TRANSFER ENVIRONMENTÁLNĚ ŠETRNĚJŠÍCH TECHNOLOGIÍ, SPOLUPRÁCE A VYTVÁŘENÍ POTENCIÁLU

ÚVOD

34.1. Environmentálně šetrnější technologie, na rozdíl od (původních) technologií, které jsou jimi nahrazovány, (lépe) chrání životní prostředí, produkují menší znečištění, využívají všechny zdroje udržitelnějším způsobem, umožňují recyklovat větší množství odpadů a výrobků a umožňují přijatelněji nakládat se zbylými odpady.

34.2. V kontextu znečišťování jsou environmentálně šetrnější technologie takové „zpracovatelské a výrobní technologie“, které nevytvářejí žádný - nebo vytvářejí pouze nevelký - odpad a preventivně zabraňují znečištění. Zahrnují rovněž technologie „na konci potrubí“ („end of pipe technologies“, nazývané také sekundární či dodatečné technologie), které umožňují omezovat emise již vzniklých znečišťujících látek (jejich separací, zakoncentrováním a odloučením z vystupujících proudů odplynů či vypouštěných vod).

34.3. Environmentálně šetrnější technologie nezahrnují pouze jednotlivé technologie, ale také celkové komplexní systémy zahrnující know-how, zpracovatelské postupy, zboží a služby, zařízení a organizační a manažerské postupy. Diskuse o transferu technologií by se proto měla zabývat i takovými aspekty, jako je rozvoj lidských zdrojů a jednotlivé stránky vytváření technického potenciálu na místní úrovni, včetně aspektů souvisejících s postavením mužů a žen. Ekologicky šetrnější technologie by měly být slučitelné s národní situací podmíněnými sociálně-ekonomickými, kulturními a environmentálními prioritami.

34.4. Je zapotřebí vytvořit příznivé podmínky pro získání přístupu k environmentálně šetrnějším technologiím a pro jejich transfer, zejména do rozvojových zemí, prostřednictvím podpůrných opatření podporujících technickou spolupráci, transfer nezbytného technologického know-how a vytváření ekonomického, technického a řídícího potenciálu pro účinné využívání a pro další vývoj transferovaných technologií. Technická spolupráce zahrnuje společné úsilí podniků a vlád, dodavatelů a příjemců technologií. Má-li tato spolupráce umožnit docílení nejlepších možných výsledků transferu technologií, je tento transfer realizován jako iterativní proces s účastí vlády, soukromého sektoru a výzkumných a vývojových institucí. Pro úspěšnost dlouhodobého partnerství v oblasti technické spolupráce je nezbytná dlouhodobě soustavná systematická příprava a vytváření potenciálu na všech úrovních.

34.5. Aktivity navržené v této kapitole jsou zaměřeny na zlepšování podmínek a postupů týkajících se informací o technologiích, možností jejich získání a transferu (včetně technologií, na současné úrovni technického vývoje a příslušného know-how), a to zejména z hlediska rozvojových zemí, a informací o vytváření potenciálu a systémů spolupráce v oblasti technické spolupráce a partnerství, s cílem přispět k udržitelnému rozvoji. Pro dosažení udržitelného rozvoje, udržování chodu světového hospodářství, ochranu životní prostředí a pro zmírňování a odstraňování chudoby a lidského utrpení budou esenciální nové a účinné technologie, které zvýší potenciál pro dosahování udržitelného rozvoje zejména v rozvojových zemích. Inherentní součástí těchto aktivit je proto potřeba zdokonalení současných technologií a jejich nahrazování, kde je to vhodné, technologiemi environmentálně šetrnějšími a dostupnějšími.

Východiska opatření

34.6. Tato kapitola Agendy 21 by měla být přijata specifickými mezinárodními nástroji, aniž by tím byly dotčeny specifické závazky a opatření týkající se transferu technologií

34.7. Dostupnost vědeckých a technických poznatků, možnost přístupu k environmentálně šetrnějším technologiím a možnost jejich transferu patří k esenciálním požadavkům udržitelného rozvoje. Poskytování adekvátních informací o environmentálních aspektech současných technologií má dvě vzájemně spojené složky: zdokonalování informací o technologiích na současném stavu vývoje včetně jejich environmentálních rizik, a zlepšení přístupu k environmentálně šetrnějším technologiím.

34.8. Primárním smyslem zlepšeného přístupu k informacím o technologiích je umožnit kvalifikovaný výběr těchto technologií, který vede k přístupu k těmto technologiím a k jejich transferu a k posílení technického potenciálu jednotlivých států.

34.9. Velké množství užitečných poznatků o technologiích je veřejným majetkem; rozvojové země potřebují získat přístup k těm technologiím, které nejsou patentově chráněny nebo jsou veřejným majetkem. Rozvojové země budou rovněž potřebovat mít přístup k know-how a k odborným zkušenostem nutným k účinnému využívání výše uvedených technologií.

34.10. Pozornost je nutné věnovat úloze patentové ochrany a právům spojeným s intelektuálním vlastnictvím a jejich vlivu na přístup k environmentálně šetrnějším technologiím a na jejich transfer, zejména do rozvojových zemí; totéž platí pro další zkoumání koncepce zajištěného přístupu rozvojových zemí k environmentálně šetrnějším technologiím, zejména o vztahu této koncepce k vlastnickým právům a k nezbytnosti disponovat účinnou odezvou na potřeby rozvojových zemí v této oblasti.

34.11. Technologie, na které se vztahují vlastnická práva, jsou dostupné komerčně; důležitým prostředkem transferu technologií je mezinárodní obchod. Mělo by být čerpáno z tohoto zdroje poznatků a ty by měly být spojovány s inovačními poznatky tak, aby byly vytvářeny alternativní technologie. Souběžně s průzkumem a využíváním koncepcí a různých variant zajištěného přístupu k environmentálně šetrnějším technologiím, a to včetně technologií na současném stavu vývoje, zejména ze strany rozvojových zemí, by podle vhodnosti mělo být podporováno, usnadňováno a financovat posilování přístupu k technologiím a přitom by měli být stimulováni inovátoři, kteří svojí činností podporují výzkum a vývoj nových environmentálně šetrnějších technologií.

34.12. Přijímající státy potřebují intenzivnější technickou podporu pro další rozvoj vědeckého, technického, profesního potenciálu i dalších souvisejících oblastí, s přihlédnutím ke stávajícím technologiím a potenciálu. Tato pomoc by jim, zejména rozvojovým zemím, umožnila racionálnější rozhodování v oblasti technologií, usnadnila posouzení jednotlivých environmentálně šetrnějších technologií před jejich transferem a umožnila jejich vhodné využívání a řízení, a rovněž zdokonalit stávající technologie a přizpůsobit je svým specifickým podmínkám a prioritám rozvoje.

34.13. Efektivní šíření a využívání environmentálně šetrnějších technologií a jejich vývoj na místní úrovni nejsou možné bez jisté kritické velikosti potenciálu výzkumu a vývoje. Vzdělávací, osvětové a přípravné programy by měly odrážet potřeby specifického cílově orientovaného výzkumu a připravovat odborníky seznámené s environmentálně šetrnějšími technologiemi a s interdisciplinárními přístupy. Úsilí k dosažení uvedené kritické velikosti zahrnuje přiměřené budování potenciálu řemeslníků, techniků a manažerů na střední úrovni, vědců, inženýrů a učitelů či školitelů, a rozvoj příslušných sociálních nebo manažerských podpůrných systémů. Součástí transferu environmentálně šetrnějších technologií je rovněž jejich tvůrčí přizpůsobování a začleňování do místní nebo národní kultury.

Cíle

34.14. Navrženy jsou následující cíle:
(a) pomáhat zajistit přístup, zejména rozvojových zemí, k vědeckým a technickým poznatkům, včetně informací o nejmodernějších technologiích - technologiích na současném stavu technického vývoje;
(b) podporovat, usnadňovat a podle vhodnosti financovat přístup k environmentálně šetrnějším technologiím a příslušnému know-how, a jejich transfer, zejména rozvojových zemí, a to za výhodných podmínek, včetně vzájemně dohodnutých úlev a preferenčních podmínek, a brát přitom v úvahu ochranu práv vyplývajících z intelektuálního vlastnictví i specifické potřeby rozvojových zemí při implementaci Agendy 21;
(c) usnadňovat udržování a podporování původních domácích environmentálně šetrnějších technologií, , které by jinak mohly být ignorovány nebo odstraněny, zejména v rozvojových zemích, a zvláštní pozornost věnovat prioritám těchto států a brát v úvahu vzájemně se doplňující úlohy mužů a žen.
(d) podporovat, zejména v rozvojových zemích, vytváření vnitřního potenciálu, umožňujícího posuzovat, přizpůsobovat, řídit a aplikovat environmentálně šetrnější technologie. Toho lze dosáhnout prostřednictvím, mimo jiné:
(i) rozvoje lidských zdrojů,
(ii) posílení institucionálního potenciálu v oblasti výzkumu a vývoje a v oblasti implementace programů,
(iii) integrovaného posuzování technologických potřeb jednotlivých sektorů, a to v souladu s plány, cíli a prioritami jednotlivých států, které jsou předpokládány pro implementaci Agendy 21 na národní
úrovni.

(e) podporovat dlouhodobé technické partnerství mezi držiteli environmentálně šetrnějších technologií a jejich potenciálními uživateli.

Činnosti

(a) Rozvoj mezinárodních informačních sítí spojujících národní, subregionální, regionální a mezinárodní systémy

34.15. Stávající národní, subregionální, regionální a mezinárodní informační systémy by se měly rozvinout a propojit prostřednictvím regionálních institucí pro sběr, třídění a distribuci informací, které by pokrývaly široce chápané sektory hospodářství, jako je zemědělství, průmysl a energie. Takováto síť by mohla, mimo jiné, zahrnovat národní, subregionální a regionální patentové úřady, vybavené a schopné poskytovat informace o technologiích na současné úrovni technického vývoje. Sítě informačních středisek by mohly šířit informace o dostupných technologiích, o jejich zdrojích, environmentálních rizicích a o celkových podmínkách jejich získání. Tyto sítě by fungovaly na bázi poptávky po informacích a byly by zaměřeny na konečného uživatele. Přitom by byla brána v úvahu pozitivní úloha a příspěvky mezinárodních, regionálních a subregionálních organizací, obchodních a podnikatelských společenství a obchodních sdružení, nevládních organizací, národních vlád a nově vytvořených nebo posílených národních sítí.

34.16. Mezinárodní nebo regionální instituce pro sběr, třídění a distribuci informací by měly, v případech kdy je to nutné, pomáhat uživatelům identifikovat jejich potřeby a šířit informace které tyto potřeby splňují, včetně využívání existujících zpráv, veřejných informací a komunikačních systémů. Rozšiřované informace by měly objasňovat a podrobně precizovat konkrétní příklady úspěšného vývoje a využití environmentálně šetrnějších technologií. Aby tyto instituce pracovaly efektivně, nemohou pouze poskytovat informace, ale také reference týkající se dalších služeb, včetně poradenských a vzdělávacích služeb, technologií a jejich posuzování; měly by tak usnadňovat zavádění společných podniků a partnerství různých forem.

34.17. Příslušné orgány OSN by měly provést inventarizaci stávajících, mezinárodních nebo regionálních institucí pro sběr, třídění a distribuci informací a systémů jejich výměny. Stávající struktura by měla být v případě nutnosti posílena a zdokonalena. V případě nutnosti by měly být zavedeny další informační systémy, které by umožnily vyplnit mezery, které byly zjištěny v této mezinárodní síti.

(b) Podpora a stimulování přístupu k transferu technologií

34.18. Jednotlivé vlády a mezinárodní organizace by měly podporovat efektivní varianty přístupu k environmentálně šetrnějším technologiím a jejich transferu, zejména pro rozvojové země - a měly by současně stimulovat soukromý sektor k podpoře téhož - a to prostřednictvím aktivit, včetně následujících:
(a) formulování politik a programů efektivního transferu environmentálně šetrnějších technologií, jež jsou veřejným majetkem nebo jimi disponuje veřejný sektor;
(b) vytvoření příznivých podmínek stimulujících soukromý i veřejný sektor k inovacím environmentálně šetrnějších technologií, k jejich uvádění na trh a k jejich využívání;
(c) jednotlivé vlády, a v případě vhodnosti příslušné organizace, by měly přezkoumat stávající politiky a opatření, včetně subvencování a daňové politiky předpisů a rozhodnout, zda vytvářejí vhodné podmínky pro přístup k environmentální šetrnějším technologiím, pro jejich transfer a využívání, nebo zda tomu naopak brání;
(d) v rámci, který plně integruje životní prostředí a rozvoj, se zaměřit na překážky transferu environmentálně šetrnějších technologií, které jsou soukromým vlastnictvím, a na přijetí vhodných obecných opatření snižujících tyto překážky, přičemž jsou vytvářeny specifické podněty pro transfer těchto technologií, fiskální nebo jiné;
(e) v případě soukromě vlastněných technologií lze přijmout následující opatření, zejména pro potřeby rozvojových zemích:
(i) vyspělé a další státy, které tak mohou učinit, by jako nedílnou součást udržitelného rozvoje měly vytvořit zdokonalovat vhodné podněty, fiskální i jiné, které by stimulovaly transfer environmentálně šetrnějších technologií společnostmi, zejména do rozvojových zemí;
(ii) posílit přístup k patentově chráněným environmentálně šetrnějším technologiím a jejich transfer, zejména do rozvojových zemí;
(iii) součástí spolupráce v oblasti dosahování udržitelného rozvoje, by se měl stát nákup patentů a licencí realizovaný na komerční bázi, který by umožnil jejich transfer do rozvojových zemí na nekomerční bázi; v úvahu by při tom měla brána ochrana práv vyplývajících z intelektuálního vlastnictví;
(iv) přijmout opatření umožňující zabránit zneužívání práv spojených s intelektuálním vlastnictvím, včetně pravidel pro nabývání těchto práv na základě zákonem vyžadovaného poskytování licencí a práv na spravedlivou a přiměřenou kompenzaci - v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami a při respektování specifických podmínek a okolností, uznaných těmito úmluvami;
(v) poskytovat finanční zdroje pro pořizování environmentálně šetrnějších technologií a umožnit tak zejména rozvojovým zemím implementovat ta opatření podporující udržitelný rozvoj, která by (pro tyto státy jinak) znamenala zvláštní nebo nadměrnou zátěž;
(f) v souladu s rozhodnutím přijatým na 8. zasedání UNCTAD, které se konalo v Cartagena de Indias v Kolumbii v únoru 1992, vyvinout mechanismy přístupu k environmentálně šetrnějším technologiím a pro jejich transfer, zejména do rozvojových zemí, a vzít v úvahu vývoj vyjednávání o mezinárodním kodexu jednání v oblasti transferu technologií.

(c) Zvyšování potenciálu pro vývoj a řízení environmentálně šetrnějších technologií

34.19. Měl by být vytvořen anebo posílen rámec pro vývoj, transfer a aplikace environmentálně šetrnějších technologií a příslušného know-how, a to na subregionální, regionální i mezinárodní úrovni, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována potřebám rozvojových zemí; uvedené funkce by se měly stát součástí práce již existujících orgánů,. Tyto rámce by měly usnadňovat iniciativy vycházející jak od rozvojových zemí, tak od vyspělých států zaměřené na stimulování výzkumu, vývoje a transferu environmentálně šetrnějších technologií; často by se mohly realizovat na základě partnerství v rámci jednotlivých států i mezi nimi a mezi vědeckou a technickou obcí, sférou průmyslu a vládami.

34.20. Měl by být rozvíjen národní potenciál pro posuzování, vývoj, řízení a aplikace nových technologií. K tomu je nutno posílit stávající instituce, školení personálu na všech úrovních a osvětové působení na konečné uživatele technologií a jejich vzdělávání.

(d) Zavádění sítě spolupracujících výzkumných center

34.21. V těsné spolupráci se soukromým sektorem by měla být zavedena síť umožňující spolupráci národních, subregionálních, regionálních a mezinárodních výzkumných center zabývajících se problematikou environmentálně šetrnějších technologií k posílení přístupu k environmentální šetrnějším technologiím, k posílení jejich vývoje, využívání a transferu, včetně transferu a spolupráce v rámci rozvojových zemí i mezi rozvojovými zeměmi a vyspělými státy; tato síť by měla být primárně založena na stávajících subregionálních nebo regionálních centrech pro výzkum, vývoj a demonstrace, které jsou propojeny s relevantními národními institucemi.

(e) Podpora programům spolupráce a pomoci

34.22. Programy spolupráce a pomoci - v oblasti výzkumu a vývoje, vytváření technického potenciálu a potenciálu lidských zdrojů v oblastech odborné přípravy, udržování, posuzování národních potřeb technologie, posuzování environmentálních dopadů a plánování udržitelného rozvoje, včetně programů zajišťovaných agenturami OSN, mezinárodními organizacemi a dalšími vhodnými veřejnými a soukromými organizacemi, poskytované zejména rozvojovým zemím - by měly být podporovány.

34.23. Podporovány by měly být rovněž národní, subregionální, regionální i dvoustranné programy vědeckého výzkumu, šíření informací a vývoje technologií do rozvojových zemí, včetně zapojení soukromých i veřejných podniků a výzkumných zařízení, a dále financování technické spolupráce v rámci příslušných programů rozvojových zemí. Součástí tohoto úsilí by měl být i rozvoj vzájemného propojení těchto výzkumných zařízení, které by mělo maximalizovat jejich účinnost při výzkumu, šíření a zavádění technologií pro udržitelný rozvoj.

34.24. Součástí přípravy globálních, regionálních i subregionálních programů by mělo být stanovení regionálních, subregionálních a národních priorit vycházejících z potřeb a jejich vyhodnocení. Plány a studie podporující tyto programy by měly stanovit základnu pro jejich potenciální financování ze strany mnohostranných rozvojových bank, dvoustranných organizací, nevládních organizací a z úroků soukromého sektoru.

34.25. Měly by být sponzorovány návštěvy kvalifikovaných odborníků z rozvojových zemí, působících v oblasti environmentálně šetrnějších technologií do vyspělých států a usnadňovat dobrovolný návrat těch z nich, kteří v současné době trvale pracují v institucích ve vyspělých státech.

(f) Posuzování technologií na podporu řízení environmentální šetrnějších technologií

34.26. Mezinárodní společenství, zejména instituce a agentury OSN, mezinárodní organizace a další vhodné a soukromé organizace by měly napomáhat při výměně zkušeností a rozvoji potenciálu pro posuzování potřeb technologií, zejména v rozvojových zemích, a umožnit tak činit kvalifikované rozhodování při výběru environmentálně šetrnějších technologií. Uvedené subjekty by měly:
(a) vytvářet potenciál pro posuzování environmentálně šetrnějších technologií, včetně posouzení jejich dopadů na životní prostředí a analýzu jejich rizik, a to s patřičným přihlédnutím k dostatečným zárukám bezpečnosti ohledně transferu technologií zakázaných na základě environmentálních či zdravotních důvodů;
(b) posilovat mezinárodní síť regionálních, subregionálních nebo národních středisek pro posuzování environmentálně šetrnějších technologií, která ve spojení s institucemi pro sběr, třídění a distribuci informací bude využívat výše uvedené zdroje pro posuzování technologií ve prospěch všech států. Tato střediska by mohla v principu poskytovat rady a zabezpečovat školící přípravu s ohledem na specifickou situaci jednotlivých států a podporovat vytváření národního potenciálu pro posuzování environmentálně šetrnějších technologií. Dříve než se začnou vytvářet zcela nové instituce by měla být zevrubně prověřena možnost přiřadit tyto činnosti již existujícím regionálním organizacím; podle vhodnosti by měla být také přezkoumána možnost financování těchto aktivit v rámci partnerství soukromého a veřejného sektoru.

(g) Opatření (programy a dohody) v oblasti spolupráce a partnerství

34.27. Měly by být podporovány dlouhodobé plány, programy či dohody spolupráce mezi podniky ve vyspělých státech a podniky v rozvojových zemích, které jsou zaměřeny na vývoj environmentálně šetrnějších technologií. Zvláštní úlohu a zájem při podporování spolupráce při transferu technologií a v oblastech s tímto transferem souvisejících mají multinacionální společnosti, které disponují vzácnými poznatky a kvalifikovanými odborníky nutnými k ochraně životního prostředí a k posilování environmentálních zájmů, a jsou proto důležitým kanálem pro transfer technologií a prostředkem pro zajišťování odborného zázemí a vyškolených lidských zdrojů a pro vytváření potřebné infrastruktury.

34.28. Mělo by být podporováno vytváření společných podniků dodavatelů a příjemců technologií , a to s ohledem na priority politiky a cíle rozvojových zemí. Společně s přímými zahraničními investicemi by se tyto společné podniky mohly stát významným kanálem transferu environmentálně šetrnějších technologií; prostřednictvím těchto společných podniků a přímých investic by mohly být transferovány a udržovány systémy environmentálně šetrnějších způsobů řízení.

Prostředky implementace

Financování a vyhodnocení nákladů

34.29. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v rámci této kapitoly na přibližně 450 - 600 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.