B2.2.1 Kvalita srážkových vod – roční mokrá atmosférická depozice vybraných ukazatelů na vybraných stanicích, 2000–2005
Precipitation quality – yearly wet atmospheric deposition in selected indicators at selected stations, 2000–2005

Stanice/Station

2000

2001

2002

2003

2004

2005

 

depozice H+         [mg.m–2]         deposition

Svratouch

13,02

12,00

14,15

10,38

17,83

15,20

Ústí nad Labem

15,34

12,71

16,25

8,88

14,96

16,23

Košetice

12,51

13,41

7,03

6,80

11,20

9,80

Hradec Králové

15,52

8,16

15,04

6,04

10,26

8,56

Libuš

9,34

8,75

11,32

3,64

7,16

7,50

 

depozice NH4+         [mg.m–2]         deposition

Svratouch

810

650

570

500

669

765

Ústí nad Labem

540

670

660

450

569

565

Košetice

430

700

460

450

422

541

Hradec Králové

390

870

400

440

569

501

Libuš

600

520

540

430

435

401

 

depozice F         [mg.m–2]         deposition

Svratouch

10

10

10

20

11

11

Ústí nad Labem

20

10

20

20

24

28

Košetice

20

10

10

20

9

12

Hradec Králové

20

10

10

20

15

12

Libuš

10

10

20

10

15

9

 

depozice NO3         [mg.m–2]         deposition

Svratouch

1 900

1 930

1 660

1 340

1 693

1 889

Ústí nad Labem

1 530

2 180

1 640

1 130

1 444

1 721

Košetice

1 430

1 480

1 300

1 090

994

1 258

Hradec Králové

1 570

2 090

1 260

1 130

1 342

1 310

Libuš

1 600

1 530

1 770

960

1 230

1 081

 

depozice SO42–         [mg.m–2]         deposition

Svratouch

1 360

2 040

1 720

1 360

1 285

1 396

Ústí nad Labem

1 660

2 350

1 920

1 130

1 535

1 829

Košetice

1 070

1 170

1 190

890

1 565

915

Hradec Králové

900

1 910

1 280

980

1 160

947

Libuš

1 310

1 250

1 950

760

857

874

 

depozice Pb2+         [mg.m–2]         deposition

Svratouch

2,40

3,60

2,30

1,10

0,99

1,40

Ústí nad Labem

3,10

3,00

1,30

0,92

1,10

1,65

Košetice

2,30

3,30

1,30

1,30

1,02

1,21

Hradec Králové

2,30

2,90

1,30

0,94

0,60

0,85

Libuš

2,50

2,80

2,10

1,09

1,10

1,17

 

depozice Cd2+         [mg.m–2]         deposition

Svratouch

0,10

0,10

0,20

0,05

0,07

0,06

Ústí nad Labem

0,10

0,10

0,10

0,04

0,06

0,04

Košetice

0,10

0,10

0,10

0,08

0,06

0,10

Hradec Králové

0,20

0,10

0,10

0,04

0,04

0,04

Libuš

0,10

0,10

0,10

0,06

0,05

0,04

 

depozice Ni2+         [mg.m–2]         deposition

Svratouch

1,30

2,60

0,70

0,50

0,99

1,87

Ústí nad Labem

1,10

1,90

1,50

0,44

0,67

1,25

Košetice

1,90

2,70

1,20

1,16

0,45

2,77

Hradec Králové

1,00

2,90

1,60

0,75

0,93

1,25

Libuš

1,60

2,00

0,70

0,51

0,41

3,21

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B2.2.2 Kvalita srážkových vod – průměrná roční koncentrace vybraných složek ve srážkách na vybraných stanicích, 2000–2005
Precipitation quality – mean yearly concentration of basic pollutants at selected stations, 2000–2005

Stanice/Station

2000

2001

2002

2003

2004

2005

 

pH

Svratouch

4,75

4,85

4,80

4,81

4,68

4,73

Ústí nad Labem

4,55

4,74

4,68

4,63

4,64

4,61

Košetice

4,72

4,73

5,04

4,84

4,75

4,84

Hradec Králové

4,54

4,95

4,67

4,91

4,73

4,80

Libuš

4,72

4,86

4,89

4,92

4,81

4,80

 

koncentrace NH4+         [mg.l–1]         NH4+concentration

Svratouch

1,12

0,76

0,63

0,75

0,79

0,94

Ústí nad Labem

0,98

0,95

0,85

1,19

0,88

0,86

Košetice

0,66

0,97

0,60

0,96

0,66

0,80

Hradec Králové

0,71

1,20

0,57

0,89

1,04

0,92

Libuš

1,22

0,82

0,62

1,44

0,95

0,84

 

koncentrace F         [mg.l–1]         Fconcentration

Svratouch

0,01

0,01

0,02

0,03

0,01

0,01

Ústí nad Labem

0,03

0,02

0,03

0,05

0,04

0,04

Košetice

0,01

0,01

0,01

0,03

0,01

0,02

Hradec Králové

0,04

0,02

0,02

0,04

0,03

0,02

Libuš

0,01

0,02

0,02

0,05

0,03

0,02

 

koncentrace NO3         [mg.l–1]         NO3concentration

Svratouch

2,62

2,27

1,86

2,01

1,99

2,33

Ústí nad Labem

2,80

3,09

2,11

3,00

2,24

2,63

Košetice

2,18

2,04

1,68

2,31

2,34

1,85

Hradec Králové

2,88

2,88

1,78

2,31

2,44

2,42

Libuš

3,24

2,38

2,02

3,21

2,67

2,27

 

koncentrace SO42–         [mg.l–1]         SO42– concentration

Svratouch

1,88

2,40

1,93

2,05

1,51

1,72

Ústí nad Labem

3,04

3,33

2,47

2,99

2,38

2,79

Košetice

1,63

1,61

1,54

1,89

1,57

1,34

Hradec Králové

1,65

2,62

1,80

2,00

2,11

1,75

Libuš

2,65

1,95

2,23

2,54

1,86

1,84

 

koncentrace Pb2         [µg.l–1]         Pb2+ concentration

Svratouch

3,32

4,27

2,56

1,65

1,16

1,73

Ústí nad Labem

5,73

4,29

1,68

2,45

1,70

2,52

Košetice

3,46

4,56

1,62

2,74

1,60

1,77

Hradec Králové

4,05

4,03

1,80

1,92

1,09

1,57

Libuš

4,98

4,32

2,36

3,62

2,40

2,47

 

koncentrace Cd2+         [µg.l–1]         Cd2+ concentration

Svratouch

0,16

0,15

0,18

0,08

0,08

0,08

Ústí nad Labem

0,22

0,15

0,11

0,11

0,09

0,07

Košetice

0,18

0,15

0,10

0,17

0,09

0,14

Hradec Králové

0,32

0,15

0,11

0,09

0,07

0,07

Libuš

0,23

0,12

0,10

0,21

0,11

0,09

 

koncentrace Ni2+         [µg.l–1]         Ni2+ concentration

Svratouch

1,79

3,06

0,82

0,75

1,17

2,30

Ústí nad Labem

1,93

2,65

1,93

1,17

1,03

1,90

Košetice

2,95

3,64

1,55

2,44

0,71

4,06

Hradec Králové

1,79

4,00

2,27

1,54

1,69

2,30

Libuš

3,26

3,06

0,80

1,72

0,90

6,76

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B2.2.3 Podíl zdrojů pitné vody různých kategorií podle vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb. v r. 2005
Share of different categories of drinking water sources pursuant to Decree of MZe No. 428/2001 Coll., as amended by Decree No. 146/2004 Coll. in 2005

Kategorie podle vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb.,
ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb.
Category pursuant to Decree of MZe No. 428/2001 Coll.,
as amended by Decree No. 146/2004 Coll.

Zdroje povrchové
Surface source

Zdroje podzemní
Ground source

%

A 1

A 2

A 3

7,9

53,7

38,4

77,0

8,8

14,2

Pozn.: vztaženo na upravované vody
Note: Calculated for treated waters.

Zdroj: VÚV T.G.M.
Source: VÚV T.G.M.

Tab. B2.2.4 Základní hodnoty jakosti povrchové vody ve vybraných profilech v r. 2005
Basic surface water quality evaluation at selected profiles in 2005

  

BSK5
BOD5

CHSKCr
CODCr

Rozp.
látky
105 °C
Soluble
Subst.
105 °C

Nerozp.
látky
105 °C
Insol.
Subst.
105 °C

N-NH4+

N-NO3

TP

Cd

Hg

Pb

PCB

AOX

mg/l

µg/l

ng/l

µg/l

Labe – Valy

AP

2,7

17,6

305,0

15,0

0,3

4,5

0,2

0,2

.

1,9

.

32,5

CH

3,9

25,4

376,0

33,0

0,7

5,3

0,2

0,7

0,1

4,2

.

51,9

T

II

III

II

II

II

II

III

III

II

II

.

V

Labe – Lysá nad Labem

AP

3,7

21,0

331,0

15,0

0,2

4,2

0,1

0,1

.

1,6

.

36,3

CH

5,8

27,8

417,0

38,0

0,7

5,2

0,2

0,3

0,1

5,0

.

58,0

T

III

III

II

II

III

II

III

II

I

II

.

V

Labe – Obříství

AP

3,6

20,5

312,0

19,0

0,4

3,9

0,1

0,1

.

1,8

.

35,3

CH

6,2

33,4

401,0

56,0

1,1

4,8

0,2

0,3

0,1

4,4

.

49,4

T

III

III

II

III

III

II

III

II

II

II

.

V

Labe – Děčín

AP

3,5

25,2

275,0

17,0

0,2

3,4

0,1

0,2

.

2,2

.

38,2

CH

6,1

32,4

316,0

30,0

0,4

4,0

0,1

0,4

0,1

4,0

.

52,4

T

III

III

II

II

II

II

II

II

I

II

.

V

Jizera – Předměřice

AP

2,6

17,1

204,0

14,0

0,1

2,6

0,1

0,3

.

2,3

.

22,5

CH

4,3

34,5

281,0

44,0

0,3

3,6

0,2

0,7

0,1

6,4

.

31,3

T

III

III

I

III

I

II

II

III

III

II

.

IV

Vltava – České Budějovice

AP

2,7

21,8

96,0

26,0

0,1

1,2

0,1

x

x

x

x

19,9

CH

5,6

32,3

112,0

67,0

0,2

2,2

0,2

x

x

x

x

30,3

T

III

III

I

IV

I

I

III

x

x

x

x

IV

Vltava – Vrané

AP

1,5

18,6

188,0

15,0

0,1

3,1

0,1

.

.

2,7

.

18,6

CH

2,4

22,3

235,0

24,0

0,1

4,6

0,4

0,1

0,1

10,0

.

25,5

T

II

II

I

II

I

II

III

I

II

III

.

III

Vltava – Zelčín

AP

2,5

21,9

238,0

27,0

0,2

3,4

0,2

0,1

.

2,1

.

21,5

CH

5,3

27,1

277,0

53,0

0,4

4,8

0,2

0,2

0,1

4,2

.

29,0

T

III

III

I

III

II

II

III

II

I

II

.

III

Sázava – Pikovice

AP

3,1

22,0

263,0

65,0

0,1

6,3

0,2

.

.

6,9

.

19,8

CH

5,9

33,8

317,0

243,0

0,2

9,5

0,5

0,4

0,1

29,1

.

28,0

T

III

III

II

V

I

III

IV

II

I

IV

.

III

Berounka – Lahovice

AP

3,5

17,2

276,0

17,0

.

3,2

0,1

0,1

x

2,1

.

17,3

CH

7,2

25,8

305,0

42,0

0,3

5,3

0,2

0,2

x

4,0

.

21,0

T

III

III

II

III

II

II

III

II

x

II

.

III

Otava – Topělec

AP

2,6

15,5

136,0

8,0

0,2

1,6

0,1

.

.

.

.

21,7

CH

3,6

24,6

170,0

13,0

0,5

3,4

0,2

0,2

0,1

0,9

.

29,6

T

II

II

I

I

II

II

III

II

I

I

.

III

Ohře – Terezín

AP

2,3

14,9

288,0

10,0

0,1

2,2

0,1

.

.

1,1

12,0

24,7

CH

3,6

18,4

347,0

17,0

0,1

2,6

0,1

0,1

0,1

2,0

12,0

39,6

T

II

II

II

I

I

I

II

I

I

I

III

IV

Bílina – Chánov

AP

7,6

27,6

554,0

20,0

4,3

3,1

0,2

0,1

.

1,5

13,3

92,3

CH

13,1

41,3

857,0

63,0

11,5

6,2

0,4

0,2

0,1

3,6

18,8

190,0

T

IV

III

IV

IV

V

III

IV

II

I

II

III

V

Bílina – Ústí nad Labem

AP

6,7

25,5

543,0

33,0

1,3

5,5

0,2

0,1

.

2,7

12,3

56,8

CH

10,0

38,4

693,0

98,0

3,5

8,6

0,4

0,2

0,1

4,0

13,4

96,8

T

IV

III

III

IV

IV

III

III

II

I

II

III

V

Odra – Bohumín

AP

4,3

21,1

586,0

31,0

0,4

3,3

0,3

0,2

0,1

.

.

67,0

CH

6,9

33,8

761,0

92,0

0,8

4,8

0,5

0,5

0,1

2,7

.

88,7

T

III

III

III

IV

III

II

IV

II

III

I

.

V

Olše – Věřňovice

AP

2,9

18,8

763,0

25,0

0,3

2,5

0,2

0,3

.

.

.

55,2

CH

5,9

37,3

1 145,0

81,0

0,7

3,3

0,4

0,7

0,2

1,7

.

95,0

T

III

III

IV

IV

II

II

III

III

III

I

.

V

Morava – Lanžhot

AP

4,4

19,2

338,0

25,0

0,2

2,3

0,1

.

.

2,0

.

17,1

CH

7,6

27,3

409,0

41,0

0,7

3,8

0,2

0,1

0,1

5,0

.

33,0

T

III

III

II

III

II

II

III

I

III

II

.

IV

Bečva – Dluhonice

AP

2,9

11,5

338,0

8,0

0,2

2,3

0,1

.

.

1,0

.

21,0

CH

5,5

16,5

466,0

23,0

0,3

3,6

0,2

0,1

0,1

2,8

.

38,6

T

III

II

II

II

II

II

III

I

III

I

.

IV

Dyje – Pohansko

AP

3,7

25,5

360,0

49,0

0,2

2,6

0,3

.

.

1,5

.

33,5

CH

4,8

31,7

415,0

197,0

0,3

5,6

0,4

0,1

0,2

2,9

.

64,1

T

III

III

II

V

II

II

III

II

III

I

.

V

Svratka – Vranovice

AP

5,4

25,2

388,0

32,0

0,5

4,3

0,3

x

.

x

x

21,7

CH

13,9

40,0

453,0

107,0

1,4

6,1

0,5

x

0,1

x

x

36,5

T

IV

III

II

V

III

III

IV

x

II

x

x

IV

Jihlava – Iváň

AP

4,2

28,1

387,0

39,0

0,1

5,8

0,2

x

.

x

x

x

CH

9,8

46,4

486,0

134,0

0,3

8,4

0,4

x

.

x

x

x

T

IV

IV

II

V

II

III

III

x

III

x

x

x

AP – aritmetický průměr/arithmetic mean
CH – charakteristická hodnota/characteristic value
T – třída čistoty/purity class

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B2.2.5 Aritmetické průměry hodnot jakosti povrchové vody ve vybraných profilech, 2000–2005
Monitoring profiles of surface water quality: arithmetic means from measured values, 2000–2005

Rok
Year

BSK5
BOD5

CHSKCr
CODCr

Rozp.
látky
Soluble
Subst.

Nerozp.
látky
Insol.
Subst.

N-NH4+

N-NO3

TP

Cd

Hg

Pb

PCB

AOX

mg/l

µg/l

ng/l

µg/l

Labe – Valy

00

3,5

20,8

315,5

27,8

0,6

4,9

0,3

x

x

x

x

57,3

01

3,1

19,2

325,1

16,5

0,7

5,1

0,3

0,1

0,1

1,5

x

46,0

02

2,7

16,4

308,0

12,0

0,2

4,9

0,2

x

x

1,6

.

31,1

03

3,7

19,1

342,0

14,0

0,4

4,7

0,2

0,1

x

1,6

.

38,4

04

3,9

21,1

326,0

19,0

0,4

4,9

0,2

0,2

x

1,8

.

40,6

05

2,7

17,6

305,0

15,0

0,3

4,5

0,2

0,2

.

1,9

.

32,5

Labe – Lysá nad Labem

00

3,1

18,1

355,4

16,9

0,3

4,5

0,2

x

x

x

x

40,2

01

3,7

21,5

360,6

22,6

0,6

4,8

0,2

0,1

0,1

1,7

x

35,5

02

3,6

21,2

344,0

17,0

0,2

4,7

0,2

0,1

x

1,7

.

31,1

03

3,4

18,9

388,0

12,0

0,3

4,4

0,2

0,1

x

1,5

.

38,4

04

3,9

20,8

370,0

14,0

0,5

4,3

0,2

0,3

x

1,3

.

39,9

05

3,7

21,0

331,0

15,0

0,2

4,2

0,1

0,1

.

1,6

.

36,3

Labe – Obříství

00

3,4

20,4

337,5

26,2

0,4

4,3

0,3

x

x

x

x

37,1

01

3,1

18,0

343,8

24,8

0,5

4,8

0,2

0,1

0,1

1,4

x

37,6

02

3,2

21,4

349,0

19,0

0,3

4,7

0,2

0,1

x

1,7

.

30,1

03

3,5

19,3

381,0

14,0

0,4

4,3

0,2

0,1

x

1,6

.

30,3

04

3,5

19,6

358,0

17,0

0,4

4,2

0,2

0,2

x

1,9

.

42,6

05

3,6

20,5

312,0

19,0

0,4

3,9

0,1

0,1

.

1,8

.

35,3

Labe – Děčín

00

4,0

25,6

322,6

25,6

0,3

4,1

0,2

0,1

x

x

.

35,2

01

4,2

27,9

320,8

41,5

0,3

4,2

0,2

0,2

0,1

1,6

.

33,2

02

3,7

27,6

283,0

25,0

0,2

4,1

0,2

0,2

x

3,1

.

29,1

03

4,3

24,5

346,0

21,0

0,2

3,9

0,1

0,1

x

2,1

.

33,9

04

3,9

25,8

319,0

18,0

0,2

3,6

0,2

0,3

x

2,2

.

42,8

05

3,5

25,2

275,0

17,0

0,2

3,4

0,1

0,2

.

2,2

.

38,2

Jizera – Předměřice

00

2,8

16,3

212,7

20,6

0,2

2,8

0,1

0,2

x

x

.

17,2

01

2,9

14,4

224,2

15,8

0,2

3,1

0,1

0,2

0,1

1,5

.

14,2

02

2,8

16,7

217,0

27,0

0,2

3,0

0,1

0,2

x

3,3

.

14,6

03

2,6

12,5

261,0

8,0

0,2

3,1

0,1

0,1

x

1,5

.

15,3

04

2,4

13,6

201,0

14,0

0,2

2,5

0,1

0,2

x

2,8

x

22,1

05

2,6

17,1

204,0

14,0

0,1

2,6

0,1

0,3

.

2,3

.

22,5

Vltava – České Budějovice

00

3,0

23,3

93,6

12,4

0,1

1,2

0,1

.

.

.

.

12,2

01

2,7

23,5

109,8

26,8

0,1

1,3

0,1

.

.

.

.

14,0

02

2,8

27,6

117,0

57,0

0,1

1,6

0,1

.

.

.

.

19,1

03

2,3

17,7

87,0

14,0

0,1

1,1

0,1

.

.

.

.

16,9

04

2,3

17,7

103,0

13,0

0,1

1,4

0,1

.

.

.

.

17,3

05

2,7

21,8

96,0

26,0

0,1

1,2

0,1

x

x

x

x

19,9

Vltava – Vrané

00

2,5

19,6

169,4

11,8

0,1

3,0

0,1

x

x

1,5

x

15,7

01

2,1

21,5

176,0

13,6

0,03

3,2

0,2

0,1

x

1,2

x

15,7

02

1,8

22,5

166,0

9,0

0,0

3,7

0,1

x

x

1,4

.

19,2

03

2,1

17,3

173,0

16,0

x

2,9

0,1

x

x

1,7

.

19,1

04

1,5

17,8

187,0

11,0

x

3,1

0,1

x

x

1,2

.

18,5

05

1,5

18,6

188,0

15,0

0,1

3,1

0,1

.

.

2,7

.

18,6

Vltava – Zelčín

00

5,2

23,1

235,0

20,2

0,4

3,4

0,3

x

x

3,0

.

18,8

01

3,5

22,8

269,0

24,7

0,2

3,6

0,3

0,1

0,03

2,2

.

18,8

02

3,6

23,5

211,0

17,0

0,2

3,9

0,2

0,1

.

2,7

.

19,0

03

4,3

22,4

230,0

22,0

x

3,4

0,2

0,1

.

2,4

.

21,1

04

3,3

21,7

240,0

23,0

0,2

3,3

0,2

0,1

.

2,1

.

18,3

05

2,5

21,9

238,0

27,0

0,2

3,4

0,2

0,1

.

2,1

.

21,5

Sázava – Pikovice

00

3,7

28,5

299,0

60,6

0,3

5,0

0,5

0,3

x

13,6

.

18,9

01

3,0

21,6

257,6

36,2

0,1

6,4

0,4

0,1

0,04

3,8

.

16,3

02

4,0

28,3

239,0

44,0

0,1

6,7

0,2

0,1

.

4,8

.

16,6

03

3,8

26,8

273,0

30,0

x

4,3

0,2

.

.

2,1

.

18,5

04

3,3

21,1

264,0

25,0

0,1

5,2

0,2

0,1

.

3,1

.

17,6

05

3,1

22,0

263,0

65,0

0,1

6,3

0,2

.

.

6,9

.

19,8

Berounka – Lahovice

00

3,8

20,9

275,6

14,7

x

3,4

0,2

0,3

x

3,2

.

20,2

01

3,7

20,8

286,3

15,4

0,1

4,0

0,2

0,2

0,1

3,6

6,0

25,3

02

3,1

19,2

261,0

34,0

0,1

4,2

0,2

0,2

x

5,1

6,0

22,5

03

6,2

23,9

302,0

36,0

x

2,6

0,2

0,2

x

5,2

.

19,6

04

4,5

20,3

292,0

22,0

.

2,8

0,2

0,2

x

3,4

.

19,7

05

3,5

17,2

276,0

17,0

.

3,2

0,1

0,1

x

2,1

.

17,3

Otava – Topělec

00

2,8

17,0

128,3

10,8

0,3

2,2

0,1

x

x

1,4

.

16,3

01

3,5

28,9

169,8

11,2

0,2

2,0

0,1

0,1

0,05

1,0

.

20,1

02

3,1

21,8

150,0

10,0

0,2

2,3

0,1

0,1

x

1,3

.

17,5

03

3,5

19,3

132,0

10,0

0,4

1,8

0,1

x

x

0,9

.

16,2

04

2,6

20,6

136,0

12,0

0,1

1,4

0,1

0,1

x

1,1

.

26,6

05

2,6

15,5

136,0

8,0

0,2

1,6

0,1

.

.

.

.

21,7

Ohře – Terezín

00

2,9

15,8

336,3

6,1

0,1

2,4

0,1

x

x

1

x

21,2

01

2,9

16,0

350,8

13,0

0,1

2,7

0,1

0,1

0,03

1

.

25,8

02

2,4

15,3

322,0

12,0

0,1

2,8

0,1

x

x

1,2

.

17,8

03

2,4

13,0

401,0

5,0

0,1

3,1

0,1

x

x

x

.

17,1

04

3,0

15,4

360,0

13,0

0,1

2,5

x

.

.

.

.

21,9

05

2,3

14,9

288,0

10,0

0,1

2,2

0,1

.

.

1,1

12

24,7

Bílina – Chánov

00

10,3

31,4

668,3

13,4

7,4

3,9

0,4

x

x

1,4

.

61,3

01

8,1

26,8

669,3

14,8

8,7

3,2

0,3

0,1

0,03

1,1

.

52,8

02

10,5

38,6

526,0

29,0

5,6

3,7

0,2

0,2

x

1,8

.

40,7

03

9,1

30,3

745,0

18,0

7,9

3,5

0,4

x

x

x

.

71,5

04

9,5

30,3

667,0

17,0

8,7

3,5

0,4

0,1

x

0,9

.

58,2

05

7,6

27,6

554,0

20,0

4,3

3,1

0,2

0,1

.

1,5

13,3

92,3

Bílina – Ústí nad Labem

00

12,3

42,2

861,6

46,3

4,2

5,9

0,4

0,2

0,4

5,6

.

365,0

01

11,8

39,5

876,3

34,5

2,4

5,5

0,3

0,3

0,5

4,4

.

324,3

02

10,5

39,6

701,0

52,0

1,6

5,7

0,2

0,3

0,3

4,5

.

108,3

03

6,4

26,1

735,0

21,0

2,0

7,5

0,4

x

x

x

.

52,0

04

9,5

30,3

667,0

17,0

8,7

3,5

x

0,1

x

0,9

.

58,2

05

6,7

25,5

543,0

33,0

1,3

5,5

0,2

0,1

.

2,7

12,3

56,8

Odra – Bohumín

00

5,8

19,0

400,7

34,8

0,6

2,8

0,4

x

0,1

3,8

14,9

35,0

01

3,6

18,2

389,5

47,5

0,4

2,6

0,3

0,4

0,1

2,3

8,3

28,8

02

4,3

18,8

386,0

33,0

0,4

2,7

0,3

1,2

0,2

.

12,0

51,6

03

5,1

25,2

659,0

23,0

0,5

3,6

0,3

.

.

.

.

99,3

04

4,8

26,4

612,0

40,0

0,4

3,8

0,3

0,2

0,1

1,6

.

63,7

05

4,3

21,1

586,0

31,0

0,4

3,3

0,3

0,2

0,1

.

.

67,0

Olše – Věřňovice

00

5,2

25,0

2 012,7

29,8

1,1

1,4

0,7

x

0,2

x

18,5

85,3

01

3,4

15,9

1 468,3

13,0

0,8

1,6

0,3

0,3

0,1

1,2

10,0

39,4

02

4,3

18,0

1 664,0

13,0

0,6

2,0

0,3

1,0

x

x

1,0

145,5

03

5,2

28,9

2 116,0

20,0

1,2

2,5

0,6

0,1

.

.

.

251,7

04

5,2

27,8

886,0

77,0

0,8

3,2

0,3

0,3

.

.

.

82,9

05

2,9

18,8

763,0

25,0

0,3

2,5

0,2

0,3

.

.

.

55,2

Morava – Lanžhot

00

3,6

16,1

333,0

23,0

0,3

2,9

0,3

x

0,1

1,5

5,2

16,4

01

3,7

14,1

341,4

21,5

0,2

2,9

0,2

0,2

0,1

1,4

8,0

19,9

02

3,9

16,4

283,0

24,0

0,2

2,6

0,3

x

x

1,8

.

18,9

03

4,1

18,0

333,0

18,0

0,2

2,0

0,2

x

x

1,5

.

17,3

04

4,5

20,6

335,0

46,0

0,2

2,6

0,2

x

x

1,6

.

19,7

05

4,4

19,2

338,0

25,0

0,2

2,3

0,1

.

.

2,0

.

17,1

Bečva – Dluhonice

00

2,8

13,1

424,9

8,6

0,5

2,4

0,2

x

0,5

x

6,8

12,5

01

3,0

12,9

382,7

75,6

0,1

2,2

0,2

0,3

0,1

2,1

9,1

13,9

02

3,6

14,9

311,0

40,0

0,2

2,4

0,2

x

x

3,4

.

12,3

03

4,7

17,1

364,0

16,0

0,2

1,9

0,2

x

x

1,5

.

14,6

04

4,2

16,5

326,0

32,0

0,1

2,3

0,1

x

x

1,6

.

12,5

05

2,9

11,5

338,0

8,0

0,2

2,3

0,1

.

.

1,0

.

21,0

Dyje – Pohansko

00

4,2

24,0

424,6

18,1

0,4

3,0

0,4

x

0,2

1,4

10,2

27,6

01

3,9

21,2

417,1

16,6

0,2

3,3

0,3

0,2

0,1

1,2

6,7

24,3

02

3,3

25,4

377,0

15,0

0,2

4,2

0,3

x

x

1,5

.

26,1

03

4,1

26,9

444,0

18,0

0,2

2,7

0,4

x

x

1,6

.

27,6

04

3,5

24,7

408,0

21,0

0,2

2,8

0,3

x

x

1,1

.

26,9

05

3,7

25,5

360,0

49,0

0,2

2,6

0,3

.

.

1,5

.

33,5

Svratka – Vranovice

00

6,4

20,0

406,8

15,9

2,0

4,8

0,3

0,3

0,8

1,7

8,6

23,8

01

5,8

22,1

398,6

26,5

0,9

4,6

0,3

0,3

0,2

2,7

1,0

25,9

02

6,1

23,1

346,0

20,0

1,1

5,0

0,3

0,2

x

2,9

.

25,4

03

7,2

24,4

392,0

26,0

1,3

4,2

0,3

0,3

0,2

3,5

.

23,9

04

7,4

28,4

406,0

63,0

0,5

4,3

0,4

x

x

x

.

23,9

05

5,4

25,2

388,0

32,0

0,5

4,3

0,3

x

.

x

x

21,7

Jihlava – Iváň

00

4,2

20,5

407,3

22,0

0,1

6,1

0,3

0,3

1,1

1,3

6,8

27,0

01

3,0

21,5

403,8

19,3

0,2

6,5

0,3

0,3

0,1

1,5

3,3

25,6

02

4,5

25,8

400,0

50,0

0,2

6,3

0,3

x

x

2,0

.

27,5

03

4,8

30,1

417,0

87,0

0,2

5,2

0,4

x

x

4,6

.

25,0

04

3,3

24,8

390,0

25,0

0,2

5,4

0,2

x

0,1

x

.

26,8

05

4,2

28,1

387,0

39,0

0,1

5,8

0,2

x

.

x

x

x

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B2.2.6 Jakost podzemní vody: prameny, 2000–2005. Porovnání jakosti s vyhláškou MZ č. 376/2000 Sb.1) a s ukazateli dříve platné ČSN 75 7111 (Pitná voda)
Groundwater quality: springs, 2000–2005. Comparison of water quality with Decree of MZ No. 376/2000 Coll.1) and with the indicators of the formerly valid Czech State Standard (ČSN 757111) for drinking water

Ukazatel
Index

Hodnota
Value

 

Celkový počet stanovení
Total number of determinations

Počet stanovení pod mezí
stanovitelnosti [%]
Number of determinations below
the determination limit [%]

Počet překročení ukazatelů vyhlášky
MZ č. 376/2000 Sb. a ČSN 75 7111 [%]
Number exceeding the Decree
of Ministry of Health 376/2000
and CS Standard 75 7111 [%]

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Celková
mineralizace
Total minera-
lization

1 000 mg.l–1*

MH*

268

274

274

273

276

276

-

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

-

2,6

2,2

1,8

2,2

1,8*

Hořčík
Magnesium

> 10 mg.l–1
125 mg.l–1*

MH
MH*

268

274

274

273

276

276

-

0,0

0,0

1,8

2,2

0,0

0,7*

73,0

71,5

72,2

69,6

72,5*

Amonné ionty
Ammonium
ions

0,5 mg.l–1

MH

268

274

274

273

276

276

93,3

97,8

93,8

93,8

90,9

92,4

-

0,4

0,0

0,0

0,7

0,4

Fluoridy
Fluorides

1,5 mg.l–1

NMH

268

274

274

273

276

276

32,5

36,9

15,3

24,5

26,8

23,8

-

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Chloridy
Chlorides

100 mg.l–1

MH

268

274

274

273

276

276

1,9

0,7

1,1

0,0

0,4

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

Sírany
Sulfates

250 mg.l–1

MH

268

274

274

273

276

276

-

0,0

0,0

1,1

1,8

0,7

1,1

1,8

1,5

1,8

2,2

2,5

Dusičnany
Nitrates

50 mg.l–1*

MH*

268

274

274

273

276

276

3,7

4,7

4,7

5,1

3,6

5,1

13,1

14,2

13,1

12,8

12,7

14,1*

Dusitany
Nitrites

0,5 mg.l–1
0,1 mg.l–1*

NMH
MH*

268

274

274

273

276

276

82,5

75,9

74,1

69,6

78,3

77,9

1,5*

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Měď
Copper

1,0 mg.l–1
0,1 mg.l–1*

NMH
MH*

268

274

273

273

276

276

93,7

92,7

93,8

88,6

95,3

64,5

-*

0,0

0,0

0,0

0,0

0,4

Zinek
Zinc

5,0 mg.l–1*

MH*

268

274

274

273

276

276

60,4

78,5

68,2

77,3

63,0

56,5

-*

0,0*

0,0*

0,0*

0,0*

0,0*

Kadmium
Cadmium

0,005 mg.l–1

NMH

268

274

274

273

276

276

97,4

97,1

74,8

87,5

88,0

65,6

0,7

0,7

0,7

0,4

0,0

0,4

Olovo2)
Lead2)

0,025 mg.l–1
0,05 mg.l–1*

NMH
NMH*

268

274

274

273

276

276

100,0

99,3

95,6

98,2

99,6

85,9

-*

0,0

0,0

0,0

0,4

0,4*

Rtuť
Mercury

0,001 mg.l–1

NMH

268

274

274

273

276

276

97,0

99,3

98,2

97,8

98,2

97,1

0,4

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Hliník
Aluminium

0,2 mg.l–1

MH

268

274

274

273

276

276

79,9

78,1

61,3

37,7

48,9

21,4

5,6

8,4

4,4

5,9

2,9

3,3

CHSK – Mn
COD – Mn

3,0 mg.l–1

MH

268

274

274

273

276

276

22,7

10,9

22,6

42,9

46,0

54,0

3,0

4,7

3,6

5,9

2,9

3,6

Ropné látky
Petroleum
products

0,05 mg.l–1*

NMH*

268

229

274

136

276

276

99,3

98,3

98,9

93,4

93,5

99,6

-

1,3

0,7

0,7

1,1

0,4*

Aktivita alfa
a-activity

0,1 Bq.l–1*

IH*

134

88

137

137

138

138

26,1

51,1

29,9

65,0

79,0

75,4

13,8*

34,1*

34,3*

17,5*

13,0*

13,8*

1) Od 1. 5. 2004 je vyhláška nahrazena vyhláškou MZ č. 252/2004 Sb.
Replaced by Ministry of Agriculture Decree 252/2004 Coll. as of 1. 5. 2004.

2) Vyhláška č. 252/2004 Sb. uvádí u vybraných ukazatelů jiné limity, resp. typy limitů v následujících případech: Hořčík 10 mg.l–1 MH, resp. 20–30 mg.l–1 DH; Dusičnany 50 mg.l–1 NMH; Olovo 0,01 mg.l–1 NMH. Vyhláška neuvádí mineralizaci, ropné látky a aktivitu alfa.
The Decree No. 252/2004 Coll. contains different types of limits or limits in selected indicators as following: Magnesium 10 mg.l–1 MH (20–30 mg.l–1 DH); Nitrates 50 mg.l–1 NMH; Lead 0,01 mg.l–1 NMH. The Decree does not include mineralization, petroleum products and
a-activity.

Pozn.: MH – mezná hodnota, NMH – nejvyšší mezná hodnota, IH – indikační hodnota
Note: MH – limit value, NMH – the highest limit value, IH – indicative value

* limity podle ČSN 75 7111, které nejsou totožné s limity vyhlášek, případně které vyhlášky neobsahují
limits according to Czech State Standard 75 7111, which are not identical with limits according to the Decrees or which the Decrees do not contain

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B2.2.7 Jakost podzemní vody: mělké kvartérní vrty, 2000–2005. Porovnání jakosti s vyhláškou MZ č. 376/2000 Sb.1) a s ukazateli dříve platné ČSN 75 7111 (Pitná voda)
Groundwater quality: shallow quarternary wells, 2000–2005. Comparison of water quality with Decree of MZ No. 376/2000 Coll.1) and with the indicators of the formerly valid Czech State Standard (ČSN 757111) for drinking water

Ukazatel
Index

Hodnota
Value

 

Celkový počet stanovení
Total number of determinations

Počet stanovení pod mezí
stanovitelnosti [%]
Number of determinations below
the determination limit [%]

Počet překročení ukazatelů vyhlášky
MZ č. 376/2000 Sb. a ČSN 75 7111 [%]
Number exceeding the Decree
of Ministry of Health 376/2000
and CS Standard 75 7111 [%]

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Celková
mineralizace
Total minera-
lization

1 000 mg.l–1*

MH*

292

290

286

293

292

293

-

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

21,2

24,8

19,6

20,8

25,0

22,2*

Hořčík2)
Magnesium2)

> 10 mg.l–1
125 mg.l–1*

MH
MH*

292

290

286

293

292

293

-

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

2,1*

23,4

23,4

22,2

19,9

22,2*

Amonné ionty
Ammonium
ions

0,5 mg.l–1

MH

292

290

286

293

292

293

44,5

48,3

45,5

39,9

38,4

42,7

23,3

21,4

19,2

21,5

21,6

20,5

Fluoridy
Fluorides

1,5 mg.l–1

NMH

292

290

286

293

292

293

7,5

8,3

3,8

4,1

5,1

6,1

1,4

1,4

1,4

1,4

1,4

1,0

Chloridy
Chlorides

100 mg.l–1

MH

292

290

286

293

292

293

-

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

12,7

15,5

16,4

17,7

18,8

17,4

Sírany
Sulfates

250 mg.l–1

MH

292

290

286

293

292

293

0,3

0,7

0,0

0,7

0,7

0,3

35,3

20,3

22,7

23,2

21,2

20,8

Dusičnany2)
Nitrates2)

50 mg.l–1*

MH*

292

290

286

293

292

293

35,6

30,3

28,7

35,8

34,6

33,1

16,4

18,3

20,6

22,9

19,2

20,8*

Dusitany
Nitrites

0,5 mg.l–1
0,1 mg.l–1*

NMH
MH*

292

290

286

293

292

293

29,4

35,2

25,5

29,4

34,6

32,4

14,0*

0,7

0,7

1,0

0,0

0,0

Měď
Copper

1,0 mg.l–1
0,1 mg.l–1*

NMH
MH*

292

290

286

293

292

293

91,8

73,8

53,1

51,9

62,7

32,8

-*

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Zinek
Zinc

5,0 mg.l–1*

MH*

292

290

286

293

292

293

70,5

79,7

62,6

64,5

47,9

42,3

-*

0,0*

0,0*

0,0*

0,0*

0,0*

Kadmium
Cadmium

0,005 mg.l–1

NMH

292

290

286

293

292

293

97,9

99,7

78,0

89,1

95,5

58,4

-

0,0

0,0

0,3

0,0

0,0

Olovo2)
Lead2)

0,025 mg.l–1
0,05 mg.l–1*

NMH
NMH*

292

290

286

293

292

293

99,3

97,9

89,9

94,2

94,2

66,2

0,3*

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0*

Rtuť
Mercury

0,001 mg.l–1

NMH

292

290

286

293

292

293

99,3

99,7

99,0

98,6

99,0

95,2

-

0,7

0,0

0,0

0,0

0,0

Hliník
Aluminium

0,2 mg.l–1

MH

292

290

286

293

292

293

84,2

79,0

63,6

42,3

46,6

12,6

4,1

2,8

4,9

7,8

2,7

2,7

CHSK – Mn
COD – Mn

3,0 mg.l–1

MH

292

290

286

293

292

293

10,6

2,8

5,6

24,6

12,7

14,3

23,3

23,1

24,5

24,6

19,5

20,1

Ropné látky
Petroleum
products

0,05 mg.l–1*

NMH*

292

222

286

145

292

293

98,3

99,5

98,6

99,3

93,8

100,0

0,7

0,5

0,0

0,0

2,4

0,0*

Aktivita alfa
a-activity

0,1 Bq.l–1*

IH*

146

110

140

148

145

146

23,3

61,8

33,6

70,9

74,5

74,7

20,9*

51,8*

54,3*

26,4*

23,4*

21,2*

1) Od 1. 5. 2004 je vyhláška nahrazena vyhláškou MZ č. 252/2004 Sb.
Replaced by Ministry of Agriculture Decree 252/2004 Coll. as of 1. 5. 2004.

2) Vyhláška č. 252/2004 Sb. uvádí u vybraných ukazatelů jiné limity, resp. typy limitů v následujících případech: Hořčík 10 mg.l–1 MH, resp. 20–30 mg.l–1 DH; Dusičnany 50 mg.l–1 NMH; Olovo 0,01 mg.l–1 NMH. Vyhláška neuvádí mineralizaci, ropné látky a aktivitu alfa.
The Decree No. 252/2004 Coll. contains different types of limits or limits in selected indicators as following: Magnesium 10 mg.l–1 MH (20–30 mg.l–1 DH); Nitrates 50 mg.l–1 NMH; Lead 0,01 mg.l–1 NMH. The Decree does not include mineralization, petroleum products and
a-activity.

Pozn.: MH – mezná hodnota, NMH – nejvyšší mezná hodnota, IH – indikační hodnota
Note: MH – limit value, NMH – the highest limit value, IH – indicative value

* limity podle ČSN 75 7111, které nejsou totožné s limity vyhlášek, případně které vyhlášky neobsahují
limits according to Czech State Standard 75 7111, which are not identical with limits according to the Decrees or which the Decrees do not contain

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B2.2.8 Jakost podzemní vody: hluboké vrty, 2000–2005. Porovnání jakosti s vyhláškou MZ č. 376/2000 Sb.1) a s ukazateli dříve platné ČSN 75 7111 (Pitná voda)
Groundwater quality: deep wells, 2000–2005. Comparison of water quality with Decree of MZ No. 376/2000 Coll.1) and with the indicators of the formerly valid Czech State Standard (ČSN 757111) for drinking water

Ukazatel
Index

Hodnota
Value

 

Celkový počet stanovení
Total number of determinations

Počet stanovení pod mezí
stanovitelnosti [%]
Number of determinations below
the determination limit [%]

Počet překročení ukazatelů vyhlášky
MZ č. 376/2000 Sb. a ČSN 75 7111 [%]
Number exceeding the Decree
of Ministry of Health 376/2000
and CS Standard 75 7111 [%]

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Celková
mineralizace
Total minera-
lization

1 000 mg.l–1*

MH*

359

356

356

355

355

354

-

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

4,2

4,5

3,7

5,1

5,4

4,0*

Hořčík2)
Magnesium2)

10 mg.l–1
125 mg.l–1*

MH
MH*

359

356

356

355

355

354

-

0,0

0,0

0,8

0,8

1,1

-*

71,1

69,4

68,5

67,6

68,9*

Amonné ionty
Ammonium
ions

0,5 mg.l–1

MH

359

356

356

355

355

354

49,0

53,1

48,6

45,6

44,2

48,6

13,4

14,9

12,1

11,8

11,8

13,0

Fluoridy
Fluorides

1,5 mg.l–1

NMH

359

356

356

355

355

354

19,5

23,3

10,7

12,7

14,1

13,0

5,8

5,3

4,8

5,1

5,1

5,1

Chloridy
Chlorides

100 mg.l–1

MH

359

356

356

355

355

354

1,8

0,3

0,0

0,6

0,0

0,0

2,8

3,4

3,4

4,8

4,5

4,2

Sírany
Sulfates

250 mg.l–1

MH

359

356

356

355

355

354

4,5

9,8

5,9

8,5

7,3

12,4

1,7

2,2

2,2

2,3

2,3

2,3

Dusičnany2)
Nitrates2)

50 mg.l–1*

MH*

359

356

356

355

355

354

60,7

57,6

60,1

58,3

56,9

61,3

6,1

7,3

5,9

6,5

6,2

5,6*

Dusitany
Nitrites

0,5 mg.l–1
0,1 mg.l–1*

NMH
MH*

359

356

356

355

355

354

45,1

49,4

39,0

42,8

45,9

47,5

5,6*

0,3

0,3

0,3

0,0

0,6

Měď
Copper

1,0 mg.l–1
0,1 mg.l–1*

NMH
MH*

359

356

356

355

355

354

93,4

85,7

80,1

75,8

77,7

52,5

0,3*

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Zinek
Zinc

5,0 mg.l–1*

MH*

359

356

356

355

355

354

68,2

76,7

63,8

58,3

53,8

44,1

-*

0,0*

0,0*

0,0*

0,0*

0,0*

Kadmium
Cadmium

0,005 mg.l–1

NMH

359

356

356

355

355

354

98,1

98,9

86,8

87,3

96,1

68,4

-

0,0

0,0

0,0

0,0

0,3

Olovo2)
Lead2)

0,025 mg.l–1
0,05 mg.l–1*

NMH
NMH*

359

356

356

355

355

354

99,7

98,6

91,6

95,2

96,9

67,5

-*

0,3

0,0

0,0

0,0

0,8*

Rtuť
Mercury

0,001 mg.l–1

NMH

359

356

356

355

355

354

98,9

100,0

98,6

99,4

99,7

98,0

0,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Hliník
Aluminium

0,2 mg.l–1

MH

359

356

356

355

355

354

88,0

83,1

64,6

42,0

51,3

22,0

4,2

4,8

6,7

9,0

4,2

4,5

CHSK – Mn
COD – Mn

3,0 mg.l–1

MH

359

356

356

355

355

354

19,8

16,3

24,2

41,4

36,6

44,9

6,1

7,0

7,0

6,8

5,9

5,1

Ropné látky
Petroleum
products

0,05 mg.l–1*

NMH*

359

281

356

178

355

354

94,2

97,2

87,9

94,4

93,5

96,9

2,5

1,4

7,3

2,8

3,7

2,8*

Aktivita alfa
a-activity

0,1 Bq.l–1*

IH*

179

123

178

177

177

177

25,7

62,6

20,8

59,3

63,3

60,5

42,5*

42,3*

53,9*

26,6*

24,3*

25,4*

1) Od 1. 5. 2004 je vyhláška nahrazena vyhláškou MZ č. 252/2004 Sb.
Replaced by Ministry of Agriculture Decree 252/2004 Coll. as of 1. 5. 2004.

2) Vyhláška č. 252/2004 Sb. uvádí u vybraných ukazatelů jiné limity, resp. typy limitů v následujících případech: Hořčík 10 mg.l–1 MH, resp. 20–30 mg.l–1 DH; Dusičnany 50 mg.l–1 NMH; Olovo 0,01 mg.l–1 NMH. Vyhláška neuvádí mineralizaci, ropné látky a aktivitu alfa.
The Decree No. 252/2004 Coll. contains different types of limits or limits in selected indicators as following: Magnesium 10 mg.l–1 MH (20–30 mg.l–1 DH); Nitrates 50 mg.l–1 NMH; Lead 0,01 mg.l–1 NMH. The Decree does not include mineralization, petroleum products and
a-activity.

Pozn.: MH – mezná hodnota, NMH – nejvyšší mezná hodnota, IH – indikační hodnota
Note: MH – limit value, NMH – the highest limit value, IH – indicative value

* limity podle ČSN 75 7111, které nejsou totožné s limity vyhlášek, případně které vyhlášky neobsahují
limits according to Czech State Standard 75 7111, which are not identical with limits according to the Decrees or which the Decrees do not contain

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B2.2.9 Hodnocení jakosti pitné vody z hlediska zdrojů surové vody r. 2005
Evaluation of drinking water quality from the standpoint of raw, untreated water in 2005

 

Nejvyšší mezná hodnota
Maximum limit value

Mezná hodnota
Limit value

% překročení
limitní hodnoty
exeeding
of limiting
values in %

Celkový počet
provedených stanovení
určitého ukazatele
Total numer
of completed
determinations
of an indicator

% překročení
limitní hodnoty
exeeding
of limiting
values in %

Celkový počet
provedených stanovení
určitého ukazatele
Total numer
of completed
determinations
of an indicator

Povrchová voda
Surface water

0,24

33 755

1,83

96 700

Směs
Mixed

0,15

36 678

1,36

82 685

Podzemní voda
Ground water

1,13

188 377

3,17

332 204

Zdroj: SZÚ
Source: SZÚ

B2.3  Užívání vody, nakládání s vodami, zdroje znečištění
          Water Use, Water Management and Pollution Sources

Tab. B2.3.1 Odběry povrchových vod, 2003–2005
Surface water consumption, 2003–2005

 

Kód OKEČ
Economic
Activity code

2003

2004

2005

tis. m3         thous. m3

Úprava a rozvod vody
Treatment and distribution

41

407 358

395 698

383 795

Průmysl (včetně dobývání nerostných surovin)
Industry (including extraction of mineral resources)

10-37

349 115

327 536

319 967

Energetika
Power industry

40

865 193

878 843

840 309

Zemědělství (včetně závlah)
Agriculture (including irrigation)

01-05

69 958*

19 519

10 916

Ostatní (včetně stavebnictví)
Other (including construction)

50-93+45

3 761

4 484

9 172

Celkem/Total

1 695 385

1 626 080

1 564 159

* včetně odběrů pro rybniční soustavy v povodí Odry
Including pond system consumption in Odra basin

Zdroj: VÚV T.G.M., jednotlivá Povodí, s. p.; v r. 2005 ČSÚ
Source: VÚV T.G.M., local Water Management Companies; in 2005 ČSÚ

Tab. B2.3.2 Odběry podzemních vod, 2003–2005
Groundwater consumption, 2003–2005

 

Kód OKEČ
Economic
Activity code

2003

2004

2005

tis. m3         thous. m3

Úprava a rozvod vody
Treatment and distribution

41

360 191

342 471

325 274

Průmysl (včetně dobývání nerostných surovin)
Industry (including extraction of mineral resources)

10-37

37 207

35 410

35 585

Energetika
Power industry

40

2 019

2 225

2 582

Zemědělství (včetně závlah)
Agriculture (including irrigation)

01-05

7 405

7 835

8 505

Ostatní (včetně stavebnictví)
Other (including construction)

50-93+45

13 896

13 987

12 766

Celkem/Total

420 718

401 928

384 712

Zdroj: VÚV T.G.M., jednotlivá Povodí, s. p.; v r. 2005 ČSÚ
Source: VÚV T.G.M., local Water Management Companies; in 2005 ČSÚ

Tab. B2.3.3 Vypouštění odpadních vod do vod povrchových, 2003–2005
Effluent discharge into surface waters, 2003–2005

   

Kód OKEČ
Economic
Activity code

2003

2004

2005

tis. m3         thous. m3

Úprava a rozvod vody
Treatment and distribution

41

45 532

41 874

20 985

Průmysl (včetně dobývání nerostných surovin)
Industry (including extraction of mineral resources)

10-37

369 009

363 755

365 562

Energetika
Power industry

40

728 023

741 508

700 850

Zemědělství (včetně závlah)
Agriculture (including irrigation)

01-05

1 547

1 888

1 490

Ostatní (včetně stavebnictví)
Other (including construction)

50-93+45

837 452

874 975

882 280

Celkem/Total

1 981 563

2 024 000

1 971 167

Zdroj: VÚV T.G.M., jednotlivá Povodí, s. p.; v r. 2005 ČSÚ
Source: VÚV T.G.M., local Water Management Companies; in 2005 ČSÚ

Tab. B2.3.4 Produkované znečištění, 1995–2005
Pollution generated from point sources, 1995–2005

Rok
Year

BSK5
BOD5

CHSKCr
CODCr

Nerozpuštěné látky
Undissolved substances

t.rok–1         t. p.a.

1995

282 481

607 778

341 348

2000

264 606

583 851

296 121

2001

259 311

609 579

316 128

2002

254 257

614 470

358 929

2003

244 793

588 418

304 139

2004

254 728

603 353

290 629

2005

257 908

587 846

279 014

Pozn.: Byl proveden zpětný přepočet uvedených hodnot.
Note: Recalculation of given values.

Zdroj: VÚV T.G.M., jednotlivá Povodí, s. p.
Source: VÚV T.G.M., local Water Management Companie

Tab. B2.3.5 Znečištění vypouštěné z bodových zdrojů v r. 2005
Pollution from point sources in 2005

Povodí
Watershed

BSK5
BOD5

CHSKCr
CODCr

Nerozpuštěné látky
Undissolved
substances

Rozpuštěné
anorganické soli
Dissolved
inorganic salts

počet
number

t.rok–1
t. p.a.

počet
number

t.rok–1
t. p.a.

počet
number

t.rok–1
t. p.a.

počet
number

t.rok–1
t. p.a.

Labe

646

2 446

666

14 917

693

4 003

673

206 691

Vltava

1 127

2 396

1 097

13 135

1 156

3 229

496

146 431

Ohře

349

1 341

415

6 558

447

2 674

183

141 524

Morava

927

2 277

942

10 090

957

4 784

474

136 300

Odra

424

1 119

453

8 174

453

2 492

464

252 655

Celkem
Total

3 473

9 579

3 573

52 874

3 706

17 182

2 290

883 601

Zdroj: VÚV T.G.M., jednotlivá Povodí, s. p.
Source: VÚV T.G.M., local Water Management Companies

Tab. B2.3.6 Vývoj vypouštěného znečištění z bodových zdrojů, 2001–2005
Discharged pollution from point sources, 2001–2005

Rok
Year

BSK5
BOD5

CHSKCr
CODCr

Nerozpuštěné látky
Undissolved
substances

Rozpuštěné
anorganické soli
Dissolved
inorganic salts

tis. t.rok–1         thous. t. p.a.

2001

15 675

74 672

26 687

663 381

2002

22 949

92 265

44 153

760 753

2003

11 805

59 812

20 626

854 081

2004

10 205

57 345

17 643

920 965

2005

9 579

52 874

17 182

883 601

Pozn.: Vypouštěné znečištění udává souhrn znečištění evidovaného správci povodí podle vodní bilance stanovené vyhláškou MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.
Note: The discharged pollution corresponds to the sum of pollution registered by the administrators of the watercourse on the basis of the water balance laid down by MZe Decree No. 431/2001 Coll., on the content of the water balance, manner of drawing up thereof and on data for the water balance.

Zdroj: VÚV T.G.M., jednotlivá Povodí, s. p.
Source: VÚV T.G.M., local Water Management Companies

Tab. B2.3.7 Vodovody pro veřejnou potřebu, 2000–2005
Water supply systems for public use, 2000–2005

Ukazatel

Měrná
jednotka

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Unit

Indicator

Obyvatelé záso-
bovaní vodou
z vodovodů

tis. osob

8 952

8 981

9 156

9 179

9 346

9 376

thousand
persons

Population
supplied with
water from water-
supply systems

Podíl obyvatel
zásobovaných
vodou
z vodovodů1)

%

87,1

87,3

89,8

89,8

91,6

91,6

%

Percentage
of population
supplied with
water from water-
supply systems1)

Voda vyrobená pitná z vodo-
vodů

mil. m3

778

754

753

751

720

699

mil. m3

Production
of drinking water,
supplied from
water-supply
systems

Voda fakturo-
vaná pitná
celkem

mil. m3

554

536

545

547

543

532

mil. m3

Drinking water
invoiced. total

z toho:

   

  

  

  

  

  

 

   

including:

   pro domácnosti

   

351

339

343

345

349

339

   

   To households

1) z celkového počtu obyvatel (střední stav v roce)
related to mid-year population level

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B2.3.8 Vodovody pro veřejnou potřebu v r. 2005
Water supply systems for public use in 2005

Kraj
Region

Voda
vyrobená
určená
k realizaci
Production
of drinking
water

Voda fakturovaná
Total water invoiced

Voda nefakturovaná
Water not invoiced

Podíl ztrát
z vody vy-
robené určené
k realizaci
Percentage
losses from
water produced
for consumption

celkem
Total

v tom         of which

celkem
Total

z toho         of which

domácnosti
Households

ostatní
Other users

ztráty vody
v trubní síti
Losses
in pipeline
networks

vlastní
potřeba
Personal
use

ostatní
Other

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

%

ČR/CR

699 379

531 620

338 564

193 056

167 743

146 082

18 959

2 702

20,9

Hl. město Praha
Capital City of Prague

118 052

86 695

54 148

32 547

31 357

30 435

886

36

25,8

Středočeský/Středočeský

62 353

46 881

31 665

15 216

15 460

13 366

1 828

266

21,4

Jihočeský/Jihočeský

38 646

29 404

19 213

10 191

9 241

8 107

1 016

119

21,0

Plzeňský/Plzeňský

34 454

28 254

16 683

11 571

6 200

5 432

588

180

15,8

Karlovarský/Karlovarský

21 875

17 692

11 225

6 467

4 184

3 321

832

31

15,2

Ústecký/Ústecký

66 583

45 855

28 403

17 452

20 728

16 533

4 142

53

24,8

Liberecký/Liberecký

32 174

21 249

13 151

8 098

10 925

9 210

1 532

184

28,6

Královéhradecký
Královéhradecký

37 081

26 540

16 760

9 780

10 541

8 908

1 379

254

24,0

Pardubický/Pardubický

31 501

25 806

16 018

9 788

5 695

4 886

731

78

15,5

Vysočina/Vysočina

31 703

25 782

14 958

10 824

5 921

5 426

410

85

17,1

Jihomoravský
Jihomoravský

70 710

55 831

36 309

19 522

14 879

13 420

1 300

159

19,0

Olomoucký/Olomoucký

35 737

27 779

18 244

9 535

7 958

7 113

487

358

19,9

Zlínský/Zlínský

33 747

25 922

16 268

9 654

7 825

6 687

1 023

115

19,8

Moravskoslezský
Moravskoslezský

84 764

67 932

45 520

22 412

16 829

13 237

2 807

785

15,6

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B2.3.9 Kanalizace pro veřejnou potřebu, 2000–2005
Sewerage systems for public use, 2000–2005

Ukazatel

Měrná
jednotka

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Unit

Indicator

Obyvatelé
bydlící v domech
napojených
na kanalizaci

tis. osob

7 685

7 706

7 899

7 928

7 947

8 099

thousand
persons

Population
living in houses
connected to
sewerage systems

Podíl obyvatel
bydlících
v domech
napojených
na kanalizaci1)

%

74,8

74,9

77,4

77,7

77,9

79,1

%

Fraction of popu-
lation living in
houses connected
to sewerage
systems1)

Vypouštěné
odpadní vody
do kanalizace

mil. m3

576

571

576

558

540

543

mil. m3

Waste water
discharged into
sewerage systems

Čištěné odpadní
vody (bez sráž-
kových vod)

mil. m3

546

545

534

527

510

514

mil. m3

Waste water
treated (excl. pre-
cipitation water)

Podíl čištěných
odpadních vod

%

94,8

95,5

92,6

94,5

94,9

94,6

%

Fraction of waste
water treated

1) z celkového počtu obyvatel (střední stav v roce)
related to mid-year population level

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B2.3.10 Kanalizace pro veřejnou potřebu v r. 2005
Sewerage systems for public use in 2005

Kraj
Region

Vypouštění odpadních vod
do kanalizace
Waste water discharged
into sewerage systems

Čištěné vody (vč. srážkových vod)
Purified water
(including precipitation water)

celkem
Total

z toho

celkem
Total

z toho

splaškové
Sewage

průmyslové
a ostatní
Industrial
and other

splaškové
Sewage

průmyslové
a ostatní
Industrial
and other

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

tis. m3
thous. m3

ČR/CR

543 379

354 531

188 848

841 541

331 107

182 804

Hl. město Praha
Capital City
of Prague

83 845

66 629

17 216

126 181

66 629

17 216

Středočeský
Středočeský

51 839

36 561

15 277

67 527

36 262

14 265

Jihočeský
Jihočeský

38 494

20 673

17 822

57 902

18 052

16 031

Plzeňský
Plzeňský

34 352

18 317

16 036

47 874

16 670

14 131

Karlovarský
Karlovarský

16 769

9 943

6 826

31 815

9 906

6 826

Ústecký
Ústecký

39 719

27 016

12 703

59 680

26 751

12 701

Liberecký
Liberecký

19 577

14 512

5 065

38 988

14 429

5 065

Královéhradecký
Královéhradecký

26 152

17 694

8 459

55 439

16 377

8 317

Pardubický
Pardubický

21 056

12 377

8 680

42 209

11 290

8 597

Vysočina
Vysočina

24 088

18 850

5 237

39 424

13 827

4 900

Jihomoravský
Jihomoravský

52 221

35 240

16 981

75 500

32 965

16 864

Olomoucký
Olomoucký

28 900

19 416

9 484

51 909

18 146

9 338

Zlínský
Zlínský

30 342

16 044

14 297

43 471

14 513

14 069

Moravskoslezský
Moravskoslezský

76 025

41 261

34 765

103 624

35 290

34 484

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B2.3.11 Vybrané ukazatele kanalizací pro veřejnou potřebu a komunálních čistíren odpadních vod1), 2000–2005
Selected indicators of sewerage systems for public use and municipal waste water treatment plants1), 2000–2005

Ukazatel
Indicator

Měrná
jednotka
Unit

Rok         Year

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Délka kanalizační sítě1)
Length of sewerage system1)

km

21 615,0

22 253,0

24 363,0

26 742,0

33 218,0

36 233,0

Množství vypouštěných
odpadních vod1)
Amount of waste water
discharged
1)

mil. m3

527,9

523,5

524,0

518,8

539,7

543,3

   v tom: splaškových
   of which: sewage

mil. m3

329,9

343,9

306,6

312,3

344,9

354,5

      průmyslových a ostatních
      industrial and other

mil. m3

198,0

179,6

217,4

206,5

194,8

188,8

Počet čistíren odpadních vod
Number of waste-water
treatment plants

počet
number

1 055

1 122

1 234

1 410

2 006

1 994

   z toho: mechanicko-biologické
   of which: mechanico-biological

počet
number

1 013

1 081

1 194

1 358

1 915

1 919

Kapacita čistíren odpadních vod
Design capacity of waste-water
treatment plants

tis. m3.den–1
thous.
m
3.day–1

3 926,6

3 968,5

3 689,7

3 925,7

3 865,2

3 735,6

Množství čištěných odpadních
vod
Amount of waste water treated

mil. m3

808,8

841,4

846,3

782,7

821,5

841,5

   v tom: splaškových
   of which: sewage

mil. m3

315,5

330,2

299,5

298,7

320,6

331,1

      průmyslových a ostatních
      industrial and other

mil. m3

185,1

169,7

203,3

191,6

189,1

182,8

      srážkových
      precipitation

mil. m3

308,2

341,5

343,5

292,4

311,8

327,6

Produkované kaly
Sludge produced

tis. t suš.
thous. tonnes
of dry matter

206,7

205,6

211,4

180,1

178,7

171,9

1) Uvedená časová řada vybraných ukazatelů je ovlivněna změnami ve statistickém zjišťování a důsledky postupných transformací bývalých podniků vodovodů a kanalizací (převod kanalizací do vlastnictví měst a obcí).
The time series of the selected indicators is affected by changes in the statistical survey and gradual transformation of the former water supply and sewerage companies (transfer to ownership by municipalities).

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B2.3.12 Čistírny odpadních vod pro veřejnou potřebu podle krajů v r. 2005
Waste water treatment plants (WWTPs): by region, 2005

Kraj
Region

Čistírny
odpad-
ních vod
celkem
WWTPs
total

v tom

Celková
kapacita
ČOV
(m3/den)
Total
capacity
of WWTPs
(m
3/day)

Mecha-
nické
Primary
(mecha-
nical)

mechanicko-biologické
Secondary (mechanical-biological)

Celkem
Total

z toho s dalším odstraňováním
Tertiary (chemical) –
with further removal of

Dusíku
(N)
Nitrogen

fosforu
(P)
Phosphorus

dusíku i fosforu
současně
(N + P)
N + P at the
simultaneously

Hl. m. Praha
Capital City
of Prague

21

0

21

2

0

15

633 905

Středočeský
Středočeský

343

8

335

101

6

62

322 086

Jihočeský
Jihočeský

253

16

237

59

4

11

258 518

Plzeňský
Plzeňský

166

0

166

21

1

17

177 633

Karlovarský
Karlovarský

92

5

87

17

2

7

121 917

Ústecký
Ústecký

176

10

166

11

1

13

288 307

Liberecký
Liberecký

77

4

73

4

3

9

151 775

Královéhradecký
Královéhradecký

110

2

108

20

1

11

217 190

Pardubický
Pardubický

86

4

82

19

3

11

134 329

Vysočina
Vysočina

172

6

166

22

11

46

185 236

Jihomoravský
Jihomoravský

159

2

157

47

5

33

315 517

Olomoucký
Olomoucký

128

3

125

24

2

11

235 661

Zlínský
Zlínský

81

1

80

25

2

12

188 969

Moravskoslezský
Moravskoslezský

130

14

116

39

1

18

504 547

Celkem
Total

1 994

75

1 919

411

42

276

3 735 590

Pozn.: Změna metodiky sběru dat.
Note: Change in methodology of data collection.

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B2.3.13 Produkce a nakládání s kaly z čistíren odpadních vod1), 2001–2005
Production and management of sludge from waste water treatment plants1), 2001–2005

Rok
Year

Produkce
celkem
t sušiny/rok
Total
production

t of dry
matter p.a.

Způsob využití a zneškodnění kalu/Manner of disposal of the sludge

t sušiny/rok         t of dry matter p.a.

přímá aplikace
a rekultivace
direct appli-
cation and
reclaiming

kompostování
composting

skládkování
landfilling

spalování
incinerating

jinak
other

2001

205 603

.

.

37 897

.

.

2002

211 364

17 570

101 746

39 659

290

52 099

2003

180 098

31 298

88 678

23 305

390

36 427

2004

178 749

29 119

87 469

25 447

39

36 671

2005

171 888

34 467

88 820

12 027

20

36 554

1) hlavní provozovatelé a výběrový soubor obcí ČR
main operators and selected set of municipalities in CR

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B2.3.14 Největší městské a průmyslové zdroje vypouštěného znečištění podle ukazatele BSK5 v r. 2005
Major municipal and industrial pollution discharges based on the BOD5 index in 2005

Městské zdroje
Municipal source

BSK5
BOD5

Průmyslové zdroje
Industrial source

BSK5
BOD5

t.rok–1
t p.a.

t.rok–1
t p.a.

Praha ČOV/Prague WWTP

658

Chemopetrol Litvínov BČOV +
dešť kanaliz./storm sewers

344

Brno – Modřice ČOV/WWTP

234

Aliachem Synthesia Pardubice

220

Ostrava – Přívoz ČOV/WWTP

164

Papírna Štětí

196

Jihlava ČOV/WWTP

154

Lovochemie Lovosice

184

Klášterec nad Ohří ČOV/WWTP

149

KRPAP, Hostinné ČOV –
spol. výúsť./common outlet

152

Ústí nad Labem – kanalizace + ČOV
sewer system + WWTP

134

Spolana Neratovice

107

Plzeň ČOV/WWTP

119

SU Chodov

101

Liberec ČOV/WWTP

92

Papírny Loučovice

95

Pardubice ČOV/WWTP

85

Papírny Aloisov

81

Děčín – kanalizace + ČOV
sewer system + WWTP

77

BorsodChem MCHZ Ostrava

58

Hradec Králové ČOV/WWTP

68

Mittal Steel Ostrava

57

Strakonice ČOV/WWTP

55

Papírny Jindřichov

54

Tábor ČOV/WWTP

53

Biocel Paskov

53

České Budějovice ČOV/WWTP

52

Papírny Bělá pod Bezdězem

41

Kadaň ČOV/WWTP

51

Toma Otrokovice

39

Zdroj: VÚV T.G.M.
Source: VÚV T.G.M.

Tab. B2.3.15 Počty evidovaných havárií, 1987–2005
Number of accidents, 1987–2005

Rok
Year

Celkový počet
Total number

z toho na podzemních vodách
involving groundwater

z toho ropných
involving petroleum

počet
number

%

počet
number

%

1987

500

81

16,2

243

48,6

1988

584

103

17,6

316

54,1

1989

654

224

34,3

315

48,2

1990

598

217

36,3

312

52,2

1991

501

221

44,1

270

53,9

1992

415

191

46,0

248

58,4

1993

258

86

33,3

127

49,2

1994

219

77

35,1

103

47,0

1995

243

74

30,4

134

55,1

1996

225

72

32,0

110

48,9

1997

161

32

19,9

76

47,2

1998

204

66

32,3

96

47,1

1999

186

55

29,6

92

49,5

2000

166

35

21,1

64

38,6

2001

163

34

20,9

67

41,1

2002

246

12

4,9

121

49,2

2003

316

15

4,7

137

43,3

2004

306

12

3,9

140

45,8

2005

264

9

3,4

135

51,1

Zdroj: ČIŽP
Source: ČIŽP

Tab. B2.3.16 Rozdělení havárií podle původců v r. 2005
Accidents by producers in 2005

Příslušnost původců

Havárie v r. 2004
Number of accidents in 2004

Sector of the producers

počet/number

%

Pozemní doprava; potrubní
přeprava

39

14,8

Underground transport; pipeline
transport

Odstraňování odpadních vod
a pevného odpadu

24

9,1

Disposal of waste waters
and solid wastes

Zemědělství, myslivost a související činnosti

9

3,4

Agriculture, gamekeeping
and related activities

Výroba potravin a nápojů

3

1,1

Production of foodstuffs
and beverages

Stavebnictví

7

2,7

Construction industry

Výroba chemických výrobků

4

1,5

Production of chemical products

Prodej PHM, prodej, údržba
a opravy motorových vozidel

1

0,4

Sale of automotive fuels, main-
tenance and repair of motor vehicles

Ostatní

13

4,9

Other

Činnost původce nelze zařadit

164

62,1

Activity of the generator cannot be
classified

Zdroj: ČIŽP
Source: ČIŽP

Tab. B2.3.17 Hlavní příčiny havárií v r. 2005
Principal causes of accidents, 2005

Příčina havárie

Počet/Number

%

Cause of accident

Lidský faktor

117

44,3

Human factor

Technická příčina

57

21,6

Technical causes

Příroda

8

3,0

Nature

Nezjištěna

82

31,1

Unidentified

Zdroj: ČIŽP
Source: ČIŽP

Seznam bilancovaných oblastí
List of regions shown in the map

Čís.
obl.

No.

Název oblasti
Name of region

Číslo hydro-
geol. rajonů

No. of hydro-
geol. zone

*1

Kvartérní sedimenty Labe
Quaternary deposits of the Elbe

111–117

*2

Jihočeské terciérně křídové pánve
South Bohemian Tertiary/Cretaceous basins

121–123,
214–216

*3

Terciér chebské a sokolovské pánve
Tertiary Sediments of the Cheb and Sokolov Basins

211–212

4

Severočeská křída
North Bohemian Cretaceous Sediments

44 + 45 + 46

5

Křída stř. Labe včetně kvartéru
Middle Elbe Cretaceous Sediments incl. Quaternary Sediments

43

6

Východočeská křída včetně polické pánve a hronovského prolomu
East Bohemian Cretaceous Sediments incl. Police Basin and Hronov Ramp Valley

41 + 42, 521

7

Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky a Vltavy
pod Sázavou a permokarbonské pánve
Crystallinicum, Precambrian and Palaeozoic rocks in the river basin
of the Berounka and Vltava downstream from confluence with the Sázava;
Carboniferous/Permian basins

623–625,
511–514

8

Krystalinikum v povodí střední Vltavy
Crystallinicum rocks in the Middle Vltava river basin

632

9

Krystalinikum a proterozoikum v povodí Mže
Crystallinicum and Precambrian rocks in the Mže river basin

621–622

10

Krystalinikum krušnohorské soustavy a terciérní podkrušnohorské pánve
Crystallinicum rocks of the Krušné hory Mts System; adjacent Tertiary basins

611–613, 213

11

Krystalinikum v povodí horní Vltavy a Úhlavy
Crystallinicum rocks in the upper Vltava and Úhlava valleys

631 + 131

12

Krystalin. Krkonoš a Jizerských hor (vč. kvartéru) s podkrkon. permokarbon. pánví
Crystallinicum rocks of the Giant Mts and Jizera Mts (incl. Quaternary dep.);
adjacent Carboniferous/Permian basins

141–143,
515–516, 641

13

Krystalinikum Českomoravské vysočiny
a) povodí Labe
b) povodí Moravy
Crystallinicum rocks of the Bohemian-Moravian Highlands
a) Labe river basin
b) Morava river basin

651–653
654–656

14

Krystalin. brněnské jednotky a kulmu Drahanské vys. včetně devonu Morav. krasu
Crystallinicum rocks of the Brno Unit and Culm of the Drahany Heights
incl. Devonian rocks of the Moravian Karst

522 + 657,
662–663

15

Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval včetně fluviálních sedimentů
Dyje-Svratka and Lower Morava Valleys incl. fluvial deposits

164–165,
224–225, 311

16

Hornomoravský úval a Vyškovská brána včetně fluviálních sedimentů
Upper Morava Valley and Vyškov Gateway incl. fluvial deposits

162, 163 (Z část)
(W part), 221–223

17

Flyšové sedimenty v povodí Moravy
Flysch sediments in the Morava river basin

163 (V část)
(E part), 322

18

Flyšové sedimenty v povodí Odry
Flysch sediments in the Odra river basin

321

19

Fluviální a glacigenní sedimenty v povodí Odry
Fluvial and glacial sediments in the Odra river basin

151–156

20

Kulm Nízkého Jeseníku
Culm of the Lower Jeseník

661

21

Krystalinikum Orlických hor a východních Sudet
Crystallinicum rocks of the Orlické Mts and Eastern Lugicum

161, 642–643

22

Středomoravské Karpaty
Central Moravian Carpathians

323

* Oblast 1 je zahrnuta v křídě středního Labe, oblast 2 nelze bilancovat, oblast 3 je zahrnuta v krystaliniku krušnohorské soustavy.
Region 1 is included in the Middle Elbe Cretaceous formations; Region 2 cannot be calculated; Region 3 is included in the Crystallinicum rocks of the Krušné Mts System.

Obr. B2.1.1 Měsíční srážky v r. 2005 a v procentech normálu 1961–1990
Monthly precipitation in 2005 and in percentage of the 1961–1990 normal values
Obr. B2.1.2 Roční srážkové úhrny, 1995–2005
Total annual precipitation, 1995–2005
Obr. B2.1.3 Roční úhrny srážek v r. 2005
Total annual precipitation in 2005
Obr. B2.1.4 Úhrn srážek v procentech normálu 1961–1990 v r. 2005
Total precipitation in percentage of normal values in 2005
Obr. B2.1.5 Základní odtok v r. 2005 v procentech dlouhodobého průměru 1971–1990
Basic runoff in 2005 as a percentage of the 1971–1990 long-term average
Obr. B2.1.6 Základní odtok v r. 2005
Basic runoff in 2005
Labe/Elbe - Brandýs n. L.
Vltava - Praha
Labe/Elbe - Děčín
Odra/Oder - Bohumín
Morava - Strážnice
Dyje - Břeclav
Obr. B2.1.7 Odtokové výšky za hydrologický rok 2005 v porovnání s dlouhodobým průměrem, 1931–1980
Runoff in the hydrological year of 2005, compared to the 1931–1980 long-term average
Obr. B2.1.8 Průměrné roční průtoky na vybraných tocích, 1995–2005
Mean annual flow rates in selected water courses, 1995–2005
Labe - Přelouč,
Vltava - Praha
Jizera – Předměřice,
Ohře – Louny
Labe – Brandýs nad Labem,
Labe – Děčín
Vltava – České Budějovice,
Odra - Bohumín
Sázava – Nespeky,
Morava - Strážnice
Berounka – Beroun,
Dyje - Trávní Dvůr
Obr. B2.1.9 Odtokové extrémy na vybraných tocích v r. 2005
Extreme runoff in selected rivers in 2005
Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava
Lužnice, Teplá, Ohře
Sázava
Morava
Svratka, Svitava, Jihlava
Lubina, Ostravice, Odra, Olše
Obr. B2.1.10 Hladina podzemních vod v r. 2005
Groundwater level in 2005
Obr. B2.1.11 Vydatnost pramenů v r. 2005
Yield of springs in 2005
Obr. B2.1.12 Hladiny podzemních vod v osmi vybraných povodích v r. 2005
Groundwater levels in eight selected watersheds in 2005
Horní Labe (po Vltavu)
Vltava
Berounka
Dolní Labe (l. přítoky)
Dolní Labe (p. přítoky)
Odra
Dyje
Morava
Obr. B2.1.13 Vydatnost pramenů v osmi vybraných povodích v r. 2005
Yields of springs in eight selected watersheds in 2005
Horní Labe (po Vltavu)
Vltava
Berounka
Dolní Labe (l. přítoky)
Dolní Labe (p. přítoky)
Odra
Dyje
Morava
Obr. B2.2.1 Třídy jakosti vod dle ČSN 757221 v r. 2005 (BSK5)
Water quality class pursuant to ČSN 757221 in 2005 (BOD5)
Obr. B2.2.2 Třídy jakosti vod dle ČSN 757221 v r. 2005 (N – NH4)
Water quality class pursuant to ČSN 757221 in 2005 (N – NH4)
Obr. B2.2.3 Třídy jakosti vod dle ČSN 757221 v r. 2005 (CHSKCr)
Water quality class pursuant to ČSN 757221 in 2005 (COD – Cr)
Obr. B2.2.4 Vývoj látkových odtoků v jednotlivých ukazatelích, 1998–2005
Trends of substance runoff in individual indicators, 1998–2005
Labe - Děčín Vltava - Zelčín Odra - Bohumín Morava - Lanžhot
Obr. B2.2.5 Významné zdroje pitné vody (úpravny) a standardní metody jejich úpravy podle zákona č. 274/2001 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb.
Significant sources of drinking water (water treatment plants) and standard treatment methods pursuant to Act No. 274/2001 Coll. and implementing Decree No. 428/2001 Coll.

OBSAH

Hlavní strana / Main page

CONTENTS