ENVIRONMENTÁLNĚ ŠETRNĚJŠÍ VYUŽÍVÁNÍ BIOTECHNOLOGIÍ

ÚVOD

16.1. Biotechnologie představují integraci nových metod odvozených z moderních biotechnologií se zavedenými přístupy tradičních biotechnologií. Biotechnologie, vznikající sféra intenzivního poznávání, jsou souborem metod, jež člověku umožňují uskutečňovat specifické změny deoxyribonukleové kyseliny (DNA) nebo genetického materiálu rostlin, živočichů a mikrobiálních systémů, a vytvářet tak užitečné produkty nebo technologie. Biotechnologie samy o sobě nemohou vyřešit všechny závažné problémy životního prostředí a rozvoje a proto je nutné pohlížet na očekávání s nimi spojená realisticky. Přesto mohou významně přispět k rozvoji, například, lepší zdravotní péče, dokonalejšího zásobování potravinami prostřednictvím využívání udržitelných postupů v zemědělství, lepších dodávek pitné vody, efektivnějších průmyslových postupů při zpracování surovin, podpory udržitelných metod zalesňování a obnovy lesů a detoxikace nebezpečných odpadů. Biotechnologie rovněž vytvářejí nové možnosti, pokud jde o globální partnerství, zvláště mezi zeměmi, jež disponují bohatými biologickými zdroji (včetně genetických zdrojů), ale postrádají odborné poznatky a investice potřebné pro jejich využití na bázi biotechnologií, a zeměmi, které rozvinuly technologický odborný potenciál pro přeměnu biologických zdrojů, jenž by umožnil jejich využití pro udržitelný rozvoj. {1} Biotechnologie mohou přispět k uchování těchto zdrojů např. prostřednictvím metod ex-situ. Níže uvedené programové oblasti usilují o posílení mezinárodně přijatých principů, jejichž smyslem je zajistit environmentálně šetrnější využívání biotechnologií, získat důvěru veřejnosti, prosadit rozvoj udržitelného uplatňování biotechnologií a vytvořit vhodné mechanismy „poskytování možností“, zejména v rozvojových zemích, a to prostřednictvím těchto činností:
(a) zvyšování dostupnosti potravin, krmiv a obnovitelných surovin;
(b) zlepšování lidského zdraví;
(c) zkvalitňování ochrany životního prostředí;
(d) zlepšování bezpečnosti a vytvoření mezinárodních mechanizmů spolupráce;
(e) vytvoření mechanizmů „poskytování možností“ pro rozvoj a environmentálně šetrnější uplatňování biotechnologií.

PROGRAMOVÉ OBLASTI

A. Zvyšování dostupnosti potravin, krmiv a obnovitelných surovin

Východiska opatření

16.2. Aby bylo možné uspokojit vzrůstající spotřebu celosvětové populace, je třeba nejen zvětšit nabídku potravin, ale rovněž významně zdokonalit jejich distribuci; současně je nutné rozvíjet udržitelnější systémy zemědělství. Na nárůstu produktivity se budou muset z velké části podílet rozvojové země. To bude vyžadovat úspěšné a environmentálně bezpečné uplatňování biotechnologií v zemědělství, v péči o lidské zdraví a v oblasti životního prostředí. Většina investic do moderních biotechnologií proběhla zatím v průmyslovém světě. Pro biotechnologie budou, zejména v rozvojových zemích, nutné významné nové investice a rozvoj lidských zdrojů.

Cíle

16.3. S vědomím potřeby pomáhat prosadit využívání vhodných bezpečnostních opatření, založených na ustanoveních programové oblasti D, se navrhují tyto cíle:
a) zvýšit na optimální možnou míru výnosy hlavních plodin, dobytka a druhů akvakultur (vodních kultur), využitím kombinace zdrojů moderních biotechnologií a zkvalitnění konvenčních rostlin /živočichů /mikroorganismů, včetně rozmanitějšího využití zdrojů genetického materiálu, a to hybridů i původních druhů. {2} Pro zajištění udržitelného využívání lesů je třeba podobně zvýšit výnosy lesních produktů; {3}
b) snížit potřebu zvyšování objemu potravin, krmiv a surovin zkvalitněním nutriční hodnoty (složení) zdrojových plodin, živočichů a mikroorganismů a snížit posklizňové ztráty rostlinných a živočišných produktů;
c) zvýšit využívání integrovaných postupů vůči škůdcům a nemocím a metod hospodaření s plodinami, s cílem eliminovat přílišnou závislost na agrochemii a tím podpořit environmentálně udržitelné postupy v zemědělství;
d) vyhodnotit zemědělský potenciál okrajových území ve srovnání s jinými potenciálními způsoby využití a, kde to bude vhodné, vytvořit systémy umožňující udržitelné zvyšování produktivity;
e) rozšířit uplatňování biotechnologií v lesnictví, s cílem zvýšit výnosy, efektivněji využívat lesní produkty a zdokonalit metody zalesňování a obnovy lesů. Úsilí je třeba zaměřit na druhy a produkty, které se vyskytují především v rozvojových zemích a jsou pro ně významné;
f) zvýšit účinnost vázání dusíku a absorpce minerálů pomocí symbiózy vyšších rostlin a mikroorganismů;
g) zvýšit potenciál základního i aplikovaného výzkumu a řízení komplexních mezioborových výzkumných projektů.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

16.4. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s pomocí mezinárodních a regionálních organizací a s podporou nevládních organizací, soukromého sektoru a akademických a vědeckých institucí, zlepšit pěstování rostlin a chov zvířat a mikroorganizmů, prostřednictvím využívání tradičních i moderních biotechnologií, za účelem zvýšení udržitelného zemědělského výstupu, s cílem dosáhnout zabezpečování potravin, zejména v rozvojových zemích, s náležitým ohledem na identifikaci požadovaných charakteristik před modifikací, přičemž je třeba brát v úvahu potřeby farmářů, socio-ekonomické, kulturní a environmentální dopady modifikací a potřebu podpory udržitelného sociálního a ekonomického rozvoje a věnovat zvláštní pozornost dopadům, které bude využívání biotechnologií mít na udržování integrity životního prostředí.

16.5. Konkrétněji, tyto subjekty by měly:
(a) zvýšit produktivitu, nutriční kvalitu a trvanlivost potravin a živočišných krmiv, přičemž by toto úsilí mělo zahrnovat snižování před- a posklizňových ztrát;
(b) dále rozvíjet odolnost vůči nemocem a škůdcům;
(c) vytvářet rostlinné kultivary tolerantní anebo rezistentní vůči tlakům takových faktorů, jako jsou škůdci a nemoci a vůči tlakům pocházejících z abiotických příčin;
(d) podporovat používání málo využívaných plodin, které mohou být v budoucnu důležité pro lidskou výživu a zásobování průmyslu surovinami;
(e) zvyšovat efektivitu symbiotických procesů, které přispívají k udržitelné zemědělské výrobě;
(f) usnadnit uchovávání a bezpečnou výměnu rostlinné, živočišné a mikrobiální zárodečné plazmy, uplatňováním systému posuzování rizik a metod řízení, včetně zdokonalených diagnostických postupů detekce škůdců a nemocí pomocí lepších metod rychlého růstu;
(g) vytvořit dokonalejší diagnostické metody a vakcíny pro prevenci a případy rozšíření nemocí a pro rychlé posuzování toxinů nebo infekčních organizmů v produktech určených pro lidské využití nebo ke krmení dobytka;
(h) identifikovat produktivnější druhy rychle rostoucích stromů, zvláště na palivové dřevo, a vytvořit metody rychlého růstu na pomoc jejich rozšíření a širokého využití;
(i) vyhodnotit využití různých biotechnologických metod pro zvýšení výnosů ryb, řas a jiných vodních druhů;
(j) podporovat udržitelné zemědělské výstupy posilováním a rozšiřováním potenciálu a rozsahu stávajících výzkumných center tak, aby výzkum dosáhl nezbytné kritické velikosti, prostřednictvím podněcování a monitorování výzkumu rozvoje biologických produktů a procesů, které mají produktivní a environmentální hodnotu a které jsou ekonomicky a sociálně proveditelné, přičemž je třeba brát v úvahu bezpečnostní hlediska;
(k) podporovat integraci vhodných tradičních biotechnologií, pro účely kultivace geneticky modifikovaných rostlin, chovu zdravých zvířat a ochrany lesních genetických zdrojů;
(l) vytvořit procesy pro zvýšení dostupnosti materiálů získávaných pomocí biotechnologií, pro využití ve výrobě potravin, krmiv a obnovitelných surovin.

(d) Data a informace

16.6. Je třeba provést následující činnosti:
(a) zvážení komparativního posouzení potenciálu různých technologií výroby potravin, společně se systémem posuzování možných účinků biotechnologií na mezinárodní obchod se zemědělskými produkty;
(b) prozkoumání důsledků zastavení dotací a možného využití jiných ekonomických ná strojů, za účelem reflektování environmentálních nákladů spojených s neudržitelným využíváním zemědělských chemikálií;
(c) udržování a rozvoj databank informací o environmentálních a zdravotních dopadech organizmů, za účelem usnadnění posuzování rizik;
(d) urychlení získávání technologií, jejich transferu a přizpůsobování v rozvojových zemích, na podporu národních aktivit směřujících k zabezpečování potravin.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

16.7. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, podporovat, v souladu s mezinárodními dohodami nebo úpravami, týkajícími se biodiverzity, následující činnosti, jak to bude vhodné:
(a) spolupráce v otázkách souvisejících s uchováváním zárodečné plazmy, s přístupem k ní a s její výměnou; v oblasti práv k duševnímu vlastnictví a k neformálním zlepšovacím návrhům, včetně práv farmářů a chovatelů; v poskytování přístupu k výhodám biotechnologií; a v oblasti biologické bezpečnosti;
(b) podpora společných výzkumných programů, zvláště v rozvojových zemích, na podporu činností nastíněných v této programové oblasti, se zvláštním ohledem na spolupráci s místními a domorodými lidmi a jejich komunitami při uchovávání biodiverzity a udržitelném využívání biologických zdrojů, jakož i prosazování tradičních metod a poznatků těchto skupin ve spojení s těmito činnostmi;
(c) urychlení získávání technologií, jejich transferu a přizpůsobování v rozvojových zemích, na podporu národních aktivit směřujících k zabezpečování potravin, prostřednictvím vytváření systémů výrazného a udržitelného zvyšování produktivity, které nepoškozují nebo neohrožují místní ekosystémy; {4}
(d) vytvoření vhodných bezpečnostních postupů, založených na programové oblasti D, přičemž je třeba brát v úvahu etická hlediska.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

16.8. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 5 miliard USD, včetně přibližně 50 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

Viz odst. 16.6. a 16.7.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

16.9. Školení kompetentních odborníků na všech úrovních základních a aplikovaných věd (včetně vědeckého personálu, technického personálu a nástavbových pracovníků) je jedním ze základních prvků jakéhokoli programu tohoto druhu. Zásadní význam má vytváření povědomí o přínosech a rizicích biotechnologií. Vzhledem k významu dobrého hospodaření s výzkumnými zdroji pro úspěšné dokončení velkých víceoborových projektů, by probíhající programy formálního školení vědců měly zahrnovat manažerské školení. Je třeba také, v kontextu specifických projektů, vytvořit školící programy, které by splňovaly regionální nebo národní potřeby komplexního školeného personálu, schopného využívat moderní technologie, za účelem snížení „úniku mozků“ z rozvojových do vyspělých zemí. Důraz by měl být kladen na podporu školení vědců, nástavbových pracovníků a uživatelů a na spolupráci mezi nimi, a to za účelem vytvoření integrovaných systémů. Navíc, zvláštní pozornost by měla být věnována provedení programů školení a výměny poznatků o tradičních biotechnologiích a školení v oblasti bezpečnostních postupů.

(d) Vytváření potenciálu

16.10. Pro vytvoření technického, manažerského, plánovacího a administrativního personálu na národní úrovni na podporu činností v této programové oblasti bude nutné zkvalitnit instituce nebo provést jiná vhodná opatření. Takovéto kroky by měly být zaštítěny mezinárodní, vědeckou, technickou a finanční pomocí adekvátní pro usnadnění technické spolupráce a zvýšení potenciálu rozvojových zemí. Další podrobnosti obsahuje programová oblast E.

B. Zlepšování lidského zdraví

Východiska opatření

16.11. Jední m z nejdůležitějších cílů rozvoje je zlepšení zdraví lidí. Stále větší pozornost je věnována zhoršování kvality životního prostředí, zejména znečišťování ovzduší, vody a půdy toxickými chemikáliemi, nebezpečnými odpady a dalšími zdroji. Takováto degradace životního prostředí způsobovaná neadekvátním nebo nevhodným rozvojem má přímé a negativní účinky na lidské zdraví. Podvýživa, chudoba, chudá lidská sídla, nedostatek kvalitní pitné vody a neadekvátní hygienická zařízení přispívají svým dílem k problémům přenosných a nepřenosných nemocí. V důsledku toho jsou zdraví a blahobyt populace vystaveny narůstajícím tlakům.

Cíle

16.12. Hlavním cílem této programové oblasti je přispět, prostřednictvím environmentálně šetrnějšího uplatnění biotechnologií v rámci programu zaměřeného na zdraví, k:
a) posílení nebo zahájení naléhavě nutných programů, zaměřených na pomoc v boji proti hlavním přenosným nemocem;
b) podpoře všeobecně dobrého zdravotního stavu všech věkových kategorií populace;
c) vytvoření a zdokonalení programů, zaměřených na pomoc při specifickém léčení hlavních nepřenosných nemocí a ochraně proti nim;
d) vytvoření a posílení vhodných bezpečnostních postupů, založených na programové oblasti D, přičemž je třeba brát v úvahu etická hlediska;
e) zkvalitnit potenciál pro základní i aplikovaný výzkum a pro provádění mezioborového výzkumu.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

16.13. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s pomocí mezinárodních a regionálních organizací, akademických a vědeckých institucí a farmaceutického průmyslu, berouce v úvahu vhodná bezpečnostní a etická hlediska:
(a) vytvořit národní a mezinárodní programy pro identifikaci a zacílení na ty části světové populace, ve kterých je nejvíce třeba zlepšit obecného zdraví a ochranu proti nemocím;
(b) vytvořit kritéria pro vyhodnocování efektivity a přínosů a rizik navrhovaných činností;
(c) zavést a prosadit postupy pro systematické zkoumání, systematické vzorkování a vyhodnocování léků a lékařských technologií, s cílem zabránit využívání těch, které nejsou bezpečné, pro účely experimentování; zajistit, aby léky a technologie související s reprodukčním zdravím byly bezpečné a efektivní a braly v úvahu etická hlediska;
(d) zlepšit, systematicky vzorkovat a vyhodnocovat kvalitu pitné vody zaváděním vhodných specifických opatření, včetně diagnózy vodou roznášených patogenů a znečišťujících látek;
(e) vytvořit a učinit široce dostupnými nové a zdokonalené vakcíny proti hlavním přenosným nemocím, které by byly efektivní a bezpečné a poskytovaly ochranu při minimálním množství dávek, včetně intenzifikace úsilí zaměřeného na vakcíny nezbytné pro boj proti běžným dětským nemocím;
(f) vytvořit biologicky degradovatelné přenosové systémy pro vakcíny, které by eliminovaly nezbytnost současných vícedávkových systémů, usnadnily lepší pokrytí populace a snížily náklady imunizace;
(g) vyvinout efektivní biologické kontrolní činitele proti přenašečům nemocí, jako jsou komáři a odolné varianty, přičemž je třeba brát v úvahu hlediska ochrany životního prostředí;
(h) vytvořit, s použitím nástrojů, které poskytuje moderní biotechnologie, mimo jiné, lepší diagnostické metody, nové léky a dokonalejší způsoby léčby a přenosové systémy;
(i) zlepšit a zefektivnit využívání léčivých rostlin a jiných podobných zdrojů;
(j) vyvinout postupy pro zvýšení dostupnosti materiálů získaných pomocí biotechnologií, a to pro využití při zlepšování lidského zdraví.

(b) Data a informace

16.14. Je třeba vykonat následující činnosti:
(a) výzkum pro posouzení komparativních sociálních, environmentálních a finančních nákladů a přínosů různých technologií pro základní a reprodukční zdravotní péči v rámci univerzálních bezpečnostních a etických hledisek;
(b) vytvoření programů vzdělávání veřejnosti zaměřených na tvůrce rozhodnutí a na širokou veřejnost, za účelem zvýšení povědomí a porozumění relativním přínosům a rizikům moderních biotechnologií, v souladu s etickými a kulturními hledisky.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

16.15. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionální ch organizací:
(a) vytvořit a posílit vhodné bezpečnostní postupy, založené na programové oblasti D, berouce v úvahu etická hlediska;
(b) podporovat rozvoj národních programů, zejména v rozvojových zemích, pro zlepšení obecného zdraví, zvláště z hlediska ochrany proti hlavním přenosným nemocím, běžným dětským nemocím a faktorům přenášejícím nemoci.

Prostředky implementace

16.16. Při plnění výše uvedených cílů je třeba dané činnosti spěšně implementovat, pokud má být do počátku příštího století dosaženo pokroku směrem ke kontrole hlavních přenosných nemocí. Rozšíření některých nemocí do všech regionů světa si žádá celosvětová opatření. U lokálnějších chorob budou vhodnější regionální nebo národní politiky. Plnění cílů vyžaduje:
(a) nepřetržité mezinárodní úsilí;
(b) národní priority s určeným časovým rámcem;
(c) vědecké a finanční vstupy na globální a národní úrovni.

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

16.17. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 14 miliard USD, včetně přibližně 130 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

16.18. Bude nezbytné dobře koordinovat víceoborové úsilí, zahrnující spolupráci mezi vědci, finančními institucemi a průmyslem. Na globální úrovni to může znamenat spolupráci mezi vědeckými institucemi v různých zemích, financovanou na mezivládní úrovni, případně podporovanou podobnou spoluprací na národní úrovni. Bude také třeba posílit podporu výzkumu a rozvoje, společně s mechanizmy zajišťování transferu relevantních technologií.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

16.19. Na globální úrovni je nezbytné školení a transfer technologií, přičemž regiony a země musí mít přístup k informacím a zkušenostem - a účastnit se na jejich výměně - zejména k domorodým a tradičním poznatkům a souvisejícím biotechnologiím. Je zcela nezbytné vytvořit nebo posílit endogenní schopnosti rozvojových zemí, které by jim umožnily aktivně se účastnit na procesech produkce biotechnologií. Školení personálu je možné provádět na třech úrovních:
(a) školení vědců, které je nezbytné pro základní a produktově orientovaný výzkum;
(b) školení zdravotnického personálu (který je třeba zasvětit do bezpečného využívání nových produktů) a vědeckých manažerů, které je nezbytné pro komplexní mezi- a víceoborový výzkum;
(c) školení technických pracovníků na terciární úrovni, nezbytné pro přenos do praxe.

(d) Vytváření potenciálu

Viz programovou oblast E.

C. Zkvalitňování ochrany životního prostředí

Východiska opatření

16.20. Ochrana životního prostředí je integrální součástí udržitelného rozvoje. Jsou ohroženy všechny biotické i abiotické složky životního prostředí: zvířata, rostliny, mikrobi a ekosystémy, vytvářející biodiverzitu; voda, půda a ovzduší, vytvářející fyzické složky přirozeného prostředí a ekosystémů; a všechny vazby mezi jednotlivými složkami biodiverzity a jejich přirozeným prostředím a ekosystémy. Se stále se zvyšujícím využíváním chemikálií, energie a neobnovitelných zdrojů rostoucí lidskou populací se budou zvětšovat i s ním spojené environmentální problémy. Přes rostoucí úsilí o prevenci hromadění odpadů a o prosazování recyklace se rozsah škod na životním prostředí způsobených nadměrnou spotřebou, množstvím vyprodukovaného odpadu a rozsahem neudržitelného využívání půdy, bude pravděpodobně dále zvyšovat.

16.21. Udržitelný rozvoj vyžaduje diverzifikovanou zásobu genetického materiálu - rostlinné, živočišné a mikrobiální zárodečné plazmy. Biotechnologie jsou jedním z mnoha nástrojů, které mohou sehrát významnou úlohu při podporování regenerace degradovaných ekosystémů a krajiny. Toho je možné dosáhnout prostřednictvím rozvoje nových metod zalesňování a obnovy lesů, uchovávání zárodečné plazmy a kultivace nových druhů rostlin. Biotechnologie mohou rovněž přispět k poznání účinků, jež na zbylé a jiné organizmy mohou mít organizmy zavedené do ekosystémů.

Cíle

16.22. Cílem této programové oblasti je, vhodným využitím biotechnologií, ve spojení s dalšími technologiemi a při současné podpoře bezpečných postupů jako integrální složky programu, zabránit, zastavit a zvrátit degradaci životního prostředí. Ke specifickým cílům patří co možná nejrychlejší zavedení specifických programů se specifickými cíli:
(a) uplatňovat výrobní procesy optimálně využívající přírodní zdroje, prostřednictvím recyklace biomasy, obnovy energie a minimalizace tvorby odpadů; {6}
(b) podporovat využívání biotechnologií, s důrazem na biologickou obnovu půdy a vody, na zpracování odpadů, na uchování půdy, na obnovu lesů, zalesňování a regeneraci území;
(c) uplatňovat biotechnologie a jejich produkty při ochraně integrity životního prostředí, s cílem dosáhnout dlouhodobé ekologické bezpečnosti.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

16.23. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, soukromého sektoru a akademických a vědeckých institucí:
(a) vytvořit environmentálně šetrnější alternativy a zlepšení pro výrobní procesy poškozující životní prostředí;
(b) vytvořit aplikace minimalizující požadavky na neudržitelné vstupy syntetických chemikálií a maximalizující využití environmentálně vhodných produktů, včetně přírodních produktů (viz programovou oblast A);
(c) vytvořit postupy pro snížení tvorby odpadů, úpravu odpadů před likvidací a pro využívání biologicky degradovatelných materiálů;
(d) vytvořit procesy pro obnovu energie a zajišťovat obnovitelné zdroje energie, krmivo pro zvířata a suroviny z recyklace organických odpadů a biomasy;
(e) vytvořit procesy pro odstraňování znečištění z životního prostředí, včetně náhodných úniků olejů, v případech, kdy konvenční metody nejsou k dispozici nebo jsou příliš drahé, neefektivní nebo neadekvátní;
(f) vytvořit procesy pro zvýšení dostupnosti rostlinných materiálů, především místních druhů, pro využití při zalesňování a obnově lesů a za účelem zlepšení udržitelných výtěžků z lesů;
(g) vytvořit aplikace pro zvýšení dostupnosti rostlinného materiálu, odolného vůči vnějším tlakům, pro regeneraci území a uchovávání půdy;
(h) podporovat využívání integrovaného postupu proti škůdcům, založeného na uvážlivém využívání biologických kontrolních činitelů;
(i) podporovat vhodné využívání biologických hnojiv v rámci národních programů hnojení;
(j) podporovat využívání biotechnologií relevantních z hlediska uchovávání a vědeckého studia biodiverzity a udržitelného využívání biologických zdrojů;
(k) vytvořit snadno aplikovatelné technologie pro úpravu tekutých a organických odpadů;
(l) vytvořit nové technologie pro rychlé přezkoumání organizmů z hlediska užitečných biologických vlastností;
(m) podporovat nové biotechnologie pro využívání minerálních zdrojů environmentálně udržitelným způsobem.

(b) Data a informace

16.24. Je třeba učinit kroky ke zvýšení přístupnosti stávajících informací o biotechnologiích, jakož i přístupu k zařízením, a to na základě celosvětových databází.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

16.25. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) posílit výzkumné, školící a rozvojové schopnosti, zejména rozvojových zemí, na podporu činností popsaných v této programové oblasti;
(b) vytvořit mechanizmy pro navrhování a inženýrské určování měřítka zařízení, a pro rozšíření environmentálně šetrnějších biotechnologií, které jsou velmi důležité pro životní prostředí, zvláště v krátkodobém horizontu, a to i přesto, že tyto biotechnologie mohou mít omezený komerční potenciál;
(c) zvýšit spolupráci, včetně transferu biotechnologií, mezi zúčastněnými zeměmi, pro účely vytváření potenciálu;
(d) vytvořit vhodné bezpečnostní postupy, na základě programové oblasti D, berouce v úvahu etická hlediska.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

16.26. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 1 miliardu USD, včetně přibližně 10 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

Viz výše odst. 16.23-16.25.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

16.27. Činnosti prováděné v rámci této programové oblasti zvýší požadavky na školený personál. Je třeba zvětšit podporu stávajících školících programů, například, na úrovni univerzit a technických institucí, a výměnu školeného personálu mezi zeměmi a regiony. Je třeba také vytvořit nové a dodatečné školící programy, například, pro technický a podpůrný personál. Existuje také naléhavá potřeba zlepšení úrovně porozumění biologickým principům a jejich politickým důsledkům, mezi tvůrci rozhodnutí ve vládách, finančních a dalších institucích.

(d) Vytváření potenciálu

16.28. Relevantní instituce budou muset získat zodpovědnost za provedení - a potřebný potenciál (politický, finanční a pracovní) - výše uvedených činností a budou muset dynamicky reagovat na rozvoj nových biotechnologií (viz programovou oblast E).

D. Zlepšování bezpečnosti a vytvoření mezinárodních mechanizmů spolupráce

Východiska opatření

16.29. Je třeba dále rozvíjet mezinárodně přijaté principy posuzování rizik a využívat všechny aspekty biotechnologií; mělo by se přitom vycházet z těch, jež byly vytvořeny na národní úrovni. Jednotlivé komunity v širokém smyslu slova budou moci dosahovat maximálního prospěchu a budou moci mnohem lépe přijímat potenciální přínosy i rizika, spojené s využíváním biotechnologií, jen pokud se budou uplatňovat adekvátní a transparentní bezpečnostní postupy a kontrolní mechanismy na hranicích států. Základem mnoha těchto bezpečnostních postupů by mohlo být několik základních principů, včetně primární šetrnosti vůči organizmům, a vycházení z pružně uplatňovaného principu kvalitních vědomostí, přičemž je třeba brát v úvahu národní požadavky a respektovat, že logickým postupem je začít s postupnými kroky a řešením jednotlivých případů, ale také respektovat, že zkušenosti ukázaly, že v mnoha případech je třeba použít komplexnější přístup, založený na zkušenostech z prvního období, vedoucí, mimo jiné, ke zjednodušení a kategorizaci, ke komplementárnímu posuzování a zvládání rizik a ke klasifikaci pro uvážlivé využívání nebo uvolňování do životního prostředí.

Cíle

16.30. Cílem této programové oblasti je zajistit bezpečnost při rozvoji, uplatňování, výměně a transferu biotechnologií, prostřednictvím mezinárodních dohod o principech, používaných pro posuzování a zvládání rizik,* se zvláštním ohledem na zdravotní a environmentální hlediska, včetně co možná nejširší účasti veřejnosti a při zohlednění etických hledisek.

Činnosti

16.31. Činnosti navrhované pro tuto programovou oblast vyžadují úzkou mezinárodní spolupráci. Měly by vycházet z plánovaných nebo stávajících aktivit, za účelem urychlení environmentálně šetrnějšího uplatňování biotechnologií, zvláště v rozvojových zemích.* (Poznámka pod čarou k tomuto odstavci je stejná, jako pro předešlý odstavec)

(a) Činnosti související s řízením

16.32. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, soukromého sektoru, nevládních organizací a akademických a vědeckých institucí:
(a) učinit stávající bezpečnostní postupy široce dostupnými, shromážděním existujících informací a jejich přizpůsobením specifickým potřebám různých zemí a regionů;
(b) dále rozvinout, v nezbytném rozsahu, stávající bezpečnostní postupy na podporu vědeckého rozvoje a kategorizace v oblasti posuzování a zvládání rizik (požadavky na informace, databáze, postupy posuzování rizik a podmínky uvolnění; vytvoření bezpečnostních podmínek; monitorování a inspekce, přičemž je třeba brát v úvahu probíhající národní, regionální a mezinárodní iniciativy a, kdekoli to bude možné, zabránit duplikaci);
(c) kompilovat, aktualizovat a rozvíjet kompatibilní bezpečnostní postupy v rámci mezinárodně přijatých principů, jako základ pro směrnice, které se mají uplatnit v oblasti bezpečnosti biotechnologií, včetně zvážení potřeby a proveditelnosti mezinárodní dohody, a podporovat výměnu informací, jako základu pro další rozvoj, přičemž je třeba vycházet z práce již vykonané mezinárodními nebo jinými odbornými orgány;
(d) provádět školící programy na národní a regionální úrovni pro aplikaci navrhovaných technických směrnic;
(e) pomáhat při výměně informací o postupech nezbytných pro bezpečné nakládání a zvládání rizik a o podmínkách uvolňování biotechnologických produktů a spolupracovat při poskytování okamžité pomoci ve výjimečných situacích, které mohou nastat ve spojení s využíváním biotechnologických produktů.

(b) Data a informace

Viz odst. 16.32 a 16.33.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

16.33. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, zvyšovat povědomí o relativních přínosech a rizicích biotechnologií.

16.34. Další činnosti by měly zahrnovat následující (viz také odst. 16.32):
(a) organizace jedné nebo více regionálních schůzek jednotlivých zemí, za účelem identifikace dalších praktických kroků pro usnadnění mezinárodní spolupráce v oblasti biologické bezpečnosti;
(b) vytvoření mezinárodní sítě, zahrnující národní, regionální a celosvětové styčné body;
(c) poskytování přímé pomoci, na základě žádosti, prostřednictvím mezinárodní sítě, s použitím informačních sítí, databází a informačních postupů;
(d) zvážení potřeby a uskutečnitelnosti mezinárodně přijatých směrnic o bezpečnosti při uvolňování biotechnologií, včetně posuzování a zvládání rizik, a zvážení studia proveditelnosti směrnic, které by mohly usnadnit vytvoření národní legislativy, týkající se odpovědnosti za škodu a náhrady škody.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

16.35. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 2 milióny USD hrazené mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

Viz odst. 16.32.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

Viz odst. 16.32.

(d) Vytváření potenciálu

16.36. Je třeba poskytovat adekvátní mezinárodní technickou a finanční pomoc a usnadnit technickou spolupráci s rozvojovými zeměmi, za účelem vytvoření technického, manažerského, plánovacího a administrativního potenciálu na národní úrovni na podporu činností v rámci této programové oblasti (viz také programovou oblast E).

E. Vytvoření mechanizmů „poskytování možností“ pro rozvoj a environmentálně šetrnější uplatňování biotechnologií

Východiska opatření

16.37. Urychlení rozvoje a uplatňování biotechnologií, zejména v rozvojových zemích, si vyžádá velké úsilí zaměřené na vytvoření institucionálního potenciálu na národní a regionální úrovni. Potřebné faktory, jako jsou školící kapacity, know-how, výzkumná a rozvojová zařízení a fondy, potenciál pro vytváření průmyslu, kapitálová (včetně spekulativního kapitálu) ochrana práv k duševnímu vlastnictví, odborné zkušenosti v oblasti marketingu, posuzování technologií, socio-ekonomických faktorů a rizik jsou v rozvojových zemích často nedostatečné. Bude proto nezbytné usilovat o vytvoření potřebného potenciálu v těchto i dalších oblastech a zajistit pro toto úsilí vhodnou finanční podporu. Je proto nutné posílit, prostřednictvím nových mezinárodních iniciativ na podporu výzkumu, endogenní potenciál rozvojových zemí a urychlit tak rozvoj a uplatňování nových i konvenčních biotechnologií, za účelem uspokojování potřeb spojených s udržitelným rozvojem na místní, národní i regionální úrovni. Součástí tohoto procesu by mělo bý t vytvoření národních mechanizmů umožňujících, aby se veřejnost mohla se znalostí věci vyjadřovat k výzkumu a uplatňování biotechnologií.

16.38. Některé aktivity na národní, regionální a celosvětové úrovni se již zabývají problémy uvedenými v programových oblastech A, B, C a D a jednotlivým zemím zajišťují poradenství, týkající se vytváření národních směrnic a systémů jejich implementace. Tyto aktivity většinou probíhají celkově nekoordinovaně, zapojuje se však do nich řada různých organizací a souvisí s nimi mnoho priorit, zájmových skupin, časových plánů, finančních zdrojů i omezení týkajících se zdrojů. Je proto třeba dosáhnout mnohem soudržnějšího a koordinovanějšího přístupu, umožňujícího využít dostupné zdroje co nejefektivněji. Podobně jako je tomu u většiny nových technologií, může mít i výzkum biotechnologií a uplatnění jeho výsledků významné pozitivní i negativní socio-ekonomické a kulturní dopady. Tyto dopady by se měly pečlivě identifikovat již v nejranějších fázích rozvoje biotechnologií, aby bylo možné vhodně reagovat na důsledky transferu biotechnologií.

Cíle

16.39. Cíle jsou následující:
a) podpořit rozvoj a uplatňování biotechnologií, se zvláštním důrazem na rozvojové země, prostřednictvím:
(i) zvyšování stávajícího úsilí na národní, regionální a celosvětové úrovni;
(ii) poskytování nezbytné podpory pro biotechnologie, zejména z hlediska rozvoje výzkumu a produktů, na národní, regionální a mezinárodní úrovni;
(iii) zvyšování veřejného povědomí, týkajícího se relativně přínosných aspektů a rizik souvisejících
s biotechnologiemi, za účelem přispění k udržitelnému rozvoji;
(iv) pomoci při tvorbě příznivého klimatu pro investice, vytváření průmyslového potenciálu a pro
distribuci /marketing;
(v) podpory výměny vědců mezi všemi zeměmi a předcházení „úniku mozků“;
(vi) pojmenování a prosazování tradičních metod a poznatků domorodých lidí a jejich komunit a zajištění příležitostí pro jejich účast na ekonomických a komerčních přínosech vznikajících z rozvoje biotechnologií; {9}
b) identifikovat způsoby a prostředky zvyšování současného úsilí, přičemž je třeba, kdekoli to bude možné, vycházet ze stávajících mechanizmů „poskytování možností“, zejména regionálních, s cílem určit přesnou povahu potřeb dalších iniciativ, zejména s ohledem na rozvojové země, a vytvořit vhodné strategie protiopatření, včetně návrhů jakýchkoli nových mezinárodních mechanizmů;
c) vytvořit nebo přizpůsobit vhodné mechanizmy pro hodnocení bezpečnosti a posuzování rizik na vhodné úrovni - místní, regionální nebo mezinárodní.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

16.40. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou mezinárodních a regionálních organizací, soukromého sektoru, nevládních organizací a akademických a vědeckých institucí:
(a) vytvořit politiku a mobilizovat další zdroje pro usnadnění širšího přístupu k novým biotechnologiím, zejména pro rozvojové země a mezi těmito zeměmi navzájem;
(b) implementovat programy pro vytvoření většího povědomí o potenciálních a relativních přínosech a rizicích environmentálně šetrnějšího uplatňování biotechnologií u veřejnosti a klíčových tvůrců rozhodnutí;
(c) provést naléhavou revizi stávajících mechanizmů, programů a aktivit „poskytujících možnosti“ na národní, regionální a celosvětové úrovni, za účelem identifikace silných a slabých stránek a mezer, a s cílem posoudit prioritní potřeby rozvojových zemí;
(d) provést urychleně vyhodnocení a kritickou revizi, za účelem identifikace způsobů a prostředků posílení endogenního potenciálu v rámci rozvojových zemí a mezi těmito zeměmi pro environmentálně šetrnější uplatňování biotechnologií, včetně, jako první krok, posouzení způsobů zlepšování stávajících mechanizmů, zejména na regionální úrovni, a jako krok následný, zvážení možných nových mezinárodních mechanizmů, jako jsou regionální biotechnologická centra;
(e) vytvořit strategické plány pro překonání určených překážek, prostřednictvím vhodného výzkumu, vývoje a marketingu produktů;
(f) vytvořit, kde to bude nezbytné, další normy zajišťování kvality pro biotechnologické aplikace a produkty.

(b) Data a informace

16.41. Je třeba provést následující činnosti: usnadnění přístupu k stávajícím systémům šíření informací, zejména mezi rozvojovými zeměmi; zlepšení tohoto přístupu, kde to bude vhodné; zvážení vytvoření adresáře (directory) pro tyto informace.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

16.42. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s pomocí mezinárodních a regionálních organizací, rozvinout vhodné nové iniciativy zaměřené na identifikaci prioritních oblastí pro výzkum, na základě specifických problémů, a usnadnit přístup k novým biotechnologiím, zejména pro rozvojové země a mezi těmito zeměmi, za účelem posílení endogenního potenciálu a na podporu vyváření výzkumného a institucionálního potenciálu v těchto zemích.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

16.43. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 5 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

16.44. Bude třeba zorganizovat pracovní i běžné semináře, sympózia, a jiné způsoby výměny poznatků, týkajících se prioritních témat, v rámci vědecké obce na regionální a celosvětové úrovni, přičemž bude pro provedení takovéto výměny třeba plně využít stávající vědeckou a technologickou pracovní sílu ve všech zemích.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

16.45. Bude třeba identifikovat potřeby personálního rozvoje a vytvořit na národní, regionální a celosvětové úrovni, zejména v rozvojových zemích, další školící programy. Tyto programy bude třeba podporovat zvýšením školení na všech úrovních, vysokoškolské, postgraduální a postdoktorské, jakož i školením techniků a podpůrného personálu, se zvláštním ohledem na vytváření školené pracovní síly v oblasti konzultačních služeb, projektování, inženýrství a výzkumu marketingu. Bude také třeba vytvořit školící programy pro školitele vědců a technologů ve výzkumných institucích v různých zemích po celém světě a také zavést systémy odpovídajícím způsobem oceňující, stimulující a uznávající vědce a technology (viz odst. 16.44.). Bude nutné zlepšit, na národní úrovni v rozvojových zemích, podmínky služby, a to za účelem stimulování a péče o školené pracovní síly, s cílem tyto síly lokálně udržet. Společnost by měla být informována o sociálním a kulturním dopadu rozvoje a uplatňování biotechnologií.

(d) Vytváření potenciálu

16.46. Biotechnologický výzkum a vývoj se provádí v mnoha zemích, jak za velmi sofistikovaných podmínek, tak na úrovni praxe. Bude nutné usilovat o to, aby bylo zajištěno, že nezbytná infrastrukturní zařízení budou pro výzkumné, nástavbové a technologické činnosti k dispozici na decentralizované bázi. Bude také nezbytné dále rozšířit globální a regionální spolupráci v oblasti základního a aplikovaného výzkumu a rozvoje a bude třeba vyvinout veškeré úsilí k zajištění, aby byla plně využita stávající národní a regionální zařízení. Tyto instituce již v některých zemích existují a mělo by být možné je využít pro účely školení a společných výzkumných projektů. Bude třeba posílit univerzity, technické školy a místní výzkumné instituce pro rozvoj biotechnologií a vytvořit nástavbové služby potřebné pro jejich aplikaci, zejména v rozvojových zemích.