ÚLOHA VĚDY V UDRŽITELNÉM ROZVOJI

ÚVOD

35.1. Tato kapitola se zaměřuje na úlohu a využití vědy při podporování šetrného řízení životního prostředí a rozvoje pro každodenní přežívání a pro budoucí rozvoj lidstva. Programové oblasti zde navrhované mají překlenout a podporovat specifické vědecké požadavky identifikované v ostatních kapitolách Agendy 21. Jednou z úloh vědy by mělo být poskytování informací umožňujících lepší formulaci a volbu politiky životního prostředí a rozvoje v procesu rozhodování. Pro splnění tohoto požadavku bude mít zásadní význam zvýšení vědeckého porozumění, zlepšení dlouhodobého vědeckého posuzování, posílení vědeckého potenciálu ve všech zemích a zajištění, aby se věda přizpůsobovala nově vznikajícím potřebám.

35.2. Vědci zlepšují své porozumění oblastí, jako je klimatická změna, zvyšování rychlosti spotřebovávání zdrojů, demografické trendy a degradace životního prostředí. Změny v těchto a v dalších oblastech je třeba brát v úvahu při vypracovávání dlouhodobých strategií pro rozvoj. Prvním krokem ke zlepšení vědecké základny těchto strategií je lepší pochopení souše, oceánů, atmosféry a s nimi spojené vody, nutričních a biogeochemických cyklů a toků energie, které všechny tvoří součást systému planety Země. To je esenciální pokud chceme přesněji odhadnout vyživovací potenciál Země a její odolnosti vůči , mnoha zátěžím, které jsou na ni kladeny lidské činností. Vědy mohou toto porozumění poskytnout zvýšením výzkumu souvisejících ekologických procesů a uplatňováním moderních, efektivních a účinných nástrojů, které jsou nyní k dispozici, jako jsou zařízení pro dálkové snímání (či dálkový průzkum Země pomocí družic), robotické monitorovací nástroje a počítačové a modelovací možnosti. Věda hraje významnou roli při spojování fundamentální důležitosti zemského životodárného systému s vhodnými strategiemi pro rozvoj, které vycházejí z jeho nepřetržitého fungování. Vědy by měly mít čím dál významnější úlohu při zajišťování a zlepšování efektivity využívání zdrojů a při nalézání nových metod, zdrojů a alternativ rozvoje. Je třeba, aby věda stále přehodnocovala a podporovala méně intenzivní trendy využívání zdrojů, včetně méně intenzivního využívání energie v průmyslu, zemědělství a dopravě. Věda by proto měla být stále více chápána jako esenciální složka v úsilí o nalezení uskutečnitelných způsobů dosažení udržitelného rozvoje.

35.3. Vědecké poznatky by měly být uplatňovány při formulaci a podporování cílů udržitelného rozvoje, a to prostřednictvím vědeckého posuzování současných podmínek a budoucích perspektiv systému Země. Takováto posuzování, založená na stávajících a objevujících se inovacích v rámci věd, by měla být využívána v procesu rozhodování a v interaktivních procesech mezi vědou a politikou. Je třeba zvýšit výstupy z vědeckých procesů, aby mohlo být zvýšeno porozumění a aby mohla být usnadněna interakce mezi vědou a společností. Pro dosažení těchto cílů bude nezbytné též zvýšit vědecký potenciál a možnosti, zejména v rozvojových zemích. Kriticky důležité je, aby se vědci z rozvojových zemí plně účastnili na mezinárodních vědeckých výzkumných programech, zabývajících se globálními problémy životního prostředí a rozvoje, s cílem umožnit všem zemím participovat rovným dílem při jednání o globálních problémech životního prostředí a rozvoje. Tváří v tvář hrozbám nevratného poškození životního prostředí by neměl být nedostatek úplného vědeckého porozumění omluvou pro odkládání opatření, která se sama dostatečně odůvodňují. Princip předběžné prevence by mohl poskytnout základ pro politiky související s komplexními systémy, které nejsou dosud plně pochopeny a u kterých nemohou být důsledky jejich narušení zatím předvídány.

35.4. Programové oblasti, které jsou v souladu se závěry a doporučeními Mezinárodní konference o vědecké agendě pro životní prostředí a rozvoj v 21. století (ASCEND 21) jsou následující:
(a) posilování vědecké základny pro udržitelné hospodaření;
(b) zvyšování vědeckého porozumění;
(c) zdokonalování dlouhodobého vědeckého posuzování;
(d) vytváření vědeckého potenciálu a možností.

PROGRAMOVÉ OBLASTI

A. Posilování vědecké základny pro udržitelné hospodaření

Východiska opatření

35.5. Udržitelný rozvoj vyžaduje přijímání dlouhodobých perspektiv, integrování místních a regionálních účinků globální změny do procesu rozvoje a využívání nejlepších dostupných vědeckých a tradičních poznatků. Proces rozvoje by měl být stále přehodnocován, s ohledem na poznatky vědeckého výzkumu, s cílem zajistit, aby využívání zdrojů mělo snížené dopady na systém Země. I tak je budoucnost nejistá a můžeme očekávat různá překvapení. Dobrá politika řízení životního prostředí a rozvoje proto musí mít pevný (robustní) vědecký základ a musí se snažit udržovat otevřené spektrum různých variant, za účelem zajištění pružnosti reakcí. Důležitý je přístup předběžné prevence. Častým případem je komunikační propast mezi vědci, tvůrci politiky a širokou veřejností, jejíž zájmy jsou formulovány prostřednictvím vládních i nevládních organizací. Tuto komunikaci mezi vědci, tvůrci rozhodnutí a obecnou veřejností je třeba zlepšit.

Cíle

35.6. Primárním cílem pro každou zemí je identifikovat, s potřebnou podporou mezinárodních organizací, stav svých vědeckých poznatků a potřeb a priorit výzkumu, s cílem co možná nejdříve dosáhnout podstatného zlepšení v(e):
(a) velkém rozšíření vědecké základny a posílení vědeckého a výzkumného potenciálu a možností - zejména rozvojových zemí - v oblastech relevantních pro životní prostředí a rozvoj;
(b) formulaci politiky životního prostředí a rozvoje, vycházející z nejlepších vědeckých poznatků a posudků a zohledňující potřebu zvýšení mezinárodní spolupráce a relativní nejistoty spojené s různými procesy a možnostmi;
(c) interakci mezi vědou a rozhodováním, s využitím principu předběžné prevence v případech, kde to bude vhodné, pro změnu stávajících vzorů výroby a spotřeby a pro získání času ke snížení nejistoty s ohledem na volbu politických možností;
(d) vytvoření a uplatnění poznatků, zejména domorodých a místních, pro potenciál různých prostředí a kultur, s cílem dosáhnout udržitelné úrovně rozvoje, přičemž jsou brány v úvahu vzájemné vztahy na národní, regionální a mezinárodní úrovni;
(e) zdokonalování spolupráce mezi vědci podporou mezioborových výzkumných programů a činností;
(f) účasti lidí na stanovování priorit a na rozhodování souvisejícím s udržitelným rozvojem.

Činnosti

35.7. Země by měly s pomocí mezinárodních organizací, v případech kdy to bude třeba:
(a) vypracovat soupis svých udržovaných dat přírodních a sociálních věd, relevantních pro podporu udržitelného rozvoje;
(b) identifikovat své potřeby a priority výzkumu v kontextu mezinárodního výzkumu;
(c) posílit a navrhnout vytvořit vhodné institucionální mechanizmy pro vytvoření silnější vědecké základny ve prospěch zdokonalení formulace politiky životního prostředí a rozvoje, konzistentní s dlouhodobými cíli udržitelného rozvoje, na nejvyšší vhodné úrovni, místní, národní, subregionální nebo regionální a v rámci systému OSN. Současný výzkum v této oblasti by měl být rozšířen tak, aby zahrnoval větší zapojení veřejnosti při vytváření dlouhodobých cílů společenských cílů pro formulaci scénářů udržitelného rozvoje;
(d) vytvořit, aplikovat a zavé st nezbytné nástroje pro udržitelný rozvoj, s ohledem na:
(i) indikátory kvality života, pokrývající, například, zdraví, vzdělání, sociální blahobyt, stav životního prostředí a ekonomiku;
(ii) ekonomické přístupy k environmentálně šetrnějšímu rozvoji a nové a zdokonalené struktury stimulů pro lepší hospodaření se zdroji;
(iii) formulaci dlouhodobé politiky, zvládání rizik a posuzování environmentálně šetrnějších technologií;
(e) shromažďovat, analyzovat a integrovat data o vazbách mezi stavem ekosystémů a zdravím lidských komunit, za účelem zlepšení poznatků o nákladech a přínosech různých politik a strategií rozvoje ve vztahu ke zdraví a k životnímu prostředí, zejména v rozvojových zemích;
(f) provést, s využitím srovnatelných a komplementárních metodologií vědecké studie národních a regionálních cest k dosažení udržitelného rozvoje. Tyto studie, koordinované prostřednictvím mezinárodního vědeckého úsilí, by měly do značné míry zahrnovat místní odborné poznatky a měly by být provedeny víceoborovými týmy, pocházejícími z vhodných regionálních sítí anebo center, v souladu s národním potenciálem a dostupnými zdroji;
(g) zlepšit schopnosti pro určování vědeckých výzkumných priorit na národní, regionální a globální úrovni, s cílem uspokojit potřeby udržitelného rozvoje. Tento proces zahrnuje vědecké úsudky související s krátkodobými a dlouhodobými přínosy a možnými dlouhodobými náklady a riziky. Měl by být adaptivní, měl by odpovídat vnímaným potřebám a mě by být proveden za pomoci transparentních, uživatelsky přátelských („user friendly“) metodologií vyhodnocování rizik;
(h) vytvořit metody pro spojení poznatků zavedených vědeckých disciplín s domorodými poznatky různých kultur. Tyto metody by měly být vyzkoušeny využitím pilotních studií. Měly by být vytvořeny na místní úrovni a měly by se soustředit na vazby mezi tradičními poznatky domorodých skupin a související, současné „pokročilé vědy“, se zvláštním zaměřením na šíření a uplatňování výsledků v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

35.8. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 150 miliónů USD, včetně přibližně 30 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

35.9. Vědecké a technické prostředky zahrnují:
(a) podporu nových vědeckých výzkumných programů, včetně jejich socio-ekonomických a lidských aspektů, na komunitní, národní, subregionální, regionální a globální úrovni, s cílem doplňovat a podporovat spojení tradičních a konvenčních vědeckých poznatků a metod a posílit mezioborový výzkum související s degradací a regenerací životního prostředí;
(b) vytvoření demonstračních modelů různých typů (např. socio-ekonomické, podmínky životního prostředí) pro studium metodologií a formulaci směrnic;
(c) podporu výzkumu vytvořením metod vyhodnocování relativních rizik, s cílem pomoci politikům při rozhodování o prioritách vědeckého výzkumu.

B. Zvyšování vědeckého porozumění

Východiska opatření

35.10. Pro podporu udržitelného rozvoje jsou třeba širší poznatky o vyživovacím potenciálu Země, včetně poznatků o procesech, které by mohly omezit nebo zvýšit její schopnost podporovat život. Globální životní prostředí se v posledních stoletích mění rychleji, než kdykoli dříve; výsledkem je, že je možné očekávat různá překvapení a v příštím století bychom se mohli dočkat významných změn životního prostředí. Ve stejné chvíli roste lidská spotřeba energie, vody a neobnovitelných zdrojů, a to jak celkově, tak na osobu, a v mnoha částech světa může nastat nedostatek, dokonce i když zůstanou environmentální podmínky nezměněny. Sociální procesy se mění rozmanitým způsobem v závislosti na č ase a prostoru, na regionech a kultuře. Ovlivňují a jsou zároveň ovlivňovány měnícími se environmentálními podmínkami. V tomto spletitém souboru vztahů jsou klíčovými prvky lidské faktory, které mají přímý vliv na globální změnu. Studie lidských dimenzí příčin a následků změny životního prostředí a udržitelnějších způsobů rozvoje mají proto zásadní význam.

Cíle

35.11. Jedním z klíčových cílů je zlepšení a zvýšení fundamentálního porozumění vazbám mezi člověkem a přírodními environmentálními systémy a zdokonalení analytických a předpovědních nástrojů potřebných pro pochopení dopadů různých variant rozvoje na životní prostředí, prostřednictvím:
(a) provedení výzkumných programů pro lepší pochopení vyživovacího potenciálu Země, jak je charakterizována svými přírodními systémy, jako jsou biogeochemické cykly, systém atmosféry /hydrosféry/ litosféry/ kryosféry, biosféra a biodiverzita, agroekosystém a další suchozemské a vodní ekosystémy;
(b) vytvoření a uplatnění nových analytických a předpovědních nástrojů pro přesnější posouzení mechanizmů, jejichž prostřednictvím jsou přírodní systémy Země stále více ovlivňovány lidskou činností, a to jak úmyslnou, tak neúmyslnou, a demografickými trendy a pro přesnější posouzení dopadů a důsledků této činnosti a trendů;
(c) integrace fyzikálních, ekonomických a sociálních věd pro lepší pochopení dopadů ekonomického a sociálního chování na životní prostředí a dopadů degradace životního prostředí na místní a globální ekonomiku.

Činnosti

35.12. Měla by být přijata následující opatření:
(a) podporování rozvoje rozšířených sítí monitorování pro popsání cyklů (například, globálních, biochemických a hydrologických cyklů) a pro vyzkoušení hypotéz, týkajících se jejich chování , a zdokonalení výzkumu interakcí mezi různými globálními cykly a jejich důsledky na národní, subregionální, regionální a globální úrovni, jakožto ukazatelů tolerance a zranitelnosti;
(b) podporování národních, subregionálních, regionálních a mezinárodních programů pozorování a výzkumu globálních atmosférických chemických procesů a zdrojů a činitelů pohlcujících skleníkové plyny, a zajištění, že budou výsledky veřejně prezentovány v přístupné a srozumitelné formě;
(c) podporování národních, subregionálních, regionálních a mezinárodních programů výzkumu mořských a suchozemských systémů, posílení celosvětových terestrických databází a jejich komponent, rozšíření souvisejících systémů pro monitorování měnícího se stavu těchto ekosystémů a zdokonalení předpovědního modelování systému Země a jeho subsystémů, včetně modelování fungování těchto systémů při různých předpokládaných intenzitách lidských dopadů. Tyto výzkumné programy by měly zahrnovat programy uvedené v jiných kapitolách Agendy 21, které podporují mechanizmy spolupráce a koherence programů výzkumu globální změny;
(d) podporování koordinace satelitních misí, sítí, systémů a postupů pro zpracovávání a šíření dat; vytvoření rozhraní s uživateli data o pozorování země a se systémem OSN Sledování Země;
(e) vytvoření potenciálu pro předpovídání reakcí suchozemských, sladkovodních, pobřežních a mořských ekosystémů a biodiverzity na krátkodobá a dlouhodobá narušení životního prostředí, a vytvoření dalších metod ekologické obnovy;
(f) zkoumání role biodiverzity a ztráty druhů ve fungování ekosystémů a globálního systému podpory života;
(g) iniciování systému globálního pozorování parametrů potřebných pro rozumné hospodaření v pobřežních a horských zónách a významné rozšíření systémů monitorování kvantity /kvality sladkovodních zdrojů, zejména v rozvojových zemích;
(h) vytvoření systémů pozorování Země z vesmíru za účelem porozumění Zemi jako systému, které poskytnou integrovaná, nepřetržitá a dlouhodobá měření interakcí atmosféry, hydrosféry a litosféry, a vytvoření systému distribuce dat, který usnadní využívání dat získaných pozorováním;
(i) vytvoření a aplikace systémů a technologií pro automatický sběr, zaznamenávání a přenos dat a informací do datových a analytických center, za účelem monitorování mořských, suchozemských a atmosférických procesů a poskytování včasného varování před přírodními katastrofami;
(j) zvýšení podílu inženýrských věd na víceoborových výzkumných programech, týkajících se systému Země, zejména s ohledem na zvýšenou připravenost na výjimečné situace a na snížení negativních účinků velkých přírodních katastrof;
(k) intenzifikace výzkumu pro integraci fyzikálních, ekonomických a sociálních věd pro lepší pochopení dopadů ekonomického a sociálního chování na životní prostředí a dopadů degradace životního prostředí na místní a celosvětovou ekonomiku a zejména:
(i) rozvoj výzkumu postojů lidí a jejich chování, které jsou hybnými silami porozumění příčinám
a důsledkům změny životního prostředí a využívání zdrojů;
(ii) podporování výzkumu lidských, ekonomických a sociálních reakcí na globální změnu;
(l) podporování vytváření nových „user-friendly“ technologií a systémů, které usnadňují integraci víceoborových, fyzikálních, chemických, biologických a sociálních /lidských procesů, což následně poskytuje informace a poznatky pro tvůrce rozhodnutí a obecnou veřejnost.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

35.13. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 2 miliardy USD, včetně přibližně 1,5 miliardy USD hrazené mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

35.14. Mezi vědecké a technické prostředky patří:
(a) podporování a využívání relevantních národních výzkumných aktivit akademických, výzkumných institucí a vládních a nevládních organizací, a podporování jejich aktivní účasti na regionálních a celosvětových programech, zejména v rozvojových zemích;
(b) zvýšení využívání vhodných systémů a technologií „poskytujících možnosti“, jako jsou superpočítače, technologie pozorování z kosmu, technologie pozorování vycházející ze Země nebo z oceánů, nakládání s daty a technologie databází a, zejména, vytvoření a rozšíření Celosvětového systému pozorování klimatu.

C. Zdokonalování dlouhodobého vědeckého posuzování

Východiska opatření

35.15. Uspokojení potřeb vědeckého výzkumu v oblasti životního prostředí /rozvoje je pouze prvním krokem při podporování schopnosti vědy podporovat udržitelný rozvoj. Získané poznatky mohou být poté využity pro poskytování vědeckých posudků (auditů) současného stavu a škály možných budoucích podmínek. To znamená, že biosféru je třeba udržovat ve zdravém stavu a že je třeba zpomalit úbytek biodiverzity. Přestože řada dlouhodobých změn životního prostředí, které pravděpodobně ovlivní lidi a biosféru jsou rozsahem globální, klíčové změny mohou často nastat na národní a místní úrovni. Přitom lidské činnosti na místní a regionální úrovni často přispívají k celosvětovým hrozbám - např. vyčerpávání stratosférického ozónu. Vědecké posudky a předpovědi jsou tedy nezbytné na globální, regionální a místní úrovni. Řada zemí a organizací již připravuje zprávy o životním prostředí a rozvoje, které shrnují současné podmínky a naznačují budoucí trendy. Regionální a globální posudky mohou těchto zpráv plně využít, je však třeba, aby měly větší rozsah a zahrnovaly výsledky podrobných studií budoucích podmínek pro řadu předpokladů o možných budoucích lidských reakcích, s použitím nejlepších dostupných modelů. Takovéto posudky by měly být vytvořeny, aby mapovaly možné cesty rozvoje v rámci environmentální a socio-ekonomického potenciálu každého regionu. Je třeba plně využít tradičních poznatků o místním životním prostředí.

Cíle

35.16. Primárním cílem je poskytnout posudky současného stavu a trendů v hlavních problémech rozvoje a životního prostředí na národní, subregionální, regionální a globální úrovni, na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků, za účelem vytvoření alternativních strategií, včetně domorodých přístupů, pro různé časové a prostorové rámce, potřebné pro formulaci dlouhodobé politiky.

Činnosti

35.17. Měly by být provedeny následující činnosti:
(a) koordinace stávajících systémů shromažďování dat a statistik relevantních pro problémy rozvoje a životního prostředí, s cílem podpořit přípravu dlouhodobých vědeckých posudků - například, data o vyčerpávání zdrojů, tocích importu /exportu, využívání energie, zdravotních dopadech a o demografických trendech; aplikování získaných dat, prostřednictvím činností identifikovaných v programové oblasti B při posuzování životního prostředí /rozvoje na globální, regionální a místní úrovni; podporování široké distribuce posudků ve formě, která by odpovídala potřebám veřejnosti a byla snadno srozumitelná;
(b) vytvoření metodologie pro provedení národních a regionálních auditů a pětiletého celosvětového auditu na integrované bázi. Standardizované audity by měly pomoci zdokonalit způsob a charakter rozvoje, přičemž by měly zkoumat především potenciál celosvětových a regionálních systémů podpory života, za účelem uspokojení potřeb lidských a jiných forem života a identifikace oblastí a zdrojů citlivých na další degradaci. Tento úkol by zahrnoval integraci všech relevantních věd na národní, regionální a globální úrovni, a byl by organizován vládními agenturami, nevládními organizacemi, univerzitami a výzkumnými institucemi, za asistence, kde to bude nezbytné, vhodných mezinárodních vládních a nevládních organizací a orgánů OSN. Tyto audity by pak měly být dány k dispozici obecné veřejnosti.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

35.18. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 35 miliónů USD, včetně přibližně 18 USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

35.19. S ohledem na stávající potřebu dat v rámci programové oblasti A je třeba poskytnout podporu pro národní sběr dat a systémy varování, včetně posuzování dat a šíření informací v každém jednotlivém regionu.

D. Vytváření vědeckého potenciálu a možností

Východiska opatření

35.20. S ohledem na rostoucí úlohu vědy při řešení problémů životního prostředí a rozvoje je nezbytné vytvořit ve všech zemích - zejména v rozvojových - vědecký potenciál a tento potenciál posílit, aby tyto země měly možnost se v plné míře účastnit na získávání a uplatňování výsledků vědeckého výzkumu a rozvoje, týkajících se udržitelného rozvoje. Existuje mnoho způsobů, jak vytvořit vědecký a technický potenciál. Mezi nejdůležitější z nich patří: vzdělávání a školení ve vědě a technologiích; pomoc rozvojovým zemím při zlepšování infrastruktury pro výzkum a rozvoj, která by umožnila vědcům produktivněji pracovat; vytvoření stimulů na podporu výzkumu a rozvoje; větší využívání výsledků ve výrobních odvětvích ekonomiky. Takovéto vytváření potenciálu by také poskytlo základ pro zvyšování veřejného povědomí a porozumění vědám. Zvláštní důraz musí být kladen na potřebu pomoci rozvojovým zemím při posilování jejich potenciálu pro zkoumání vlastní základny zdrojů a ekologických systémů a lepší hospodaření s nimi, za účelem splnění národních, regionálních a celosvětových cílů. Kromě toho se stává v celém světě zřejmé, že s ohledem na velikost a komplexnost globálních environmentálních problémů je nezbytné mít k dispozici více specialistů v několika oborech.

Cíle

35.21. Primárním cílem je zlepšit vědecký potenciál všech zemí - zejména rozvojových - se specifickým ohledem na:
(a) vzdělání, školení a zařízení pro místní výzkum a rozvoj a rozvoj lidských zdrojů v základních vědeckých disciplínách a ve vědách souvisejících s životním prostředím, s využitím, kde to bude vhodné, tradičních a místních poznatků o udržitelnosti;
(b) významné zvýšení počtu vědců - zejména žen - do roku 2000 v těch rozvojových zemích, kde je v součastné době jejich počet nedostatečný;
(c) významné snížení odchodu vědců z rozvojových zemí a podporování těch, kteří se vracejí;
(d) zlepšení přístupu k relevantním informacím pro vědce a tvůrce rozhodnutí, s cílem zlepšit veřejné povědomí a účast veřejnosti na rozhodování;
(e) zapojení vědců do národních, regionálních a celosvětových programů výzkumu životního prostředí a rozvoje, včetně víceoborového výzkumu;
(f) periodickou akademickou aktualizaci znalostí vědců z rozvojových zemí v oblasti jejich specializace.

Činnosti

35.22. Měly by být provedeny následující činnosti:
(a) podpora vzdělávání a školení vědců, nejen v jejich oboru, ale i co se týče jejich schopnosti identifikovat, respektovat a zahrnovat environmentální hlediska do výzkumných a rozvojových projektů; zajištění, aby byl k dispozici kvalitní základ v oblasti přírodních systémů, ekologie a hospodaření se zdroji; vyškolit specialisty schopné pracovat v mezioborových programech souvisejících s životním prostředím a rozvojem, včetně v oblasti aplikovaných sociálních věd;
(b) posílení vědecké infrastruktury na školách, univerzitách a ve výzkumných institucích - zejména v rozvojových zemích - zajištěním adekvátního vědeckého vybavení a přístupu k současné vědecké literatuře, za účelem dosažení a udržení kritického počtu kvalifikovaných vědců v těchto zemích;
(c) vytvoření a rozšíření národních vědeckých a technických databází pro zpracování dat ve sjednocených formátech a systémech, které by umožnily plný a otevřený přístup k depozitním knihovnám regionálních vědeckých a technických sítí; podpora předávání vědeckých a technologických informací a databází do celosvětových nebo regionálních datových center a systémů sítí;
(d) vytvoření a rozšíření regionálních a celosvětových vědeckých a technických informačních sítí, které jsou založeny na národních vědeckých a technických databázích a jsou s nimi propojeny; shromažďování, zpracovávání a šíření informací z regionálních a celosvětových vědeckých programů; rozšíření činností pro snižování informačních bariér způsobených jazykovými odlišnostmi. Zvýšení počtu aplikací - zejména v rozvojových zemích - počítačových vyhledávacích systémů, za účelem zvládnutí růstu vědecké literatury;
(e) vytvoření, posílení a využívání nových partnerství mezi národním, regionálním a celosvětovým potenciálem na podporu plné a otevřené výměny vědeckých a technických dat a informací a pro usnadnění technické pomoci související s environmentálně racionálním a udržitelným rozvojem. To by mělo být provedeno prostřednictvím rozvoje mechanizmů pro sdílení základního výzkumu, dat a informací a zdokonalení a rozvoje mezinárodních sítí a center, včetně regionálního propojení s národními vědeckými databázemi, pro výzkum, školení a monitorování. Tyto mechanizmy by měly být vytvořeny takovým způsobem, aby zvýšily odbornou spolupráci mezi vědci všech zemí a vytvořily silné národní a regionální svazky mezi průmyslem a vědeckými institucemi;
(f) zdokonalení a vytvoření nových vazeb mezi stávajícími sítěmi vědců v oblasti přírodních a sociálních věd a univerzitami na mezinárodní úrovni, za účelem posílení národního potenciálu pro formulaci variant politiky v oblasti životního prostředí a rozvoje;
(g) shromažďování, analýza a publikace informací o domorodých poznatcích o životním prostředí a rozvoji a pomoc komunitám, které mají tyto poznatky, aby je mohly náležitě využít.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

35.23. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 750 miliónů USD, včetně přibližně 470 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

35.24. Tyto prostředky zahrnují zvýšení a posílení regionálních víceoborových a školící ch sítí a center, při optimálním využití stávajících zařízení a souvisejících systémů podpory udržitelného rozvoje a technologií v rozvojových regionech. Dále mezi ně patří podpora a využívání potenciálu nezávislých iniciativ a domorodých inovací a podnikání. Fungování takovýchto sítí a center by mohlo zahrnovat, například:
(a) podporování a koordinaci vědecké spolupráce mezi všemi zeměmi regionu;
(b) propojení monitorovacích center a posouzení environmentálních a rozvojových podmínek;
(c) podporování a koordinace národních studií cest k udržitelnému rozvoji;
(d) organizování vědeckého vzdělávání a školení;
(e) zřizování a udržování informačních, monitorovacích a posudkových systémů a databází.

(c) Vytváření potenciálu

35.25. Vytváření potenciálu zahrnuje:
(a) vytváření podmínek (např. platy, vybavení, knihovny) zajišťujících, aby vědci efektivně pracovali ve svých domovských zemích;
(b) zvyšování národního, regionálního a celosvětového potenciálu pro provádění vědeckého výzkumu a uplatňování vědeckých a technologických informací ve prospěch environmentálně racionálního a udržitelného rozvoje. To zahrnuje potřebu případného zvýšení finančních zdrojů a regionální vědecké a technické informační sítě, aby byly schopny efektivně a účinně fungovat při uspokojování vědeckých potřeb rozvojových zemí. Zajištění vytvoření potenciálu žen prostřednictvím získávání většího počtu žen pro vědecké a výzkumné školení.