O dálnici D 8 je rozhodnuto

Dne 14. února jsem potvrdil konečné rozhodnutí týkající se výjimky podle zákona na ochranu přírody a krajiny o vedení dálnice D8 v úseku Lovosice – Řehlovice. Toto rozhodnutí jsem učinil na základě doporučení rozkladové komise ministra, které bylo připraveno již koncem minulého roku. Komise svým většinovým stanoviskem doporučila vydat toto rozhodnutí. Rozhodnutí jsem ještě konzultoval s těmi členy rozkladové komise, kteří hlasovali proti, protože jsem se chtěl seznámit s jejich výhradami. Na závěr těchto jednání jsem usoudil, že vše nasvědčuje tomu, abych toto konečné rozhodnutí potvrdil.

Tato výjimka ze zákona na ochranu přírody a krajiny se uděluje za splnění celkem třiceti podmínek. První podmínkou je, že nebudou realizovány jakékoli stavby, které by mohly narušit plynulost provozu na dálnici nebo negativně změnit hodnoty zachovalého rázu krajiny – např. parkoviště, čerpadla, odpočívadla, reklamní zařízení nebo jakákoli trvalá zařízení správy a údržby dálnic. Další podmínkou je, že na území CHKO jsou v souvislosti s výstavbou dálnice vyloučeny nové otvírky zemníků, písníků či lomů. Musí být zajištěna průchodnost dálnice pro volně žijící živočichy takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení místních populací. Všechny úseky dálnice v místech pravidelného výskytu zvěře budou oploceny a budou vytvořeny přechody formou určitých tunelů (které ale formálně nebudou mít parametry tunelů). I protihluková a další opatření zajišťují minimalizaci dopadů na chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Trasa vede většinou čtvrtou a třetí zónou odstupňované ochrany přírody. Krátký průchod druhou zónou je řešen dvěma tunely a přemostěním. Komunikace prochází zemědělským půdním fondem, přičemž kladné rozhodnutí k vynětí zemědělské půdy vydalo Ministerstvo životního prostředí dávno před tím, než jsem nastoupil do funkce.

Jsem v pořadí již čtvrtým ministrem, který měl povinnost rozhodnout – vždyť již 16. května 1995 za ministra Bendy byla podána žádost o výjimku. Bohužel v okamžiku mého nástupu do funkce měla maximálně šedesátidenní lhůta pro správní řízení již 900 dnů za sebou. Nedodržování takových elementárních věcí jako je správní řád ale celkově znevažuje orgány ochrany přírody.

Učiněné kroky - kladné stanovisko v procesu EIA z roku 1996 i rozhodnutí MŽP o vynětí ze zemědělského půdního fondu - udržovaly žadatele řadu let v dobré víře, že stavba bude povolena. Souviselo to s naprostou bezkoncepčností minulých rozhodování a s používáním takzvané salámové taktiky. V situaci, v níž jsem já rozhodoval a k níž dávala rozkladová komise svůj verdikt, se zvažovalo samozřejmě to primární, tedy jaký veřejný zájem zde rozhoduje nad zájmem ochrany přírody. To, že rozkladová komise svým většinovým stanoviskem doporučila povolit tuto výjimku podle zákona, dokládá, že tento veřejný zájem převažující nad zájmy ochrany přírody byl definován dostatečně průkazně. Nepovolením této výjimky by totiž v důsledku intenzivní automobilové dopravy došlo k prohloubení negativních vlivů stávajících silnic I/8 a I/30 na okolní přírodu. Vláda má přitom zájem na dalším pokračování systému Rolla (doprava kamionů na železničních vagónech) mezi Lovosicemi a Drážďany. Těžká kamionová doprava by tedy i nadále měla zůstat na železnici.

Odpůrci výstavby mi již sdělili, že se v případě kladného rozhodnutí odvolají k soudu. Vzhledem k tomu, že jsme právní stát, je to jejich svaté právo.

Musíme se ale postarat o to, aby se tato situace, v níž salámová taktika investora a také nezájem všech zainteresovaných (vždyť územní plán VÚC Litoměřicko byl schválen s touto trasou již v roce 1994) sklízejí své trpké plody, už nikdy neopakovala.

Miloš Kužvart,
ministr životního prostředí

 

Ministr potvrdil konečné rozhodnutí k výstavbě dálnice D 8

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart potvrdil 14. února 2001 konečné rozhodnutí ve věci výstavby dálnice D8 – 0805 pro stavbu dálnice Lovosice - Řehlovice na území Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Tímto rozhodnutím potvrdil udělení výjimky ze dne 13. července 2000, která byla pro tuto stavbu povolena podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí z 13. července 2000 se v řádných termínech odvolaly obec Řehlovice, občanské sdružení Přátelé přírody – Občanská společnost a občanské sdružení Děti Země, sekce Za ekologicky čistou dopravu.

Rozhodnutí ministra vychází z toho, že zákonná podmínka pro udělení výjimky ze zákazu stavět na území chráněných krajinných oblastí nové dálnice, totiž výrazná převaha jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody, je naplněna nejen specifickým veřejným zájmem na tomto dopravním řešení, ale i modifikovanou intenzitou zájmu ochrany přírody tím, že trasa dálnice vede méně citlivými oblastmi CHKO a její realizace je vázána na soubor podmínek, které povolení výjimky provázejí. Trasa dálnice prochází pouze IV. a III. zónou odstupňované ochrany přírody a průchody II. zónou jsou řešeny tunely nebo přemostěním. Nedochází k ovlivnění vodního režimu krajiny, ani k zásadní změně propustnosti krajiny ve vztahu k migrujícím živočichům. V rámci řízení byla stavba pečlivě posouzena i z hlediska krajinného rázu.

Rozhodnutí ministra životního prostředí je nepochybně ovlivněno mimo jiné i potřebou posílení a nikoliv oslabení oprávněné důvěry ve státní správu, založené na předchozích rozhodnutích či stanoviscích správních úřadů a opírající se i o nařízení vlády ČR č. 64/1996 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu VÚC Litoměřice s vymezením koridoru pro dálnici D8 jako veřejně prospěšná stavba. K tíži žadatele o výjimku řízení nemůže být okolnost, že MŽP v zákonných lhůtách nevyřídilo jeho žádost o výjimku, podanou již dne 16. 5. 1995, tedy dostatečně včas před zahájením řízení o posouzení vlivů stavby na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb., v prosinci téhož roku. Navíc celý následný řetěz správních i jiných aktů navodil oprávněné očekávání povolení výjimky.

(z materiálů tiskového oddělení MŽP)

 

 

Musíme být realisty

Dálnice vstupuje na území CHKO České středohoří u Lovosic, kde dnes končí již hotový úsek. Pokračuje do prostoru mezi Lovošem a Ovčínem – zde budou propustě pro organismy doplněny o ekodukt, tedy most pro volně žijící živočichy. Dále pokračuje Velemínskou kotlinou, překračuje Opárenské údolí obloukovým mostem, který bude stavěn tak, aby se nenarušila údolní niva. Pak pokračuje zemědělskými pozemky až do místa, kde trasa protíná druhou zónu CHKO. Tou prochází dvěma kratšími tunely, které jsou propojeny mostem. Zde dálnice křižuje nadregionální biokoridor územního systému ekologické stability krajiny. Z druhého tunelu vstupuje dálnice opět na zemědělské pozemky a u Řehlovic se napojuje na již hotový úsek a křižovatku s dálničním přivaděčem od Teplic. Mezi druhým tunelem a Řehlovicemi je navržen další ekodukt. Negativní bariérový účinek dálnice v krajině je zmírněn celkem 29 mostními objekty na celém 16kilometrovém úseku.

Je třeba vycházet z reálné situace. Jsme postaveni před fakt, že dálnice končí na hranici CHKO z obou stran. Docházelo by zde k pasírování dálniční dopravy po stávajících komunikacích, což by na přírodu Českého středohoří mělo značně negativní dopad. Stávající silnice E 55 totiž prochází daleko delším úsekem druhou zónou a přímo protíná masív Milešovského středohoří, který je jedním z nejhodnotnějších partií chráněné krajinné oblasti.

Ing. Zdeněk Janda,
vedoucí Správy CHKO České středohoří

 


Průchod dálnice D8 chráněnou krajinnou oblastí České středohoří


Stavba 0805 Lovosice – Řehlovice


Milešovka