FINANČNÍ ZDROJE A MECHANIZMY

ÚVOD

33.1. Valné shromáždění ve své rezoluci č. 44/208 ze dne 22. prosince 1989, mimo jiné, rozhodlo, že Konference OSN o životním prostředí a rozvoji by měla:

Identifikovat způsoby a prostředky zajištění nových a dodatečných finančních zdrojů, zejména v rozvojových zemích, pro environmentálně šetrnější programy a projekty rozvoje, uskutečňované v souladu s národními cíli, prioritami a plány rozvoje; zvážit způsoby účinného monitorování poskytování těchto nových a dodatečných finančních zdrojů zejména rozvojovým zemím, a umožnit tak mezinárodnímu společenství přikročit k dalším potřebným akcím na základě přesných a spolehlivých dat.
Identifikovat způsoby a prostředky poskytování dodatečných finančních zdrojů zaměřených na řešení hlavních environmentálních problémů globální povahy, obzvláště pak způsoby a prostředky podpory těch zemí, zejména rozvojových, pro něž by realizace těchto opatření vzhledem zejména k nedostatku finančních zdrojů, odborných předpokladů nebo technického potenciálu znamenala zvláštní nebo mimořádnou zátěž.
Zvážit různé mechanismy financování, včetně dobrovolných, a prozkoumat možnost vytvoření zvláštního mezinárodního fondu a prozkoumat další inovativní řešení; s cílem zajistit - na vhodném základě - co nejúčinnější a nejrychlejší transfer environmentálně šetrnějších technologií do rozvojových zemí.
Kvantifikovat finanční požadavky pro úspěšnou implementaci rozhodnutí a doporučení této Konference a identifikovat možné zdroje, včetně nových, dodatečných zdrojů.

33.2. Tato kapitola se zabývá financováním implementace Agendy 21, která odráží globální konsensus a začleňuje (integruje) environmentální ohledy do zrychlujícího se rozvoje. Pro každou z ostatních kapitol Sekretariát Konference uvedl indikativní odhad celkových nákladů implementace v rozvojových zemích a požadavků na granty nebo na jiné druhy koncesního financování ze strany mezinárodního společenství. V těchto odhadech se odráží potřeba podstatně zvýšit úsilí jak jednotlivých států, tak i mezinárodního společenství.

Východiska opatření

33.3. Ekonomický růst, sociální rozvoj a odstraňování chudoby jsou první a nejdůležitější priority rozvojových zemí; samy o sobě jsou esenciální pro dosažení národních i globálních cílů udržitelného rozvoje. S uvážením globálních přínosů dosažených implementací Agendy 21 jako celku, přispěje poskytování účinných prostředků rozvojovým zemím, mimo jiné finančních zdrojů a technologií, bez nichž by nemohly v plném rozsahu splnit své závazky, k realizaci společných zájmů rozvinutých i rozvojových zemí a lidstva všeobecně, včetně příštích generací.

33.4. Náklady vzniklé v důsledku nečinnosti (při absenci iniciativ) by mohly převážit náklady na implementaci Agendy 21; pasivita - absence iniciativ - navíc zúží možnosti volby příštích generací.

33.5. K řešení environmentálních problémů bude nutno vynaložit zvláštní úsilí. Globální i místní environmentální problémy spolu souvisí. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a úmluva o biodiverzitě se týkají dvou z nejvážnějších globálních problémů.

33.6. Ekonomické podmínky, domácí i mezinárodní, které podněcující volný obchod a přístup na trhy, přispějí ve všech státech, zejména pak v rozvojových zemích a v zemích přecházejících k tržní ekonomice (blíže viz kapitola 2) k tomu, že ekonomický růst a ochrana životního prostředí se budou navzájem podporovat.

33.7. Měla by být rovněž posilována mezinárodní spolupráce v oblasti udržitelného rozvoje, která by podporovala a doplňovala úsilí rozvojových zemí, zejména těch nejméně rozvinutých.

33.8. Všechny státy by měly určit, jakým způsobem včlení či transponují Agendu 21 do národních politik (principů a zásad) a programů prostřednictvím procesu integrujícího environmentální ohledy a hlediska rozvoje. Národní a místní priority by měly být stanoveny na základě participace veřejnosti a na základě zahrnutí zájmů komunit tak, aby byly podporovány rovné příležitosti pro muže i ženy.

33.9. Pro rozvoj partnerství mezi všemi státy světa, včetně zejména partnerství rozvinutých a rozvojových zemí, jsou nutné strategie udržitelného rozvoje, zvýšení úrovně financování a učinit toto financování predikovatelné, aby tak bylo možno podporovat dlouhodobé cíle. Rozvojové země by pro tyto účely měly zformulovat své priority a potřeby podpory a rozvinuté státy by se měly zavázat k jejich podpoře. Tento proces mohou usnadnit konzultační skupiny, kulaté stoly i další mechanismy fungující na národní bázi.

33.10. Pro implementaci těchto velmi rozsáhlých programů udržitelného rozvoje, obsažených v Agendě 21, bude nutné, aby rozvojovým zemím byly poskytnuty podstatné nové a dodatečné finanční zdroje. V souladu s vhodně stanovenými racionálními a spravedlivými kritérii a indikátory by se financování mě lo uskutečňovat formou grantů a úlev (koncesního financování); poskytování těchto nezbytných finančních zdrojů by mělo být v souladu s progresivním postupem implementace Agendy 21. Úvodní etapu bude urychlena podstatnými včasné závazky koncesního financování.

Cíle

33.11. Cíle jsou následující:
(a) zavést opatření v oblasti finančních zdrojů a mechanismů pro implementaci Agendy 21;
(b) poskytovat nové a dodatečné finanční zdroje, které jsou přiměřené a predikovatelné;
(c) usilovat o plné využívání a pokračující zlepšování kvality finančních mechanismů které jsou určeny pro implementaci Agendy 21.

Činnosti

33.12. Činnosti uvedené v této kapitole v principu souvisí s implementací všech ostatních kapitol Agendy 21.

Prostředky implementace

33.13. Financování implementace Agendy 21 bude obecně vycházet z veřejného a soukromého sektoru jednotlivých států. Hlavním zdrojem externího financování rozvojových zemí, zejména těch nejméně rozvinutých, je ODA. Udržitelný rozvoj a implementace Agendy 21 budou vyžadovat značné nové i dodatečné zdroje. Rozvinuté státy znovu potvrzují závazek uskutečnit již přijatý cíl OSN přispívat na ODA 0,7 % hrubého národního produktu, rozšířit své programy pomoci v té míře, v níž dosud tento závazek neplní, a dosáhnout tak požadovaného stavu, který by zajistil bezodkladnou a účinnou implementaci Agendy 21. Některé státy souhlasily s tím, že této úrovně dosáhnou do roku 2000. Bylo rozhodnuto, že Komise pro udržitelný rozvoj bude pravidelně posuzovat-revidovat a monitorovat postup k tomuto cíli. Při tomto revidování by mělo být systematicky spojováno monitorování implementace Agendy 21 a posuzování dostupných finančních zdrojů. Ty státy, které již dosáhly uvedeného cílového stavu, by měly být náležitě oceněny a podněcovány k tomu, aby pokračovaly v přispívání ke společnému úsilí zpřístupnit další podstatné zdroje, které je nezbytné mobilizovat. Ostatní rozvinuté státy souhlasí s tím, že souběžně s jejich podporou reformního úsilí v rozvojových zemích udělají všechno pro to, aby zvýšily svůj podíl na ODA. V tomto kontextu se uznává důležitost spravedlivého rozdělení zátěže mezi rozvinuté státy. Ostatní státy včetně těch, které uskutečňují přechod k tržnímu hospodářství, mohou dobrovolně zvyšovat celkový příspěvek rozvinutých států.

33.14. Financování Agendy 21 i dalších závěrů Konference by se mělo být poskytováno takovým způsobem, který umožňuje maximalizovat dostupnost nových a dodatečných zdrojů a umožňuje využít všechny dostupné finanční zdroje a mechanismy. Mimo jiné k nim patří:

(a) Mnohostranné rozvojové banky a fondy:
(i) Mezinárodní sdružení pro rozvoj (IDA). Mezi různými problémy a možnostmi, které budou delegáti v IDA posuzovat v souvislosti s nastávajícím desátým doplněním IDA, by měla být zvláštní pozornost věnována projevu prezidenta Světové banky na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji proto, aby nejchudším zemím byla poskytnuta pomoc, kterou potřebují pro dosažení jejich cílů udržitelného rozvoje obsažených v Agendě 21.
(ii) Regionální a subregionální rozvojové banky. Regionální a subregionální rozvojové banky a fondy by měly sehrávat významnější a účinnější úlohu při poskytování zdrojů potřebných pro implementaci
Agendy 21, a to ve formě úlev nebo jiných příznivých (koncesních) podmínek.
(iii) Globální environmentální fond, řízený společně Světovou bankou, UNDP a UNEP, jehož dodatečné granty a koncesní financování jsou navrženy tak, aby umožňovaly dosáhnout globálních environmentálních přínosů, by měl pokrýt zvýšené náklady na příslušné aktivity Agendy 21, s kterými byl vysloven souhlas, a to zejména rozvojovým zemím. Měl by proto být restrukturován tak, aby mimo jiné:
• stimuloval univerzální spoluúčast;
• byl schopen dostatečně pružně rozšířit rozsah činnosti a pokrytí relevantních programových oblastí Agendy 21 a docílit dohodnutých globálních environmentálních přínosů, s nimi zúčastněné strany vyslovily souhlas;
• zajistil transparentní a demokratický režim spravování - včetně podmínek rozhodování a operací a aby zaručoval vyvážené a spravedlivé zastoupení zájmů rozvojových zemí a udělování odpovídající váhy finančnímu úsilí dárcovských států;
• zajišťoval predikovatelnost toku fondů z příspěvků rozvinutých států a bral přitom v úvahu spravedlivé rozdělení zatížení jednotlivých států;
• zajišťoval dostupnost fondů a jejich vynakládání v souladu se vzájemně dohodnutými a přijatými kritérii, bez zavádění nových podmínek.

(b) Relevantní specializované instituce či agentury , další orgány OSN a mezinárodní organizace, kterým byly stanoveny určité úkoly při podpoře národních vlád při implementaci Agendy 21;

(c) Mnohostranné instituce pro vytváření potenciálu a technickou spolupráci. Pro UNDP by měly být poskytnuty nezbytné finanční prostředky pro využití sítě terénních kanceláří UNDP a širokého mandátu a zkušeností UNDP v oblasti technické spolupráce, aby tím mohlo být usnadněno vytváření potenciálu na úrovni jednotlivých států, a to úplným využíváním odborných znalostí a zkušenosti specializovaných agentur i dalších orgánů OSN, v oblastech jejich kompetence, zejména UNEP, a mnohostranných a regionálních rozvojových bank;

(d) Dvoustranné programy pomoci. Tyto programy bude nutno posílit, aby podporovaly udržitelný rozvoj;

(e) Dluhová úleva. Aby bylo možné rozvojovým zemím poskytnout prostředky potřebné pro udržitelný rozvoj, je nutné dosáhnout trvalé řešení problému zadlužení rozvojových zemí s nízkými a středními příjmy. Je zapotřebí nadále revidovat opatření k řešení pokračujícího problému zadlužení zemí s nízkými a středními příjmy - důchody. Všichni věřitelé sdružení v Pařížském klubu by měli neodkladně implementovat dohodu z prosince 1991 a zmenšit dluhové břemeno nejchudších, těžce zadlužených států, které uskutečňují strukturní změny; opatření dluhové úlevy by nadále měla být průběžně revidována, aby bylo možné řešit na pokračující problémy těchto států;

(f) Soukromé financování. Dobrovolné příspěvky, poskytované prostřednictvím nevládních kanálů, které činily asi 10 % ODA, by mohly být zvýšeny.

33.15. Investice. Prostřednictvím národní politiky podporující investování, společné podniky i další možnosti by se měla stimulovat mobilizace a vyšší úrovně přímých zahraničních investic a transferu technologií.

33.16. Inovační způsoby financování. Měly by být prozkoumány a využívány nové metody vytváření nových veřejných i soukromých finančních zdrojů, zejména:
(a) různé formy dluhových úlev, nespojené s oficiálním dluhem nebo se zadlužením vůči Pařížskému klubu, včetně většího využívání výměny dluhů;
(b) využívání ekonomických a fiskálních stimulů a mechanismů.
(c) schůdnost zavedení obchodovatelných povolení (provozovat emisní zdroje);
(d) nové systémy zakládání a získávání fondů a získávání dobrovolných příspěvků ze soukromých zdrojů, včetně nevládních organizací;
(e) realokace zdrojů určených v současnosti na vojenské účely.

33.17. Pro dosažení udržitelnosti je důležité příznivé ekonomické klima, které na mezinárodní i národní podporuje udržitelný ekonomický růst a rozvoj, zejména v rozvojových zemích.

33.18. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci Agendy 21 v rozvojových zemích na přibližně 600 miliard USD, včetně přibližně 125 miliard USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

33.19. Rozvinuté státy i další subjekty, které si to mohou dovolit, by měly poskytnout počáteční finanční příspěvek, který by umožnil uvést rozhodnutí Konference v účinnost. O příslušných plánech a závazcích by měly jednotlivé státy informovat na 47. zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1992.

33.20. Rozvojové země by rovněž měly začít vytvářet národní plány udržitelného rozvoje a uvádět tak rozhodnutí této Konference v účinnost..

33.21. Revize a monitorování financování implementace Agendy 21 je esenciální. Otázky související s účinnou následnou implementací závěrů této Konference jsou diskutová ny v kapitole 38 (Mezinárodní institucionální uspořádání). Bude mít také Pravidelné revidování a posuzování přiměřenosti financování a mechanismů, včetně revidování úsilí vynakládaného na dosažení cílů předkládaných v této kapitole, a - pokud je to aplikovatelné - na implementaci dalších aktivit, plánů a programů Agendy 21, bude rovněž důležité.