Metodický pokyn odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí pro postup při zařazování objektu nebo zařízení a zpracování oznámení podle zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií

Určeno:

Resortním organizacím Ministerstva životního prostředí
Krajským orgánům
Okresním úřadům (orgánům krajů v přenesené působnosti)
Ministerstvo životního prostředí doporučuje tímto metodickým pokynem způsob zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B a zpracování oznámení o tomto zařazení, vyplývající z ustanovení zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon”).
Tento metodický pokyn je určen orgánům státní správy, ale má pomoci také právnickým a fyzickým osobám, které budou v budoucnu zařazovat plánované objekty a zařízení do příslušné skupiny, jakož i kontrolním orgánům, které budou provádět inspekce podle zákona. Inspekce bude vedle plnění ostatních ustanovení zákona hodnotit správnost zařazení jednotlivých objektů nebo zařízení.

Metodika zařazování objektů a zařízení je zaměřena zejména na:

Čl. 1

Úvodní ustanovení - vysvětlení pojmů

V ustanovení §1 - Předmět úpravy, odstavec 1 zákona jsou uvedeny dva základní pojmy, o které je celý zákon opřen: (i) umístění nebezpečné látky, které v základních pojmech definuje §2 písmeno h), a (ii) množství nebezpečné látky, které se srovnává vůči limitním množstvím, uvedeným v příloze č. 1 k zákonu.
Pokud se ve stávající dokumentaci používaly jiné pojmy než ty, které jsou stanoveny zákonem č. 353/1999 Sb., je nutno vymezit jejich obsah vůči termínům používaným zákonem, a v nově vytvářené dokumentaci používat termíny definované zákonem, tj. objekt a zařízení. Přitom je možno chápat výrazy “areál podniku” nebo “provozovna” jako výrazy, které jsou blízké termínu objekt. U některých provozovatelů může být v objektu jedna nebo více provozoven. Objektem je obecně myšlena uzavřená provozní jednotka (areál provozovatele), kde se nachází více zařízení. V případě, že se v jednom objektu (areálu) nachází několik provozovatelů, zpracuje v první fázi každý provozovatel za sebe podklady, potřebné pro určení jak umístění, tak množství nebezpečných látek. Ve druhé fázi vlastník objektu nebo jeden z provozovatelů zpracuje poklady pro celý objekt na základě vzájemné dohody a těchto dílčích podkladů.
Tento provozovatel bývá většinou vlastník objektu, od něhož ostatní provozovatelé mají jednotlivá zařízení, či dílčí objekty pronajaty. Pokud je tak smluvně ujednáno mezi vlastníkem a pronajímatelem, stává se nositelem dokumentace smluvně určený provozovatel. Jedná se zpravidla o provozovatele zařazeného do skupiny B pokud ostatní provozovatelé mají své objekty nebo zařízení zařazeny do skupiny A. Pouze provozovatel zařazený do skupiny B může ve své dokumentaci integrovat informace od ostatních provozovatelů skupiny A.
Zákon ukládá povinnosti právnické osobě a fyzické osobě, která vlastní nebo užívá (provozuje) příslušný objekt nebo zařízení. Pokud vznikne situace, že vlastník není totožný s uživatelem (provozovatelem), může tyto povinnosti splnit jeden nebo druhý z nich, tedy vlastník nebo uživatel (provozovatel). Právní odpovědnost za plnění zákonem uložených povinností v takovém případě nelze sejmout z vlastníka objektu nebo zařízení, ale tyto povinnosti mohou být splněny uživatelem (provozovatelem) objektu nebo zařízení. To neznamená, že povinnosti jsou uloženy dvakrát, ale pouze fakt, že tyto povinnosti může splnit jeden nebo druhý subjekt.
Pokud se na lokalitě nachází více objektů, které nelze spojit prostřednictvím majetkového vztahu k objektu a nedojde ke smluvnímu ujednání o jednotném zpracování dokumentace, vytváří každý subjekt dokumentaci vlastní a okresní úřad podle § 3 zákona rozhodne na základě možnosti vzniku kumulativních a synergických jevů o vzájemném předávání informací mezi jednotlivými provozovateli nebo o zařazení právnické osoby nebo fyzické osoby do skupiny A nebo B.

Čl. 2

Umístění nebezpečné látky

Umístěné množství nebezpečné látky je určeno jeho projektem. Tato definice znamená, že u technologických jednotek jako např. zásobník hořlavin, potrubní most, atd. se jejich kapacita určuje na základě projektové dokumentace dodavatele zařízení. Kapacita skladišť se posuzuje na základě údajů v kolaudačních rozhodnutích. V důsledku omezování výroby je mnohdy kapacita zásobníků pro potřeby současné produkce nadbytečná a nevyužívá se.
V případě, že např. část skladovacích kapacit není naplněna a právnická osoba nebo fyzická osoba chce pro zařazení objektu nebo zařízení vycházet z aktuální potřeby a umístěných množství, je nutno provést taková technicko – organizační opatření, aby bylo možné kdykoliv jednoznačně prokázat, že do zásobníku nebo skladu nemůže být umístěno více než množství udávané v dokumentaci pro zpracování oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B.

V tomto případě se může jednat o některé z následujících opatření v případě:

  • zásobníků na kapalné látky se jedná o jejich fyzické odpojení,

  • skladovacích prostorů o jejich novou kolaudaci,

  • obecného umístění nebezpečné látky o vydání interního předpisu o maximálním přípustném umístěném množství nebezpečných látek podepsaného statutárním zástupcem provozovatele.
    V případě, že se v jednom objektu nebo areálu nachází několik provozovatelů, zpracuje v první fázi každý provozovatel za sebe podklady, potřebné pro určení jak umístění, tak množství nebezpečných látek. Ve druhé fázi vlastník objektu nebo jeden z provozovatelů zpracuje poklady pro celý objekt na základě vzájemné dohody a těchto dílčích podkladů.

    Čl. 3

    Množství nebezpečné látky

    Obecné podmínky prevence závažných havárií v § 3 v odstavcích 1 až 4 zákona požadují zařazení objektu nebo zařízení podle umístěného množství nebezpečných látek.
    Určení množství nebezpečných látek vychází ze součtu dílčích množství všech nebezpečných látek, které jsou v objektu nebo zařízení umístěny v:

  • přepravních zařízeních (vagónech, nákladních autech) přivezených nebo zaparkovaných uvnitř objektu pro potřeby manipulace (vykládání surovin, nakládání hotových výrobků) nebo uskladnění spojené s přečerpáváním nebo překládáním látek, poloproduktů nebo výrobků do nádrží nebo skladů objektů nebo zařízení,

  • zásobních tancích a provozních zásobnících (projektovaná maximální kapacita),

  • dopravních potrubích (projektovaná maximální kapacita),

  • technických a technologických jednotkách (zádrž - projektovaná maximální kapacita).
    V tomto smyslu je i množství nacházející se krátkodobě (pro potřeby zásobování nebo expedice) uvnitř objektu nebo zařízení nutno započítat do umístěného množství. Provozovatel je nucen zabezpečit zásobování objektu nebo zařízení tak, aby množství umístěné v zásobovacích prostředcích (autocisternách nebo vlakových cisternách), nutné pro plynulý chod provozu, nepřekročilo množství vzaté v úvahu pro zařazení objektu nebo zařízení k příslušné skupině. Toto může být provedeno organizační směrnicí podepsanou statutárním zástupcem provozovatele.
    Pro určení umístěného množství je nutné provedení kompletního auditu umístěných nebezpečných látek. Pro zpracování tohoto seznamu se doporučuje použít tabulky, jejíž příklad je uveden v příloze č. 1 tohoto metodického pokynu (tabulka pro umístění nebezpečných látek v tancích, zásobnících a skladištích).
    Při zjišťování dílčích množství nebezpečných látek, umístěných v objektu nebo zařízení, můžeme vyloučit příslušné množství nebezpečných látek stejné nebo menší než 2 % množství nebezpečné látky, uvedené v Tabulce I nebo Tabulce II přílohy č. 1 k zákonu. Tyto dílčí akumulace lze však vyloučit pouze v případech, pokud jejich umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení. Základem pro vyloučení těchto množství je skutečnost, že:

  • umístění těchto nebezpečných látek není přímo spojeno (potrubním mostem, ve společné budově) s dalším umístěním nebezpečných látek,

  • dosah následků havárie zařízení s tímto dílčím množstvím se nepřekrývá s jiným zařízením ve kterém jsou umístěny nebezpečné látky.
    Množství nebezpečných látek pro určení 2 % zde znamená množství látek ve sloupci 1 pokud posuzujeme tato množství pro podniky skupiny A nebo množství látek uvedené ve sloupci 2, pokud posuzujeme tato množství pro podniky skupiny B.

    Čl. 4

    Nebezpečné látky a jejich klasifikace

    Klasifikace vybraných nebezpečných látek pro zákon o prevenci závažných havárií musí být prováděna podle zákona č. 157/1997 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů a jeho prováděcích předpisů v platném znění a to především podle nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek. Posuzování chemických směsí a chemických přípravků se provádí stejným způsobem jako posuzování čisté nebezpečné látky. Při zařazování chemických látek se musí primárně vycházet z bezpečnostních listů dodavatelů těchto látek. O zařazení rozhoduje klasifikace látky, nikoliv její symbol nebezpečnosti.
    Pro zařazení objektu nebo zařízení, kde jsou umístěny oxid arseničitý, kyselina arseničitá nebo její soli existuje v Tabulce I přílohy č. 1 zákona pouze limitní hodnota (0,1 tuny) ve sloupci 2 pro zařazení do skupiny B. Skupina A pro tyto vybrané nebezpečné látky neexistuje. Stejné pravidlo je třeba uplatnit pro sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sirník nikelnatý, triniklid disulfid, oxid niklitý), dále pro 4,4-methylenbis (2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku a pro methyl–isokyanát i pro polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD equivalent.
    Pro zařazování umístěného množství nebezpečné látky klasifikované společně větami R50 + R53 a R51 + R53 a látky klasifikované samostatně větou R 53 používáme jako kritéria umístěného množství (podle Tabulky II přílohy č. 1 zákona) 500 t pro zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A a kritéria 2000 t pro zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B. Toto kritérium je uplatněno pokud se týká látek jiných než motorový benzín a jiné lakové benzíny, které jsou uvedené v Tabulce I přílohy č. 1 zákona.
    Některé vybrané nebezpečné látky uvedené v Tabulce I lze také klasifikovat do skupin nebezpečnosti uváděných v Tabulce II. Pokud takový případ nastane, postupujeme podle pravidla, že pokud vybraná nebezpečná látka nebo více vybraných nebezpečných látek uvedených v Tabulce I náleží také do některé ze skupin nebezpečných vlastností uvedených v Tabulce II, je pro jejich zařazení do skupiny A nebo B prioritní množství, uvedené v Tabulce I.
    Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v Tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo B nejnižší kvalifikační množství z hodnot uvedených pro její různé nebezpečné vlastnosti v této tabulce (Tabulce II).
    Pokud se jedná o chemické přípravky, mohou nastat dva případy. U přípravků s volně oddělitelnou nebezpečnou látkou se zahrne jen množství nebezpečné složky, přítomné v přípravku podle jejích nebezpečných vlastností. U přípravků obsahujících neoddělitelnou původní nebezpečnou látku se zahrne celkové množství přípravku podle nebezpečné vlastnosti přípravku a nikoliv původní množství nebezpečné látky.
    Významnou pomocí při hodnocení umístěného množství nebezpečných látek v objektu nebo zařízení jsou údaje o CAS, R větách, NV č. 25/1999 Sb., CD 67/548 apod.
    Příloha č. 2 k tomuto metodickému pokynu uvádí tyto údaje pro vybrané chemické látky uvedené v Tabulce I přílohy č. 1. zákona a příloha č. 3 k tomuto metodickému pokynu uvádí tyto údaje pro kategorie nebezpečných látek uvedené v Tabulce II přílohy č. 1 zákona.
    Výzkumné Centrum prevence havárií Evropské unie v italském městě Ispra připravilo provozovatelům, ale i inspekčním orgánům na pomoc při zařazování objektů a zařízení podle směrnice Seveso II databázi cca 900 nejčastěji se vyskytujících nebezpečných látek. Tyto látky jsou v databázi uvedeny podle abecedního seznamu a mají uvedenou veškerou dostupnou klasifikaci, včetně R věty. Pokud jsou nebezpečné látky zařazovány do více skupin podle jejich nebezpečnosti, pro klasifikaci je přednostně u nebezpečných látek uvedena klasifikace, která vytváří největší nebezpečí. Databáze je přístupná na adrese http://mahbsrv.jrc.it pod položkou “New Products – Substance Database” a byla připravena pro státní úřady, zodpovědné za implementaci direktivy SEVESO II. Seznam obsahuje nebezpečné látky, uvedené v části 1 Přílohy 1 a nebezpečné látky rozdělené do různých kategorií v části 2 Přílohy 1 direktivy SEVESO II. Seznam je založen na příslušných látkách, vyjmenovaných v Příloze 1 direktivy 67/548/EEC (včetně 22 ATP). Je zde uvedena informace o názvu nebezpečné látky, čísle indexu, EC čísle, čísle CAS, klasifikaci látky dle direktivy 67/548/EEC a kategorie nebo jmenovaná látka podle direktivy SEVESO II. Využívání Databáze je nutno uvažovat jako orientační. Platná klasifikace nebezpečných látek v České republice je pouze ta, která je dána zákonem o chemických látkách a chemických přípravcích a jeho prováděcími předpisy v platném znění.

    Čl. 5

    Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B

    V § 3 zákona jsou uvedena kritéria pro zařazení hodnoceného objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B, pokud překračuje některé z kvalifikačních množství Tabulky I nebo II přílohy č. 1 zákona.
    Zjištění, že právnická nebo fyzická osoba nemá ve svém zařízení nebo objektu kvalifikační množství látek odpovídající určujícím množstvím pro skupinu A nebo B, a to ani v seznamu vybraných látek (Tabulka I přílohy č. 1 zákona), ani v seznamu látek klasifikovaných podle nebezpečnosti (Tabulka II přílohy č. 1 zákona), ještě neznamená, že se na objekt nebo zařízení ustanovení hlavy III. až V. zákona nevztahují. Pokud není překročeno kvalifikační množství nebezpečných látek přímo, ale v objektu nebo zařízení je umístěno více menších množství nebezpečných látek, je nutno sečíst jejich dílčích množství.
    U některých skupin nebezpečných látek, které mají obdobné nebezpečné vlastnosti, se pro účely zařazení do skupiny A nebo B sčítají jejich poměrná množství. Pro účely zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B se používá sčítání všech dílčích množství podle vzorce uvedeného v příloze č. 1. zákona. Příklad sčítání dílčích množství je uveden v příloze č. 4 tohoto metodického pokynu.
    Vzorec pro sčítání dílčích množství se uplatní nejprve pro kvalifikační množství rozhodující o zařazení do skupiny A. Pokud je výsledek sčítání poměrných množství menší než 1, další ustanovení zákona se na objekt nebo zařízení nevztahují. Pokud je při použití kvalifikačních množství z prvého sloupce výsledná hodnota větší než 1, příslušná ustanovení zákona se na objekt a zařízení vztahují a objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny A. Provedený výpočet je však nutno opakovat při použití kvalifikačních množství z druhého sloupce. Pokud při použití kvalifikačních množství z druhého sloupce je výsledná hodnota také větší než 1, musí být objekt nebo zařízení zařazen do skupiny B.
    Pokud se prokáže, že v objektu nebo zařízení hodnocené osoby nejsou umístěné látky v množství rovném nebo převyšujícím množství uvedená v příloze č. 1 zákona je nutno o této skutečnosti zpracovat protokolární záznam (§ 3, odstavec 9 zákona). Vyplněný protokolární záznam se nezasílá okresnímu úřadu, ale uchová se pro případ kontroly, neboť může být vyžadován inspekčními orgány, ale i dalšími kontrolními orgány při provádění jejich činnosti. Takto zpracovaný protokolární záznam bude vyžadován zvláště u osob povinných podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích, které nakládají s významným množstvím vybraných nebezpečných chemických látek. Vzor protokolárního záznamu je uveden v příloze č. 5 tohoto metodického pokynu.
    Pokud je objekt nebo zařízení zařazeno do skupiny A nebo B, stává se fyzická osoba nebo právnická osoba provozovatelem, který je povinen zpracovat a odeslat okresnímu úřadu oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B.

    Čl. 6

    Předběžný odhad rizika závažné havárie

    V případě, že vlastník nebo provozovatel zařadí zařízení nebo objekt do jedné ze skupin, je povinen provést předběžný odhad rizika závažné havárie. Tento odhad rizika je prováděn podle postupu, který je uveden ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 8/2000 Sb. Praktický příklad postupu předběžného odhadu rizika je uveden na dvou konkrétních případech v příloze č. 5 tohoto metodického pokynu.

    Čl. 7

    Zpracování oznámení

    V § 6 se provozovateli ukládá povinnost zaslat oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B okresnímu úřadu. Okresní úřad ve smyslu zákona znamená okresní úřad, v jehož územním obvodu objekt nebo zařízení s nebezpečnou látkou, fyzicky leží. Do oznámení provozovatel zapíše druh, množství, klasifikaci a fyzikální formu všech nebezpečných látek:

  • které přesahují kvalifikační množství podle přílohy č. 1 sloupce 1 k zákonu o prevenci závažných havárií pokud zařazuje objekt nebo zařízení do skupiny A,

  • které přesahují kvalifikační množství podle přílohy č. 1 sloupce 2 k zákonu o prevenci závažných havárií pokud zařazuje objekt nebo zařízení do skupiny B,

  • které použil ve vzorci pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek podle přílohy č. 1 části 2 zákona.
    Do oznámení provozovatel dále uvede stručný popis v rozsahu cca 5 až 22 řádků:

  • stávající nebo plánované činnosti zařízení nebo objektu,

  • okolí objektu nebo zařízení se všemi prvky, které mohou závažnou havárii způsobit nebo zhoršit její následky. K oznámení se připojí plán zařízení nebo objektu nebo mapa v měřítku 1 : 10 000, 1: 25 000 ve které jsou zobrazeny všechny prvky, které mohou závažnou havárii způsobit nebo zhoršit její následky. Doporučuje se připojit plán nebo mapu, která byla použita pro hodnocení rizik s vyznačenou kružnicí podle tabulky III. (poloměr zóny ohrožení a plocha zasažená následky závažné havárie) vyhlášky MŽP č. 8/2000 Sb., sestrojenou pro předběžný odhad rizika.
    Oznámení odešle provozovatel na okresní úřad v tištěné i elektronické podobě.
    Výsledek předběžného hodnocení rizika se uvede ve tvaru: např. 1,56.10–1, nebo 2,25.
    Pro účely oznámení se pro hodnocení škody na hospodářských zvířatech, životním prostředí a majetku uvede pouze odborný odhad, vycházející ze situace v okolí podniku nebo zařízení, množství a druhu přítomných nebezpečných látek, případně ze zkušeností s následky minulé závažné havárie v posuzovaném nebo podobném podniku. Zahrnou se pouze účinky vně území podniku a nikoliv škody, které vzniknou uvnitř podniku a majetku provozovatele. Veškeré údaje o hodnocení škody uvedené v oznámení mají pouze informativní charakter.

    .

    Čl. 8

    Tento metodický pokyn nabývá účinnosti dnem 1. února 2001.

    V Praze dne 31. ledna 2001

    Ing. Karel Bláha, CSc., v.r.
    ředitel odboru environmentálních rizik
    Příloha č. 1: Příklad tabulky pro audit množství nebezpečných látek

    Poř.
    č.

    Označení tanku / skladu

    Objem v kg/ m3
    dle projektu 

    Vybraná nebezpečná látka

    Fyzikální forma látky

    Číslo CAS Číslo ES

    R-
    věta

    Množství v tunách

    Poznámka

                     
                     
                     
                     
                     

    Soupis nebezpečných látek klasifikovaných podle jejich vybraných vlastností (Tabulka II.) umístěných v tancích, zásobnících a skladištích

    Poř.
    č.

    Označení tanku / skladu

    Objem v kg/ m3
    dle projektu

    Skupina nebezpečnosti

    Druh nebezpečné látky

    R-
    věta

    Množství v tunách

    Poznámka

                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     

    Příloha č. 2: Údaje o vybraných nebezpečných látkách
    (podle ES sestavil Ing. Oldřich Petira, CSc.)

    Nebezpečné látky

    CAS č.

    NV 25/1999 Sb.

    CD 67/548

    Množství v tunách

    1

    2

    Nitrát amonný1)

    6484-52-2

    -

    -

    350

    2500

    Nitrát amonný2)

    6484-52-2

    -

    -

    1 250

    5 000

    Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli

    1303-28-2

    Karc.kat.1: R45T: R23/25

    Karc. kat. 1: R45T: R23/25

    1

    2

    Oxid arsenitý, kyselina arsenitá a její soli

    1327-53-0

    Karc.kat.1: R45T+: R28C: R34

    Karc. kat. 1: R45T+: R28;C: R34(As2O3)T: R23/25 (kyselina a soli)

    -

    0

    Brom

    7726-95-6

    T+: R26C: R35

    T+: R26; C: R35

    20

    100

    Chlor

    7782-50-5

    T: R23Xi: R36/37/38N: R50

    T: R23; Xi: R36/37/38;N: R50

    10

    25

    Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku(oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sirník nikelnatý, trinikl disulfid, oxid niklitý)

    1313-99-112035-36-8-12035-72-21314-06-3

    Karc.kat.1: R49R43

    Karc. kat. 1: R49R43

    1

    Etylenimin

    151-56-4

    F: R11T+: R26/27/28Karc.kat. 2:R45Muta.kat.2:R46C: R34N: R51-53

    F: R11;T+: R26/27/28;Karc. kat. 2: R45;Muta. kat. 2: R46;C: R34;N: R51-53

    10

    20

    Fluor

    7782-41-4

    T+: R26, R7C: R35

    T+: R26, R7; C: R35

    10

    20

    Formaldehyd (c>90%)

    50-00-0

    T: R23/24/25;Karc.kat.3: R40C: R34R43

    T: R23/24/25;Karc.kat. 3: R40C: R34R43

    5

    50

    Vodík

    1333-74-0

    F+: R12

    F+: R12

    5

    50

    Chlorovodík (kapalný)

    7647-01-0

    T: R23C: R35

    T: R23C: R35

    5

    50

    Alkyly olova

    T+: R26/27/28R33Repr.kat.1: R61Repr.kat.1: R62N: R50-53

    T+: R26/27/28R33Repr. kat. 1: R61Repr. kat. 1: R62N: R50-53

    5

    50

    Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně zkapalněného topného a zemního plynu)

    F+: R12

    F+: R12

    50

    200

    Acetylen

    74-86-2

    F+: R12,R5,R6

    F+: R12, R5, R6

    5

    50

    Ethylenoxid

    75-21-8

    F+: R12;T: R23,Karc.kat.2:R45Muta.kat.2:R46Xi: R36/37/38

    F+: R12;T: R23,Karc. kat. 2: R45,Muta. kat. 2:R46;Xi: R36/37/38

    5

    50

    Propylenoxid

    75-56-9

    F+: R12;Karc.kat.2: R45Xn: R20/21/22;Xi: R36/37/38

    F+: R12;Karc.kat. 2: R45;Xn: R20/21/22;Xi: R36/37/38

    5

    50

    Methanol

    67-56-1

    F: R11T: R23/25

    F: R11;T: R23/24/25, R39/23/24/25

    500

    5 000

    4,4´-Methylenbis(2-chloranilin)

    101-14-4

    Karc.kat.2: R45 Xn: R22N: R50-53

    Karc. kat. 2: R45; Xn: R22;N: R50-53

    -

    0,01

    Methyl-isokyanát

    624-83-9

    F+: R12;T: R23/24/25Xi: R36/37/38

    F+: R12;T: R23/24/25;Xi: R36/37/38

    -

    0,15

    Kyslík

    7782-44-7

    O: R8

    O: R8

    200

    2 000

    Toluen – diisokyanát(2,6-TDI, 2,4-TDI, TDI)

    91-08-7584-84-926471-62-5

    T: R23Xi: R36/37/38R42

    Karc. kat. 3: R40;T+: R26;Xi: R36/37/38;R42/43;N: R52 - 53

    10

    100

    Karbonyl chlorid (fosgen)

    75-44-5

    T+: R26;C: R34

    T+: R26;C: R34

    0,3

    0,75

    Arsenovodík (arsin)

    7784-42-1

    F+: R12;T+: R26;Xn: R48/20;N: R50-53

    F+: R12;T+: R26;Xn: R48/20;N: R50-53

    0,2

    1

    Plynný fosforovodík (fosfin)

    7803-51-2

    -

    -

    0,2

    1

    Chlorid sirnatý

    10545-99-0

    R14;C:R34;Xi: R37

    R14;C:R34;Xi: R37

    1

    1

    Oxid sírový

    9.11.7446

    -

    -

    15

    75

    Motorový benzín a jiné lakové benzíny

    F+: R12

    F+: R12

    5 000

    50 000

    Polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany jako TCDD ekvivalent

    _

    -

    -

    -

    0,001

    Karcinogeny:

    4-Aminobifenyl nebo jeho soli

    92-67-192-87-5542-88-1107-30-279-44-762-75-91608-26-
    091-59-81120-71-492-93-3

    Karc.kat.1: R45Xn: R22

    Karc.kat. 1: R45;Xn: R22

    0,001

    0,001

    Benzidin nebo jeho soli

    Karc.kat.1: R45Xn: R22;N: R50-53

    Karc. kat. 1: R45;Xn: R22;N: R50-53

    Bis(chloromethyl)ether

    R10;T+: R26;T: R24;Xn: R22; Karc.kat.1: R45

    R10;T+: R26;T: R24;Xn: R22; Karc. kat. 1: R45

    Chloromethylmethylether

    F: R11;Karc.kat 1: R45Xn: R20/21/22

    F: R11;Karc. kat. 1: R45;Xn: R20/21/22

    Dimethylkarbamoylchlorid

    Karc.kat.2: R45T: R23;Xn: R22; Xi: R36/37/38

    Karc. kat. 2: R45;T: R23;Xn: R22; Xi: R36/37/38

    Dimethylnitrosamin

    Karc.kat.2: R45T+: R26;T: R25-48/25;N: R51-53

    Karc. kat. 2: R45;T+: R26;T: R25-48/25;N: R51-53

    Hexamethylfosfor-triamid

    Karc.kat. 2: R45;Muta. kat. 2: R46

    2-Naftylamin nebo jeho soli

    Karc.kat.1: R45Xn: R22; N: R51-53

    Karc. kat. 1: R45;Xn: R22; N: R51-53

    1,3-Propansulton

    Karc.kat.2: R45Xn: R21/22

    Karc. kat. 2: R45;Xn: R21/22

    4-Nitrodifenyl

    Karc.kat.2: R45

    Karc. kat. 2: R45

    Příloha č. 3: Údaje pro vybrané vlastnosti nebezpečných látek
    (podle ES sestavil Ing. Oldřich Petira, CSc.)

    Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jako

    R- věty

    Množství v tunách

       

    1

    2

    1. Výbušné

    R2

    50

    200

    2. Oxidující

    R7, R8, R9

    50

    200

    3. Extrémně hořlavé

    R12

    10

    50

    4a. Vysoce hořlavé

    R17
    R10 a R11+)

    50

    200

    4b. Vysoce hořlavé kapaliny

    R11

    5000

    50000

    5. Hořlavé

    R10

    5000

    50000

    6. Vysoce toxické

    R26, R27, R28
    R39/26/27/28

    5

    20

    7. Toxické

    R23,R24,R25
    R39/23/24/25
    R48/23/24/25

    50

    200

    8. Výbušné

    R3

    10

    50

    9. Nebezpečné pro životní prostředí

    R50, R50/53

    200

    500

    R51/53

    500

    2000

    10. Další nebezpečné vlastnosti

    R14, R14/15

    100

    500

    R29

    50

    200

    Příloha č. 4: Příklady použití sčítacího vzorce

    Příklad 1

    V následující tabulce je uveden přehled nebezpečných látek včetně umístěného množství v posuzovaném objektu.

    Látka

    Množství

    Klasifikace

    Klasifikační množství

     

    t

     

    A

    B

    aceton

    150

    vysoce hořlavá kapalina

    5 000

    50 000

    dimethyl sulfát

    0.3

    vysoce toxická

    5

    20

    dusitan sodný

    5

    oxidující

    50

    200

    kyslík

    20

    vybraná/oxidující

    200

    2 000

    motorový benzín a jiné lakové benzíny

    385

    vybraná/hořlavá kapalina

    5 000

    50 000

    naftalen-1-amin

    12

    nebezpečná pro ŽP (R51)

    500

    2 000

    peroxid vodíku

    15

    oxidující

    50

    200

    thiofenol

    5

    toxická

    50

    200

    zkapalněné extrémně hořlavé plyny

    28

    vybraná

    50

    200

    1. Z tabulky je patrné, že umístěné množství žádné z nebezpečných látek nepřekračuje klasifikační množství pro zařazení do skupiny A nebo B.
    2. Z tohoto důvodu je použito sčítacího vzorce:
    3. pro látky, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 1 (výbušné s klasifikací R 2), 2 (oxidující), 3 (extrémně hořlavé plyny a kapaliny), 4a (vysoce hořlavé) , 4b (vysoce hořlavé kapaliny), 5 (hořlavé kapaliny) a 8 (výbušné s klasifikací R 3) Tabulky II zákona s klasifikačním množstvím pro zařazení do skupiny A.

            aceton        dusitan         sodný        kyslík        benzíny peroxid vodíku
    N =  ---------- + ------------------- + ---------- + ------------- + ------------------- +
            5 000             50              200        5 000              50 

         zkapalněné extrémně hořlavé plyny
    + ---------------------------------------------------
                           50

              150               5                 20            385               15
    N =  ---------- + -------------------- + ----------- + ------------- + ------------------ + 
            5 000             50              200        5 000              50 


                                28
    + --------------------------------------------------- = 1,167 > 1
                                50

      .

    1. pro látky, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 6 (vysoce toxické), 7 (toxické) a 9 (nebezpečné životnímu prostředí) Tabulky II zákona.
    2. .


           dimethyl sulfát    naftalen-1-amin    thiofenol
    N =  --------------------- + --------------------- + --------------
                     5                      500               50 

     
                      0,3                   12                  5
    N =  --------------------- + --------------------- + -------------- = 0,184 < 1
                     5                      500               50 

     

      .

    1. pro první případ, ve kterém vychází ukazatel N > 1, se provede součet rovněž s klasifikačním množstvím pro zařazení do skupiny B (pouze pro látky v množství větším než 2 % klasifikačního množství pro zařazení do skupiny B).
    2. .


           dusitan sodný    peroxid vodíku     zkapalněné extrémně hořlavé plyny
    N =  ------------------- + ---------------------- + -----------------------------------------------
      200    200     200 

                    5                      15                         28
    N =  ------------------- + ---------------------- + ------------------------ = 0,24 < 1
                 200                    200                       200 

    Výsledkem použití sčítacího vzorce je zařazení objektu do skupiny A.

    Příklad 2

    V následující tabulce je uveden přehled nebezpečných látek včetně umístěného množství v posuzovaném objektu.

    Látka

    Množství

    Klasifikace

    Klasifikační množství

     

    t

     

    A

    B

    chlór

    15

    vybraná/toxická

    10

    25

    chlorid rtuťnatý

    6.7

    vysoce toxická

    5

    20

    dimethyl sulfát

    0.45

    vysoce toxická

    5

    20

    fenol

    30

    toxická

    50

    200

    naftalen-1-amin

    12

    nebezpečná pro ŽP (R51)

    500

    2 000

    peroxid vodíku

    13

    oxidující

    50

    200

    thiofenol

    5

    toxická

    50

    200

    1. Z tabulky je patrné, že v případě chlóru a chloridu rtuťnatého je překročeno klasifikační množství pro zařazení do skupiny A, u žádné z látek není překročeno klasifikační množství pro zařazení do skupiny B.
    2. Z tohoto důvodu je použito sčítacího vzorce pro určení, zda objekt nemá být zařazen do skupiny B. Do výpočtu není zahrnut naftalen-1-amin, jehož množství je nižší než 2 % klasifikačního množství pro zařazení do skupiny B.

           chlór     chlorid rtuťnatý  dimethyl sulfát   feno       thiofenol
    N = --------- + ------------------- + -------------------- + -------- + --------------
            25                20                   20              200          200

     
            15                6.7                 0.45            30             5
    N = -------- + ------------------- + -------------------- + -------- + -------------- = 1,13
            25                20                   20              200          200

    Na základě výsledku sčítacího vzorce (N > 1) zařadí provozovatel objekt do skupiny B.
    Příloha č. 5

    PROTOKOLární záznam – VZOR

    Identifikace objektu nebo zařízení

    Název objektu /zařízení:
    Ulice:
    Místo a PSČ:
    tel/fax/e-mail:
    IČ:

    Společnost ..............................
    Na základě povinnosti podle § 3 zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)
    Prověřila v jím vlastněném (užívaném) objektu (zařízení), v němž jsou umístěny nebezpečné látky množství těchto látek a zjistila, že toto množství je menší, než je množství stanovené ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 zákona o prevenci závažných havárií nebo se tyto látky vůbec nevyskytují.

    Tento protokolární záznam se vydává pro potřeby kontrolních orgánů podle § 22 zákona o prevenci závažných havárií.

    Za statutární orgán provozovatele (podpis viz obchodní rejstřík)

    Jméno:
    Příjmení:
    Funkce:
    Podpis:

    Jméno::
    Příjmení: Funkce:
    Podpis:

    Místo / Datum:

     
    Příloha č. 6:
    Příklad výpočtu pro předběžný odhad rizika podle vyhlášky č. 8/2000 Sb.
    Zadání 1:

    Sklad kapalného benzenu se zásobníkem 1 000 m3, obsah benzenu 850 m3, provozní tlak 0,001 MPa, provozní teplota 20 0 C, hustota zalidnění h = 2 osoby/ha.
    Postup řešení lze rozdělit do tří kroků:

    1. Určení kódového označení účinků závažné havárie

    1. Vypočítá se hmotnostní množství nebezpečné látky:
      hustota benzenu při 20 0 C: 0,879 kg/l = 0,879 t/m3,
      hmotnost nebezpečné látky: 850 . 0,879 = 747,15 t.
    2. Přiřazení číselného kódu nebezpečným látkám na základě obecné charakteristiky umístěné látky a typu zařízení:
      benzen (C6 H6): hořlavá kapalina, tlak par < 0,03 MPa při 20 0 C,
      zařízení: zásobník.
      Těmto obecným charakteristikám odpovídá číselný kód 1
    3. Kódové označení účinků závažné havárie pro celkovou hmotnost 747,15 t a daný číselný kód je A I.

    2. Stanovení možných následků závažné havárie
    Vzdálenost účinků havárie R s číselným kódem A I je až 25 m a plocha účinků S odpovídá 0,2 ha. Nebezpečí v tomto případě představuje událost typu požáru kaluže.
    Otázkou zůstává, do jaké míry se kryje obydlená plocha s plochou účinků havárie, tedy jak velký je korekční faktor fs. Aplikací příslušných vztahů lze dojít k následujícím výsledkům pro zasaženou plochu typu I tj. podíl zalidněné plochy k ploše zasažené v rámci kruhové oblasti s poloměrem R:

    Zlomek zalidněné oblasti      100 %      50 %      20 %      10 %       5 %
    Faktor fs                               1            0,5         0,2         0,1        0,05

    Příslušný odhad počtu obětí (podle vzorce N = S . h . fs) pak činí:
    N     N2
    0,2 . 2 . 1 = 0,4    0,16
    0,2 . 2 . 0,5 = 0,2    0,04
    0,2 . 2 . 0,2 = 0,08    0,0064
    0,2 . 2 . 0,1 = 0,04    0,0016
    0,2 . 2 . 0,05 = 0,02    0,0004


    S velkou nadsázkou lze uvažovat max. jednoho smrtelně ohroženého člověka, pak by bylo N = 1 (N2 = 1) pro rezidenční oblast v těsné oblasti se zařízením. Ve větších vzdálenostech by lidé již neměli být smrtelně ohroženi.


    3. Odhad pravděpodobnosti vzniku závažné havárie a posouzení přijatelnosti rizika
    Jelikož se jedná o skladování hořlavé kapaliny (Číselný kód 1), je průměrné pravděpodobnostní číslo P = 8, četnost (frekvence) události za rok Fp = 1.10-8.
    Kritérium přijatelnosti rizika se porovná s touto frekvencí a pokud bude Fp větší nebo rovno (³ ) než kritérium bude riziko nepřijatelné, pokud bude Fp menší (< ) než kritérium, bude riziko přijatelné. Výsledek je shrnut v tabulce:

    Kritérium pro stará zařízení: Porovnání   Kritérium pro nová zařízení:   Porovnání
    10 –3/N2      kritérium - Fp 10 –4/N2     kritérium -Fp
    10 –3/0,16 = 6,25.10–3 kritérium > Fp
    riziko přijatelné
    10 –4/0,16= 6,25.10–4 kritérium > Fp
    riziko přijatelné
    10 –3/0,04 =2,5.10–2 kritérium > Fp
    riziko přijatelné
    10 –4/0,04= 2,5. 10–3 kritérium > Fp
    riziko přijatelné
    10 –3/0,064 = 1,56.10–1 kritérium > Fp
    riziko přijatelné
    10–4/0,064=1,56.10–2 kritérium > Fp
    riziko přijatelné
    10 –3/0,016 = 6,25.10–1 kritérium > Fp
    riziko přijatelné
    10–4/0,16=6,25.10–2 kritérium > Fp
    riziko přijatelné
    10 –3/0,004 = 2,5 kritérium > Fp
    riziko přijatelné
    10 –4/0,004 = 2,5 kritérium > Fp
    riziko přijatelné

    V rámci podmínek zadání je riziko způsobené havárií takového zařízení přijatelné. 
     

    Zadání 2: Čerpací stanice kapalného propanu - butanu, maximální objem zásobníku 37 m3, obsah propan - butanu 18 t, provozní teplota okolí, hustota zalidnění H = 10 osob/ha.
    Postup řešení:

    1. Určení kódového označení účinků závažné havárie

    1. Přiřazení číselného kódu nebezpečným látkám na základě obecné charakteristiky umístěné látky a typu zařízení:
      propan - butan (LPG): hořlavý plyn zkapalněný tlakem při teplotě okolí,
      zařízení: nadzemní sklad.
      Těmto obecným charakteristikám odpovídá číselný kód 7
    2. Kódové označení účinků závažné havárie pro celkovou hmotnost 18 t a daný číselný kód je C I.
    2. Stanovení možných následků závažné havárie
    Vzdálenost účinků havárie R pro číselný kód C I je až 100 m a plocha účinků S odpovídá 3 ha. Nebezpečí v tomto případě představuje událost typu výbuch mraku par (těžších vzduchu) velmi rychle se odpařující kapaliny.
    Otázkou opět zůstává, do jaké míry se kryje obydlená plocha s plochou účinků havárie, tedy jak velký je korekční faktor fs. Aplikací příslušných vztahů lze dojít k následujícím výsledkům pro zasaženou plochu typu I - podíl zalidněné plochy k ploše zasažené v rámci kruhové oblasti s poloměrem R:

    Zlomek zalidněné oblasti

    100 %

    50 %

    20 %

    10 %

    5 %

    Faktor fs

    1

    0,5

    0,2

    0,1

    0,05

     
    Příslušný odhad počtu obětí (podle vzorce N = S . h . fs) pak činí:

    N

    N2

    3 . 10 . 1 = 30

    900

    3 . 10 . 0,5 = 15

    225

    3 . 10 . 0,2 = 6

    36

    3 . 10 . 0,1 = 3

    9

    3 . 10 . 0,05 = 1,5

    2,25

     

    3. Odhad pravděpodobnosti vzniku závažné havárie a posouzení přijatelnosti rizika
    Jelikož se jedná o skladování hořlavého plynu (číselný kód 7), je průměrné pravděpodobnostní číslo P = 6, četnost (frekvence) události za rok Fp = 1.10-6.
    Kritérium přijatelnosti rizika se porovná s touto frekvencí, a pokud bude Fp větší nebo rovno (³ ) než kritérium, bude riziko nepřijatelné, pokud bude Fp menší (< ) než kritérium, bude riziko přijatelné. Výsledek je shrnut v následující tabulce.

    Kritérium pro stará zařízení:

    Porovnání

    Kritérium pro nová zařízení:

    Porovnání

    10-3/ N2

    Kritérium - Fp

    10-4/ N2

    Kritérium - Fp

    10-3/900 = 1,1.10-6

    Kritérium > Fp

    10-4/900 = 1,1.10-7

    Kritérium < Fp

     

    Riziko přijatelné

     

    Riziko nepřijatelné

    10-3/225 = 4,4.10-6

    Kritérium > Fp

    10-4/225 = 4,4.10-7

    Kritérium < Fp

     

    Riziko přijatelné

     

    Riziko nepřijatelné

    10-3/36 = 2,8.10-5

    Kritérium > Fp

    10-4/36 = 2,8.10-6

    Kritérium > Fp

     

    Riziko přijatelné

     

    Riziko přijatelné

    10-3/9 = 1,1.10-4

    Kritérium > Fp

    10-4/9 = 1,1.10-5

    Kritérium > Fp

     

    Riziko přijatelné

     

    Riziko přijatelné

    10-3/2,25 = 4,4.10-4

    Kritérium > Fp

    10-4/2,25 = 4,4.10-5

    Kritérium > Fp

     

    Riziko přijatelné

     

    Riziko přijatelné

    V rámci podmínek zadání je riziko způsobené havárií nepřijatelné pro nové zařízení, je-li v rámci poloměru vzdálenosti účinků havárie zasaženo více než 20 % rezidenční oblasti.

     
    Příloha č. 7:
    Posouzení objektu/zařízení s chemickou látkou/chemickým přípravkem z hlediska působnosti zákonů č. 157/1998 Sb. A č. 353/1999 Sb.


    Příloha č. 8:
    Hodnocení rizik závažné havárie pro účely oznámení (§ 5, § 6 zákona č. 353/1999 Sb. a Vyhláška č. 8/2000 Sb.)