12.

Sdělení
odboru ochrany vod ve Věstníku MŽP k ekologicky šetrným mazivům

Ekologicky šetrná maziva jsou maziva, která splňují následující kriteria:

Uvedená kriteria nejlépe splňují maziva na bázi rostlinných olejů, kdy nejšíře je používán olej řepkový.

Maziva na základě rostlinných olejů mají vyšší mazivost a vyšší viskozitní index než maziva ropná, body vzplanutí rostlinných olejů dosahují hodnot nad 250° C a většina těchto maziv je mimo třídy hořlavosti, oxidační kapacita rostlinných olejů ve srovnání s minerálními oleji je nižší vzhledem k obsahu reaktivních dvojných vazeb, body tuhnutí rostlinných olejů se pohybují v rozmezí -10 až -30° C a jsou tedy vyšší než u olejů minerálních. Maziva na základě rostlinných olejů mají omezenou rozpustnost ve vodě (řádově jednotky mg/l) a velmi dobrou biologickou rozložitelnost (biologická rozložitelnost podle metodiky CEC L-33-A-94 je vyšší než 90%, přičemž se jedná o úplný rozklad, ukončený mineralizací na jednoduché anorganické složky).

Ekologicky šetrná maziva jsou používány např. v případech, kdy mazivo může pronikat do okolí. Jedná se zejména o případy ztrátového mazání (motorové pily, katry, ložiska, výhybky, vývěvy, ocelová lana, řetězové převody a dopravníky, pneumatické systémy, vodní turbiny, podvozky a nákolky lokomotiv a vagonů, dvoutaktní motory aj.), případy mazání s rizikem úniku olejové náplně (hydraulické systémy, převodovky, čerpadla, kompresory aj.) a místa přímého nasazení (geologické vrty, protikorozní prostředky, separátory pro betonová bednění, separátory asfaltu pro silniční válce aj.).

Z hlediska ochrany vod je nutné ekologicky šetrná maziva posuzovat jako látku, která není odpadní vodou a která může ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý kdo s nimi zachází je povinen činit taková opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo aby neohrozily jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost (§25 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů).

Důsledky úniku malého množství výrobků z rostlinných olejů (řádově jednotky kg) závisí na kapacitě prostředí, do kterého se dostaly. Při jejich dostatečném rozptylu ve vodě jsou důsledky úniku a poškození prostředí prakticky minimální. Po rozptýlení uniklé látky dochází k okamžitému ataku ze strany mikroorganismů i vyšších organismů. Při úniku většího množství lze předpokládat, že bezprostřední účinky budou obdobné jako při úniku srovnatelného objemu ropných látek. Pokud se jedná o havarijní únik na hladinu povrchové vody, vytvoří se plovoucí vrstva produktu, kterou bude nutno zachytit a odpovídajícím postupem separovat z hladiny. Zbývající znečištění, které se nepodaří odstranit, však nebude mít dlouhodobé účinky, jako je tomu v případě havarijního úniku srovnatelného objemu minerálních olejů, kdy dochází k jejich akumulaci do biomasy, sorpci na sedimenty a jejich postupnému uvolňování do vody. V případě rostlinných olejů se v relativně krátkém časovém horizontu (řádově dny) projeví jejich ekologicky příznivé vlastnosti (vysoký stupeň rozkladu) a zbytkové koncentrace budou v prostředí prakticky pod citlivostí používaných analytických metod. Obdobně by tomu bylo v případě úniku velkého množství rostlinných olejů do zeminy. I v tomto případě by primární havarijní opatření spočívalo v odstranění kontaminované zeminy a jejím vhodným zneškodněním či využitím.

Za přiměřené požadavky se při nakládání s ekologicky šetrnými mazivy považují zejména:

 

  Ing. Jaroslav Kinkor, v. r.
  ředitel odboru ochrany vod