PÉČE O KŘEHKÉ EKOSYSTÉMY: BOJ PROTI DESERTIFIKACI A SUCHU

ÚVOD

12.1. Citlivé ekosystémy jsou důležité ekosystémy, které mají unikátní vlastnosti a zdroje. Citlivé ekosystémy zahrnují pouště, polosuchá území, hory, mokřady, malé ostrovy a některé pobřežní oblasti. Většina těchto ekosystémů jsou svým rozsahem regionální, neboť překračují hranice států. Tato kapitola pojednává o problémech územních zdrojů v pouštích, jakož i v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech. Udržitelný rozvoj horských oblastí je diskutován v kapitole 13; malé ostrovy a pobřežní oblasti jsou probrány v kapitole 17.

12.2. Desertifikace je zhoršování kvality území v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech způsobené různými faktory, včetně klimatických změn a lidské činnosti. Desertifikace ovlivňuje asi jednu šestinu světové populace, 70 procent všech suchých území, což představuje 3,6 miliardy hektarů nebo čtvrtinu celosvětové plochy souše. Nejzřetelnějším dopadem desertifikace, kromě široce rozšířené chudoby, je degradace 3,3 miliardy hektarů pastvin, což představuje 73 procent pastvinných oblastí s nízkým potenciálem pro uživení lidí a zvířat; snížení úrodnosti půdy a zhoršení její struktury na přibližně 47 procentech suchých oblastí, tvořících okrajovou, deštěm zavlažovanou obdělávanou půdu; a zhoršování kvality uměle zavlažované obdělávané půdy, tvořící až 30 procent suchých oblastí s vysokou hustotou obyvatelstva a zemědělským potenciálem.

12.3. Prioritou v boji proti desertifikaci by měla být implementace preventivních opatření v dosud nepostižených nebo mírně postižených územích. Vážně poškozené oblasti by však neměly být opomíjeny. Zásadní význam má v boji proti desertifikaci a suchu účast místních komunit, venkovských organizací, národních vlád, nevládních organizací a mezinárodních a regionálních organizací.

12.4. Tato kapitola obsahuje následující programové oblasti:
(a) posilování základny poznatků a vytváření informačních a monitorovacích systémů v regionech ohrožených desertifikací a suchem, včetně ekonomických a sociálních aspektů těchto ekosystémů;
(b) boj proti degradaci území prostřednictvím, mimo jiné, intenzifikace ochrany a šetření půdy, zalesňování a obnovy lesů;
(c) vytváření a posilování integrovaných rozvojových programů pro vymýcení chudoby a na podporu systémů alternativního živobytí v oblastech ohrožených desertifikací;
(d) vytváření komplexních antidesertifikačních programů a jejich integrace do národních rozvojových plánů a národního environmentálního plánování;
(e) rozvoj komplexních systémů připravenosti na sucho a zmírňování sucha, včetně svépomocných akcí, pro oblasti ohrožené suchem a vytváření programů pro řešení otázky environmentálních uprchlíků;
(f) motivace a podpora účasti veřejnosti a environmentálního vzdělávání, se zaměřením na omezování a kontrolu desertifikace a na zvládání účinků sucha.

PROGRAMOVÉ OBLASTI

A. Posilování základny poznatků a vytváření informačních a monitorovacích systémů v regionech ohrožených desertifikací a suchem, včetně ekonomických a sociálních aspektů těchto ekosystémů

Východiska opatření

12.5. Celosvětová posouzení stavu a úrovně desertifikace provedená v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v letech 1977, 1984 a 1991 odhalila nedostatečné základní poznatky o procesech desertifikace. Při rozvoji a implementaci efektivních antidesertifikačních programů jsou nápomocné adekvátní systémy celosvětového systematického pozorování. Potenciál stávajících mezinárodních, regionálních a národních institucí, především v rozvojových zemích, pro vytváření a výměnu relevantních informací je omezený. Pro pochopení dynamiky procesů desertifikace a sucha má zásadní význam integrovaný a koordinovaný systém informací a systematického pozorování, založený na vhodných technologiích a fungující na globální, regionální, národní a místní úrovni. Je také důležitý pro vytváření adekvátních opatření pro ře šení problémů desertifikace a sucha a pro zlepšení socio-ekonomických podmínek.

Cíle

12.6. Tento program má následující cíle:
(a) podporovat vytváření anebo posilování národních center pro koordinaci informací o životním prostředí, které budou sloužit v rámci vlád jako ohniskové body pro odvětvová ministerstva a poskytovat nezbytnou standardizaci a podpůrné služby; zajistit, aby národní systémy informací o životním prostředí, související s desertifikací a suchem, byly vzájemně propojeny prostřednictvím sítí na subregionální, regionální a meziregionální úrovni;
(b) posílit regionální a celosvětové sítě pro systematické pozorování, svázané s rozvojem národních systémů pro pozorování degradace území a desertifikace, způsobené klimatickými fluktuacemi a dopady lidské činnosti, a identifikovat prioritní oblasti pro přijetí opatření;
(c) vytvořit permanentní systém, jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, pro monitorování desertifikace a degradace území, s cílem zlepšit životní podmínky v ovlivněných oblastech.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

12.7. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit anebo posílit na národní úrovni systémy informací o životním prostředí;
(b) posílit národní, státní /provinční a místní posuzování a zajistit spolupráci /sítě mezi stávajícími systémy environmentálních informací a monitorování, jako jsou Sledování Země a Stanice pro pozorování Sahary a Sahelu;
(c) posílit potenciál národních institucí pro analýzu environmentálních dat, aby bylo možné na národní úrovni nepřetržitě monitorovat ekologickou změnu a získávat o ní environmentální informace.

(b) Data a informace

12.8. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) přezkoumat a prostudovat prostředky pro měření ekologických, ekonomických a sociálních důsledků desertifikace a degradace území a zavést výsledky těchto studií mezinárodně do metod posuzování desertifikace a degradace území;
(b) přezkoumat a prostudovat interakce mezi socio-ekonomickými dopady klimatu, sucha a desertifikace a využít výsledky těchto studií pro zajištění konkrétních opatření.

12.9. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) podporovat integrovaný sběr dat a výzkumnou funkci programů, souvisejících s problémy desertifikace a sucha;
(b) podporovat národní, regionální a celosvětové programy pro integrovaný sběr dat a výzkumné sítě provádějící posuzování degradace půdy a území;
(c) posílit národní a regionální meteorologické a hydrologické sítě a monitorovací systémy, s cílem zajistit adekvátní sběr základních informací a komunikaci mezi národními, regionálními a mezinárodními středisky.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

12.10. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:

(a) posílit regionální programy a mezinárodní spolupráci, jak je např. Stálý mezistátní výbor pro kontrolu sucha v Sahelu (CILSS), Mezivládní úřad pro sucho a rozvoj (IGADD), Jihoafrická konference o koordinaci rozvoje (SADCC), Arabský Maghrebský svaz a jiné regionální organizace, a organizace jako je např. Stanice pro pozorování Sahary a Sahelu;
(b) zavádět anebo rozvíjet součásti komplexní databáze o desertifikaci, degradaci území a lidských podmínkách, která by zahrnovala, jak fyzikální, tak socio-ekonomické parametry. Tyto akce by se měly opírat o stávající a v případech potřeby rozšířené o dodatečná zařízení, jako je např. program Sledování Země a jiné informační systémy mezinárodních, regionálních a národních institucí, posílené pro tento účel;
(c) vytvářet postupné cíle a definovat ukazatele pokroku, které by usnadňovaly práci místních a regionálních organizací při sledování pokroku v boji proti desertifikaci. Zvláštní pozornost je třeba věnovat indikátorům místní účasti.

Prostředky implementace

12.11. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 350 miliónů USD, včetně přibližně 175 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

12.12. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací působících v oblasti desertifikace a sucha:
(a) vytvořit - a aktualizovat současné - souhrnné přehledy (inventury) přírodních zdrojů, jako je např. energie, voda, půda, minerály, rostliny a přístup zvířat k potravě a jiných zdrojů, jako je např. bydlení, zaměstnanost, zdraví, vzdělání a demografické distribuce v čase a v prostoru;
(b) rozvíjet integrované informační systémy pro environmentální monitorování, environmentální účetnictví a posuzování dopadů na životní prostředí;
(c) spolupracovat s mezinárodními orgány při usnadňování získávání a rozvoje vhodných technologií pro monitorování a pro boj proti suchu a desertifikaci.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

12.13. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací působících v oblasti desertifikace a sucha, rozvíjet technické a odborné schopnosti lidí, zabývajících se monitorováním a posuzováním problémů desertifikace a sucha.

(d) Vytváření potenciálu

12.14. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací působících v oblasti desertifikace a sucha:
(a) posilovat národní a místní instituce poskytováním adekvátního personálu a finančních prostředků pro posuzování desertifikace;
(b) podporovat účast místního obyvatelstva, zejména žen a mládeže, při sběru a využívání environmentálních informací, prostřednictvím vzdělávání, osvěty a vytváření povědomí.

B. Boj proti degradaci území prostřednictvím, mimo jiné, intenzifikace uchovávání půdy, zalesňování a obnovy lesů

Východiska opatření

12.15. Desertifikací je ovlivněno přibližně 3,6 miliardy hektarů, což představuje asi 70 procent celkového světového povrchu suchých oblastí neboli více než čtvrtina celkového povrchu světových souší. Při boji pro desertifikaci pastvin, deštěm zavlažované obdělávané půdy a uměle zavlažovaných území by měla být v oblastech dosud nepostižených nebo jen mírně ovlivněných desertifikací uplatněna preventivní opatření; pro udržení produktivity mírně desertifikovaných území by měla být implementována nápravná opatření; při obnově vážně nebo velmi vážně desertifikovaných suchých oblastí je třeba přijmout regenerační opatření.

12.16. Rozšiřování vegetační pokrývky by podpořilo a stabilizovalo hydrologickou rovnováhu suchých oblasti a udrželo kvalitu a produktivitu území. Preventivní ochrana dosud nepostižených oblastí a aplikace nápravných opatření a regenerace mírně a vážně poškozených suchých území, včetně oblastí zasažených pohybem pískových dun, prostřednictvím zavedení environmentálně racionálních, sociálně přijatelných, spravedlivých a ekonomicky proveditelných systémů územního využití zvýší udržovací (vyživovací) kapacitu území a možnost udržení biotických zdrojů v citlivých ekosystémech.

Cíle

12.17. Tento program má následující cíle:
(a) v oblastech dosud neovlivněných nebo jen mírně ovlivněných desertifikací zajistit vhodné hospodaření se stávajícími přírodními útvary (včetně lesů), za účelem uchování biodiverzity, ochrany mokřadů, udržitelnosti jejich produkce a zemědělského rozvoje, a pro další účely, za plné spoluúčasti domorodých lidí;
(b) regenerovat mírně až vážně desertifikovaná suchá území pro účely produktivního využívání a udržení jejich produktivity pro rozvoj agropastevectví /agrolesnictví prostřednictvím, mimo jiné, uchovávání půdy a vody;
(c) rozšířit vegetační pokrývku a podporovat hospodaření s biotickými zdroji v regionech zasažených nebo ohrožených desertifikací a suchem, zejména prostřednictvím činností, jako je zalesňování či obnova lesů, agrolesnictví, komunitní lesnictví a systémy retence vegetace;
(d) zlepšit hospodaření s lesními zdroji, včetně palivového dřeva, a snížit spotřebu palivového dřeva, prostřednictvím jeho efektivnějšího využívání a uchovávání a prostřednictvím zkvalitňování, rozvoje a využívání jiných zdrojů energie, včetně alternativních zdrojů energie.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

12.18. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) implementovat naléhavá přímá preventivní opatření v suchých oblastech, které jsou zranitelné, ale nejsou zatím postiženy, nebo jsou desertifikovány jen mírně, zaváděním: (i) zdokonalených politik a metod územního využití pro udržitelnější územní produktivitu; (ii) vhodných, environmentálně šetrnějších a ekonomicky proveditelných zemědělských nebo pasteveckých technologií; (iii) zdokonaleného hospodaření s půdními a vodními zdroji.
(b) provést programy urychleného zalesňování nebo obnovy lesů, za použití rychle rostoucích druhů odolných vůči suchu, a to především místních, včetně luštěnin a jiných druhů, ve spojení s agrolesnickými systémy vycházejícími z komunit. V této souvislosti je třeba zvážit vytvoření velkých systémů zalesňování a obnovy lesů, především prostřednictvím zavedení zelených pásů, přičemž je třeba vést v patrnosti mnohočetné přínosy těchto opatření;
(c) implementovat naléhavá přímá korektivní opatření v mírně až vážně desertifikovaných suchých územích, a to navíc kromě opatření uvedených výše v odstavci 12.18.(a) (v orig. omylem 19 (a)), s cílem obnovit a udržet jejich produktivitu;
(d) podporovat zdokonalené systémy hospodaření s půdou /vodou /plodinami, za účelem umožnit boj proti zasolování stávajících uměle zavlažovaných obdělávaných území a za účelem stabilizovat deštěm zavlažované obdělávané oblasti a zavést zdokonalené systémy hospodaření s půdou /plodinami do metod územního využití;
(e) podporovat účastnické hospodaření s přírodními zdroji, včetně pastvin, s cílem uspokojit potřeby venkovského obyvatelstva a pro účely uchovávání zdrojů, na základě inovativních nebo přizpůsobených domorodých technologií;
(f) podporovat in-situ ochranu a uchovávání speciálních ekologických oblastí, prostřednictvím legislativy a jiných prostředků, za účelem boje proti desertifikaci a zároveň ochrany biodiverzity;
(g) podporovat a stimulovat investice do rozvoje lesnictví v suchých oblastech, prostřednictvím různých stimulů, včetně legislativních opatření;
(h) podporovat rozvoj a využití zdrojů energie, které sníží tlak na dřevnaté zdroje, včetně alternativních zdrojů energie a zdokonalených spalovacích zařízení.

(b) Data a informace

12.19. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvářet modely územního využití založené na místních postupech, za účelem zdokonalení těchto postupů, se zaměřením na prevenci degradace území. Tyto modely by měly umožnit lepší pochopení rozsahu různorodosti přírodních a antropogenních faktorů, které mohou přispět k desertifikaci. Modely by měly zahrnovat interakce nových i tradičních postupů používaných k prevenci degradace území a měly by odrážet odolnost celého ekologického a sociálního systému;
(b) vytvářet, testovat a zavádět rychle rostoucí a produktivní rostlinné druhy odolné vůči suchu, které jsou vhodné pro životní prostředí v dotyčném regionu, s náležitým ohledem na hlediska bezpečnosti pro životní prostředí.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

12.20. Vhodné agentury OSN, mezinárodní a regionální organizace, nevládní organizace a bilaterální agentury by měly:
(a) koordinovat svoje úlohy při boji proti degradaci území a při podporování systémů zalesňování, agrolesnictví a územního hospodaření v ovlivněných zemích;
(b) podporovat regionální a subregionální aktivity při vývoji a šíření technologií, školení a implementaci programů směřujících k zastavení degradace suchých území.

12.21. Zainteresované národní vlády, vhodné agentury OSN a bilaterální agentury by měly v oblasti degradace suchých území posílit koordinační úlohu subregionálních mezivládních organizací, vytvořených pro zajišťování těchto činností, jako např . CILSS, IGADD, SADCC a Arabský Maghrebský svaz.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

12.22. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 6 miliard USD, včetně přibližně 3 miliard USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

12.23. Vlády, na vhodné úrovni, a místní komunity by měly, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) integrovat domorodé poznatky, související s lesy, zalesněnými oblastmi, pastvinami -lovišti a s přírodní vegetací, do výzkumných aktivit týkajících se desertifikace a sucha;
(b) podporovat integrované výzkumné programy zaměřené na ochranu, obnovu a uchování vodních a územních zdrojů a na řízení územního využití, založené, kde to bude uskutečnitelné, na tradičních přístupech.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

12.24. Vlády na vhodné úrovni, a místní komunity by měly s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) zavádět mechanizmy které by zajistily, aby uživatelé území, zejména ženy, byli hlavními činiteli při implementaci zdokonaleného využívání území, včetně agrolesnických systémů, zaměřeného na boj proti degradaci území;
(b) podporovat, v oblastech ohrožených desertifikací a suchem, efektivní zařízení, poskytující nástavbové služby, zejména pro školení farmářů a pastevců v oblasti zlepšeného hospodaření s územními a vodními zdroji v suchých územích.

(d) Vytváření potenciálu

12.25. Vlády na vhodné úrovni, a místní komunity by měly, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvářet a přijímat - prostřednictvím vhodné národní legislativy a institucionálního zavádění - nové a environmentálně šetrnější politiky orientované na rozvoj využívání území;
(b) podporovat občanské organizace vycházející z komunit, především organizace farmářů a pastevců.

C. Vytváření a posilování integrovaných rozvojových programů pro vymýcení chudoby a na podporu systémů alternativního živobytí v oblastech ohrožených desertifikací

Východiska opatření

12.26. V oblastech ohrožených desertifikací a suchem nejsou současné systémy živobytí a využívání zdrojů schopny udržet životní úroveň. Ve většině suchých nebo polosuchých oblastí jsou často tradiční systémy živobytí založené na agropasteveckých systémech neadekvátní a neudržitelné, zejména z hlediska sucha a zvyšování demografických tlaků. Chudoba je hlavním faktorem při urychlování úrovně degradace a desertifikace. Je proto nezbytné učinit opatření pro obnovení a zdokonalení agropasteveckých systémů ve prospěch udržitelného hospodaření s pastvinami a alternativních systémů živobytí.

Cíle

12.27. Tento program má následující cíle:
(a) vytvořit potenciál vesnických komunit a pasteveckých skupin, aby mohly převzít odpovědnost za svůj rozvoj a hospodaření se svými územními zdroji na sociálně spravedlivém a ekologicky racionálním a zdravém základě;
(b) zdokonalit produkční systémy za účelem dosažení větší produktivity v rámci schválených programů pro uchování přírodních zdrojů a v rámci integrovaného přístupu k venkovskému rozvoji;
(c) poskytnout příležitosti pro alternativní živobytí, jako základ pro snížení tlaku na územní zdroje, a zároveň poskytnout další zdroje příjmů, zejména pro venkovské obyvatelstvo, a tím zlepšit jejich životní úroveň.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

12.28. Vlády by měly na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) přijmout na národní úrovni politiky decentralizovaného přístupu k hospodaření s územními zdroji, přenášející odpovědnost na venkovské organizace;
(b) vytvářet nebo posilovat venkovské organizace zodpovědné za hospodaření s venkovskou půdou a pastvinami;
(c) zavádět nebo rozvíjet místní, národní a meziodvětvové mechanizmy pro řešení environmentálních a rozvojových důsledků držby území, ve smyslu jeho využívání a vlastnictví. Zvláštní pozornost je třeba věnovat ochraně územních práv žen, pastevců a kočovných skupin žijících ve venkovských oblastech;
(d) vytvářet nebo posilovat vesnické spolky či sdružení, zaměřené na ekonomické aktivity společného zájmu pastevců (trh zahrádkářských produktů, transformace zemědělských produktů, dobytek, pastva, atd.);
(e) podporovat úvěry pro venkov a mobilizaci venkovských úspor, prostřednictvím vytvoření venkovských bankovních systémů;
(f) rozvíjet infrastrukturu a místní výrobní a marketingový potenciál, začleněním místních lidí do podpory alternativních systémů živobytí a zmírňování chudoby;
(g) vytvořit revolvingový fond pro úvěrování venkovských podnikatelů a místních skupin, za účelem usnadnění vytváření domácích hospodářství /obchodních podniků a úvěrů pro vstupy do agropasteveckých aktivit.

(b) Data a informace

12.29. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) provést socio-ekonomické studie základních úrovní (pozadí), s cílem dobře porozumět situaci v programové oblasti, týkající se zejména otázek zdrojů a držby území, tradičních metod územního hospodaření a charakteristik výrobních systémů;
(b) provést inventuru přírodních zdrojů (půdy, vody a vegetace) a stavu jejich degradace, založenou primárně na poznatcích místních obyvatel (např. na rychlém venkovském ocenění);
(c) šířit informace o technických možnostech přizpůsobených sociálním, ekonomickým a ekologickým podmínkám v každé z těchto oblastí;
(d) podporovat výměnu a sdílení informací, týkajících se rozvoje alternativního živobytí v jiných agro-ekologických regionech.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

12.30. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) podporovat spolupráci a výměnu informací mezi institucemi zkoumajícími suché a polosuché oblasti, týkající se metod a technologií pro zlepšování územní a zvyšování produktivity práce, jakož i životaschopných výrobních systémů;
(b) koordinovat a harmonizovat implementaci programů a projektů financovaných organizacemi mezinárodních společenství a nevládními organizacemi, které jsou zaměřeny na zmírňování chudoby a na podporu alternativního systému živobytí.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

12.31. Sekretariát Konference odhadl náklady na tuto programovou oblast v rámci kapitoly 3 (Boj proti chudobě) a kapitoly 14 (Podpora udržitelného rozvoje zemědělství a venkova).

(b) Vědecké a technické prostředky

12.32. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) uskutečňovat, s podporou místních výzkumných institucí, aplikovaný výzkum územního využití;
(b) usnadňovat pravidelné národní regionální a meziregionální předávání a výměnu informací a zkušeností mezi vyučujícími v nástavbových kursech a výzkumníky;
(c) podporovat a podněcovat zavádění a využívání technologií vytváření alternativních zdrojů příjmů.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

12.33. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) školit členy venkovských organizací v oblasti manažerských schopností a školit agropastevce v oboru speciálních metod, jako je uchovávání či šetření půdy a vody, vytváření zásob vody, agrolesnictví a zavlažování malého rozsahu;
(b) školit lektory nástavbového vzdělávání a úředníky v účastnickém přístupu k integrovanému územnímu hospodaření.

(d) Vytváření potenciálu

12.34. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, vytvořit a udržovat mechanizmy, zajišťující integraci strategií zmírňování chudoby mezi obyvateli území ohrožených desertifikací do odvětvových a národních rozvojových plánů a programů.

D. Vytváření komplexních antidesertifikačních programů a jejich integrace do národních rozvojových plánů a národního environmentálního plánování

Východiska opatření

12.35. V mnoha rozvojových zemích ovlivněných desertifikací je zá kladna přírodních zdrojů hlavním zdrojem procesu rozvoje. Sociální systémy interagující s územními zdroji činí tento problém daleko komplexnějším, neboť vyžadují integrovaný přístup k plánování a hospodaření s územními zdroji. Akční plány pro boj proti desertifikaci a suchu by měly zahrnovat aspekty řízení životního prostředí a rozvoje, aby tak byly v souladu s přístupem integrovaných národních rozvojových plánů a národních environmentálních akčních plánů.

Cíle

12.36. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) posílit národní institucionální možnosti pro vypracování vhodných antidesertifikačních programů a pro jejich integraci do národního plánování rozvoje;
(b) vytvořit a integrovat rámce strategického plánování pro rozvoj, ochranu a hospodaření s přírodními zdroji v suchých oblastech do národních rozvojových plánů, včetně národních plánů pro boj proti desertifikaci, a environmentálních akčních plánů, v zemích ohrožených desertifikací;
(c) iniciovat dlouhodobý proces implementace a monitorování strategií souvisejících s hospodařením s přírodními zdroji;
(d) posilovat regionální a mezinárodní spolupráci v boji proti desertifikaci, prostřednictvím, mimo jiné, přijetí právních a jiných nástrojů.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

12.37. Vlády by měly, na vhodné úrovni a s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit nebo posílit, ve všech postižených venkovských komunitách, národní a místní antidesertifikační úřady, v rámci vládních a místních výkonných orgánů, a místní výbory /asociace či sdružení uživatelů půdy, s cílem organizovat pracovní spolupráci mezi všemi subjekty, jichž se problém dotýká, od nejnižší úrovně (farmáři a pastevci) po vyšší úrovně státní správy;
(b) vytvořit národní akční plány pro boj proti desertifikaci a vhodně je začlenit do národních rozvojových plánů a národních environmentálních akčních plánů;
(c) implementovat politiky zaměřené na zdokonalování územního využití, na vhodné hospodaření na společných územích, na poskytování stimulů pro malé farmáře a pastevce, včetně žen, a na podporování soukromých investic do rozvoje suchých území;
(d) zajistit koordinaci mezi ministerstvy a institucemi pracujícími na antidesertifikačních programech na národní a místní úrovni.

(b) Data a informace

12.38. Vlády by měly, na vhodné úrovni a s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, podporovat výměnu informací a spolupráci mezi postiženými zeměmi, s ohledem na národní plánování a tvorbu programů, mimo jiné, prostřednictvím sítí.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

12.39. Relevantní mezinárodní organizace, multilaterální finanční instituce, nevládní organizace a bilaterální agentury by měly posílit svou spolupráci při poskytování pomoci při přípravě programů pro kontrolu desertifikace a jejich integraci do národních strategií plánování, při zavádění národních mechanizmů koordinace a systematického pozorování a při vytváření regionálních a celosvětových sítí těchto plánů a mechanizmů.

12.40. Valné shromáždění OSN by mělo být na svém čtyřicátém sedmém zasedání požádáno, aby vytvořilo, pod záštitou Valného shromáždění, mezinárodní výbor pro vypracování mezinárodní úmluvy o boji proti desertifikaci v zemích postižených vážným suchem anebo desertifikací, zejména v Africe, s cílem dokončit tuto úmluvu do června 1994.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

12.41. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 180 miliónů USD, včetně přibližně 90 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

12.42. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit a zavést vhodn é zdokonalené udržitelné zemědělské a pastevecké technologie, které budou sociálně a environmentálně přijatelné a ekonomicky proveditelné;
(b) vypracovat aplikovanou studii o integraci environmentálních a rozvojových aktivit do národních rozvojových plánů.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

12.43. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, uskutečňovat velké celonárodní antidesertifikační osvětové /školící kampaně, v rámci postižených zemí prostřednictvím stávajících masmédií, sítěmi vzdělávání a nově vytvořenými nebo posílenými nástavbovými doškolovacími službami. To by mělo zajistit přístup veřejnosti k poznatkům o desertifikaci a suchu a k národním akčním plánům boje proti desertifikaci.

(d) Vytváření potenciálu

12.44. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, zavést a udržovat mechanizmy zajišťující koordinaci odvětvových ministerstev a institucí, včetně institucí na místní úrovni a vhodných nevládních organizací, při integraci antidesertifikačních programů do národních rozvojových plánů a národních environmentálních akčních plánů.

E. Rozvoj komplexních systémů připravenosti na sucho a systémů zmírňování sucha, včetně svépomocných akcí, pro oblasti ohrožené suchem a vytváření programů pro řešení otázky environmentálních uprchlíků

Východiska opatření

12.45. Sucho, na různých úrovních četnosti a intenzity, je opakujícím se jevem ve většině rozvojového světa, zejména v Africe. Kromě lidských obětí - odhaduje se, že v polovině 80. let zahynuly ve střední Africe na následky sucha 3 milióny lidí - způsobují katastrofy související se suchem také vysoké ekonomické náklady ztrátou produkce, nevyužitím vstupů a zmarňováním rozvojových zdrojů.

12.46. Systémy včasného varování zaměřené na předpovídání sucha umožní implementaci systémů připravenosti na sucho. Integrované soubory opatření či programy na úrovni jednotlivých farem a povodí, jako jsou alternativní strategie obdělávání pozemků, uchovávání půdy a vody a podpora metod vytváření zásob vody, by mohly zvýšit potenciál země pro zvládání sucha a uspokojit základní potřeby, a tím minimalizovat počet environmentálních uprchlíků a nutnost mimořádné pomoci pro oblasti postižené suchem. Zároveň jsou nezbytné společné postupy pro pomoc těmto oblastem v obdobích akutního nedostatku.

Cíle

12.47. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) vytvořit národní strategie připravenosti na sucho, krátko- i dlouhodobé, zaměřené na snížení zranitelnosti výrobních systémů suchem;
(b) posílit tok informací včasného varování pro tvůrce rozhodnutí a uživatele půdy, což by umožnilo státům implementovat strategie boje proti suchu;
(c) vytvořit a začlenit systémy pomoci při suchu a způsobů řešení problému environmentálních uprchlíků do národních a regionálních rozvojových plánů.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

12.48. V oblastech ohrožených suchem by měly vlády, na vhodné úrovni, s podporou mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit strategie řešení nedostatku potravin na národní úrovni v obdobích výpadku výroby. Tyto strategie by měly řešit problémy zásob, dovozů, přístavních zařízení, skladování potravin, transportu a distribuce;
(b) zlepšit národní a regionální potenciál pro agrometeorologii a společné plodinové plánování. Agrometeorologie spojuje četnost, obsah a regionální pokrytí předpovědí počasí s požadavky plodinového plánování a zemědělského doškolování;
(c) připravit venkovské projekty pro poskytování krátkodobého venkovského zaměstnání domácnostem postiženým suchem. Ztráta příjmu a nároku na jídlo je v dobách sucha obvyklým zdrojem nouze. Venkovské práce napomáhají v chudých domácnostech vytváření příjmů nezbytných pro nákup potravin;
(d) vytvořit společné postupy, kde to bude nezbytné, pro distribuci potravin a krmiv a pro zásobování vodou;
(e) vytvořit rozpočtové mechanizmy pro pohotové poskytování zdrojů pomoci oblastem postiženým suchem krátce po upozornění;
(f) vytvořit záchranné sítě pro nejzranitelnější domácnosti.

(b) Data a informace

12.49. Vlády postižených zemí by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) provést výzkum sezónních předpovědí, za účelem zlepšení plánování postupů při nepředvídaných událostech a pomocných operací a s cílem umožnit přijetí preventivních opatření na úrovni farem, jako např. výběr vhodných odrůd a farmářských postupů v dobách sucha;
(b) podporovat aplikovaný výzkum možností snižování ztrát vody z půdy, možností zvyšování kapacity půd pro absorpci vody a metod vytváření zásob vody v oblastech náchylných na sucha;
(c) posilovat národní systémy včasného varování, se zvláštním důrazem na mapování rizik, dálkového průzkumu, agrometeorologické modelování, integrované víceoborové metody předpovídání plodin a na počítačově zpracovávanou analýzu nabídky /poptávky po potravinách.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

12.50. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit systém záložních kapacit zásob potravin, logistické podpory, personálu a finančních prostředků pro rychlou mezinárodní reakci v případě nouzových situací souvisejících se suchem;
(b) podporovat programy Světové meteorologické organizace (WMO), týkající se agrohydrologie a agrometeorologie, Program regionálního školícího centra pro agrometeorologii a operační hydrologii a jejich aplikací (AGRHYMET), centra pro monitorování sucha a Africké centrum meteorologických aplikací pro rozvoj (ACMAD), jakož i úsilí Stálého mezistátního výboru pro omezování sucha v Sahelu (CILSS) a Mezivládního úřadu pro sucho a rozvoj (IGADD);
(c) podporovat programy FAO a jiné programy pro rozvoj národních systémů včasného varování a systémů pomoci při zabezpečování potravin;
(d) posílit a rozšířit rozsah stávajících regionálních programů a činností vhodných orgánů a organizací OSN, jako je Světový potravinový program (WFP), Úřad koordinátora OSN pro pomoc při katastrofách (UNDRO) a Sudánsko-Sahelský úřad OSN, jakož i nevládních organizací, zaměřených na zmírňování účinků sucha a nouzových situací.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

12.51. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 1,2 miliardy USD, včetně přibližně 1,1 miliardy USD hrazené mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

12.52. Vlády na vhodné úrovni a komunity ohrožené suchem by měly, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) využívat tradiční mechanizmy řešení problému hladu jako způsob poskytování úlevy /pomoci a podpory rozvoje;
(b) posilovat a rozvíjet národní, regionální a místní mezioborový výzkum a kapacity pro osvětu a školení v oblasti strategií prevence sucha.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

12.53. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) podporovat školení tvůrců rozhodnutí a uživatelů půdy v oblasti efektivního využívání informací ze systémů včasného varování;
(b) posilovat výzkum a národních kapacit pro osvětu a školení ohledně posuzování dopadů sucha a měly by vyvíjet metody předpovídání sucha.

(d) Vytváření potenciálu

12.54. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) zdokonalit a udržovat mechanizmy monitorování parametrů sucha s adekvátním personálem, vybavením a finančními prostředky, za účelem přijímání preventivních opatření na regionální, národní a místní úrovni;
(b) vytvořit propojení mezi ministerstvy a koordinačními jednotkami pro monitorování sucha, pro posuzování dopadů a pro řízení systémů pomoci při suchu.

F. Motivace a podpora účasti veřejnosti a environmentální osvěty a vzdělávání zaměřené na omezování desertifikace a zvládání účinků sucha

Východiska opatření

12.55. Dosavadní zkušenosti s úspěchy a neúspěchy programů a projektů ukazují, že pro udržení aktivit souvisejících s omezováním desertifikace a sucha je nutná podpora veřejnosti. Je však nezbytné jít za hranici teoretického ideálu veřejné spoluúčasti a zaměřit se na zajišťování skutečného aktivního zapojení veřejnosti, založené na partnerství. Z toho vyplývá nutnost sdílení odpovědností a společnou účast všech zainteresovaných stran. V této souvislosti by tato programová oblast měla být považována za esenciální podpůrný prvek pro všechny aktivity související s omezováním desertifikace a sucha.

Cíle

12.56. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) vytvářet a zvyšovat veřejné povědomí a poznatky týkající se desertifikace a sucha, včetně začlenění environmentálního vzdělávání do osnov základních a středních škol;
(b) vytvářet a podporovat opravdové partnerství mezi vládními úřady, jak na národní, tak na místní úrovni, dalšími výkonnými orgány, nevládními organizacemi a uživateli půdy postiženými suchem a desertifikací, ve kterém by uživatelé půdy získali odpovědnou úlohu při plánování a uskutečňování procesů tak, aby mohli plně těžit z rozvojových projektů;
(c) zajistit, aby tito partneři porozuměli potřebám, cílům a názorům ostatních, pomocí různých prostředků, jako jsou např. školení, osvěta a otevřený dialog;
(d) podporovat místní komunity v jejich úsilí o boj proti desertifikaci využívání poznatků a zkušeností dotyčného obyvatelstva, zajištěním plné účasti žen a domorodých obyvatel.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

12.57. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) přijímat politiky a vytvářet administrativní struktury pro decentralizovanější rozhodování a implementaci;
(b) vytvářet a využívat mechanizmy pro konzultace a zapojení uživatelů půdy a pro zvýšení schopností, na místní úrovni, identifikovat anebo přispívat k identifikaci a plánování akcí;
(c) definovat, ve spolupráci s místními komunitami, cíle specifických programů /projektů; vytvářet místní plány řízení k začlenění těchto pokrokových opatření, a tím poskytnout prostředky pro vhodnou změnu tvorby projektů nebo řídících postupů;
(d) zavést legislativu, institucionální, organizační a finanční opatření pro zajištění účasti uživatelů a jejich přístupu k územním zdrojům;
(e) zavádět anebo rozšiřovat příznivé podmínky pro poskytování služeb, jako např. úvěrové prostředky a odbytové trhy pro venkovské obyvatelstvo;
(f) vypracovat školící či osvětové programy zvyšování úrovně vzdělání a účasti lidí, zejména žen a domorodých skupin, prostřednictvím, mimo jiné, gramotnosti a rozvoje technických schopností;
(g) vytvořit venkovské bankovní systémy pro usnadnění přístupu k úvěrům pro venkovské obyvatelstvo, zejména pro ženy a domorodé lidi, a na podporu venkovských úspor;
(h) přijímat vhodné politiky stimulování soukromých a veřejných investic.

(b) Data a informace

12.58. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) kriticky přezkoumat, rozvíjet a šířit na všech úrovních informace, rozdělené podle pohlaví, schopnosti a know-how, týkající se způsobů organizace a podpory účasti veřejnosti;
(b) urychlit vývoj technologického know-how, se zaměřením na vhodné a pomocné technologie;
(c) rozšířit poznatky o výsledcích aplikovaného výzkumu v oblasti půdy a vody, vhodných druhů, zemědělských metod a technologického know-how.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

12.59. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) vytvořit programy podpory regionálních organizací, jako jsou CILSS, IGADD, SADCC a Arabská Maghrebská unie, a dalších mezivládních organizací v Africe a jiných částech světa k posílení přesahových programů a ke zvýšení účasti nevládních organizací společně s účastí venkovského obyvatelstva;
(b) vytvořit mechanizmy pro usnadňování spolupráce v oblasti technologií a podporovat tuto spolupráci jako součást veškeré vnější pomoci a činností, souvisejících s projekty technické pomoci ve veřejném nebo v soukromém sektoru;
(c) podporovat spolupráci mezi různými činiteli programů pro životní prostředí a rozvoj;
(d) motivovat vznik reprezentativních organizačních institucí podporujících a udržujících spolupráci mezi organizacemi.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

12.60. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 1,0 miliardu USD, včetně přibližně 500 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

12.61. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, podporovat rozvoj domorodého know-how a transfer technologií.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

12.62. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací:
(a) podporovat anebo posilovat instituce účastnící se na vzdělávání veřejnosti, včetně místních médií, škol a skupin komunit;
(b) zvýšit úroveň osvěty a vzdělání veřejnosti.

(d) Vytváření potenciálu

12.63. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou relevantních mezinárodních a regionálních organizací, podporovat členy místních venkovských organizací a školit a zaměstnávat více učitelů nástavbového doučování pracujících na místní úrovni.