DĚTI A MLÁDEŽ V UDRŽITELNÉM ROZVOJI

ÚVOD

25.1. Mládež tvoří takřka 30 procent světové populace. Zapojení dnešní mládeže do rozhodování o životním prostředí a rozvoji a do implementace programů má zásadní význam pro dlouhodobý úspěch Agendy 21.

PROGRAMOVÉ OBLASTI

A. Zvyšování úlohy mládeže a její aktivní zapojení do ochrany životního prostředí a do podpory ekonomického a sociálního rozvoje

Východiska opatření

25.2. Je svrchovaně důležité, aby se mládež ve všech částech světa aktivně účastnila na všech relevantních úrovních rozhodování, neboť ovlivňuje jejich dnešní život a má důsledky pro jejich budoucnost. Kromě jejich intelektuálního podílu a schopnosti mobilizace podpory, přinášejí jedinečné náhledy, které je třeba vzít v úvahu.

25.3. V rámci mezinárodního společenství byla navržena řada akcí a doporučení zaměřených na zajištění bezpečné a zdravé budoucnosti pro dnešní mládež, včetně kvalitního životního prostředí, lepší životní úrovně a přístupu ke vzdělání a zaměstnání. Těmito otázkami je třeba se zabývat při plánování rozvoje.

Cíle

25.4. Všechny země by měly, po konzultacích s mládežnickými komunitami, vytvořit proces na podporu dialogu mezi komunitou mládeže a vládou na všech úrovních a zřídit mechanizmy umožňující přístup mládeže k informacím a poskytující jim příležitost pro prezentaci svých náhledů na vládní rozhodnutí, včetně implementace Agendy 21.

25.5. Všechny země by měly do roku 2000 zajistit, aby se více než 50 procent mládeže, vyvážené z hlediska pohlaví, účastnilo na středním vzdělávání nebo na ekvivalentních programech vzdělávání nebo odborného školení nebo k nim mělo přístup, a to zvyšováním míry účasti a přístupu na ročním základě.

25.6. Všechny země by měly vyvinout iniciativy zaměřené na snížení současné úrovně nezaměstnanosti mezi mládeží, zejména v místech, kde je nepřiměřeně vysoká ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti.

25.7. Všechny země a OSN by měly podporovat prosazování a vytvářen í mechanizmů pro zapojení zástupců mládeže do všech procesů OSN, s cílem tyto procesy ovlivnit.

25.8. Všechny země by měly bojovat proti porušování lidských práv mladých lidí, zejména mladých žen a dívek, a měly by zvážit poskytnutí právní ochrany, schopností, příležitostí a podpory veškeré mládeži, jak je to nezbytné pro splnění jejich osobních, ekonomických a sociálních ambicí a potenciálu.

Činnosti

25.9. Vlády by měly, v souladu se svými strategiemi, přijmout opatření pro:
(a) vytvoření, do roku 1993, postupů umožňujících konzultace a možnou účast mládeže obou pohlaví na rozhodování s ohledem na životní prostředí, se zapojením mládeže na místní, národní a regionální úrovni;
(b) podporu dialogu s mládežnickými organizacemi s ohledem na návrhy a vyhodnocování environmentálních plánů a programů nebo otázek rozvoje;
(c) zvážení začlenění doporučení mezinárodních, regionálních a místních mládežnických konferencí a jiných fór, které nabízejí mládeži perspektivy v sociálním a ekonomickém rozvoji a v hospodaření se zdroji, do relevantních politik;
(d) zajištění přístupu veškeré mládeže ke všem typům vzdělání, kdekoli to bude vhodné, poskytnutím alternativních vzdělávacích struktur; zajištění, aby vzdělávání odráželo ekonomické a sociální potřeby mládeže a aby ve všech částech osnov byly zahrnuty koncepce environmentální osvěty a udržitelného rozvoje; rozšíření odborného školení, přičemž je třeba implementovat inovativní metody, zaměřené na zvyšování praktických schopností, jako je environmentální průzkum;
(e) vytvoření a implementace, ve spolupráci s relevantními ministerstvy a organizacemi, včetně zástupců mládeže, strategií pro vytváření alternativních pracovních příležitostí a poskytování nezbytného vzdělání pro mladé muže a ženy;
(f) vytvoření úkolových skupin, které by zahrnovaly mládež a mládežnické nevládní organizace, zaměřených na vytváření vzdělávacích a osvětových programů specificky zaměřených na mladou populaci, týkajících se kritických problémů souvisejících s mládeží. Tyto úkolové skupiny by měly využívat formálních a neformálních vzdělávacích metod pro dosažení maximální účasti. Těmto úkolovým skupinám by měla asistovat národní a místní média, nevládní organizace, obchodní a jiné organizace;
(g) podporu programů, projektů, sítí, národních organizací a mládežnických nevládních organizací, za účelem prozkoumání integrace programů ve vztahu k jejich projektovým požadavkům, přičemž je třeba podněcovat zapojení mládeže do identifikace, vytváření, implementace a následného sledování projektů;
(h) zapojení zástupců mládeže do svých delegací na mezinárodních schůzích, v souladu s relevantními rezolucemi OSN, přijatými v letech 1968, 1977, 1985 a 1989.

25.10. OSN a mezinárodní organizace by měly ve spojení s programy pro mládež přijmout opatření pro:
(a) přezkoumání svých programů pro mládež a zvážení, jak zvýšit koordinaci mezi nimi;
(b) zlepšení šíření relevantních informací určených pro vlády, mládežnické organizace a jiné nevládní organizace, týkajících se současných pozic a aktivit mládeže, a monitorování a vyhodnocování uplatňování Agendy 21;
(c) podporu svěřeneckému fondu (Trust Fund) OSN pro Mezinárodní rok mládeže a spolupráci se zástupci mládeže při jeho správě, přičemž by se měly zaměřit zejména na potřeby mládeže v rozvojových zemích.

Prostředky implementace

Financování a vyhodnocení nákladů

25.11. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 1,5 miliónu USD hrazeného mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

B. Děti v udržitelném rozvoji

Východiska opatření

25.12. Děti nejen zdědí odpovědnost za starost o Zemi, ale v mnoha rozvojových zemích tvoří takřka polovinu populace. Navíc, děti v rozvojových i v průmyslových zemích jsou velmi zranitelné účinky degradace životního prostředí. Jsou také velmi uvědomělými zastánci environmentálního uvažování. V procesu účasti při řešení otázek životního prostředí a rozvoje je třeba brát plně v úvahu specifické zájmy dětí, s cílem zabezpečit budoucí udržitelnost jakýchkoli opatření přijatých pro zlepšení životního prostředí.

Cíle

25.13. Národní vlády by měly, v souladu se svou politikou, přijmout opatření pro:
(a) zajištění přežití, ochrany a rozvoje dětí, v souladu s cíli schválenými na Světovém summitu pro děti v roce 1990 (A/45/625, příloha);
(b) zajištění, aby byly zájmy dětí plně brány v úvahu v procesu účasti na zdokonalování udržitelného rozvoje a životního prostředí.

Činnosti

25.14. Vlády by měly učinit aktivní kroky pro:
(a) implementaci programů pro děti, určených ke splnění cílů 90. let, souvisejících s dětmi, v oblasti životního prostředí a rozvoje, zvláště co se týče zdraví, výživy, vzdělávání, gramotnosti a zmírňování chudoby;
(b) ratifikaci Úmluvy o právech dítěte (rezoluce Valného shromáždění č. 44/25 z 20. listopadu 1989, příloha) v nejbližším možném čase a implementovat ji řešením základních potřeb mládeže a dětí;
(c) podporu aktivit primární environmentální péče, které řeší základní potřeby komunit, zlepšují životní prostředí pro děti v domácnosti a na úrovni komunity a podněcují k účasti a zmocnění místních obyvatel, včetně žen, mládeže, dětí a domorodých lidí, pro úkol integrovaného komunitního hospodaření se zdroji, zvláště v rozvojových zemích;
(d) rozšíření vzdělávacích příležitostí pro děti a mládež, včetně vzdělávání k environmentální a rozvojové zodpovědnosti, přičemž prvořadou pozornost je třeba věnovat vzdělávání dívek;
(e) mobilizaci komunit, prostřednictvím škol a místních zdravotnických center, aby se děti a jejich rodiče stali efektivními ohnisky pro citlivý přístup komunit k problémům životního prostředí;
(f) vytvoření postupů pro začlenění zájmů dětí do veškeré relevantní politiky a strategií pro životní prostředí a rozvoj na místní, regionální a národní úrovni, včetně politik a strategií zaměřených na rozdělování přírodních zdrojů, bydlení a rekreačních potřeb a nároků na ně a na kontrolu znečištění a toxicity ve venkovských i v městských oblastech.

25.15. Mezinárodní a regionální organizace by měly v navrhovaných oblastech spolupracovat a koordinovat své činnosti. UNICEF by měl udržovat spolupráci s jinými organizacemi OSN, vládami a nevládními organizacemi při vytváření programů pro děti a programů pro mobilizaci dětí pro výše načrtnuté činnosti.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

25.16. Požadavky na financování většiny aktivit jsou zahrnuty v odhadech pro jiné programy.

(b) Rozvoj lidských zdrojů a vytváření potenciálu

25.17. Aktivity by měly usnadňovat činnosti zaměřené na vytváření potenciálu a školení obsažené v jiných kapitolách Agendy 21.