Směrnice Ministerstva životního prostředí na poskytování finančních prostředků v rámci Programu drobných vodohospodářských ekologických akcí v roce 2000

(Uveřejněna ve Věstníku MŽP, částka 4, duben 2000)

 

V souladu se schváleným státním rozpočtem vydává Ministerstvo životního prostředí, (dále jen “ministerstvo”) tuto směrnici k zajištění úkolů vyplývajících z Programu drobných vodohospodářských ekologických akcí (dále jen “Program”) ve vztahu k poskytování finančních prostředků pro jeho plnění.

Mezi faktory, které významnou měrou ovlivňují životní prostředí, kvalitu podzemních i povrchových vod a tím i kvalitu krajiny a přírodního prostředí, je způsob odvádění a čištění odpadních vod z obcí.

Program drobných vodohospodářských ekologických akcí je zaměřen na obce, které nemohou řešit problémy s čištěním odpadních vod prostřednictvím Státního fondu životního prostředí nebo prostřednictvím Ministerstva zemědělství. směrnice Programu řeší problémy obcí s počtem ekvivalentních obyvatel nižším než 3000.

Cílem Programu je kromě řešení problémů s čištěním odpadních vod a odkanalizováním i dosažení komplexní provázanosti krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí. Cílem je komplexní přístup k řešení ekologické stability území.

Výstavba kanalizací a čistíren odpadních vod je dlouhodobě velkým problémem, a to jak z hlediska zabezpečení odpovídajících čistírenských efektů, tak také z hlediska obecného zájmu. V současné době, ve velikostní kategorii 300–499 obyvatel je celkem 1100 obcí, z nichž pouze 193 obcí je s kanalizací napojenou na čistírnu odpadních vod, 907 obcí je tedy bez čištění odpadních vod.

Ve velikostní kategorii 500–999 obyvatel je 1241 obcí a z nich 333 je s kanalizací napojenou na čistírnu odpadních vod a zbývajících 908 je bez čištění odpadních vod.

Velikostní kategorie 1000–1999 obyvatel – z celkového počtu 645 obcí je 305 obcí s kanalizací napojenou na čistírnu odpadních vod, bez čištění odpadních vod je tedy 340 obcí. V této velikostní kategorii je dále možné uvést, že 133 obcí je bez kanalizace.

Čištění odpadních vod v této velikostní kategorii, nemá žádná z 340 obcí a z obcí s čištěním odpadních vod je pouze v 59 obcích na čistírnu odpadních vod napojeno více než 80 % obyvatel.

Souhrnně je tedy možné konstatovat, že v kategorii 300–2000 obyvatel je třeba zajistit čištění odpadních vod u 2155 obcí. Z toho v nejvyšší velikostní kategorii 1000–2000 obyvatel chybí ve 133 obcích kanalizace a zcela bez čištění odpadních vod je 340 obcí.

Čl. 1

Všeobecná ustanovení

1)   Tato směrnice upravuje postup při uplatňování žádostí o zařazení navrhovaných akcí do Programu, způsob projednávání žádostí, přidělování finančních prostředků a jejich čerpání.

2)   Směrnice vymezuje subjekty, které mohou být žadateli o poskytnutí finančních prostředků z Programu.

3)   Směrnice vymezuje činnosti, na které mohou být finanční prostředky v rámci Programu poskytovány.

4)   Směrnice vymezuje způsob financování (uvolňování) prostředků na akce Programu.

Čl. 2

Žadatel

1)   Žadateli mohou být:

a)   obce s 500–2000 ekvivalentními obyvateli nebo i větší do 3000 ekvivalentních obyvatel, v případě, že se jedná o mimořádný zájem ochrany přírody a žádost nelze řešit prostřednictvím Státního fondu životního prostředí nebo jinými způsoby, a nebo pokud se akce týká jejich místních částí (sídla). Místní část musí mít méně než 2000 ekvivalentních obyvatel a celkový počet ekvivalentních obyvatel obce je menší než 3000;

b)   obce s 300–500 ekvivalentními obyvateli, a to pouze v případě, že se jedná o mimořádný zájem ochrany přírody a žádost nelze řešit prostřednictvím Státního fondu životního prostředí nebo jinými způsoby;

c)   obce, svazky obcí a vodohospodářské akciové společnosti s majoritní účastí obcí, které zajišťují činnost podle čl. 3, odst. 1, za obce uvedené v čl. 2, odst. a, s počtem ekvivalentních obyvatel obce od 500 do 2000. V případě svazku obcí se musí jednat o svazek, který dlouhodobě zajišťuje činnost obcí;

d)   obce pod 300 ekvivalentních obyvatel pouze v případě, že se jedná o oblast s hromadným výskytem ohrožených či vzácných živočichů, kteří jsou bezprostředně na čistotě vody závislí. V tomto případě, nejprve musí obec požádat Ministerstvo životního prostředí (odbor ochrany přírody) o posouzení a rozhodnutí, zda se jedná o ohrožený či vzácný druh živočicha bezprostředně na čistotě vody závislého a zda se jedná o zvláštní zájem ochrany přírody.

U žadatelů uvedených pod bodem a, b, c, musí být nejmenší počet odkanalizovaných nebo na čistírnu odpadních vod napojených ekvivalentních obyvatel 300.

Jeden ekvivalentní obyvatel se počítá jako 60 g BSK5 na osobu a den, tj. 21,9 kg za rok nebo 120 g CHSK za den (43,8 kg/rok), stanoveno jako množství BSK5 nebo CHSK v nečištěných odpadních vodách, stanovených jejich rozborem rovnoměrně slévaného 24hod. vzorku.

Čl. 3

Předmět poskytování prostředků

1)   Předmětem poskytování finančních prostředků jsou:
a)   výstavby, případně rekonstrukce splaškové nebo jednotné kanalizace ve stávající zástavbě,
b)   výstavby, případně rekonstrukce čistíren odpadních vod s podmínkou, že po realizaci akce budou splňovat limity stanovené nařízením vlády 82/1999 Sb.

Čl. 4

Základní omezující podmínky pro poskytnutí finančních prostředků

1.   Předmětem poskytování finančních prostředků nejsou domovní čistírny, soukromé ani veřejné části kanalizačních přípojek, dešťová kanalizace a čištění odpadních vod systémem soustavy rybníků.

2.   Z prostředků na zabezpečení Programu nelze poskytnout finanční prostředky na opatření, která jsou běžnou údržbou či péčí, tedy zákonnou povinností vlastníka vodohospodářského díla.

3.   U obcí s počtem ekvivalentních obyvatel 300500 (podle čl. 2, odst. b), lze finanční prostředky poskytnout pouze na akce, jejichž investiční náklady akce (včetně přípravy a zabezpečení), zjištěné v souladu se zákonem 199/1994 Sb. ve znění změn, jsou jen do výše 7,0 mil. Kč rozpočtových nákladů (dále jen “RN”).

U obcí s počtem ekvivalentních obyvatel 5001500 a u svazku obcí (podle čl. 2, odst. a, c), lze finanční prostředky poskytnout pouze na akce, jejichž investiční náklady akce (včetně přípravy a zabezpečení) zjištěné v souladu se zákonem 199/1994 Sb. ve znění změn, jsou do 18,0 mil.  RN.

U obcí s počtem ekvivalentních obyvatel 15002000 (podle čl. 2, odst. a, c, lze finanční prostředky poskytnout pouze na akce, jejichž investiční náklady akce (včetně přípravy a zabezpečení) zjištěné v souladu se zákonem 199/1994 Sb. ve znění změn, jsou do 22,0 mil.  RN.

U obcí podle čl. 2, bod d), lze finanční prostředky poskytnout pouze na akce, jejichž investiční náklady akce (včetně přípravy a zabezpečení) jsou zjištěné v souladu se zákonem 199/1994 Sb. ve znění změn, jsou do 7,0 mil. Kč.

Přehled investičních nákladů v závislosti na počtu ekvivalentních obyvatel:

počet ekvivalentních obyvatel

investiční náklady

300–500

do 7,0 mil. Kč

500–1500

do 18,0 mil. Kč

1500–2000 (3000)

do 22,0 mil. Kč

4.   Při realizaci jednotlivých opatření nesmí být porušeny právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny.

Čl. 5

Poskytování finančních prostředků

1)   Postup při poskytování státních účelových dotací obcím a okresním úřadům je stanoven usnesením vlády č. 707 ze 12. 11. 1997. Při poskytování státních účelových dotací obcím se v roce 2000 přihlíží k výši dluhové služby. Ukazatel dluhové služby hodnotí úroveň výdajů na dluhovou službu žadatele, přičemž rozhodná míra podílu dluhové služby pro rok 1999 činí 15 % v poměru k běžným příjmům žadatele. Jako podklad pro hodnocení předloží obec nebo okresní úřad spolu se žádostí vyplněnou tabulku “Výpočet ukazatele dluhové služby” (příloha č. 4).

2)   Finanční prostředky jsou poskytovány po projednání finančního projektu ve smyslu přílohy k usnesení vlády č. 571/1994. Usnesení vlády č. 571/94 bylo vládou schválenou pro akce Ministerstva zemědělství, ale pravidla pro poskytování finanční podpory ze státního rozpočtu na vodohospodářskou investiční výstavbu uvedená v příloze č. 1 citovaného usnesení vlády jsou platná obecně, tedy i pro akce, které budou projednávány ve smyslu této směrnice. Pro informaci je v příloze č. 1 uvedena kopie přílohy citovaného usnesení vlády.

Finanční projekt musí poskytnout takové údaje, které umožní s ohledem na finanční situaci žadatele objektivně rozhodnout o výši finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Vstupní ukazatele finančního projektu nutné k propočtu ceny vodohospodářské služby jsou uvedeny v příloze č. 3.

Žádost, ke které nebude finanční projekt přiložen nebo nebude obsahovat údaje, nutné pro kvalifikované rozhodnutí o výši finančních prostředků, nebude projednávána.

Finanční prostředky se poskytují na základě žádosti (včetně všech příloh) projednané a schválené meziresortní komisí, složené ze zástupců Ministerstva životního prostředí a Ministerstva financí (dále jen “MF”).

Pokud jsou žadateli poskytovány finanční prostředky ze Státního fondu životního prostředí k předmětu žádosti, nemohou být poskytnuty prostředky z tohoto Programu.

3)   Na poskytnutí finančních prostředků z Programu není právní nárok.

Čl. 6

Postup při předkládání žádosti

1)   Na akce rozestavěné předloží investoři prostřednictvím středisek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen “Agentura”) aktualizovaný formulář RA 80-82 a doklady o proinvestování finančních prostředků i vlastních zdrojů v předešlých letech (fakturaci, platební příkazy a výpis z banky) a plnění podmínek pro čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu (daná “Rozhodnutím”)

do 28. 2. následujícího roku

ministerstvu, odboru ekologie krajiny.

2)   Na akce zahajované v roce 2000 předkládá žadatel žádost včetně uvedených příloh ve dvou vyhotoveních

do 30. 4. 2000

územně příslušnému středisku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Tyto žádosti budou posuzovány přednostně pro financování v roce 2000.

3)   Žádosti, které budou sloužit pro doplnění akcí roku 2000 a zpracování návrhu na rok 2001 budou střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR přijímat v termínu:

30. 4. 2000 až 30. 5. 2000.

Žádosti budou předloženy minimálně v rozsahu investičního záměru.

Akce budou zapsány do Informačního systému financování reprodukce investičního majetku (dále “ISFRIM”) a budou podkladem pro doplnění akcí daného roku a pro jednání o výši rozpočtu následujícího kalendářního roku. Projednávání žádostí meziresortní komisí je průběžné, ale na daný kalendářní rok je financování uzavíráno k 30. 11. daného roku, nestanoví-li pokyny Ministerstva financí jinak.

Přehled středisek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je uveden v příloze č. 5, územní působnost středisek je v příloze 5 a).

4)   Zkontrolované žádosti včetně projednaného seznamu akcí (jedná se o žádosti předkládané podle bodu 2), budou ministerstvu, meziresortní komisi předány

do 30. 5. 2000.

5)   Žádosti předkládané podle bodu 3), (zkontrolované a s projednaným seznamem akcí) budou ministerstvu, meziresortní komisi předloženy

do 30. 7. 2000.

Čl. 7

Organizační struktura zabezpečování Programu.

1)   Program je zabezpečován a řízen Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem financí.

2)   Na regionální úrovni jsou akce posuzovány územně příslušným střediskem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s regionálním poradním sborem a okresními úřady. Střediska Agentury žádost projednají s okresními úřady a ve spolupráci s nimi stanoví pořadí důležitosti akcí z hlediska životního prostředí podle jednotlivých okresů. Pořadí projednané s okresním úřadem bude od jednotlivých okresů potvrzené. Kopie potvrzených seznamů za jednotlivé okresy přiloží Agentura k celkovému seznamu akcí. Okresní úřad rovněž doplní i vyjádření, zda na uvedenou akci vydal vodohospodářské rozhodnutí s limity, které splňují nařízení vlády, kterým se stanoví ukazatele přípustného znečištění vod. Seznamy předkládané středisky Agentury budou obsahovat všechny žádosti. U žádosti, která nesplnila podmínky směrnice bude uveden důvod, tj. jaké doklady nebyly k žádosti doloženy, případně důvody jiné. Střediska Agentury podklady doplní o vyjádření regionálního poradního sboru při Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Protokol o posouzení žádosti v rámci Programu drobné vodohospodářské akce je uveden v příloze č. 6. Vyjádření regionálního poradního sboru bude přílohou protokolu projednávané akce (příloha č. 6 a).

V případě, že středisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR bude potřebovat k posouzení projektovou dokumentaci, vyžádá si ji od investora.

Střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR při posuzování žádostí spolupracují se stávajícími regionálními sbory a k jednání o akcích Programu drobných vodohospodářských akcí mohou být přizváni odborníci na tuto problematiku. V těch regionech, kde není vyhovující organizační zabezpečení projednávání ve spolupráci s regionálními poradními sbory, je možné vytvořit poradní orgán (pod vedením pracovníka Agentury), který se bude zabývat pouze žádostmi tohoto Programu. O tomto organizačním zajištění musí příslušné středisko informovat odbor ekologie krajiny.

3)   Organizační zabezpečení ve smyslu distribuce směrnice, formulářů a poskytování základních informací o podmínkách a postupech v podání žádosti zabezpečuje ústřední pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Praha 3, Kališnická 4 a 6. Ústředí Agentury zabezpečuje kontrolu podkladů předložených z jednotlivých středisek Agentury, připravuje protokoly akcí. Ústřední pracoviště Agentury rovněž zabezpečuje předání protokolů a zápisu z jednání meziresortní komise střediskům Agentury. Zároveň ústředí Agentury zabezpečuje zpracovávání veškerých sumarizačních výstupů a informací o realizaci Programu na základě požadavků odboru ekologie krajiny.

4)   Meziresortní komise posoudí žádost na nejbližším jednání. O výsledku posouzení sepíše protokol. Vzor protokolu je uveden v příloze č. 7. Na podávání a vyřizování žádosti se nevztahuje zákon č. 71/1967 Sb. (správní řád). Rozhodujícími kritérii při projednávání předložených žádostí v komisi jsou zejména:

  • finanční projekt,

  • posouzení bilance příjmů a výdajů obce,

  • ukazatele dluhové služby (příloha č. 4),

    dále:

  • zlepšení podmínek životního prostředí,

    Toto kritérium hodnotí jednotlivé akce podle jejich přínosu pro životní prostředí. Negativně zde budou hodnoceny případy kanalizací, ze kterých nejsou odpadní vody odváděny na čistírnu odpadních vod. Ostatní akce jsou hodnoceny podle počtu obyvatel, připojených na čištění.

  • vazba na již probíhající a připravovaná opatření krajinotvorných programů,

    Uvedené kritérium upřednostňuje obce, které mají vazbu na akce podporované v rámci dalších krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí – Programu péče o krajinu a Programu revitalizace říčních systémů. V rámci kritéria se hodnotí počet opatření rámci krajinotvorných programů v území a bezprostřednost dopadu posuzované akce na míru jejich přínosu pro ochranu přírody a krajiny, návaznost na zpracované podkladové materiály k území ekologické stability.

  • charakter území, v němž jsou opatření realizována,

    V tomto kritériu je posuzována vazba navrhovaných opatření na lokality cenné z hlediska ochrany přírody a krajiny a ochrany vodních zdrojů. Nejvyšší priorita bude tak přiřazena akcím, jejichž realizace povede k odstranění zdroje znečištění bezprostředně ohrožujícího maloplošná zvláště chráněná území, dále pak v národních parcích a chráněných krajinných oblastech. Vysoké priority budou přiřazeny rovněž akcím, které povedou k odstranění zdrojů znečištění ohrožující ochranná pásma vodních zdrojů, dále pak akce v povodí vodárenských toků a chráněných oblastech přirozené akumulace vod.

  • ovlivnění recipientu, do něhož jsou odpadní vody vypouštěny,

    Toto kritérium posuzuje rozdílný dopad vypouštění odpadních vod do různě vodných recipientů. Dopad vypouštěného znečištění na kvalitu vody je v různě vodných tocích různý. Zdroj znečištění na místní málovodné vodoteči vyvolá značné hygienické závady a negativně ovlivní kvalitu vody v dlouhém úseku toku. Vedle toho zdroj znečištění stejné velikosti vypouštěný do větší řeky, díky velké samočistící schopnosti a velkému naředění , nemá tak zásadní dopady na kvalitu vody.

  • technicko-ekonomická úroveň navržených opatření,

    Toto kritérium bude posuzováno jako podíl celkových nákladů na realizaci akce k počtu ekvivalentních obyvatel, na které je přepočteno množství vypouštěného znečištění odstraněného po realizaci posuzované akce.

  • pokračování již započatých opatření,

    Při hodnocení akcí bude přihlíženo k tomu, zda je možno využít stávajících kapacit. Jedná se například o kanalizace, které přivedou odpadní vody na čistírnu odpadních vod s dostatečnou kapacitou, která není dosud využívána, o doplnění kanalizační sítě, o výstavbu čistírny odpadních vod, kde je již kanalizace, ale odpadní vody dosud nejsou čištěny, apod.

    5)   Meziresortní komise při ministerstvu je oprávněna požadovat doložení dalších dokladů, jakož i přizvat k jednání žadatele, zástupce regionálního poradního sboru, pracovníka referátu životního prostředí okresního úřadu a další. Meziresortní komise je rovněž oprávněna žádost vyřadit. Takový postup vždy zdůvodní v protokolu o projednání konkrétní žádosti.

    6)   V případě kladného posouzení žádosti rozhodne komise o výši finančních prostředků (nenávratné) a návratné finanční výpomoci. Žadatel obdrží prostřednictvím Ministerstva financí “Oznámení limitu výdajů” a “Rozhodnutí” o poskytnutí prostředků státního rozpočtu. Závazné údaje a podmínky pro čerpání prostředků jsou stanoveny tímto “Rozhodnutím”.

    7)   Z každého jednání meziresortní komise je pořízen zápis, ve kterém jsou určeny další postupy pro příslušná střediska Agentury k jednotlivým konkrétním akcím. Jedná se např. o zajištění doplnění některých nejasných nebo neúplných podkladů a informování žadatelů o výsledku projednání akce. K akcím, které jsou schválené jednáním meziresortní komise, je pořízen protokol o akci. Zápisy a protokoly zpracovává pracovník ústředí Agentury. Zápisy a protokoly jsou bezprostředně po jednání meziresortní komise doručeny prostřednictvím ústředí Agentury jednotlivým střediskům Agentury. Střediska Agentury ihned o závěrech jednání meziresortní komise informují jednotlivé žadatele na základě zápisů a protokolů.

    8)   Rozhodnutí meziresortní komise je konečné a nelze se proti němu odvolat.

    Čl. 8

    Finanční prostředky

    1)   Program je v běžném roce zabezpečován finančními prostředky ze státního rozpočtu České republiky, které uvolňuje Ministerstvo životního prostředí na základě podaných žádostí, projednaných a schválených meziresortní komisí.

    2)   V Programu jsou uvolňovány finanční prostředky na ty investiční akce, které jsou rozestavěné a které budou zahájeny v příslušném rozpočtovém roce.

    3)   Finanční prostředky na investiční akce z Programu jsou účelově vázané finanční prostředky a návratné finanční výpomoci.

    Čl. 9

    Podklady pro předložení žádosti

    1)   Žadatel:

  • řádně vyplní formulář “Žádost” a předloží jej se všemi přílohami (stavební povolení, finanční projekt, ukazatele dluhové služby obcí a okresních úřadů, výsledek výběrového řízení, audity za rok 1998 a 1999, případně nápravná opatření k auditům, bilanci příjmů a výdajů obce). Bilance příjmů a výdajů obce je uvedena v příloze č. 9. V případě svazku obcí předloží žadatel zakládací listinu.
    Výsledky veřejné soutěže (zák. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů) musí být doloženy protokolem o otevírání obálek, nabídkami včetně cen a zápisem o výběru nejvhodnější nabídky. V návaznosti na výběrové řízení musí být zpracovány formuláře RA 80-82 pro Informační systém financování reprodukce investičního majetku, které budou obsahovat cenu z výběrového řízení.

  • řádně vyplní formuláře RA 80-82 jako povinnou součást formuláře “Žádost”, plátci DPH uvádějí finanční údaje bez DPH; Formuláře RA 80-82 jsou uvedeny v příloze č. 8. Ve formuláři RA 80 bude v části “projektované parametry” uvedeno v případě kanalizace počet m a náklady v Kč, v případě čistírny odpadních vod m3/den a náklady v Kč;

  • v případě změn finančních nároků při realizaci akce předloží komisi aktualizované Formuláře RA 80-82 s odůvodněním změny;
  • může použít poskytnuté finanční prostředky jen k účelu, na který byly přiděleny;

  • nesmí připustit nehospodárné vynakládání poskytnutých finančních prostředků, tzn. čerpat finanční prostředky jen na nezbytně nutné náklady pro pořízení hmotného investičního majetku;

  • musí dodržovat podmínky MF, tj. Zásady dotační politiky čj. 113/43 850/98 (Finanční zpravodaj 12/1998).

    2)   Žádosti o změny v objemu poskytovaných finančních prostředků se předkládají nejpozději do 30. 10. běžného roku. Pozdější změny nemusí být akceptovány.

    3)   Před závěrečným vyhodnocením akce (definitivním přiznáním finančních prostředků) žadatel požádá územně příslušný finanční úřad o kontrolu fakturace akce.

    Čl. 10

    Způsoby uvolňování finančních prostředků

    1)   V návaznosti na schválený státní rozpočet pro příslušný rok se při poskytování finančních prostředků v rámci Programu prostředky uvolňují:

  • vystavením oznámení limitu čerpání investičních výdajů ze státního rozpočtu ČR pro příjemce prostředků (obce a ostatní právnické osoby) Ministerstvem životního prostředí a následným čerpáním prostředků z účtu MF u České spořitelny ve smyslu “Pokynu Ministerstva financí čj. 124/10401/1997 ze dne 25. 2. 1997, kterým se stanoví postup správců kapitol státního rozpočtu při uvolňování neinvestičních a investičních dotací nebo návratných finančních výpomocí okresním úřadům a obcím”.

    Čl. 11

    Kontrola průběhu akcí a odvod neoprávněně použitých prostředků ze státního rozpočtu

    1)   Za správnost čerpání a vypořádání poskytnutých finančních prostředků odpovídá příjemce finančních prostředků.

    2)   Příjemce finančních prostředků je povinen poskytnout požadované informace, dokladovat činnost a umožňovat kontrolu pověřeným zaměstnancům Ministerstva životního prostředí, Agentury, případně Ministerstvu financí a územním finančním orgánům.

    3)   Střediska Agentury kontrolují ve spolupráci s ústředím Agentury a ve spolupráci s příslušným regionálním poradním sborem průběh prací u schválených akcí. O průběžné kontrole je proveden zápis, který se předkládá odboru ekologie krajiny. Vzor zápisu je uveden v příloze č. 10.

    4)   Vrácení neoprávněně čerpaných či zadržených finančních prostředků v rozporu se stanoveným účelem a podmínkami pro čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu navrhují a podnět dávají orgány zúčastněné v procesu návrhu finančních prostředků (výdajů). Kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu poskytnutými k akcím v rámci Programu provádějí, dle § 20 zákona č. 576/1990 Sb. odst. 2 územní finanční orgány, v případě potřeby i Ministerstvo financí. Odvody neoprávněně použitých nebo zadržených částek, jakož i penále, uloží územní finanční orgány dle § 30 odst. 6 zák. č. 576/1990 Sb.

    Čl. 12

    Závěrečná ustanovení

    1)   Tato směrnice nabývá účinnosti dnem podpisu ministra životního prostředí.

    2)   Zrušují se všechny předchozí směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků v rámci Programu drobných vodohospodářských ekologických akcí, včetně příloh.

    V Praze dne 10. 2. 2000

     RNDr. Miloš Kužvart v. r.
     ministr životního prostředí

    Seznam příloh:

    Příloha č. 1 - Usnesení vlády č. 571/1994
    Příloha č. 2 - Žádost
    Příloha č. 3 - Vstupní ukazatele finančního projektu
    Příloha č. 4 - Tabulka “Výpočet ukazatele dluhové služby”
    Příloha č. 5 - Přehled středisek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
    Příloha č. 5a) - Územní působnost středisek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
    Příloha č. 6 - Protokol o posouzení žádosti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v rámci Programu
    Příloha č. 6a) - Příloha k protokolu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, posouzení žádosti regionálního poradního sboru
    Příloha č. 7 - Protokol z projednání akce meziresortní komisí
    Příloha č. 8 - Formuláře RA 80-82
    Příloha č. 9 - Bilance příjmů a výdajů obce
    Příloha č. 10 - Kontrola průběhu akce
    Příloha č. 11 - Přehled používaných zkratek

     

    Příloha č. 1 k usnesení vlády č. 571/1994

    Pravidla pro poskytování finanční podpory ze státního rozpočtu České republiky na vodohospodářskou investiční výstavbu

    Podpora financování vodohospodářských staveb ze státního rozpočtu se poskytuje formou:

    - přímé dotace v maximální výši 80 % investičních nákladů stavby,
    - návratné finanční výpomoci.

    Podpora a pravidla pro její poskytování se týkají jak rozestavěných vodohospodářských investic transformovaných ve II. vlně privatizace, tak i nových investic zahajovaných v roce 1994 a dále.

    Investičními náklady výstavby se rozumí výdaje s pořízením HIM, definované v “Postupech účtování pro podnikatele a pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce”, obsažených v Opatřeních MF pro rok 1993 a dále.

    Výši, formu a kombinaci uvedených forem finanční podpory stanoví ministerstvo financí na základě odborného stanoviska ministerstva zemědělství.

    Jako podklad pro toto rozhodnutí se budou od investorů vyžadovat finanční projekty k zamýšlené výstavbě zpracované podle těchto pravidel:

    Finanční projekt je souhrnný doklad obsahující informace o důvodech a potřebě vodohospodářské výstavby, o jejím technickém a vodohospodářském řešení, o výši nákladů výstavby a možných zdrojích jejich krytí a o ekonomice provozu, tj. o předpokládané ceně vodohospodářské služby. Předkládá jej investor ve variantním zpracování s ohledem na vlastní finanční zdroje a únosnou cenu vodohospodářské služby.

    Náležitosti projektu jsou pro žadatele závazné a patří k nim:

    -  základní údaje o stavbě,
    -  technické údaje, popis stavby, jejich přínosy, náklady výstavby,
    - ekonomická rozvaha, která je dominantní částí projektu.

    Ekonomická rozvaha má dokumentovat, zda a za jakých podmínek lze investiční záměr realizovat při únosné ceně vodohospodářské služby. Zkoumanou podmínkou je přitom podpora předmětné výstavby ze státního rozpočtu, jejíž nezbytnost a potřebnou výši má tato rozvaha prokázat. tento průkaz musí vyplývat z předložených variantních propočtů.

    Ke splnění požadovaného účelu musí ekonomická rozvaha obsahovat:

    A)  Přehled vstupních údajů a předpokladů výstavby a provozu, tj. náklady výstavby, zdroje financování, průběh výstavby, náběh kapacit a jejich využití, podmínky vzniku odpisování HIM, cenové podmínky, náklady provozu a další relevantní údaje a variantní předpoklady, použité v předchozích propočtech.

    B)  Finanční rozvaha, ve které žadatel zdokumentuje:

  •  postup výstavby a čerpání zdrojů financování (vlastní, cizí) vč. výše a průběhu úvěrového a úrokového zatížení,

  •  postup vzniku hmotného investičního majetku a odpisové základny a výši a průběh tvorby vlastních finančních zdrojů z odpisů,

  •  výši vlastních pohotových finančních zdrojů v období výstavby,

  •  schopnost plnit za podmínek obvyklého hospodaření, tj. při obvyklé ziskové přirážce závazky vyplývající z dluhové služby.

    mezním případem je platební neschopnost investora.

    C)  Provozní náklady a jejich vliv na cenu vodohospodářské služby. Variantní členění propočtů provozních nákladů je shodné s propočty finanční rozvahy. Účelem těchto propočtů je:

  •  kvantifikovat cenu vodohospodářských služeb v závislosti na způsobech a podmínkách financování výstavby a na režimu provozu příslušné stavby,

  •  doložit korelace mezi růstem nákladů a cen a způsobem financování výstavby.

    D)  Vyhodnocení uvažovaných variant a závěry k nim.V této části vyhodnotí investor předchozí postupy s cílem zjistit, zda a které varianty financování předmětné stavby umožňují její výstavbu a její provozování při únosných cenách.

    Za reálné z hlediska financování výstavby lze pokládat varianty, ve kterých se investor nedostává do platební neschopnosti. Za únosné ceny vodohospodářských služeb se považují takové ceny, které jsou v přiměřené relaci k cenám stejných služeb v okolním prostředí. Tuto přiměřenost posuzuje Mze a MF.

    Pro srovnání mezní úrovně cen příslušných služeb uvede investor v propočtech vždy:

  •  variantu financování výstavby bez použití úvěru, tj. z vlastních zdrojů, přímé dotace ve výši max. do 80 % a event. z doplňující finanční výpomoci a

  •  variantu s financováním výstavby úvěrem bez státní podpory.

    Konečným výstupem části D ekonomické rozvahy bude připojený přehled výsledků variantních propočtů z projektu, který bude vedle uvedených mezních variant obsahovat cenu služby pro optimální variantu financování. Za optimální se pokládá varianta, která při nejnižších požadavcích na pomoc ze SR vykazuje nejmenší rozdíly oproti porovnatelným cenám. Pokud Mze a MF dojdou při hodnocení projektu k jinému názoru než investor, doplní v závěrečném přehledu jimi vybranou a uplatňovanou variantu financování předmětné výstavby. Vzhledem k tomu, že při úvěrovém financování dochází k nejvyššímu finančnímu zatížení investora v prvním roce splácení, kdy naopak je využití vodohospodářské kapacity zpravidla nejnižší, uvádějí se úvěrových variantách údaje o ceně služeb v prvním, prostředním a posledním roce splácení. U neúvěrových variant se uvádějí tytéž údaje pro,první, pátý a desátý rok po uvedení kapacity do provozu. U variant s návratnou finanční výpomocí státního rozpočtu se hodnotí časová schopnost investora tuto výpomoc vrátit. Všechny údaje obsažené v závěrečném přehledu musí být doloženy údaji obsaženými v propočtech části B a C ekonomické rozvahy. Uvedené postupy se aplikují přiměřeně podle rozsahu a významu každé vodohospodářské stavby.

    Pravidla pro hodnocení a výběr variant pro Mze a MF

    Pro hodnocení údajů obsažených v závěrečném přehledu variantních výsledných údajů postupují oba výše uvedené orgány státní správy takto:

    1)   ze státního rozpočtu lze krýt pouze prokázaný nedostatek vlastních zdrojů investora na výstavbu, a to za předpokladu, že použití úvěru je nákladově a cenově neúnosné,

    2)   přímá dotace nemůže překročit 80% nákladů na výstavbu,

    3)   v případech, kdy na zbývajících 20 % nelze použít úvěr pro neschopnost investora jej splatit, může být vedle přímé dotace poskytnuta výjimečně v uvedeném rozsahu návratná výpomoc,

    4)   při prokázané schopnosti investora vrátit z odpisů část poskytnutých finančních prostředků do státního rozpočtu, může být použito místo přímé dotace návratné finanční výpomoci v rozsahu, o němž rozhodne na základě údajů ekonomické rozvahy MF po posouzení Mze,

    5)   na dotaci ani na finanční výpomoc není právní nárok

    6)   bez předložení finančního projektu odpovídajícího požadavkům obsažených v těchto pravidlech nemůže být žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na vodohospodářskou investiční výstavbu projednána.

    Příloha: Vzor přehledu výsledků propočtu Finančního projektu o ceně vodohospodářské služby v uvažovaných variantách financování výstavby.

     

    Příloha k žádosti o dotaci - výpomoc ze SR

    Přehled výsledků propočtu FP o ceně vodohospodářské služby při variantním způsobu financování výstavby

    Žadatel - investor: Název stavby:

    Náklady výstavby: Jednotka vodohospodářské služby:

    Způsob stanovení ceny:

    Tabulka

    1) Vyplňuje žadatel-investor na základě finančního projektu

    Datum a místo 
    Zpracoval:
    Schválil:

    Poznámka: Tato tabulka nenahrazuje finanční projekt !!

     

    Příloha č. 2

     

    Příloha č. 3

    Vstupní údaje, které je nutné zadat pro zpracování zjednodušeného finančního projektu u akcí s RN do 5,0 mil. Kč

    A) údaje o investorovi a investici – název stavby, upřesnění lokality, adresa investora, současný i výhledový počet obyvatel, rozestavěnost vodohospodářského systému, termíny realizace stavby.

    B) technické údaje o stavbě – popis stavby, typ ČOV (celková kapacita, u rozestavěných čistíren volná kapacita), přínos vodohospodářské akce ve vztahu k životnímu prostředí (množství odstraněného znečištění vyčíslené v tunách BSK5/r), počet připojených na systém před a po zrealizování akce, délky kanalizačních stok, profily, materiál, umístění lokality vzhledem k  PHO vodárenských zdrojů, CHKO, zdrojům podzemních vod.

    C) finanční rozvaha - bude obsahovat informace investičních nákladech a vlivu zdrojů jejich financování na výši ceny stočného, o vzniku a odpisování HIM (kde roční odpisové sazby budou uvažovány pro budovy 1,5 %, kanalizační potrubí 3,3 %, a technologická zařízení 8 %), o dluhové službě.

    Dále bude obsahovat výpočet ceny stočného v těchto předepsaných variantách:

    100% úvěr, dotace ze SR ve výši 60 %, 50 %, 40 % a 30 % z nákladů akce včetně porovnání výše stočného stanoveného výpočtem se stočným v okolních obcích.

    Výpočet bude zahrnovat provozní náklady (přímý materiál, přímé mzdy, odpisy HIM, opravy HIM, el. energie, likvidace kalu, režijní náklady, zisk), specifickou spotřebu vody, obce, které jsou plátci DPH uvedou náklady na výstavbu bez této daně cena za VH službu bude uvedena bez odpisů i včetně odpisů a bude spočtena nejen za novou příslušnou investici, ale také v kontextu stávajícího systému a to v časové řadě prvních pěti let provozu po dokončení stavby. Časová řada bude doplněna 1. rokem po splacení úvěru a 1. rokem po splacení půjček. (Je uvažován úvěr v trvání pěti let).

    Výsledkem finančního projektu je výběr takové varianty financování, kterou bude obec ještě schopna zrealizovat a při které budou provozní náklady event. cena za čištění 1 m3 odpadních vod přiměřené (srovnatelné s okolím ).


    Příloha č.  4

     

    Příloha č. 5

    Seznam pracovišť středisek AOPK ČR

    adresa

    telefon

    Fax

    středisko Brno, Lidická 25/27,657 20 Brno

    05/4132 1124

    05/4121 1230

    0602/205 598

    05/4124 6001

    05/4121 1230

    05/4221 2019

    středisko České Budějovice,

    nám. Přemysla Otakara II.34, 370 01 České Budějovice

    038/6359 388

    038/6359 750

    038/7312 811

    0602/205 593

    038/6351 008

    středisko Havl. Brod, Husova 2112, 580 01 Havlíčkův Brod

    0451/244 94

    0602/205 590

    0451/250 07

    Středisko Olomouc, Lafayettova 13, 772 00 Olomouc

    068/5224 157

    068/5229 873

    0602/205 589

    068/5224 157

    středisko Ostrava, Trocnovská 2,
    702 00 Ostrava–Přívoz

    069/6133 673

    069/6133 674

    0602/0794 216

    069/6133 020

    Středisko Pardubice, B. Němcové 2625, 530 02 Pardubice

    040/6310 291

    0602/205 588

    040/6310 314

    Středisko Plzeň, Bělohorská 7, 304 01 Plzeň

    019/7539 150

    0602/205 587

    019/7539 151

    Středisko Praha, Řetězová 222/3, 110 00 Praha 1

    02/2222 0204

    0602/205 602

    02/2222 0263

    středisko Ústí nad Labem, Bělehradská 1308/17,

    400 11 Ústí nad Labem

    047/5220 525

    047/5220 589

    0602/205 585

    047/5220 503

     

    Příloha č. 5 a)

    Územní působnost středisek AOPK ČR s účinností od 1.1.1999

    středisko Praha
    okresy: Praha hlavní město, Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Mělník, Mladá Boleslav (bez CHKO Český ráj), Nymburk, Praha–východ, Praha–západ, Příbram, Rakovník, Plzeň–sever (pouze CHKO Křivoklátsko), Rokycany (pouze CHKO Křivoklátsko), Litoměřice (pouze CHKO Kokořínsko), Česká Lípa (pouze CHKO Kokořínsko)

    středisko České Budějovice
    okresy: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor, Klatovy (pouze CHKO a NP Šumava)

    středisko Plzeň
    okresy: Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy (bez CHKO a NP Šumava), Plzeň–město,
    Plzeň–jih, Plzeň–sever, Rokycany (celý okres bez CHKO Křivoklátsko), Sokolov, Tachov

    středisko Ústí nad Labemokresy: Česká Lípa (bez CHKO Kokořínsko), Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou (bez KRNAP), Liberec, Litoměřice (bez CHKO Kokořínsko), Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Semily (jen CHKO Jizerské hory)

    středisko Pardubice
    okresy: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily (bez CHKO Jizerské hory), Svitavy (bez CHKO Žďárské vrchy), Trutnov, Ústí nad Orlicí (bez NPR Králický Sněžník), Mladá Boleslav (pouze CHKO Český ráj), Jablonec nad Nisou (pouze KRNAP)

    středisko Havlíčkův Brod
    okresy: Havlíčkův Brod, Chrudim, Kutná Hora, Pelhřimov, Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Svitavy (pouze CHKO Žďárské vrchy)

    středisko Brno
    okresy: Blansko, Brno–město, Brno–venkov, Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo

    středisko Olomouc
    okresy: Jeseník, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Bruntál (pouze CHKO Jeseníky), Ústí nad Orlicí (pouze NPR Králický Sněžník)

    středisko Ostrava
    okresy: Bruntál (bez CHKO Jeseníky), Frýdek–Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava–město, Vsetín

     

    Příloha č. 6

    Příloha č. 6 a)

    Příloha č. 7

    Příloha č. 8

    Příloha č. 9

    Příloha č. 10

     

    Příloha č. 11

    Přehled používaných zkratek: