STAV A VÝVOJ SLOŽEK PROSTŘEDÍ

B1 - OVZDUŠÍ

V oblasti ochrany čistoty ovzduší je především pro účely informačního zajištění příslušných rozhodovacích procesů vytvořena a dále rozvíjena celá soustava nástrojů pro objektivní sledování a hodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší na území státu:

Rozhodujícím legislativním rámcem, zajišťujícím uvedené komponenty informační podpory ochrany ovzduší, je zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. v platném znění, včetně prováděcích předpisů, který vstoupil v platnost 1. června 2002, a nařízení vlády 350/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.

B1.1 Emisní situace

Podkladem pro národní emisní bilanci je Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je od r. 1980 metodicky vedený a od r. 1993 provozovaný (včetně archivních dat od r. 1980) Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Zdroje znečišťování ovzduší byly v r. 2005 v databázi REZZO evidovány v souladu s platnou legislativou v jednotlivých kategoriích – zvláště velké a velké, střední, malé a mobilní zdroje. Jednotlivé soustavy databází REZZO se neliší pouze typem a počtem zdrojů, ale zejména způsobem sběru a pořizování dat. Aktualizace ročních emisních údajů bodově sledovaných zdrojů (zvláště velké, velké a střední zdroje) byla prováděna z údajů Souhrnné provozní evidence předaných provozovateli zvláště velkých a velkých zdrojů České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a provozovateli středních zdrojů úřadům obcí s rozšířenou působností. Aktualizace plošně a liniově sledovaných zdrojů (malé a mobilní zdroje) byla prováděna na základě meziročního vývoje příslušných socioekonomických ukazatelů.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Tab. B1.1.1 až tab. B1.1.3 Celkové emise hlavních druhů látek znečišťujících ovzduší, podíly jednotlivých krajů na emisích a měrné emise

V rámci emisní části ISKO je zajišťována archivace ročních ohlašovaných a vypočtených emisních údajů a doprovodných technických údajů asi z 3500 zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1) a více než 29 000 středních zdrojů (REZZO 2), údajů o emisích a palivové skladbě malých zdrojů na úrovni jednotlivých obcí a městských částí (REZZO 3) a údaje o emisích mobilních zdrojů (REZZO 4), včetně datového servisu. Informace o emisích bilancích lze nalézt na internetové adrese http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html.

Pro zpracování emisní bilance hlavních znečišťujících látek zvláště velkých, velkých a středních zdrojů jsou využívány výhradně údaje ohlášené provozovateli zdrojů. Pro emisní bilanci malých spalovacích zdrojů (vytápění bytů) je používána metodika zpracování údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), jejímž výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů paliv spalovaných v domácnostech. Tyto údaje jsou každoročně aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií. Celková bilance malých zdrojů nezahrnuje údaje o emisích drobných provozoven, evidovaných, popř. zpoplatňovaných obecními a městskými úřady. Pro emisní bilanci VOC z malých zdrojů používajících rozpouštědla, emisní bilanci NH3 z chovů hospodářských zvířat a emisní bilanci dalších znečišťujících látek je používána kombinovaná metodika spojující zpracování ohlášených údajů s výpočtem emisí pomocí emisních faktorů a vykázaných provozních nebo statistických údajů (např. spotřeby paliv, výroby, počty hospodářských zvířat). Výpočet emisní bilance mobilních zdrojů pro dopravu osob a přepravu zboží zajišťují pracovníci CDV Brno podle metodiky stanovení emisí znečišťujících látek z dopravy, výpočet emisí z dalších mobilních zdrojů (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, apod.) je prováděn s využitím údajů o spotřebě pohonných hmot a emisních faktorů.

V metodice stanovení spotřeb pohonných hmot a emisí mobilních zdrojů spadajících pod městskou dopravu došlo při zpracování údajů za r. 2005 k novému přerozdělení spotřeby motorové nafty mezi dopravní prostředky a ostatní nesilniční mobilní zdroje. Výstupy aktualizované bilance spotřeby pohonných hmot souvisí s výrazným snížením odhadu emisí zemědělských a lesních strojů a dalších nesilničních vozidel (např. stavebních strojů). V návaznosti na tyto změny byly provedeny přepočty emisí zpětně do r. 2002.

Měrné emise jsou emise znečišťujících látek za určité časové období, připadající na jednotku plochy území. Měrné emise za r. 2005 zahrnují výše zmíněné změny údajů o emisích mobilních zdrojů. Zpětný přepočet do r. 2000 nebyl proveden.

Tab. B1.1.3 Emise oxidu uhličitého a dalších plynů přispívajících ke změně klimatu, 1990–2004
Tab. B1.1.4 Emise plynů přispívajících ke změně klimatu v sektorovém členění, 1990–2004

Emise oxidu uhličitého (CO2) a dalších skleníkových plynů (CH4, N2O, HFC, PFC, a SF6) jsou sledovány Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu včetně jejího Kjótského protokolu a na základě Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/EC. Hodnoty emisí jsou stanovovány podle předepsané metodiky IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change). Tato metodika je popsána v citacích (Revised 1996 IPCC Guidelines, 1997; Good Practice Guidance, 2000 a Good Practice Guidance for LULUCF, 2003). Vychází zejména z oficiálních statistických údajů různých odvětví národního hospodářství. Jednotlivé metody jsou zařazeny do třech skupin podle úrovně přesnosti, přičemž náročnější postupy vyšší úrovně vyžadují důkladnější znalost povahy zdrojů a jímek včetně zajištění národně specifických údajů. Z důvodů vývoje metodiky a důsledného zavádění kontrolních mechanismů QA/QC dochází v případě potřeby ke zpětným přepočtům, a proto může v jednotlivých letech docházet i k drobným změnám v průběžně vykazovaných údajích. Počínaje r. 2006 je provádění inventarizace skleníkových plynů zajištěno v souladu s požadavky Kjótského protokolu a výše citovaného Rozhodnutí Národním inventarizačním systémem (NIS) s pevně vybudovanou strukturou zapojených institucí (CDV, COŽP, IFER, KONEKO) a jasným vymezením kompetencí a odpovědností. MŽP pověřilo ČHMÚ řízením a koordinací tohoto systému. Podrobnější údaje o emisích skleníkových plynů lze nalézt kromě následné citace (NIR, 2006) též na internetové adrese: http://www.chmi.cz/cc/.

B1.2 Imisní situace v ČR v r. 2005

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší vychází z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřicích stanic. Při hodnocení úrovně znečištění ovzduší je především sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům a cílovým imisním limitům. V r. 2002 vstoupilo v platnost v návaznosti na nový zákon o ovzduší (zákon č. 86/2002 Sb.) nařízení vlády č. 350/2002 Sb., stanovující imisní limity, které jsou v souladu s požadavky směrnic Evropské unie o kvalitě vnějšího ovzduší. Imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle stanovuje nařízení vlády č. 350/2002 Sb., v platném znění, pro tyto znečišťující látky:

1. oxid siřičitý
2. suspendované částice frakce PM10
3. oxid dusičitý a oxidy dusíku
4. oxid uhelnatý
5. benzen
6. troposférický ozon
7. olovo
8. kadmium
9. arzen
10. nikl
11. polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren

Skupina látek 1–5 představuje především základní znečišťující látky, vesměs primární polutanty, pro které byly imisní limity převzaty do národní legislativy z první a druhé dceřiné směrnice (99/30/EC a 2000/69/EC). Pro troposférický ozon, který je sekundárním polutantem (viz níže), převzala národní legislativa cílové imisní limity ze třetí dceřiné směrnice 2002/3/EC. Pro skupinu látek 7–12 (těžké kovy a benzo(a)pyren jako indikátor polycyklických aromatických uhlovodíků) byla (s výjimkou olova) vydaná nová směrnice EP a Rady 2004/107/ES, která bude zapracována do české legislativy do konce r. 2006. V tab. B1.2.1 jsou uvedeny úrovně znečištění ovzduší a meze tolerance pro vybrané znečišťující látky z uvedeného nařízení vlády č. 350/2002 Sb.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Imisní limit: nejvýše přípustná úroveň znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku.

Cílový imisní limit: koncentrace znečišťující látky ve vnějším ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na lidské zdraví a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to možné, ve stanovené době.

Dlouhodobý imisní cíl pro ozon: taková úroveň znečištění ovzduší troposférickým ozonem, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí.

Suspendované částice: částice atmosférického aerosolu, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře.

PM10: suspendované částice frakce PM10 jsou částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 %.

PM2,5: jemné suspendované částice frakce PM2,5 jsou částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 µm odlučovací účinnost 50 %.

Tab. B1.2.1 Hodnoty imisních limitů, případně mezí tolerance, depozičního limitu, cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů pro r. 2005 podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. a nařízení vlády č. 429/2005 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší

Staniční sítě monitoringu kvality ovzduší

Tab. B1.2.2 až tab. B1.2.6 Počty stanic měřících znečištění ovzduší podle organizací, měřené veličiny a způsobu měření v r. 2005
Obr. B1.2.1 Významné staniční sítě sledování kvality vnějšího ovzduší v r. 2005

Počty stanic (měřicích programů) byly stanoveny na základě skutečně došlých dat ze stanic do imisní databáze systému ISKO v daném roce. Aktualizace registrace stanic včetně aktualizace druhu měření na registrovaných stanicích je prováděna na podkladě údajů z evidenčních karet revidovaných pravidelně každoročně správci sítí. Během r. 2005 byla dokončena reorganizace měřicí sítě ČHMÚ a registrace měřicích programů v databázi ISKO.

Na měřicím místě je zpravidla instalován pouze jeden typ měřicí stanice (jeden měřicí program). Na několika měřicích místech ČHMÚ je však instalováno více typů stanic (např. Libuš, Košetice, Bílý Kříž a další). Na těchto místech jsou vedle stanice typu AIM (automatizovaný imisní monitoring) i stanice manuální a stanice pro sledování těžkých kovů v aerosolu, případně další.

Stanice AIM jsou řešeny formou unifikovaných, klimatizovaných kontejnerů s modulární přístrojovou výbavou. Na většině stanic AIM je sledován oxid siřičitý, oxid dusnatý, dusičitý, suma oxidů dusíku NOx a suspendované částice. Od r. 1995 byly na převážné většině stanic AIM instalovány hlavice PM10 pro měření respirabilní frakce suspendovaných částic. Ve vybraných lokalitách jsou měřeny troposférický ozon, oxid uhelnatý a aromatické uhlovodíky (především benzen, toluen a o-, m- a p-xylen – BTX) a dále některé meteorologické prvky (rychlost a směr větru, tlak a teplota). Kontinuální metody měření použité na stanicích AIM jsou založeny na selektivních fyzikálně-chemických principech, umožňujících sledování znečišťujících látek přímo v plynné fázi (metoda fluorescence UV pro SO2, chemiluminiscenční metoda pro měření oxidů dusíku, měření absorbance záření UV pro sledování O3, měření CO infračervenou korelační spektrometrií a měření koncentrací aromatických uhlovodíků kontinuálními analyzátory na principu plynové chromatografie s plamenoionizační detekcí). U kontinuálních analyzátorů instalovaných do měřicích sítí je kontrolována pravidelně automaticky jejich kalibrace a ověřována stabilita měrného rozpětí a nuly.

Na stanicích s kontinuálními metodami měření, především na stanicích AIM, je zaveden hodinový interval měření. Na stanicích s manuálními, převážně aspiračně fotometrickými metodami měření je většinou interval měření 24 hodin, popřípadě 1´ za 2 dny měření 24 hodin. Na stanicích manuálně provozovaných sítí je sledován především oxid siřičitý převážně aspiračně kolorimetrickou Westovou-Gaekovou metodou. Koncentrace suspendovaných částic je na manuálně provozovaných stanicích měřena gravimetrickou metodou a koncentrace oxidů dusíku je stanovována převážně modifikovanou aspiračně kolorimetrickou metodou podle Saltzmana.

Datovým podkladem pro grafickou a tabelární prezentaci vývoje znečištění ovzduší a jeho územního rozložení v ČR jsou verifikované údaje z imisní databáze systému ISKO. V imisní bázi jsou archivována data od r. 1970. Data jsou do imisní databáze předávána jako verifikovaná zpravidla v měsíčních cyklech. Za správnost dat předávaných do imisní databáze ISKO zodpovídají dodavatelé.

Kvalita ovzduší ve vztahu k ochraně zdraví populace

Obr. B1.2.2. až obr. B1.2.5 Průběhy imisních charakteristik základních znečišťujících látek podle požadavků nařízení vlády č. 350/2002 Sb., pro ochranu zdraví, 1996–2005
Tab. B1.2.7 až tab. B1.2.15 Stanice s maximálními imisními charakteristikami a vyznačením případného překročení imisního limitu, případně limitu včetně meze tolerance pro základní znečišťující látky podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., pro ochranu zdraví lidí

Suspendované částice frakce PM10

Tab. B1.2.9 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu PM10 v r. 2005
Tab. B1.2.10 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM10 v r. 2005

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší podle požadavků a časových termínů legislativy.

Nejvíce zatíženou souvislou oblastí částicemi PM10 je stejně jako v předešlých letech Ostravsko. Z celkového počtu 137 lokalit v České republice, kde je měřena frakce PM10 suspendovaných částic, došlo na 93 stanicích (68 % stanic) k překročení 24hodinového imisního limitu PM10 (50 µg.m–3 maximálně 35´ v roce). Roční imisní limit PM10 (40 µg.m–3) byl překročen na 31 stanici.

V případě obou uvedených imisních charakteristik frakce PM10 došlo v r. 2005 proti r. 2004 ke zvýšení počtu stanic, které vykazují překročení imisního limitu. Není však vyloučeno, že i ve městech, kde není měření PM10, mohou být rovněž koncentrace této látky nadlimitní.

Přízemní ozon

Tab. B1.2.15 Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních osmihodinových klouzavých průměrných koncentrací ozonu v r. 2005

V přízemních vrstvách atmosféry vzniká přízemní ozon (troposférický ozon) za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou chemických reakcí, zejména mezi oxidy dusíku (oxidem dusičitým), těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přízemní ozon je označován za sekundární znečišťující látku, protože není významně primárně emitován z antropogenních zdrojů znečišťování ovzduší.

V r. 2005 byl ozon měřen na 72 lokalitách, z nichž na 50 (69 %) došlo k překročení cílového imisního limitu pro zdraví lidí za tříleté období 2003–2005 (popř. kratší). Nejvyšší hodnoty byly naměřeny v horských oblastech. Ve srovnání s r. 2004 zůstává situace stejná.

Těžké kovy

Obr. B1.2.7 až obr. B1.2.9 Průběhy ročních průměrných koncentrací těžkých kovů v ovzduší na vybraných stanicích, 1992–2005
Tab. B1.2.16 až tab. B1.2.19 Stanice s maximálními ročními koncentracemi těžkých kovů s vyznačením případného překročení imisního, resp. cílového limitu podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., pro ochranu zdraví lidí

Obsah těžkých kovů v suspendovaných částicích frakce PM10 je na území České republiky sledován na relativně velkém počtu stanic. Vedle dat ze stanic Českého hydrometeorologického ústavu (25 stanic v r. 2005) se systematické předávání dat o sledování těžkých kovů v ovzduší včetně údajů o příslušných stanicích a metodách měření do celostátní imisní databáze systému ISKO v r. 1997 výrazně rozšířilo o početnou síť stanic Zdravotních ústavů (44 stanic v r. 2005).

Metody odběru suspendovaných částic aerosolu frakce PM10 a analytické postupy pro stanovení obsahu uvedených prvků v aerosolu vycházejí z obdobných metodických postupů. Do r. 1996 se v ČHMÚ pro stanovení koncentrace kovů v ovzduší převážně prováděla analýza technikou atomové absorpční spektrometrie (AAS) s odběry (obvykle týdenními) na membránové filtry s následnou mineralizací kyselinou dusičnou. Tato metoda je nadále používána na stanicích Zdravotních ústavů. Na některých stanicích se po mineralizaci vzorků suspendovaných částic aerosolu užívá ke stanovení obsahu těžkých kovů také metoda polarografická a metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP-AES). V ČHMÚ se od r. 1997 provádělo stanovení koncentrace těžkých kovů v suspendovaných částicích aerosolu také nedestruktivní analýzou rentgenové fluorescence (XRF) s odběrem na teflonové filtry a v posledních letech se analýza provádí metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS) s velkoobjemovým odběrem na skleněné filtry. Tuto metodu pro některá stanovení používá i Zdravotní ústav.

Cílový imisní limit pro kadmium a arzen byl v r. 2005 překročen v lokalitě Tanvald. Překročení cílového imisního limitu pro nikl ani imisního limitu pro olovo nebylo v r. 2005 v žádné lokalitě identifikováno.

Polycyklické aromatické uhlovodíky

Tab. B1.2.20 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu v r. 2005

Mezi další toxikologicky významné znečišťující látky patří polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Příčinou vnosu benzo(a)pyrenu do ovzduší, stejně jako ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků, jejichž je benzo(a)pyren hlavním představitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních, tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie, jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště. Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, hlavního představitele PAH, na většině stanic překračují úroveň 1 ng.m–3, která je určena jako cílový imisní limit v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Celoživotní expozici koncentraci benzo(a)pyrenu 1 ng.m–3 odpovídá podle WHO riziku onemocnění rakovinou plic 8,7 případů ze 100 000.

V r. 2005 byl benzo(a)pyren sledován na 26 stanicích, z toho na 22 (85 %) byl překročen cílový imisní limit. Nejvyšší koncentrace benzo(a)pyrenu byla naměřená v Ostravě (Ostrava-Přívoz ZÚ 9,2 ng/m3). Ostravsko se jeví jako nejvíce zatížené zněčištěním benzo(a)pyrenem.

Je třeba poznamenat, že i v obcích, kde se neměří, mohou být zvýšené i nadlimitní koncentrace BaP vlivem lokálních zdrojů (spalování v domácnostech).

Kvalita ovzduší ve vztahu k ochraně vegetace a ekosystémů

Vedle limitních úrovní znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí zavádí nařízení vlády v souladu s příslušnými směrnicemi EU i limitní úrovně znečištění ovzduší pro ochranu vegetace a ekosystémů.

Obr. B1.2.11 až obr. B1.2.14 Průběhy imisních charakteristik relevantních z hlediska ochrany vegetace a ekosystémů, včetně AOT40, na vybraných stanicích, 1996–2005
Tab. B1.2.23 a tab. B1.2.26 Stanice s nejvyššími hodnotami imisních charakteristik na venkovských stanicích, podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. v r. 2005
Tab. B1.2.25 Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na venkovských a předměstských stanicích, průměr let 2000–2005

AOT40: kumulativní expozice ozonem AOT40 se spočte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a prahovou úrovní 80 µg.m–3 (= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla překročena tato prahová hodnota. Podle požadavků směrnice 2002/3/EC se AOT40 počítá pro období tří měsíců od května do července, změřených každý den mezi 8.00 a 20.00 SEČ (= 7.00 až 19.00 světového času – UTC).

Cílový imisní limit pro AOT40 byl v průměru za období pěti let (2001–2005) překročen v jedenácti z dvanácti lokalit měřících na územích vyhražených pro sledování ekosystémů a vegetace.

Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší

Na obr. B1.2.15B1.2.18 jsou znázorněny oblasti ČR, kde došlo k překročení imisního limitu, resp. cílového imisného limitu a případně meze tolerance u některé ze sledovaných znečišťujících látek v r. 2005. Zvlášť jsou uvedeny mapy bez ozonu (AOT40), protože překročení cílového limitu přízemního ozonu je téměř po celé ploše území ČR.

K překročení imisního limitu, resp. cílového imisného limitu některé ze sledovaných látek (kromě přízemního ozonu) došlo na 27 % plochy České republiky, nejvyšší podíl na překročení má znečištění venkovního ovzduší částicemi PM10, kde v případě 24h průměrné koncentrace došlo k překročení imisního limitu na 35 % plochy území.

B1.3 Provoz smogových varovných a regulačních systémů a meteorologické podmínky v r. 2005

V souvislosti s vydáním nového zákona o ovzduší vstoupila 31. 12. 2002 v platnost vyhláška MŽP ČR č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti. Tato vyhláška upravuje fungování smogových výstražných regulačních systémů.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Tab. B1.3.1 Průměrné měsíční teploty a odchylky od dlouhodobého normálu v r. 2005

Měsíce leden a únor 2005 byly z hlediska teplot výrazně rozdílné. Zatímco v lednu byla průměrná měsíční teplota v České republice –0,4 °C s odchylkou od normálu +2,4 °C, v únoru byla průměrná měsíční teplota –3,7 °C s odchylkou –2,6 °C. Měsíce listopad a prosinec 2005 byly z dlouhodobého hlediska teplotně vyrovnané, listopad s průměrnou měsíční teplotou 2,1 °C a odchylkou od normálu –0,4 °C a prosinec s průměrnou měsíční teplotou –1,1 °C a odchylkou od normálu –0,4 °C. Srážkově byly leden a únor 2005 výrazně nadnormální s měsíčními úhrny 69 a 64 mm, což představuje 165 a 170 % dlouhodobého normálu. Měsíce listopad a prosinec 2005 byly srážkově výrazně rozdílné. Zatímco v listopadu 2005 byl srážkový měsíční úhrn 33 mm, což je 67 % dlouhodobého normálu, v prosinci 2005 byl srážkový měsíční úhrn 70 mm, což je 152 % dlouhodobého normálu.

Anticyklonální situace se v období leden–únor a listopad–prosinec 2005 vyskytovaly v 23 % případů a jejich četnost pro uvedené měsíce byla vcelku rovnoměrná a pohybovala se mezi 6–9 případy měsíčně. Příčinou extrémně vysokých teplot v první polovině měsíce ledna 2005 byla výrazná zonální cirkulace v ovzduší, související s hřebenem vysokého tlaku, jenž po větší část ledna a února zasahoval nad střední Evropu. Naše území tak bylo pod vlivem teplých sektorů cyklon a jižních okrajů frontálních poruch, které se po severním okraji zmíněného hřebenu přesunovaly k východu. Maximální denní teplota dne 8. 1. 2005 na stanici Praha-Libuš vystoupila na 14,0 °C a byla 12,9 °C nad dlouholetým průměrem. Chladnější období se vyskytlo v období mezi 23. 1.–30. 1. 2005, kdy 27. 1. 2005 minimální teplota na stanici Praha-Libuš poklesla na –8,7 °C a mezi 4. 2.–9. 2. 2005, kdy 7. 2. 2005 minimální teplota poklesla na –12,7 °C.

Tab. B1.3.2 Rozdělení počtu dní se signály smogových varovných a regulačních systémů, 1994–2005

Přestože meteorologické situace, kdy byly zaznamenány nepříznivé rozptylové podmínky, potenciálně podmiňovaly zvyšování koncentrací znečišťujících látek, ke vzniku smogové situace a k vyhlášení žádných signálů nedošlo. V únoru 2005 byly na třech lokalitách zaznamenány po dobu 3–4 hodin koncentrace oxidu siřičitého vyšší než 250 µg.m–3: na stanici Ostrava-Zábřeh s maximální hodnotou 615 µg.m–3, Krupka 349 µg.m–3 a Komáří Vížka 458 µg.m–3. Na stanici Praha-Legerova v měsících leden a únor 2005 v sedmi dnech po dobu 3–7 hodin byly naměřeny koncentrace oxidu dusičitého nad 250 µg.m–3 s nejvyšší hodnotou 349 µg.m–3. K ojedinělým překročením docházelo převážně jen na jedné stanici, koncentrace znečišťujících látek v krátkém čase vždy poklesly a tím podmínky pro vyhlášení signálů SVRS nebyly splněny. Změny hodinových průměrů koncentrace oxidu dusičitého na monitorovací stanici Legerova v období od 1. 1. 2005 do 28. 2. 2005 jsou znázorněny na obr. B1.3.1.

Z hlediska maximálních denních teplot na stanici Praha-Libuš bylo teplé období roku od 1. 4. do 30. 9. 2005 mírně nadnormální s odchylkou od normálu +1,1 °C, ale výrazně teplotně rozkolísané. Teplotní odchylky od normálu se pohybovaly v intervalu od +12,6 °C do –11,3 °C, s největší četností v první části sledovaného období. Teploty vystoupily nad 30 °C v 9 dnech a nejvyšší hodnota 36,5 °C byla naměřena dne 29. 7. 2005 (obr. B1.3.2).

Z hlediska výskytu zvýšených koncentrací lze konstatovat, že povětrnostní podmínky pro vznik troposférického ozonu nebyly sice významně příznivé, přesto se vyskytly ve dvou dnech koncentrace přesahující hodnotu 200 µg.m–3. Koncentrace převyšující zvláštní imisní limit pro troposférický ozon 180 µg.m–3 byly za období od 1. 4. do 15. 9. 2005 naměřeny celkem v sedmi dnech: 28.–30. 5. 2005, 25. 6. 2005, 15. 7. 2005 a 28.–29. 7. 2005. Ve třech dnech byl překročen zvláštní imisní limit pouze na jedné stanici, ve dvou dnech na dvou stanicích, v jednom dni na třech a sedmi stanicích. Celková doba překročení zvláštního imisního limitu pro troposférický ozon v průběhu dne činila ve třinácti případech 1–3 hodiny, ve dvou případech 4 hodiny a v jednom případě 7 hodin. Nepřerušená doba překročení zvláštního imisního limitu v trvání čtyř hodin a déle byla zaznamenána celkem ve dvou případech: 29. 5. 2005 na stanici Praha-Libuš v délce trvání 4 hodiny a s maximální hodnotou 214 µg.m–3, 29. 7. 2005 na stanici Rudolice v Horách s délkou 7 hodin a s maximální hodnotou 235 µg.m–3. Pro tyto poslední dva případy je uveden podrobnější popis meteorologických podmínek a změn koncentrací přízemního ozonu.

Dne 28. 5. 2005 se střed tlakové výše 1020 hPa nacházel nad Ukrajinou, příští den nad Slovenskem a střed tlakové níže 1000 hPa nad Irskem, další den nad západní Evropou. Mezi těmito útvary proudil nad naše území od jihu teplý vzduch. V obou dnech, 28. i 29. 5. 2005, převládalo v ČR převážně jasno, maximální odpolední teploty vystoupily 28. 5. 2005 na 28–32 °C, následující den na 29–34 °C. Vítr o rychlosti do 4 m.s–1 vanul na počátku z jihovýchodních, později přechodně i ze severních směrů. Dne 30. 5. 2005 přecházela v poledních hodinách přes Čechy, odpoledne a v noci přes Moravu a Slezsko studená fronta, doprovázená v západních Čechách slabými, nad ostatním územím mírnými až silnými přeháňkami, ve kterých spadlo místy až 39 mm srážek. Před studenou frontou vanul slabý vítr jižních směrů, za frontou mírný vítr severozápadních směrů. Za studenou frontou se výrazně ochladilo a 31. 5. 2005 se odpolední maximální teploty pohybovaly pouze v rozmezí 15–19 °C.

Obr. B1.3.2 Průběh maximálních denních teplot vzduchu, jejich normálu a denních úhrnů srážek na stanici Praha-Libuš a výskyt koncentrací ozonu nad 180 µg.m–3 na území ČR, 1. 4. 2005–30. 9. 2005

Od 25. 5. 2005 se postupně koncentrace troposférického ozonu zvyšovaly z počáteční hodnoty kolem 120 µg.m–3 a dne 28. 5. 2005 v Kladně dosáhly 187 µg.m–3 a 29. 5. 2005 v Praze-Libuši 214 µg.m–3. Na Libuši byl překročen zvláštní imisní limit nepřetržitě po dobu 4 hodin v době od 13.00 do 17.00 LSEČ. Následující den koncentrace ozonu poklesly na 150–165 µg.m–3, pouze na stanici Litoměřice a Mikulov-Sedlec krátkodobě přesáhly hodnotu 180 µg.m–3.

Dne 28. 7. 2005 řídily proudění nad střední Evropou tlaková výše 1020 hPa se středem nad Černým mořem a tlaková níže 1005 hPa nad Biskajským zálivem. Mezi těmito útvary proudil nad naše území teplý vzduch. V dalších dvou následujících dnech se nad východní Evropou udržovala nevýrazná oblast vyššího tlaku vzduchu a tlaková níže postoupila přes jižní Anglii až nad Dánsko. V jejím týlu postupovala k východu studená fronta, před kterou dne 29. 7. vrcholil příliv velmi teplého vzduchu od jihu. Ve večerních hodinách přešla studená fronta přes Čechy a následující den přes Moravu a Slezsko. Dne 28. 7. 2005 bylo převážně skoro jasno s maximálními teplotami 31–36 °C, srážky se vyskytly ojediněle do 0,7 mm, následující den vystoupily teploty v Čechách na 33–37 °C, na Moravě 32–36 °C. V nočních hodinách se na studené frontě vyskytly srážky, v západních Čechách do 26 mm, jinde v Čechách 2–11 mm, na severní Moravě do 1 mm. Dne 30. 7. 2005 za studenou frontou bylo oblačno s přeháňkami a denní teploty dosáhly 26–30 °C, na východní Moravě místy ještě 34 °C.

Od 27. 7. 2005 se koncentrace troposférického ozonu rychle zvyšovaly z hodnoty kolem 115 µg.m–3 až na 235 µg.m–3 dne 29. 7. 2005 na stanici Rudolice v Horách. V uvedený den byl překročen zvláštní imisní limit 180 µg.m–3 úhrnem na sedmi stanicích v severních Čechách, z toho na stanici Tušimice celkem po dobu 4 hodin, nikoli však nepřetržitě. Nepřetržité období překročení zvláštního imisního limitu v trvání 7 hodin bylo zaznamenáno na stanici Rudolice v Horách v době od 12–18 hodin LSEČ (obr. B1.3.3). Následující den koncentrace ozonu v Čechách poklesly na 110–130 µg.m–3, na Moravě na 130–150 µg.m–3.

V rámci smogového a varovného regulačního systému byla využita možnost vydat informaci pro veřejnost v případě, že byl předpovězen vznik smogové situace. Informace s platností pro celé území ČR byla vydána na dny 28.–29. 7. 2005 a 1.–2. 9. 2005. V prvním případě se prognóza vyplnila a smogová situace nastala, v druhém případě maximální koncentrace dosáhly pouze 167 µg.m–3 a k překročení zvláštního imisního limitu nedošlo.

Časový předstih při vydání informace pro veřejnost, který se získá využitím ustanovení regulačního řádu o možnosti vydat ji už v případě predikované smogové situace, bez čekání na překročení imisního limitu, vyvažuje nevyhnutelné riziko „falešného poplachu“. Preferování tohoto přístupu je navíc umožněno skutečností, že na vydání této informace nenavazují žádná organizačně náročná opatření s ekonomickými dopady.

Tab. B1.3.3 Počty hodin překročení zvláštního imisního limitu pro ozon (180 µg.m–3) za rok na vybraných stanicích AIM, 1994–2005
Obr. B1.3.1 Průměrné hodinové koncentrace NO2 na stanici Praha 2-Legerova, 1. 1. 2005–28. 2. 2005
Obr. B1.3.3 Plošné rozložení maximálních hodinových koncentrací troposférického ozonu na území ČR, 29. 7. 2005

Souhrnný tabelární přehled Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech 1997–2005 je včetně podrobných denních údajů také dostupný na internetových stránkách ČHMÚ: URL: http://www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html.

STATE AND TRENDS OF ENVIRONMENTAL COMPONENTS

B1 - AIR


In the sphere of air protection, an entire system of instruments has been created primarily for the purpose of the information base for the pertinent decision-making processes, and is being further developed for objective monitoring and evaluation of the state and trends in air quality within the territory of the Czech Republic:

  • recording and monitoring the amounts of emissions from air pollution sources,
  • the air pollution monitoring network,
  • the network for monitoring atmospheric deposition,
  • means for collecting, storing and verifying of air pollution, emission and deposition data: emission registers and technical data about operating of sources, air pollution and deposition bases integrated in the Air Quality Information System (ISKO – AQIS).

The determinating legislative framework providing listed components of air protection information support is Act No. 86/2002 Coll, in the valid version, concerning protection of the air, including implementary measures, which took effect on June 1, 2002, and Government Order No. 350/202 Coll., in the latest version, setting forth limit values and procedures of monitoring, assessment, evaluation and management of air quality.

B1.1 Emission Conditions

The national emission balance is based on the Register of Emissions and Air Pollution Sources (REZZO – REAPS) kept systematically since 1980 and operated from 1993, including archived data since 1980, by the Czech Hydrometeorological Institute (ČHMÚ – CHMI). In 2005, air pollution sources were recorded in REAPS in accordance with valid legislation, as amended, in these categories – very large, large, medium-sized, small and mobile sources. The individual REAPS systems differ not only in their type and number of sources, but especially in the means of collecting and obtaining data. The updating of annual emission data for point-monitored sources (very large, large and medium-sized sources) was carried out on the basis of information from the summary operational inventory submitted by operators of large and very large sources to the Czech Environmental Inspection (CEI) and by operators of medium-sized sources to the municipal authorities of muncipalities with extended competencies. Updating of planar and linear monitored sources (small and mobile sources) is carried out on the basis of comparative annual trends in the pertinent social-economic indicators.

Notes on Tables and Figures:

Tab. B1.1.1 to Tab. B1.1.3 Overall emissions of principal air pollutants, contributions of the individual regions to emissions and specific emissions

In the framework of the emission part of ISKO, provision is made for storage of annual reported and calculated emission information and related technical data from about 3500 very large and large air pollution sources (REZZO 1) and more than 29 000 medium-sized sources (REZZO 2), information on the fuel composition of small sources at the level of individual municipalities and municipal wards (REZZO 3) and information on emissions from mobile sources (REZZO 4). Information on emission balances can be found on the web site http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html.

Only information reported by the operators of sources is employed to prepare emission balances for the main pollutants from very large, large and medium-sized sources. The method of processing data from the Census of people, buildings and apartments (SLBD), yielding data on the consumption of the basic kinds of fuels burned in households, is employed for the emission balance of small combustion sources (heating apartments). These data are updated annually in cooperation with regional suppliers of fuel and energy. The overall balance of small sources does not include data on emissions from small workplaces, recorded by or paying fees to municipal and city authorities. The VOC emission balance from sources, the emission balance of NH3 from breeding farm animals and the emission balances of other pollutants are determined by a combined method encompassing processing of reported information together with calculation of emissions employing emission factors and reported operational or statistical data (e.g. consumption of fuel, production, numbers of farm animals). The employees of CDV Brno perform calculation of the emission balance for mobile sources for transport of persons and transport of goods according to the methodology of determining pollutant emissions from transport; emissions from other mobile sources (agricultural, forestry and construction machinery, army vehicles, etc.) are calculated using data on consumption of automotive fuels and emission factors.

In processing the data for 2005 using the method of determining the consumption of automotive fuels and emissions of mobile sources classified under city transport, the consumption of diesel fuel was newly divided between means of transport and other off-road mobile sources. The outputs of the up-dated balance of consumption of automotive fuels are related to the substantial reduction in emissions from agricultural and forestry machinery and other off-road vehicles (e.g. construction machinery). In connection with these changes, emissions were recalculated back to 2002.

Specific emissions are emissions of pollutants over a certain period of time, corresponding to a unit area of the territory. The specific emissions for 2005 include the above changes in data on emissions from mobile sources. Recalculation back to 2000 was not performed.

Tab. B1.1.3 Emissions of carbon dioxide and other gases contributing to climate change, 1990–2004
Tab. B1.1.4 Emissions of gases contributing to climate change structured by sectors, 1990–2004

Emissions of carbon dioxide (CO2) and other greenhouse gases (CH4, N2O, HFC, PFC, and SF6) are monitored under the UN Framework Convention on Climate Change including its Kyoto Protocol and by the Decision of the European Parliament and of the Council 280/2004/EC. Emission values are determined according to the prescribed IPCC methodology (Intergovernmental Panel on Climate Change). This methodology is described in references (Revised 1996 IPCC Guidelines, 1997; Good Practice Guidance, 2000 and Good Practice Guidance for LULUCF, 2003). It is based mainly on official statistical data from different sectors of the national economy. The individual methods are classified in three tiers (levels of accuracy), where more sophisticated methods in higher tiers require better knowledge of the relevant sources and sinks, including the determination of nationally specific information. Due to development of the methodology and rigorous application of QA/QC procedures, earlier results are sometimes revised and recalculated where required, and consequently there may be minor differences in the regularly reported data. Since 2006, a National Inventory System (NIS) has been implemented to ensure that compilation of the GHG inventory is in accordance with the requirements of the Kyoto Protocol and with the above-mentioned Decision of the National Inventory System (NIS) and fixed structure of the participating institutions (CDV, COŽP, IFER, KONEKO) with clearly allocated competence and responsibilities. The Ministry of the Environment appointed CHMI to manage and coordinate this system. More detailed information on GHG emissions can be found in the reference list below (NIR, 2006) or on the URL web site: http://www.chmi.cz/cc/.

B1.2 Air Quality in CR in 2005

Evaluation of ambient air quality is based on the monitoring of levels of pollutants in the ground-level layer of the atmosphere in a network of measuring stations. Assessment of levels of air pollution is primarily based on comparison of measured levels of air pollution and the pertinent limit values and target values. In 2002, the new Clean air Act came into force (Act. No. 86/2002 Coll), together with Government Order No. 350/2002 Coll., setting forth limit values and procedures of monitoring, assessment, evaluation and management of air quality, which are accord with the requirements of the European Union Directives on ambient air quality. The limit values and margins of tolerance, target values and long-term objectives are set by Government order No. 350/2002 Coll., as amended, for the following pollutants:

1. sulphur dioxide
2. suspended particulate matter, PM10
3. nitrogen dioxide and nitrogen oxides
4. carbon monoxide
5. benzene
6. ground-level ozone
7. lead
8. cadmium
9. arsenic
10. nickel
11. polycyclic aromatic hydrocarbons expressed as benzo(a)pyrene

Substances of group 1–5 consist mainly of basic pollutants, mostly primary pollutants for which the pollution limit values were adopted in the national legislation from the first and second daughter Directives (99/30/EC and 2000/69/EC). The national legislation adopted the target value for ground-level ozone, which is a secondary pollutant (see below), from the third daughter Directive 2002/3/EC. For substances in group 7–12 (heavy metals and benzo(a)pyrene as an indicator of polycyclic hydrocarbons, with the exception of lead) was issued the new European Parliament and Council Directive 2004/107/EC, which will be incorporated into the Czech legislation until the end of 2006. Tab. B.1.2.1 gives the limit value levels and margins of tolerance for selected pollutants taken from the above Government Order No. 350/2002 Sb.

Notes for Tables and Figures:

Air pollution limit value: the highest permissible level of air pollution expressed in mass units per unit volume at normal temperature and pressure.

Target air pollution limit value: concentration of pollutant in the ambient air determined for the purpose of elimination, prevention or reduction of the detrimental effects on human health and on the environment as a whole, which must be achieved, if possible, within the set period.

Long-term air pollution target: for ozone: a level of air pollution by tropospheric ozone below which, on the basis of the present state of scientific knowledge, it is possible to exclude a direct detrimental effect on the health of humans and animals and on the environment.

Suspended particulate matter: particles of atmospheric aerosol that, as a consequence of a negligible precipitation rate, remain suspended in the atmosphere for a long period of time.

PM10: suspended particulates in the PM10 fraction are particles that pass through a size-selective entrance filter exhibiting an exclusion efficiency of 50 % for an aerodynamic diameter of 10 µm.

PM2.5: fine suspended particles of the PM2.5 fraction are particles that pass through a size-selective input filter with a separation efficiency of 50 % for an aerodynamic diameter of 2.5 µm.

Tab. B1.2.1 Limit values and margins of tolerance, deposition limits, target pollution limit levels and long-term pollution level targets for 2005 pursuant to Government Order No. 350/2002 Coll., as amended by Government Order No. 60/2004 Coll. and Government Order No. 429/2005 Coll., setting forth limit values and procedures of monitoring, assessment, evaluation and management of air duality

Air Quality Monitoring Network

Tab. B1.2.2 to Tab. B1.2.6 Numbers of stations measuring air pollution according to organization, quantity measured and measuring method in 2005
Fig. B1.2.1 Important station networks for monitoring the ambient air quality, 2005

The numbers of stations (measuring programs) were calculated on the basis of data actually received from the stations for the ISKO (AQIS) air pollution database in the given year. Updating of the registration of stations, including updating of the kind of measurement at registered stations, is carried out on the basis of data from the registration cards, which are regularly reviewed annually by the network administrators. During 2005 the reorganization of the measuring network of the Czech Hydrometeorological Institute was completed, as was the registration of the measuring programs in the Air Quality Information System databases.

Usually only one type of measuring station is installed at a measuring site (one measuring program). However, several CHMI measuring sites have several types of stations installed (e.g. Libuš, Košetice, Bílý Kříž, etc.). At these sites, in addition to stations of the AIM (automated air pollution monitoring) type, manual stations and stations for monitoring heavy metals in suspended particulate matter and possibly other stations are also installed.

AIM stations are designed as uniform, air-conditioned containers with modular instrumentation. The majority of AIM stations monitor sulphur dioxide, nitrogen oxide, nitrogen dioxide, the sum of nitrogen oxides, NOx, and suspended particulate matter. Since 1995, most AIM stations have installed PM10 heads for measuring the respirable particulate matter fraction. At selected sites, measurements are made of ground-level ozone, carbon monoxide and aromatic hydrocarbons (mainly benzene, toluene, o-, m- and p-xylene (BTX)) and also some meteorological quantities (wind speed and direction, pressure and temperature). Continuous measuring methods, used at AIM stations, are based on selective physicochemical principles, permitting monitoring of pollutants directly in the gaseous phase (the UV fluorescence method for SO2, the chemiluminescence method for measuring nitrogen oxides, measuring the absorbance of UV radiation for monitoring O3, measuring CO by infrared correlation spectrometry and measurements of concentrations of aromatic hydrocarbons by continuous analyzers based on gas chromatography with flame ionisation detection). Continuous analyzers, installed in measuring networks, have a regular automatic check of calibration and verification of the stability of the measuring range and zero.

An hourly measuring interval has been introduced at stations with continuous measurement methods, especially at AIM stations. The measuring interval typically equals 24 hours, or once every 2 days for 24 hours at stations with manual, predominantly aspiration photometric measurement methods. Stations of the manually operated network primarily monitor sulphur dioxide by the aspiration colorimetric West-Gaeke method. At the manually operated stations, suspended particulate matter is measured gravimetrically and the concentration of nitrogen oxides is determined primarily by the modified Saltzman aspiration colorimetric method.

The database for graphic and tabular presentation of the trends in air pollution and its territorial distribution in CR consists in verified data from the AQIS air pollution database. The air pollution base contains data filed since 1970. Data are transferred to the air pollution database as verified data, usually in monthly cycles. The contractor is responsible for the correctness of data transferred to the AQIS air pollution database.

Air Quality in Relation to Protection of the Health of the Population

Fig. B1.2.2 to B1.2.5 Variations in the pollution characteristics for the basic pollutants pursuant to the requirements of the Government Order No. 350/2002 Coll. for protection of human health, 1992–2005
Tab. B1.2.7–B1.2.15 Stations with the highest levels of air pollution and designation of any exceeding of the limit values, or limit values including margins of tolerance for the basic pollutants according to Government Order No. 350/2002 Coll., on protection of human health

PM10 air pollution levels

Tab. B1.2.9 Stations with the highest numbers of exceedances of the 24-hour limit value of PM10 in 2005
Tab. B1.2.10 Stations with the highest annual average PM10 air pollution levels in 2005

Air pollution caused by suspended PM10 remains one of the main problems in providing for air quality according to legislative requirements and deadlines.

Similar to previous years, the Ostrava region recorded the highest values for pollution by the PM10 fraction. Of a total of 137 locations in the Czech Republic where the PM10 fraction of suspended particles is measured, the 24-hour air pollution limit value for the PM10 fraction of suspended particles (50 µg.m–3 max. 35´ p.a.) was exceeded at 93 stations (68 % of stations). The annual air pollution limit value for PM10 (40 µg.m–3) was exceeded at 31 stations.

Compared to 2004, there was an increase in the number of stations that recorded exceeding of the pollution limit value for both these pollution characteristics for the PM10 fraction. However, it cannot be excluded that the concentrations of this parameter could also have been exceeded in cities where PM10 is not measured.

Ground-level ozone

Tab. B1.2.15 Stations with highest maximum daily eight-hour running average ozone values in 2005

Ground-level ozone (tropospheric ozone) is formed in the ground-level layers of the atmosphere under the influence of solar radiation through a complicated set of chemical reactions, especially between nitrogen oxides (nitrogen dioxide), volatile organic compounds (especially hydrocarbons) and other components of the atmosphere. Ground-level ozone is considered to be a secondary pollutant because it is not primarily emitted at a significant level from anthropogenic air-pollution sources.

In 2005, ozone was measured at 72 localities, of which the target air pollution limit value for human health was exceeded over the 2003–2005 three-year period (or less). The highest values were measured in the mountain areas. Situation remains the same as in 2004.

Heavy Metals

Fig. B1.2.7 to Fig. B1.2.9 Courses of annual average concentrations of heavy metals in the air at selected stations, 1992–2005
Tab. B1.2.16–B1.2.19 Stations with the maximum annual concentrations of heavy metals with designation of any exceeding of the pollution level or target limits according to Government Order No. 350/2002 Coll., on protection of human health

The content of heavy metals in PM10 within the territory of CR is monitored at a relatively large number of stations. In addition to data from the stations of the Czech Hydrometeorological Institute (25 stations in 2005), with the systematic transfer of data on the monitoring of heavy metals in the air, including information on the pertinent stations and measuring methods to the country-wide air pollution database of the AQIS system, was significantly extended in 1997 to include the large number of stations of Health Institutes (44 stations in 2005).

The methods of sampling the PM10 fraction of suspended particulate matter and the analytical procedures for determining the contents of the given elements in the particulate matter are based on similar methodical procedures. Until 1996, the content of heavy metals in the air was determined at CHMI primarily by analysis using the atomic absorption spectrometric technique (AAS) with samples taken (usually weekly) on membrane filters with subsequent mineralization using nitric acid. This method continues to be used at Health Institute stations. At several stations, following mineralization of the samples of suspended particulate matter, heavy metals are also determined by the polarographic method and the induction coupled plasma atomic emission spectrometric (ICP-AES) method. Since 1997 at CHMI, the concentrations of heavy metals in suspended particulate matter have also been determined by nondestructive X-ray fluorescence (XRF) analysis with sampling on teflon filters. In recent years have been analysis carried out by the induction coupled plasma mass spectrometric (ICP-MS) method with collection of large samples on glass filters. The Health Institute also uses this method for certain determinations.

The target limits for cadmium and arsenic were exceeded in 2005 at the Tanvald location. Exceeding of the target limit was not recorded at any location for lead and nickel.

Polycyclic Aromatic Hydrocarbons

Tab. B1.2.20 Stations with highest annual average concentrations of benzo(a)pyrene in 2005

Further toxicologically important substances include polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH). The cause of their occurrence in the air, as with other polyaromatic hydrocarbons, of which benzo(a)pyrene is the main representative, is the incomplete combustion of fossil fuel in stationary or mobile sources, and also certain technologies such as the production of coke and iron. Stationary sources are mostly home furnaces. The average annual concentration of benzo(a)pyrene, the main PAH, exceeded a level of 1 ng.m–3 at most stations; this value was specified as the target air pollution limit value in the Government Order No. 350/2002 Coll. Life-long exposure to benzo(a)pyrene concentration of 1 ng.m–3 has been stated by WHO as a risk of lung cancer corresponding to 8.7 cases per 100 000 persons.

Benzo(a)pyrene was monitored at 26 stations in 2005, of which the target air pollution limit value was exceeded at 22 stations (85 %). The highest benzo(a)pyrene level was measured in Ostrava (Ostrava-Přívoz, Health Institute, 9.2 ng.m–3). The Ostrava region seems to be the region with the highest pollution by benzo(a)pyrene.

It should be pointed out that local sources (burning in households) could lead to increased or above-limit concentrations of BaP in municipalities where measurements are not performed.

Air Quality in Relation to Protection of Vegetation and Ecosystems

In addition to the limit values for protection of human health, the Government Order also introduced values for protection of vegetation and ecosystems, in accordance with the relevant EU Directives.

Fig. B1.2.11 to B1.2.14 Variation in air pollution characteristics relevant from the standpoint of protection of vegatation and ecosystems, including AOT40, in 1996–2005 at selected stations
Tab. B1.2.23–B1.2.26 Stations with highest values of the air pollution characteristics at rural stations, pursuant to Government Order No. 350/2002 Coll. in 2005

Tab. B1.2.25 Stations with the highest AOT40 values of ozone at rural and suburban stations, average 2000–2005

AOT40: the cumulative exposure to ozone AOT40 is calculated as the sum of the differences between the hourly ozone concentration and the threshold level of 80 µg.m–3 (= 40 ppb) for each hour in which this threshold value was exceeded. According to the requirements of Directive 2002/3/EC, AOT40 is calculated for the period of three months from May to July, measured each day between 8:00 and 20:00 CET (= 7:00 to 19:00 UTC).

Over a five-year period (2001–2005), the target air pollution limit values for AOT40 were exceeded in 11 of 12 locations in measurements in areas designated for monitoring ecosystems and vegetation.

Defined areas with deteriorated air quality

Fig. B1.2.15 – B1.2.18 depict areas of CR where the air pollution limit value or target air limit value was exceeded, together with the margins of tolerance, where appropriate, for some monitored pollutants in 2005. Maps for ozone (AOT40) are given separately as the target limit for ground-level ozone is exceeded over practically the whole area of the CR.

The air pollution limit value or target air pollution limit value for some of the monitored substances (except ground-level ozone) was exceeded in 27 % of the area of the Czech Republic; PM10 particles make the greatest contribution to exceeding the limits in the ambient air, where the air pollution limit value was exceeded in 35 % of the area of the country for 24h average concentration values.

B1.3 Operation of Smog Regulation and Warning Systems and Meteorological Conditions in 2005

In connection with the issuing of the new Clean Air Act of ME Decree No. 553/2002 Coll., on the values of the alert treshold air pollution limit values, central regulations and means of operation thereof, including a list of stationary sources subject to regulation, principles for preparation and operation of regional and local regulations and the extent and manner of providing public access to information on the level of air pollution. This Decree modifies the functioning of smog warning regulation systems.

Notes for Tables and Figures:

Tab. B1.3.1 Average monthly temperatures and deviations from the long-term normal temperatures in 2005

The months of January and February 2005 were significantly different from the perspective of temperatures. While the average temperature in the Czech Republic in January was –0.4 °C with a deviation from the norm of +2.4 °C, the average temperature in February was –3.7 °C with a deviation of –2.6 °C. The months of November and December temperatures were balanced from the long-term point of view: November had an average temperature of 2.1 °C with a deviation from the norm of –0.4 °C, and December had an average temperature of –1.1 °C with a deviation from the norm of –0.4 °C. Precipitation in January and February of 2005 was substantially above average, with monthly totals of 69 and 64 mm, corresponding to 165 % and 170 % of the long-term average values, resp. The months of November and December had very different precipitation. While the total monthly precipitation in November equalled 33 mm, which is 67 % of the long-term average, the monthly total in December was 70 mm, which is 152 % of the long-term average.

Anti-cyclone situations occurred in the January–February and November–December periods in 23 % of cases and their frequency was more or less balanced in these months, from 6 to 9 cases per month. The extremely high temperatures in the first half of January were caused by the highly zonal air circulation, connected with a high-pressure ridge, which lay over Central Europe during most of January and February. Thus, the territory of the Czech Republic was under the influence of the warm sectors of the cyclone and the southern edges of frontal disturbances that moved along the northern edge of this ridge to the east. The maximum daytime temperature on January 8, 2005 at the Prague-Libuš station increased to 14.0 °C, which was 12.9 °C above the long-term average. A colder period occurred between January 23 and January 30, 2005, when the minimum temperature at the Prague-Libuš station decreased to –8.7 °C on January 27, and between February 4 and February 9, 2005, when the temperature decreased to –12.7 °C on February 7, 2005.

Tab. B1.3.2 Number of days with Smog Regulation and Warning System signals, 1994–2005

Although the meteorological conditions when unfavourable dispersion conditions were recorded could potentially lead to an increase in pollutant concentrations, no smog situation occurred and no signals were announced. A sulphur dioxide concentration above 250 µg.m–3 was recorded at three locations for a period of 3–4 hours in February 2005: at the stations Ostrava-Zábřeh, with a maximum value of 615 µg.m–3, Krupka – 349 µg.m–3 and Komáří Vížka – 458 µg.m–3. Nitrogen dioxide concentrations above 250 µg.m–3 were measured at the Prague-Legerova station in January and February 2005 over a period of 3–7 hours, with a maximum value of 349 µg.m–3. Occasional exceeding of the limit occurred only at a single station and the pollutant concentrations always decreased in a short time, so that the conditions for the announcing of a SRWS signal were not met. The variations in the values in the average concentrations of nitrogen dioxide at the Legerova monitoring station are depicted in Fig. B1.3.1.

From the standpoint of the maximum daytime temperatures at the Prague-Libuš station, the warm season of the year from April 1 to September 30, 2005 had slightly above-normal temperatures, with a deviation from normal of +1.1 °C, but the temperature fluctuated considerably. Temperature deviations from normal varied in the interval of +12.6 °C to –11.3 °C, with the greatest frequency in the first half of the monitored period. The temperature increased above 30 °C on 9 days, and the highest temperature value of 36.5 °C was measured on July 29. 2005 (Fig. B1.3.2).

From the standpoint of the occurrence of increased pollutant concentrations, it can be stated that the weather conditions were not particularly favourable for the occurrence of ground-level ozone; nonetheless, concentrations exceeding 200 µg.m–3 occurred on two days. Concentrations exceeding the value of the alert treshold air pollution limit value for ground-level ozone of 180 µg.m–3 were measured in the April 1 to September 15 period on a total of 7 days: May 28–30, 2005, June 25, 2005, July 15, 2005 and July 28–29, 2005. The alert treshold air pollution limit value was exceeded on three days at only one station, on two days at two stations and on one day at three and seven stations. The total time of exceeding the alert treshold air pollution limit value for ground-level ozone during the day was one to three hours in 13 cases, four hours in two cases and seven hours in one case. A continuous period of exceeding the alert treshold air pollution limit value of four hours or more was recorded in a total of two cases: On May 29, 2005 at the Prague-Libuš station for a period of four hours with a maximum value of 214 µg.m–3 and on July 29, 2005 at the Rudolice v Horách station over a period of seven hours with a maximum value of a 235 µg.m–3. A detailed description of the meteorological conditions and changes in the ground-level ozone concentrations are given for the latter two cases.

On May 28, 2005, the centre of a 1020 hPa high pressure area was located over the Ukraine and, on the next day, moved to Slovakia, with the centre of a 1000 hPa low-pressure area over Ireland, which moved to Western Europe on the following day. Warm air flowed over the Czech Republic from the south between these two pressure systems. The skies were clear over the CR on both of these days, May 28 and 29, 2005 and maximum afternoon temperatures increased to 28–32 °C on May 28, 2005 and to 29–34 °C on the following day. Wind with a speed of up to 4 m.s–1 blew first from the south-east and later temporarily from the north. A cold front passed over Bohemia in the morning of May 30, 2005 and in the afternoon and at night across Moravia and Silesia, accompanied in Western Bohemia by light showers and over the rest of the country by mild to heavy showers, where up to 39 mm of precipitation fell at some places. A light southerly wind blew before the cold front and a light north-westerly wind behind the front. The air temperature decreased considerably behind the front and was between 15–19 °C on the afternoon of May 31, 2005.

Fig. B1.3.2 Course of maximum daily temperatures, their normal and daily total precipitation at Prague-Libuš station and the occurrence of ozone concentrations exceeding 180 µg.m–3 in the Czech Republic, 1. 4. 2005–30. 9. 2005

From May 25, 2005, the concentration of ground-level ozone gradually increased from initial values of about 120 µg.m–3 and attained values of 187 µg.m–3 on May 28, 2005 in Kladno and 214 µg.m–3 on May 29, 2005 in Prague-Libuš. The alert treshold air pollution limit value was exceeded at Prague-Libuš continuously for four hours from 13:00 to 17:00 Central European Summer Time. On the next day, the ozone concentration decreased to 150–165 µg.m–3 and exceeded a value of 180 µg.m–3 for short periods of time only at the stations Litoměřice and Mikulov-Sedlec.

On July 28, 2005, air flow over Central Europe was controlled by a 1010 hPa high-pressure zone centred over the Black Sea and a 1005 hPa low-pressure zone over the Bay of Biscay. Warm air flowed over the Czech Republic between these two pressure zones. A mild high-pressure area stayed over Central Europe for the next two days and the low-pressure zone moved across southern England and over Denmark. At its rear a cold front moved over Europe to the east. In front of the cold front the flow of very warm air from the south culminated on July 29, 2005. The cold front moved across Bohemia in the evening and across Moravia and Silesia on the following day. July 28, 2005 was mostly almost clear, with maximum temperatures of 31–36 °C and occasional showers to 0.7 mm; on the following day, temperatures increased to 33–37 °C in Bohemia and 32–36 °C in Moravia. Precipitation occurred along the cold front at night, to 26 mm in Western Bohemia, 2–11 mm elsewhere in Bohemia and 1 mm in Northern Moravia. On July 30, 2005, it was cloudy behind the cold front, with showers and daytime temperatures of 26–30 °C increasing in the east to 34 °C locally.

From July 27, 2005, the ground-level ozone concentration increased rapidly from values of about 115 µg.m–3 to up to 235 µg.m–3 on July 29, 2005 at the Rudolice v Horách station. The alert treshold air pollution limit value of 180 µg.m–3 was exceeded on this day at a total of seven stations in Northern Bohemia, of which for four hours at the Tušimice station, but not continuously. A continuous period of exceeding of the alert treshold air pollution limit value of seven hours was recorded at the Rudolice v Horách station between 12–18 hours CEST (Fig. B1.3.3). On the following day, the ozone concentration in Bohemia decreased to 110–130 µg.m–3 in Bohemia and 130–150 µg.m–3 in Moravia.

In the framework of the smog and warning system, the possibility of providing information to the public in case of forecasting of a smog situation was utilized. Information with validity for the whole country was issued on July 28–29, 2005 and September 1–2, 2005. In the first case, the forecast was fulfilled and a smog situation actually occurred. In the second case the maximum concentration attained a value of only 167 µg.m–3 and the alert treshold air pollution limit value was not exceeded.

The potential for issuing of a warning in time to the public, obtained using the provisions of the regulatory rules for issuing a warning in case of a forecast smog situation, without waiting for the pollution limit value to be exceeded, compensates the unavoidable risk of a “false warning”. Preference for this approach is facilitated by the fact that issuing of this information is not connected with any complicated organizational measures with economic consequences.

Tab. B1.3.3 Numbers of exceedances of the information alert threshold for ozone (180 µg.m–3) p.a. at selected AIM stations, 1994–2005
Fig. B1.3.1 Average hourly NO2 concentrations at the Prague 2-Legerova station: 1. 1. 2005–28. 2. 2005
Fig. B1.3.3 Spatial distribution of maximum hourly concentrations of tropospheric ozone in Czech territory, 29. 7. 2005

The Summary Tabular Survey of Air Pollution and Atmospheric Deposition in Data for 1997 to 2005, including detailed daily data, are also available on the CHMI web pages: URL: http://www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc.html.


B1.1  Emisní situace
          Emission Conditions

Tab. B1.1.1 Celkové emise hlavních znečišťujících látek podle kategorie zdrojů, 2000–2005
Total emissions of major pollutants by source category, 2000–2005

Rok
Year

Tuhé znečišťující částice1)
Solid Particulate Matter1)

SO2

NOx

CO

VOC2)

NH33)

t.rok–1
t.p.a.

% emisí
celkem
% total
emissions

t.rok–1
t.p.a.

% emisí
celkem
% total
emissions

t.rok–1
t.p.a.

% emisí
celkem
% total
emissions

t.rok–1
t.p.a.

% emisí
celkem
% total
emissions

t.rok–1
t.p.a.

% emisí
celkem
% total
emissions

t.rok–1
t.p.a.

% emisí
celkem
% total
emissions

  

kategorie zdrojů         REZZO 1         source category

2000

13 948

24,4

200 871

76,2

143 410

44,7

149 359

23,0

.

.

 

 

2001

14 299

26,6

193 395

77,1

145 314

43,8

152 479

23,5

.

.

 

 

2002

14 721

20,0

194 281

83,1

146 640

51,4

152 639

27,9

.

.

.

.

2003

14 924

19,6

187 661

81,9

144 007

50,3

160 670

28,5

19 868

9,9

.

.

2004

13 304

18,0

183 991

81,2

143 409

49,9

168 366

30,8

21 384

11,2

15 710

22,6

2005*

12 325

15,9

183 440

80,7

137 859

47,9

164 671

30,0

19 628

10,5

15 847

23,4

 

kategorie zdrojů         REZZO 2         source category

2000

6 879

12,0

8 310

3,2

5 179

1,6

12 350

1,9

.

.

 

 

2001

5 965

11,1

7 527

3,0

4 944

1,5

11 270

1,7

.

.

 

 

2002

5 592

7,6

6 183

2,6

4 865

1,7

9 078

1,7

.

.

.

.

2003

5 077

6,7

5 331

2,3

4 480

1,6

7 920

1,4

4 242

2,1

.

.

2004

4 877

6,6

5 060

2,2

4 127

1,4

6 670

1,2

4 177

2,2

14 566

20,9

2005*

4 767

6,2

5 025

2,2

4 757

1,7

5 721

1,0

3 347

1,8

11 978

17,7

 

kategorie zdrojů         REZZO 3         source category

2000

27 557

48,2

48 065

18,2

13 740

4,3

157 549

24,3

.

.

 

 

2001

23 819

44,2

43 077

17,2

13 280

4,0

151 732

23,4

.

.

 

 

2002

28 500

38,6

29 952

12,8

12 386

4,3

97 176

17,8

.

.

.

.

2003

30 844

40,6

32 566

14,2

13 619

4,8

104 467

18,5

115 686

57,7

.

.

2004

28 629

38,8

33 533

14,6

13 131

4,6

101 607

18,6

108 824

57,0

36 927

53,3

2005*

31 259

40,4

36 863

16,2

14 587

5,1

113 496

20,7

108 276

58,0

37 588

55,4

 

celkem za stacionární zdroje         REZZO 1–REZZO 3         total for stationary sources

2000

48 384

84,6

257 246

97,6

162 329

50,6

319 258

49,2

.

.

 

 

2001

44 083

81,9

243 999

97,3

163 538

49,3

315 482

48,6

.

.

 

 

2002

48 813

66,2

230 416

98,6

163 891

57,4

258 892

47,3

142 500

70,6

.

.

2003

50 844

66,9

225 557

98,5

162 106

56,6

273 057

48,4

139 796

69,8

.

.

2004

46 810

63,5

222 583

98,2

160 667

56,1

276 644

50,6

134 385

70,4

67 203

96,7

2005*

48 350

62,4

225 328

99,1

157 203

54,6

283 888

51,7

131 251

70,3

65 412

96,5

 

kategorie zdrojů         REZZO 4         source category

2000

8 798

15,4

6 518

2,4

158 173

49,4

329 173

50,8

.

.

 

 

2001

9 768

18,1

6 933

2,7

168 283

50,7

333 119

51,4

.

.

 

 

2002

24 970

33,8

3 386

1,4

121 438

42,6

288 183

52,7

59 399

29,4

.

.

2003

25 163

33,1

3 500

1,5

124 196

43,4

290 963

51,6

60 559

30,2

.

.

2004

26 931

36,5

3 988

1,8

125 790

43,9

270 128

49,4

56 596

29,6

2 324

3,3

2005*

29 097

37,6

1 949

0,9

130 757

45,4

265 562

48,3

55 574

29,7

2 395

3,5

 

celkem za         REZZO 1–REZZO 4         total for source category

2000

57 182

100,0

263 764

100,0

320 502

100,0

648 431

100,0

227 128

100,0

 

 

2001

53 851

100,0

250 932

100,0

331 821

100,0

648 601

100,0

220 000

100,0

 

 

2002

73 783

100,0

233 802

100,0

285 329

100,0

547 076

100,0

201 899

100,0

.

.

2003

76 007

100,0

229 057

100,0

286 302

100,0

564 020

100,0

200 355

100,0

82 300

100,0

2004

73 741

100,0

226 571

100,0

286 458

100,0

546 772

100,0

190 981

100,0

69 527

100,0

2005*

77 447

100,0

227 276

100,0

287 960

100,0

549 450

100,0

186 825

100,0

67 807

100,0

* předběžný údaj/Preliminary data

1) Podle mezinárodní metodiky vykazování emisí byly k emisím TZL z mobilních zdrojů připočteny poprvé v bilanci za r. 2002 také emise z otěrů pneumatik, brzd a povrchu vozovek ve výši přibližně 17 000 t. V dalším období bude zapotřebí doplnit rovněž emise TZL ze stavebních a zemědělských prací.
According to the international emission reporting method, emissions from abrasion of tires, brakes and the surfaces of roads, in an amount of approx. 17 thous. tons, were added to PM emissions from exhaust gases for the first time in the 2002 emission balance. In the next season will be necessary to add emissions of PM from construction and agricultural workings.

2) Emisní bilance VOC není prováděna pouze z podkladů REZZO 1–4, ale zahrnuje také bilanci emisí z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou sledovány v REZZO (venkovní použití, spotřeba v domácnostech). Z tohoto důvodu byly v minulých letech uváděny pouze součtové údaje. Údaje uvedené od r. 2003 představují odhad emisí jednotlivých kategorií zdrojů.
The VOC emission balance was not carried out only on the basis of REZZO 1–4 information, but also includes the emission balance for solvents and coating materials for sources not monitored in REZZO (outdoor use, consumption in households). For this reason, only summary information on total VOC emissions was given. Data given after 2003 are estimates of emissions for single source categories.

3) Výpočet emisí NH3 z chovu hospodářských zvířat je od r. 2003 prováděn s využitím nových emisních faktorů (nařízení vlády č. 353/2002 Sb.) a upravené metodiky zjišťování statistických údajů (zahrnující např. chovy králíků). Emise NH3 nevykazované zvláště velkými, velkými a středními zdroji (tj. menší chovy hospodářských zvířat a plošné emise z manipulací a aplikací hnojiv a exkrementů zvířat) jsou dopočítány pomocí statistických údajů a emisních faktorů a vykázány jako malé zdroje. Za r. 2003 byly poprvé vypočteny také emise NH3 z mobilních zdrojů.
The calculation of NH3 emissions from livestock operations has been performed since 2003 using new emission factors (Government Order 353/2002 Coll.) and modified methods for determining statistical data (including, for example, rabbit raising). NH3 emissions not recorded from very large, large, and medium sources (i.e. livestock operations and overall emissions from the handling and application of animal fertilizers) are calculated using statistical data and emission factors and are defined as small sources. In 2003 NH3 emissions from mobile sources were calculated for the first time.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.1.2 Měrné emise1) v jednotlivých krajích, 2000–2005
Specific emissions1) by region, 2000–2005

Kraj
Region

Rozloha km2
Area

Rok
Year

Měrné emise         Specific emissions

Tuhé částice2)
Solid Particu-
late
2) Matter

SO2

NOx

CO

t.rok–1.km–2
t.p.a.km2

t.rok–1.km–2
t.p.a.km2

t.rok–1.km–2
t.p.a.km2

t.rok–1.km–2
t.p.a.km2

Hl. m. Praha
Capital City
of Prague

496

2000

2,87

5,88

8,10

13,91

2001

2,78

6,06

8,26

14,21

2002

2,48

5,14

37,64

66,43

2003

4,91

5,15

38,96

70,24

2004

7,49

6,13

39,01

67,96

2005

7,43

5,40

32,40

61,74

Středočeský
Středočeský

11 014

2000

0,62

2,55

1,72

2,79

2001

0,60

2,65

1,71

2,81

2002

0,79

2,56

3,58

5,67

2003

1,02

2,43

3,68

5,97

2004

1,05

2,37

3,64

5,90

2005

1,05

2,43

3,16

5,81

Jihočeský
Jihočeský

10 056

2000

0,40

1,26

0,47

1,78

2001

0,35

1,24

0,48

1,72

2002

0,57

1,20

1,84

3,46

2003

0,75

1,18

1,86

3,58

2004

0,70

1,20

1,84

3,51

2005

0,71

1,17

1,52

3,33

Plzeňský
Plzeňský

7 561

2000

0,54

1,61

0,69

2,39

2001

0,44

1,74

0,67

2,14

2002

0,58

1,62

2,12

3,87

2003

0,81

1,58

2,17

4,05

2004

0,72

1,60

2,18

4,01

2005

0,77

1,66

1,90

3,79

Karlovarský
Karlovarský

3 314

2000

0,83

6,64

2,71

3,28

2001

0,76

6,56

2,60

2,93

2002

0,60

5,27

3,72

3,77

2003

0,78

4,88

3,92

3,55

2004

0,69

5,23

3,86

3,51

2005

0,70

5,04

3,28

3,35

Ústecký
Ústecký

5 335

2000

0,93

16,73

11,70

3,61

2001

0,93

13,73

11,48

3,97

2002

1,09

15,20

13,93

6,95

2003

1,28

13,68

14,13

7,18

2004

1,18

13,49

14,39

6,96

2005

1,21

13,64

13,26

6,32

Liberecký
Liberecký

3 163

2000

0,78

2,33

0,89

3,28

2001

0,65

2,03

0,84

3,37

2002

0,74

1,56

2,69

5,89

2003

0,97

1,48

2,68

6,14

2004

0,88

1,36

2,58

5,97

2005

0,88

1,36

2,20

5,76

Královéhradecký
Královéhradecký

4 758

2000

0,64

2,11

0,65

3,02

2001

0,55

2,00

0,68

2,95

2002

0,75

1,64

2,55

5,72

2003

0,97

1,86

2,82

6,08

2004

0,89

1,99

2,62

5,81

2005

0,93

1,84

2,19

5,62

Pardubický
Pardubický

4 518

2000

0,70

4,19

3,12

3,12

2001

0,70

4,66

3,19

3,05

2002

0,83

4,14

4,95

5,45

2003

1,04

4,80

5,33

5,70

2004

0,95

3,73

4,78

5,59

2005

0,97

3,65

4,08

5,31

Vysočina
Vysočina

6 925

2000

0,41

0,76

0,36

1,79

2001

0,36

0,78

0,40

1,75

2002

0,59

0,68

1,83

3,65

2003

0,79

0,66

1,92

3,84

2004

0,81

0,61

1,86

3,69

2005

0,87

0,59

1,59

3,55

Jihomoravský
Jihomoravský

7 066

2000

0,22

0,47

0,67

1,00

2001

0,22

0,52

0,71

1,17

2002

0,46

0,60

3,07

5,30

2003

0,70

0,64

3,11

5,50

2004

0,75

0,66

3,02

5,33

2005

0,78

0,68

2,54

4,99

Olomoucký
Olomoucký

5 139

2000

0,46

1,56

0,75

2,11

2001

0,38

1,40

0,83

1,89

2002

0,64

1,28

3,06

5,27

2003

0,92

1,30

3,16

5,35

2004

0,85

1,45

2,98

5,26

2005

0,89

1,40

2,34

5,00

Zlínský
Zlínský

3 964

2000

0,36

2,11

1,04

1,86

2001

0,32

2,08

0,99

1,85

2002

0,60

1,85

2,83

4,80

2003

0,87

2,01

3,07

5,03

2004

0,85

2,30

2,99

4,75

2005

0,86

1,97

2,55

4,43

Moravskoslezský
Moravskoslezský

5 554

2000

1,33

5,19

4,10

25,02

2001

1,21

5,32

4,41

24,71

2002

1,49

5,31

6,58

28,42

2003

1,96

5,42

7,13

30,94

2004

1,65

5,27

6,94

31,88

2005

1,62

5,44

6,59

31,38

Česká republika
Czech Republic

78 866

2000

0,61

3,26

2,06

4,05

2001

0,56

3,09

2,07

4,00

2002

0,75

3,01

4,06

6,92

2003

1,00

2,93

4,22

7,30

2004

0,96

2,89

4,14

7,23

2005

0,98

2,88

3,62

6,94

1) do r. 2001 pouze emise ze stacionárních zdrojů
Up to 2001 only emissions from stationary sources

2) V emisích tuhých znečišťujících látek rozpočítaných do krajů nejsou v r. 2002 zahrnuty otěry z pneumatik, brzd a povrchů vozovek.
Emissions of solid particulates calculated for regions in 2002 do not include abrasions of tires, brakes and the surfaces of roads.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.1.3 Emise oxidu uhličitého a dalších plynů přispívajících ke změně klimatu, 1990–2004
Emissions of carbon dioxide and other gases contributing to climate change, 1990–2004

Skleníkový plyn
Greenhouse gas

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Mt CO2ekv.         Mt CO2eq.

CO2

163,3

145,3

130,5

127,8

122,9

124,3

123,0

133,0

125,6

117,2

122,1

122,0

117,9

122,3

122,4

– z toho CO2 emise
– of which, CO2 emissions

165,1

155,3

140,2

136,7

131,2

132,1

133,9

138,4

129,2

122,1

129,0

129,0

124,0

128,1

127,3

– z toho CO2 propady
v LULUCF1)
– of which, CO2 sinks
in LULUCF
1)

–1,8

–10,0

–9,7

–8,9

–8,3

–7,8

–10,9

–5,4

–3,6

–4,9

–6,9

–7,1

–6,2

–5,7

–4,9

CH4

18,6

17,0

15,9

14,8

13,9

13,6

13,5

12,7

12,3

11,6

11,5

11,5

11,4

11,1

10,9

N2O

12,6

10,9

9,6

8,6

8,4

8,7

8,3

8,5

8,4

8,1

8,3

8,5

8,2

7,7

8,3

F-plyny
F gases

-

-

-

-

-

0,1

0,2

0,3

0,4

0,3

0,4

0,6

0,5

0,7

0,7

Celkem
Total

194,5

173,1

156,0

151,2

145,2

146,7

144,9

154,6

146,6

137,2

142,3

142,5

138,0

141,9

142,3

Mezinárodní letecká doprava
International air transport

0,6

0,6

0,5

0,4

0,3

0,4

0,5

0,4

0,2

0,5

0,3

0,4

0,5

0,6

0,8

1) LULUCF – využívání krajiny, změny ve využití krajiny a lesnictví
LULUCF – Land use, land use change and forestry

Pozn.: Pro výpočet agregovaných emisí (CO2)ekv byly použity hodnoty radiačního potenciálu jednotlivých skleníkových plynů podle platné metodiky (např. pro CO2 = 1, CH4 = 21, N2O = 310). Inventarizace zahrnuje rovněž propady emisí v důsledku změn ve využití krajiny a lesnictví. Emise z mezinárodní letecké dopravy se vykazují zvlášť.

Note: The radiation potential values for individual greenhouse gases according to the valid methodology were used to calculate the aggregate emissions (CO2)eq (e.g. CO2 = 1, CH4 = 21, N2O = 310). The inventory also includes emission sinks as a consequence of land use change and forestry. Emissions from international air transport are reported separately.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.1.4 Emise plynů přispívajících ke změně klimatu v sektorovém členění, 1990–2004
Emissions of gases contributing to climate change structured by sectors, 1990–2004

Skleníkový plyn
Greenhouse gas

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Mt CO2ekv.          Mt CO2eq.

Energetika
Energy

158,0

151,1

134,0

133,3

126,6

127,1

129,1

132,9

124,2

118,3

124,2

125,2

120,1

123,0

122,8

– z toho spalování
ve stacionárních zdrojích
– of which, combustion
in stationary sources

140,4

135,3

117,9

117,4

110,9

109,8

111,1

113,5

105,6

98,8

105,7

105,5

100,2

102,2

100,3

– z toho spalování
ve mobilních zdrojích
– of which, combustion
in mobile sources

9,1

8,3

8,9

8,9

9,2

10,8

11,6

13,1

12,5

13,9

12,8

13,9

14,3

15,4

17,2

– z toho fugitivní emise
– of which, fugitive emissnion

8,5

7,5

7,1

6,9

6,6

6,5

6,4

6,2

6,1

5,5

5,7

5,8

5,7

5,4

5,2

Průmyslové procesy
a použití produktů
Industrial processes
and product use

19,8

15,0

16,4

13,2

14,1

14,6

14,3

15,1

14,5

12,4

13,9

13,1

12,8

14,0

13,5

Zemědělství
Agriculture

15,5

13,7

12,0

10,5

9,6

9,6

9,2

9,0

8,6

8,6

8,4

8,6

8,4

7,8

8,0

LULUCF

–1,7

–10,0

–9,7

–8,9

–8,3

–7,8

–10,8

–5,3

–3,5

–4,8

–6,8

–7,0

–6,1

–5,7

–4,8

Opdady
Waste

2,9

3,3

3,3

3,1

3,1

3,2

3,1

2,8

2,9

2,7

2,7

2,6

2,8

2,8

2,8

Celkem
Total

194,5

173,1

156,0

151,2

145,2

146,7

144,9

154,6

146,6

137,2

142,3

142,5

138,0

141,9

142,3

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.1.5 Emise těžkých kovů a perzistentních organických látek, 1990–2004
Emissions of Heavy Metals and Persistent Organic Pollutants (POPs), 1990–2004

   

1990

1992

1994

1996

1998

2000

2001

2002

2003

2004

t.rok–1         t.p.a

Těžké kovy
Heavy Metals

Pb

241,4

249,0

222,5

181,4

151,2

105,7

46,7

47,2

39,4

36,6

Cd

4,3

3,6

3,5

2,9

2,7

2,9

2,6

2,7

2,3

2,4

Hg

7,5

7,3

7,2

5,9

5,2

3,8

3,3

2,8

1,8

2,1

Asa)

.

.

.

.

.

.

3,5

6,4

6,0

5,8

Cra)

.

.

.

.

.

.

12,4

13,8

13,8

15,8

Cua)

.

.

.

.

.

.

15,8

20,0

17,9

18,5

Nia)

.

.

.

.

.

.

15,5

17,2

16,1

16,5

Sea)

.

.

.

.

.

.

8,4

9,7

8,4

9,8

Zna)

.

.

.

.

.

.

155,6

169,1

166,2

169,1

Perzistentní organické látky
POPsa)

PCB*

.

.

.

.

.

.

96,1

82,5

84,6

89,9

DIOX**

.

.

.

.

.

.

190,6

177,3

186,2

185,0

PAU/PAHs

.

.

.

.

.

.

36,7

24,4

26,7

24,4

a) emise za období 1990–2000 jsou přepočítávány podle nové metodiky
Emission from 1990–2000 are recalculated according to the new methodology

* kg.rok–1/kg.p.a.

** g.rok–1/g.p.a

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

B1.2  Imisní situace v ČR v r. 2005
          Air Quality in CR in 2005

Tab. B1.2.1 Hodnoty imisních limitů, případně mezí tolerance, depozičního limitu, cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů pro r. 2005 podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. a nařízení vlády č. 429/2005 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší
Values of the pollution limits or tolerance margins, deposition limits, target pollution limits and long-term pollution level targets for 2005, pursuant to Government Regulation No. 350/2002 Coll., as amended by Government Regulation No. 60/2004 Coll., setting forth limit values and procedures for monitoring, assessment, evaluation and management of air quality

Ochrana lidského zdraví/Protection of human health

a) Imisní limity/Pollution limit values

Znečišťující
látka
Pollutant

Doba průměrování
Averaging period

Hodnota
imisního
limitu
Limit value
[µg.m–3]

Mez
tolerance
(pro r. 2005)
Margin
of tolerance
(for 2005)
[µg.m–3]

Maximální
tolerovaný
počet překročení
za kalendářní rok
Maximum tolerated
number of cases
exceeding the value
per calendar year

Termín
dosažení
imisního
limitu
Date by which
limit value
should be met

SO2

1 hod./hour

350

-

24

-

24 hod./hours

125

-

3

-

PM10

24 hod./hours

50

-

35

-

kalendářní rok
Calendar year

40

-

-

-

NO2

1 hod./hour

200

50

18

1. 1. 2010

kalendářní rok
Calendar year

40

10

-

1. 1. 2010

Pb

kalendářní rok
Calendar year

0,5

-

-

-

CO

maximální denní
8h klouzavý průměr
maximum daily 8-hour
running average

10 000

-

-

-

Benzen

kalendářní rok
Calendar year

5

5

-

1. 1. 2010

b) Cílové limity/Target limit values

Znečišťující
látka
Pollutant

Doba průměrování
Averaging period

Hodnota
cílového
imisního limitu
Target value
[µg.m–3]

Maximální tolerovaný počet
překročení za kalendářní rok
Maximum tolerated number
of cases exceeding the value
per calendar year

Termín
splnění limitu
Date by which
target value
should be met

O3

maximální denní
8h klouzavý průměr
maximum daily 8-hour
running averages

120

25´ v průměru za 3 roky
25 days per calendar year
averaged over three years

1. 1. 2010

Cd

kalendářní rok
Calendar year

0,005

 

31. 12. 2012

As

kalendářní rok
Calendar year

0,006

 

31. 12. 2012

Ni

kalendářní rok
Calendar year

0,020

 

31. 12. 2012

BaP

kalendářní rok
Calendar year

0,001

 

31. 12. 2012

c) Ochrana vegetace a ekosystémů/Protection of vegetation and ecosystems

Znečišťující
látka
Pollutant

Doba průměrování
Averaging period

Hodnota
imisního limitu
Limit value
[µg.m–3]

Termín dosažení
imisního limitu
Date by which limit
value should be met

SO2

Rok a zimní období
Calendar year and winter (1. 10.–31. 3.)

20

-

NOx

kalendářní rok
Calendar year

30

-


Znečišťující
látka
Pollutant

Doba průměrování
Averaging period

Dlouhodobý
imisní cíl
Long-term objective
[µg.m–3.h]

Hodnota cílového
imisního limitu
Target value (1. 1. 2010)
[µg.m–3.h]

O3

AOT40, vypočten z 1h hodnot
v období květen-červenec
AOT40 calculated from the 1-hour
values for the May-July period

6 000

18 000
průměr za 5 let
averaged over five years

Pozn.: Mez tolerance je procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen; tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě.

Note: The margin of tolerance is the percentage of the pollution limit value or part of its absolute value by which the pollution limit value may be exceeded; this value is regularly decreased down to zero in subsequent years.

Území, na němž musí byt podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu vegetace a ekosystémů, jsou:
a) území národních parků a chráněných krajinných oblastí
b) území s nadmořskou výškou 800 m n. m. a vyšší
c) ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP ČR

Areas in which the pollution limit values for protection of vegetation and ecosystems must be maintained according to the Government Order are:
a) territories of national parks and protected landscape areas
b) territories with a height above sea level of 800 m a.s.l. or more
c) other selected forest areas according to publication in the Journal of the MŽP CR.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.2 Počty lokalit, kde se měří znečištění ovzduší podle vlastníka v r. 2005
Numbers of sites where air pollution is measured, by owner in 2005

Zóna/aglomerace

ČHMÚ

VÚLHM

E + P

KMon

Celkem
Total

Zone/agglomeration

Aglomerace Brno

4

3

-

-

-

7

Agglomeration Brno

Aglomerace Praha

15

8

-

-

-

23

Agglomeration Prague

Zóna Jihočeský kraj

8

2

-

-

-

10

Zone South
Bohemian region

Zóna Jihomoravský
kraj

5

1

-

-

-

6

Zone South Moravian
region

Zóna Karlovarský
kraj

4

3

5

1

-

13

Zone Karlovy Vary
region

Zóna Králové-
hradecký kraj

13

1

-

-

-

14

Zone Hradec Králové
region

Zóna Liberecký kraj

9

2

-

-

-

11

Zone Liberec region

Aglomerace
Moravskoslezský
kraj

22

3

-

2

1

28

Agglomeration
Moravian-Silesian
region

Zóna Olomoucký kraj

6

1

1

-

2

10

Zone Olomouc region

Zóna Pardubický kraj

6

4

-

1

1

12

Zone Pardubice

Zóna Plzeňský kraj

5

4

-

-

6

15

Zone Plzeň region

Zóna Středočeský
kraj

11

9

-

-

-

20

Central Bohemian
region

Zóna Ústecký kraj

21

13

-

10

 

44

Zone Ústí nad Labem
region

Zóna kraj Vysočina

7

3

-

-

-

10

Zone Vysočina region

Zóna Zlínský kraj

4

2

-

-

1

7

Zone Zlín region

Celkem

140

59

6

14

11

230

Total

Vysvětlivky/Explanations:

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav/Czech Hydrometeorological Institute

Zdravotní ústav/Health Institute [vč./incl. ZÚ Kolín (3)]

E + P Energetika a průmysl/Energy and Industry
ČEZ (13), FP (1)

KMon Komunální monitoring/Municipal monitoring
MÚ Třinec (1), MA Třinec, Město Plzeň (6), MÚ Pardubice (1), MA Pardubice,
Město Šumperk (1), DA Šumperk, Město Olomouc (1), DA Olomouc,
Město Zlín (1) DA Zlín

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.3 Počty lokalit, kde se měří základní znečišťující látky na stanicích AMS, podle vlastníka v r. 2005
Number of sites where the basic pollutants on the AMS stations are measured, by owner in 2005

Zóna/aglomerace
Zone/agglomeration

SO2

NO2, NOx

PM10

O3

CO

BTX

ČHMÚ
CHMI

Ostatní
Others

ČHMÚ
CHMI

Ostatní
Others

ČHMÚ
CHMI

ZÚ, Město Plzeň,
MÚ Třinec,
Město Zlín, Město Šumperk,
Město Olomouc

ČHMÚ
CHMI

ZÚ, Město Plzeň,
MÚ Pardubice,
Město Zlín, Město Šumperk,
Město Olomouc

ČHMÚ
CHMI

ZÚ,  Město Plzeň

ČHMÚ
CHMI

MÚ Pardubice
Město Plzeň

Aglomerace Brno
Agglomeration Brno

2

-

2

-

2

-

2

-

1

-

1

-

Aglomerace Praha
Agglomeration Prague

14

-

15

-

14

-

8

-

6

7

4

-

Zóna Jihočeský kraj
Zone South
Bohemian region

4

2

4

2

3

2

5

1

2

1

2

-

Zóna Jihomoravský
kraj
Zone South Moravian
region

2

1

2

1

2

1

2

1

-

-

1

-

Zóna Karlovarský kraj
Zone Karlovy Vary
region

4

2

4

2

4

1

2

-

2

-

1

-

Zóna Králové-
hradecký kraj
Zone Hradec
Králové region

5

1

5

1

5

1

5

1

1

1

1

-

Zóna Liberecký kraj
Zone Liberec region

5

-

5

-

5

-

2

-

1

-

1

-

Aglomerace
Moravskoslezský kraj
Agglomeration Mora-
vian-Silesian region

15

3

16

3

14

2

7

-

3

-

4

-

Zóna Olomoucký kraj
Zone Olomouc region

4

3

4

3

4

3

3

3

1

-

1

-

Zóna Pardubický kraj
Zone Pardubice

2

4

2

4

2

2

2

1

1

1

1

1

Zóna Plzeňský kraj
Zone Plzeň region

2

8

2

8

1

8

2

5

1

5

-

1

Zóna Středočeský kraj
Zone Central
Bohemian region

6

1

6

1

5

1

3

-

1

-

1

-

Zóna Ústecký kraj
Zone Ústí nad Labem
region

14

11

15

10

14

-

10

1

6

-

4

-

Zóna kraj Vysočina
Zone Vysočina region

3

2

3

2

3

2

3

1

2

-

1

-

Zóna Zlínský kraj
Zone Zlín region

2

1

2

1

2

1

2

1

1

-

1

-

Celkem/Total

84

39

87

38

80

24

58

15

29

15

24

2

Celkem/Total

123

125

104

73

44

26

Vysvětlivky/Explanations:

Ostatní: ZÚ,  ČEZ, MÚ Třinec, Město Plzeň, MÚ Pardubic, Město Zlín, Město Šumperk, Město Olomouc
Other: ZÚ,  ČEZ, MA Třinec, Město Plzeň, MA Pardubice, Město Zlín, Město Šumperk, Město Olomouc

BTX Zahrnuje měření aromatických uhlovodíků: benzen, toluen, etylbenzen, o-xylen, m-xylen, p-xylen, m,p-xylen
Includes measurement of aromatic hydrocarbon pollutants: benzene, toluene, ethyl benzene, o-xylene, m-xylene, p-xylene, m,p-xylene

PM10 frakce suspendovaných částic s aerodynamickým průměrem pod 10 µm
Percentage of SPM with aerodynamic diameter less than 10 µm.

Pozn.: Na konkrétních stanicích může být program měření proti výše uvedeným výčtům omezen.
Note: At some stations the measuring programme may be limited.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.4 Počty lokalit, kde se měří další znečišťující látky a doprovodné veličiny na stanicích AMS, podle vlastníka v r. 2005
Air pollution monitoring localities measuring other pollutants and supplementary quantities AMS, by the owner in 2005

Zóna/aglomerace
Zone/agglomeration

PM2,5

NH3

Hg

Meteo

ČHMÚ
CHMI

Město
Plzeň

ČHMÚ
CHMI

ČHMÚ
CHMI

ČHMÚ
CHMI

Ostatní
Othesrs

Aglomerace Brno/Agglomeration Brno

1

-

-

-

1

-

Aglomerace Praha/Agglomeration Prague

4

-

-

-

6

-

Zóna Jihočeský kraj
Zone South Bohemian region

1

-

-

-

3

1

Zóna Jihomoravský kraj
Zone South Moravian region

-

-

1

-

2

-

Zóna Karlovarský kraj
Zone Karlovy Vary region

1

-

-

-

4

1

Zóna Královéhradecký kraj
Zone Hradec Králové region

1

-

-

-

5

-

Zóna Liberecký kraj/Zone Liberec region

1

-

-

-

4

-

Aglomerace Moravskoslezský kraj
Agglomeration Moravian-Silesian region

5

-

-

-

14

3

Zóna Olomoucký kraj
Zone Olomouc region

1

-

-

-

4

-

Zóna Pardubický kraj/Zone Pardubice

1

-

1

-

1

2

Zóna Plzeňský kraj/Zone Plzeň region

-

1

-

-

1

4

Zóna Středočeský kraj
Zone Central Bohemian region

2

-

-

-

4

-

Zóna Ústecký kraj
Zone Ústí nad Labem region

3

-

1

1

13

9

Zóna kraj Vysočina/Zone Vysočina region

1

-

-

-

2

-

Zóna Zlínský kraj/Zone Zlín region

1

-

-

-

3

-

Celkem/Total

23

1

3

1

67

20

Celkem/Total

24

3

1

87

Vysvětlivky/Explanatory notes:

Ostatní: ZÚ, ČEZ, MÚ Třinec, Město Plzeň, MÚ Pardubice
Other: ZÚ, ČEZ, MA Třinec, Město Plzeň, MA Pardubice

Meteo Měření meteorologických prvků:/Measurement of meteorological parameters:
WV – rychlost větru/wind velocity
WD – směr větru/wind direction
T10m – teplota 10 m nad terénem/temperature 10 m above terrain
T2m – teplota 2 m nad terénem/temperature 2 m above terrain
h – relativní vlhkost vzduchu/relative air humidity
p – atmosférický tlak/atmospheric pressure
RAIN – srážkový úhrn/precipitation amount
GLRD – sluneční záření/global radiation

Pozn.: Na konkrétních stanicích může být program měření proti výše uvedeným výčtům omezen.
Note: At some stations the measuring programme may be limited.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.5 Počty lokalit, kde se měří základní znečišťující látky manuálními postupy, podle vlastníka v r. 2005
Number of sites where measurements are performed for basic pollutants by manual procedures, by the owner in 2005

Zóna/aglomerace
Zone/agglomeration

SO2

NO2

PM10

Těžké kovy
Heavy metals

SPM

NOx

ČHMÚ
CHMI

Ostatní
Others

ČHMÚ
CHMI

ZÚ (vč./incl.
ZÚ Kolín)

ČHMÚ
CHMI

ZÚ (vč./incl.
ZÚ Kolín)

ČHMÚ
CHMI

ČHMÚ
CHMI

ZÚ (vč./incl.
ZÚ Kolín)

ČHMÚ
CHMI

Aglomerace Brno
Agglomeration Brno

2

-

1

2

1

1

1

2

2

1

-

Aglomerace Praha
Agglomeration Prague

1

2

1

8

3

5

1

8

-

4

-

Zóna Jihočeský kraj
Zone South Bohemian region

2

-

2

-

3

-

2

1

-

-

-

Zóna Jihomoravský kraj
Zone South Moravian region

1

-

2

-

3

-

1

1

1

-

-

Zóna Karlovarský kraj
Zone Karlovy Vary region

-

7

-

-

1

-

1

1

-

2

2

Zóna Královéhradecký kraj
Zone Hradec Králové region

6

-

4

-

6

-

2

1

-

-

-

Zóna Liberecký kraj
Zone Liberec region

3

-

3

-

4

2

3

2

-

-

-

Aglomerace
Moravskoslezský kraj
Agglomeration
Moravian-Silesian region

6

-

5

1

7

2

4

3

1

-

-

Zóna Olomoucký kraj
Zone Olomouc region

2

1

2

-

3

-

1

1

-

-

-

Zóna Pardubický kraj
Zone Pardubice

5

2

4

-

5

-

2

2

1

2

2

Zóna Plzeňský kraj
Zone Plzeň region

2

-

2

-

3

-

1

4

-

2

-

Zóna Středočeský kraj
Zone Central Bohemian region

5

4

5

6

5

8

1

6

-

3

-

Zóna Ústecký kraj
Zone Ústí nad Labem region

7

8

7

6

9

7

3

7

3

2

6

Zóna kraj Vysočina
Zone Vysočina region

4

1

4

-

3

-

1

3

1

1

1

Zóna Zlínský kraj
Zone Zlín region

1

1

1

1

2

1

1

2

-

1

1

Celkem/Total

47

26

43

24

58

26

25

44

9

18

12

Celkem/Total

73

67

84

69

72

12

Vysvětlivky/Explanations:
Ostatní: ZÚ (vč. ZÚ Kolín), VÚLHM, FRANTSCHACH PULP@PAPER, a. s. Štětí
Other: ZÚ (incl. ZÚ Kolín), VÚLHM, FRANTSCHACH PULP@PAPER, Plc. Štětí

TK/HM Zahrnuje měření prvků/Includes measurement of the following elements:
As, Cd, Pb, Cr, Ni, Be, Hg, Mn, Fe, Cu, Zn, Se, Sb, V.

Pozn.: TK v PM10 a v PM2,5 počítány jednou
ZÚ pouze agreg. 24h údaje: CO Praha – 1 měření, ozon Ústecký kraj – 4 měření

Note: HM in PM10 and in PM2.5 are counted once
ZÚ only aggreg. 24h data: CO Praha – 1 measurement, ozone Ústí nad Labem region – 4 measurements

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.6 Celkové počty lokalit se speciálním měřením manuálními postupy, podle vlastníka v r. 2005
Total number of sites with special monitoring, manual methods, by owner in 2005

Zóna/aglomerace
Zone/agglomeration

VOC

POPs

PM2,5

NH3

SNO3-
SNH4+
SO4

CS2

H2S

ČHMÚ
CHMI

ČHMÚ
CHMI

ČHMÚ
CHMI

ČHMÚ
CHMI

ZÚ, FP

Aglomerace Brno
Agglomeration Brno

1

-

1

1

-

-

-

-

-

Aglomerace Praha
Agglomeration Prague

2

1

2

1

2

-

1

-

-

Zóna Jihočeský kraj
Zone South Bohemian region

-

-

1

-

-

-

-

-

-

Zóna Jihomoravský kraj
Zone South Moravian region

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Zóna Karlovarský kraj
Zone Karlovy Vary region

1

1

1

-

-

-

-

-

-

Zóna Královéhradecký kraj
Zone Hradec Králové region

-

1

1

1

3

-

-

-

-

Zóna Liberecký kraj
Zone Liberec region

-

-

1

-

1

-

-

-

-

Aglomerace Moravskoslezský kraj
Agglomeration Moravian-Silesian region

1

2

3

2

2

-

-

-

-

Zóna Olomoucký kraj
Zone Olomouc region

-

-

1

-

-

-

-

-

-

Zóna Pardubický kraj
Zone Pardubice

-

-

1

-

2

-

1

-

-

Zóna Plzeňský kraj
Zone Plzeň region

-

-

1

1

-

-

-

-

-

Zóna Středočeský kraj
Zone Central Bohemian region

-

-

1

-

-

-

-

-

-

Zóna Ústecký kraj
Zone Ústí nad Labem region

1

1

4

1

2

1

-

2

5

Zóna kraj Vysočina
Zone Vysočina region

2

-

1

1

1

-

1

-

-

Zóna Zlínský kraj
Zone Zlín region

-

-

1

-

-

-

-

-

-

Celkem/Total

8

6

20

8

13

1

3

2

5

Celkem/Total

14

28

13

1

3

2

5

Vysvětlivky/Explanations:

VOC Zahrnuje měření jednotlivě analyzovaných uhlovodíků: benzen, metan, etan, eten, propan, propen, i-butan, n-butan, acetylen, suma butenu, i-pentan, n-pentan, suma pentenu, metylcyklopentan, n-hexan, cyklohexan, n-heptan, isopren, toluen, etylbenzen, m,p-xylen, o-xylen, nonan, 2+3 metylpentan, 2+3 metylhexan, cyklopentan, 2,2-dimetylbutan, 2,3 dimetylbutan, 2+3 metylheptan, i-oktan, n-oktan.
Includes measurement of separately anylyzed hydrocarbons: benzene, methane, ethane, ethene, propane, propene, i-butane, n-butane, acetylene, sum of butene, i-pentane, n-pentane, sum of pentene, methyl cyclopentane, n-hexane, cyclohexane, n-heptane, isoprene, toluene, ethyl benzene, m,p-xylene, o-xylene, nonane, 2+3 methyl pentane, 2+3 methyl hexane, cyclopentane, 2,2-dimethyl butane, 2,3 dimethyl butane, 2+3 methyl heptane, i-octane, n-octane.

POPs Zahrnuje měření perzistentních organických látek: antracen, acenaften, acenaftylen, benzo(a)antracen, benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranten, benzo(g,h,i)perylen, benzo(k)fluoranten, chrysen, dibenzo(a,h)antracen, fenantren, fluoren, fluoranten, ideno(1,2,3-cd)pyren, naftalen, pyren, alfa-HCH, beta-HCH, delta-HCH, gama-HCH, hexachlorbenzen, PCP28, PCB52, PCB101, PCB118, PCB138, PCB153, PCB180, p,p’-DDD, p,p’-DDE, p,p’-DDT.
Includes measurement of persistent organic pollutants: anthracene, acenaphthene, acenaphthylene, benzo(a)anthracene, benzo(a)pyrene, benzo(b)fluoranthene, benzo(g,h,i)perylene, benzo(k)fluoranthene, chrysene, dibenzo(a,h)anthracene, phenanthrene, fluorene, fluoranthene, ideno(1,2,3-cd)pyrene, naphthalene, pyrene, alpha-HCH, beta-HCH, delta-HCH, gamma-HCH, hexachlorobenzene, PCP28, PCB52, PCB101, PCB118, PCB138, PCB153, PCB180, p,p’-DDD, p,p’-DDE, p,p’-DDT.

Pozn.: SO4 ne v Praze; POPs – ČHMÚ pouze BaP. Na konkrétních stanicích může být program měření proti výše uvedeným výčtům omezen.
Note: SO4 no in Prague; POPs – CHMI only BaP. At some stations the measuring programme may be limited.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Výplň v následujících tabulkách pro danou charakteristiku kvality ovzduší označuje:
The contents of the tables for the given air quality characteristics denote:

Překročení toleranční meze, případně limitní hodnoty v případech bez meze tolerance
Exceeding of the tolerance limits or limit values for cases without tolerance limits

Překročení limitní hodnoty/Exceeding of the limit values

Hodnota je pod imisním limitem/The value is below the pollution limit value

Vysvětlivky/Explanatory notes:

KMPL kód měřicího programu v dané lokalitě/code of measuring programme in the given locality

pLV počet překročení LV (limitní hodnoty)/number of LV exceedences (limit value)

pLV + MT počet překročení LV + MT (limitní hodnoty + meze tolerance)
number of LV + MT exceedences (limit value + margin of tolerance)

Klasifikace/Classification
Typ stanice (dopravní – T, průmyslová – I, pozaďová – B)
typ zóny (městská – U, předměstská – S, venkovská – R)
charakteristika zóny (obytná – O, obchodní – C, průmyslová – I, zemědělská – A, přírodní – N,
obytná/obchodní – RC, obchodní/průmyslová – CI, průmyslová/obytná – IR,
obytná/obchodní/průmyslová – RCI, zemědělská/přírodní – AN)

Type of station (Traffic – T, Industrial – I, Background – B)
Type of zone (Urban – U, Suburban – S, Rural – R)
Characterisation of zone (Residential – R, Commercial – C, Industrial – I, Agricultural – A, Natural – N,
Residential/Comercial – RC, Commercial/Industrial – CI, Industrial/Residential – IR,
Residential/Commercial/Industrial – RCI, Agricultural/Natural – AN)

EKO (EKO zóna/zone)
Chráněná území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace:
Území, na nichž musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace:
a) území národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO)
b) území s nadmořskou výškou 800 m n. m. a vyšší
c) ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP ČR

Protected areas with regard to the limit values for the protection of ecosystems and vegetation:
Territories in which the Governmental Order requires meeting the limit values for the protection of ecosystems and vegetation:
a) national parks (NP) and protected landscapes (CHKO)
b) territories with altitude
ł 800 meters
c) other selected forested areas published in the Journal of the Ministry of the Environment of CR

Tab. B1.2.7 Stanice s nejvyššími hodnotami hodinových průměrných koncentrací, SO2 v r. 2005
Stations with highest hourly average SO2 values in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

pLV

Max.
hod. kon-
centrace
Max.
hourly con-
centration

[µg.m–3]

25. nejvyšší
1h kon-
centrace
25th highest
1-h con-
centration

[µg.m–3]

Ostrava-Zábřeh

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

B/U/R

4

614,9

108,1

Vítkov

Sokolov

ČEZ

komb.

I/S/C

1

487,0

100,0

Horní Halže

Chomutov

ČEZ

AMS

I/R/N

3

470,5

102,0

Komáří Vížka

Teplice

ČEZ

AMS

B/R/N-REG

3

457,5

168,5

Lom

Most

ČHMÚ

AMS

B/R/IN-NCI

1

440,7

120,4

Plzeň-střed

Plzeň-město

MPl

AMS

T/U/RC

1

396,3

70,3

Nová Víska
u Dom.

Chomutov

ČEZ

AMS

I/R/N

1

359,0

136,5

Krupka

Teplice

ČHMÚ

AMS

B/R/N-NCI

0

348,9

137,4

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

ČHMÚ

AMS

B/S/R

0

341,1

66,0

Plzeň-Lochotín

Plzeň-město

MPl

AMS

B/U/R

0

327,5

57,8

Tábor

Tábor

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

0

304,1

117,4

P10-Měcholupy

Praha 10

ČHMÚ

AMS

I/U/IC

0

295,9

55,1

Beroun

Beroun

ČHMÚ

AMS

T/U/RCI

0

276,7

32,8

Měděnec

Chomutov

ČHMÚ

AMS

B/R/ANI-NCI

0

261,8

100,4

Příbram

Příbram

ČHMÚ

AMS

T/U/R

0

247,1

55,7

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.8 Stanice s nejvyššími počty překročení (pLV) 24hod. limitu oxidu siřičitého v r. 2005
Stations with highest counts exceeding SO2 limits in 24-hour period (pLV) in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classifi-
cation

pLV

Max.
24 hod.
koncentrace
Max.
24-h con-
centration

[µg.m–3]

4. nejvyšší
24h kon-
centrace
4th highest
24-h con-
centration

[µg.m–3]

Komáří Vížka

Teplice

ČEZ

AMS

B/R/N-REG

1

157,1

63,8

Ostrava-Zábřeh

Ostrava-m.

ČHMÚ

AMS

B/U/R

1

151,8

47,7

Petrovice u Karviné

Karviná

ČEZ

AMS

I/S/C

1

133,1

88,1

Úštěk

Litoměřice

komb.

B/U/RC

1

132,0

113,0

Krupka

Teplice

ČHMÚ

AMS

B/R/N-NCI

1

130,9

59,8

Věřňovice

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/R/AI-NCI

0

118,8

61,7

Karviná

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/U/R

0

101,8

63,1

Orlová

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/U/R

0

95,0

78,0

Bohumín

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/S/RI

0

94,1

55,4

Úpice

Trutnov

ČHMÚ

man.

B/R/N-NCI

0

86,5

55,5

Litvínov

Most

komb.

B/U/R

0

85,0

62,0

Lom

Most

ČHMÚ

AMS

B/R/IN-NCI

0

82,9

47,2

Sněžník

Děčín

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

0

81,7

60,5

Buštěhrad

Kladno

ZÚ Kolín

man.

B/U/R

0

80,0

59,0

Kladno-Vrapice

Kladno

ZÚ Kolín

man.

B/S/I

0

73,0

44,0

Nová Víska u Dom.

Chomutov

ČEZ

AMS

I/R/N

0

71,8

53,7

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.9 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu PM10 v r. 2005
Stations with the highest numbers of exceedances of the 24-hour limit value of PM10 in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

pLV

Max.
24h kon-
centrace
Max.
24-h con-
centration

[µg.m–3]

36. nejvyšší
24h kon-
centrace
36th highest
24-h con-
centration

[µg.m–3]

Český Těšín

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/U/R

170

429,3

108,1

Orlová

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/U/R

162

400,7

109,5

Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

I/U/IR

160

374,8

111,6

Bohumín

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/S/RI

159

427,7

119,2

Havířov

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/U/R

155

221,9

105,1

Karviná

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/U/R

149

334,0

101,9

Ostrava-Česko-
bratrská (hot spot)

Ostrava-město

ČHMÚ

man.

T/U/CR

144

294,0

97,0

Kladno-Švermov

Kladno

ČHMÚ

AMS

B/U/R

131

291,8

114,0

Věřňovice

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/R/AI-NCI

126

434,2

113,5

Brno-střed

Brno-město

ČHMÚ

AMS

T/U/R

122

152,7

84,7

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

ČHMÚ

AMS

B/S/R

122

256,4

92,2

Ostrava-Zábřeh

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

B/U/R

120

356,3

94,8

Most

Most

ČHMÚ

AMS

B/U/R

118

155,7

82,5

Ostrava-Fifejdy

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

B/U/R

117

347,3

99,9

Uherské Hradiště

Uherské
Hradiště

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

111

142,3

81,3

Zlín-Svit

Zlín

MZLl

AMS

T/U/CR

107

126,3

76,5

Karviná-ZÚ

Karviná

komb.

T/U/R

106

237,0

83,0

Ostrava-Přívoz ZÚ

Ostrava-město

komb.

I/U/IR

105

280,9

77,3

Ústí n. L.-město

Ústí nad
Labem

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

105

157,3

83,6

Šumperk MÚ

Šumperk

MŠUM

AMS

B/U/R

104

141,3

73,6

Studénka

Nový Jičín

ČHMÚ

AMS

B/R/A-NCI

104

366,9

91,3

Beroun

Beroun

ČHMÚ

AMS

T/U/RCI

103

182,3

86,4

Opava-Kateřinky

Opava

ČHMÚ

AMS

B/U/R

103

410,7

87,0

Třinec-Kosmos

Frýdek-Místek

ČHMÚ

AMS

B/U/R

102

214,0

76,2

P2-Legerova
(hot spot)

Praha 2

ČHMÚ

man.

T/U/RC

101

159,3

75,6

Přerov

Přerov

ČHMÚ

AMS

B/U/CR

101

227,5

78,6

Ostrava-Poruba/
ČHMÚ

Ostrava-město

ČHMÚ

man.

B/S/R

99

232,0

79,0

Teplice

Teplice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

98

191,9

77,3

Kroměříž-ZÚ

Kroměříž

komb.

T/U/R

94

128,0

73,0

Horní Jiřetín

Most

ČHMÚ

man.

B/R/N-NCI

89

135,0

77,0

P8-Karlín

Praha 8

ČHMÚ

AMS

T/U/C

88

124,9

68,3

Znojmo

Znojmo

ČHMÚ

AMS

T/S/RN

88

163,6

70,8

Děčín

Děčín

ČHMÚ

AMS

B/U/R

87

149,2

69,9

Olomouc

Olomouc

ČHMÚ

AMS

B/U/R

83

172,5

71,8

Zlín

Zlín

ČHMÚ

AMS

B/S/RN

82

135,5

67,1

Karlovy Vary

Karlovy Vary

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

80

161,8

65,1

Tušimice

Chomutov

ČHMÚ

AMS

B/R/IA-NCI

80

137,8

67,3

Ústí n. L.-Všebo-
řická (hot spot)

Ústí nad
Labem

ČHMÚ

man.

T/U/RC

79

166,3

68,0

Prostějov

Prostějov

ČHMÚ

AMS

B/U/R

78

172,6

66,5

Lom

Most

ČHMÚ

AMS

B/R/IN-NCI

78

138,8

67,1

Bělotín

Přerov

ČHMÚ

man.

B/R/A-NCI

78

240,0

68,0

P9-Vysočany

Praha 9

ČHMÚ

AMS

T/U/CR

78

146,0

68,1

Třebíč

Třebíč

ČHMÚ

AMS

B/S/RN

76

137,1

66,7

Vsetín - hvězdárna

Vsetín

ČHMÚ

man.

B/S/RN

75

112,0

64,0

Dolní Studénky

Šumperk

ČHMÚ

man.

B/R/A-NCI

71

186,0

65,0

Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

ČHMÚ

AMS

B/U/R

70

134,5

62,6

Návsí
u Jablunkova

Frýdek-Místek

ČHMÚ

man.

B/R/N-REG

70

159,0

64,0

P2-Riegrovy sady

Praha 2

ČHMÚ

AMS

B/U/NR

69

107,0

61,8

Litoměřice

Litoměřice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

69

126,3

61,9

Pardubice Dukla

Pardubice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

69

149,0

65,0

P5-Mlynářka

Praha 5

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

68

118,4

64,4

P6-Veleslavín

Praha 6

ČHMÚ

AMS

B/S/R

65

123,4

63,8

Velichovky

Náchod

ČHMÚ

man.

B/R/N-NCI

63

113,0

62,0

Kladno-
střed města

Kladno

ČHMÚ

AMS

B/U/R

63

150,4

66,0

P1-nám.
Republiky

Praha 1

ČHMÚ

AMS

T/U/C

62

107,3

57,2

Tábor

Tábor

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

60

145,8

63,9

Chomutov

Chomutov

ČHMÚ

AMS

B/U/R

59

121,5

57,7

Brno-Tuřany

Brno-město

ČHMÚ

AMS

B/S/R

59

123,7

61,6

Hradec Králové-
Brněnská

Hradec
Králové

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

58

112,0

57,7

Příbram

Příbram

ČHMÚ

AMS

T/U/R

57

129,3

61,8

Vodňany

Strakonice

ČHMÚ

man.

B/S/R

56

138,0

59,0

P5-Řeporyje

Praha 5

komb.

B/S/RA

56

166,0

59,0

P5-Smíchov

Praha 5

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

56

99,9

59,3

Litoměřice-ZÚ

Litoměřice

komb.

B/U/RC

55

117,0

58,0

Sedlčany

Příbram

ČHMÚ

man.

B/S/RN

55

145,0

59,0

Plzeň-Slovany

Plzeň-město

MPl

AMS

T/U/RC

53

127,4

57,4

Brno-Dobrovského

Brno-město

komb.

B/U/R

53

154,0

58,0

Děčín-ZÚ

Děčín

komb.

T/U/RC

50

112,0

56,0

Brandýs n. Labem

Praha-východ

ČHMÚ

man.

B/S/R

50

120,0

59,0

Třinec-Kanada

Frýdek-Místek

MÚTř

AMS

B/U/R

49

131,3

53,8

Ústí n. Orl.-
Podměstí

Ústí nad Orlicí

komb.

T/U/R

49

91,3

55,4

Jihlava

Jihlava

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

49

107,4

57,5

P4-Libuš

Praha 4

ČHMÚ

AMS

B/S/R

48

134,8

53,8

Česká Lípa

Česká Lípa

ČHMÚ

AMS

B/U/R

48

106,0

56,2

Brno-Kroftova

Brno-město

ČHMÚ

man.

T/U/R

46

137,0

55,0

Mikulov-Sedlec

Břeclav

ČHMÚ

AMS

B/R/A-NCI

44

112,3

53,3

Staňkov

Domažlice

ČHMÚ

man.

B/S/R

43

165,0

53,0

P10-Měcholupy

Praha 10

ČHMÚ

AMS

I/U/IC

42

91,3

52,3

Liberec-město

Liberec

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

42

116,3

53,0

Ústí n. L.-
Krás. Březno

Ústí nad
Labem

komb.

B/U/R

42

130,0

54,0

Kuchařovice

Znojmo

ČHMÚ

man.

B/R/A-NCI

41

93,0

52,0

P8-Kobylisy

Praha 8

ČHMÚ

AMS

B/S/R

41

150,0

52,1

Plzeň-Lochotín

Plzeň-město

MPl

AMS

B/U/R

41

199,1

57,1

Mělník-ZÚ

Mělník

komb.

T/U/R

40

114,0

53,0

P10-Vršovice

Praha 10

ČHMÚ

AMS

T/U/R

39

101,8

51,0

Doksany

Litoměřice

ČHMÚ

man.

B/R/NA-NCI

39

115,0

51,0

Jablonec-město

Jablonec
nad Nisou

ČHMÚ

AMS

B/U/R

39

92,1

51,0

Plzeň-Doubravka

Plzeň-město

ČHMÚ

AMS

B/S/A

39

123,6

51,7

Radimovice

Liberec

ČHMÚ

man.

B/R/NA-NCI

39

96,0

52,0

Vyškov

Vyškov

ČHMÚ

man.

B/S/RA

37

96,0

51,0

Košetice

Pelhřimov

ČHMÚ

AMS

B/R/AN-REG

37

102,4

51,6

Smolnice

Louny

ČHMÚ

man.

B/R/NA-NCI

37

109,0

52,0

Svitavy

Svitavy

komb.

B/U/R

36

132,0

50,1

Sněžník

Děčín

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

35

205,5

49,8

Ústí n. Orl.

Ústí nad Orlicí

ČHMÚ

man.

B/R/A-NCI

35

92,0

50,0

Sokolov

Sokolov

komb.

I/U/RC

34

138,3

49,3

Ústí n. L.-Kočkov

Ústí nad
Labem

ČHMÚ

AMS

B/S/RN

34

115,9

49,8

Kladno-Rozdělov

Kladno

komb.

B/S/R

34

112,0

50,0

Prachatice

Prachatice

AMS

B/S/R

32

92,8

31,6

P1-Národní
muzeum

Praha 1

komb.

T/U/RC

32

99,0

50,0

Litvínov

Most

komb.

B/U/R

30

176,0

48,0

Hr. Král.-
Sukovy sady

Hradec
Králové

komb.

T/U/RCI

30

80,8

49,2

Dukovany

Třebíč

ČHMÚ

man.

B/R/A-REG

29

103,0

48,0

Plzeň-Bory

Plzeň-město

MPl

AMS

B/U/R

28

126,9

47,0

P5-Stodůlky

Praha 5

ČHMÚ

AMS

B/U/R

27

88,9

47,5

České
Budějovice

České
Budějovice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

26

95,8

46,0

Křižanov

Žďár nad
Sázavou

ČHMÚ

man.

B/R/AR-NCI

25

87,0

48,0

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.10 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM10 v r. 2005
Stations with the highest annual average PM10 air pollution levels in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration
[µg.m–3]

Bohumín

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/S/RI

62,1

Český Těšín

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/U/R

60,3

Orlová

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/U/R

59,3

Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

I/U/IR

58,4

Havířov

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/U/R

56,4

Ostrava-Českobratrská (hot spot)

Ostrava-město

ČHMÚ

man.

T/U/CR

54,9

Věřňovice

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/R/AI-NCI

54,9

Karviná

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/U/R

53,7

Kladno-Švermov

Kladno

ČHMÚ

AMS

B/U/R

52,3

Ostrava-Fifejdy

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

B/U/R

50,1

Ostrava-Zábřeh

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

B/U/R

48,7

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

ČHMÚ

AMS

B/S/R

48,7

Brno-střed

Brno-město

ČHMÚ

AMS

T/U/R

47,9

Zlín-Svit

Zlín

MZLl

AMS

T/U/CR

46,9

Kroměříž-ZÚ

Kroměříž

komb.

T/U/R

46,8

Opava-Kateřinky

Opava

ČHMÚ

AMS

B/U/R

45,4

Ostrava-Přívoz ZÚ

Ostrava-město

komb.

I/U/IR

45,2

Studénka

Nový Jičín

ČHMÚ

AMS

B/R/A-NCI

45,1

P2-Legerova (hot spot)

Praha 2

ČHMÚ

man.

T/U/RC

44,7

Uherské Hradiště

Uherské Hradiště

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

44,4

Třinec-Kosmos

Frýdek-Místek

ČHMÚ

AMS

B/U/R

43,8

Beroun

Beroun

ČHMÚ

AMS

T/U/RCI

43,6

Ostrava-Poruba/ČHMÚ

Ostrava-město

ČHMÚ

man.

B/S/R

43,6

Karviná-ZÚ

Karviná

komb.

T/U/R

43,1

Most

Most

ČHMÚ

AMS

B/U/R

43,1

Přerov

Přerov

ČHMÚ

AMS

B/U/CR

42,4

Horní Jiřetín

Most

ČHMÚ

man.

B/R/N-NCI

42,3

Olomouc

Olomouc

ČHMÚ

AMS

B/U/R

42,2

Ústí n. L.-město

Ústí nad Labem

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

42,0

Teplice

Teplice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

40,5

Šumperk MÚ

Šumperk

MŠUM

AMS

B/U/R

40,2

Ústí n. L.-Všebořická (hot spot)

Ústí nad Labem

ČHMÚ

man.

T/U/RC

39,0

Bělotín

Přerov

ČHMÚ

man.

B/R/A-NCI

38,8

Návsí u Jablunkova

Frýdek-Místek

ČHMÚ

man.

B/R/N-REG

38,3

Děčín

Děčín

ČHMÚ

AMS

B/U/R

38,2

Karlovy Vary

Karlovy Vary

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

38,1

P8-Karlín

Praha 8

ČHMÚ

AMS

T/U/C

38,1

P9-Vysočany

Praha 9

ČHMÚ

AMS

T/U/CR

38,0

Tábor

Tábor

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

37,7

Znojmo

Znojmo

ČHMÚ

AMS

T/S/RN

37,5

Zlín

Zlín

ČHMÚ

AMS

B/S/RN

37,1

Velichovky

Náchod

ČHMÚ

man.

B/R/N-NCI

37,1

Vsetín – hvězdárna

Vsetín

ČHMÚ

man.

B/S/RN

36,9

Tušimice

Chomutov

ČHMÚ

AMS

B/R/IA-NCI

36,5

P6-Veleslavín

Praha 6

ČHMÚ

AMS

B/S/R

36,4

Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

ČHMÚ

AMS

B/U/R

35,8

Lom

Most

ČHMÚ

AMS

B/R/IN-NCI

35,8

Pardubice Dukla

Pardubice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

35,5

Prostějov

Prostějov

ČHMÚ

AMS

B/U/R

35,3

Třebíč

Třebíč

ČHMÚ

AMS

B/S/RN

35,1

P5-Mlynářka

Praha 5

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

35,1

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.11 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM2,5 v r. 2005
Stations with highest annual average PM2,5 values in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration
[µg.m–3]

Věřňovice

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/R/AI-NCI

45,0

Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

I/U/IR

43,3

Ostrava-Zábřeh

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

B/U/R

38,7

Ostrava-Poruba/ČHMÚ

Ostrava-město

ČHMÚ

man.

B/S/R

34,1

Beroun

Beroun

ČHMÚ

AMS

T/U/RCI

31,9

P5-Smíchov

Praha 5

ČHMÚ

man.

T/U/RC

30,5

Zlín

Zlín

ČHMÚ

AMS

B/S/RN

28,2

Olomouc

Olomouc

ČHMÚ

AMS

B/U/R

28,0

Hradec Králové-Brněnská

Hradec Králové

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

27,7

Teplice

Teplice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

27,1

Kladno-střed města

Kladno

ČHMÚ

AMS

B/U/R

26,7

Brno-Tuřany

Brno-město

ČHMÚ

AMS

B/S/R

26,3

P9-Vysočany

Praha 9

ČHMÚ

AMS

T/U/CR

24,9

P4-Libuš

Praha 4

ČHMÚ

AMS

B/S/R

24,6

Liberec-město

Liberec

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

24,5

Jihlava

Jihlava

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

24,3

Rychnov n. Kněžnou

Rychnov nad Kněžnou

ČHMÚ

man.

B/S/C

24,2

Most

Most

ČHMÚ

AMS

B/U/R

24,0

P5-Mlynářka

Praha 5

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

23,2

Ústí n. L.-Kočkov

Ústí nad Labem

ČHMÚ

AMS

B/S/RN

22,5

Pardubice Dukla

Pardubice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

22,1

Plzeň-Slovany

Plzeň-město

MPl

AMS

T/U/RC

21,4

České Budějovice

České Budějovice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

20,4

Košetice

Pelhřimov

ČHMÚ

TKPM2,5

B/R/AN

18,6

Sokolov

Sokolov

ČHMÚ

AMS

B/S/R

18,5

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.12 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací NO2 v r. 2005
Stations with highest annual average NO2 values in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration
[µg.m–3]

P5-Svornosti

Praha 5

komb.

T/U/IR

75,6

P2-Legerova (hot spot)

Praha 2

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

75,3

P8-Sokolovská

Praha 8

komb.

T/U/R

72,5

P10-Jasmínová

Praha 10

komb.

T/U/RI

52,8

Děčín-ZÚ

Děčín

komb.

T/U/RC

50,2

Olomouc-Velkomoravská

Olomouc

MOLO

AMS

T/U/R

48,1

P8-Karlín

Praha 8

ČHMÚ

AMS

T/U/C

47,9

P5-Smíchov

Praha 5

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

46,2

Brno-střed

Brno-město

ČHMÚ

AMS

T/U/R

46,1

P1-nám. Republiky

Praha 1

ČHMÚ

AMS

T/U/C

44,7

Ostrava-Českobratrská (hot spot)

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

T/U/CR

44,0

P10-Uhříněves

Praha 10

komb.

T/S/I

43,0

P9-Vysočany

Praha 9

ČHMÚ

AMS

T/U/CR

42,3

Brno-Kroftova

Brno-město

ČHMÚ

man.

T/U/R

41,7

P5-Řeporyje

Praha 5

komb.

B/S/RA

41,5

P4-Braník

Praha 4

ČHMÚ

AMS

T/U/R

41,1

P10-Měcholupy

Praha 10

ČHMÚ

AMS

I/U/IC

39,7

Karlovy Vary

Karlovy Vary

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

38,9

P10-Vršovice

Praha 10

ČHMÚ

AMS

T/U/R

38,5

P5-Mlynářka

Praha 5

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

38,2

Ústí n. L.-Všebořická (hot spot)

Ústí n. L.

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

37,6

Beroun

Beroun

ČHMÚ

AMS

T/U/RCI

37,0

Uherské Hradiště

Uherské Hradiště

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

37,0

Pardubice-Rosice

Pardubice

MÚPa

AMS

B/S/RI

34,2

Šumperk MÚ

Šumperk

MŠUM

AMS

B/U/R

34,2

P2-Riegrovy sady

Praha 2

ČHMÚ

AMS

B/U/NR

34,0

Teplice

Teplice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

32,4

Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

I/U/IR

31,3

Hr. Král.-Sukovy sady

Hradec Králové

komb.

T/U/RCI

30,8

Hradec Králové-Brněnská

Hradec Králové

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

30,6

Karviná-ZÚ

Karviná

komb.

T/U/R

30,3

Ústí n. L.-město

Ústí n. L.

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

30,2

Velké Meziříčí

Žďár n. S.

ČHMÚ

man.

T/S/C

30,1

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.13 Stanice s nejvyššími hodnotami hodinových průměrných koncentrací NO2 v r. 2005
Stations with the highest hourly average NO2 concentration values in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifi-
kace
Classifi-
cation

pLV

pLV + MT

Max.
1h kon-
centrace
Max.
hourly con-
centration

[µg.m–3]

19. nejvyšší
1h kon-
centrace
19th highest
hourly con-
centration

[µg.m–3]

P2-Legerova
(hot spot)

Praha 2

CHLM

AMS

T/U/RC

174

36

348,9

262,8

P5-Smíchov

Praha 5

CHLM

AMS

T/U/RC

2

1

266,3

153,6

P5-Mlynářka

Praha 5

CHLM

AMS

T/U/RC

1

0

218,3

124,7

P10-Měcholupy

Praha 10

CHLM

AMS

I/U/IC

1

0

207,0

167,2

Pardubice-
Rosice

Pardubice

CHLM

AMS

B/S/RI

1

0

201,8

147,7

Šumperk MÚ

Šumperk

CHLM

AMS

B/U/R

0

0

198,5

141,0

Šunychl

Karviná

CHLM

AMS

I/S/A

0

0

189,0

92,0

Ostrava-
Českobratrská
(hot spot)

Ostrava-m.

CHLM

AMS

T/U/CR

0

0

177,1

136,6

Olomouc-
Velkomoravská

Olomouc

CHLM

AMS

T/U/R

0

0

171,0

136,5

Ostrava-Fifejdy

Ostrava-m.

CHLM

AMS

B/U/R

0

0

168,9

116,1

Ostrava-Zábřeh

Ostrava-m.

CHLM

AMS

B/U/R

0

0

167,2

111,9

P8-Karlín

Praha 8

CHLM

AMS

T/U/C

0

0

164,5

132,6

Pardubice
Dukla

Pardubice

CHLM

AMS

B/U/R

0

0

164,1

111,3

Ostrava-Přívoz

Ostrava-m.

CHLM

AMS

I/U/IR

0

0

161,6

112,7

Brno-střed

Brno-m.

CHLM

AMS

T/U/R

0

0

159,7

127,6

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.14 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzenu v r. 2005
Stations with highest annual average benzene values in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration

[µg.m–3]

Ostrava-Přívoz ZÚ

Ostrava-město

komb.

I/U/IR

10,4

Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

I/U/IR

7,0

Ostrava-Fifejdy

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

B/U/R

4,1

Ústí n. L.-ZÚ. Pasteurova

Ústí nad Labem

komb.

I/U/RI

3,9

Sokolov

Sokolov

komb.

I/U/RC

3,9

P10-Šrobárova

Praha 10

komb.

B/U/RC

3,3

Karviná-ZÚ

Karviná

komb.

T/U/R

3,1

Brno-střed

Brno-město

ČHMÚ

AMS

T/U/R

2,9

Ústí n. L.-Všebořická (hot spot)

Ústí nad Labem

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

2,8

Ostrava-Poruba/ČHMÚ

Ostrava-město

ČHMÚ

PD

B/S/R

2,4

Hr. Král.-Sukovy sady

Hradec Králové

komb.

T/U/RCI

2,0

Třinec-Kosmos

Frýdek Místek

ČHMÚ

AMS

B/U/R

2,0

Pardubice-Rosice

Pardubice

MÚPa

AMS

B/S/RI

1,9

P5-Smíchov

Praha 5

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

1,7

Olomouc

Olomouc

ČHMÚ

AMS

B/U/R

1,7

Most

Most

ČHMÚ

AMS

B/U/R

1,7

Liberec-město

Liberec

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

1,6

Tušimice

Chomutov

ČHMÚ

PD

B/R/IA

1,5

Ústí n. L.-město

Ustí nad Labem

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

1,4

Tábor

Tábor

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

1,3

P4-Libuš

Praha 4

ČHMÚ

PD

B/S/R

1,2

České Budějovice

České Budějovice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

1,1

Zlín

Zlín

ČHMÚ

AMS

B/S/RN

1,0

Pardubice Dukla

Pardubice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

0,9

Jihlava

Jihlava

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

0,8

Plzeň-Slovany

Plzeň-město

MPl

AMS

T/U/RC

0,8

Rudolice v Horách

Most

ČHMÚ

AMS

B/R/N

0,6

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.15 Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních osmihodinových klouzavých průměrných koncentrací ozonu v r. 2005
Stations with highest maximum daily eight-hour running average ozone values in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

n

ppLVn
2003–2005

MAX8h-n
2003–2005
[µg.m–3]

MAXx-n
2003–2005
[µg.m–3]

x

Platné
roky
Valid
years

Krkonoše-Rýchory

Trutnov

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

2

75,0

207,7

147,2

51

2003–4

Kostelní Myslová

Jihlava

ČHMÚ

AMS

B/R/A-NCI

2

73,5

175,4

137,8

51

2003; 5

Churáňov

Prachatice

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

3

57,3

199,6

134,9

76

2003–5

Bílý Kříž

Frýdek-Místek

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

3

54,7

176,0

132,5

76

2003–5

Sněžník

Děčín

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

3

53,7

205,5

136,0

76

2003–5

Přimda

Tachov

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

3

53,7

206,3

134,6

76

2003–5

Rudolice v Horách

Most

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

3

52,7

203,7

136,8

76

2003–5

Mikulov-Sedlec

Břeclav

ČHMÚ

AMS

B/R/A-NCI

3

52,0

176,2

133,9

76

2003–5

Šerlich

Rychnov nad Kněžnou

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

3

51,3

184,5

133,7

76

2003–5

Brno-Tuřany

Brno-město

ČHMÚ

AMS

B/S/R

3

51,3

172,5

132,2

76

2003–5

Přebuz

Sokolov

ČHMÚ

AMS

B/R/AN-REG

3

50,7

213,3

133,8

76

2003–5

P9-Vysočany

Praha 9

ČHMÚ

AMS

I/U/ICR

1

50,0

174,2

135,2

26

2003

Jeseník

Jeseník

ČHMÚ

AMS

B/R/N-NCI

3

49,0

165,6

129,0

76

2003–5

Košetice

Pelhřimov

ČHMÚ

AMS

B/R/AN-REG

3

48,3

181,8

128,7

76

2003–5

Ústí n. L.-Kočkov

Ústí nad Labem

ČHMÚ

AMS

B/S/RN

3

48,0

177,0

131,5

76

2003–5

Červená

Opava

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

2

48,0

165,6

130,3

51

2004–5

Pardubice-Rosice

Pardubice

MÚPa

AMS

B/S/RI

3

47,7

197,9

132,8

76

2003–5

Ondřejov

Praha-východ

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

3

47,3

182,3

131,8

76

2003–5

Štítná n. Vláří

Zlín

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

2

47,0

150,9

129,5

51

2004–5

Hojná Voda

České Budějovice

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

3

45,0

180,4

133,8

76

2003–5

Hodonín

Hodonín

komb.

B/U/R

3

44,7

170,3

131,0

76

2003–5

Litoměřice-ZÚ

Litoměřice

komb.

B/U/RC

3

44,0

186,3

131,3

76

2003–5

České Budějovice

České Budějovice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

3

43,3

183,9

128,2

76

2003–5

P4-Libuš

Praha 4

ČHMÚ

AMS

B/S/R

3

43,0

184,3

129,8

76

2003–5

Souš

Jablonec nad Nisou

ČHMÚ

AMS

B/R/N-REG

3

41,7

197,1

126,9

76

2003–5

Sokolov

Sokolov

ČHMÚ

AMS

B/S/R

3

41,3

204,3

129,4

76

2003–5

Tušimice

Chomutov

ČHMÚ

AMS

B/R/IA-NCI

3

40,3

183,4

130,4

76

2003–5

Ždár nad Sázavou

Žďár nad Sázavou

komb.

B/U/RC

3

40,3

180,4

129,1

76

2003–5

Pardubice Dukla

Pardubice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

3

40,0

182,3

128,5

76

2003–5

P6-Suchdol

Praha 6

ČHMÚ

AMS

B/S/R

1

40,0

168,3

125,8

26

2005

Kuchařovice

Znojmo

ČHMÚ

AMS

B/R/A-NCI

1

40,0

151,5

125,2

26

2005

P8-Kobylisy

Praha 8

ČHMÚ

AMS

B/S/R

3

38,3

187,6

128,1

76

2003–5

Přerov

Přerov

ČHMÚ

AMS

B/U/CR

3

38,0

168,2

127,3

76

2003–5

Kladno-střed města

Kladno

ČHMÚ

AMS

B/U/R

3

36,3

179,1

125,7

76

2003–5

Svratouch

Chrudim

ČHMÚ

AMS

B/R/AN-REG

3

34,7

167,0

125,7

76

2003–5

Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

ČHMÚ

AMS

B/U/R

2

33,5

175,9

124,4

51

2004–5

Olomouc-Šmeralova

Olomouc

komb.

B/U/R

3

33,0

181,4

126,4

76

2003–5

Zlín

Zlín

ČHMÚ

AMS

B/S/RN

2

33,0

146,3

122,3

51

2004–5

Studénka

Nový Jičín

ČHMÚ

AMS

B/R/A-NCI

3

32,7

164,4

125,1

76

2003–5

Ostrava-Fifejdy

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

B/U/R

3

32,7

165,8

124,2

76

2003–5

Klatovy soud

Klatovy

komb.

T/U/R

3

32,3

180,8

124,1

76

2003–5

Karviná

Karviná

ČHMÚ

AMS

B/U/R

3

30,0

158,8

122,0

76

2003–5

Prachatice

Prachatice

AMS

B/S/R

3

30,0

181,7

121,8

76

2003–5

Kocelovice

Strakonice

ČHMÚ

AMS

B/R/N-NCI

2

30,0

154,3

121,4

51

2004–5

P6-Veleslavín

Praha 6

ČHMÚ

AMS

B/S/R

3

29,7

172,3

123,1

76

2003–5

Prostějov

Prostějov

ČHMÚ

AMS

B/U/R

3

29,0

166,9

124,5

76

2003–5

Jihlava

Jihlava

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

2

28,5

154,1

121,6

51

2004–5

P5-Stodůlky

Praha 5

ČHMÚ

AMS

B/U/R

1

28,0

161,0

121,8

26

2005

Teplice

Teplice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

3

26,7

167,1

121,7

76

2003–5

Plzeň-Doubravka

Plzeň-město

ČHMÚ

AMS

B/S/A

3

25,3

202,4

120,2

76

2003–5

Most

Most

ČHMÚ

AMS

B/U/R

3

25,0

175,0

119,7

76

2003–5

Hr. Král. – observatoř

Hradec Králové

ČHMÚ

komb.

B/S/R

3

24,0

172,4

118,7

76

2003–5

Lom

Most

ČHMÚ

AMS

B/R/IN-NCI

1

23,0

152,0

117,0

26

2005

Valdek

Děčín

ČHMÚ

AMS

B/R/AN-NCI

3

22,7

209,7

117,4

76

2003–5

Plzeň-Lochotín

Plzeň-město

MPl

AMS

B/U/R

3

22,0

199,4

117,9

76

2003–5

Hradec Králové-Brněnská

Hradec Králové

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

2

21,0

164,3

116,2

51

2004–5

Třinec-Kosmos

Frýdek-Místek

ČHMÚ

AMS

B/U/R

3

20,7

157,0

117,4

76

2003–5

Liberec-město

Liberec

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

3

19,7

188,9

118,2

76

2003–5

Litoměřice

Litoměřice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

2

19,0

175,6

117,5

51

2004–5

Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS

I/U/IR

3

19,0

152,5

115,9

76

2003–5

Hr. Král.-Sukovy sady

Hradec Králové

komb.

T/U/RCI

3

18,3

168,4

116,2

76

2003–5

Ústí n. L.-město

Ústí nad Labem

ČHMÚ

AMS

B/U/RC

3

16,7

179,8

113,7

76

2003–5

Plzeň-Bory

Plzeň-město

MPl

AMS

B/U/R

3

13,7

160,4

112,5

76

2003–5

Plzeň-Slovany

Plzeň-město

MPl

AMS

T/U/RC

3

11,7

172,0

107,7

76

2003–5

Tábor

Tábor

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

2

8,5

146,9

108,5

51

2004–5

P5-Smíchov

Praha 5

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

3

6,0

145,9

99,8

76

2003–5

P9-Vysočany

Praha 9

ČHMÚ

AMS

T/U/CR

1

5,0

141,5

98,2

26

2005

P1-nám. Republiky

Praha 1

ČHMÚ

AMS

T/U/C

3

3,7

138,9

97,7

76

2003–5

Brno-střed

Brno-město

ČHMÚ

AMS

T/U/R

1

1,0

122,0

98,5

26

2005

Zlín-Svit

Zlín

MZLl

AMS

T/U/CR

1

1,0

124,8

89,9

26

2005

Olomouc-Velkomoravská

Olomouc

MOLO

AMS

T/U/R

1

1,0

120,8

85,3

26

2005

Šumperk MÚ

Šumperk

MŠUM

AMS

B/U/R

1

0,0

107,6

89,8

26

2005

Vysvětlivky/Explanatory notes:

n počet platných let pro výpočet/number of valid years for the calculation
x = 25*n + 1
x
x-tá maximální denní 8hod. koncentrace/xth max. daily 8-h concentration
ppLVn průměrný počet překročení LV za n platných let/average number of LV exceedances for valid years
MAX8h-n nejvyšší maximální denní 8hod. koncentrace za n platných let/the highest max. daily 8-h concentration for n valid years
MAXx-n nejvyšší x-tá maximální denní 8hod. koncentrace za n platných let/the highest xth max. daily 8-h concentration for n valid years

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.16 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací arzenu v ovzduší v r. 2005
Stations with highest annual average arsenic values in the ambient air in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration
[µg.m–3]

Tanvald

Jablonec nad Nisou

komb.

B/U/R

7,2

Ostrava-Přívoz ZÚ

Ostrava-město

komb.

I/U/IR

5,8

Liberec-Vratislavice

Liberec

TK-PM10

B/S/R

3,8

P5-Řeporyje

Praha 5

komb.

B/S/RA

3,5

Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

TK-PM10

I/U/IR

3,4

Kladno-Dubí

Kladno

komb.

B/S/I

3,0

Kladno-střed města

Kladno

ČHMÚ

TK-PM10

B/U/R

2,9

Mělník-ZÚ

Mělník

komb.

T/U/R

2,9

Děčín-ZÚ

Děčín

komb.

T/U/RC

2,8

Souš

Jablonec nad Nisou

ČHMÚ

TK-PM10

B/R/N

2,8

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.17 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací kadmia v ovzduší v r. 2005
Stations with highest annual average cadmium values in the ambient air in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration
[µg.m–3]

Tanvald

Jablonec nad Nisou

komb.

B/U/R

14,1

Souš

Jablonec nad Nisou

ČHMÚ

TK-PM10

B/R/N

4,5

Liberec-Vratislavice

Liberec

TK-PM10

B/S/R

3,2

Ostrava-Poruba IV.

Ostrava-město

komb.

B/U/R

2,0

Příbram-OÚNZ

Příbram

komb.

B/U/NR

1,4

Ostrava-Přívoz ZÚ

Ostrava-město

komb.

I/U/IR

1,1

Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

TK-PM10

I/U/IR

1,1

P5-Svornosti

Praha 5

TK-SPM

T/U/IR

1,0

Jihlava-Znojemská

Jihlava

komb.

T/U/RC

0,9

Ostrava-Poruba/ČHMÚ

Ostrava-město

ČHMÚ

TK-PM10

B/S/R

0,8

Děčín-ZÚ

Děčín

komb.

T/U/RC

0,8

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.18 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací niklu v ovzduší v r. 2005
Stations with highest annual average nickel values in the ambient air in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration
[ng.m–3]

Příbram-OÚNZ

Příbram

komb.

B/U/NR

5,0

Plzeň-Roudná

Plzeň-město

komb.

B/U/R

3,8

P10-Šrobárova

Praha 10

komb.

B/U/RC

3,6

Hodonín

Hodonín

komb.

B/U/R

3,4

Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

TK-PM10

I/U/IR

3,0

Klatovy soud

Klatovy

komb.

T/U/R

2,9

Kroměříž-ZÚ

Kroměříž

komb.

T/U/R

2,7

Tanvald

Jablonec nad Nisou

komb.

B/U/R

2,7

Děčín-ZÚ

Děčín

komb.

T/U/RC

2,6

Čes. Budějovice-Třešň.

České Budějovice

komb.

B/U/R

2,6

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.19 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací olova v ovzduší v r. 2005
Stations with highest annual average lead values in the ambient air in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration
[ng.m–3]

Tanvald

Jablonec nad Nisou

komb.

B/U/R

57,1

Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

TK-PM10

I/U/IR

46,1

Plzeň-Husovo nám.

Plzeň-město

komb.

T/U/CI

40,5

Příbram-OÚNZ

Příbram

komb.

B/U/NR

37,0

Ostrava-Přívoz ZÚ

Ostrava-město

komb.

I/U/IR

36,3

Karviná-ZÚ

Karviná

komb.

T/U/R

31,7

Ostrava-Poruba/ČHMÚ

Ostrava-město

ČHMÚ

TK-PM10

B/S/R

28,6

Kladno-Dubí

kladno

komb.

B/S/I

26,2

Brno-Dobrovského

Brno-město

komb.

B/U/R

26,0

P5-Svornosti

Praha 5

TK-SPM

T/U/R

26,0

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.20 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu v ovzduší v r. 2005
Stations with highest annual average concentration of benzo(a)pyrene in the ambient air in 2005

Lokalita
Locality

Okres
District

Vlastník
Owner

Měřicí
program
Measuring
programme

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration
[µg.m–3]

Ostrava-Přívoz ZÚ

Ostrava-město

komb.

I/U/IR

9,2

Český Těšín

Karviná

ČHMÚ

PAH

B/U/R

4,5

Ostrava-Poruba/ČHMÚ

Ostrava-město

ČHMÚ

PAH

B/S/R

3,2

Karviná-ZÚ

Karviná

komb.

T/U/R

3,1

Ústí n. L.-ZÚ. Pasteurova

Ústí nad Labem

komb.

I/U/RI

2,4

Zlín

Zlín

ČHMÚ

PAH

B/S/RN

2,0

P10-Šrobárova

Praha 10

komb.

B/U/RC

1,9

Plzeň-Slovany

Pleň-město

ČHMÚ

PAH

T/U/RC

1,7

Kladno-střed města

Kladno

ČHMÚ

PAH

B/U/R

1,7

Liberec-město

Liberec

ČHMÚ

PAH

B/U/RC

1,6

Olomouc

Olomouc

ČHMÚ

PAH

B/U/R

1,6

Hradec Králové-Brněnská

Hradec Králové

ČHMÚ

PAH

T/U/RC

1,5

Brno-Kroftova

Brno-město

ČHMÚ

PAH

T/U/R

1,5

Teplice

Teplice

ČHMÚ

PAH

B/U/R

1,4

Brno-Húskova ul.

Brno-město

komb.

B/U/R

1,4

P5-Smíchov

Praha 5

ČHMÚ

PAH

T/U/RC

1,3

Most

Most

ČHMÚ

PAH

B/U/R

1,2

P4-Libuš

Praha 4

ČHMÚ

PAH

B/S/R

1,2

Pardubice Dukla

Pardubice

ČHMÚ

PAH

B/U/R

1,2

Hr. Král.-Sukovy sady

Hradec Králové

komb.

T/U/RCI

1,1

Ústí n. L.-Kočkov

Ústí nad Labem

ČHMÚ

PAH

B/S/RN

0,8

Sokolov

Sokolov

ČHMÚ

PAH

B/S/R

0,8

Košetice

Pelhřimov

ČHMÚ

PAH

B/R/AN

0,4

Rudolice v Horách

Most

ČHMÚ

PAH

B/R/N

0,3

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.21 Překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací a stavebních úřadů ČR v r. 2005
Limit value and target value exceedances for protection of human health by zones/agglomerations and construction administration in CR in 2005

Zóna/aglomerace
Zone/agglomeration

Obce s rozšířenou působností
Municipalities with extended competencies

PM10

PM10

NO2

Benzen
Benzene

Souhrn
překro-
čení LV
Total LV
excee-
dences

As

Cd

BaP

Souhrn
překro-
čení TV
Total TV
excee-
dences

Souhrn
Total

roční průměr
annual average
> 40 µg.m–3

36. max 24h průměr
36th max. 24-h average
> 50 µg.m–3

roční průměr
annual average
> 40 µg.m–3

roční průměr
annual average
> 5 µg.m–3

roční průměr
annual average
> 6 ng.m–3

roční průměr
annual average
> 5 ng.m–3

roční průměr
annual average
> 1 ng.m–3

% plochy územního celku         % of area of the administrative unit

ČR

  

1,6

35,28

0,06

0,08

35,28

0,02

0,02

5,16

5,19

35,8

  

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 1

0

100

56

0

100

0

0

100

100

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 2

14

100

85

0

100

0

0

100

100

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 3

35

100

4

0

100

0

0

100

100

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 4

1

100

23

0

100

0

0

99

99

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 5

8

98

15

0

98

0

0

68

68

99

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 16

0

100

0

0

100

0

0

10

10

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 6

0

100

1

0

100

0

0

61

61

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 7

23

100

29

0

100

0

0

100

100

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 8

11

100

5

0

100

0

0

95

95

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 9

26

100

15

0

100

0

0

100

100

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 18

0

100

0

0

100

0

0

100

100

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 19

0

100

0

0

100

0

0

72

72

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 10

9

100

19

0

100

0

0

100

100

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 11

0

100

0

0

100

0

0

75

75

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 12

0

100

0

0

100

0

0

53

53

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 13

0

72

0

0

72

0

0

16

16

80

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 17

0

100

9

0

100

0

0

23

23

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 14

0

100

0

0

100

0

0

100

100

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 21

0

100

0

0

100

0

0

18

18

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 20

0

100

0

0

100

0

0

76

76

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 15

0

100

3

0

100

0

0

94

94

100

Stavební úřad – Úřad městské části Praha 22

0

100

3

0

100

0

0

6

6

100

aglomerace Hl. m. Praha

  

3,6

98,6

6,6

0

98,6

0

0

63,4

63,4

99

 

Stavební úřad – Městský úřad Benešov

0

9

0

0

9

0

0

0

0

9

Stavební úřad – Městský úřad Týnec nad Sázavou

0

36

0

0

36

0

0

0

0

36

Stavební úřad – Městský úřad Vlašim

0

8

0

0

8

0

0

0

0

8

Stavební úřad – Obecní úřad Čechtice

0

34

0

0

34

0

0

0

0

34

Stavební úřad – Obecní úřad Čerčany

0

68

0

0

68

0

0

0

0

68

Stavební úřad – Obecní úřad Neveklov

0

7

0

0

7

0

0

0

0

7

Stavební úřad – Městský úřad Sázava

0

2

0

0

2

0

0

0

0

2

Stavební úřad – Městský úřad Beroun

1

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Hořovice

0

38

0

0

38

0

0

0

0

38

Stavební úřad – Městský úřad Zdice

0

68

0

0

68

0

0

0

0

68

Stavební úřad – Městský úřad Žebrák

0

24

0

0

24

0

0

0

0

24

Stavební úřad – Městský úřad Hostomice

0

69

0

0

69

0

0

0

0

69

Stavební úřad – Městský úřad Králův Dvůr

0

60

0

0

60

0

0

0

0

60

Stavební úřad – Magistrát města Kladna

4

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Slaný

0

97

0

0

97

0

0

0

0

97

Stavební úřad – Městský úřad Stochov

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Unhošť

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Velvary

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Obecní úřad Zlonice

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Český Brod

0

93

0

0

93

0

0

0

0

93

Stavební úřad – Městský úřad Kolín

0

27

0

0

27

0

0

0

0

27

Stavební úřad – Městský úřad Kostelec nad Černými Lesy

0

8

0

0

8

0

0

0

0

8

Stavební úřad – Městský úřad Kouřim

0

44

0

0

44

0

0

0

0

44

Stavební úřad – Městský úřad Týnec nad Labem

0

63

0

0

63

0

0

0

0

63

Stavební úřad – Městský úřad Pečky

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Čáslav

0

11

0

0

11

0

0

0

0

11

Stavební úřad – Městský úřad Kutná Hora

0

2

0

0

2

0

0

0

0

2

Stavební úřad – Obecní úřad Vrdy

0

84

0

0

84

0

0

0

0

84

Stavební úřad – Obecní úřad Záboří nad Labem

0

29

0

0

29

0

0

0

0

29

Stavební úřad – Obecní úřad Žleby

0

30

0

0

30

0

0

0

0

30

Stavební úřad – Městský úřad Kostelec nad Labem

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Kralupy nad Vltavou

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Mělník

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Mšeno

0

98

0

0

98

0

0

0

0

98

Stavební úřad – Městský úřad Neratovice

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Obecní úřad Všetaty

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Veltrusy

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Obecní úřad Byšice

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Bakov nad Jizerou

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Benátky nad Jizerou

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Bělá pod Bezdězem

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Dobrovice

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Dolní Bousov

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Magistrát města Mladá Boleslav

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Mnichovo Hradiště

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Kosmonosy

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Obecní úřad Bezno

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Obecní úřad Březno

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Obecní úřad Kněžmost

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Lysá nad Labem

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Městec Králové

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Nymburk

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Poděbrady

0

100

0

0

100

0

0

0

0

100

Stavební úřad – Městský úřad Sadská

0

100

0

0

100