VĚDECKÁ A TECHNICKÁ OBEC

ÚVOD

31.1. Tato kapitola se zaměřuje na to, jak umožnit vědecké a technické obci, k níž patří mj. inženýři, architekti, průmysloví návrháři, městští plánovači a další profesionálové a političtí činitelé, otevřeněji a efektivněji přispívat k procesu rozhodování, týkajícího se životního prostředí a rozvoje. Je důležité, aby jak ti, kteří svými rozhodnutími pomáhají určovat veřejnou politiku, tak i široká veřejnost, v mnohem větší míře znali a chápali úlohu vědy a techniky v lidských záležitostech. Spolupráce, která existuje mezi vědeckou a technickou obcí a veřejností by se měla rozšířit a prohloubit tak, aby vzniklo skutečné partnerství. Lepší komunikace a spolupráce vědecké a technologické obce a činitelů, kteří rozhodují, přispěje k širšímu využívání vědeckých a technických informací a poznatků při implementaci politiky a programů. Ti, kteří rozhodují, by měli vytvářet příznivější podmínky pro zdokonalování odborného školení a nezávislého výzkumu v oblasti udržitelného rozvoje. Bude třeba, ve spolupráci vědecké a technické obce, tvůrců rozhodnutí a široké veřejnosti, posílit stávající víceoborové přístupy a vypracovat další mezioborové studie, za účelem poskytování vedení a praktického know-how pro koncepci udržitelného rozvoje. Veřejnosti by se mělo dostat pomoci při sdělování jejích stanovisek a názorů vědecké a technické obci, z hlediska možností lépe využívat vědy a techniky pro pozitivní ovlivňování jejich života. Stejným způsobem je nutné zajistit nezávislost vědecké a technické obce při neomezovaném zkoumání, publikování a volné výměně výsledků jejich práce. Přijetí a implementace mezinárodně uznávaných etických principů a kodexů postupů pro vědeckou a technickou obec by mohlo přispět ke zvýšení odbornosti a mohlo by, s vědomím neustálého vývoje a nejistoty vědeckého poznání, zlepšit a urychlit respektování jejího přínosu pro životní prostředí a rozvoj.

PROGRAMOVÉ OBLASTI

A. Zlepšování komunikace a spolupráce vědecké a technické obce, tvůrců rozhodnutí a veřejnosti

Východiska opatření

31.2. Vědecká a technická obec a političtí činitelé by měli zintenzívnit své vzájemné vztahy, za účelem implementace strategií udržitelného rozvoje na základě nejlepších dostupných poznatků. To znamená, že by tvůrci rozhodnutí měli vytvořit nezbytný rámec zajišťující rigoróznost výzkumu a všestranné a otevřené sdělování poznatků vědecké a technické obce. V mezích tohoto rámce by měli rovněž vytvořit způsoby oznamování výsledků a závěrů učiněných na základě poznatků výzkumu rozhodovacím orgánům, a tím lépe svézt vědecké a technické poznatky s formulací strategické politiky a programů. Tento dialog by měl současně vědecké a technické obci pomáhat při určování priorit výzkumu a navrhování akcí umožňujících konstruktivní řešení.

Cíle

31.3. Navrhují se tyto cíle:
(a) rozšířit a otevřít rozhodovací proces, zvětšit spektrum uvažovaných rozvojových a environmentálních problémů, při jejichž řešení je možná spolupráce vědecké a technické obce a tvůrců rozhodnutí na všech úrovních;
(b) zlepšit výměnu poznatků a zájmů a obav mezi vědeckou a technickou obcí a veřejností a umožnit tak lepší formulaci, porozumění a podporu politiky a programů.

Činnosti

31.4. Vlády by měly provést následující činnosti:
(a) přezkoumat, jak lépe přizpůsobit vědecké a technické aktivity potřebám udržitelného rozvoje, jako součást celkového úsilí posílit systémy národního výzkumu a rozvoje, prostřednictvím, mimo jiné, posílení a rozšíření členství v národních vědeckých a technických poradních radách, organizacích a výborech. Mělo by tak být zajištěno, že:
(i) vlády i veřejnost budou informovány o celém spektru národních potřeb, pokud jde o programy v oblasti vědy a techniky;
(ii) budou reprezentovány různé proudy veřejného mínění;

(b) podporovat regionální mechanizmy spolupráce pro řešení regionálních potřeb udržitelného rozvoje. Takovéto regionální koordinační mechanizmy by mohly být usnadněny pomocí partnerství ve veřejném a soukromém sektoru a mohly by poskytovat podporu vládám, průmyslu, nevládním vzdělávacím institucím a jiným domácím a mezinárodním organizacím, a posilováním celosvětových profesionálních sítí;
(c) zdokonalit a rozšířit vědecké a technické vstupy, prostřednictvím vhodných mechanizmů, do mezivládních procesů konzultací, spolupráce a vyjednávání, směřujících k dosažení mezinárodních a regionálních dohod;
(d) posílit vědecké a technické poradenství pro nejvyšší úrovně OSN a dalších mezinárodních institucí, s cílem začlenit vědecké a technologické know-how do politiky a strategií udržitelného rozvoje;
(e) zdokonalit a posílit programy pro šíření výsledků výzkumu univerzitních a výzkumných institucí. To vyžaduje uznání a větší podporu vědců, technologických odborníků a učitelů, kteří se podílejí na sdělování a interpretaci vědeckých a technologických informací pro politiky, odborníky v jiných oblastech a pro obecnou veřejnost. Takováto podpora by se měla zaměřit na transfer schopností a transfer a přizpůsobování metod plánování. To vyžaduje plné a otevřené sdílení dat a informací mezi vědci a tvůrci rozhodnutí. Rozhraní mezi vědou a rozhodováním a implementaci vědeckých výsledků by také zlepšila publikace národních vědeckých výzkumných zpráv a technických zpráv, které budou srozumitelné a relevantní pro místní potřeby udržitelného rozvoje;
(f) zdokonalit vazby mezi oficiálním a nezávislým výzkumným sektorem a průmyslem, aby se mohl výzkum stát důležitou součástí průmyslové strategie;
(g) podpořit a posílit úlohu žen jako plnoprávných partnerů ve vědeckých a technických disciplínách;
(h) vytvořit a implementovat informační technologie, za účelem většího šíření informací pro udržitelný rozvoj.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

31.5. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 15 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vytváření potenciálu

31.6. Je třeba organizovat mezivládní panelová setkání o rozvojových a environmentálních problémech, s důrazem na jejich vědecké a technické aspekty a na studie senzitivity, reakceschopnosti a přizpůsobivosti následných akčních programů.

B. Podpora kodexů postupů a směrnic souvisejících s vědou a technikou

Východiska opat ření

31.7. Vědci, technici a technologové mají zvláštní soubor odpovědností, které jim náleží jako dědicům tradice a jako profesionálům a členům oborů oddaných hledání poznatků a potřebě chránit biosféru v kontextu udržitelného rozvoje.
31.8. Zvýšené povědomí o etických aspektech rozhodování o životním prostředí a o rozvoji by mělo pomoci určit vhodné priority pro udržování a zdokonalování systémů podporujících svůj vlastní život a přitom tím zajistit, aby současná a budoucí společnost správně hodnotila funkci životně důležitých přírodních procesů. Posílení kodexů postupů a směrnic pro vědeckou a technickou obec by proto zvýšilo environmentální povědomí a přispělo k udržitelnému rozvoji. Zvýšilo by vážnost, prestiž a úctyhodnost vědecké a technické obce a usnadnilo ocenění vědy, techniky a technologií.

Cíle

31.9. Cílem by mělo být vytvořit, zlepšit a podpořit mezinárodní přijetí kodexů postupů a směrnic souvisejících s vědou a technikou, ve které by byla komplexně zohledněna integrita (tj. neporušenost, celistvost) systémů podporujících život a kde by byla přijata důležitá úloha vědy a techniky při spojování potřeb životního prostředí a rozvoje. Aby mohly hrát efektivní roli v procesu rozhodování, musí být tyto principy, kodexy postupů a směrnice nejen schváleny vědeckou a technickou obcí, ale musí je také uznávat společnost jako celek.

Činnosti

31.10. Mohly by být provedeny následující činnosti:
(a) posílení národní a mezinárodní spolupráce, včetně nevládního sektoru, za účelem vytvoření kodexů postupů a směrnic, týkajících se environmentálně šetrnějšího a udržitelného rozvoje, přičemž je brána v úvahu Deklarace z Rio de Janeira a stávající kodexy postupů a směrnice;
(b) posílení a vytvoření národních poradních skupin v oblasti environmentální a rozvojové etiky, za účelem vytvoření společného rámce hodnot pro vědeckou a technickou obec a společnost jako celek, a podpora nepřetržitého dialogu;
(c) rozšíření vzdělávání a odborného školení v oblasti etiky rozvoje a životního prostředí, s cílem začlenit tyto cíle do vzdělávacích osnov a výzkumných priorit;
(d) přezkoumání a novelizace relevantních národních a mezinárodních právních nástrojů pro životní prostředí a rozvoj, s cílem zajistit, aby vhodné kodexy postupů a směrnice byly zahrnuty do těchto regulačních mechanizmů.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

31.11. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 5 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vytváření potenciálu

31.12. Kodexy postupů a směrnice, včetně vhodných principů, by měly být vytvořeny vědeckou a technickou obcí - a pro tuto obec - jako součást jejího výzkumu a pro a při implementaci programů zaměřených na udržitelný rozvoj.