OCHRANA OCEÁNŮ, VŠECH DRUHŮ MOŘÍ, VČETNĚ UZAVŘENÝCH
A ČÁSTEČNĚ UZAVŘENÝCH MOŘÍ A POBŘEŽNÍCH OBLASTÍ A OCHRANA,
RACIONÁLNÍ VYUŽÍVÁNÍ A ROZVOJ ŽIVÝCH ZDROJŮ V NICH

ÚVOD

17.1. Mořské prostředí - včetně oceánů a všech moří a přilehlých pobřežních oblastí - tvoří integrální celek, který je významnou součástí celosvětového systému podporujícího život, a je pozitivním faktorem, který poskytuje příležitosti pro udržitelný rozvoj. Mezinárodní právo, v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o právu moří {1}, {2} na něž se odkazuje v této kapitole Agendy 21, stanoví práva a povinnosti států a poskytuje mezinárodní základ, z něhož se odvíjí ochrana a udržitelný rozvoj mořského a pobřežního prostředí a jeho zdrojů. To vyžaduje nové přístupy k péči o mořské a pobřežní oblasti a k jejich rozvoji na národní, subregionální, regionální a globální úrovni, přístupy integrované ve svém obsahu a které jsou ze své podstaty preventivní a předjímající, jak se to odráží v následujících programových oblastech: {3}
(a) integrovaná péče o pobřežní oblasti, včetně exkluzivních ekonomických zón, a jejich udržitelný rozvoj;
(b) ochrana mořského prostředí;
(c) udržitelné využívání a uchovávání mořských živých zdrojů ve volných mořích;
(d) udržitelné využívání a uchovávání mořských živých zdrojů pod národní pravomocí;
(e) řešení kritických nejistot v péči o mořské prostředí a klimatická změna;
(f) posilování mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace;
(g) udržitelný rozvoj malých ostrovů.

17.2. Implementace níže uvedených činností v rozvojových zemích musí být při rozdělování zdrojů pro rozvojové potřeby v souladu s jejich individuálním technologickým a finančním potenciálem a prioritami a rozhodujícím způsobem závisí na transferu technologií a na finančních zdrojích, které potřebují a které je třeba jim poskytnout.

PROGRAMOVÉ OBLASTI

A. Integrovaná péče o pobřežní oblasti, včetně exkluzivních ekonomických zón, a jejich udržitelný rozvoj

Východiska opatření

17.3. Pobřežní oblasti obsahují rozmanitá a produktivní přirozená prostředí, důležitá pro lidská sídla, rozvoj a místní živobytí. Více než polovina světové populace žije v rozmezí do 60 km od břehu moře a tento podíl se do roku 2020 může zvýšit na tři čtvrtiny. V pobřežních oblastech je shromážděna velká část světové chudiny. Pobřežní zdroje jsou životně důležité pro mnoho místních komunit a domorodých lidí. Důležitými mořskými oblastmi jsou také exkluzivní ekonomické zóny (EEZ), ve kterých státy řídí rozvoj a uchovávání přírodních zdrojů ve prospěch svých lidí. Pro malé ostrovní státy představují tyto oblasti nejvhodnější prostor pro rozvojové aktivity.

17.4. Přes národní, subregionální, regionální a celosvětové úsilí, neprokazují současné přístupy k hospodaření s mořskými a pobřežními zdroji vždy schopnost dosáhnout udržitelného rozvoje a pobřežní zdroje a prostředí v mnoha částech světa rychle degradují a jsou narušovány.

Cíle

17.5. Pobřežní státy se zavazují k integrovanému hospodaření a udržitelnému rozvoji pobřežních oblastí a mořského prostředí, které spadají do jejich pravomoci. Za tímto účelem je nezbytné, mimo jiné:
(a) zasadit se o integrovaný politický a rozhodovací proces, zahrnující všechna zainteresovaná odvětví, s cílem podpořit kompatibilitu a rovnováhu různých způsobů využití;
(b) identifikovat stávající a navrhované způsoby využívání pobřežních oblastí a jejich interakce;
(c) soustředit se na dobře definované problémy související s pobřežním hospodařením;
(d) uplatňovat preventivní a obezřetný přístupy při plánování a implementaci projektů, včetně předběžného posouzení a systematického pozorování dopadů velkých projektů;
(e) podporovat rozvoj a aplikaci metod, jako je oceňování zdrojů a životního prostředí, které respektují změny v hodnotě způsobené využíváním pobřežních a mořských oblastí, včetně znečištění, narušení moří, ztráty zdrojů a poškození přirozeného prostředí;
(f) poskytovat zainteresovaným jednotlivcům, skupinám a organizacím co možná nejširší přístup k relevantním informacím a příležitostem pro konzultace a účast při plánování a rozhodování na vhodných úrovních.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

17.6. Jednotlivé pobřežní státy by měly zvážit zřízení nebo, kde to bude nezbytné, posílení vhodných koordinačních mechanizmů (jako je vysoký orgán pro plánování politiky) pro integrované hospodaření a udržitelný rozvoj pobřežních a mořských oblastí a jejich zdrojů, jak na místní, tak na národní úrovni. Tyto mechanizmy by měly zahrnovat vhodné konzultace s akademickým a privátním sektorem, nevládními organizacemi, místními komunitami, skupinami uživatelů zdrojů a s domorodými lidmi. Takovéto národní koordinační mechanizmy by mohly umožňovat, mimo jiné:
(a) přípravu a implementaci politiky využívání území a vody a umísťování objektů;
(b) implementaci integrovaných plánů a programů hospodaření a udržitelného rozvoje pobřeží a moří, na vhodné úrovni;
(c) přípravu profilů pobřežních oblastí, identifikujících kritické oblasti, včetně narušených zón, fyzikálních procesů, charakteru rozvoje, uživatelských konfliktů a specifických priorit pro hospodaření;
(d) předběžné posuzování vlivů na životní prostředí, systematické pozorování a následné zkoumání velkých projektů, včetně systematického začleňování výsledků do rozhodování;
(e) společné plány pro lidmi způsobené a přírodní katastrofy, včetně pravděpodobných účinků potenciální klimatické změny a zvyšování hladiny moří, jakož i společné plány pro degradaci a znečišťování antropogenního původu, včetně úniků ropných látek a jiných materiálů;
(f) zlepšení pobřežních lidských sídel, zvláště v oblasti bydlení, pitné vody a úpravy a zneškodňování tekutých a pevných odpadů a průmyslových odpadních vod;
(g) periodické posuzování dopadů externích faktorů a fenoménů, s cílem zajistit splnění cílů integrovaného hospodaření a udržitelného rozvoje pobřežních oblastí a mořského prostředí;
(h) uchovávání a obnovu poškozených kritických přirozených prostředí;
(i) integraci odvětvových programů, týkajících se udržitelného rozvoje, pro lidská sídla, zemědělství, turistiku, rybářství, přístavy a průmysl ovlivňující pobřežní oblasti;
(j) přizpůsobování infrastruktury a alternativní pracovní místa;
(k) rozvoj a školení lidských zdrojů;
(l) programy pro vzdělávání veřejnosti, osvětu a informování;
(m) podporování environmentálně šetrnějších technologií a udržitelných metod;
(n) vytvoření a současnou implementaci kritérií pro kvalitu životního prostředí.

17.7. Pobřežní státy by měly, s podporou mezinárodních organizací a na základě žádosti, provést opatření pro udržení biodiverzity a produktivity mořských druhů a přirozených prostředí, které spadají do jejich národní pravomoci. Tato opatření by mohla, mimo jiné, zahrnovat: průzkumy biodiverzity moří, soupisy ohrožených druhů a kritických pobřežních a mořských přirozených prostředí, zřízení a péči o chráněné oblasti a podporu vědeckého výzkumu a šíření jeho výsledků.

(b) Data a informace

17.8. Pobřežní státy by měly, kde to bude nutné, zlepšit svůj potenciál pro sběr, analýzu, posuzování a využívání informací ve prospěch udržitelného využívání zdrojů, včetně environmentálních dopadů aktivit ovlivňujících pobřežní a mořské oblasti. Přednostní podporu by měly, s ohledem na intenzitu a rozsah změn, vyskytujících se v pobřežních a mořských oblastech, získat informace pro účely hospodaření. Za tímto účelem je nezbytné, mimo jiné:
(a) vytvořit a udržovat databáze pro posuzování pobřežních oblastí a všech moří a jejich zdrojů a pro hospodaření s nimi;
(b) vytvořit socio-ekonomické a environmentální ukazatele;
(c) pravidelně posuzovat stav životního prostředí pobřežních a mořských oblastí;
(d) připravit a udržovat profily zdrojů, aktivit, využití, přirozených prostředí a chráněných oblastí v pobřežních oblastech, založené na kritériích udržitelného rozvoje;
(e) uskutečňovat výměnu informací a dat.

17.9. Je třeba posílit spolupráci s rozvojovými zeměmi a, kde to bude proveditelné, subregionální a regionální mechanizmy, za účelem zlepšení jejich potenciálu pro splnění výše uvedených cílů.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

17.10. Úkolem mezinárodní spolupráce a koordinace na bilaterální bázi a, kde to je proveditelné, v subregionálním, meziregionálním, regionálním nebo celosvětovém rámci, je podporovat a doplňovat úsilí jednotlivých pobřežních států zaměřené na podporu integrovaného hospodaření a udržitelného rozvoje v pobřežních a mořských oblastech.

17.11. Státy by měly, na základě stávajících zkušeností, vhodně spolupracovat při přípravě národních směrnic pro integrované hospodaření a rozvoj pobřežních zón. Celosvětová konference pro výměnu zkušeností v této oblasti by se mohla konat do roku 1994.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

17.12. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 6 miliard USD, včetně přibližně 50 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

17.13. Státy by měly spolupracovat při vytváření nezbytných systémů pro systematické pozorování, výzkum a řízení informací v pobřežních oblastech. Měly by zajišťovat přístup rozvojových zemí k environmentálně bezpečným technologiím a metodikám pro udržitelný rozvoj pobřežních a mořských oblastí a jejich transfer do těchto zemí. Měly by také vytvořit technologie a endogenní vědecký a technologický potenciál.

17.14. Mezinárodní organizace, ať už subregionální, regionální nebo celosvětové, by měly podporovat pobřežní státy, na jejich žádost, ve výše popsaném úsilí, věnujíce zvláštní pozornost rozvojovým zemím.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

17.15. Pobřežní státy by měly podporovat a usnadňovat organizaci vzdělávání a školení v oblasti integrovaného hospodaření a udržitelného rozvoje v pobřežních a mořských oblastech pro, mimo jiné, vědce, technology, manažery (včetně komunitních manažerů) a uživatele, pro osoby ve vedoucích postaveních, domorodé lidi, rybáře, ženy a mládež. Hospodaření a rozvoj, jakož i hlediska ochrany životního prostředí a problémy místního plánování, by měly být zahrnuty do vzdělávacích osnov a veřejných osvětových kampaní, se zvláštním ohledem na tradiční ekologické poznatky a socio-kulturní hodnoty.

17.16. Mezinárodní organizace, ať už subregionální, regionální nebo celosvětové, by měly podporovat pobřežní státy, na jejich žádost, ve výše uvedených oblastech, věnujíce zvláštní pozornost rozvojovým zemím.

(d) Vytváření potenciálu

17.17. Je třeba, na základě žádosti, rozšířit plnou spolupráci v oblasti vytváření potenciálu na pobřežní státy a, kde to bude vhodné, vytváření potenciálu zahrnout do bilaterální a multilaterální rozvojové spolupráce. Pobřežní státy mohou zvážit, mimo jiné:
(a) zajištění vytváření potenciálu na místní úrovni;
(b) konzultace o problémech pobřežních a mořských oblastí s místní správou, obchodní komunitou, akademickým sektorem, skupinami uživatelů zdrojů a s obecnou veřejností;
(c) koordinaci odvětvových programů při vytváření potenciálu;
(d) identifikaci stávajících a potenciálních možností, zařízení a potřeb rozvoje lidských zdrojů a vědecké a technologické infrastruktury;
(e) rozvoj vědeckých a technologických prostředků a výzkumu;
(f) podporu a usnadňování rozvoje lidských zdrojů a vzdělávání;
(g) podporu poradenských center v oblasti hospodaření s pobřežními a mořskými zdroji;
(h) podporu pilotních demonstračních programů a projektů v oblasti hospodaření s pobřežními a mořskými oblastmi.

B. Ochrana mořského prostředí

Východiska opatření

17.18. Degradace mořského prostředí může mít velkou škálu příčin. Suchozemské zdroje se podílejí na znečišťování moří ze 70 procent, zatímco mořská doprava a vyhazování odpadů do moří přispívají každé 10 procenty. Mořské prostředí ohrožují nejvíce tyto znečišťující látky (v různém pořadí důležitosti a v závislosti na různých národních nebo regionálních situacích): kaly, živiny, syntetické organické látky, sedimenty, odpadky nebo plasty, kovy, radionuklidy, ropné látky /uhlovodíky a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Řada znečišťujících látek pocházejících ze suchozemských zdrojů je pro mořské prostředí zvláště nebezpečná, neboť tyto látky vykazují současně toxicitu, persistenci a bioakumulaci v potravním řetězci. V současné době neexistuje žádný globální systém pro řešení znečišťování moří ze suchozemských zdrojů.

17.19. Degradace mořského prostředí může pocházet také ze širokého spektra činností na souši. Mořské prostředí mohou ovlivnit lidská sídla, využívání území, budování pobřežní infrastruktury, zemědělství, lesnictví, rozvoj měst, turistika a průmysl. Zásadní problémy přestavuje eroze pobřeží a zasolování.

17.20. Znečištění moří je také způsobováno dopravou a různými činnostmi na moři. Každý rok se do oceánů dostává přibližně 600 000 tun ropných látek v důsledku běžných dopravních operací, nehod a ilegálního vypouštění. S ohledem na činnosti související s ropou a plynem, které probíhají na volném moři, je v současné době vypouštění (machinery space discharges) mezinárodně regulováno a zvažuje se uzavření šesti regionálních úmluv pro kontrolu vypouštění těchto látek z ropných plošin. Povaha a rozsah environmentálních dopadů těžby ropy a výrobních aktivit na volném moři obvykle způsobuje velmi malou část znečištění moří.

17.21. Pro prevenci degradace mořského prostředí je nutný preventivní a předjímající přístup spíše než reakce ex-post. To vyžaduje, mimo jiné, přijetí preventivních opatření, posuzování dopadů na životní prostředí, čisté výrobní metody, recyklaci, audity odpadů a jejich minimalizaci, vybudování anebo zdokonalení zařízení pro úpravu tekutých odpadů, kvalitativní kritéria pro správné nakládání s nebezpečnými látkami a komplexní přístup ke škodlivým dopadům z ovzduší, půdy a vody. Jakýkoli rámec pro řízení musí zahrnovat zlepšení kvality pobřežních lidských sídel a integrované hospodaření a rozvoj v pobřežních oblastech.

Cíle

17.22. Státy se zavazují, v souladu s ustanovením Úmluvy OSN o právu moří, týkajícím se ochrany a uchovávání mořského prostředí, a v souladu se svou politikou, prioritami a zdroji, předcházet, snižovat a kontrolovat degradaci mořského prostředí, tak aby udržely a zlepšily jeho potenciál pro podporu života a výrobu. Za tímto účelem je nezbytné:
(a) aplikovat preventivní přístupy, přístupy předběžné opatrnosti a předjímající přístupy, s cílem zabránit degradaci mořského prostředí a snížit riziko dlouhodobých nebo nezvratných nepříznivých účinků na mořské prostředí;
(b) zajistit předběžné posouzení činností, které mohou mít vážné škodlivé dopady na mořské prostředí;
(c) integrovat ochranu mořského prostředí do relevantní obecné politiky environmentálního, sociálního a ekonomického rozvoje;
(d) vytvořit, kde to bude vhodné, ekonomické stimuly pro aplikaci čistých technologií a jiných prostředků konzistentních s internalizací environmentálních nákladů, jako je princip „znečišťovatel platí“, a to s cílem zabránit degradaci mořského prostředí;
(e) zlepšit životní úroveň pobřežního obyvatelstva, zejména v rozvojových zemích, s cílem přispět ke snižování degradace pobřežního a mořského prostředí.

17.23. Státy souhlasí s tím, že na podporu opatření rozvojových zemí pro implementaci tohoto závazku bude nezbytné poskytnout dodatečné finanční zdroje, prostřednictvím vhodných mezinárodních mechanizmů.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

Prevence, snižování a kontrola degradace mořského prostředí způsobované činnostmi na souši

17.24. Při uskutečňování svého závazku řešit degradaci mořského prostředí způsobovanou činnostmi na souši by státy měly přijmout opatření na národní úrovni a, kde to bude vhodné, na regionální a subregionální úrovni, se zřetelem na akce zaměřené na implementaci programové oblasti A, a měly by vzít v úvahu Montrealské směrnice pro ochranu mořského prostředí před znečištěním ze suchozemských zdrojů.
17.25. Za tímto účelem by státy měly, s podporou relevantních mezinárodních environmentálních, vědeckých, technických a finančních organizací, spolupracovat, mimo jiné, při:
(a) zvažování vhodné aktualizace, posílení a rozšíření Montrealských směrnic;
(b) posuzování, kde to bude vhodné, efektivity stávajících regionálních dohod a akčních plánů, s cílem identifikovat, kde to bude nezbytné, způsoby posílení akcí pro prevenci, snižování a kontrolu degradace moří způsobované činnostmi na souši;
(c) iniciování a podporování, kde to bude vhodné, rozvoje nových regionálních dohod;
(d) vytváření prostředků pro poskytování poradenství v oblasti technologií, za účelem řešení hlavních příčin znečišťování mořského prostředí ze suchozemských zdrojů, a to v souladu s nejlepšími vědeckými důkazy;
(e) vytvá ření politických směrnic pro relevantní celosvětové mechanizmy zajišťování finančních prostředků;
(f) identifikaci dalších kroků vyžadujících mezinárodní spolupráci.

17.26. Řídící rada UNEP se vyzývá, aby svolala, jak nejdříve to bude uskutečnitelné, mezivládní schůzku zaměřenou na ochranu mořského prostředí před znečištěním z činností na souši.

17.27. Pokud jde o tekuté odpady, státy by měly zvážit jako primární opatření např.:
(a) začlenění otázek souvisejících s tekutými odpady do formulování nebo přezkoumávání plánů rozvoje pobřežních oblastí, včetně plánů lidských sídel;
(b) vybudování a údržba zařízení na úpravu tekutých odpadů, v souladu s národní politikou a potenciálem a dostupnou mezinárodní spoluprací;
(c) umístění pobřežních odtoků tak, aby byla uchována přijatelná kvalita životního prostředí a aby se předešlo tomu, že lov korýšů, přítoky vody a oblasti pro koupání jsou exponovány patogenům;
(d) podpora environmentálně šetrnější předúpravy domácích a kompatibilních průmyslových odpadních vod, se zavedením, kde to bude proveditelné, kontrol vstupů odpadních vod, které nejsou se systémem kompatibilní;
(e) podpora primární úpravy komunálních tekutých odpadů vypouštěných do řek, ústí a moří nebo jiných řešení vhodných pro specifické lokality;
(f) vytvoření nebo zdokonalení regulačních a monitorovacích programů, na úrovni, kde to bude nutné, ať už místní, národní, subregionální nebo regionální, pro kontrolu vypouštění odpadních vod, za použití směrnic pro minimální vypouštění odpadních vod a kritérií pro kvality vody a při náležitém uvážení charakteristik recipientů a objemu a typu znečišťujících látek.

17.28. Pokud jde o tekuté odpady, státy by měly zvážit jako primární opatření např.:
(a) vytvoření nebo zdokonalení, podle nutnosti, regulačních a monitorovacích programů pro kontrolu vypouštění tekutých odpadů a emisí, včetně rozvoje a uplatňování kontrolních a recyklačních technologií;
(b) podporu posuzování rizik a dopadů na životní prostředí, s cílem zajistit přijatelnou úroveň kvality životního prostředí;
(c) podporu posuzování a spolupráce na regionální úrovni, kde to bude vhodné, s ohledem na vstup znečišťujících látek z bodových zdrojů v nových závodech;
(d) vyloučení emisí nebo výpustí organohalogenních sloučenin, které hrozí akumulací v mořském prostředí na nebezpečnou úroveň;
(e) snížení emisí nebo výpustí jiných syntetických organických sloučenin, které hrozí akumulací v mořském prostředí na nebezpečnou úroveň;
(f) podporu kontrol antropogenních vstupů dusíku a fosforu, které se dostávají do pobřežních vod v místech, kde problémy jako je eutrofizace ohrožují mořské prostředí nebo jeho zdroje;
(g) spolupráci s rozvojovými zeměmi, uskutečňovaná prostřednictvím finanční a technologické podpory, vedoucí k maximalizaci nejlepší uskutečnitelné kontroly a snížení látek nebo odpadů, které jsou toxické, persistentní nebo náchylné k bioakumulaci a k vytvoření environmentálně šetrnějších alternativ nakládání s odpady pocházejícími ze souše namísto vyhazování do moří;
(h) spolupráci při rozvoji a implementaci environmentálně šetrnějších metod a postupů územního využití vedoucích ke snížení úniků do vodních objektů a ústí, které by působily znečištění nebo degradaci mořského prostředí;
(i) podporu využívání environmentálně méně škodlivých pesticidů a hnojiv a alternativních metod kontroly škůdců a zvážení zákazu těch, které se ukáží být nešetrnými k životnímu prostředí;¨
(j) přijetí nových iniciativ na národní, subregionální a regionální úrovni, pro kontrolu vstupu znečišťujících látek z nebodových zdrojů, které vyžadují značné změny v nakládání s odpady, v zemědělských metodách, v těžbě nerostných surovin, ve stavebnictví a v dopravě.

17.29. Pokud jde o fyzické poškozování pobřežních a mořských oblastí, způsobující degradaci mořského prostředí, měly by prioritní opatření zahrnovat kontrolu a prevenci eroze pobřežních oblastí a jejich zasolování, vyplývající z antropogenních faktorů, souvisejících, mimo jiné, s metodami a postupy využívání území a stavebnictví. Je třeba podporovat takové metody péče o mokřady, aby se dosáhlo prevence, kontroly a snížení degradace mořského prostředí.

Prevence, snížení a kontrola degradace mořského prostředí způsobované činnostmi na moři

17.30. Státy by měly, jednajíce individuálně, bilaterálně, regionálně nebo multilaterálně a v rámci IMO nebo jiných relevantních mezinárodních organizací, ať už subregionálních, regionálních nebo celosvětových, jak to bude vhodné, posoudit potřebu dalších opatření pro řešení degradace mořského prostředí:
(a) pocházející z lodní dopravy:
(i) podporou širší ratifikace a implementace relevantních úmluv a protokolů o lodní dopravě;
(ii) usnadněním procesů uvedených pod (i), poskytováním podpory jednotlivým státům, na jejich žádost, s cílem pomoci jim překonat jimi identifikované překážky;
(iii) spoluprací při monitorování znečištění moří, způsobeného loďmi, zejména z nelegálních výpustí (například vzdušný dohled), a rigoróznějším prosazováním ustanovení MARPOL;
(iv) posuzováním stavu znečištění způsobeného loďmi ve zvláště citlivých oblastech identifikovaných IMO a provedením akcí za účelem implementace aplikovatelných opatření v těchto oblastech, kde to bude nezbytné, s cílem zajistit dodržování obecně přijatých mezinárodních předpisů
(v) přijetím opatření pro zajištění respektování oblastí určených pobřežními státy, v rámci jejich exkluzivních ekonomických zón, v souladu s mezinárodním právem, za účelem ochrany a uchování vzácných nebo citlivých ekosystémů, jako jsou korálové útesy a mangrovy (mangroves);
(vi) zvážením přijetí vhodných pravidel pro vypouštění balastních vod, za účelem prevence šíření jiných, než místních organizmů;
(vii) podporováním navigační bezpečnosti, prostřednictvím vhodného a adekvátního mapování břehů a určování námořních cest;
(viii) posouzením potřeby přísnějších mezinárodních předpisů pro další snížení rizika nehod a znečištění z nákladních lodí (včetně sypkých nákladů);
(ix) podnícením spolupráce IMO a IAEA, směřující k dokončení posuzování kodexu dopravy ozářených jaderných paliv (irradiated nuclear fuel) v kontejnerech na palubách lodí;
(x) revidováním a aktualizací Kodexu IMO pro bezpečnost nukleárních obchodních lodí a zvážením způsobů, jak nejlépe implementovat revidovaný kodex;
(xi) podporováním probíhající aktivity v rámci IMO, zaměřené na vytvoření vhodných opatření pro sní žení znečištění ovzduší z lodí;
(xii) podporováním probíhající aktivity v rámci IMO, zaměřené na vytvoření mezinárodního režimu, podle kterého by se řídila doprava nebezpečných a škodlivých látek na lodích, a dalším zvážením, zda by kompenzační fondy podobné fondům vytvořeným podle Úmluvy o fondech byly vhodné s ohledem na znečištění způsobené jinými látkami než je ropa;
(b) pocházející ze skládek:
(i) podporováním širší ratifikace, implementace a účasti na relevantních Úmluvách o skládkách v mořích, včetně brzkého uzavření budoucí strategie pro Londýnskou úmluvu o skládkách;
(ii) podněcováním stran Londýnské úmluvy o skládkách k provedení vhodných kroků, za účelem zastavení skládek v oceánech a spalování nebezpečných látek;
(c) pocházející z ropných a plynových plošin na volném moři, posouzením stávajících regulačních opatření pro řešení otázek výpustí, emisí a bezpečnosti a posouzením nezbytnosti dalších opatření;
(d) pocházející z přístavů, usnadňováním vytváření přístavních recepčních zařízení pro sběr ropných a chemických reziduí a odpadků z lodí, zejména ve speciálních oblastech MARPOL, a podporováním vytváření zařízení menšího rozsahu v soukromých a rybářských přístavech.

17.31. IMO a jiné vhodné kompetentní organizace OSN by měly, na žádost zainteresovaných států, posoudit, kde to bude vhodné, stav znečištění moří v oblastech s hustou dopravou, jako jsou silně využívané mezinárodní průlivy, s cílem zajistit dodržování obecně přijatých mezinárodních předpisů, zejména těch, které souvisejí s ilegálními výpustěmi z lodí, v souladu s ustanoveními Části III Úmluvy OSN o právu moří.

17.32. Státy by měly přijmout opatření ke snížení znečištění vody, způsobeného organocínovými sloučeninami, používanými v barvách působících proti obrůstání a zanášení (anti-fouling paints).

17.33. Stá ty by měly zvážit ratifikaci Úmluvy o připravenosti, reakci a spolupráci při ropném znečištění, která je zaměřena, mimo jiné, na vytvořením společných plánů na národní nebo mezinárodní úrovni, jak to bude vhodné, včetně poskytování materiálů pro zneškodňování ropných skvrn a školení personálu v této oblasti, včetně jejího možného rozšíření na zneškodňování chemických úniků.

17.34. Státy by měly intenzifikovat mezinárodní spolupráci, za účelem posílení nebo vytvoření, kde to bude nutné, regionálních center pro řešení úniků ropy /chemických látek anebo vhodných mechanizmů pro spolupráci s relevantními subregionálními, regionálními nebo celosvětovými organizacemi a, kde to bude vhodné, průmyslovými organizacemi.

(b) Data a informace

17.35. Státy by měly, v souladu s prostředky, které mají k dispozici, a s náležitým ohledem na svůj technický a vědecký potenciál a zdroje, provádět vhodná systematická pozorování stavu mořského prostředí. Za tímto účelem by státy měly, pokud to bude vhodné, zvážit:
(a) vytvoření systémů systematického pozorování pro měření kvality mořského prostředí, včetně příčin a účinků degradace moří, jako základu pro řízení;
(b) pravidelnou výměnu informací o degradaci moří způsobené aktivitami na souši a na moři a o opatřeních pro prevenci, kontrolu a snížení této degradace;
(c) podporu a rozšíření mezinárodních programů pro systematické pozorování, jako je program pozorování slávek, přičemž je třeba vycházet ze stávajících zařízení, se zvláštním ohledem na rozvojové země;
(d) vytvoření střediska pro sběr, třídění a distribuci informací o kontrole znečištění moří, včetně procesů a technologií, určených pro kontrolu znečištění moří a pro podporu jejich transferu do rozvojových zemí a jiných zemí s prokázanými potřebami;
(e) vytvoření celosvětového profilu a databáze poskytující informace o zdrojích, typech, objemech a účincích znečišťujících látek, které se dostávají do mořského prostředí z aktivit na souši v pobřežních oblastech a ze zdrojů na moři;
(f) přidělení adekvátních finančních prostředků na programy vytváření potenciálu a školení, s cílem zajistit plnou účast především rozvojových zemí, zejména v jakémkoli mezinárodním schématu v rámci orgánů a organizací systému OSN pro sběr, analýzu a využívání dat a informací.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

17.36. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 200 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

17.37. Národní, subregionální a regionální akční programy budou, kde to bude vhodné, vyžadovat transfer technologií v souladu s kapitolou 34 a finanční zdroje, zejména pokud se budou programy týkat rozvojových zemí, včetně:
(a) pomoci pro průmysl při identifikaci a uplatňování čisté výroby nebo nákladově efektivních technologií kontroly znečištění;
(b) plánování rozvoje a uplatňování zařízení pro tekuté odpady a technologie úpravy, vyžadující nízké náklady a malou údržbu, v rozvojových zemích;
(c) vybavení laboratoří pro systematické pozorování lidských a jiných dopadů na mořské prostředí;
(d) identifikace vhodných materiálů pro kontrolu ropných nebo chemických úniků, včetně nízkonákladových, lokálně dostupných materiálů a metod, vhodných pro náhlé případy znečištění v rozvojových zemích;
(e) studia využívání persistentních organohalogenů, které jsou náchylné k akumulaci v mořském prostředí, za účelem identifikování těch, které nemohou být adekvátně kontrolovány a vytvoření základu pro rozhodování o časovém rozvrhu jejich co možná nejvčasnějšího vyřazení;
(f) vytvoření střediska pro sběr, třídění a distribuci informací o kontrole znečištění moří, včetně procesů a technologií, určených pro kontrolu znečištění moří , a podpora jejich transferu do rozvojových zemí a jiných zemí s prokázanými potřebami.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

17.38. Státy by měly, individuálně nebo ve vzájemné spolupráci a s podporou mezinárodních organizací, ať už subregionálních, regionálních nebo celosvětových, jak to bude vhodné:
(a) poskytovat školení kritickému personálu nezbytnému pro adekvátní ochranu mořského prostředí, identifikovanému prostřednictvím průzkumů potřeb školení na národní, regionální nebo subregionální úrovni;
(b) podporovat začlenění témat ochrany mořského prostředí do osnov programů studia moří;
(c) vytvořit školící kurzy pro personál v oblasti řešení ropných a chemických úniků, ve spolupráci, kde to bude vhodné, s ropným a chemickým průmyslem;
(d) zorganizovat semináře o environmentálních aspektech přístavních provozů a rozvoje přístavů;
(e) posílit a poskytnout jisté finanční prostředky pro nová i stávající specializovaná mezinárodní centra odborného vzdělávání v oblasti moří;
(f) Státy by měly, prostřednictvím bilaterální a multilaterální spolupráce, podporovat a doplňovat úsilí jednotlivých rozvojových zemí v oblasti rozvoje lidských zdrojů, v souvislosti s prevencí a snižováním degradace mořského prostředí.

(d) Vytváření potenciálu

17.39. Národní plánovací a koordinační orgány by měly získat potenciál a pravomoc pro přezkoumání územních činností a zdrojů znečištění, z hlediska jejich dopadů na mořské prostředí a s cílem navrhnout vhodná kontrolní opatření.

17.40. Je třeba posílit nebo, kde to bude vhodné, vytvořit v rozvojových zemích výzkumná zařízení pro systematické pozorování znečištění moří, posuzování vlivů na životní prostředí a pro vytvoření kontrolních doporučení a je třeba, aby je řídili a pracovali v nich místní odborníci.

17.41. Zvláštní úpravy budou nutné pro zajištění adekvátních finančních a technických zdrojů na pomoc rozvojovým zemím při prevenci a řešení problémů, spojených s činnostmi, které ohrožují mořské prostředí.

17.42. Je třeba vytvořit mezinárodní finanční mechanizmy pro aplikaci vhodných technologií úpravy tekutých odpadů a pro budování zařízení na úpravu tekutých odpadů, včetně grantů nebo koncesionálních půjček od mezinárodních agentur a vhodných regionálních fondů, doplňovaných alespoň částečně na revolvingové bázi uživatelskými poplatky.

17.43. Při provádění těchto programových aktivit je nezbytné věnovat zvláštní pozornost problémům rozvojových zemí, které by, vzhledem k nedostatku zařízení, odborného nebo technického potenciálu, nesly nepřiměřené břemeno.

C. Udržitelné využívání a uchovávání mořských živých zdrojů ve volných mořích

Východiska opatření

17.44. V posledním desetiletí se rybolov ve volných mořích značně rozšířil a v současné době představuje přibližně 5 procent celkového celosvětově uloveného množství. Ustanovení Úmluvy OSN o právu moří, týkající se mořských živých zdrojů ve volných mořích, stanoví práva a povinnosti států, pokud jde o uchovávání a využívání těchto zdrojů.

17.45. Řízení rybářství ve volných mořích, včetně přijímání, monitorování a prosazování efektivních opatření pro uchovávání, je však v mnoha oblastech neadekvátní a některé zdroje jsou využívány v příliš velké míře. Existují problémy s neregulovaným rybolovem, s přílišnou kapitalizací, s nadměrnou velikostí rybářských flotil s vyměňováním vlajek lodí ve snaze vyhnout se kontrole, s nedostatečně selektivním vybavením, s nespolehlivými databázemi a s nedostatečnou spoluprací mezi státy. Zásadní význam, především pro vysoce migrující druhy a pro druhy vyskytující se na obou stranách vymezených hranic mají opatření států, jejichž občané a lodě loví ryby ve volných mořích, jakož i spolupráce na bilaterální, subregionální, regionální a globální úrovni. Takováto opatření a spolupráce by měly řešit nedostatky v rybářských metodách a v biologických poznatcích, rybářských statistikách a vést ke zdokonalení systémů pro nakládání s daty. Důraz by měl být také na péči zaměřenou na více druhů a na jiných přístupech, které berou v úvahu vztahy mezi druhy, zvláště při řešení problému vyčerpávaných druhů, ale i při identifikaci potenciálu málo využívaný ch nebo nevyužívaných populací.

Cíle

17.46. Státy se zavazují uchovávat a udržitelným způsobem využívat mořské živé zdroje ve volných mořích. Za tímto účelem je nezbytné:
(a) vytvořit a zvýšit potenciál mořských živých zdrojů pro uspokojování lidských potřeb živin, jakož i pro splnění sociálních, ekonomických a rozvojových cílů;
(b) udržet nebo obnovit populace mořských druhů na úrovních, na kterých mohou poskytovat největší udržitelné výnosy určené relevantními environmentálními a ekonomickými faktory, přičemž je třeba brát v úvahu vztahy mezi druhy;
(c) podporovat rozvoj a využívání selektivního rybářského vybavení a metod, které minimalizují odpad při cíleném odchytu druhů a minimalizuje vedlejší odchyt jiných druhů, než na které je lov zaměřen;
(d) zajistit efektivní monitorování a prosazování s ohledem na rybářské činnosti;
(e) chránit a obnovovat ohrožené mořské druhy;
(f) chránit přirozená prostředí a jiné ekologicky citlivé oblasti;
(g) podporovat vědecký výzkum s ohledem na mořské živé zdroje ve volných mořích.

17.47. Žádné ustanovení výše uvedeného odstavce 17.46. neovlivňuje právo států nebo kompetenci mezinárodních organizací, pokud to bude vhodné, zakázat, omezit nebo regulovat exploataci mořských savců ve volných moří přísněji, než jak je tomu v ustanoveních uvedeného odstavce. Státy hodlají spolupracovat při uchovávání mořských savců a, v případě kytovců, budou usilovat, především v rámci vhodných mezinárodních organizací, o jejich uchování, o péči o ně a o jejich studium.

17.48. Schopnost rozvojových zemí splnit výše uvedené cíle je závislá na jejich možnostech, včetně finančních, vědeckých a technologických prostředků, které mají k dispozici. Na podporu opatření těchto zemí pro implementaci těchto cílů je třeba poskytnout adekvátní finanční, vědeckou a technologickou spolupráci.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

17.49. Státy by měly přijmout efektivní opatření, včetně bilaterální a multilaterální spolupráce, kde to bude vhodné, na subregionální, regionální a celosvětové úrovni, zajišťující, že rybářství ve volných mořích bude řízeno v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o právu moří. Měly by, zejména:
(a) zajistit plnou účinnost těchto ustanovení s ohledem na rybářské populace, jejichž rozsah se nachází v rámci i mimo rámec exkluzivních ekonomických zón a na obou stranách vymezených hranic;
(b) zajistit plnou účinnost těchto ustanovení s ohledem na vysoce migrující druhy;
(c) uzavřít, kde to bude vhodné, mezinárodní dohody o efektivním hospodaření se zásobami ryb a o jejich uchovávání;
(d) definovat a identifikovat vhodné jednotky pro hospodaření.

17.50. Státy by měly co možná nejdříve svolat mezivládní konferenci pod záštitou OSN, berouce v úvahu relevantní aktivity na subregionální, regionální a globální úrovni, s cílem podpořit efektivní implementaci ustanovení Úmluvy OSN o právu moří, týkajících se zásob ryb přesahujících vymezené hranice a zásob vysoce migrujících ryb. Konference, vycházejíc, mimo jiné, z vědeckých a technických studií FAO, by měla identifikovat a posoudit stávající problémy, související s uchováváním a hospodařením s takovýmito zásobami ryb, zvážit způsoby zlepšení spolupráce mezi státy v oblasti rybářství a formulovat vhodná doporučení. Práce a výsledky konference by měly být plně v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o právu moří, zejména s právy a povinnostmi pobřežních států a států provádějících rybolov ve volných mořích.

17.51. Státy by měly zajistit, aby rybářské aktivity lodí plujících pod jejich vlajkou ve volných mořích probíhaly takovým způsobem, aby byl minimalizován náhodný odchyt.

17.52. Státy by měly přijmout efektivní opatření, konzistentní s mezinárodním právem, pro monitorování a kontrolu rybářských aktivit lodí plujících pod jejich vlajkou ve volných mořích, s cílem zajistit dodržování aplikovatelných pravidel pro uchovávání a hospodaření, včetně podávání úplných, podrobných, přesných a včasných zpráv o odchytech a činnosti.

17.53. Státy by měly přijmout efektivní opatření, konzistentní s mezinárodním právem, pro vyloučení změn vlajky na lodích svých občanů a tím předejít poruš ování pravidel pro uchovávání a hospodaření aplikovatelných na rybářské aktivity ve volných mořích.

17.54. Státy by měly zakázat používání dynamitu, jedů a jiných podobných destruktivních rybářských metod.

17.55. Státy by měly plně implementovat rezoluci Valného shromáždění OSN č. 46/215 o oceánském rybolovu vlečnými sítěmi velkého rozsahu.

17.56. Státy by měly přijmout opatření pro zvýšení dostupnosti mořských živých zdrojů, jakožto lidské potravy, a to snižováním odpadů, ztrát a odpadů po lovu, a zdokonalováním metod zpracovávání, distribuce a dopravy.

(b) Data a informace

17.57. Státy by měly, s podporou mezinárodních organizací, subregionálních, regionálních nebo celosvětových, jak to bude vhodné, spolupracovat při:
(a) podporování zvýšeného sběru dat, nezbytného pro uchovávání a udržitelné využívání mořských živých zdrojů ve volných mořích;
(b) pravidelné výměně aktualizovaných dat a informací, adekvátních pro posuzování rybářských činností;
(c) vytváření a sdílení analytických a předpovědních nástrojů, jako je posuzování zásob a bioekonomické modely;
(d) vytváření nebo rozšiřování vhodných programů monitorování a posuzování.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

17.58. Státy by měly, prostřednictvím bilaterální a multilaterální spolupráce, v rámci vhodných subregionálních a regionálních rybářských orgánů a s podporou jiných mezinárodních mezivládních agentur, posoudit potenciál zdrojů ve volných mořích a vytvořit profily všech zásob (cílené a necílené).

17.59. Státy by měly, kde a jak to bude vhodné, zajistit adekvátní úroveň koordinace a spolupráce v uzavřených nebo polouzavřených mořích a mezi subregionálními, regionálními a celosvětovými mezivládními rybářskými orgány.

17.60. Je třeba podporovat efektivní spolupráci v rámci stávajících subregionálních, regionálních nebo celosvětových rybářských orgánů. Tam, kde takovéto orgány neexistují, by státy měly vhodně spolupracovat na jejich vytvoření.

17.61. Státy zainteresované na rybářství ve volných mořích, které je regulováno stávajícími subregionálními anebo regionálními organizacemi pro rybolov ve volných mořích, jejichž nejsou tyto státy členy, by měly být, kde to bude vhodné, motivovány ke vstupu do těchto organizací.

17.62. Státy uznávají:
(a) odpovědnost Mezinárodní velrybářské komise za uchovávání a hospodaření se zásobami velryb a za regulaci lovu velryb, v souladu s Mezinárodní úmluvou o regulaci lovu velryb z roku 1946;
(b) práci Vědeckého výboru Mezinárodní velrybářské komise při provádění studií především velkých velryb, ale i jiných kytovců;
(c) práci jiných organizací, jako je Meziamerická komise pro tropického tuňáka (Inter-American Tropical Tuna Commission) a Dohoda o malých kytovcích v Baltském a Severním moři v rámci Bonnské úmluvy, v oblasti péče o kytovce a jiné mořských savce, jejich uchovávání a studia.

17.63. Státy by měly spolupracovat při péči o kytovce, při jejich uchovávání a studiu.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

17.64. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 12 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

17.65. Státy by měly, s podporou relevantních mezinárodních organizací, kde to je nezbytné, vypracovat programy technické a výzkumné spolupráce, za účelem lepšího porozumění životních cyklů a migrací druhů, které se nacházejí ve volných mořích, včetně identifikace kritických oblastí a fází života.

17.66. Státy by měly, s podporou relevantních mezinárodních organizací, subregionálních, regionálních nebo celosvětových, jak to bude vhodné:
(a) vytvořit databáze o mořských živých zdrojích a rybářství ve volných mořích;
(b) shromažďovat a korelovat data o mořském prostředí s daty o mořských živý ch zdrojích ve volných mořích, včetně dopadů regionálních a globálních změn, způsobených přírodními příčinami a lidskými činnostmi;
(c) spolupracovat při koordinaci výzkumných programů, s cílem poskytnout poznatky, nezbytné pro hospodaření se zdroji ve volných mořích.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

17.67. Rozvoj lidských zdrojů na národní úrovni by měl být zaměřen na rozvoj a hospodaření se zdroji ve volných mořích, včetně školení v metodách rybolovu ve volných mořích a v posuzování zdrojů ve volných mořích, na posilování personálu pro hospodaření se zdroji ve volných mořích a jejich uchovávání a pro související environmentální problémy a na školení pozorovatelů a inspektorů, kteří mají působit na rybářských plavidlech.

(d) Vytváření potenciálu

17.68. Státy by měly, s podporou, kde to bude vhodné, relevantních mezinárodních organizací, subregionálních, regionálních nebo celostátních, spolupracovat na vytváření nebo modernizaci systémů a institucionálních struktur pro monitorování, kontrolu a dozor , jakož i výzkumného potenciálu pro posuzování populací mořských živých zdrojů.

17.69. Zvláštní podpora, včetně spolupráce mezi státy, bude třeba pro zvýšení potenciálu rozvojových zemí v oblasti dat a informací, vědeckých a technologických prostředků a rozvoje lidských zdrojů, za účelem efektivní účasti na uchovávání a udržitelném využívání mořských živých zdrojů ve volných mořích.

D. Udržitelné využívání a uchovávání mořských živých zdrojů pod národní pravomocí

Východiska opatření

17.70. Výtěžek z mořského rybolovu představuje 80 až 90 miliónů tun ryb a korýšů ročně, z nichž 95 procent se získává z vod, které jsou pod pravomocí států. Výtěžky se zvýšily za poslední čtyři desetiletí takřka pětkrát. Ustanovení Úmluvy OSN o právu moří, týkající se mořských živých zdrojů v exkluzivních ekonomických zónách a jiných oblastech pod pravomocí států, stanoví práva a povinnosti států s ohledem na uchovávání a využívání těchto zdrojů.

17.71. Mořské živé zdroje poskytují v mnoha zemích důležitý zdroj proteinů a jejich využívání je často velmi významné pro místní komunity a domorodé lidi. Tyto zdroje poskytují potraviny a živobytí miliónům lidí a pokud jsou využívány udržitelným způsobem, nabízejí vyšší potenciál pro uspokojování vyživovacích a sociálních potřeb, především rozvojových zemí. Aby bylo možné tento potenciál realizovat, je nutné zlepšit poznatky a identifikaci zásob mořských živých zdrojů, zejména málo využívaných a nevyužívaných zásob a druhů, využívat nové technologie, zlepšit zařízení pro nakládání a zpracovávání za účelem prevence odpadů a zlepšit kvalitu a školení personálu pro efektivní hospodaření a uchovávání mořských živých zdrojů v exkluzivních ekonomických zónách a v jiných oblastech pod pravomocí států. Důraz by měl být také na hospodaření s více druhy zároveň a na jiné přístupy, které zohledňují vztahy mezi druhy.

17.72. Rybářství čelí v mnoha oblastech pod pravomocí států stále větším problémům, včetně nadměrného místního rybolovu, neoprávněných zásahů cizích flotil, degradace ekosystémů, přílišné kapitalizace a nadměrné velikosti flotil, podhodnocování odchytů, nedostatečně selektivního vybavení, nespolehlivých databází a zvýšené konkurence mezi a rybolovem malého a velkého rozsahu a mezi rybolovem a jinými druhy činností.

17.73. Problémy přesahují úroveň rybářství. Korálové útesy a jiná mořská a pobřežní přirozená prostředí, jako jsou mangrovy (mangroves) a ústí řek, patří mezi nejvíce rozmanité, integrované a produktivní ekosystémy na Zemi. Mají často důležité ekologické funkce, poskytují ochranu pobřežním oblastem a jsou kritickými zdroji potravin, energie, turistiky a ekonomického rozvoje. V mnoha částech světa se takovéto mořské a pobřežní systémy nacházejí pod tlakem a jsou ohrožovány z řady zdrojů, jak lidských, tak přírodních.

Cíle

17.74. Pobřežní státy, zejména rozvojové země a státy, jejichž ekonomika je velmi silně závislá na využívání mořských živých zdrojů v jejich exkluzivních ekonomických zónách, by měly získávat plný sociální a ekonomický prospěch z udržitelného využívání mořských živých zdrojů v rá mci jejich exkluzivních ekonomických zón a jiných oblastí pro národní pravomocí.

17.75. Státy se zavazují uchovávat a udržitelným způsobem využívat mořské živé zdroje pod jejich pravomocí. Za tímto účelem je nezbytné:
(a) vytvořit a zvýšit potenciál mořských živých zdrojů pro uspokojování lidských vyživovacích potřeb, jakož i pro plnění sociálních, ekonomických a rozvojových cílů;
(b) brát v úvahu tradiční poznatky a zájmy místních komunit, rybářství malého rozsahu a domorodých lidí v programech rozvoje a hospodaření;
(c) udržovat nebo obnovit populace mořských druhů na úrovně, které mohou produkovat maximální udržitelné výtěžky, určené podle relevantních environmentálních a ekonomických faktorů, přičemž je třeba zohledňovat vztahy mezi druhy;
(d) podporovat rozvoj a využívání selektivního rybářského vybavení a metod, které minimalizují odpady při odchytu cílených druhů a minimalizují vedlejší odchyt jiných druhů;
(e) chránit a obnovovat ohrožené mořské druhy;
(f) chránit vzácné nebo křehké ekosystémy, jakož i přirozená prostředí a jiné ekologicky citlivé oblasti.

17.76. Žádné ustanovení výše uvedeného odstavce 17.75. neovlivňuje právo pobřežního státu nebo kompetenci mezinárodních organizací, ve vhodných případech zakázat, omezit nebo regulovat exploataci mořských savců ve volných moří přísněji, než jak je tomu v ustanoveních uvedeného odstavce. Státy hodlají spolupracovat při uchovávání mořských savců a v případě kytovců budou především usilovat, v rámci vhodných mezinárodních organizací, o jejich uchování, o péči o ně a o jejich studium.

17.77. Schopnost rozvojových zemí splnit výše uvedené cíle je závislá na jejich možnostech, včetně finančních, vědeckých a technologických prostředků, které mají k dispozici. Na podporu opatření těchto zemí pro implementaci těchto cílů je třeba poskytnout adekvátní finanční, vědeckou a technologickou spolupráci.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

17.78. Státy by měly zajistit, aby byly mořské živé zdroje v exkluzivních ekonomických zónách a jiných oblastech pod pravomocí států uchovávány a bylo s nimi hospodařeno v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o právu moří.

17.79. Státy by měly při implementování ustanovení Úmluvy OSN o právu moří řešit problémy roztroušeného živého inventáře (straddling stocks) a vysoce migrujících druhů a, berouce plně v úvahu cíl stanovený v odstavci 17.74., otázky přístupu k přebytku z povolených odchytů.

17.80. Pobřežní státy by měly, individuálně nebo prostřednictvím bilaterální anebo multilaterální spolupráce a s podporou vhodných mezinárodních organizací, ať už subregionálních, regionálních nebo celosvětových, mimo jiné:
(a) posoudit potenciál mořských živých zdrojů, včetně málo využívaných nebo nevyužívaných zásob a druhů, a to vytvořením soupisů, kde to bude nezbytné, pro jejich uchování a udržitelné využívání;
(b) implementovat strategie pro udržitelné využívání mořských živých zdrojů, berouce v úvahu zvláštní potřeby a zájmy drobných rybářů, místních komunit a domorodých lidí, z hlediska uspokojování potřeb lidské výživy a jiných potřeb rozvoje;
(c) implementovat, zejména v rozvojových zemích, mechanizmy pro rozvoj mořských kultur (mariculture), akvakultur a malého hlubokomořského a oceánského rybářství v oblastech pod pravomocí států, ve kterých posudky ukazují, že se v nich nacházejí potenciálně dostupné mořské živé zdroje;
(d) posílit svůj právní a regulační rámec, kde to bude vhodné, včetně možností řízení, prosazování a dozoru, a to za účelem regulace činností souvisejících s výše uvedenými strategiemi;
(e) přijmout opatření pro zvýšení dostupnosti mořských živých zdrojů jakožto lidské potravy, a to snižováním odpadů, ztrát a odpadů po odchytu a zlepšováním metod zpracovávání, distribuce a dopravy;
(f) vytvořit a prosazovat využívání environmentálně šetrnějších technologií podle kritérií kompatibilních s udržitelným využíváním mořských živých zdrojů, včetně posuzování dopadů nových rybářských metod na životní prostředí;
(g) zvýšit produktivitu a využívání svých mořských živých zdrojů pro potravinářství a příjmy (národní důchod).

17.81. Pobřežní státy by mě ly prozkoumat možný rozsah pro rozšíření rekreačních a turistických aktivit založených na mořských živých zdrojích, včetně aktivit poskytujících alternativní zdroje příjmů. Takovéto činnosti by měly být kompatibilní s politikou a plány uchovávání a udržitelného rozvoje.

17.82. Pobřežní státy by měly podporovat udržitelnost drobného rybářství provozovaného v malém měřítku. Za tímto účelem by měly, pokud to bude vhodné:
(a) integrovat rozvoj drobného rybářství do plánování mořských a pobřežních oblastí, berouce v úvahu zájmy a, kde to bude vhodné, podporujíce zastoupení rybářů, malých zpracovatelů, žen, místních komunit a domorodých lidí;
(b) uznat práva malých rybářů a drobných zpracovatelů ryb a zvláštní postavení domorodých lidí a místních komunit, včetně jejich práv na využívání a ochranu jejich přirozeného prostředí na udržitelném základě;
(c) vytvořit systémy pro získávání a zaznamenávání tradičních poznatků, týkajících se mořských živých zdrojů a prostředí a podporovat začlenění těchto poznatků do systémů hospodaření.

17.83. Pobřežní státy by měly zajistit, aby byly při projednávání a implementaci mezinárodních dohod o rozvoji a uchovávání mořských živých zdrojů zohledněny zájmy místních komunit a domorodých lidí, zejména jejich právo na živobytí.

17.84. Pobřežní státy by měly, s vhodnou podporou mezinárodních organizací, provést analýzy potenciálu pro pěstování akvakultur v mořských a pobřežních oblastech pod pravomocí států a aplikovat vhodná bezpečnostní kritéria při zavádění nových druhů.

17.85. Státy by měly zakázat používání dynamitu, jedů a jiných srovnatelných destruktivních rybářských metod.

17.86. Státy by měly identifikovat mořské ekosystémy vykazující vysokou úroveň biodiverzity a produktivity a jiné kritické oblasti přirozeného prostředí a měly by zajišťovat nezbytná omezení pro využívání těchto oblastí, prostřednictvím, mimo jiné, vytvoření chráněných oblastí. Priorita by měla být udělena, pokud to bude vhodné:
(a) ekosystémům korálových útesů;
(b) ústím řek;
(c) mírným a tropickým mokřadům, včetně mangrovů;
(d) ložím mořské trávy, chaluh a řas;
(e) jiným oblastem tření a líhní.

(b) Data a informace

17.87. Státy by měly, individuálně nebo prostřednictvím bilaterální a multilaterální spolupráce a s podporou vhodných mezinárodních organizací, ať už subregionálních, regionálních nebo celosvětových:
(a) podporovat zvýšený sběr a výměnu dat, nezbytných pro uchovávání a udržitelné využívání mořských živých zdrojů pod pravomocí států;
(b) pravidelně provádět výměnu aktualizovaných dat a informací, nezbytných pro posuzování rybářství;
(c) vytvořit a sdílet analytické a předpovědní nástroje, jako je posuzování zásob a bioekonomické modely;
(d) vytvořit nebo rozšířit vhodné programy monitorování a posuzování;
(e) dokončit nebo aktualizovat profily biodiverzity moří, mořských živých zdrojů a kritických přirozených prostředí v exkluzivních ekonomických zónách a jiných oblastech pod pravomocí států, berouce v úvahu změny životního prostředí způsobené přírodními příčinami a lidskými činnostmi.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

17.88. Státy by měly, prostřednictvím bilaterální a multilaterální spolupráce a s podporou relevantních organizací OSN a jiných mezinárodních organizací, spolupracovat při:
(a) rozvíjení finanční a technické spolupráce, za účelem zvýšení potenciálu rozvojových zemí v oblasti rybářství malého rozsahu a rybářství oceánského, jakož i pobřežních akvakultur a mořských kultur (mariculture);
(b) podporování podílu mořských živých zdrojů na eliminaci podvýživy a dosažení potravinové soběstačnosti v rozvojových zemích, a to, mimo jiné, minimalizací ztrát po odchytu a hospodařením se zásobami vedoucím k zaručeným udržitelným výnosům;
(c) vytváření schválených kritérií pro využívání selektivního rybářského vybavení a metod, za účelem minimalizace odpadů při odchytu zaměřeném na určité druhy a minimalizace vedlejšího odchytu jiných druhů;
(d) podporování kvality potravin mořského původu, a to i prostřednictvím národních systémů zajišťování kvality potravin mořského původu, za účelem podpory přístupu na trhy, zlepšení důvěry spotřebitelů a maximalizace ekonomických výnosů.

17.89. Státy by měly, kde a jak to bude vhodné, zajistit adekvátní koordinaci a spolupráci v oblastech uzavřených nebo polouzavřených moří a mezi subregionálními, regionálními a celosvětovými mezivládními rybářskými orgány.

17.90. Státy uznávají:
(a) odpovědnost Mezinárodní velrybářské komise za uchovávání a hospodaření se zásobami velryb a za regulaci lovu velryb, v souladu s Mezinárodní úmluvou o regulaci lovu velryb z roku 1946;
(b) práci Vědeckého výboru Mezinárodní velrybářské komise při provádění studií především velkých velryb, ale i jiných kytovců;
(c) práci jiných organizací, jako je Meziamerická komise pro tropického tuňáka a Dohoda o malých kytovcích v Baltském a Severním moři v rámci Bonnské úmluvy, v oblasti péče o kytovce a jiné mořských savce, jejich uchovávání a studia.

17.91. Státy by měly spolupracovat při péči o kytovce, při jejich uchovávání a studiu.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

17.92. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 6 miliard USD, včetně přibližně 60 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

17.93. Státy by měly, s vhodnou podporou relevantních mezivládních organizací:
(a) umožňovat transfer environmentálně šetrnějších technologií pro rozvoj rybářství, akvakultur a mořských kultur, zejména do rozvojových zemí;
(b) věnovat zvláštní pozornost mechanizmům transferu informací o zdrojích a zdokonalených technologií rybolovu a akvakultur do rybářských komunit na místní úrovni;
(c) podporovat studium, vědecké posuzování a využívání vhodných tradičních systémů hospodaření;
(d) zvážit zachovávání, pokud to bude vhodné, „Kodexu správných postupů při zvažování transferu a zavádění mořských a sladkovodních organizmů“ organizací FAO/ICES;
(e) podporovat vědecký výzkum mořských oblastí zvláštní důležitosti pro mořské živé zdroje, jako jsou oblasti s vysokou diverzitou, endemismem a produktivitou a migrační zastávky.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

17.94. Státy by měly, individuálně nebo prostřednictvím bilaterální a multilaterální spolupráce a s podporou relevantních mezinárodních organizací, subregionálních, regionálních nebo celosvětových, jak to bude vhodné, podněcovat a poskytovat podporu rozvojovým zemím pro, mimo jiné:
(a) rozšíření víceoborového vzdělávání, školení a výzkumu v oblasti mořských živých zdrojů, zejména v sociálních a ekonomických vědách;
(b) vytváření školících příležitostí na národní a regionální úrovni, za účelem podpory drobného (včetně vyživovacího) rybářství, rozvoje využívání mořských živých zdrojů v malém rozsahu a za účelem podpory spravedlivé účasti místních komunit, drobných rybářů a malých zpracovatelů ryb, žen a domorodých lidí;
(c) začlenění témat souvisejících s významem mořských živých zdrojů do vzdělávacích osnov na všech úrovních.

(d) Vytváření potenciálu

17.95. Pobřežní státy by měly, s podporou relevantních subregionálních, regionálních a celosvětových agentur, kde to bude vhodné:
(a) vytvořit výzkumný potenciál pro posuzování a monitorování populací mořských živých zdrojů;
(b) poskytovat podporu místním rybářským komunitám, zejména těm, jejichž obživa závisí na rybolovu, domorodým lidem a ženám, včetně vhodné technické a finanční pomoci při organizaci, udržování, výměně a zdokonalování tradičních poznatků o mořských živých zdrojích a rybářských metodách, a zlepšit znalosti o mořských ekosystémech;
(c) vytvořit strategie udržitelného rozvoje akvakultur, včetně environmentálního hospodaření na podporu venkovských rybářsko-farmářských komunit;
(d) vytvořit a posílit, kde to bude třeba, instituce schopné implementovat cíle a činnosti související s uchováváním a hospodařením s mořskými živými zdroji.

17.96. Zvláštní podpora, včetně spolupráce mezi státy, bude třeba pro zvýšení potenciálu rozvojových zemí v oblasti dat a informací, vědeckých a technologických prostředků a rozvoje lidských zdrojů, za účelem efektivní účasti na uchovávání a udržitelném využívání mořských živých zdrojů v oblastech pod pravomocí států.

E. Řešení kritických nejistot v péči o mořské prostředí a klimatická změna

Východiska opatření

17.97. Mořské prostředí je zranitelné a citlivé na klimatické a atmosférické změny. Rozumné využívání a rozvoj pobřežních oblastí, všech moří a mořských zdrojů, jakož i uchovávání mořského prostředí, vyžaduje schopnost určit současný stav těchto systémů a předvídat budoucí podmínky. Vysoký stupeň nejistoty v současných informacích brání efektivnímu hospodaření a omezuje možnosti tvorby předpovědí a posuzování změny životního prostředí. Pro uplatnění integrovaných přístupů k hospodaření a pro předvídání účinků globální klimatické změny a atmosférických fenoménů, jako je vyčerpávání ozónové vrstvy, na živé mořské zdroje a na mořské prostředí bude nezbytný systematický sběr dat o environmentálních parametrech moří. Za účelem určení úlohy oceánů a všech moří v řízení globálních systémů a předpovězení přírodních a člověkem způsobených změn v mořském a pobřežním prostředí bude nutné značně restrukturovat a posílit mechanizmy pro sběr, syntetizaci a šíření informací z výzkumu a systematického pozorování.

17.98. Ohledně klimatické změny a zvláště zvyšování hladiny moří existuje řada nejistot. Malé zvýšení hladiny moří může způsobit vážné poškození malých ostrovů a nízko položených pobřežních oblastí. Strategie protiopatření by se měly zakládat na kvalitních datech. Pro zajištění dat potřebných pro globální klimatické modely a pro snížení nejistoty bude třeba dlouhodobého společného výzkumu. Zatím je třeba přijmout preventivní opatření ke snížení rizik a účinků tohoto fenoménu, zejména s ohledem na malé ostrovy a nízko položené pobřežní oblasti světa.

17.99. Z některých oblastí světa bylo hlášeno zvýšení ultrafialového záření způsobené vyčerpávání ozónové vrstvy. Pro snížení nejistoty a poskytnutí základu pro opatření je nutné posoudit jeho účinky na mořské prostředí.

Cíle

17.100. Státy se, v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o právu moří, týkajícími se vědeckého výzkumu, zavazují ke zlepšení porozumění mořského prostředí a jeho úlohy v celosvětových procesech. Za tímto účelem je nutné:
(a) podporovat vědecký výzkum a systematické pozorování mořského prostředí v rámci národních pravomocí a volných moří, včetně interakcí s atmosférickými fenomény, jako je vyčerpávání ozónové vrstvy;
(b) podporovat výměnu dat a informací, pocházejících z vědeckého výzkumu a systematického pozorování a z tradičních ekologických poznatků, a zajistit, na národní úrovni, jejich dostupnost pro tvůrce politiky a pro veřejnost;
(c) spolupracovat s cílem vytvořit standardní navzájem kalibrované postupy, metody měření, uchovávání dat a možnosti hospodaření pro vědecký výzkum a systematické pozorování mořského prostředí.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

17.101. Státy by měly zvážit, mimo jiné:
(a) koordinaci národních a regionálních programů pro pozorování pobřežních a příbřežních fenoménů souvisejících s klimatickou změnou a pro výzkumné parametry významné pro hospodaření s mořskými a pobřežními oblastmi ve všech regionech;
(b) zajišťování lepších předpovědí mořských podmínek pro bezpečnost obyvatel pobřežních oblastí a pro efektivitu námořních operací;
(c) spolupráci při přijímání speciálních opatření pro řešení a přizpůsobování se klimatické změně a zvyšování hladiny moří, včetně vytvoření celosvětově přijatelných metodik posuzování citlivosti pobřežních oblastí, modelování a strategií protiopatření, zejména pro prioritní oblasti, jako jsou malé ostrovy a nízko položené a kritické pobřežní oblasti;
(d) identifikaci probíhajících a plánovaných programů systematického pozorování mořského prostředí, s cílem integrovat činnosti a vytvořit priority pro řešení kritických nejistot v oblasti oceánů a všech moří;
(e) iniciování výzkumné ho programu, zaměřeného na určení biologických účinků (v mořském prostředí) zvýšené hladiny ultrafialového záření způsobené vyčerpávání stratosférické ozónové vrstvy a s cílem vyhodnotit možné účinky.

17.102. IOC a jiné relevantní kompetentní orgány OSN, by měly, s podporou zemí majících potřebné zdroje a zkušenosti, uznávajíce důležitou úlohu oceánů a všech moří při zeslabování potenciální klimatické změny, provést analýzu, posouzení a systematické pozorování úlohy oceánů, jakožto činitele pohlcujícího uhlík.

(b) Data a informace

17.103. Státy by měly zvážit, mimo jiné:
(a) zvýšení mezinárodní spolupráce, zejména s cílem posílit národní vědecké a technologické možnosti pro analýzu, posuzování a předpovídání globální změny klimatu a životního prostředí;
(b) podporu úlohy, kterou má IOC ve spolupráci s WMO, UNEP a dalšími mezinárodními organizacemi při sběru, analýze a distribuci dat a informací o oceánech a všech mořích, včetně, pokud to bude vhodné, prostřednictvím Celosvětového systému pozorování oceánů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby IOC vytvořila v plném rozsahu strategii pro poskytování školení a technické pomoci rozvojovým zemím, a to prostřednictvím svého programu Školení, vzdělávání a mnohostranná pomoc (TEMA);
(c) vytvoření národní víceoborové informační základny, pokrývající výsledky programů výzkumu a systematického pozorování;
(d) propojení těchto databází se stávajícími datovými a informačními službami a mechanizmy, jako je Sledování světového počasí a Sledování Země;
(e) spolupráci při uskutečňování výměny dat a informací a jejich uchovávání a archivování prostřednictvím světových a regionálních datových center;
(f) spolupráci při zajišťování plné účasti rozvojových zemí zejména v jakýchkoli mezinárodních schématech v rámci orgánů a organizací systému OSN pro sběr, analýzu a využívání dat a informací.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

17.104. Státy by měly, bilaterálně a multilaterálně a ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, subregionálními, regionálními, meziregionálními nebo celosvětovými, kde to bude vhodné, zvážit:
(a) poskytnutí technické spolupráce při vytváření potenciálu pobřežních a ostrovních států pro výzkum a systematické pozorování moří a využívání výsledků těchto aktivit;
(b) posílení stávajících národních institucí a vytvoření, kde to bude nezbytné, mezinárodních analytických a předpovědních mechanizmů, za účelem vypracování a výměny regionálních a celosvětových oceánografických analýz a předpovědí a s cílem zajistit, kde to bude uskutečnitelné, na národní, subregionální a regionální úrovni, vybavení pro mezinárodní výzkum a školení;

17.105. Vzhledem k uznání hodnoty Antarktidy jako oblasti pro uskutečňování vědeckého výzkumu, zejména výzkumu zásadního významu pro porozumění globálního životního prostředí, by státy provádějící takovéto výzkumné činnosti v Antarktidě měly, jak je stanoveno v Článku III Smlouvy o Antarktidě, pokračovat v:
(a) zajišťování, aby data a informace pocházející z výzkumu byly volně k dispozici mezinárodnímu společenství;
(b) zvyšování přístupu mezinárodní vědecké obce a specializovaných agentur OSN k takovýmto datům a informacím, včetně podporování periodických seminářů a sympózií.

17.106. Státy by měly posílit vhodnou subregionální, regionální a celosvětovou koordinaci agentur na vysoké úrovni a přezkoumat mechanizmy vytváření a integrace sítí systematického pozorování. To by zahrnovalo:
(a) přezkoumání stávajících regionálních a celosvětových databází;
(b) mechanizmy vytváření srovnatelných a kompatibilních metod, validace metodik a měření, organizace pravidelných vědeckých posudků, vytváření variant korektivních opatření, schvalování formátů pro prezentaci a úschovu a předávání shromážděných informací potenciálním uživatelům;
(c) systematické pozorování změn pobřežních přirozených prostředí a hladiny moří, soupis zdrojů znečišťování moří a přezkoumání rybářských statistik;
(d) organizaci periodického posuzování stavu a trendů oceánů a všech moří a pobřežních oblastí.

17.107. Mezinárodní spolupráce, uskutečňovaná prostřednictvím relevantních organizací v rámci systému OSN, by měla podporovat země, aby v okamžiku, kdy to bude uskutečnitelné, koordinovaně vytvářely regionální systematické dlouhodobé programy pozorování a integrovaly je do Regionálních programů pro moře, za účelem implementace, kde to bude vhodné, subregionálních, regionálních a celosvětových systémů pozorování, založených na principu výměny dat. Jedním z cílů by mělo být předpovídání účinků klimatických výjimečných událostí na stávající pobřežních fyzickou a socio-ekonomickou infrastrukturu.

17.108. Na základě výsledků výzkumu účinků zvýšeného ultrafialového záření dopadajícího na povrch Země na lidské zdraví, zemědělství a mořské prostředí by státy a mezinárodní organizace měly zvážit přijetí vhodných nápravných opatření.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

17.109. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 750 miliónů USD, včetně přibližně 480 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

17.110. Vyspělé země by měly zajistit financování dalšího rozvoje a implementace Globálního systému pozorování oceánů.

(b) Vědecké a technické prostředky

17.111. Pobřežní státy by měly, za účelem řešení kritických nejistot prostřednictvím pozorování a výzkumu pobřežních oblastí a moří, spolupracovat při vytváření postupů, které by umožnily srovnatelnou analýzu a zajistily kvalitu dat. Měly by také spolupracovat na subregionální a regionální bázi, kde to bude možné, pak prostřednictvím stávajících programů, sdílet infrastrukturu a drahé a sofistikované vybavení, vytvářet postupy zajišťování kvality a společně rozvíjet lidské zdroje. Zvláštní pozornost by měla být věnována transferu vědeckých a technologických poznatků a prostředků na podporu států, zejména rozvojových zemí, při rozvoji endogenního potenciálu.

17.112. Mezinárodní organizace by měly podporovat pobřežní státy, na základě jejich žádosti, při implementaci výzkumných projektů v oblasti účinků zvýšeného ultrafialového záření.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

17.113. Státy by měly, individuálně nebo prostřednictvím bilaterální a multilaterální spolupráce a s podporou vhodných mezinárodních organizací, ať už subregionálních, regionálních nebo celosvětových, vytvořit a implementovat komplexní programy, zejména v rozvojových zemích, zaměřené na širší a koherentní přístup k uspokojování základních potřeb lidských zdrojů ve vědách souvisejících s mořem.

(d) Vytváření potenciálu

17.114. Státy by měly posílit nebo vytvořit, jak to bude nezbytné, národní vědecké a technologické oceánografické komise nebo ekvivalentní orgány pro rozvoj, podporu a koordinaci vědy o moři a pro úzkou spolupráci s mezinárodními organizacemi.

17.115. Státy by měly, kde to bude uskutečnitelné, využívat stávající subregionální a regionální mechanizmy, a to za účelem rozvoje poznatků o mořském prostředí, výměny informací, organizace systematického pozorování a posuzování a nejefektivnějšího využívání vědců, zařízení a vybavení. Měly by také spolupracovat při podporování možností endogenního výzkumu v rozvojových zemích.

F. Posilování mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

Východiska opatření

17.116. Je zřejmé, že úlohou mezinárodní spolupráce je podporovat a doplňovat úsilí jednotlivých států. Implementace strategií a činností v rámci programových oblastí, souvisejících s mořskými a pobřežními oblastmi, vyžaduje efektivní institucionální uspořádání na vhodné úrovni, ať už národní, subregionální, regionální nebo globální. Existuje řada národních, mezinárodních i regionálních institucí, v rámci i mimo rámec systému OSN, které mají kompetence v oblasti moří, přičemž je nutné zlepšit jejich koordinaci a posílit vazby mezi nimi. Je také důležité zajistit, aby byl na všech úrovní ch používán integrovaný a víceodvětvový přístup.

Cíle

17.117. Státy se zavazují, v souladu se svou politikou, prioritami a zdroji, podporovat institucionální uspořádání, které je nezbytné pro implementaci programových oblastí v této kapitole. Za tímto účelem je nezbytné, podle vhodnosti:
(a) integrovat relevantní odvětvové činnosti řešící problémy životního prostředí a rozvoje v mořských a pobřežních oblastech na vhodné úrovni, ať už národní, subregionální, regionální nebo globální;
(b) podporovat efektivní výměnu informací a, kde to bude vhodné, institucionální vazby mezi bilaterálními a multilaterálními národními, regionálními, subregionálními a meziregionálními institucemi řešícími problémy životního prostředí a rozvoje v mořských a pobřežních oblastech;
(c) podporovat, v rámci systému OSN, pravidelné mezivládní posuzování a zvažování problémů životního prostředí a rozvoje s ohledem na mořské a pobřežní oblasti;
(d) podporovat efektivní fungování mechanizmů pro koordinaci komponent systému OSN řešících problémy životního prostředí a rozvoje v mořských a pobřežních oblastech, jakož i vazby na relevantní mezinárodní rozvojové orgány.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

Celosvětové

17.118. Valné shromáždění OSN by se mělo zasadit o pravidelné posuzování, v rámci systému OSN a na mezivládní úrovni, obecných problémů moří a pobřežních oblastí, včetně otázek životního prostředí a rozvoje, a mělo by uložit Generálnímu tajemníkovi a výkonným subjektům agentur a organizací OSN, aby:
(a) posílili koordinaci a zlepšili uspořádání mezi relevantními organizacemi OSN s důležitými povinnostmi v oblasti moří a pobřežních oblastí, včetně jejich subregionálních a regionálních komponent;
(b) posílili koordinaci mezi těmito organizacemi a jinými vhodnými organizacemi, institucemi a specializovanými agenturami OSN zabývajícími se rozvojem, obchodem a jinými souvisejícími ekonomickými otázkami;
(c) zlepšili reprezentaci agentur OSN, zabývajících se mořským prostředím, a to v rámci úsilí o koordinaci činností v systému OSN;
(d) podporovali, kde to bude nezbytné, větší spolupráci mezi agenturami OSN a subregionálními a regionálními programy pro pobřežní a mořské oblasti;
(e) vytvořili centralizovaný systém pro poskytování informací o legislativě a poradenství v oblasti implementace právních dohod o otázkách mořského prostředí a rozvoje.

17.119. Státy uznávají, že by se politika životního prostředí měla zabývat základními příčinami degradace životního prostředí, a tím zabránit, aby environmentální opatření kladla zbytečné překážky obchodu. Opatření obchodní politiky pro účely životního prostředí by neměly vést k svémocné a neodůvodněné diskriminaci nebo ke skrytým restrikcím mezinárodního obchodu. Je třeba předejít jednostranným akcím pro řešení environmentálních problémů mimo pravomoc dovážející země. Environmentální opatření, zabývající se mezinárodními problémy životního prostředí, by měla být co možná nejvíce založena na mezinárodním konsenzu. Pro efektivní prosazení domácích opatření, zaměřených na dosažení určitých environmentálních cílů, může být nezbytné přijmout určitá obchodní opatření. Pokud by bylo shledáno, že pro prosazení politiky životního prostředí jsou nezbytná politická opatření, je třeba, aby se uplatnily určité principy a pravidla. Mezi ně by mohly patřit, mimo jiné: princip nediskriminace; princip, že zvolená obchodní opatření by měla být co nejméně restriktivní, tak aby postačovala pro dosažení cílů; závazek zajistit transparentnost při využívání obchodních opatření souvisejících s životním prostředím a adekvátním způsobem uvědomit ostatní o národních regulačních opatřeních; potřeba zvážit speciální podmínky a rozvojové potřeby rozvojových zemí na jejich cestě k mezinárodně schváleným environmentálním cílům.

Subregionální a regionální

17.120. Státy by měly zvážit, podle vhodnosti:
(a) posílení a, kde to bude nezbytné, rozšíření mezivládní regionální spolupráce, Regionálních programů UNEP pro moře, regionálních a subregionálních rybářských organizací a regionálních komisí;
(b) zavedení, kde to bude nezbytné , koordinace mezi relevantními organizacemi OSN a jinými multilaterálními organizacemi na subregionální a regionální úrovni, včetně zvážení koordinovaného rozmístění jejich personálu;
(c) uspořádání pro periodické intraregionální konzultace;
(d) usnadnění přístupu k odbornému potenciálu a technologiím a jejich využití, prostřednictvím relevantních národních orgánů, pro subregionální a regionální centra a sítě, jako jsou Regionální centra pro mořské technologie.

(b) Data a informace

17.121. Státy by měly, kde to bude vhodné:
(a) podporovat výměnu informací o problémech moří a pobřežních oblastí;
(b) posílit potenciál mezinárodních organizací pro nakládání s informacemi a podporovat, kde to bude vhodné, rozvoj národních, subregionálních a regionálních datových a informačních systémů. To by mohlo zahrnovat také sítě spojující země se srovnatelnými environmentálními problémy;
(c) dále rozvinout stávající mezinárodní mechanizmy, jako je Sledování Země a GESAMP.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

17.122. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 50 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky, rozvoj lidských zdrojů a vytváření potenciálu

17.123. Pro tuto programovou oblast jsou v plném rozsahu relevantní prostředky implementace uvedené v jiných programových oblastech, zabývajících se problémy moří a pobřežních oblastí, v oddílech Vědecké a technické prostředky, Rozvoj lidských zdrojů a Vytváření potenciálu. Státy by navíc měly vytvořit, prostřednictvím mezinárodní spolupráce, komplexní program pro uspokojování základních potřeb lidských zdrojů ve vědách o moři na všech úrovních.

G. Udržitelný rozvoj malých ostrovů

Východiska opatření

17.124. Malé ostrovní rozvojové státy a ostrovy podporující malé komunity jsou zvláštními případy, jak vzhledem k životnímu prostředí, tak k rozvoji. Jsou ekologicky citlivé a zranitelné. Jejich malá velikost, omezené zdroje, geografické rozptýlení a izolace od trhů je staví do ekonomicky znevýhodněné pozice a brání rozmachu hospodářství. Pro malé ostrovní rozvojové státy má oceán a oceánské prostředí strategický význam a tvoří hodnotný zdroj pro rozvoj.

17.125. Geografická izolace těchto oblastí vedla ke vzniku relativně velkého počtu jedinečných druhů flóry a fauny, což má za následek jejich velmi velký podíl na světové biodiverzitě. Mají také bohatou a rozmanitou kulturu speciálně přizpůsobenou ostrovnímu prostředí a poznatky o racionálním hospodaření s ostrovními zdroji.
17.126. Všechny malé ostrovní rozvojové státy mají problémy s životním prostředím a čelí úkolům při řešení faktu, že je pobřežní zóna koncentrovaná do území omezené velikosti. Jsou považovány za extrémně zranitelné globálním oteplováním a zvyšováním hladiny moří, přičemž některé malé, nízko položené ostrovy čelí zvyšujícímu se riziku ztráty celého území. Většina tropických ostrovů nyní také čelí přímějším dopadům zvyšujícího se počtu cyklónů, bouřek a hurikánů spojených s klimatickou změnou. Tyto jevy způsobují velké zbrždění jejich socio-ekonomického rozvoje.

17.127. Vzhledem k tomu, že malé ostrovy mají omezené možnosti rozvoje, je třeba se vyrovnat se zvláštními problémy při plánování a implementaci udržitelného rozvoje. Malé ostrovní rozvojové státy budou mít, bez spolupráce a pomoci mezinárodního společenství, při plnění těchto úkolů značné problémy.

Cíle

17.128. Státy se zavazují k řešení problémů udržitelného rozvoje malých ostrovních rozvojových států. Za tímto účelem je nezbytné:
(a) přijmout a implementovat plány a programy na podporu udržitelného rozvoje a využívání jejich mořských a pobřežních zdrojů, včetně uspokojování základních lidských potřeb, udržování biodiverzity a zlepšov ání kvality života ostrovních lidí;
(b) přijmout opatření, která umožní malým ostrovním rozvojovým států se efektivně, kreativně a udržitelně vyrovnat se změnou životního prostředí a zmírnit dopady a snížit hrozby pro mořské a pobřežní zdroje.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

17.129. Malé ostrovní rozvojové státy by měly, s vhodnou pomocí mezinárodního společenství a na základě stávající práce národních a mezinárodních organizací:
(a) zkoumat speciální environmentální a rozvojové charakteristiky malých ostrovů a vytvořit environmentální profil a soupis svých přírodních zdrojů, kritických mořských přirozených prostředí a biodiverzity;
(b) vytvořit metody pro určení a monitorování vyživovacího potenciálu malých ostrovů za různých rozvojových předpokladů a omezení zdrojů;
(c) připravit středně- a dlouhodobé plány pro udržitelný rozvoj, které by zdůrazňovaly mnohonásobné využití zdrojů, integrovaly environmentální hlediska s ekonomickými a odvětvovými plány a politikami, definovaly opatření pro udržení kulturní a biologické diverzity a uchovávaly ohrožené druhy a kritická mořská přirozená prostředí;
(d) přizpůsobit metody hospodaření s pobřežními oblastmi, jako je plánování, lokalizace a posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), s použitím Systémů geografických informací (GIS), vhodných z hlediska speciálního charakteru malých ostrovů, přičemž je třeba vzít v úvahu tradiční a kulturní hodnoty domorodých lidí ostrovních zemí;
(e) přezkoumat stávající institucionální uspořádání a identifikovat a provést vhodné institucionální reformy nezbytné pro efektivní implementaci plánů udržitelného rozvoje, včetně meziodvětvové koordinace a účasti komunit na procesu plánování;
(f) implementovat plány udržitelného rozvoje, včetně přezkoumání a modifikace stávající neudržitelné politiky a metod;
(g) vytvořit a implementovat, na základě preventivního a přejímajícího přístupu, racionální strategie protiopatření pro řešení environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů klimatické změny a zvyšování hladiny moří a připravit vhodné společné plány;
(h) podporovat environmentálně šetrnější technologie pro udržitelný rozvoj v malých ostrovních rozvojových státech a identifikovat technologie, které by měly být vyloučeny vzhledem k tomu, že ohrožují zásadní ostrovní ekosystémy.

(b) Data a informace

17.130. Na pomoc procesu plánování je třeba shromáždit a posoudit další informace o geografických, environmentálních, kulturních a socio-ekonomických charakteristikách ostrovů. Je třeba rozšířit stávající ostrovní databáze a vytvořit a přizpůsobit systémy geografických informací tak, aby vyhovovaly speciálnímu charakteru ostrovů.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

17.131. Malé ostrovní rozvojové státy by měly, s podporou vhodných mezinárodních organizací, ať už subregionálních, regionálních nebo celosvětových, rozvinout a posílit meziostrovní, regionální a meziregionální spolupráci a výměnu informací, včetně periodických regionálních a celosvětových schůzek o udržitelném rozvoji malých ostrovních rozvojových států, přičemž první celosvětová konference o udržitelném rozvoji malých ostrovních rozvojových států by se měla uskutečnit v roce 1993.

17.132. Mezinárodní organizace, ať už subregionální, regionální nebo celosvětové, musí uznat zvláštní rozvojové potřeby malých ostrovních rozvojových států a udělit jim adekvátní prioritu při poskytování pomoci, zejména s ohledem na rozvoj a implementaci plánů udržitelného rozvoje.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

17.133. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 130 miliónů USD, včetně přibližně 50 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

17.134. Je třeba vytvořit nebo posílit, na regionálním základě, centra pro rozvoj a šíření vědeckých informací a rad, týkajících se technických prostředků a technologií vhodných pro malé ostrovní rozvojové státy, zvláště s ohledem na hospodaření s jejich pobřežní zónou, exkluzivní ekonomickou zónou a mořskými zdroji.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

17.135. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo malých ostrovních rozvojových států není schopno postihnout všechny nezbytné odbornosti, je třeba školení pro integrované pobřežní hospodaření a rozvoj zaměřit na vytvoření kádrů manažerů nebo vědců, inženýrů a plánovačů pro pobřežní území, schopných integrovat řadu faktorů, které je třeba zvážit při integrovaném hospodaření s pobřežními oblastmi. Uživatelé zdrojů by měli být připraveni vykonávat jak hospodářské, tak ochranné funkce a uplatňovat princip „znečišťovatel platí“ a podporovat školení svého personálu. Vzdělávací systémy je třeba modifikovat tak, aby splňovaly tyto požadavky, a je třeba vytvořit speciální školící programy pro integrované ostrovní hospodaření a rozvoj. Místní plánování by mělo být začleněno do vzdělávacích osnov na všech úrovních a je třeba, s pomocí nevládních organizací a domorodých obyvatel pobřežních oblastí, uskutečnit veřejné osvětové kampaně.

(d) Vytváření potenciálu

17.136. Celkový potenciál malých ostrovních rozvojových států bude vždy omezený. Stávající potenciál proto musí být restrukturován tak, aby efektivně uspokojoval okamžité potřeby udržitelného rozvoje a integrovaného hospodaření. Současně musí být zaměřena adekvátní a vhodná pomoc mezinárodního společenství na nepřetržité posilování celé škály lidských zdrojů pro implementaci plánů udržitelného rozvoje.

17.137. Je třeba uplatňovat nové technologie, které mohou zvýšit výstup a škálu možností omezených lidských zdrojů, za účelem zvýšení potenciálu velmi malých populací pro uspokojování svých potřeb. Je třeba podporovat rozvoj a uplatňování tradičních poznatků, za účelem zvýšení potenciálu zemí pro implementaci udržitelného rozvoje.