(d)Ohřeje nás biomasa

Videopořad “(d)Ohřeje nás biomasa?” je určen pro všechny zájemce o vytápění biomasou, především pro obce a podnikatele, kteří o tomto typu vytápění uvažují. Zajímavé informace zde ale najde i majitel rodinného domku či chalupy, studenti středních či vysokých škol nebo členové nevládních ekologických organizací. Pořad je určen laikům a proto je celá problematika vysvětlena velmi srozumitelnou a přístupnou formou, zároveň ale podává všechny základní informace nutné pro základní pochopení.

Divák se dozví, co to vlastně je biomasa, jaké má topení s ní přednosti oproti neobnovitelným zdrojům i jaké potíže může zájemce očekávat. Dozví se, jak optimálně zvolit výkon a typ kotlů i praktické rady, např. že je nutné mít dlouhodobě zajištěn nejen dostatek paliva, ale i odběr, tj. především je třeba získat pro akci občany, kteří budou později teplo odebírat. Výklad podávají jak přední odborníci v oboru, tak i starostové a další lidé, kteří se biomasou prakticky zabývají. V pořadu se srovnává situace v zemích EU a u nás. Srovnání pro nás nedopadá příznivě, dá se ovšem čekat, že se vstupem do EU zájem o biomasu stoupne.

Podrobněji se popisují některé úspěšné české i zahraniční projekty (Dešná – výtopna na slámu, Hartmanice, Nová Pec, Staré Město pod Landštejnem, Neznašov – plantáže energetických topolů, Iromez Pelhřimov – výtopna s výkonem 5 MW, dodávající teplo do třetiny Pelhřimova, Hostětín – obec vedená k ekologicky příznivějšímu způsobu života, Kautzen – inspirace pro mnohé české akce). Zmíněny jsou i některé firmy, které biomasou topí (zde je volba spíše namátková). Autoři dokumentu nezatajují ani překážky, které bylo mnohdy nutné překonat, aby výstavba mohla začít (hlavně obrovská byrokracie).

Zájemci se dozvědí i kontakty na instituce, které mohou poskytnout podrobnější informace.

Videokazetu doprovází brožurka, v níž je uvedeno 10 důvodů, proč topit biomasou, seznam poradenských center, možnosti finančních podpor, tipy na dodavatele, mapka a kontakty na nejdůležitější projekty u nás i v blízkém zahraničí, zajímavé www stránky, doporučená literatura a konečně celkem obsáhlý seznam nejdůležitějších fytopaliv.

Námět: Karel Merhaut
Scénář a režie: Ing. Martin Koptiš
Vydala: Liga energetických alternativ a Fontis, spol. s r. o., za přispění Ministerstva životního prostředí.

Pla

Vytvoření Visegrádské sítě ekomuzeí

Nový projekt Středoevropského konsorcia Environmental Partnership for Central Europe (EPCE), zastoupeného v České republice Nadací Partnerství, si klade za cíl seznámit odbornou i laickou veřejnost s konceptem ekomuzeí. Tento koncept vytvořily a v minulosti aplikovaly ekologické organizace v místech, která jsou přitažlivá především díky zachovalé přírodě a bohatému kulturnímu dědictví. Smyslem projektu “Vytvoření Visegrádské sítě ekomuzeí” je záchrana a péče o živoucí dědictví na místní úrovni ve Střední Evropě.

Koordinátorem projektu je Polská Ekologická Nadace Partnerství, na národní úrovni se na projektu dále podílí česká, slovenská a maďarská nadace stejného jména. EPCE realizuje projekt v rámci programu Greenways. Projekt je financován konsorciem EPCE a grantem Mezinárodního Visegrádského Fondu (IVF).

Ekomuzeum je založeno na myšlence přilákat pozornost obyvatel k určitému místu – nebo jinými slovy vytvořit “muzeum beze zdí”. Příroda, kultura a historie jsou interpretovány přímo v místě konání významných událostí a za účasti místních obyvatel. Tato interpretace může mít formu sepsání příběhů či legend, oživení historických míst, monumentů nebo jiných symbolů či vytvoření tématických stezek. Přitom je kladen zvýšený důraz na interakci mezi člověkem a přírodou.

Ekomuzeem se tedy může stát:

- Dokumentační a informační centrum.

- Návštěvnické centrum pořádající nějakou výstavu.

- Historické workshopy – dílny, které návštěvníkům nabízejí praktické zapojení do prezentovaných činností.

- Vyhlídky nebo rozhledny v krajině – přitom objektem pozorování může být jak fauna, tak flora, zbytky starých civilizací, budova, endemické zvíře apod.

- Stezka či naučný chodník – jejich vytváření může propojovat témata nebo místa, která právě propůjčují ekomuzeu jeho identitu.

Ekomuzeum ochraňuje a udržuje dědictví, představující geologické, biologické, archeologické, kulturní, historické a geografické hodnoty, které nás obklopují. Dědictví v sobě obsahuje i myšlenky, víru a životní způsob místních obyvatel a pomáhá jim překonávat a porozumět změnám. Takto definováno představuje dědictví živoucí proces, který nebude nikdy dokonán, protože se vztahuje k měnícímu se vztahu mezi lidským společenstvím a prostředím, které nás obklopuje. Koncept ekomuzeí vznikl ve Francii v šedesátých letech a od té doby již bylo založeno několik ekomuzeí po celém světě. V každé zemi Visegrádské čtyřky vyberou národní nadace EPCE alespoň dvě lokality, které jsou vhodné k realizaci pilotního projektu ekomuzeí.

(z materiálů Nadace Partnerství vybrala Pla)

 

 

Den Země
22. dubna

22. dubna se opět bude na mnoha místech republiky slavit Den Země. Jeho neodmyslitelnou součástí se stalo již tradiční Zeměkoulení (viz foto).

Foto: J. Plamínková

 

Geofond České republiky

Geofond (Geologický fond) byl zřízen vládou v roce 1952 jako “archiv, v němž bude soustředěna veškerá literatura z oboru geologie v Československu vydaná (včetně map), jakož i výsledky geologických výzkumů, prováděných ministerstvy, podniky, závody a jinými institucemi”. Působil při Ústředním ústavu geologickém (ÚÚG) až do roku 1975, kdy byl vyčleněn jako samostatná rozpočtová organizace v působnosti tehdejšího Českého geologického úřadu. V roce 1991 přešel jako Geofond ČR do působnosti Ministerstva životního prostředí.

Jak vyplývá ze zřizovací listiny, je základním předmětem jeho činnosti vykonávat z pověření Ministerstva životního prostředí v souladu s § 17 odst. 1 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu (geologický zákon), ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č.366/2000 Sb., funkci archivního, dokumentačního, informačního a studijního centra státní geologické služby v České republice a poskytovat odbornou podporu orgánům státní správy a územní samosprávy.

Za tím účelem shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje výsledky geologických prací provedených fyzickými a právnickými osobami na území České republiky a odborně je zpracovává do základních fondů a databází jednotného geoinformačního systému.

K pravidelným činnostem Geofondu ČR, pro které jsou tyto datové zdroje využívány, patří zejména:

v poskytování informací o výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na zpracování územně plánovací dokumentace, zejména formou vymezování území se zvláštními podmínkami geologické stavby na účelových mapách ložiskové ochrany, poddolovaných území a sesuvných oblastí (v tradiční mapové formě nebo v prostředí GIS pro využití v lokálních informačních systémech), pro potřeby orgánů územního plánování;

v komplexní vyjadřování k investiční výstavbě v souladu se stavebním zákonem, vyjadřování k náhradním restitucím a prodeji státní půdy z hlediska ochrany nerostného bohatství státu;

v zpracování periodických publikací:

- Surovinové zdroje České republiky – nerostné suroviny,

- Katalog přírůstků geologické dokumentace,

- Bilance zásob výhradních ložisek nerostů České republiky a Evidence zásob ložisek nerostů České republiky – pro vybrané orgány státní správy;

v studijně-rozborová činnost (úroveň prozkoumanosti a ovlivnění horninového prostředí, vývojové řady těžeb a cen nerostných surovin atd.) pro potřeby orgánů státní správy.

Z pověření Ministerstva životního prostředí plní Geofond ČR úkoly vyplývající z geologického a horního zákona (zákon ČNR č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství) a z dohody uzavřené mezi ministry životního prostředí a průmyslu a obchodu o využívání Geofondu ČR. Jedná se např. o vedení registru starých důlních děl na základě oznámení o zjištění starého důlního díla a odborná pomoc při řešení problematiky ohlášených důlních děl, evidence zásob výhradních ložisek nerostných surovin, evidence nevýhradních ložisek nevyhrazených nerostů (stavební suroviny) a evidence prognózních nerostných zdrojů, zpracování státního statistického výkazu Hor(MPO)1 a vedení dalších evidencí uvedených v přehledu databází.

Přehled fondů a databází Geofondu ČR

Geologická dokumentace je do Geofondu ČR předávána právnickými a fyzickými osobami, provádějícími geologické práce. Jedná se o více než stovku subjektů, které ročně předají cca 1 500 zpráv a posudků. Dalším zdrojem zpráv, posudků i hmotné dokumentace jsou likvidované archivy organizací, zabývajících se geologickou průzkumnou činností. Dalším zdrojem informací jsou správní rozhodnutí, statistické výkazy a další dokumenty, jejichž evidencí je Geofond ČR pověřen. Písemná, grafická a hmotná dokumentace je po odborném zpracování do příslušných databází začleněna do základních fondů k trvalému uchování.

- Fond posudků a zpráv – cca 175 000 nepublikovaných zpráv a posudků.

- Fond zásob – cca 3000 zpráv se schválenými výpočty zásob nerostných surovin a 116 zpráv s výpočty zásob podzemních vod.

- Fond zahraničních cest – cca 9000 zpráv ze zahraničních služebních cest.

- Fondy mapové – cca 13 000 geologických map, cca 16 000 map bonity půdy, cca 5000 báňskohistorických a cca 3500 účelových map z faktografických registrů. 1 : 50 000.

- Fond hmotné dokumentace – cca 28 000 metrů hornin z cca 1200 významných vrtů.

- Listinný archiv registru ložisek nerostných surovin – mapy 1:25 000 se zákresy obrysů ložisek nerostných surovin (bloků zásob), evidenční listy, pasporty, výkazy Geo V3-01 a Hor(MPO)1-01, usnesení Komise pro klasifikaci zásob o výměru zásob a rozhodnutí o schválení zásob ložisek nerostných surovin, pověření ochranou a evidencí ložiska pro Geofond ČR, rozhodnutí o stanovení, změně a zrušení chráněných ložiskových území (CHLÚ), rozhodnutí o stanovení, změně a zrušení dobývacího prostoru.

Databáze – specializované soubory odvozených informací, v počáteční fázi ve formě kartoték, postupně převedené do digitální formy. Všechny databáze byly již naplněny z dostupných datových zdrojů a jsou systematicky průběžně doplňovány přírůstky z nových dokumentů a nově začleňovaných archivních materiálů, což zajišťuje úplnost a aktuálnost poskytovaných informací.

Dokumentografická databáze ASGI – cca 120 000 záznamů o nepublikovaných zprávách a posudcích trvale uchovávaných v základních fondech Geofondu ČR.

Faktografické databáze – kromě údajů (atributů) popisujících objekty obsahují i jejich územní lokalizaci v jednotném souřadném systému S-JTSK. To umožňuje využít pro jejich řízení a zpracování moderních technologií v prostředí geografických informačních systémů (GIS).

- Databáze vrtů a dalších geologicky dokumentovaných objektů – cca 600 000 vrtů.

- Databáze hydrogeologických objektů – podmnožina databáze vrtů – cca 55 000 objektů.

- Databáze hmotné dokumentace – součást databáze vrtů – údaje k cca 1200 vrtům.

- Databáze mapově geologické prozkoumanosti – údaje o cca 9000 mapovacích geologických pracích.

- Databáze hydrogeologické regionální prozkoumanosti údaje o cca 600 regionálních hydrogeologických akcích, z toho 140 s výpočty zásob podzemních vod schválených KKZ.

- Databáze starých důlních děl – cca 450 objektů.

- Databáze hlavních důlních děl – cca 4860 objektů.

- Databáze poddolovaných území – cca 4600 objektů.

- Databáze sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací – cca 6600 objektů.

- Databáze radiometrických anomálií – sestává ze tří dílčích databází:

- radiometrické objekty – 15 960 anomálií zjištěných při povrchové prospekci,

- radiometricky anomální území – 3420 skupin radiometrických objektů,

- radiometrická prozkoumanost – 466 ploch, na nichž byl proveden průzkum.

- Databáze geochemické prozkoumanosti – údaje o cca 1500 úkolech geochemického charakteru.

- Účelová databáze geochemie – je tvořena třemi dílčími databázemi:

- horninová geochemie (litogeochemie),

- půdní geochemie (metalometrie),

- geochemie řečištních sedimentů (streamsedimenty).

- Databáze ložisek nerostných surovin – údaje o cca 8500 objektech.

- Databáze chráněných ložiskových území (CHLÚ) – cca 1100 objektů.

- Databáze dobývacích prostorů (DP) – cca1100 objektů.

- Databáze průzkumných území (PÚ) – cca 450 objektů (včetně evidovaných žádostí).

- Databáze předchozích souhlasů ke stanovení dobývacích prostorů – cca 450 objektů.

- Databáze ploch dotčených těžbou výhradního ložiska, ploch sanovaných, v rekultivaci a revitalizovaných – cca 1100 objektů.

Správní databáze – na rozdíl od skupiny faktografických databází nemají samostatnou souřadnicovou část a nelze je tedy samostatně prostorově lokalizovat.

- Databáze zahajovaných geologických prací (evidence) – cca 4300 objektů.

- Databáze organizací (firem) cca 1800 firem, zabývajících se geologicko-průzkumnými a těžebními pracemi.

- Databáze oprávnění ke geologickým pracím – cca 600 platných osvědčení o odborné způsobilosti.

- Registr úkolů hrazených ze státního rozpočtu – cca 1600 úkolů.

Podrobnější informace o datových zdrojích (fondech i databázích) je možno získat na webových stránkách www.geofond.cz. Aktivní část stránek (tlačítko Aplikace) umožňuje vyhledávání v digitální kartotéce nepublikovaných zpráv a posudků (ASGI) a v mapách vrtné prozkoumanosti. Aplikace umožňují také prohlížení map zobrazujících území se zvláštními podmínkami geologické stavby (mapy ochrany ložisek nerostných surovin, sesuvných oblastí a poddolovaných území) – aktuálnější verze papírových map vydávaných pro potřeby orgánů územního plánování.

Organizační struktura

Útvar ředitele

Kromě administrativních, koncepčních a řídicích činností spadá do tohoto útvaru i odbor informačních systémů, zabezpečující provoz a správu lokální počítačové sítě, vývoj, údržbu a aktualizaci komplexního informačního systému Geofondu ČR a jeho napojení na vyšší informační systémy, implementaci nových technologií (GIS, www) a jejich využití pro správu a využívání databází a pořizování a předzpracování vstupních dat.

Útvar ekonomického náměstka

Zabezpečuje činnosti nezbytné k chodu organizace z hlediska ekonomického a provozního.

Útvar geologického náměstka

Zabezpečuje činnost odborných útvarů:

Odbor geologické dokumentace zajišťuje přijímání, evidenci, kontrolu a dokumentografické zpracování zpráv a posudků s výsledky či dokumentací geologických prací, výstupy z dokumentografické báze, evidenci nově zahajovaných geologických prací, provoz filmotéky geologických filmů a videotéky Ministerstva životního prostředí, výběr, přebírání, zpracování, bezpečné uchovávání, evidenci a zpřístupňování hmotné dokumentace (vrtných jader), správu depozitních archivů a skladů hmotné dokumentace, přebírání geologické dokumentace z externích archivů a vedení registru mapově geologické a geochemické prozkoumanosti, archivní, výpůjční, studijní a reprografickou službu.

Odbor faktografických informací zajišťuje tvorbu, aktualizaci a údržbu databází vrtů, hydrogeologických objektů, znečištění podzemních vod (indikačních vrtů), geotermální energie, přírodních léčivých zdrojů a jejich ochranných pásem, ochranných pásem lázní a vodních zdrojů, hydrogeologické prozkoumanosti, radioaktivních anomálií a radioaktivně anomálních území.

Odbor informací o nerostných surovinách – zajišťuje úkoly správního charakteru z oblasti ložisek nerostných surovin, ochrany a využití nerostných zdrojů, geologického průzkumu, surovinové politiky, evidenci a ochranu ložisek ve státní rezervě, zpracování návrhů na stanovení a změny CHLÚ ložisek v evidenci a ochraně Geofondu ČR, zpracování podkladů pro odpisy zásob nerostných surovin pro odpisovou komisi Ministerstva průmyslu a obchodu, poskytování informací o správních dokumentech, řešení státních úkolů souvisejících se změnami kvalitativních a kvantitativních stavů zásob ložisek nerostných surovin v závislosti na ekonomických změnách, vedení listinných archivů, správu a aktualizaci surovinového informačního subsystému, evidenci dovozů a vývozů nerostných surovin a jejich cen v ČR a na mezinárodních burzách, zpracování marketingových studií a rozborových materiálů o vybraných nerostných surovinách, vydávání účelových publikací, studií a přehledů (Stav a pohyb zásob nerostných surovin v ČR, Přehled cen nerostných surovin v ČR).

Odbor informační podpory státní správy je gesčním pracovištěm pro operativní zpracování specializovaných požadavků orgánů státní správy a státní geologické služby a koordinačním pracovištěm pro poskytování informací ve smyslu zákona č. 123/1998 Sb. Kromě toho zajišťuje úkoly správního charakteru v oblasti starých důlních děl, zpracování státního statistického výkazu Hor(MPO)1-01, vydávání ročního “Přehledu zásob nerostů v dobývacích prostorech a na ostatních těžených ložiskách nevyhrazených nerostů”, vedení a aktualizaci databází sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací, poddolovaných území, hlavních důlních děl, starých důlních děl a dalších účelových databází a fondů spojených s báňsko-historickou problematikou, zpracování podkladů pro kategorizaci a zabezpečení důlních děl, komplexní vyjadřování k investiční výstavbě, územním plánům a činnosti Pozemkového fondu ČR z hlediska území se zvláštními podmínkami geologické stavby.

Kontakt:

Geofond České republiky, Kostelní 26, 170 06 Praha 7, tel: 02/33371190, fax:02/3337 3806, geofond@geofond.cz,

www.geofond.cz

RNDr. Vladimír Shánělec, CSc.,
ředitel Geofondu ČR

 

Ministr Kužvart jednal s hejtmany

Dne 16. února se ministr Miloš Kužvart setkal s krajskými hejtmany a zástupci krajských úřadů. Jednal s nimi především o převodu kompetencí přenesených z MŽP na kraje. Diskutovalo se i o možnosti metodické pomoci MŽP při obsazování míst na budoucích odborech ochrany životního prostředí krajských úřadů. Zde MŽP nabídlo krajům pomoc při získávání a výběru pracovníků potřebných pro výkon státní správy v oblasti životního prostředí. Všichni zástupci krajů obdrželi na setkání organizační schéma MŽP a dále seznamy s kontakty na vedoucí pracovníky MŽP a podřízených organizací. Hejtmani se zajímali i o možnosti podpor ze SFŽP – na toto téma by měl být uspořádán seminář (jeden i více, dle poptávky). Další seminář by se měl týkat odpadového hospodářství. V současné době je zpracováván ve spolupráci se Středočeským krajem pilotní program z oblasti informatiky o životním prostředí. Jeho výsledky – přehled informací dostupných z databáze MŽP – budou předány k využití všem krajům. Pla


Vystoupení ministra Kužvarta


Radka Bučilová, ředitelka SFŽP


Setkání se zúčastnili i mnozí vedoucí pracovníci MŽP


Hejtmani a zástupci krajských úřadů naslouchají ministru Kužvartovi


Zástupci MŽP a krajských samospráv
Foto: František Hrdlička

Zpravodaj MŽP vydává Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10-Vršovice, telefon (02) 6712 1111 l Odpovědná redaktorka: RNDr. Jana Plamínková, tel.: 581 73 02, e-mail: jplaminkova@quick.cz l Administrace a objednávky: ALQ Plus, s.r.o., Výstaviště, Pavilon Fontána, 170 05 Praha 7, tel. 02/33 37 47 80, fax 33 37 47 77 l Roční předplatné Věstník&Zpravodaj MŽP s přílohou EIA 400 Kč l Sazba: Bohuslav Křeček, polygrafická činnost l Vytiskla tiskárna PB tisk Příbram l Vychází 12x ročně l Číslo 4/2001 Zpravodaje MŽP předáno do tisku 8. března 2001.

ISSN - tištěná verze 0862-9005