INTEGROVANÝ PŘÍSTUP K PLÁNOVÁNÍ A HOSPODAŘENÍ S ÚZEMNÍMI ZDROJI

ÚVOD

10.1. Území je obvykle definováno jako fyzická entita charakterizovaná topografickými vlastnostmi a povahou prostoru; širší intregrativní pohled zahrnuje rovněž přírodní zdroje: půdy, minerály, vodu a biota (živočišný a rostlinný život určité oblasti), ze kterých se území skládá. Tyto složky jsou organizovány v ekosystémech, jež různorodými službami esenciálně přispívají k uchování integrity (neporušenosti) systémů umožňujících život a k uchování integrity produkčního potenciálu životního prostředí. Při využívání územních zdrojů se využívají všechny tyto vlastnosti. Územní plochy (půda) jsou konečným zdrojem, zatímco přírodní zdroje, které uzemí a půda podporuje, se mohou v průběhu času a v závislosti na podmínkách využívání a hospodaření s nimi lišit. Rostoucí nároky člověka a jeho hospodářské činnosti jsou doprovázeny stále se zvyšujícím tlakem na územní zdroje, vytvářejí konkurenci a konflikty a ústí v nikoli-optimální využívání území i územních zdrojů. Jestliže se požadavky člověka mají v budoucnosti uspokojovat udržitelným způsobem, je nutné v současné době vyřešit tyto konflikty a docílit hospodárnějšího a vhodnějšího využívání území a jeho přírodních zdrojů. Těchto cílů je možné dosáhnout integrovaným plánováním a řízením využívání území a jeho fyzické entity. Prozkoumání všech možností integrovaného využívání území umožňuje minimalizovat konflikty, docílit maximálně efektivních změn a spojit sociální a ekonomický rozvoj s ochranou životního prostředí a jeho zkvalitněním, a tím pomáhá dosažení cílů udržitelného rozvoje. Podstata integrovaného přístupu se odráží v koordinaci plánování a hospodaření jednotlivých sektorů pokud jde o různé aspekty využití území a územních zdrojů.

10.2. Tato kapitola obsahuje jednu programovou oblast - integrovaný přístup k plánování a hospodaření s územními zdroji, která se zabývá reorganizací, a kde je to nezbytné, určitým posílením rozhodovacích struktur, včetně stávajících politických, plánovacích a řídících postupů a metod, které mohou napomoci zavést a uplatňovat integrovaný přístup k územním zdrojům. Nezabývá se provozními aspekty plánování a řízení, jimiž se mohou lépe zabývat příslušné sektorové programy. Protože se tento program zabývá významnými průřezovými aspekty rozhodování, pokud jde o udržitelný rozvoj, souvisí úzce s řadou dalších programů, které se touto problematikou zabývají přímo.

PROGRAMOVÁ OBLAST

Integrovaný přístup k plánování a hospodaření s územními zdroji

Východiska opatření

10.3. Územní zdroje jsou využívány pro různé cíle, které se navzájem ovlivňují a mohou si vzájemně konkurovat; je proto žádoucí integrovaně plánovat a řídit jejich veškeré využívání. K integraci by mělo docházet na dvou úrovních: s přihlížením k environmentálním, sociálním a ekonomickým faktorům (včetně např. dopadů různých hospodářských a sociálních sektorů na životní prostředí a přírodní zdroje) na straně jedné, a s uvážením všech složek životního prostředí a zdrojů společně (tj. ovzduší, vody, biot, půdy, geologických a přírodních zdrojů) na straně druhé. Integrované pojetí usnadňuje vhodný výběr a možné záměny a maximalizuje tak udržitelnou produktivitu a využívání. Možnosti různě využívat území se vytvářejí v průběhu implementace velkých osidlovacích nebo rozvojových projektů nebo postupně s tím, jak se území stává dostupné na trhu. Vytvářejí se tak i možnosti podporovat tradiční vzory udržitelného využívání území nebo stanovit chráněný status pro uchování biologické diverzity nebo rozhodujících ekologických služeb.

10.4. K usnadnění integrovaného přístupu je možné kombinovat řadu metod, rámců a procesů, které poskytují nepostradatelnou podporu pro plánování a řízení a pro vytváření specifických plánů akcí na národní i místní, ekosystémové nebo oblastní úrovni. Řada prvků integrovaného přístupu již existuje, je ale nutné je šířeji uplatňovat, dále rozvíjet a posilovat. Tato programová oblast se soustřeďuje zejména na vytváření rámce pro koordinaci rozhodování; věcný obsah a pracovní či operační funkce nejsou proto obsahem této programové oblasti - zabývají se jimi ale příslušné sektorové programy Agendy 21.

Cíle

10.5. Širokým cílem je usnadnit rozdělování území pro využívání, které přináší největší udržitelné přínosy, a podporovat přechod k udržitelnému a integrovanému hospodaření s územními zdroji. Měly by při tom být brány v úvahu související environmentální, sociální a ekonomické problémy. V úvahu by, mimo jiné, měly být brány i chráněné oblasti, práva soukromého vlastnictví, práva domorodých obyvatel a jejich komunit i dalších místních komunit, ekonomická úloha žen při rozvoji zemědělství a venkova. Konkrétněji vyjádřeno, jsou cíle následující:
(a) přezkoumat a vytvořit politiku na podporu nejlepšího možného využití území a udrž itelného hospodaření s územními zdroji, nejpozději do roku 1996;
(b) zdokonalit a posílit systémy plánování, řízení a vyhodnocování území a územních zdrojů, nejpozději do roku 2000;
(c) posílit instituce a koordinační mechanizmy pro území a územní zdroje, nejpozději do roku 1998;
(d) vytvořit mechanizmy pro usnadnění aktivní účasti všech zainteresovaných, především komunit a lidí na místní úrovni, na rozhodování o územním využití a hospodaření, nejpozději do roku 1996.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

Vytváření podpůrných politik a politických nástrojů

10.6. Vlády by měly, na vhodné úrovni a s podporou regionálních a mezinárodních organizací, zajistit, aby politika a politické nástroje podporovaly nejlepší možné využití území a udržitelné hospodaření s územními zdroji. Zvláštní pozornost by měla být věnována úloze zemědělské půdy. Vlády by proto měly:
(a) na národní, regionální i místní úrovni vytvořit integrované stanovování cílů a formulování politiky, které by bralo v úvahu environmentální, sociální, demografické a ekonomické problémy;
(b) vytvořit politiku, podněcující udržitelné využívání a hospodaření s půdními zdroji a respektující základnu územních zdrojů, demografické otázky a zájmy místního obyvatelstva;
(c) přezkoumat a revidovat regulační rámec, včetně zákonů, předpisů a postupů, umožňujících jejich prosazení, a identifikovat tak zlepšení potřebná pro podporu udržitelného využívání území a hospodaření s územními zdroji a pro restrikci transferu produktivní orné půdy na jiné účely;
(d) uplatňovat ekonomické nástroje a rozvinout institucionální mechanizmy a stimuly podněcující nejlepší možné využití a udržitelné hospodaření s územními zdroji;
(e) podporovat princip přenášení rozhodování o jednotlivých postupech na nejnižší možnou úroveň veřejné správy tak, aby tím byly umožněny efektivní akce a z místní úrovně řízený přístup.

Posilování systému plánování a hospodaření

10.7. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou regionálních a mezinárodních organizací, přezkoumat a, pokud to bude vhodné, revidovat systémy plánování a hospodaření a usnadnit tak integrovaný přístup. Měly by proto:
(a) přijmout systémy plánování a hospodaření, které usnadní integraci složek životního prostředí, jako je např. ovzduší, voda, půda a další přírodní zdroje; měly by při tom využít ekologické plánování krajiny (LANDEP) nebo další přístupy, které jsou soustředěny např. na ekosystémy nebo na povodí;
(b) přijmout strategické rámce, které umožní integrovat rozvojové a environmentální hlavní cíle; příkladem těchto rámců mohou být systémy udržitelného živobytí, rozvoj venkova, Světová strategie uchovávání /péče o Zemi, primární environmentální péče (PEC) a další;
(c) vytvořit obecný rámec pro využívání území a územní plánování, v jehož rozsahu bude možno vypracovat specializované a podrobnější sektorové plány (např. pro chráněné oblasti, zemědělství, lesy, lidská sídla, rozvoj venkova); vytvořit mezisektorové konzultační orgány, umožňující zjednodušit plánování a implementaci projektů.;
(d) zahrnutím vhodných tradičních a domorodých metod posílit systémy hospodaření, pokud jde o území a přírodní zdroje; k těmto metodám patří např. pastevectví, Hema reserves (tradiční islámská ochrana půdy) a terasovité zemědělství;
(e) prozkoumat a, kde to bude nezbytné, vytvořit inovativní a pružné metody financování programů;
(f) sestavit podrobný soupis (inventarizaci) územního potenciálu pro řízení udržitelného rozdělování, hospodaření a využívání územních zdrojů na národní i místní úrovni.

Podpora uplatňování vhodných nástrojů pro plánování a hospodaření

10.8. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou národních a mezinárodních organizací, podporovat zdokonalování, další rozvoj a široké uplatňování nástrojů pro plánování a hospodaření, usnadňujících integrovaný a udržitelný přístup k území a zdrojům. Přitom by měly:
(a) přijmout zdokonalené systémy pro interpretaci a integrovanou analýzu dat o využití území a o územních zdrojích;
(b) systematicky uplatňovat metody a postupy posuzování environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů, rizik, nákladů a přínosů specifických opatření či činností;
(c) analyzovat a testovat metody, umožňující zahrnout funkce území a ekosystémů a hodnotu územních zdrojů do národních účtů.

Zvyšování povědomí

10.9. Jednotlivé vlády by měly, na vhodné úrovni, ve spolupráci s národními institucemi a zájmovými skupinami a s podporou regionálních a mezinárodních organizací, vést osvětové kampaně určené k uvědomování a vzdělávání obyvatelstva o významu integrovaného hospodaření s územím a územními zdroji a o úloze jednotlivců a sociálních skupin v tomto procesu. Tento proces by mělo provázet vytváření prostředků pro přijetí zdokonalených postupů pro využívání území a udržitelné hospodaření.

Podpora účasti veřejnosti

10.10. Vlády by měly, na vhodné úrovni, ve spolupráci s národními organizacemi a s podporou regionálních a mezinárodních organizací, vytvořit inovativní postupy, programy, projekty a služby usnadňující a podporující aktivní zapojení těch, jichž se dotýkají výsledky rozhodování a implementace, zejména skupin, které byly dosud často opomíjeny, jako jsou ženy, mládež, domorodí lidé a jejich komunity a další místní komunity.

(b) Data a informace

Posilování informačních systémů

10.11. Vlády by měly, na vhodné úrovni, ve spolupráci s národními institucemi a soukromým sektorem a s podporou regionálních a mezinárodních organizací, posílit informační systémy nezbytné pro rozhodování a vyhodnocování budoucích změn v územním využití a hospodaření. Měly by přitom být brány v úvahu potřeby mužů i žen. Aby tak mohly učinit, měly by:
(a) posílit, na globální, regionální, národní a místní úrovni, informační systémy a systémy systematického pozorování a posuzování a systémy pro environmentální, ekonomická a sociální data související s územními zdroji a údaji o charakteru územního potenciálu a vzorech využití území a hospodaření;
(b) posílit koordinaci mezi stávajícími sektorálními datovými systémy o území a územních zdrojích a posílit národní potenciál pro shromažďování a posuzování dat;
(c) poskytnout vhodné technické informace, nezbytné pro informované rozhodování o územním využití a hospodaření, v přístupné formě všem sektorům populace, zvláště místním komunitám a ženám;
(d) podporovat nízkonákladové systémy řízené komunitami pro sběr srovnatelných informací o stavu a procesech změn územních zdrojů, včetně půd, lesní pokrývky, divoké přírody, klimatu a dalších prvků.

(c) Mezinárodní a regionální koordinace a spolupráce

Vytvoření regionálního mechanizmu

10.12. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou regionálních a mezinárodních organizací, posílit regionální spolupráci a výměnu informací o územních zdrojích. Aby tak mohly učinit, měly by:
(a) prozkoumat a vytvořit regionální politiku na podporu programů územního využití a územního plánování;
(b) podporovat rozvoj plánů územního využití a územních plánů v jednotlivých zemích regionu;
(c) vytvořit informační systémy a podporovat školení;
(d) uskutečňovat, prostřednictvím sítí a jiných vhodných prostředků, výměnu informací o zkušenostech s procesem a výměnu výsledků integrovaného a „účastnického“ (za účasti zainteresovaných subjektů) plánování a hospodaření s územními zdroji na národní a místní úrovni.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

10.13. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 50 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

Zlepšování vědeckého porozumění systému územních zdrojů

10.14. Vlády by měly, na vhodné úrovni, ve spolupráci s národní a mezinárodní vědeckou obcí a s podporou vhodných národních a mezinárodních organizací, prosazovat a podporovat výzkum systému územních zdrojů přizpůsobený místnímu prostředí a jeho důsledků pro udržitelný rozvoj a hospodaření ,. Priorita by měla být dána, jak to bude vhodné:
(a) posuzování územního potenciálu a funkcí ekosystému;
(b) interakcím mezi ekosystémy a interakcím mezi územními zdroji a sociálními, ekonomickými a environmentálními systémy;
(c) vytvoření ukazatelů udržitelnosti pro územní zdroje, přičemž jsou brány v úvahu environmentální, ekonomické, sociální, demografické, kulturní a politické faktory.

Testování výsledků výzkumu pomocí pilotních projektů

10.15. Vlády by měly, na vhodné úrovni, ve spolupráci s národní a mezinárodní vědeckou obcí a s podporou relevantních mezinárodních organizací, zkoumat a testovat, pomocí pilotních projektů, aplikovatelnost zdokonalených přístupů k integrovanému plánování a hospodaření s územními zdroji, včetně technických, sociálních a institucionálních faktorů.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

Posilování vzdělávání, osvěty a školení

10.16. Vlády by měly, na vhodné úrovni, ve spolupráci s vhodnými místními úřady, nevládními organizacemi a mezinárodními institucemi, podporovat rozvoj lidských zdrojů, které jsou nezbytné pro plánování a hospodaření s územím a s územními zdroji udržitelným způsobem. Tato podpora by měla být uskutečňována poskytováním stimulů pro místní iniciativy a zvýšením místního manažerského potenciálu, zejména u žen, prostřednictvím:
(a) zdůraznění mezioborových a integrovaných přístupů v osnovách škol a technického, odborného a univerzitního školení;
(b) školení pracovníků ze všech relevantních sektorů zainteresovaných na řešení problematiky územních zdrojů integrovaným a udržitelným způsobem;
(c) školení členů komunit, pracovníků relevantních nástavbových služeb, členů skupin vycházejících z komunit, a nevládních organizací v oblasti metod a přístupů k hospodaření s územím, které již byly jinde úspěšně aplikovány.

(d) Vytváření potenciálu

Posilování technologického potenciálu

10.17. Vlády by měly, na vhodné úrovni, ve spolupráci s dalšími vládami a s podporou relevantních mezinárodních organizací, podporovat cílené a společné úsilí v oblasti vzdělávání a školení a transferu metod a technologií na podporu různých aspektů udržitelného plánování a hospodaření na národní, státní /provinční a místní úrovni.

Posilování institucí

10.18. Vlády by měly, na vhodné úrovni, s podporou vhodných mezinárodních organizací:
(a) přezkoumat, a kde to bude vhodné, revidovat mandáty institucí, které se zabývají územím a územními zdroji, a umožnit tak explicitně zahrnout mezioborovou integraci environmentálních, sociálních a ekonomických otázek;
(b) posílit mechanismy koordinace institucí, zabývajících se územním využitím a hospodařením se zdroji a usnadnit tak integraci zájmů a strategií jednotlivých sektorů;
(c) posílit potenciál místního rozhodování a zdokonalit koordinaci s vyššími úrovněmi rozhodování.