INFORMACE PRO ROZHODOVÁNÍ

ÚVOD

40.1. V udržitelném rozvoji je každý uživatelem a současně i poskytovatelem informací v širokém smyslu slova. Patří sem údaje, informace a vhodně zpracované zkušenosti a poznatky. Potřeba informací vzniká na všech stupních rozhodování, od vedoucích pracovníků s rozhodovací pravomocí na národní a mezinárodní úrovni až po základní úroveň a jednotlivce. K tomu, aby se rozhodnutí ve stále větší míře opírala o spolehlivé informace, je třeba implementovat následující dvě programové oblasti:
(a) vyplňování mezer v datech;
(b) zlepšování dostupnosti informací.

PROGRAMOVÉ OBLASTI

A. Vyplňování mezer v datech

Východiska opatření

40.2. Přesto, že v současnosti již existuje značné množství dat, vyplývá z jednotlivých kapitol Agendy 21, že je třeba jich na místní, provinční /krajové, národní a mezinárodní úrovni shromáždit ještě více a odlišných typů, aby bylo možno identifikovat stav a trendy vývoje planetárních ekosystémů, přírodních zdrojů, znečišťování a socio-ekonomických charakteristik. Mezera v dostupnosti, kvalitě, koherenci, standardizaci a přístupnosti dat mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi se zvětšuje, čímž jsou vážně poškozovány možnosti jednotlivých zemí kvalifikovaně rozhodovat o záležitostech životního prostředí a rozvoje.

40.3. Především v rozvojových zemích, ale i v mnoha jiných oblastech na mezinárodní úrovni, se projevuje nedostatek kapacit, potřebných pro sběr a posuzování dat, pro jejich transformaci na využitelné informace a pro jejich šíření. Nutné je také zlepšení koordinace činností souvisejících s environmentálními, demografickými, sociálními a rozvojovými daty a informacemi.

40.4. Běžně používané ukazatele, jako například hrubý národní produkt (HNP) a měření individuálních zdrojů nebo toků znečistění, nejsou adekvátními indikátory udržitelnosti. Metody posuzování vzájemných vztahů environmentálních, demografických, sociálních a rozvojových parametrů v různých odvětvích nejsou zatím dostatečně rozvinuty nebo aplikovány. Proto je třeba vypracovat takové ukazatele udržitelného rozvoje, které by poskytovaly seriózní základnu pro rozhodování na všech úrovních, a zároveň přispěly k samoregulaci udržitelnosti integrovaných systémů životního prostředí a rozvoje.

Cíle

40.5. Důležité jsou tyto cíle:
(a) dosažení nákladově efektivnějšího a relevantního sběru a posuzování dat lepší identifikací uživatelů v soukromém i ve veřejném sektoru a jejich informačních potřeb na místní, provinční /krajové, národní a mezinárodní úrovni;
(b) posílení místní, provinční, národní a mezinárodní kapacity pro sběr a využívání víceodvětvových informací při rozhodování a zvýšení kapacit pro sběr a analýzu dat a informací potřebných pro rozhodování, především v rozvojových zemích;
(c) vytvoření nebo posílení místních, provinčních, národních a mezinárodních prostředků zajišťujících, aby plánování udržitelného rozvoje ve všech odvětvích vycházelo z včasných, spolehlivých a využitelných informací;
(d) zpřístupnění relevantních informací ve formě a v době usnadňující jejich využívání.

Činnosti

(a) Vytvoření ukazatelů udržitelného rozvoje

40.6. Jednotlivé země na národní úrovni - a mezinárodní vládní a nevládní organizace na úrovni mezinárodní -by měly vypracovat pojetí indikátorů (ukazatelů) udržitelného rozvoje za účelem jejich identifikace. Pro účely podpory zvyšujícího se využívání některých z těchto ukazatelů v satelitních účtech, případně nakonec i v národních účtech je třeba, aby Statistický úřad sekretariátu OSN pokračoval ve vývoji ukazatelů a uplatňoval rostoucí zkušenosti v tomto ohledu.

(b) Podpora globálního využívání ukazatelů udržitelného rozvoje

40.7. Relevantní orgány a organizace systému OSN by měly, ve spolupráci s dalšími mezinárodními vládními, mezivládními a nevládními organizacemi, využívat vhodný soubor ukazatelů udržitelného rozvoje a ukazatelů týkajících se oblastí, které jsou mimo pravomoc jednotlivých států, jako jsou volná moře, horní vrstvy atmosféry a vnější prostor vesmíru. Orgány a organizace systému OSN by mohly, ve spolupráci s dalšími relevantními mezinárodními organizacemi, poskytovat doporučení pro harmonizaci rozvoje ukazatelů na národní, regionální a globální úrovni a pro začlenění vhodného souboru těchto ukazatelů do běžných, pravidelně aktualizovaných a široce přístupných zpráv a databází, využívaných na mezinárodní úrovni v souladu s respektováním národní suverenity.

(c) Zdokonalení systému sběru a využívání dat

40.8. Jednotlivé země a, na základě žádosti, mezinárodní organizace by měly provést inventarizaci dat o životním prostředí, o zdrojích a o rozvoji, založených na národních /globálních prioritách řízení udržitelného rozvoje. Měly by určit, kde jsou mezery, a zorganizovat opatření k jejich zaplnění. V rámci systému orgánů a organizací systému OSN a relevantních mezinárodních organizací je třeba posílit aktivity, které souvisí se sběrem dat, včetně Sledování Země (Earthwatch) a Pozorování světového počasí (World Weather Watch), a to především v oblastech týkajících se ovzduší ve městech, pitné vody, územních a půdních zdrojů (včetně lesů a pastvin), desertifikace, jiných výskytišť biotopů, degradace půdy, biodiverzity, volných moří a horní vrstvy atmosféry. Jednotlivé země a mezinárodní organizace by měly využívat nové metody sběru dat, včetně satelitního dálkového průzkumu. Kromě posilování stávajícího systému sběru dat souvisejících s rozvojem, je třeba věnovat zvláštní pozornost demografickým faktorům, urbanizaci, chudobě, zdraví a právům na přístup ke zdrojům, ale i zvláštním skupinám obyvatelstva, včetně žen, domorodých obyvatel, mládeže, dětí a tělesně postižených, a jejich vztahu k environmentálním záležitostem.

(d) Zdokonalení metod posuzování a analýzy dat

40.9. Příslušné mezinárodní organizace by měly vypracovat praktická doporučení pro koordinovaný, harmonizovaný sběr a posuzování dat na národní a mezinárodní úrovni. Národní a mezinárodní datová a informační střediska by měla vytvořit systémy nepřetržitého a přesného sběru dat a využívat geografických informačních systémů, expertních systémů, modelů a řady dalších metod posuzování a analýzy dat. Tyto kroky budou obzvlášť nutné, neboť v budoucnu bude třeba zpracovávat velké množství dat ze satelitních zdrojů. Vyspělé země, mezinárodní organizace a soukromý sektor by měly spolupracovat, především s rozvojovými zeměmi, na jejich žádost, na usnadňování možností těchto zemí získat předmětné technologie a know-how.

(e) Vytvoření komplexního informačního rámce

40.10. Vlády by měly zvážit nevyhnutelné institucionální změny na národní úrovni, které by umožnily integraci informací o životním prostředí a rozvoji. Na mezinárodní úrovni je třeba posílit posuzování životního prostředí a koordinovat jej s posuzováním rozvojových trendů.

(f) Posilování potenciálu pro tradiční informace

40.11. Jednotlivé země by měly, ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, vytvořit podpůrné mechanizmy, které by poskytovaly místním komunitám a uživatelům zdrojů informace a know-how, které potřebují pro péči o životní prostředí a hospodaření se zdroji udržitelným způsobem, přičemž by ve vhodných případech byly uplatňovány tradiční a domorodé poznatky a postupy. Týká se to především venkovské a městsk é populace a skupin domorodých obyvatel a skupin žen a mládeže.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

40.12. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 1,9 miliardy USD hrazené mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Institucionální prostředky

40.13. Na národní i mezinárodní úrovni chybí institucionální kapacity pro integraci životního prostředí a rozvoje a pro vytvoření relevantních ukazatelů. Je třeba značně posílit existující instituce a programy, jako jsou Globální systém monitorování životního prostředí (GEMS) a Globální databáze informací o zdrojích (GRID) v rámci UNEP a další subjekty v systému Sledování Země. Program Sledování Země byl a je esenciálním prvkem pro data související s životním prostředím. Programy související s daty o rozvoji existují sice v mnoha agenturách, chybí však jejich účinná koordinace. Činnosti agentur a institucí systému OSN, související s daty o rozvoji by měly být efektivněji koordinovány, možná prostřednictvím ekvivalentního a komplementárního systému „Sledování rozvoje“ (Development Watch), který by měl být koordinován s existujícím „Sledováním Země“ pomocí vhodného úřadu v rámci systému OSN, s cílem zajistit úplnou integraci životního prostředí a rozvoje.

(c) Vědecké a technické prostředky

40.14. V oblasti transferu technologií je, v souvislosti s rychlým vývojem sběru dat a informačních technologií, nezbytné vypracovat směrnice a mechanizmy pro rychlý a nepřetržitý transfer těchto technologií, zejména do rozvojových zemí, v souladu s kapitolou 34 (Transfer environmentálně šetrnějších technologií, spolupráce a vytváření potenciálu), a pro odborné školení personálu pro jejich využívání.

(d) Rozvoj lidských zdrojů

40.15. Při odborném školení ve všech oblastech a na všech úrovních bude nezbytná mezinárodní spolupráce, zejména v rozvojových zemích. Toto odborné školení bude muset zahrnovat technické školení těch, kteří se zabývají sběrem dat, jejich posuzováním a transformací, a pomoc osobám s rozhodovací pravomocí zaměřenou na způsob využívání těchto informací.

(e) Vytváření potenciálu

40.16. Všechny země, zejména pak rozvojové, by měly s podporou mezinárodní spolupráce posílit svůj potenciál pro efektivnější sběr, uchovávání, organizaci, posuzování a efektivnější využívání dat při rozhodování.

B. Zlepšení dostupnosti informací

Východiska opatření

40.17. V současné době existuje bohaté množství dat a informací, které je možno využívat při řízení udržitelného rozvoje. Včasné získání vhodných dat na relevantní úrovni agregace je však obtížný úkol.

40.18. Informace nejsou v mnoha zemích adekvátně řízeny, protože chybí finanční zdroje a školený personál, není oceněna hodnota a dostupnost takovýchto informací a v důsledku dalších okamžitých nebo naléhavých problémů, zvláště v rozvojových zemích. Dokonce i v případě, že jsou informace k dispozici, nemusí být jednoduché je získat, ať už proto, že chybí technologie pro efektivní přístup k informacím, nebo v důsledku nákladů spojených se získáním informací, zvláště v případě informací držených či uchovávaných mimo danou zemi a přístupných na komerční bázi.

Cíle

40.19. Stávající národní a mezinárodní mechanizmy zpracování a výměny informací a související technické pomoci by měly být posíleny s cílem zajistit efektivní a spravedlivou dostupnost informací vznikajících na místní, provinční, národní a mezinárodní úrovni, při respektování národní suverenity a příslušných práv k duševnímu vlastnictví.

40.20. Je třeba posílit národní potenciál, jakož i potenciál vlád, nevládních organizací a soukromého sektoru pro nakládání s informacemi a pro komunikaci, zejména v rozvojových zemích.

40.21 Je třeba také zajistit plnou účast, především, rozvojových zemí v jakémkoli mezinárodním systému pro sběr, analýzu a využívání dat a informací fungujícím v rámci orgánů a organizací systému OSN.

Činnosti

(a) Tvorba informací využitelných při rozhodování

40.22. Jednotlivé země a mezinárodní organizace by měly přezkoumat a posílit informační systémy a služby v odvětvích, souvisejících s udržitelným rozvojem, na místní, provinční, národní a mezinárodní úrovni. Zvláštní důraz by měl být položen na transformaci stávajících informací do formátu, který by bylo možno lépe využít při rozhodování, a na zaměření informací na různé uživatelské skupiny. Je třeba posílit nebo vytvořit mechanizmus pro transformaci vědeckých a socio-ekonomických posudků do informací, vhodných jak pro plánování, tak pro veřejnost. Měly by být využívány elektronické i neelektronické formáty.

(b) Zavedení norem a metod nakládání s informacemi

40.23. Vlády zemí by měly zvážit podporu úsilí vládních i nevládních organizací v oblasti rozvoje mechanizmů efektivní a harmonizované výměny informací na místní, provinční, národní a mezinárodní úrovni, včetně přezkoumávání a vytváření dat, formátů, ve kterých mají být zpřístupňovány a šířeny, a komunikačních rozhraní.

(c) Vytvoření dokumentace o informacích

40.24. Orgány a organizace systému OSN i další vládní a nevládní organizace by měly dokumentovat a sdílet informace o zdrojích dostupných informací ve svých organizacích. Existující programy, jako jsou programy Poradního výboru pro koordinaci informačních systémů (ACCIS) a Mezinárodního systému informací o životním prostředí (INFOTERRA), by měly být přezkoumány a, v případě potřeby, posíleny. Mělo by být podporováno vytváření sítí a koordinačních mechanizmů mezi prvky širokého spektra dalších činitelů, včetně uspořádání vztahů s nevládními organizacemi za účelem sdílení informací a dárcovských aktivit ve prospěch sdílení informací o projektech v oblasti udržitelného rozvoje. Soukromý sektor by měl být motivován k posílení mechanizmů sdílení svých zkušeností a informací o udržitelném rozvoji.

(d) Vytváření a posilování potenciálu elektronických sítí

40.25. Jednotlivé země, mezinárodní organizace, včetně orgánů a organizací systému OSN, a nevládní organizace by měly využívat různých iniciativ v oblasti elektronického spojení, za účelem podpory sdílení informací, zpřístupňování databází a dalších informačních zdrojů, za účelem usnadňování komunikace ve prospěch plnění širších cílů, jako je implementace Agendy 21, za účelem usnadňování mezivládních jednání, za účelem monitorování úmluv a úsilí, aby udržitelný rozvoj přenášel environmentální výstrahy (varovné signály), a za účelem transferu technických dat. Tyto organizace by měly také usnadňovat propojení různých elektronických sítí a využívání vhodných norem a komunikačních protokolů pro transparentní vzájemnou výměnu elektronických sdělení. V případě nutnosti je třeba vyvinout nové technologie a podporovat jejich využívání, aby ti, kteří v současné době nemají k dispozici služby stávající infrastruktury a metod, měli možnost těchto služeb využívat. Měly by také být vytvořeny mechanizmy sloužící nezbytnému transferu informací do a z neelektronických systémů, s cílem zajistit spoluúčast těch, kteří dosud nemají možnost komunikovat elektronicky.

(e) Využívání komerčních zdrojů informací

40.26. Jednotlivé země a mezinárodní organizace by měly zvážit provedení průzkumů informací o udržitelném rozvoji a o současném systému jejich šíření, které jsou k dispozici v soukromém sektoru, za účelem zjištění mezer a způsobu jejich zaplnění pomocí komerčních nebo kvazikomerčních aktivit, především aktivit v rozvojových zemích anebo rozvojové země zahrnujících, pokud je to proveditelné. Kdykoli se objeví ekonomické nebo jiné překážky poskytování a získávání informací, zejména v rozvojových zemích, je třeba zvážit inovativní systémy nahrazování těchto přístupů k informacím nebo odstranění těchto mimoekonomických překážek.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

40.27. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 165 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Institucionální prostředky

40.28. Institucionální implikace tohoto programu se týkají hlavně posilování již existujících institucí, posilování spolupráce s nevládními organizacemi a potřeby být v souladu s obecnými rozhodnutími o institucích, přijatými na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji.

(c) Vytváření potenciálu

40.29 Vyspělé země a relevantní mezinárodní organizace by měly spolupracovat, především s rozvojovými zeměmi, na rozšiřování jejich potenciálu pro příjem, uchovávání a vyhledávání, přispívání, šíření, využívání a zpřístupňování veřejnosti relevantních informací o životním prostředí a rozvoji, poskytováním technologií a školení pro účely vytváření místních informačních služeb a podporováním partnerství a spolupráce mezi jednotlivými zeměmi a na regionální nebo subregionální úrovni.

(d) Vědecké a technické prostředky

40.30. Vyspělé země a příslušné mezinárodní organizace by měly podporovat výzkum a vývoj technického a programového vybavení a dalších aspektů informační technologie, zejména v rozvojových zemích, v souladu s jejich činnostmi, národními potřebami a environmentálními souvislostmi.