PODPORA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA

ÚVOD

14.1. V roce 2025 bude 83 procent světového obyvatelstva, jehož počet se odhaduje na 8,5 miliardy, žít v rozvojových zemích. Kapacita dostupných zdrojů a technologií pro uspokojování poptávky po potravinách a jiných zemědělských komoditách pro tuto rostoucí populaci však zůstává nejistá. Zemědělství musí tento úkol řešit, zejména zvyšováním produkce na již využívaném území a předcházením dalších zásahů do území, která jsou pouze okrajově vhodná pro obdělávání.

14.2. Vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj zemědělství a venkova (SARD - sustainable agriculture and rural development) je možné dosáhnout pouze zásadními úpravami zemědělské, environmentální a makroekonomické politiky na národní a mezinárodní úrovni, jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích. Hlavním cílem SARD je udržitelným způsobem zvýšit produkci potravin a zvýšit zabezpečnost potravin. To zahrne vzdělávací a osvětové iniciativy, využívání ekonomických stimulů a rozvoj vhodných a vývoj nových technologií, čímž se zajistí: stabilní přísun nutričně adekvátních potravin, přístup k těmto potravinám pro zranitelné skupiny a produkce pro trhy; zaměstnanost a tvorba příjmů pro zmírňování chudoby; a hospodaření s přírodními zdroji a ochrana životního prostředí.

14.3. Prioritou musí být udržování a zdokonalování kapacity zemědělské půdy s vyšším potenciálem pro podporování zvyšujícího se počtu obyvatel. Nezbytné je však také uchovávat a regenerovat přírodní zdroje na území s nižším potenciálem, za účelem uchování udržitelného poměru počtu lidí ku rozloze půdy. Hlavními nástroji SARD jsou: politická a agrární reforma, účast zainteresovaných skupin, diverzifikace příjmů, uchovávání územních zdrojů a zlepšení hospodaření se vstupy. Úspěch SARD bude do velké míry záviset na podpoře a účasti venkovských lidí, na národních vládách, soukromém sektoru a mezinárodní spolupráci, včetně technické a vědecké spolupráce.

14.4. Tato kapitola zahrnuje následující programové oblasti:
(a) revize zemědělské politiky, plánování a tvorba integrovaných programů respektující multifunkční aspekt zemědělství, zejména s ohledem na bezpečnost /zabezpečenost potravin a udržitelný rozvoj;
(b) zajišťování účasti veřejnosti a podpora rozvoje lidských zdrojů pro udržitelné zemědělství;
(c) zlepšování zemědělské výroby a farmářských systémů diverzifikací prací na farmách i mimo ně a rozvojem infrastruktury;
(d) plánování územních zdrojů, informace a vzdělávání pro zemědělství;
(e) uchovávání půdy a území jejich regenerace;
(f) voda pro udržitelnou produkci potravin a udržitelný rozvoj venkova;
(g) uchovávání a udržitelné využívání rostlinných genetických zdrojů pro výrobu potravin a udržitelné zemědělství;
(h) uchovávání a udržitelné využívání živočišných genetických zdrojů pro udržitelné zemědělství;
(i) integrované postupy regulace a omezování škůdců v zemědělství;
(j) udržitelná výživa rostlin pro zvýšení produkce potravin;
(k) změna venkovské produkce energie za účelem zvýšení produktivity;
(l) vyhodnocování účinků ultrafialového záření na rostliny a živočichy, způsobených vyčerpáváním stratosférické ozónové vrstvy.

PROGRAMOVÉ OBLASTI

A. Revize zemědělské politiky, plánování a tvorba integrovaných programů respektujících multifunkční aspekt zemědělství, zejména s ohledem na bezpečnost /zabezpečování potravin a udržitelný rozvoj

Východiska opatření

14.5. Je nezbytné začlenit hlediska udržitelného rozvoje do analýzy zemědělské politiky a jejího plánování, ve všech zemích a zejména v rozvojových zemích. Doporučení by měla přímo přispívat k vytváření realistických a funkčních středně- a dlouhodobých plánů a programů, a tím ke konkrétním opatřením. Následovat by mělo monitorování a podporování implementace těchto programů.

14.6. Absence koherentního rámce národní politiky pro udržitelný rozvoj zemědělství a venkova (SARD) je široce rozšířeným jevem a není omezena jen na rozvojové země. Zejména země s hospodářstvím v přechodu od plánovaného k tržně orientovaným systémům takovýto rámec potřebují pro začlenění environmentálních hledisek do ekonomických aktivit, včetně zemědělství. Všechny země potřebují komplexně posoudit dopady této politiky na výkonnost sektoru potravinářství a zemědělství, na bezpečnost /zabezpečování potravin, prospěch venkova a na mezinárodní obchodní vztahy, a tímto způsobem identifikovat vhodná kompenzační opatření. Hlavním cílem zabezpečování potravin v tomto případě je významné zvýšení zemědělské výroby udržitelným způsobem a dosažení výrazného zlepšení přístupu lidí k přiměřeným potravinám a ke kulturně vhodnému přísunu potravin.

14.7. Racionální politická rozhodnutí, týkající se mezinárodního obchodu a toků kapitálu, také vyžadují opatření k překonání:
(a) nedostatku povědomí o environmentálních nákladech způsobených odvětvovou a makroekonomickou politikou, a tím o jejich ohrožování udržitelnosti;
(b) nedostatečných schopností a zkušeností se začleňováním hledisek udržitelnosti do politiky a programů;
(c) neadekvátnosti nástrojů pro analýzu a monitorování. {1}

Cíle

14.8. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) do roku 1995 přezkoumat a, kde to bude vhodné, vytvořit program pro integraci environmentálního a udržitelného rozvoje do analýzy politiky v potravinářském a zemědělském sektoru a do analýzy, formulace a implementace relevantní makroekonomické politiky;
(b) udržet a vhodně rozvinout funkční víceodvětvové plány, programy a politická opatření, včetně programů a opatření pro zvýšení udržitelné produkce potravin a jejich zabezpečování v rámci udržitelného rozvoje, nejpozději do roku 1998;
(c) udržet a zvýšit schopnost rozvojových zemí, zejména nejméně rozvinutých, samostatně řídit politické, programové a plánovací aktivity, nejpozději do roku 2005.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

14.9. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) provést revize národní politiky související se zabezpečováním potravin, včetně adekvátní úrovně a stability zásobování potravinami a přístupu k potravinám pro všechny domácnosti;
(b) přezkoumat národní a regionální zemědělskou politiku ve vztahu, mimo jiné, k zahraničnímu obchodu, k cenové politice, k politice směnných kurzů, k zemědělským dotacím a daním, jakož i k organizacím pro regionální ekonomickou integraci;
(c) implementovat politiku zaměřenou na pozitivní ovlivňování držby půdy a územních práv s náležitým respektem k minimální velikosti držby půdy potřebné k udržení produkce a kontrolovat další rozdrobování;
(d) posoudit demografické trendy a pohyby populace a identifikovat kritické oblasti pro zemědělskou výrobu;
(e) formulovat, zavést a monitorovat politiku, zákony a předpisy a stimuly vedoucí k udržitelnému rozvoji zemědělství a venkova a zlepšenému zabezpečování potravin a k rozvoji a transferu vhodných farmářských technologií, včetně, kde to bude vhodné, udržitelných zemědělských systémů s nízkými vstupy (LISA -low-input sustainable agriculture);
(f) podporovat národní a regionální systémy včasného varování, prostřednictvím systémů pomoci při zabezpečování potravin, které monitorují zásobování potravinami a poptávku po nich a faktory ovlivňující přístup domácností k potravinám;
(g) přezkoumat politiky s vzhledem k zlepšování sklizní, skladování, zpracovávání, distribuci a obchodování s produkty na místní, národní a regionální úrovni;
(h) formulovat a implementovat integrované zemědělské projekty, které zahrnují jiné činnosti související s přírodními zdroji, jako je vhodná péče o pastviny, lesy a o divokou přírodu;
(i) podporovat sociální a ekonomický výzkum a politiku, která by podnítila udržitelný rozvoj zemědělství, zejména v křehkých ekosystémech a hustě obydlených oblastech;
(j) identifikovat problémy se skladováním a distribucí, ovlivňující dostupnost potravin; podporovat výzkum, kde to bude nezbytné, za účelem překonání těchto problémů a spolupracovat s výrobci a distributory, za účelem implementace zdokonalených postupů a systémů.

(b) Data a informace

14.10. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) aktivně spolupracovat, za účelem rozšíření a zlepšení informací o systémech včasného varování, souvisejících s potravinami a zemědělstvím, a to jak na regionální, tak na národní úrovni;
(b) přezkoumat a uskutečnit průzkumy a výzkum ke zjištění základních informací (baseline) o stavu přírodních zdrojů, souvisejících s potravinovou a zemědělskou výrobou a s plánováním, s cílem posoudit dopady různých způsobů využívání na tyto zdroje a vytvořit metody a nástroje pro analýzu, jako je např. environmentální účetnictví (založené na standardizovaném oceňování relevantních prvků životního prostředí).

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

14.11. Agentury OSN, jako např. FAO, Světová banka, IFAD a GATT, a regionální organizace, bilaterální dárcovské agentury a další orgány by měly, v rámci svého mandátu, přijmout úlohu spočívající ve spolupráci s národními vládami při následujících činnostech:
(a) implementace integrovaného a udržitelného rozvoje zemědělství a strategií zabezpečování potravin na subregionální úrovni, které využívají regionálního potenciálu výroby a obchodu, včetně organizací pro regionální ekonomickou integraci, za účelem podpory zabezpečování potravin;
(b) stimulování, v kontextu udržitelného rozvoje zemědělství a v souladu s relevantními mezinárodně dohodnutými principy ohledně obchodu a životního prostředí, otevřenějšího a nediskriminačního systému obchodování a vyloučení neodůvodněných překážek obchodu, které společně s dalšími politikami usnadní další integraci zemědělských a environmentálních politik tak, aby se vzájemně podporovaly;
(c) posilování a vytváření národních, regionálních a mezinárodních systémů a sítí, za účelem zvýšení porozumění interakcí mezi zemědělstvím a stavem životního prostředí, identifikace ekologicky zdravých a racionálních technologií a usnadnění výměny informací o zdrojích dat, o politikách a metodách a nástrojích analýzy.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

14.12. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 3 miliardy USD, včetně přibližně 450 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

14.13. Vlády by měly, na vhodné úrovni a s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, pomáhat farmářským domácnostem a komunitám uplatňovat technologie související se zdokonalováním výroby a zabezpečování potravin, včetně skladování, monitorování produkce a distribuce.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

14.14. Vlády by měly, na vhodné úrovni a s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) začlenit a vyškolit místní ekonomy, plánovače a analytiky, za účelem iniciování národních a mezinárodních revizí politiky a vytváření rámců pro udržitelné zemědělství;
(b) vytvářet právní opatření na podporu přístupu žen k půdě a pro odstranění předpojatosti vůči jejich účasti při rozvoji venkova.

(d) Vytváření potenciálu

14.15. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, posílit ministerstva zemědělství, přírodních zdrojů a plánování.

B. Zajišťování účasti veřejnosti a podpora rozvoje lidských zdrojů pro udržitelné zemědělství

Východiska opatření

14.16. Tato složka přemosťuje politiku a integrované hospodaření se zdroji. Čím větší bude stupeň kontroly komunity nad zdroji na kterých závisí, tím větší bude stimul pro rozvoj ekonomiky a lidských zdrojů. Zároveň národní vlády musí vytvořit politické nástroje pro sladění dlouhodobých a krátkodobých požadavků. Tyto přístupy jsou zaměřeny na podporu nezávislosti - samostatnosti a spolupráce, na poskytování informací a na podporu organizací uživatelů. Důraz by měl být kladen na řídící postupy, na vytváření dohod o změnách ve využívání zdrojů, na práva a povinnosti spojené s využíváním území, vody a lesů, na fungování trhů, na ceny a na přístup k informacím, ke kapitálu a vstupům. To bude vyžadovat školení a vytváření potenciálu pro přijímání větší odpovědnosti v úsilí o udržitelný rozvoj. {2}

Cíle

14.17. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) podporovat větší povědomí veřejnosti o úloze veřejné účasti a občanských organizací, zvláště ženský ch skupin, mládeže, domorodých lidí, místních komunit a malých farmářů, v udržitelném rozvoji zemědělství a venkova;
(b) zajistit spravedlivý přístup venkovských lidí, především žen, malých farmářů, bezzemků a domorodých lidí, k územním, vodním a lesním zdrojům a technologiím, k finančním prostředkům, marketingu, zpracování a distribuci;
(c) posílit a rozvinout řízení a vnitřní potenciál venkovských občanských organizací a nástavbových služeb a decentralizovat rozhodování na nejnižší komunitní úroveň.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

14.18. Vlády by měly, na vhodné úrovni a s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) rozvíjet a zdokonalovat integrované zemědělské nástavbové služby a zařízení a venkovské organizace a uskutečňovat činnosti související s hospodařením s přírodními zdroji a se zabezpečováním potravin, přičemž je třeba vzít v úvahu rozdílné potřeby samozásobitelského zemědělství (zemědělství jako zdroje živobytí) a tržně orientovaných plodin;
(b) přezkoumat a změnit zaměření stávajících opatření, za účelem dosažení širšího přístupu k územním, vodním a lesním zdrojům a zajistit stejná práva pro ženy a jiné znevýhodněné skupiny, se zvláštním důrazem na venkovské obyvatelstvo, domorodé lidi a místní komunity;
(c) přidělit jasné nároky, práva a povinnosti, týkající se půdy a jednotlivců nebo komunit, za účelem stimulování investic do územních zdrojů;
(d) vytvořit směrnice pro decentralizační politiky v prospěch rozvoje venkova, prostřednictvím reorganizace a posílení venkovských institucí;
(e) vytváření politik doškolování, školení, tvorby cen, distribuce vstupů, úvěrů a daní, s cílem zajistit potřebné stimuly a spravedlivý přístup chudiny k službám podporujícím výrobu;
(f) poskytovat podpůrné služby a školení, přičemž jsou respektovány rozdíly v zemědělských podmínkách a postupech v různých lokalitách; optimálně využívat interních farmářských vstupů a minimálně využívat externích vstupů; optimálně využívat místní přírodní zdroje a hospodaření s obnovitelnými zdroji energie; a vytvářet sítě pro výměnu informací o alternativních formách zemědělství.

(b) Data a informace

14.19. Vlády by měly, na vhodné úrovni a s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, shromažďovat, analyzovat a šířit informace o lidských zdrojích, o úloze vlád, místních komunit a nevládních organizací při sociální inovaci a ve strategiích pro rozvoj venkova.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinaci

14.20. Vhodné mezinárodní a regionální agentury by měly:
(a) posilovat svou práci s nevládními organizacemi při sběru a šíření informací o účasti občanů a občanských organizacích, při testování metod rozvoje účasti veřejnosti, při školení a vzdělávání pro rozvoj lidských zdrojů a při posilování manažerských struktur venkovských organizací;
(b) pomáhat vytvářet informace dostupné prostřednictvím nevládních organizací a podporovat mezinárodní ekologickou zemědělskou síť, za účelem urychlení rozvoje a implementace ekologických zemědělských metod.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

14.21. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 4,4 miliardy USD, včetně přibližně 650 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

14.22. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) podporovat účast veřejnosti na rozvoji a transferu farmářských technologií, přičemž je třeba zahrnout domorodé ekologické poznatky a metody;
(b) zahájit aplikovaný výzkum metod spoluúčasti, strategií řízení a místních organizací.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

14.23. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionální ch organizací, poskytovat školení v oblasti řízení a techniky pro vládní administrativní úředníky a pro členy skupin uživatelů zdrojů, týkající se principů, postupů a přínosů spoluúčasti veřejnosti na rozvoji venkova.

(d) Vytváření potenciálu

14.24. Vlády by měly, na vhodné úrovni a s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, zavést strategie a mechanizmy řízení, jako je např. účetnické a auditorské služby pro venkovské občanské organizace a instituce pro rozvoj lidských zdrojů, a přenést administrativní a finanční odpovědnost za rozhodování, získávání příjmů a výdaje na místní úroveň.

C. Zlepšování zemědělské výroby a farmářských systémů diverzifikací prací na farmách i mimo ně a rozvojem infrastruktury

Východiska opatření

14.25. Zemědělství je třeba intenzifikovat, aby bylo schopno uspokojovat budoucí potřeby komodit a aby se předešlo jeho dalšímu rozšiřování na okrajová území a zásahům do křehkých ekosystémů. Zvýšené využívání vnějších vstupů a rozvoj specializované výroby a farmářských systémů zpravidla vede ke zvýšení zranitelnosti environmentálními tlaky a fluktuacemi trhu. Je proto nezbytné intenzifikovat zemědělství diverzifikací výrobních systémů, za účelem maximální efektivity využívání místních zdrojů při současné minimalizaci environmentálních a ekonomických rizik. Kde není intenzifikace farmářských systémů možná, je třeba identifikovat a rozvíjet jiné farmářské a mimofarmářské pracovní příležitosti, jako je např. domácí hospodářství, využívání divoké přírody, pěstování vodních kultur a rybářství, nefarmářské aktivity, jako např. lehká vesnická výroba, zpracování zemědělských komodit, agroobchod /agropodnikání, rekreace a turistika, atd.

Cíle

14.26. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) zvyšovat farmářskou produktivitu udržitelným způsobem a zvýšit diverzifikaci, efektivitu, zabezpečování potravin a venkovské příjmy a současně zajistit minimalizaci rizik pro ekosystémy;
(b) zvyšovat samostatnost farmářů při rozvoji a zlepšování venkovské infrastruktury a usnadnit transfer environmentálně šetrnějších technologií pro integrované výrobní a farmářské systémy, včetně domorodých technologií a udržitelného využívání biologických a ekologických procesů, včetně agrolesnictví, udržitelného uchovávání a péče o divokou přírodu, pěstování vodních kultur, vnitrozemského rybářství a chovu zvířat;
(c) vytvářet farmářské a mimofarmářské pracovní příležitosti, zejména pro chudé a pro ty, kteří žijí v okrajových oblastech, přičemž je třeba brát v úvahu návrhy na alternativní živobytí, mimo jiné, v suchých oblastech.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

14.27. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit a rozšířit do farmářských domácností integrované technologie řízení farem, jako je např. rotace plodin, organické hnojení a další metody, zahrnující omezené využívání zemědělských chemikálií, různorodé metody zajišťování zdrojů živin a efektivní využívání vnějších vstupů, při současném zlepšování technologií využívání odpadů a vedlejších produktů a prevenci před- a posklizňových ztrát, přičemž je třeba brát v úvahu zejména úlohu žen;
(b) vytvořit nefarmářské pracovní příležitosti, prostřednictvím malých agrozpracovatelských jednotek, venkovských center služeb a souvisejících infrastrukturálních zlepšení;
(c) podporovat a zdokonalovat venkovské finanční sítě, které využívají lokálně získané investiční kapitálové zdroje;
(d) poskytnout základní venkovskou infrastrukturu pro přístup k zemědělským vstupům a službám, jakož i na národní a místní trhy, a snížit ztráty potravin;
(e) iniciovat a provádět průzkumy farem, testování vhodných technologií na farmách a vést dialog s venkovskými komunitami za účelem identifikace překážek a potíží a s cílem nalézt řešení;
(f) analyzovat a identifikovat možnosti ekonomické integrace zemědělských a lesnických činností, jakož i vodohospodářství a rybářství, a přijmout efektivní opatření na podporu hospodaření s lesy a pěstování stromů na farmách (farmářské lesnictví), jako volitelné možnosti rozvoje zdrojů.

(b) Data a informace

14.28. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) analyzovat účinky technických inovací a stimulů na příjmy farmářských rodin a jejich prospěch;
(b) iniciovat a provádět farmářské a mimofarmářské programy pro shromažďování a zaznamenávání domorodých poznatků.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

14.29. Mezinárodní instituce, jako jsou FAO a IFAD, mezinárodní centra pro výzkum zemědělství, jako např. CGIAR, a regionální centra by měly určit hlavní světové agro-ekosystémy, jejich rozsah, ekologické a socio-ekonomické charakteristiky, jejich citlivost vůči poškozování a jejich produktivní potenciál. To by mohlo vytvořit základ pro vývoj a výměnu technologií a pro regionální spolupráci při výzkumu.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

14.30. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 10 miliard USD, včetně přibližně 1,5 miliardy USD hrazené mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

14.31. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, posílit výzkum zemědělských výrobních systémů v oblastech různě vybavených zdroji a v různých agro-ekologických zónách, včetně komparativní analýzy intenzifikace, diverzifikace a různých úrovní vnějších a vnitřních vstupů.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

14.32. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) podporovat vzdělávací a odborná školení pro farmáře a místní komunity, prostřednictvím formálního a neformálního vzdělávání;
(b) zahájit osvětové a školící programy pro podnikatele, manažery, bankéře a obchodníky, v oblasti venkovských služeb a agrozpracovatelských metod malého rozsahu.

(d) Vytváření potenciálu

14.33. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) zlepšit svůj organizační potenciál pro řešení problémů, souvisejících s mimofarmářskými činnostmi a s rozvojem venkovského průmyslu;
(b) rozšířit úvěrová zařízení a venkovskou infrastrukturu související se zpracováním, dopravou a marketingem.

D. Plánování územních zdrojů, informace a vzdělávání pro zemědělství

Východiska opatření

14.34. Nevhodné a nekontrolované využívání území je hlavní příčinou degradace a vyčerpávání územních zdrojů. Současné způsoby územního využití často nerespektují skutečný potenciál, vyživovací kapacity a omezenost územních zdrojů, ani jejich prostorovou různorodost. Odhaduje se, že světová populace, v současné době čítající 5,4 miliardy, vzroste na přelomu století na 6,25 miliardy. Potřeba zvýšení produkce potravin nutného pro uspokojení rostoucí potřeby obyvatelstva, bude znamenat obrovský tlak na všechny přírodní zdroje, včetně půdy a území.

14.35. Chudoba a podvyživenost jsou již v mnoha regionech endemické. Hlavním problémem je ničení a degradace zemědělských a environmentálních zdrojů. Metody zvyšování produkce a uchovávání půdních a vodních zdrojů jsou již k dispozici, nejsou však běžně nebo systematicky uplatňovány. Je třeba uplatňovat systematický přístup k identifikaci způsobů využívání území a výrobních systémů, které jsou udržitelné v jednotlivých územích a klimatických zónách, včetně ekonomických, sociálních a institucionálních mechanizmů potřebných pro jejich implementaci. {3}

Cíle

14.36. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) harmonizovat postupy plánování, začlenit farmáře do plánovacího procesu, shromažďovat data o územních zdrojích, vytvářet a zavádět databáze, definovat územní oblasti s podobnými možnostmi, identifikovat problémy se zdroji a hodnoty, které je třeba vzít v úvahu při vytváření mechanizmů na podporu efektivního a environmentálně šetrnějšího využívání zdrojů;
(b) vytvářit, na národní a místní úrovni, zemědělské plánovací orgány pro rozhodování o prioritách, o přidělování zdrojů a pro implementaci programů.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

14.37. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit a posílit, na národní a místní úrovni, plánování, řízení, vzdělávání a informování o zemědělském využívání území a územních zdrojích;
(b) iniciovat a udržovat, na úrovni okresů a vesnic, skupiny pro plánování, řízení a uchovávání zemědělských územních zdrojů, které by pomáhaly při identifikaci problémů, vypracovávání technických a manažerských řešení a při implementaci projektu.

(b) Data a informace

14.38. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) shromažďovat, nepřetržitě monitorovat, aktualizovat a šířit informace, kdykoli to bude možné, o využívání přírodních zdrojů a životních podmínkách, o klimatických, vodních a půdních faktorech, o územním využití, o rozmístění vegetační pokrývky a živočišných druhů, o využívání divokých rostlin, o výrobních systémech a výtěžcích, o nákladech a cenách a o sociálních a o kulturních hlediscích, která ovlivňují využívání zemědělských a přilehlých území;
(b) vytvářit programy pro poskytování informací, podporovat diskuse a stimulovat formování manažerských skupin.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

14.39. Vhodné agentury OSN a regionální organizace by měly:
(a) posílit nebo vytvořit mezinárodní, regionální a subregionální technické pracovní skupiny se specifickým zaměřením a rozpočtem, za účelem podpory integrovaného využívání územních zdrojů pro zemědělství, plánování, sběru dat a rozšiřování simulačních modelů výroby a šíření informací;
(b) vyvinout mezinárodně přijatelné metody vytváření databází, popis územního využití a optimalizaci více cílů.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

14.40. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 1,7 miliardy USD, včetně přibližně 250 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

14.41. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vyvinout databáze a geografické informační systémy k uchovávání a prezentování fyzikálních, sociálních a ekonomických informací týkajících se zemědělství, a vypracovat definice ekologických zón a rozvojových oblastí;
(b) zvolit kombinace územního využití a výrobních systémů, vhodné pro územní jednotky prostřednictvím optimalizačních postupů sledujících více cílů, a posílit systémy zásobování a spoluúčast místních komunit;
(c) podporovat integrované plánování na úrovni povodí a krajiny, za účelem snížení ztrát půdy a ochrany zdrojů povrchových a spodních vod před chemickým znečištěním.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

14.42. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vyškolit, na národní, okresní a vesnické úrovni, odborníky a plánovací skupiny, prostřednictvím formálních i neformálních instruktážních kurzů, cestování a interakcí;
(b) podnítit na všech úrovních diskuzi o problémech politiky, rozvoje a životního prostředí, související s využíváním a hospodařením s územím, prostřednictvím programů v médiích, konferencí a seminářů.

(d) Vytváření potenciálu

14.43. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvářit, na národní, okresní a vesnické úrovni, jednotky pro mapování a plánování územních zdrojů, které by fungovaly jako ohniskové body a pojítka mezi institucemi a jednotlivými obory, a mezi vládami č i státními úřady a občany;
(b) vytvářet nebo posilovat vlády a mezinárodní instituce odpovědné za průzkum, hospodaření a rozvoj zemědělských zdrojů; racionalizovat a posilovat právní rámce; a poskytovat vybavení a technickou pomoc.

E. Uchovávání půdy a území a jejich regenerace

Východiska opatření

14.44. Degradace území je nejdůležitějším environmentálním problémem, ovlivňujícím velké oblasti území, jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích. Problém eroze půdy je zvláště naléhavý v rozvojových zemích, zatímco ve všech zemích roste zasolování, zabahňování, znečišťování půdy a ztráta její úrodnosti. Degradace území je vážná, neboť snižuje produktivitu na obrovských rozlohách území v době, kdy rychle roste populace a požadavky na větší produkci potravin, vláknin a paliv. Úsilí o omezování degradace území zatím mělo, zejména v rozvojových zemích, jen omezený úspěch. Nyní jsou nezbytné dobře naplánované, dlouhodobé národní a regionální programy uchovávání a regenerace půdy, se silnou politickou podporou a s adekvátními finančními zdroji. Plánování územního využití a tvorba územních zón, ve spojení s lepším územním hospodařením, by mělo poskytnout dlouhodobá řešení, ale zároveň je naléhavě nutné zastavit degradaci území a zahájit programy uchovávání a regenerace v nejkritičtěji postižených a zranitelných oblastech.

Cíle

14.45. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) do roku 2000, přezkoumat a vhodným způsobem iniciovat národní průzkumy územních zdrojů, které upřesní jejich polohu, rozsah a vážnost degradace území;
(b) připravit a implementovat komplexní politiky a programy, které povedou k obnově degradovaných území a k uchování ohrožených oblastí a zkvalitní obecné plánování, hospodaření a využívání územních zdrojů a ochrání úrodnost půdy pro udržitelný rozvoj zemědělství.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

14.46. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit a implementovat programy, určené k odstranění a vyjasnění fyzických, sociálních a ekonomických příčin degradace území, jako je držba půdy, vhodné systémy obchodování a zemědělské struktury stanovování cen, které vedou k nevhodnému řízení územního využití;
(b) poskytnout stimuly a, kde to bude vhodné a možné, zdroje pro účast místních komunit na plánování, implementaci a provozu svých vlastních programů uchovávání a obnovy;
(c) vytvořit a implementovat programy pro regeneraci území degradovaných zabahněním a zasoleností;
(d) vytvořit a implementovat programy pro udržitelné progresivní využívání neobdělávané půdy se zemědělským potenciálem.

(b) Data a informace

14.47. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) provádět periodické studie, za účelem posuzování rozsahu a stavu svých územních zdrojů;
(b) posílit a vytvořit národní databanky územních zdrojů, včetně identifikace jejich polohy, rozsahu a vážnosti stávající degradace území, jakož i ohrožených oblastí, a vyhodnocovat pokrok dosažený v rámci programů uchovávání a regenerace, které byly za tímto účelem zahájeny;
(c) shromažďovat a zaznamenávat informace o domorodých postupech uchovávání a regenerace a o farmářských systémech, jako základ pro výzkumné a nástavbové programy.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

14.48. Vhodné agentury OSN, regionální organizace a nevládní organizace by měly:
(a) vytvořit prioritní programy uchovávání a regenerace s poradenskými službami pro vlády a regionální organizace;
(b) vytvořit regionální a subregionální sítě pro vědce a techniky, sloužící k výměně zkušeností, vytváření společných programů a rozšiřování úspěšných technologií uchovávání a regenerace území.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

14.49. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 5 miliardy USD, včetně přibližně 800 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

14.50. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, pomáhat komunitám farmářských domácností zkoumat a zavádět lokálně specifické technologie a farmářské systémy, které uchovávají a regenerují půdu, a zároveň zvyšují zemědělskou výrobu, včetně záchovného obdělávání ve formě agrolesnictví, vytváření teras a zavádění směsných plodin.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

14.51. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací provádět školení praktického personálu a uživatelů území v oblasti domorodých a moderních metod uchovávání a regenerace a měly by vytvořit školící zařízení pro personál nástavbového vzdělávání a pro uživatele půdy.

(d) Vytváření potenciálu

14.52. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit a posílit potenciál národních výzkumných institucí pro identifikaci a implementaci efektivních záchovných a regeneračních postupů, které jsou vhodné z hlediska stávajících socio-ekonomických fyzických podmínek uživatelů půdy;
(b) koordinovat politiku, strategie a programy uchovávání půdy a její regenerace se souvisejícími probíhajícími programy, jako jsou národní environmentální akční plány, Akční plán pro tropické lesy a národní rozvojové programy.

F. Voda pro udržitelnou produkci potravin a udržitelný rozvoj venkova

14.53. Tato programová oblast je zahrnuta v kapitole 18 (Ochrana kvality a zásob sladkovodních zdrojů), programová oblast F (Voda pro udržitelnou produkci potravin a rozvoj venkova).

G. Uchovávání a udržitelné využívání rostlinných genetických zdrojů pro výrobu potravin a udržitelné zemědělství

Východiska opatření

14.54. Rostlinné genetické zdroje pro zemědělství (PGRFA) jsou esenciálními zdroji pro uspokojování budoucích potřeb potravin. Ohrožení bezpečnosti těchto zdrojů roste a úsilí o uchování, rozvíjení a využívání genetické diverzity je nedostatečně financováno a nedostatečně personálně vybaveno. Řada existujících genových bank nezaručuje dostatečnou bezpečnost a v některých případech jsou ztráty rostlinné genetické diverzity v genových bankách stejně velké jako v přírodě.

14.55. Primárním cílem je zabezpečit světové genetické zdroje a ochránit je pro udržitelné využívání. To zahrnuje rozvoj opatření pro usnadňování uchovávání a využívání rostlinných genetických zdrojů, sítě oblastí uchovávání in-situ a využívání nástrojů, jako jsou shromažďování ex-situ a banky zárodečné plazmy. Zvláštní důraz by mohl být položen na vytváření endogenního potenciálu pro charakterizaci, vyhodnocování a využívání PGRFA, zejména u méně důležitých plodin a dalších málo využívaných nebo nevyužívaných druhů v potravinářství a zemědělství, včetně druhů stromů pro agrolesnictví. Následná opatření by mohla být zaměřena na konsolidaci a efektivní řízení sítí oblastí uchovávání in-situ a na využívání nástrojů, jako jsou např. shromažďování ex-situ a banky zárodečné plazmy.

14.56. Velké mezery a slabiny jsou zatím v potenciálu stávajících národních a mezinárodních mechanizmů posuzování, studia, monitorování a využívání rostlinných genetických zdrojů pro účely zvyšování produkce potravin. Stávající institucionální potenciál, struktury a programy jsou obvykle nedostatečné a z velké části bez dostatečných finančních prostředků. Nedocenitelné druhy plodin jsou geneticky narušovány. Existující diverzita druhů plodin není využívána v maximálním rozsahu pro udržitelné zvyšování produkce potravin. {4}

Cíle

14.57. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) dokončit, co možná nejdříve, první regeneraci a bezpečnou duplikaci stávajících sbírek ex-situ na celosvětovém základě;
(b) shromáždit a prostudovat rostliny užitečné pro zvyšování produkce potravin, prostřednictvím společných aktivit, včetně školení, v rámci sítí spolupracujících institucí;
(c) nejpozdě ji do roku 2000 přijmout politiky a posílit nebo vytvořit programy pro in-situ - na farmách - a ex-situ uchovávání a udržitelné využívání rostlinných genetických zdrojů pro potraviny a zemědělství, začleněné do strategií a programů pro udržitelné zemědělství;
(d) přijmout vhodná opatření pro rovné a spravedlivé sdílení přínosů a výsledků výzkumu a rozvoje v oblasti pěstování rostlin, mezi jejich původci a uživateli rostlinných genetických zdrojů.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

14.58. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit a posílit institucionální potenciál, struktury a programy pro uchovávání a využívání PGRFA;
(b) posílit a zavést výzkum ve veřejné sféře, týkající se vyhodnocování a využívání PGRFA, s ohledem na cíle udržitelného zemědělství a rozvoje venkova;
(c) rozvíjet zařízení pro rozmnožování, vegetativní množení , výměnu a ní šíření materiálů pro PGRFA (semena a sadbový materiál), zejména v rozvojových zemích, a monitorovat, kontrolovat a vyhodnocovat zavádění rostlinných druhů;
(d) připravit plány nebo programy prioritních opatření pro uchovávání a udržitelné využívání PGRFA, vhodně založené na studiích PGRFA jednotlivých zemí;
(e) podporovat diverzifikaci plodin ve vhodných zemědělských systémech, včetně nových rostlin s potenciální hodnotou jako potravinové plodiny;
(f) podporovat, kde to bude vhodné, využívání a výzkum málo známých ale potenciálně užitečných rostlin a plodin;
(g) posílit národní možnosti pro využívání PGRFA, pěstování rostlin a produkci semen, a to jak ve specializovaných institucích, tak ve farmářských komunitách.

(b) Data a informace

14.59. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vypracovat strategie pro sítě oblastí uchovávání in-situ a pro využívání nástrojů, jako jsou shromažďování ex-situ na farmách, banky zárodečné plazmy a související technologie;
(b) vytvořit sítě základního shromažďování ex-situ;
(c) periodicky přezkoumávat a podávat zprávy o situaci PGRFA, za použití stávajících systémů a postupů;
(d) charakterizovat a vyhodnocovat shromážděný materiál PGRFA, šířit informace usnadňující využívání kolekcí PGRFA a posuzovat genetické variace v kolekcích.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

14.60. Vhodné agentury OSN a regionální organizace by měly:
(a) posílit Globální systém uchovávání a udržitelného využívání PGRFA, prostřednictvím, mimo jiné, urychlení rozvoje Globálního systému informací a včasného varování, za účelem usnadnění výměny informací; rozvíjet způsoby podporování transferu environmentálně šetrnějších technologií, zejména do rozvojových zemí; a učinění dalších kroků pro realizaci práv farmářů;
(b) vytvářet subregionální, regionální a celosvětové sítě PGRFA in-situ v chráněných oblastech;
(c) připravovat periodické zprávy o světovém stavu PGRFA;
(d) připravit postupný (rolling) celosvětový kooperativní plán opatření pro PGRFA;
(e) podporovat Čtvrtou mezinárodní technickou konferenci o uchovávání a udržitelném využívání PGRFA, která se má konat v roce 1994 a která má přijmout první zprávu o celosvětové situaci a první celosvětový plán opatření pro uchovávání a udržitelné využívání PGRFA;
(f) přizpůsobit Globální systém pro uchovávání a udržitelného využívání PGRFA, v souladu s výsledky jednání úmluvy o biodiverzitě.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

14.61. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 600 miliónů USD, včetně přibližně 300 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

14.62. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) rozvinout základní vědecký výzkum v oblastech jako je rostlinná taxonomie a fytogeografie, s využitím současného stavu rozvoje, jako je počítačová věda a technika, molekulární genetika a kryogenní ochrana in-vitro;
(b) vytvořit velké projekty spolupráce mezi výzkumnými programy ve vyspělých a v rozvojových zemích, zejména za účelem posílení výzkumu málo známých a opomíjených plodin;
(c) podporovat nákladově efektivní technologie uchovávání sad duplikátů kolekcí ex-situ (které mohou být také využívány místními komunitami);
(d) dále rozvinout vědecký výzkum metod uchovávání ve vztahu k uchovávání in-situ a technické prostředky pro jejich svázání s úsilím o uchovávání ex-situ.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

14.63. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) podporovat školící programy na vysokoškolské i postgraduální úrovni, v oblasti věd a metod uchovávání, pro provoz zařízení PGRFA a pro projektování a implementaci národních programů, týkajících se PGRFA;
(b) zvýšit povědomí o zemědělských nástavbových službách, za účelem propojení aktivit, týkajících se PGRFA, s obcí uživatelů;
(c) vypracovat školící materiály na podporu uchovávání a využívání PGRFA na místní úrovni.

(d) Vytváření potenciálu

14.64. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, vytvořit národní politiky poskytování právního statutu PGRFA a posilování jejich právních aspektů, včetně dlouhodobých finančních závazků, týkajících se kolekcí zárodečné plazmy a implementace činností v oblasti PGRFA.

H. Uchovávání a udržitelné využívání živočišných genetických zdrojů pro udržitelné zemědělství

Východiska opatření

14.65. Potřeba zvyšování objemu a kvality živočišných výrobků a potřeba tažných zvířat vyžaduje uchování existující diverzity živočišných druhů, aby bylo možné splňovat budoucí požadavky, včetně požadavků na využívání biotechnologií. Některá místní plemena zvířat mají, kromě socio-kulturní hodnoty, jedinečné atributy pro adaptaci, pro odolnost proti nemocím a pro specifické způsoby využívání a je třeba je chránit. Těmto místním plemenům hrozí vyhubení v důsledku zavádění exotických plemen a změn v systémech produkce dobytka.

Cíle

14.66. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) katalogizovat a popsat všechna plemena dobytka využívaná v živočišné výrobě v co možná největším rozsahu a zahájit 10-letý program opatření;
(b) vytvořit a implementovat akční programy pro identifikaci ohrožených plemen, povahy daného ohrožení a opatření vhodných pro jejich ochranu;
(c) vytvořit a implementovat programy rozvoje domorodých plemen, za účelem zajištění jejich přežití, preventivně vyloučit riziko, že budou nahrazena jiným plemenem nebo programy křížení plemen.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

14.67. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vypracovat plány ochrany plemen pro ohrožené druhy, včetně shromažďování a uchovávání spermatu /embryí, uchovávání domácích plemen dobytka založené na jednotlivých farmách nebo ochrany in-situ;
(b) naplánovat a iniciovat strategie rozvoje plemen;
(c) vybrat domácí plemena, na základě jejich regionální důležitosti a genetické jedinečnosti, pro 10-letý program, následovaný výběrem dalšího souboru domácích plemen pro rozvoj.

(b) Data a informace

14.68. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, připravit a dokončit národní soupis dostupných živočišných genetických zdrojů. Přitom by mohla být udělena priorita jejich kryogennímu uchovávání před charakterizací a vyhodnocováním. Je třeba věnovat zvláštní pozornost školení občanů v oblasti metod uchovávání a posuzování.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

14.69. Vhodné agentury OSN a jiné mezinárodní a regionální agentury by měly:
(a) podporovat vytváření regionálních genových bank, v odůvodněném rozsahu a na základě principů technické spolupráce mezi rozvojovými zeměmi;
(b) zpracovávat, uchovávat a analyzovat na celosvětové úrovni živočišná genetická data, včetně : vytvoření světového seznamu pro pozorování živočichů a systému včasného varování pro ohrožená plemena; celosvětového posuzování vědeckého a mezivládního řízení programu a kritického přezkoumávání regionálních a národních aktivit; rozvoje metodologií, technických a jiných norem (včetně mezinárodních dohod); monitorování jejich implementace a související technické a finanční pomoci;
(c) připravit a publikovat komplexní databázi živočišných genetických zdrojů, popisující všechna plemena, jejich získávání, jejich vztah k ostatním plemenům, počet kusů efektivní populace a o stručný a přesný soubor biologických a produkčních charakteristik;
(d) připravit a publikovat světový seznam pro pozorování ohrožených živočišných zemědělských druhů, který by umožnil národním vládám přijmout opatření na ochranu ohrožených plemen a, kde to bude nutné, vyhledat technickou pomoc.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

14.70. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 200 miliónů USD, včetně přibližně 100 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

14.71. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) využívat počítačové databanky a dotazníky pro přípravu globálního soupisu /světového seznamu pro pozorování;
(b) prostřednictvím využívání kryogenního uchovávání zárodečné plazmy, chránit vážně ohrožená plemena a jiné materiály, z nichž mohou být rekonstruovány geny.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

14.72. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) sponzorovat školící kurzy pro občany, za účelem získání nezbytné odbornosti pro sběr dat a nakládání s nimi a pro odebírání vzorků genetických materiálů;
(b) umožnit vědcům a manažerům vytvořit informační základ pro domácí plemena dobytka a podporovat programy pro rozvoj a uchování esenciálních genetických materiálů dobytka.

(d) Vytváření potenciálu

14.73. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit vnitrostátní zařízení pro střediska pro umělou inseminaci a plemenářské farmy in-situ;
(b) podporovat vnitrostátní programy a související hmotnou infrastrukturu pro uchovávání dobytka a rozvoj plemen a pro posilování národního potenciálu pro uskutečnění preventivních opatření v případě ohrožení plemen.

I. Integrované postupy regulace a omezování škůdců v zemědělství

Východiska opatření

14.74. Prognózy světové poptávky po potravinách uvádějí, zvýšení o 50 % do roku 2000 , a její zdvojnásobení do roku 2050. Konzervativní odhady ztrát před a po sklizních způsobené škůdci leží mezi 25 až 50 procenty. Velké ztráty způsobují také škůdci ohrožující zdraví zvířat, přičemž v mnoha oblastech zabraňují rozvoji dobytka. Převažuje chemické omezování zemědělských škůdců, ale nadměrné užívání chemikálií má nepříznivé účinky na rozpočty farem, lidské zdraví a na životní prostředí i na mezinárodní obchod. Dále se objevují nové problémy se škůdci. Nejlepší alternativou pro budoucnost jsou integrované postupy proti škůdcům - které spojují biologickou kontrolu, odolnost hostitelských rostlin, vhodné farmářské postupy a minimalizují využívání pesticidů - neboť zaručují výnosy, snižují náklady, jsou příznivé pro životní prostředí a přispívají k udržitelnosti zemědělství. Integrované postupy regulace škůdců by měl postupovat ruku v ruce s vhodným nakládáním s pesticidy, aby byla možná jejich regulace a omezování aplikací včetně obchodu, a bezpečné nakládání s pesticidy a jejich zneškodňování, zejména v případě toxických a persistentních pesticidů.

Cíle

14.75. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) nejpozdě ji do roku 2000 implementovat a zlepšit služby pro ochranu rostlin a zdraví zvířat, včetně mechanizmů kontroly distribuce a využívání pesticidů, a implementovat Mezinárodní kodex řízení distribuce a využívání pesticidů;
(b) zdokonalit a implementovat programy, které by umožnily využití integrovaných postupů regulace škůdců farmáři, prostřednictvím sítí farem, nástavbových služeb a výzkumných institucí;
(c) nejpozději do roku 1998, vytvořit funkční a interaktivní sítě mezi farmáři, výzkumníky a nástavbovými službami na podporu a pro rozvoj integrovaného postupu regulace škůdců.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

14.76. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) přezkoumat a reformovat národní politiky a mechanizmy zajišťující bezpečné a vhodné využívání pesticidů - například, tvorbou cen pesticidů, brigády omezování škůdců, cenové struktury vstupů a výstupů, politiky a akční plány pro integrovaný postup regulace škůdců;
(b) vytvořit a přijmout, na úrovni jednotlivých zemí, efektivní řídící systémy pro kontrolu a monitorování výskytu škůdců a nemocí v zemědělství a pro distribuci a využívání pesticidů;
(c) podporovat výzkum a vývoj pesticidů, které by byly cílené a po použití snadno odbouratelné na neškodné součásti;
(d) zajistit, aby označení pesticidů nálepkami poskytovalo farmářům srozumitelné informace o bezpečném nakládání, aplikaci a zneškodňování.

(b) Data a informace

14.77. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) zkonsolidovat a harmonizovat stávající informace a programy týkající se využívání pesticidů, jejichž používání bylo v různých zemích zakázáno nebo vážně omezeno;
(b) zkonsolidovat, zdokumentovat a rozšířit základní informace o činitelích biologického omezování škůdců a o organických pesticidech, a o tradičních a jiných relevantních poznatcích a schopnostech, souvisejících s alternativními nechemickými způsoby omezování škůdců;
(c) provést národní průzkumy zjišťující údaje základních úrovních (pozadí) o využívání pesticidů v jednotlivých zemích a o jejich vedlejších účincích na lidské zdraví a životní prostředí, a uskutečňovat také vhodné vzdělávání a osvětu.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

14.78. Vhodné agentury OSN a regionální organizace by měly:
(a) vytvořit systém pro sběr, analýzu a šíření dat o kvantitě a kvalitě pesticidů, které se používají každý rok, a o jejich dopadech na lidské zdraví a životní prostředí;
(b) posílit regionální mezioborové projekty a vytvořit sítě integrovaných postupů regulace škůdců (IPM - intregrated pest management), za účelem demonstrování sociálních, ekonomických a environmentálních přínosů IPM pro potravinářství a pro tržní plodiny v zemědělství;
(c) vytvořit vhodné IPM, skládající se z různých biologických, fyzikálních a kultivačních způsobů omezování škůdců včetně způsobů chemických, přičemž jsou brány v úvahu specifické regionální podmínky.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

14.79. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 1,9 miliardy USD, včetně přibližně 285 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

14.80. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, zahájit na farmách výzkum rozvoje nechemických alternativních technologií postupu proti škůdcům.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

14.81. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) připravit a provést školící programy v oblasti přístupů a metod integrovaného postupu regulace škůdců a kontroly využívání pesticidů, za účelem informování tvůrců politiky, výzkumníků, nevládních organizací a farmářů;
(b) školit nástavbové pracovníky (extenzní agenty) a začlenit farmáře a ženské skupiny do procesu zajišťování zdraví plodin a alternativních nechemických způsobů omezování škůdců v zemědělství.

(d) Vytváření potenciálu

14.82. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, posílit národní veřejné administrativní a regulační orgány v oblasti kontroly pesticidů a transferu technologií pro integrovaný postup regulace škůdcům.

J. Udržitelná výživa rostlin pro zvýšení produkce potravin

Východiska opatření

14.83. Vyčerpávání rostlinné výživy je vážným problémem, neboť vede ke ztrátě úrodnosti půdy, zejména v rozvojových zemích. Pro udržení produktivity půdy by mohl být užitečný program udržitelné výživy rostlin FAO. V subsaharské Africe již dosahuje v současné době faktor, kterým výstup živin ze všech zdrojů překračuje vstupy, tři nebo čtyři, přičemž čisté ztráty se odhadují na 10 miliónů tun ročně. Výsledkem je, že se některá okrajová území a citlivé přírodní ekosystémy začínají zemědělsky využívat, což vede k další degradaci území a k jiným environmentálním problémům. Integrovaný přístup k výživě rostlin se zaměřuje na zajišťování udržitelných zdrojů a přísunů rostlinné výživy, za účelem zvýšení budoucích výnosů bez poškození životního prostředí nebo snížení produktivity půdy.

14.84. V mnoha rozvojových zemích přesahuje úroveň růstu populace 3 procenta za rok a národní zemědělská výroba není schopna uspokojit poptávku po potravinách. V těchto zemích by mělo být cílem zvyšovat zemědělskou výrobu alespoň o 4 procenta ročně, aniž by se zhoršovala úrodnost půdy. To bude vyžadovat zvýšení zemědělské výroby v oblastech s vysokým potenciálem, pomocí zvýšení efektivity využívání vstupů. Esenciální budou školené pracovní síly, zdroje a přísun energie, přizpůsobené nástroje a technologie, živiny rostlin a obohacování půd.

Cíle

14.85. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) nejpozději do roku 2000 ve všech zemích vytvořit a udržovat integrovaný přístup k výživě rostlin a optimalizovat dostupnost hnojiv a dalších zdrojů výživy rostlin;
(b) nejpozději do roku 2000 vytvořit a udržovat institucionální a lidskou infrastrukturu pro zvýšení efektivity rozhodování týkajícího se produktivity půdy;
(c) vytvořit národní a mezinárodní know-how, týkající se nových a stávajících environmentálně šetrnějších technologií a strategií řízení úrodnosti půdy pro aplikaci na podporu udržitelného zemědělství a zdostupnit je farmářům, nástavbovým - osvětovým pracovníkům, plánovačům a tvůrcům politiky.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

14.86. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) formulovat a uplatňovat strategie, které zlepší udržování úrodnosti půdy k účelům udržitelné zemědělské výroby, a odpovídajícím způsobem přizpůsobit relevantní nástroje zemědělské politiky;
(b) integrovat organické a anorganické zdroje rostlinných živin do systému pro udržení úrodnosti půdy a určit potřeby minerálních hnojiv;
(c) určit požadavky na výživu rostlin a strategie přísunu živin a vhodně optimalizovat využívání organických i anorganických zdrojů, za účelem zvýšení efektivity a produktivity farmářství;
(d) vyvíjet a podporovat procesy recyklace organických a anorganických odpadů do struktury půdy, bez poškozování životního prostředí, růstu rostlin a lidského zdraví.

(b) Data a informace

14.87. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) posoudit „národní účty“ výživy rostlin, včetně přísunů (vstupů) a ztrát (výstupů) a připravit bilanční rozvahu a prognózy pro plodinové systémy;
(b) přezkoumat technický a ekonomický potenciál zdrojů výživy rostlin, včetně národních záloh, zlepšených organických vstupů, recyklace, odpadů, vrchních vrstev půdy vytvořených z odpadních organických materiálů, a biologické fixace dusíku.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

14.88. Vhodné agentury OSN, jako je FAO, mezinárodní instituce pro zemědělský výzkum a nevládní organizace by měly spolupracovat při provádění informačních a propagačních kampaní o integrovaném přístupu k výživě rostlin, o efektivitě produktivity půdy a o jejich vztahu k životnímu prostředí.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

14.89. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 3,2 miliardy USD, včetně přibližně 475 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

14.90. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit místně specifické technologie pro mezní lokality a farmářské oblasti, které budou odpovídat převažujícím socio-ekonomickým a ekologickým podmínkám, prostřednictvím výzkumu, který zahrnuje plnou spolupráci místních obyvatel;
(b) posilovat mezioborový mezinárodní výzkum a transfer technologií v rámci výzkumu systémů plodin a farmářství, zlepšovat metody produkce biomasy in-situ, zlepšovat nakládání s organickými zbytky a zlepšovat technologie agrolesnictví.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

14.91. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) školit nástavbové úředníky a výzkumné pracovníky v oblasti řízení výživy rostlin, plodinových systémů a farmářských systémů a v oblasti ekonomického vyhodnocování dopadů výživy rostlin;
(b) školit farmáře a ženské skupiny v oblasti řízení výživy rostlin, se zvláštním důrazem na uchovávání vrchních vrstev půdy a na jejich produkci.

(d) Vytváření potenciálu

14.92. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit vhodné institucionální mechanizmy pro tvorbu politiky pro monitorování a řízení implementace integrovaných programů výživy rostlin, prostřednictvím interaktivního procesu zahrnujícího účast farmářů, výzkum, nástavbové -doškolovací služby a další sektory společnosti;
(b) kde to bude vhodné, posílit stávající poradenské služby a školit personál, vyvíjet a testovat nové technologie a usnadňovat přijímání nových metod pro zlepšování a udržování plné produktivity území.

K. Změna venkovské produkce energie za účelem zvýšení produktivity

Východiska opatření

14.93. Zásobování energií v mnoha zemích neodpovídá jejich rozvojovým potřebám, je drahé a nestabilní. Ve venkovských oblastech rozvojových zemí jsou hlavními zdroji energie palivové dřevo, zbytky plodin a hnůj, společně se zvířecí a lidskou energií. Intenzivnější vstupy energie jsou nutné pro zvýšení produktivity lidské práce a pro tvorbu příjmů. Za tímto účelem by měla venkovská energetická politika a technologie podporovat kombinaci nákladově efektivních fosilních a obnovitelných zdrojů energie, která bude sama o sobě udržitelná a bude zajišťovat udržitelný rozvoj zemědělství. Venkovské oblasti poskytují zásoby energie ve formě dřeva. Plný potenciál zemědělství a agrolesnictví není zdaleka využíván, stejně tak zdroje ve společném vlastnictví a zdroje obnovitelné energie. Dosažení udržitelného rozvoje venkova je úzce spjato s charakterem poptávky po energii a jejích zdrojů. {5}

Cíle

14.94. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) nejpozději do roku 2000 iniciovat a podnítit ve venkovských komunitách proces environmentálně šetrnějšího přechodu od neudržitelných zdrojů energie ke strukturovaným a diverzifikovaným zdrojům energie, a to zdostupněním alternativních nových a obnovitelných zdrojů energie;
(b) zvýšit energetické vstupy dostupné pro venkovské domácnosti a zemědělsko-průmyslové potřeby prostřednictvím plánování a transferu a rozvoje vhodných technologií;
(c) implementovat samostatné venkovské programy upřednostňující udržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů energie a zlepšení energetické účinnosti.

Č innosti

(a) Činnosti související s řízením

14.95. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) podporovat vhodné zkušební plány a projekty zahrnující elektrickou, mechanickou a termální energii (zplynovače, biomasy, solární sušičky, větrné pumpy a spalovací systémy), u kterých je pravděpodobné, že budou adekvátně provozovány a udržovány;
(b) iniciovat a podporovat venkovské energetické programy podpořené technickým školením, bankovním sektorem a související infrastrukturou;
(c) intenzifikovat výzkum a vývoj, diverzifikaci a šetření energií, přičemž je brána v úvahu nutnost efektivního využívání a environmentálně šetrnějších technologií.

(b) Data a informace

14.96. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) shromažďovat a rozšiřovat data o struktuře nabídky a poptávky po energii na venkově, které souvisejí s energetickými potřebami domácností, zemědělství a agro-průmyslu;
(b) analyzovat odvětvová energetická a výrobní data, za účelem identifikace energetických potřeb venkova.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

14.97. Vhodné agentury OSN a regionální organizace by měly, využívajíce zkušeností a dostupných informací nevládních organizací v této oblasti, provádět výměnu zkušeností jednotlivých zemí a regionů o metod plánování venkovské energetiky, za účelem podpory efektivního plánování a výběru nákladově efektivních technologií.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

14.98. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 1,8 miliardy USD, včetně přibližně 265 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

14.99. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) intenzifikovat výzkum ve veřejném a v soukromém sektoru, v rozvojových i v průmyslových zemích, týkající se obnovitelných zdrojů energie pro zemědělství;
(b) uskutečňovat výzkum a transfer energetických technologií využívajících biomasy a solární energii do zemědělské výroby a do posklizňových činností.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

14.100. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, zvýšit veřejné povědomí o problémech venkovské energetiky, zdůrazňujíce ekonomické a environmentální výhody obnovitelných zdrojů energie.

(d) Vytváření potenciálu

14.101. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit národní institucionální mechanizmy pro plánování a řízení venkovské energetiky, které by zvýšily efektivitu zemědělské výroby a byly dostupné vesnicím a domácnostem;
(b) posílit nástavbové služby a místní organizace, za účelem implementace plánů a programů pro nové a obnovitelné zdroje energie na úrovni vesnic.

L. Vyhodnocování účinků ultrafialového záření na rostliny a živočichy, způsobených vyčerpáváním stratosférické ozónové vrstvy

Východiska opatření

14.102. Zvýšení ultrafialového záření, způsobené vyčerpáváním stratosférické ozónové vrstvy je jev, který byl zaznamenán v různých regionech světa, především na jižní polokouli. V důsledku toho je důležité vyhodnotit jeho účinky na život rostlin a zvířat, jakož i na udržitelný rozvoj zemědělství.

Cíl

14.103. Cílem této programové oblasti je provést výzkum zaměřený na stanovení účinků zvýšeného ultrafialového záření, způsobeného vyčerpáváním stratosférické ozónové vrstvy, pronikajícího k povrchu Země a na život rostlin a zvířat v postižených regionech, a jeho dopadů na zemědělství, a vyvinout vhodné strategie zaměřené na zmírňování těchto nepříznivých účinků.

Činnosti

Činnosti související s řízením

14.104. Vlády by mě ly v postižených regionech, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, přijmout nezbytná opatření, prostřednictvím mezinárodní spolupráce, pro usnadnění implementace výzkumu a vyhodnocování, týkajícího se účinků zvýšeného ultrafialového záření na život rostlin a zvířat, a na zemědělské činnosti, a zvážit přijetí vhodných nápravných opatření.