BEZPEČNÉ A ENVIRONMENTÁLNĚ ŠETRNĚJŠÍ NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY

PROGRAMOVÁ OBLAST

Podpora bezpečného a environmentálně šetrnějšího nakládání s radioaktivními odpady

Východiska opatření

22.1. Radioaktivní odpad vzniká při všech procesech jaderného energetického cyklu i dalších jaderných aplikacích (využití radionuklidů v lékařství, výzkumu a průmyslu). Radiologická a bezpečnostní rizika vyplývající ze vzniku radioaktivního odpadu se pohybují v rozmezí od malých u odpadu s nízkou úrovní radiace a krátkým poločasem rozpadu po velmi velká u odpadu s vysokou úrovní radiace. Každoročně vzniká ve světě při produkci jaderné energie asi 200 000 m3 odpadů s nízkou a střední úrovní radiace a asi 10 000 m3 odpadů s vysokou úrovní radiace (stejně jako vyhořelého jaderného paliva určeného k uložení). Tyto objemy se zvyšují s uváděním dalších jaderných elektráren do provozu, s odstavováním nukleárních zařízení a s narůstajícím využíváním radionuklidů. Odpad s vysokou úrovní radiace obsahuje kolem 99 % radionuklidů a představuje proto největší radiologické riziko. Objem odpadu pocházejícího z jaderných aplikací je všeobecně mnohem nižší - na jeden stát zpravidla připadá několik desítek metrů krychlových ročně. Koncentrace aktivního záření, zejména v uzavřených zdrojích, by však mohla být vysoká, a opravňuje tak velmi přísná radiologická ochranná opatření. Nárůst objemu radioaktivního odpadu by se měl i nadále důsledně sledovat.

22.2. Bezpečné a environmentálně šetrnější nakládání s radioaktivními odpady, včetně jejich minimalizace, dopravy a likvidace má, vzhledem k jejich vlastnostem velký význam. Většina států s významným jaderným energetickým programem přijala technická a administrativní opatření pro implementaci systému nakládání s odpady. V mnoha zemích, které národní jaderný program zatím pouze připravují nebo které využívají pouze jaderné aplikace, je dosud třeba takovéto systémy vytvořit.

Cíl

22.3. Cílem této programové oblasti je zajistit bezpečné nakládání, dopravu, skladování a likvidaci radioaktivních odpadů, s ohledem na ochranu lidského zdraví a životní prostředí a v rámci širšího interaktivního a integrovaného přístupu k nakládání s radioaktivním odpadem a k bezpečnosti.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

22.4. Státy by měly, ve spolupráci s relevantními mezinárodními organizacemi, kde to bude vhodné:
(a) podporovat politiku a praktická opatření směřující, kde to bude vhodné, k minimalizaci a omezení produkce radioaktivních odpadů a umožňovat jeho bezpečné zpracování, skladování, dopravu a likvidaci;
(b) podporovat úsilí vyvíjené v rámci IAEA, zaměřené na vypracování a vyhlášení norem nebo směrnic pro bezpečnost radioaktivního odpadu a kodexů jedn ání, jež by se staly mezinárodně přijatým základem pro bezpečné a environmentálně šetrnější nakládání s radioaktivními odpady a jejich likvidaci;
(c) podporovat ve všech zemích, zejména pak rozvojových, v souladu s relevantními mezinárodními předpisy nebo směrnicemi, bezpečné skladování, dopravu a likvidaci radioaktivních odpadů, vyhořelých zdrojů záření a paliva z jaderných reaktorů určených pro definitivní uložení, a to usnadněním transferu relevantních technologií do těchto zemí anebo navrácení zdrojů radioaktivního záření, poté, co byly použity, jejich dodavatelům;
(d) podporovat vhodné plánování, včetně, kde to bude vhodné, posuzování vlivů na životní prostředí, bezpečného a environmentálně šetrnějšího nakládání s radioaktivními odpady, včetně postupů ve výjimečných případech, skladování, dopravy a likvidace, a to před i po realizaci činností, v jejichž důsledku tento odpad vzniká.

(b) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

22.5. Státy by měly, ve spolupráci s relevantními mezinárodními organizacemi, kde to bude vhodné:
(a) posílit své úsilí o implementaci Kodexu jednání při přepravě radioaktivního odpadu přes hranice a zabezpečit, pod záštitou IAEA a ve spolupráci s relevantními mezinárodními organizacemi zabývajícími se různými způsoby dopravy, aktivní sledování těchto přesunů, včetně nezbytnosti uzavření právně závazných nástrojů;
(b) motivovat Londýnskou úmluvu o ukládání odpadů, aby urychleně provedla práce potřebné pro dokončení studií, týkajících se nahrazení současného dobrovolného moratoria na ukládání odpadů s nízkou úrovní radiace v moři jeho zákazem, berouce v úvahu preventivní přístup, s cílem o tomto problému rozhodnout ve vhodnou dobu a na základě dobrých informací ;
(c) nepodpořit nebo neumožnit skladování nebo uložení radioaktivních odpadů s vysokou, střední i nízkou mírou radiace v blízkosti moří, neexistují-li vědecké důkazy, konzistentní s použitelnými mezinárodně přijatými principy a směrnicemi, které by prokazovaly, že takové skladování nebo uložení odpadů není spojeno s žádnými nepřijatelnými riziky pro lidi a životní prostředí moří nebo nezasahuje do jiných oprávněných způsobů využívání moří, přičemž je třeba, v průběhu procesu zvažování, vhodně používat koncepci preventivního přístupu;
(d) nevyvážet radioaktivní odpady do států, které, jednotlivě nebo v rámci mezinárodních dohod, zakazují dovoz těchto odpadů; patří sem např. signatáři Úmluvy z Bamaka o zákazu dovozu nebezpečných odpadů do Afriky a o kontrole jejich pohybu přes hranice v Africe, čtvrté úmluvy z Lomé nebo dalších relevantních úmluv, jež obsahují ustanovení o takovémto zákazu;
(e) respektovat, v souladu s mezinárodním právem a v míře, ve které se na ně vztahují,, rozhodnutí přijatá zúčastněnými stranami jiných relevantních regionálních environmentálních úmluv, týkající se jiných aspektů bezpečného a environmentálně šetrnějšího nakládání s radioaktivními odpady.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

22.6. Náklady nakládání s radioaktivními odpady a jejich likvidace na národní úrovni jsou značné a mohou se lišit v závislosti na technologii používané při likvidaci.

22.7. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady mezinárodních organizací pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 8 miliónů USD. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

22.8. Státy by měly, ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, kde to bude vhodné:
(a) podporovat výzkum a rozvoj metod bezpečné a environmentálně šetrnější úpravy, zpracování a ukládání, včetně hlubokého geologického ukládání vysoce radioaktivních odpadů;
(b) provést výzkumné a posuzovací programy zabývající se vyhodnocováním dopadu ukládání radioaktivního odpadu na zdraví a životní prostředí.

(c) Vytváření potenciálu, včetně rozvoje lidských zdrojů

22.9. Státy by měly, ve spolupráci s relevantními mezinárodními organizacemi, poskytovat vhodnou pomoc rozvojový m zemím při vytváření anebo posilování infrastruktury pro nakládání s radioaktivními odpady, včetně legislativy, organizací, školených pracovních sil a zařízení pro zacházení, zpracovávání, skladování a ukládání odpadů vytvořených v jaderných aplikacích.