DYNAMIKA DEMOGRAFICKÉHO RŮSTU A UDRŽITELNOST

5.1. Tato kapitola obsahuje následující programové oblasti:
(a) rozvoj a šíření poznatků o vazbách mezi demografickými trendy a faktory - a udržitelným rozvojem;
(b) formulace integrovaných národních politik pro životní prostředí a rozvoj, ve kterých jsou demografické trendy a faktory brány v úvahu;
(c) implementace integrovaných environmentálních a rozvojových programů na místní úrovni, při kterých jsou demografické trendy a faktory brány v úvahu.

PROGRAMOVÉ OBLASTI

A. Rozvoj a šíření poznatků o vazbách mezi demografickými trendy a faktory - a udržitelným rozvojem

Východiska opatření

5.2. Demografické trendy a faktory mají synergický vztah s udržitelným rozvojem.

5.3. Růst světové populace a výroby spojený s neudržitelnými vzory spotřeby stále vážněji zatěžuje potenciál naší planety pro podporování života. Tyto interaktivní procesy ovlivňují územní využití, vodu, ovzduší, energii a další zdroje. Rychle rostoucí města, pokud nejsou dobře řízena, čelí velkým environmentálním problémům. Zvětšování počtu a velikosti měst vyžaduje větší soustředění na problémy místní správy a komunálního řízení. Lidské dimenze jsou v tomto spletitém souboru vztahů klíčovými prvky, které je třeba při tvorbě komplexní politiky pro udržitelný rozvoj brát adekvátním způsobem v úvahu. Takováto politika by měla být zaměřena na vazby mezi demografickými trendy a faktory, a využíváním zdrojů a vhodným šířením technologií a rozvojem. Populační politika by měla také uznat úlohu lidských bytostí v oblasti životního prostředí a rozvoje. Je nutné zvýšit povědomí o tomto problému mezi těmi, kteří rozhodují na všech úrovních, a poskytovat lepší informace, na kterých by mohly být založeny národní a mezinárodní politiky, a rámec, ve kterém by byly tyto informace interpretovány.

5.4. Je nezbytné vypracovat strategie zmírňování škodlivých dopadů lidských činností na životní prostředí, ale i škodlivých dopadů změn životního prostředí na lidskou populaci. Předpokládá se, že v roce 2020 počet obyvatel planety překročí - 8 miliard. Šedesát procent světové populace již nyní žije v pobřežních oblastech, přičemž 65 procent měst s počtem obyvatel vyšším než 2,5 miliónu se nachází na pobřeží moří a oceánů; několik z nich se již ocitlo na nebo pod současnou hladinou moře.

Cíle

5.5. Následující cíle by měly být splněny, jakmile to bude proveditelné:
(a) začlenit demografické trendy a faktory do globální analýzy problémů životního prostředí a rozvoje;
(b) lépe porozumět vztahům mezi dynamikou demografického růstu, technikou, kulturním chováním, přírodními zdroji a systémy podporujícími život;
(c) posoudit zranitelnost člověka v ekologicky citlivých oblastech a centrech populace, za účelem určení priorit pro opatření na všech úrovních, přičemž je třeba brát plně v úvahu potřeby definované komunitami.

Činnosti

Výzkum interakce mezi demografickými trendy a faktory a udržitelným rozvojem

5.6. Relevantní mezinárodní, regionální a národní instituce by měly zvážit provedení následujících činností:
(a) identifikace interakcí mezi demografickými procesy, přírodními zdroji a systémy podpory života , přičemž jsou brány v úvahu regionální a subregionální rozdílnosti způsobené, mimo jiné, různými úrovněmi rozvoje;
(b) začlenění demografických trendů a faktorů do probíhajícího studia změn životního prostředí, s využitím odborností mezinárodních, regionálních a národních výzkumných sítí a místních komunit, zaprvé, k výzkumu lidských dimenzí environmentálních změn a, za druhé, k identifikaci zranitelných oblastí;
(c) identifikace prioritních oblastí pro přijetí opatření a pro vypracování strategií a programů zmírňování škodlivých dopadů environmentálních změn na lidskou populaci, a naopak.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

5.7. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 10 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Posilování výzkumných programů, které integrují populaci, životní prostředí a rozvoj

5.8. Aby mohla být demografická analýza integrována do širší sociálně-vědní perspektivy životního prostředí a rozvoje, bude třeba rozšířit mezioborový výzkum. Mezinárodní instituce a sítě odborníků by měly zvýšit svůj vědecký potenciál, respektujíce plně zkušenosti a poznatky komunit, a rozšířit zkušenosti získané při víceoborovém přístupu a při spojování teorie s praxí.

5.9. Je třeba zlepšit schopnost modelování situací, které by umožnilo identifikovat rozsah možných důsledků současných lidských činností, zvláště vzájemný dopad demografických trendů a faktorů, využívání zdrojů per capita a rozdělování bohatství, jakož i velkých migračních toků, které je možno očekávat s rostoucím počtem klimatických událostí a s kumulovanými změnami životního prostředí, které mohou zničit místní zdroje živobytí.

(c) Rozvoj informací a veřejného povědomí

5.10. Socio-demografické informace by měly být vytvářeny ve formátech vhodných pro jejich spojování s fyzikálními, biologickými a socio-ekonomickými daty. Je třeba vyvinout, v souladu s představami a s názory místních komunit, slučitelné (kompatibilní) prostorové a časové stupnice či měřítka, a formáty údajů z celého území a ve slučitelných časových řadách, a dále je třeba vypracovat celosvětové behaviorální ukazatele.

5.11. Na všech úrovních je třeba zvyšovat povědomí, týkající se potřeby optimalizace udržitelného využívání zdrojů prostřednictvím efektivního hospodaření se zdroji, přičemž je třeba brát v úvahu rozvojové potřeby obyvatelstva rozvojových zemí.

5.12. Je třeba zvýšit povědomí o základních vazbách mezi zlepšováním postavení žen a dynamikou demografického růstu, především prostřednictvím přístupu žen ke vzdělání, programů primární a reprodukční zdravotní péče, ekonomické nezávislosti a efektivní a spravedlivé účasti žen na všech úrovních rozhodování.

5.13. Prostřednictvím technických zpráv, vědeckých časopisů, médií, pracovních seminářů, fór a jiných prostředků je třeba šířit výsledky výzkumů týkající se problémů udržitelného rozvoje, aby tyto poznatky mohly být využívány při rozhodování na všech úrovních a také při zvyšování veřejného povědomí.

(d) Vytváření anebo zvyšování potenciálu a spolupráce institucí

5.14. Je třeba vhodným způsobem rozšířit spolupráci a vzájemnou výměnu informací mezi výzkumnými ústavy a institucemi mezinárodními, regionálními a národními a všemi dalšími sektory (včetně soukromého sektoru, místních komunit, nevládních organizací a vědeckých institucí), a to jak v průmyslových, tak v rozvojových zemích.

5.15. Je třeba zintenzívnit úsilí o rozšíření potenciálu národních vlád a místní správy, soukromého sektoru a nevládních organizací v rozvojových zemích, za účelem uspokojení stále naléhavější potřeby zdokonalení správy rychle rostoucích městských oblastí.

B. Formulování integrovaných národních politik pro životní prostředí a rozvoj, které berou v úvahu demografické trendy a faktory

Východiska opatření

5.16. Stávající plány pro udržitelný rozvoj zpravidla uznávají demografické trendy a faktory za prvky, které mají kritický vliv na vzory spotřeby, na výrobu, na životní styl a na dlouhodobou udržitelnost. V budoucnu však bude nutné těmto položkám věnovat větší pozornost při tvorbě obecné politiky a při sestavování plánů rozvoje. Aby tak bylo možno učinit, musí všechny země zvýšit svůj potenciál pro posuzování důsledků svých demografických trendů a faktorů na životní prostředí a na rozvoj. Státy budou také muset ve vhodných případech formulovat a implementovat určité politiky a akční programy. Politiky by měly být zaměřeny na řešení důsledků růstu počtu obyvatel zahrnutého do dynamiky populace (into population momentum), současně by měly zahrnovat opatření k vyvolání demografického přechodu (demographic transition). Dále by měly spojovat environmentální hlediska s populačními problémy v rámci holistického přístupu k rozvoji, jehož primární cíle zahrnují zmírňování chudoby, zajišťování živobytí, dobré zdraví, kvalitu života, zlepšení postavení a příjmu žen a jejich přístupu ke vzdělání, osvětě a k odbornému školení, jakož i naplňování jejich osobních ambicí, a vybavení jednotlivců a komunit určitými právy. Vzhledem k tomu, že podle jakéhokoli populačního scénáře dojde v rozvojových zemích k velkému nárůstu počtu a velikosti měst, je třeba věnovat větší pozornost přípravě na budoucí potřeby, především žen a dětí, a tak zdokonalit komunální hospodaření / řízení měst a místní správu.

Cíl

5.17. Populační hlediska by měla být i nadále plně integrována do národních plánů, a do postupů tvorby politiky a do rozhodování. Je třeba zvážit populační politiky a programy, přičemž je třeba plně uznat práva žen.

Činnosti

5.18. Vlády a jiné relevantní subjekty by mohly, mimo jiné, provést, s vhodnou pomocí agentur či institucí poskytujících pomoc, následující činnosti a podat zprávu o stavu jejich implementace Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji, která se má konat v roce 1994, zejména jejímu výboru pro populaci a životní prostředí:

(a) Posuzování důsledků národních demografických trendů a faktorů

5.19. Měly by být analyzovány vztahy mezi demografickými trendy a faktory a změnou životního prostředí a mezi zhoršováním kvality životního prostředí a prvky demografické změny.

5.20. Měl by být prováděn výzkum týkající se otázky, jak environmentální faktory interagují se socio-ekonomickými faktory, které jsou příčinami migrace.

5.21. Měly by být identifikovány zranitelné skupiny obyvatelstva (např. venkovští pracovníci nevlastnící půdu, etnické menšiny, uprchlíci, migranti, přestěhovaní lidé a lidé bez domova, ženské hlavy domácností), jejichž změny v demografické struktuře mohou mít specifické dopady na udržitelný rozvoj.

5.22. Měly by být posouzeny důsledky věkové struktury populace na poptávku po zdrojích a na problémy se závislostmi, pohybující se od výdajů na vzdělání pro mladé, po zdravotní péči a podporu pro staré lidi, a na tvorbu příjmů domácností.

5.23. Měla by být posouzena také národní kapacita pro vyživování populace, z hlediska uspokojování lidských potřeb a udržitelného rozvoje, a věnovat zvláštní pozornost kritickým zdrojům, jako je voda a půda, a environmentálním faktorům, jako je zdraví ekosystémů a biodiverzita.

5.24. Měl by být zkoumán dopad národních demografických trendů a faktorů na tradiční živobytí domorodých skupin a místních komunit, včetně změn v tradičním využívání půdy a pozemků, způsobených vnitřními populačními tlaky.

(b) Vytváření a posilování národní informační základny

5.25. Měla by být vytvořena anebo posílena národní databáze demografických trendů a faktorů a životního prostředí, rozčleněním dat podle ekologických regionů (přístup podle ekosystémů), a vypracovat populační a environmentální profily podle jednotlivých regionů.

5.26. Měly by být vytvářeny metody a nástroje pro identifikaci oblastí, kde je, nebo může být, ohrožena udržitelnost environmentálními dopady demografických trendů a faktorů , přičemž jsou do úvah zahrnuty současná předpokládaná demografická data spojená s přírodními environmentálními procesy.

5.27. Měly by být vypracovány případové studie reakcí různých skupin na dynamiku demografického růstu na místní úrovni, především v oblastech ovlivněných environmentálními tlaky a v upadajících centrech měst.

5.28. Populační data by měla být rozčleněna podle, mimo jiné, pohlaví a věku, za účelem zohlednění důsledků rozdělení práce podle pohlaví, pro účely využívání přírodních zdrojů a hospodaření s nimi.

(c) Začleňování demografických jevů a vlastností do politik a plánů

5.29. Při formulaci politik lidských sídel by měly být brány v úvahu potřeby zdrojů, produkování odpadů a zdraví ekosystému.

5.30. Přímé a zprostředkované účinky demografických změn na programy pro životní prostředí a rozvoj by měly být, kde to bude vhodné, integrovány a měly by být posouzeny jejich dopady na demografické rysy.

5.31. Měly by být vytvářeny a implementovány základní cíle a programy národní populační politiky, konzistentní s národními environmentálními a rozvojovými plány pro udržitelný rozvoj a slučitelné se svobodou, důstojností a osobně vyznávanými hodnotami jednotlivců.

5.32. Měly by být vytvářeny vhodné socio-ekonomické politiky pro mládež a staré lidi, ve smyslu systémů rodinné i státní podpory.

5.33. Měly by být vytvářeny politiky a plány zvládání různých typů migrace, které jsou následkem nebo příčinou narušení životního prostředí, se zvláštním ohledem na ženy a na zranitelné skupiny.

5.34. Demografická hlediska, včetně ohledů na environmentální migranty a přemístěné lidi či lidi bez domova, by měla být začleněna do programů relevantních mezinárodních a regionálních institucí pro udržitelný rozvoj.

5.35. Měly by být vypracovány národní přehledy a na úrovni zemí monitorovat integraci populačních politik do národních strategií pro rozvoj a životní prostředí.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

5.36. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční ná klady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 90 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Zvyšování povědomí o interakcích demografie a udržitelného rozvoje

5.37. Ve všech sektorech společnosti by mělo být zlepšeno porozumění interakcí mezi demografickými trendy a faktory a udržitelným rozvojem. Měl by být také položen důraz na opatření na místní a národní úrovni. Ve formálních i neformálních sektorech vzdělávání by mělo být koordinováno a integrováno vzdělávání týkající se demografie a udržitelného rozvoje. Zvláštní pozornost by měla být věnována programům zvyšování gramotnosti obyvatelstva, zejména žen. Zvláštní důraz by měl být kladen na vazbu mezi těmito programy, primární péčí o životní prostředí a poskytováním primární zdravotní péče a služeb.

(c) Posilování institucí

5.38. Měl by být zvýšen potenciál národních, regionálních a místních struktur (institucí) pro řešení problémů souvisejících s demografickými trendy a faktory a s udržitelným rozvojem. To by zahrnovalo takové posílení relevantních orgánů zodpovědných za populační otázky, aby byly schopné vypracovat politiku konzistentní s národními vyhlídkami na udržitelný rozvoj. Měla by být také zvýšena spolupráce mezi vládou, národními výzkumnými institucemi, nevládními organizacemi a místními komunitami při posuzování problémů a vyhodnocování politik.

5.39. Měl by být zvýšen, podle vhodnosti, potenciál relevantních orgánů, organizací a institucí OSN, mezinárodních a regionálních mezivládních orgánů, nevládních organizací a místních komunit, aby tyto instituce byly schopny pomáhat jednotlivým zemím, na jejich žádost, vytvářet politiky udržitelného rozvoje a poskytovat pomoc environmentálním migrantům, přesídleným lidem a lidem bez domova.

5.40. Měla by být zlepšena mezi-institucionální podpora politik a programů udržitelného rozvoje jednotlivých zemí, prostřednictvím lepší koordinace populačních a environmentálních aktivit.

(d) Podpora rozvoje lidských zdrojů

5.41. Mezinárodní a regionální vědecké instituce by měly pomáhat vládám, na jejich žádost, zahrnout hlediska, týkající se interakcí populace a životního prostředí na úrovni globální, ekosystémové a na mikro-úrovni, do školení demografů a specialistů na problémy populace a životního prostředí. Školení by měla zahrnovat výzkum vazeb a způsobů vytváření integrovaných strategií.

C. Implementace integrovaných programů pro životní prostředí a rozvoj na místní úrovni, které berou v úvahu demografické trendy a faktory

Východiska opatření

5.42. Populační programy jsou efektivnější, pokud jsou implementovány společně s vhodnou průřezovou politikou (tj. politikou zasahující současně různé rezorty). Pro dosažení udržitelnosti na místní úrovni je nezbytné vytvořit nový rámec, který by integroval demografické trendy a faktory s takovými faktory, jako jsou zdraví ekosystému, technika a technologie a lidská sídla, a se socio-ekonomickými strukturami a s přístupem ke zdrojům. Populační programy by měly být konzistentní se socio-ekonomickým a environmentálním plánováním. Integrované programy udržitelného rozvoje by měly dobře zharmonizovat opatření, týkající se demografických trendů a faktorů, s činnostmi v oblasti hospodaření se zdroji a s rozvojovými cíli, které mají uspokojit potřeby lidí, jichž se programy dotýkají.

Cíl

5.43. Populační programy by měly být implementovány na místní úrovni současně s programy hospodaření s přírodními zdroji a rozvoje, čímž by mělo být zajištěno udržitelné využívání přírodních zdrojů, zlepšování kvality lidského života a zvýšení kvality životního prostředí.

Činnosti

5.44. Vlády a místní komunity, včetně komunitních ženských organizací a národních nevládních organizací, by mohly, v souladu s národními plány, cíli, strategiemi a prioritami, mimo jiné, provádět činnosti uvedené níže, podle vhodnosti s pomocí a spoluprací mezinárodních organizací. Vlády by mohly navzájem sdílet své zkušenosti s implementací Agendy 21 na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji, která se má konat v roce 1994, zvláště v rámci jejího výboru pro populaci a životní prostředí.

(a) Vytváření rámce pro opatření

5.45. Měl by být vytvořen a implementován efektivní proces konzultací se zainteresovanými skupinami společnosti, ve kterém by formulace a rozhodování o všech složkách uvedených programů bylo založeno na celonárodním procesu konzultací, vycházejícího z vhodných setkání / zasedání komunit, regionálních a národních pracovních seminářů. Tento proces by měl zajistit, aby se názory žen a mužů na potřeby, perspektivy a překážky odrazily ve stejné míře na tvorbě programů a aby se řešení opírala o specifické zkušenosti. Chudí a neprivilegovaní by se měli v tomto procesu stát prioritními skupinami.

5.46. Je třeba implementovat národní politiku integrovaných a mnohostranných programů, se zvláštním ohledem na ženy, na nejchudší lidi žijící v kritických oblastech a na jiné zranitelné skupiny, za účelem zajištění účasti skupin se zvláštním potenciálem pro to, aby se staly významnými činiteli z hlediska změn a udržitelného rozvoje. Zvláštní důraz by měl být kladen na ty programy, které jsou zaměřeny na plnění více cílů, na podporu udržitelného ekonomického rozvoje, na zmírňování škodlivých dopadů demografických trendů a faktorů a na předcházení dlouhodobých environmentálních škod. Mezi další faktory by měly být, podle vhodnosti, zahrnuty aspekty jako je bezpečnost potravin, přístup k bezpečné držbě či pronájmu půdy, základní přístřeší a esenciální infrastruktura, vzdělání, rodinná pohoda, reprodukční zdraví žen, systémy rodinných úvěrů, programy zalesňování, primární péče o životní prostředí, zaměstnanost žen.

5.47. Měl by být vytvořen analytický rámec pro identifikaci komplementárních prvků politik udržitelného rozvoje, a národní mechanizmy pro monitorování a vyhodnocování účinků této politiky na dynamiku populačního růstu.

5.48. Zvláštní pozornost by měla být věnována kritické úloze žen v programech pro populaci a pro životní prostředí a při dosahování v udržitelného rozvoje. Projekty by měly využívat příležitostí ke spojení sociálních, ekonomických a environmentálních výhod pro ženy a jejich rodiny. Vybavení žen právy má zásadní význam a je třeba ho zajistit prostřednictvím vzdělávání, školení a politiky zaměřené na sladění a zlepšení práv žen a na jejich přístup k majetku a k výhodám, na jejich lidská a občanská práva, na opatření pro snižování pracovního zatížení, na pracovní příležitosti a na jejich účast při rozhodování. Populační a environmentální programy musí umožňovat ženám zmobilizovat se za účelem zmírňování jejich břemene a zvýšení jejich potenciálu pro účast na socio-ekonomickém rozvoji a pro využívání jeho přínosů. Je třeba provést specifická opatření za účelem vyplnění mezery mezi ženskou a mužskou úrovní negramotnosti.

(b) Podporování programů, které stimulují či zavádějí změny do demografických trendů a faktorů
ve prospěch udržitelnosti

5.49. Programy a služby, týkající se reprodukčního zdraví, by podle vhodnosti měly být vytvářeny a zdokonalovány za účelem snížení mateřské a dětské úmrtnosti, ať už jsou způsobeny jakýmikoli příčinami, a s cílem umožnit ženám a mužům splnit jejich osobní přání ve smyslu velikosti rodiny, způsobem, který je v souladu s jejich svobodou, důstojností a osobními hodnotami.

5.50. Vlády by měly provést, v souladu se specifickými podmínkami země a jejím právním systémem, aktivní kroky, za účelem urychlené a naléhavé implementace opatření zajišťujících, aby ženy a muži měli stejné právo se svobodně a odpovědně rozhodnout o počtu dětí a časovém rozmezí mezi nimi, mít přístup k vhodným informacím, vzdělání a prostředkům, podle vhodnosti, které jim umožní uplatňovat tato práva v souladu s jejich svobodou, důstojností a osobními hodnotami, přičemž jsou brána v úvahu etická a kulturní hlediska.

5.51. Vlády by měly aktivně přikročit k implementaci programů vytváření a posilování preventivních a léčebný ch zdravotnických zařízení, která zahrnují, na ženy zaměřenou, ženami řízenou, bezpečnou a efektivní reprodukční zdravotní péči a cenově dostupné a přístupné služby, podle vhodnosti, zaměřené na odpovědné plánování velikosti rodiny, které jsou v souladu se svobodou, důstojností a osobními hodnotami a respektují etická a kulturní hlediska. Programy by měly být zaměřeny na poskytování komplexní zdravotní péče, včetně prenatální péče, vzdělávání, osvětu a informování o zdraví a o zodpovědném rodičovství, a měly by poskytovat všem ženám příležitost plně kojit minimálně čtyři měsíce po porodu. Programy by měly plně podporovat produktivní a reprodukční úlohy ženy a její tělesnou a duševní pohodu; zvláštní pozornost by měly věnovat potřebě poskytování rovné a zlepšené péče všem dětem a snižování rizik úmrtnosti a chorob dětí a matek.

5.52. Měly by být vytvářeny kulturně založené informační, osvětové a vzdělávací programy, konzistentní s národními prioritami, které by poskytovaly mužům a ženám snadno srozumitelné informace o reprodukčním zdraví.

(c) Vytváření vhodných institucionálních podmínek

5.53. Měly by být posíleny podmínky obyvatel a institucí, které usnadňují implementaci demografických činností. To vyžaduje podporu a angažovanost politických, domorodých, náboženských a tradičních autorit, soukromého sektoru a národní vědecké obce. Při vytváření těchto vhodných institucionálních podmínek by měly země využít existující národní mašinérie pro ženy.

5.54. Populační pomoc by měla být koordinována s bilaterálním a multilaterálními dárci, s cílem zajistit, aby byly řešeny populační potřeby a požadavky všech rozvojových zemí, při plném respektování celkové koordinační odpovědnosti a výběru strategií zeměmi, které pomoc přijímají.

5.55. Koordinace by měla být zlepšena na místní a mezinárodní úrovni. Za účelem optimálního využívání zdrojů, využívání kolektivních zkušeností a zlepšení implementace programů by měly být zdokonaleny pracovní postupy. UNFPA a další relevantní agentury by měly posílit koordinaci mezinárodní spolupráce s přijímajícími a darujícími zeměmi s cílem zajistit, aby pro účely uspokojování rostoucích potřeb byly k dispozici adekvátní finanční prostředky.

5.56. Měly by být vypracovány návrhy pro místní, národní a mezinárodní populační a environmentální programy, v souladu se specifickými potřebami dosažení udržitelnosti. V případech kdy to bude vhodné, bude nutné provést institucionální změny zajišťující, aby zabezpečování ve stáří nespočívalo zcela na vkladech od členů rodiny.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

5.57. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 7 miliard USD, včetně přibližně 3,5 miliardy USD hrazené mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Výzkum

5.58. Pro rozvoj specifických akčních programů by měl být proveden výzkum; bude nutné stanovit priority mezi navrhovanými oblastmi výzkumu.

5.59. Měl by být proveden socio-demografický výzkum odezvy populace na měnící se životní prostředí.

5.60. Mělo by být zlepšeno porozumění socio-kulturních a politických faktorů, které mohou pozitivně ovlivnit přijatelnost vhodných nástrojů populační politiky.

5.61. Měl by být proveden průzkum změn potřebnosti vhodných služeb, souvisejících s odpovědným plánováním velikosti rodiny, odrážející rozdíly mezi různými socio-ekonomickými skupinami a rozdíly mezi různými geografickými regiony.

(c) Rozvoj lidských zdrojů a vytváření potenciálu

5.62. Oblasti rozvoje lidských zdrojů a vytváření potenciálu, se zvláštním důrazem na vzdělávání a školení žen, jsou oblasti kriticky důležité a mají velmi vysokou prioritu při implementaci populačních programů.

5.63. Měly by být uskutečněny pracovní semináře, které by pomohly manažerům programů a projektů spojit populační programy s jinými rozvojovými a environmentálními základními cíli.

5.64. Měly by být vytvářeny vzdělávací materiály, včetně návodů, příruček a učebnic pro plánovače a pro tvůrce rozhodnutí a jiné subjekty v populačních,environmentálních a rozvojových programech.

5.65. Měla by být rozvinuta spolupráce mezi vládami, vědeckými institucemi a nevládními organizacemi v rámci regionu a s podobnými institucemi mimo daný region. Měla by být podporována spolupráce s místními organizacemi za účelem zvyšování povědomí, účasti v demonstračních projektech a vypracovávání zpráv o získaných zkušenostech.

5.66. Doporučení obsažená v této kapitole by se neměla v žádným způsobem dotknout diskusí na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji v roce 1994, která bude vhodným fórem pro řešení populačních a rozvojových problémů, přičemž budou brána v úvahu doporučení Mezinárodní konference o populaci, konané roku 1984 v Mexico City {1} a Výhledových strategií pro podporování žen {2}, přijatých na Světové konferenci pro posouzení a ocenění úspěchů „Dekády OSN pro ženy: Rovnost, rozvoj a mír“, konané v Nairobi v roce 1985.