NÁRODNÍ MECHANIZMY A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE PŘI VYTVÁŘENÍ POTENCIÁLU V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH

PROGRAMOVÉ OBLASTI

Východiska opatření

37.1. Schopnost země jít po cestě udržitelného rozvoje závisí do značné míry na potenciálu jejích lidí a institucí, jakož i na jejích ekologických a geografických podmínkách. Vytváření potenciálu zahrnuje konkrétně lidské, vědecké, technické, organizační, institucionální a zdrojové možnosti. Základním cílem vytváření potenciálu je zvýšení schopnosti vyhodnocování a řešení zásadních otázek souvisejících s politickou volbou a způsoby implementace různých možností rozvoje, na základě pochopení potenciálu a limitů životního prostředí a potř eb, jak je vnímají lidé v dané zemi. Výsledkem je, že potřebu posílit národní potenciál sdílejí všechny země.

37.2. Vytváření endogenního potenciálu pro implementaci Agendy 21 bude vyžadovat úsilí samotných zemí v partnerství s relevantními organizacemi OSN a s vyspělými zeměmi. Při tomto úsilí by mělo asistovat také mezinárodní společenství na národní, subregionální a regionální úrovni, okresní úřady, nevládní organizace, univerzity a výzkumná centra, obchodní a jiné soukromé instituce a organizace. Zásadní význam pro jednotlivé země má identifikace priorit a určení prostředků pro vytváření potenciálu a schopností pro implementaci Agendy 21, přičemž je třeba brát v úvahu jejich environmentální a ekonomické potřeby. Pro budování institucí, analýzu politiky a řízení rozvoje, včetně posuzování alternativních variant opatření, s cílem zvýšit přístup k technologiím a jejich transfer a podpořit ekonomický rozvoj, jsou nezbytné schopnosti, poznatky a technické know-how na individuální a institucionální úrovni. Technická spolupráce, včetně spolupráce související s transferem technologií a know-how, zahrnuje celou škálu činností pro rozvoj nebo posílení individuálního a skupinového potenciálu a schopností. Měla by sloužit pro účely dlouhodobého vytváření potenciálu a je třeba, aby byla řízena a koordinována samotnými zainteresovanými zeměmi. Technická spolupráce, včetně spolupráce související s transferem technologií a know-how, je efektivní pouze pokud vychází z vlastních strategií a priorit jednotlivých zemí v oblasti životního prostředí a rozvoje a je s těmito strategiemi a prioritami spojena a pokud rozvojové agentury a vlády vytvoří lepší a konzistentní politiku a postupy na podporu tohoto procesu.

Cíle

37.3. Celkovým cílem vytváření endogenního potenciálu v této programové oblasti je vytvořit a zdokonalit národní a související subregionální a regionální potenciál a možnosti pro udržitelný rozvoj, a to za účasti nevládních sektorů. Program by měl pomáhat prostřednictvím:
(a) podpory pokračujícího participačního procesu pro definování potřeb a priorit země při prosazování Agendy 21 a prostřednictvím zdůraznění rozvoje technických a odborných lidských zdrojů a rozvoje institucionálního potenciálu a schopností, týkajících se agendy jednotlivých zemí, s náležitým uznáním potenciálu pro optimální využití stávajících lidských zdrojů a zvýšení efektivity stávajících institucí a nevládních organizací, včetně vědeckých a technologických institucí;
(b) změny zaměření technické spolupráce a, v rámci tohoto procesu, stanovení nových priorit v oblasti, včetně takových, které souvisejí s transferem technologií a know-how, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost specifickým podmínkám a individuálním potřebám příjemců, a prostřednictvím zlepšení koordinace mezi poskytovateli podpory vlastních akčních programů jednotlivých zemí. Tato koordinace by měla zahrnovat, kdykoli to bude vhodné, též nevládní organizace a vědecké a technologické instituce, jakož i obchod a průmysl;
(c) posunutí časových horizontů při plánování a implementaci programů pro rozvoj a posilování institucionálních struktur, aby se umožnilo zvýšení jejich schopnosti reakce na nové dlouhodobé úkoly, místo aby se soustředily jen na okamžité programy;
(d) zlepšení a změny zaměření stávajících mezinárodních multilaterálních institucí zodpovědných za otázky životního prostředí anebo rozvoje s cílem zajistit, aby tyto instituce měly schopnosti a potenciál pro integraci životního prostředí a rozvoje;
(e) zlepšení institucionálního potenciálu a schopností, jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, s cílem vyhodnotit dopad všech rozvojových projektů na životní prostředí.

37.4. Specifické cíle zahrnují:
(a) každá země by se měla zaměřit na dokončení, jak to bude nejdříve uskutečnitelné, pokud možno do roku 1994, přezkoumání svých požadavků na potenciál a vytváření potenciálu pro účely návrhu národních strategií udržitelného rozvoje, včetně strategií pro vytváření a implementaci vlastních akčních programů v rámci Agendy 21;
(b) do roku 1997 by Generální sekretariát měl předložit Valnému Shromáždění zprávu o dosaženém pokroku při zlepšování politiky, koordinování systémů a postupech pro posílení implementace programů technické spolupráce pro udržitelný rozvoj, jakož i o dalších opatřeních nezbytných pro posílení této spolupráce. Tato zpráva by měla být vypracována na základě informací poskytnutých zeměmi, mezinárodními organizacemi, environmentálními a rozvojovými institucemi, dárcovskými agenturami a nevládními partnery.

Činnosti

(a) Vytváření národního konsenzu a formulace strategií vytváření potenciálu pro implementaci Agendy 21

37.5. Jako důležitý aspekt celkového plánování, by každá jednotlivá země měla hledat vnitřní konsenzus na všech úrovních společnosti o politice a programech nezbytných pro krátkodobé a dlouhodobé vytváření potenciálu pro implementaci svého programu Agendy 21. Tento konsenzus by měl být výsledkem dialogu s účastí relevantních zainteresovaných skupin a měl by vést k identifikaci mezer ve schopnostech, institucionálního potenciálu a možností, technických a vědeckých požadavků a potřeb zdrojů pro zvýšení poznatků a správy v oblasti životního prostředí, nutných pro integraci životního prostředí a rozvoje. UNDP by mohla, v partnerství s relevantními specializovanými agenturami a jinými mezinárodními mezivládními a nevládními organizacemi, poskytnout pomoc, na žádost vlád, při identifikaci požadavků na technickou spolupráci, včetně požadavků souvisejících s transferem technologií a know-how a s rozvojovou pomocí pro implementaci Agendy 21. Proces národního plánování ve spojení, kde to bude vhodné, s národními akčními plány nebo strategiemi pro udržitelný rozvoj by měl poskytnout rámec pro takovouto spolupráci a pomoc. UNDP by mělo využívat a dále zdokonalovat svou síť praktických úřadů a svůj mandát pro poskytování pomoci, s využitím svých zkušeností v oblasti technické spolupráce, pro usnadňování vytváření potenciálu na úrovni zemí a regionů a plně využít odborných poznatků jiných orgánů, zejména UNEP, Světové banky a regionálních komisí a rozvojových bank, jakož i relevantních mezinárodních mezivládních a nevládních organizací.

(b) Identifikace národních zdrojů a prezentace požadavků na technickou spolupráci, včetně těch, které souvisejí s transferem technologií a know-how, v rámci odvětvových strategií

37.6. Země, které potřebují technickou spolupráci, včetně spolupráce související s transferem technologií a know-how, by měly, společně s mezinárodními organizacemi a dárcovskými institucemi, formulovat požadavky v rámci dlouhodobých odvětvových nebo subodvětvových strategií vytváření potenciálu. Strategie by měly vhodně řešit otázky politických změn, které je třeba provést, rozpočtových problémů, spolupráce a koordinace institucí, požadavků na lidské zdrojů a požadavků na technologie a vědecké vybavení. Měly by pokrývat potřeby veřejného a soukromého sektoru a zvážit posílení programů vědeckého školení a vzdělávání a výzkumu, včetně školení ve vyspělých zemích a posilování informačních center v rozvojových zemích. Země by mohly jmenovat a posílit centrální orgán pro organizaci a koordinaci technické spolupráce a spojit tento postup s procesem stanovování priorit a rozdělování zdrojů.

(c) Vytvoření revizních mechanizmů pro technickou spolupráci související s transferem technologií a know-how

37.7. Dárci a příjemci, organizace a instituce systému OSN a mezinárodní veřejné a soukromé organizace by měly přezkoumat rozvoj procesu spolupráce ve vztahu k technické spolupráci, včetně spolupráce související s transferem technologií a know-how ve vazbě na udržitelný rozvoj. Pro usnadnění tohoto procesu by Generální sekretariát mohl, při zohlednění práce provedené UNDP a jinými organizacemi při přípravě na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, uskutečnit konzultace s rozvojovými zeměmi, regionálními organizacemi, organizacemi a institucemi systému OSN, včetně regionálních komisí, a s multilaterálními a bilaterálními podpůrnými a environmentálními agenturami, s cílem dále posílit endogenní potenciál zemí a zlepšit technickou spolupráci, včetně spolupráce související s transferem technologií a know-how. Je třeba přezkoumat následující aspekty:

(a) vyhodnocení stávajícího potenciálu a schopností pro integrované řízení životního prostředí a rozvoje, včetně technického, technologického a institucionálního potenciálu a schopností, a zařízení pro posuzování dopadů rozvojových projektů na životní prostředí; vyhodnocení schopností reagovat na potřeby technické spolupráce, včetně potřeb souvisejících s transferem technologií a know-how, v rámci Agendy 21 a celosvětových úmluv o klimatické změně a biodiverzitě a schopnost na ně navázat;
(b) posouzení podílu stávajících činností v oblasti technické spolupráce, včetně spolupráce související s transferem technologií a know-how, na posilování a vytváření národního potenciálu a schopností pro integrované řízení životního prostředí a rozvoje a posouzení způsobů zkvalitňování mezinárodní technické spolupráce, včetně spolupráce související s transferem technologií a know-how;
(c) strategii posunu k prosazení potenciálu a jeho vytváření, které by respektovalo potřebu funkční integrace životního prostředí a rozvoje s dlouhodobými závazky, na základě národních programů vytvořených v jednotlivých zemích, prostřednictvím účastnického procesu;
(d) zvážení většího využití dlouhodobé spolupráce mezi územními jednotkami, nevládními organizacemi, univerzitami, školícími a výzkumnými centry a obchodními, veřejnými a soukromými institucemi a jejich protějšky v jiných zemích nebo v rámci jednotlivých zemích a regionů. V této souvislosti je třeba posoudit programy, jako jsou Sítě pro udržitelný rozvoj UNDP;
(e) posílení udržitelnosti projektů zahrnutím hlediska dopadů na životní prostředí, nákladů na budování institucí, potřeb rozvoje lidských zdrojů a technologií a finančních a organizačních požadavků na provoz a údržbu, do původní podoby projektu;
(f) zlepšení technické spolupráce, včetně spolupráce související s transferem technologií a know-how, a procesů řízení, věnováním větší pozornosti vytváření potenciálu a schopností, jakožto integrální součásti strategií udržitelného rozvoje pro environmentální a rozvojové programy, a to jak v rámci koordinačních procesů souvisejících s jednotlivými zeměmi, jako jsou konzultativní skupiny a kulaté stoly, tak v rámci odvětvových koordinačních procesů, s cílem umožnit rozvojovým zemím aktivně se účastnit při získávání pomoci z různých zdrojů.

(d) Zvyšování odborné činnosti a kolektivního podílu systému OSN na iniciativách pro vytváření potenciálu a schopností

37.8. Organizace, orgány a jiné instituce systému OSN by mohly společně s dalšími mezinárodními a regionálními organizacemi a s veřejným a soukromým sektorem vhodně posílit své společné aktivity v oblasti technické spolupráce, včetně spolupráce související s transferem technologií a know-how, za účelem řešení spojených problémů životního prostředí a rozvoje a podpory koherence a souladu opatření. Organizace by mohly pomáhat jednotlivým zemím a posilovat je, na jejich žádost, a to zejména pokud jde nejméně rozvinuté země, v otázkách souvisejících s národní politikou životního prostředí a rozvoje, s rozvojem lidských zdrojů a s ustavováním odborníků, legislativy, přírodních zdrojů a environmentálních údajů.

37.9. UNDP, Světová banka a regionální multilaterální rozvojové banky by měly, v rámci své účasti v národních a regionálních koordinačních mechanizmech, pomáhat při usnadňování vytváření potenciálu a schopností na úrovni zemí, vycházejíce přitom ze speciálního odborného a provozního potenciálu UNEP v oblasti životního prostředí a specializovaných agentur, organizací systému OSN a regionálních a subregionálních organizací v oblastech jejich působnosti. Za tímto účelem by UNDP měl mobilizovat finanční prostředky pro vytváření potenciálu a schopností, využívaje svou síť úřadů a svůj široký mandát a zkušenosti v oblasti technické spolupráce, včetně spolupráce související s transferem technologií a know-how. UNDP by měl společně s těmito mezinárodními organizacemi zároveň pokračovat v rozvoji konzultačních procesů za účelem zvýšení mobilizace a koordinace finančních prostředků od mezinárodního společenství pro vytváření potenciálu a schopností, včetně vytvoření vhodné databáze. Tyto akce může být třeba doplnit posílením potenciálu UNDP.

37.10. Národní jednotka pověřená technickou spolupráci by měla s pomocí místních zástupců UNDP a zástupců UNEP vytvořit malou skupinu klíčových aktérů pro řízení procesu, přičemž by měla udělit prioritu vlastním strategiím a prioritám dané země. Zkušenosti získané v rámci stávajících činností v oblasti plánování, jako jsou národní zprávy pro Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, plánování národních strategií uchovávání zdrojů a environmentální akční plány, je třeba plně využít a začlenit do danou zemí řízené participační strategie udržitelného rozvoje. Tato akce by měla být doplněna o informační sítě a konzultace s dárcovskými organizacemi za účelem zlepšení koordinace a přístupu k stávajícím vědeckým a technickým poznatkům a informacím dostupným v různých institucích.

(e) Harmonizace poskytování pomoci na regionální úrovni

37.11. Na regionální úrovni by stávající organizace měly zvážit nezbytnost zlepšení regionálních a subregionálních konzultačních procesů a setkání u kulatého stolu, s cílem usnadnit výměnu dat, informací a zkušeností, týkajících se implementace Agendy 21. UNDP by měl, vycházeje z výsledků regionálních průzkumů vytváření potenciálu, které tyto regionální organizace podstoupily z iniciativy Konference OSN o životním prostředí, a ve spolupráci se stávajícími regionálními, subregionálními nebo národními organizacemi, poskytnout pro tento účel značné prostředky. Relevantní národní orgán by měl vytvořit řídící mechanizmus. Je třeba v jednotlivých zemích regionu vytvořit, s pomocí vhodných relevantních regionálních organizací a s účastí rozvojových bank, bilaterálních podpůrných agentur a nevládních organizací, mechanizmus pro periodické přezkoumávání. Jinou variantou je vytvoření národních a regionálních zařízení pro výzkum a školení, vycházejících ze stávajících regionálních a subregionálních institucí.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

37.12. Výše bilaterálních výdajů ve prospěch rozvojových zemí pro účely technické spolupráce, včetně spolupráce související s transferem technologií a know-how, představuje asi 15 miliard nebo 25 procent celkové oficiální pomoci pro rozvoj. Implementace Agendy 21 bude vyžadovat efektivnější využívání těchto finančních prostředků a v klíčových oblastech další finance.

37.13. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v rámci této kapitoly na 300 miliónů až 1 miliardu USD hrazenou mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády