BOJ PROTI CHUDOBĚ

PROGRAMOVÁ OBLAST

Umožnit chudým dosáhnout udržitelného živobytí

Východiska opatření

3.1. Chudoba je komplexní a vícerozměrný problém, jehož původ spadá do sféry národní i mezinárodní. Není možné pro něj nalézt žádné globálně uplatnitelné jednotné řešení. Pro jeho řešení jsou rozhodující zejména programy jednotlivých zemí zabývajících se chudobou, mezinárodní podpora tohoto úsilí, jakož i paralelně probíhající proces vytváření podpůrného mezinárodního prostředí. Vymýcení chudoby a hladu, spravedlivější rozdělování příjmů a rozvoj lidských zdrojů zůstávají všude hlavními úkoly. Boj proti chudobě je společnou povinností všech zemí.

3.2. Environmentální politika, zaměřená především na uchování a ochranu zdrojů, musí při jejich udržitelném využívání brát náležitý ohled na ty, jejichž živobytí na těchto zdrojích závisí. V opačném případě by mohlo docházet k nepříznivým dopadům na chudobu a též na naděje na dlouhodobý úspěch při ochraně zdrojů a životního prostředí. Právě tak strategie rozvoje, zaměřená hlavně na nárůst výroby bez respektování udržitelnosti zdrojů, na kterých je výroba založena, by vedla dříve či později k poklesu produktivity, což by také mohlo mít nepříznivý dopad na chudobu. Proto je vypracování specifické strategie boje proti chudobě jednou ze základních podmínek zabezpečení udržitelného rozvoje. Efektivní strategie simultánního řešení problémů chudoby, rozvoje a životního prostředí, by se měla na počátku zaměřit na zdroje, výrobu a obyvatele a měla by zahrnout demografické problémy, kvalitnější zdravotní péči a vzdělávání, práva žen, úlohu mládeže a domorodých obyvatel a místních komunit a proces demokratické účasti na zdokonaleném vládnutí.

3.3. Neoddělitelnou součástí těchto opatření je, společně s mezinárodní pomocí, podpora ekonomického růstu v rozvojových zemích, který by byl jak trvalý, tak udržitelný, a přímá opatř ení zaměřená na vymýcení chudoby posílením programů zaměstnanosti a tvorby příjmů.

Cíle

3.4. Dlouhodobý cíl umožnit všem lidem dosahovat udržitelné živobytí by měl být integrujícím faktorem umožňujícím jednotlivým oblastem politiky zabývat se současně otázkami rozvoje, udržitelného využívání zdrojů a odstranění chudoby. Tato programová oblast má tyto cíle:
(a) urychleně poskytnout všem osobám příležitost vydělávat si na udržitelné živobytí;
(b) implementovat politiky a strategie, které podporují přiměřené financování a soustřeďují se na politiku komplexního rozvoje člověka, včetně vytváření příjmů, zvýšení místní kontroly nad zdroji, posilování místních institucí a vytváření potenciálu, jakož i rozsáhlejší zapojování nevládních organizací a místních správních orgánů do mechanizmů implementace;
(c) vypracovat pro všechny chudobou postižené oblasti integrované strategie a programy vhodného a udržitelného nakládání s životním prostředím, mobilizace zdrojů, odstraňování a zmírňování chudoby, vytváření pracovních míst a příjmu;
(d) zaměřit národní rozvojové plány a rozpočty na investice do lidského kapitálu a vytvořit zvláštní politiku a programy pro venkovské oblasti, městskou chudinu, ženy a děti.

Činnosti

3.5. K činnostem, které přispějí k integrované podpoře udržitelného živobytí a ochrany životního prostředí, patří rozličné odvětvové zásahy zahrnující různé činitele, od místních po mezinárodní, které jsou nevyhnutelné na každé úrovni, obzvláště na komunální a místní. Bude nutné umožnit akce na národní a mezinárodní úrovni, plně respektující regionální a subregionální podmínky, které podpoří lokálně řízený a podle specifik jednotlivých zemí vytvořený přístup. Obecně by programy měly:
(a) zaměřit se na posilování místních a komunitních skupin prostřednictvím delegování pravomoci, zodpovědnosti a zdrojů na nejvhodnější úroveň, aby se zabezpečila geografická a ekologická specifičnost programu;
(b) obsahovat bezprostřední opatření, která umožní těmto skupinám zmírňovat chudobu a rozvíjet udržitelnost;
(c) obsahovat dlouhodobou strategii, zaměřenou na vytvoření nejlepších možných podmínek pro udržitelný rozvoj na místní, regionální a národní úrovni, která by odstranila chudobu a zmenšila nerovnosti mezi různými skupinami obyvatelstva. Tato strategie by měla pomoci nejvíce znevýhodněným skupinám - a v rámci těchto skupin zejména ženám, dětem a mladým lidem - a uprchlíkům. Výše uvedené skupiny zahrnují chudé malorolníky, pastýře, řemeslníky, rybářské komunity, bezzemky, domorodé komunity, migranty a městský neformální sektor.

3.6. Pozornost je zde zaměřena na specifická průřezová opatření především v oblastech základního vzdělávání, základní zdravotní péče a péče o matky a zlepšování postavení žen.

(a) Delegování pravomoci na komunity

3.7. Udržitelného rozvoje je nutno dosáhnout na každé úrovni společnosti. Důležitým zdrojem inovací a akcí na místní úrovni jsou lidové organizace, ženské skupiny a nevládní organizace, které mají silný zájem a prokázanou schopnost vytvořit udržitelné živobytí. Vlády zemí by měly, ve spolupráci s vhodnými mezinárodními a nevládními organizacemi, podporovat společností řízený přístup k udržitelnosti, který by měl kromě jiného zahrnovat:
(a) posílení pozice žen prostřednictvím jejich plné účasti na rozhodování;
(b) respektování kulturní integrity a práv domorodých obyvatel a jejich komunit;
(c) podporu nebo vytvoření základních mechanizmů, které by umožnily sdílení zkušeností a poznatků mezi komunitami;
(d) poskytnutí možnosti široké účasti komunit při udržitelném nakládání s místními přírodními zdroji a při jejich ochraně tak, aby se zvýšila jejich výrobní kapacita;
(e) vytvoření sítě vzdělávacích center komunit pro vytváření potenciálu a udržitelný rozvoj.

(b) Činnosti související s řízením

3.8. Vlády by měly, s pomocí a ve spolupráci s vhodnými mezinárodními, nevládními a místními společenskými organizacemi, přijmout opatření, která budou přímo nebo nepřímo:
(a) vytvářet výdělečné a produktivní pracovní příležitosti, které budou v souladu se specifickými faktory existujícími v jednotlivých zemích, v takové m rozsahu, aby se dosáhlo perspektivního nárůstu pracovních sil a pokryly rezervy;
(b) rozvíjet, v případě potřeby, s mezinárodní pomocí, vhodnou infrastrukturu, systém marketingu, technologické systémy, úvěrové systémy a podobně, a lidské zdroje nezbytné pro podporu výše uvedených činností a pro dosažení větších možností pro lidi chudé na zdroje. Vysokou prioritu by mělo být základní vzdělání a odborná příprava;
(c) významně zvyšovat ekonomicky efektivní produktivitu zdrojů a zabezpečovat, aby měli místní obyvatelé odpovídající prospěch z využívání zdrojů;
(d) posilovat komunální organizace a obyvatele tak, aby mohli dosáhnout udržitelného živobytí;
(e) zavést efektivní systém primární a mateřské zdravotnické péče dostupné všem;
(f) zvážit posílení /rozvoj právního rámce hospodaření s půdou, dostupnosti půdy a jejího vlastnictví - zejména pro ženy - a ochrany nájemců;
(g) v maximálním proveditelném rozsahu obnovovat znehodnocené zdroje a zavádět politická opatření podporující jejich udržitelné využívání pro uspokojování základních lidských potřeb;
(h) zavést nový mechanizmus založený na komunitách a posilovat existující mechanizmy, které umožní komunitám trvalý přístup k zdrojům, který je pro chudé potřebný k překonávání chudoby;
(i) implementovat, na podporu udržitelného rozvoje, mechanizmy pro účast veřejnosti - zejména chudých a zvláště žen - ve skupinách místních komunit;
(j) urychleně implementovat, v souladu se specifickými podmínkami zemí a jejich právními systémy, opatření vedoucí k rovnoprávnosti mužů a žen při svobodném rozhodování o počtu dětí a časovém intervalu mezi nimi, umožňující jim přístup k informacím, ke vzdělání a poskytující jim vhodné prostředky pro uplatňování tohoto práva při zachovávání jejich osobní svobody, důstojnosti a jejich vlastních hodnot, přičemž jsou brány v úvahu etické a kulturní aspekty. Vlády by se měly aktivně implementovat programy zřizování a posilování preventivních a léčebných zdravotních zařízení, včetně středisek určených pro ženy a středisek ženami řízených, bezpečných a efektivních porodnických zdravotních zařízení a, kde je to vhodné, dostupných, přístupných služeb odpovědného plánovaného rodičovství, při dodržování osobní svobody, důstojnosti a osobních hodnot, přičemž je třeba brát v úvahu etické a kulturní aspekty. Programy by se měly zaměřit na poskytování komplexní lékařské péče, včetně prenatální péče, vzdělávání a informací o zdraví a o zodpovědném rodičovství a měly by poskytovat všem ženám příležitost plně kojit minimálně čtyři měsíce po porodu. Programy by dále měly plně podporovat produktivní a reprodukční úlohy ženy a její tělesnou a duševní pohodu; zvláštní pozornost by měly věnovat potřebě poskytování rovné a zlepšené péče všem dětem a snižování rizik úmrtnosti a chorob dětí a matek;
(k) přijmout integrovanou politiku zaměřenou na udržitelné hospodaření v městských centrech;
(l) provádět činnosti zaměřené zajišťování potravin a, pokud to bude vhodné, i na potravinovou soběstačnost v kontextu udržitelného zemědělství;
(m) podporovat výzkum a integraci tradičních výrobních postupů, které se ukázaly být environmentálně udržitelné;
(n) aktivně hledat a integrovat činnosti neformálního sektoru do ekonomiky odstraňováním předpisů a omezení, které diskriminují činnosti v těchto sektorech;
(o) uvažovat o zpřístupnění úvěrů a jiných možností pro neformální sektor a zlepšit přístup chudých bezzemků k půdě, aby získali výrobní prostředky a spolehlivý přístup k přírodním zdrojům. V mnoha případech bude nutné brát zvláštní ohled na ženy. Dlužníci musí mít k dispozici přesný odhad realizovatelnosti programů, aby se vyvarovali dlužních krizí;
(p) poskytovat chudým přístup k čerstvé vodě a hygienickým zařízením;
(q) poskytovat chudým přístup k základnímu vzdělání.

(c) Data, informace a vyhodnocování

3.9. Vlády by měly zdokonalit sběr informací o cílových skupinách a cílových oblastech s cílem usnadnit přípravu cílených programů a činností konzistentních s potřebami a očekáváními cílových skupin. Hodnocení těchto programů by mělo být specifické podle pohlaví, neboť ženy jsou zvláště znevýhodněnou skupinou.

(d) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

3.10. Systém OSN by měl, prostřednictvím svých relevantních orgánů, organizací a institucí a ve spolupráci s členskými státy, jakož i s příslušnými mezinárodními a nevládními organizacemi, zmírňování chudoby přijmout za svou hlavní prioritu a měl by:
(a) na požádání pomáhat vládám při formulování a realizaci národních akčních programů zmírňování chudoby a udržitelného rozvoje. Zvláštní pozornost by v této souvislosti měla být věnována aktivním činnostem souvisejícím s výše uvedenými cíli, jako je odstraňování chudoby, programy a projekty, v relevantních případech doplněným o potravinovou pomoc, stejně jako podpoře a zvláštnímu důrazu na zaměstnanost a tvorbu příjmů;
(b) podporovat vzájemnou technickou spolupráci rozvojových zemí při odstraňování chudoby;
(c) posilovat existující instituce OSN v oblasti koordinace činností souvisejících s odstraňováním chudoby, včetně vytvoření ohniskového bodu pro výměnu informací a pro vypracování a implementaci opakovatelných pilotních projektů určených pro boj proti chudobě;
(d) v návaznosti na implementaci Agendy 21, určit jako vysokou prioritu sledování pokroku v boji proti chudobě;
(e) přezkoumat mezinárodní ekonomický rámec, včetně toků zdrojů a programů strukturálních změn, aby bylo zajištěno řešení sociálních a environmentálních problémů, a, v této souvislosti, přezkoumat politiku mezinárodních organizací, orgánů a agentur, včetně finančních institucí, aby bylo zajištěno kontinuální poskytování základních služeb chudým a potřebným;
(f) podporovat mezinárodní spolupráci zaměřenou na řešení hlavních příčin chudoby. Proces rozvoje nezíská impuls, pokud budou rozvojové země zatíženy vnější zadlužeností, pokud budou finanční zdroje určené na rozvoj nedostatečné, pokud nebudou odstraněny překážky přístupu na trhy a pokud zůstanou ceny komodit a podmínky obchodu v rozvojových zemích potlačeny.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

3.11. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v této programové oblasti na přibližně 30 miliard USD, včetně asi 15 miliard USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Tento odhad přesahuje odhadované náklady ostatních částí Agendy 21. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vytváření potenciálu

3.12. Vytváření národního potenciálu pro implementaci výše uvedených činností má zásadní význam a měla by mu být přidělena vysoká priorita. Zvláště důležité je vytvářet potenciál na úrovni místních komunit s cílem zajistit komunitami řízený přístup k systému trvalé udržitelnosti a vytvořit a posílit mechanizmy umožňující sdílení zkušeností a poznatků mezi skupinami komunit na národní a mezinárodní úrovni. Požadavky na takovéto činnosti jsou značné a vztahují se k různým relevantním sektorům Agendy 21 a vyžadují nezbytnou mezinárodní technickou a finanční podporu.