|
A4 – STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE |
Přetrvávající rozsáhlý výskyt starých ekologických zátěží (kontaminovaných míst) na území České republiky je jedním z historických pozůstatků více jak šedesátiletého působení (1938–1989) nedemokratických režimů, kdy nebyla ochrana životního prostředí a nakládání se závadnými látkami při průmyslové a další výrobě na vysoké úrovni. Systematické odstraňování těchto historických – starých ekologických zátěží začalo ve větší míře až po nastolení demokracie – počínaje rokem 1990. Za některé z nich, zejména v rámci privatizace, převzal odpovědnost stát. Ač bylo za období od počátku řešení této problematiky vynaloženo na proces odstraňování starých ekologických zátěží v České republice více jak 23 mld. Kč, nepodařilo se dosud zajistit v řešení této problematiky jednotný, na národní úrovni koordinovaný přístup a některé oblasti nejsou řešeny vůbec. Vzhledem k tomu, že je touto situací vážně ohroženo zdraví obyvatelstva – a to buď přímo, nebo prostřednictvím kontaminované podzemní vody (která tak nemůže být využívána jako pitná) a přítomností závadných látek (pesticidy, PCB, těžké kovy, chlorované uhlovodíky, ropné látky a polyaromatické uhlovodíky) – musí být tato nevyhovující situace urychleně řešena.
Česká republika ji řeší tím, že rozšiřuje oblasti intervence prostředků EU. Hlavním cílem Operačního programu ŽP pro období 2007–2013, prioritní osa 4.2 je dokončení inventarizace, řešení a odstranění závažných (rizikových) starých ekologických zátěží. Tento postup je o to důležitější, že v současné době v ČR neexistuje právní úprava, která by komplexním způsobem řešila staré ekologické zátěže. V působnosti MŽP ČR je systematicky řešeno několik oblastí starých ekologických zátěží (některé privatizované podniky, lokality po sovětské armádě, řešení dlouhodobých havárií podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů). MŽP ČR není odborným garantem odstranění všech starých zátěží, které jsou nyní v majetku státu nebo podléhají jeho kompetenci. Například náprava ekologických škod způsobených činností Armády ČR dosud patří pod Ministerstvo obrany. Ministerstvo průmyslu a obchodu má dohlížet na odstraňování starých ekologických zátěží v revitalizovaných oblastech (tzv. brownfields), nezávislé je rovněž odstraňování starých ekologických zátěží soukromými subjekty. Této situaci odpovídá i stav inventarizace starých ekologických zátěží a rozsah lokalit, na kterých proces odstraňování SEZ probíhá, popřípadě je již ukončen.
Dosavadní výsledky inventury potvrdily, že rozsah starých ekologických zátěží plynoucích z nedostatečného řešení této problematiky v ČR v minulosti je alarmující a jejich urychlené řešení vzhledem k dopadům na zdravotní stav obyvatelstva a životní prostředí je nezbytné. Dalším cílem oblasti intervence proto je sanace vážně kontaminovaných lokalit (průmyslové objekty, vojenské a zemědělské areály, lokality typu brownfields s výskytem SEZ) ohrožujících složky životního prostředí a zdraví člověka v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje (stará ekologická zátěž). Doporučení pokračovat v sanaci kontaminovaných míst bylo mj. i jedním z výstupů Hodnocení politiky, stavu a vývoje životního prostředí ČR za posledních pět let, které v r. 2005 provedla Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).
Obr. A4.1 Rozmístění starých ekologických zátěží (kontaminovaných míst) podle evidence MŽP ČR v r. 2005
Kvalitativní hodnocení rizik v databázi Systém evidence kontaminovaných míst vychází z kanadské metodiky AGRA. Jednotlivá rizika jsou hodnocena definovaným textem: extrémní, vysoké, střední, nízké, žádné, neznámé.
Extrémní – (neakceptovatelné) působení zátěže je extrémně silné, časově pravidelné nebo i periodicky se opakující. Expozice člověka a potravních řetězců – je známo či předpokládáno vážné poškození lidského zdraví. Pracovní prostředí – v lokalitě nelze připustit pracovní a výrobní činnost. Kontaminace – kumulativní účinek více expozičních cest nebo komplexní účinek více látek nebo se jedná o vysoce toxické či genotoxické polutanty. Znečištění má formu, při níž dochází k vyluhování a migraci kontaminantů do vod. Lokalita případně sousedí s I. či II. pásmem PHO. Do vzdálenosti 500 m ve směru proudění je voda využívána jako pitná či k zahrádkářským účelům. Dochází k trvalému poškození či likvidaci některých biotopů.
Vysoké – (jisté nadprůměrné) působení zátěže je silné, časově nepravidelné, dočasné. Expozice člověka a potravních řetězců – lokalita je zemědělsky využívána, avšak koncentrace nepředstavují neakceptovatelné riziko při požití, inhalaci či kontaktu s kůží. Polutanty se však mohou akumulovat v rostlinách či zvířatech v koncentracích, které představují neakceptovatelné riziko. Pracovní prostředí – působení na pracovníky je silné, dočasný pracovní cyklus s relativně krátkou dobou expozice. Kontaminace – znečištění vysoce toxickými či genotoxickými polutanty bez přímé přítomnosti populace, ale s možností přítomnosti v budoucnu. Prokázaná či vysoce pravděpodobná kontaminace povrchových vod či zdrojů pitné vody. Je vysoce pravděpodobné poškození některých biotopů.
Střední – (průměrné) na hranici přípustného limitu. Pracovníci pracují na lokalitě pouze dočasně s relativně krátkou dobou expozice. Hranice limitů pro horninové prostředí, vody. Znečištění nízce toxických polutantů zasahuje nesaturovanou zónu a lze je v současné době sanovat. Potenciální možnost ohrožení jednotlivých typů zdrojů vody. Lokalita nesousedí s I. či II. pásmem PHO. Ve vzdálenosti 2 km po směru proudění v puklinovém kolektoru či do 1 km v průlinovém kolektoru není voda využívána jako pitná či pro jiné citlivé účely. Potenciálně mohou být ohroženy či mírně poškozeny (ne zničeny) některé biotopy.
Nízké – (podprůměrné, slabé) srovnatelné s relativními normativy, např. hygienickými limity pro pracovní prostředí. U povrchových vod je znečištění na hranici limitu pro ostatní povrchové vody. Jedná se o znečištění nízce toxickými polutanty. Zasahuje nesaturovanou zónu, ale lze je lehce sanovat. Populace není přítomna nebo není přímo ohrožena. Lokalita není zemědělsky využívána. Polutanty se vyskytují v takových koncentracích, že nemohou pronikat do vodovodního systému pitné vody. Nejsou přítomny látky v koncentracích, v nichž by mohly být agresivní vůči stavebnímu materiálu.
Žádné – (zanedbatelné, neškodné) riziko nulové.
Neznámé – riziko není známo ani se nedá s vysokou pravděpodobností předpokládat.
| Tab. A4.1 |
Počet a rozdělení starých ekologických zátěží v r. 2005 Number and distribution of contaminated sites in 2005 |
|
Riziko |
Hl. m. |
Středo- |
Jiho- |
Plzeňský |
Karlo- |
Ústecký |
Liberecký |
Králové- |
Pardubický |
Vysočina |
Jiho- |
Olomoucký |
Zlínský |
Moravsko- |
|
0 – neznámé |
2 |
14 |
8 |
8 |
1 |
50 |
5 |
4 |
6 |
3 |
4 |
178 |
6 |
5 |
|
1 – extrémní |
7 |
7 |
4 |
7 |
3 |
7 |
3 |
8 |
5 |
3 |
9 |
3 |
8 |
7 |
|
2 – vysoké |
11 |
73 |
47 |
43 |
26 |
42 |
18 |
29 |
20 |
27 |
26 |
36 |
28 |
22 |
|
3 – střední |
22 |
133 |
100 |
68 |
45 |
140 |
43 |
66 |
38 |
78 |
76 |
62 |
29 |
71 |
|
4 – nízké |
28 |
185 |
76 |
59 |
32 |
175 |
72 |
65 |
56 |
78 |
104 |
83 |
44 |
81 |
|
5 – žádné |
6 |
27 |
7 |
13 |
5 |
6 |
8 |
19 |
23 |
6 |
17 |
21 |
4 |
8 |
Zdroj: MŽP ČR
Source: MŽP ČR
| Obr. A4.1 |
Rozmístění starých ekologických zátěží podle evidence MŽP ČR v r. 2005 Distribution of contaminated sites according to MŽP ČR records in 2005 |