SDĚLENÍ sekretariátu rozkladové komise o výkladech právních předpisů, přijatých výkladovou komisí ministra životního prostředí

 

č. 9/2001
Vývoz zařízení s obsahem chlorfluoruhlovodíků

k § 2 odst. 1, § 3 odst. 2, § 11 odst. 2 a § 15 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
k § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/1995 Sb., o ochraně ozonové vrstvy Země
k vyhlášce č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 334/1999 Sb.
ke sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 100/1994 Sb., o Basilejské úmluvě o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování

Zařízení s obsahem chlorfluoruhlovodíků, které se pro vlastníka stalo nepotřebným a vlastník se ho zbavuje s úmyslem ho odložit nebo které bylo vyřazeno na základě zvláštního právního předpisu, je odpadem, a lze ho tedy v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 a podle ustanovení § 15 zákona o odpadech vyvážet, ovšem pouze na základě souhlasu ministerstva.
Odůvodnění:

Zařízení (lednička, mraznička apod.), které se pro vlastníka stalo nepotřebným a vlastník se ho zbavuje s úmyslem ho odložit nebo které bylo vyřazeno na základě zvláštního právního předpisu, je odpadem (§ 2 odst. 1 zákona o odpadech) a spadá rovněž do okruhu věcí, které se považují za odpad podle přílohy č. 1 zákona o odpadech (položka č. 14 – výrobky, pro které již vlastník nemá upotřebení /např. vyřazené předměty ze zemědělství, domácností, kanceláří, obchodů/). Vyřazená “zařízení s obsahem chlorfluoruhlovodíků” jsou v Katalogu odpadů zařazena podle jejich původu jako kód druhu odpadu 16 02 03 nebo 20 01 23.
Podle ustanovení § 15 zákona o odpadech “vývoz odpadů, s výjimkou odpadů, které jsou podle tohoto zákona volně obchodovatelným zbožím uvedeným ve vyhlášce ministerstva, je možný pouze na základě souhlasu ministerstva”. Současně je třeba dodržet ustanovení § 11 odst. 2 zákona o odpadech, podle něhož vývoz odpadů vymezených mezinárodní smlouvou (Basilejská úmluva), kterou je Česká republika vázána, je možný pouze za podmínek stanovených touto smlouvou (mj. písemný souhlas státu dovozu) a vývoz nebezpečných odpadů za účelem recyklace do zemí, které nejsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je zakázán.
Zákaz vývozu látek a výrobků podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ozonové vrstvy Země se na odpady nevztahuje, a to ani na odpady obsahující chlorfluoruhlovodíky. Přestože se v takovém případě jedná o odpad nebezpečný a podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona o odpadech “nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též právními předpisy platnými pro výrobky a látky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi”, totéž ustanovení zákona o odpadech dodává “pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích předpisech k němu stanoveno jinak”. V tomto případě je tedy zákon o odpadech zvláštní úpravou pro nakládání s vyváženými výrobky s obsahem chlorfluoruhlovodíků (odpady), která má přednost před obecnou právní úpravou platnou pro nakládání s výrobky s obsahem chlorfluoruhlovodíků.

č. 10/2001
Pojmy “zastavěné území” a “sídelní útvar” ve vyhlášce
o zřízení chráněné krajinné oblasti Poodří

k § 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
k § 10 vyhlášky MŽP č. 155/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Poodří

Pojem “zastavěné území” v souvislosti s pojmem “sídelní útvar”, tedy “zastavěné území sídelního útvaru”, odpovídá pojmu “současně zastavěné území obce” definovanému v ustanovení § 139a odst. 2 stavebního zákona.
Odůvodnění:

Podle ustanovení § 10 vyhlášky o zřízení chráněné krajinné oblasti Poodří “na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí jako by celé ležely v oblasti. Toto ustanovení se nevztahuje na intravilán města Ostravy, i když hranice jeho částí prochází”.
“Sídelním útvarem” se podle ustanovení § 14 stavebního zákona, ve znění platném ke dni účinnosti vyhlášky o zřízení chráněné krajinné oblasti Poodří, rozuměla “každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar”. Zákonem č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů, byl uvedený pojem ze zákona vypuštěn.
Je však zřejmé, že pojem “sídelní útvar”, užitý ve vyhlášce ve spojení s pojmem “zastavěné území”, obsahově odpovídá novému pojmu stavebního zákona “současně zastavěné území obce”. To podle ustanovení § 139a stavebního zákona “tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Při určování současně zastavěného území obce se vychází z údajů katastru nemovitostí. Hranici jednoho současně zastavěného území tvoří uzavřená obalová čára zahrnující soubor
a) stavebních parcel (zastavěných ploch a nádvoří) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zřízeny (povoleny a kolaudovány),
b) parcel zemědělských pozemků a vodních ploch obklopených parcelami uvedenými pod písmenem a); parcely jiných zemědělských pozemků stejně jako lesních pozemků se do zastavěného území obce nezahrnují,
c) parcel ostatních ploch; z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní komunikace pouze v případě, že jsou obklopeny parcelami uvedenými pod písmeny a) a b)”.

č. 11/2001
Postup vůči znečišťovateli, který nepředloží poplatkové hlášení nebo přiznání

k § 6 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

Pokud znečišťovatel nepředloží poplatkové hlášení nebo poplatkové přiznání podle zákona o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, může mu Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Současně inspekce do 30 dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistila, vydá zálohový nebo poplatkový výměr.
Odůvodnění:

Pokud znečišťovatel nesplní povinnost předložit poplatkové hlášení (§ 6 odst.1) nebo poplatkové přiznání (§ 7 odst. 1), může mu inspekce uložit pokutu podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
Současně inspekce do 30 dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistila, vydá zálohový nebo poplatkový výměr. Činí tak v analogii s ustanovením § 6 odst. 4 zákona, podle kterého inspekce vydá nový výměr podle skutečných údajů, pokud zjistí, že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více než 30% nebo že znečišťovatel neuvedl v poplatkovém hlášení hodnoty znečištění za všechny ukazatele.

č. 12/2001
Vydávání předchozích souhlasů podle § 13 odst. 3 zákona o geologických pracích

k § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů

Předchozí souhlas podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona o geologických pracích vydává ministerstvo ve správním řízení formou správního rozhodnutí.
Odůvodnění:

Podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona o geologických pracích ve vymezeném území se zvláštními podmínkami geologické stavby “mohou orgány územního plánování vydat územní rozhodnutí jen s jeho předchozím souhlasem nebo po splnění jím stanovených podmínek”. Podle ustanovení § 25 zákona se “obecné předpisy o správním řízení nevztahují na řízení podle § 7”. Poněvadž jde o řízení podle jiného ustanovení zákona a rozhodováním o předchozím souhlasu se zasahuje do právního postavení žadatele (to je zvlášť patrné, je-li udělení souhlasu odmítnuto), jedná se tedy o jeho právech, právem chráněných zájmech či povinnostech, je třeba tak činit v souladu s ustanovením § 1 správního řádu ve správním řízení.

č. 13/2001
Rozhodování v pochybnostech podle zákona o geologických pracích

k § 2 odst. 6 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů

V pochybnostech, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu, rozhodne ministerstvo ve správním řízení.
Odůvodnění:

Podle ustanovení § 2 odst. 6 zákona o geologických pracích “v pochybnostech ministerstvo rozhodne, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu”. Podle ustanovení § 25 zákona se “obecné předpisy o správním řízení nevztahují na řízení podle § 7”. Poněvadž jde o řízení podle jiného ustanovení zákona a rozhodováním v pochybnostech se zasahuje do právního postavení žadatele, jedná se o jeho právech, právem chráněných zájmech či povinnostech, je třeba tak činit v souladu s ustanovením § 1 správního řádu ve správním řízení. Přitom samostatně se takové řízení vede pouze na návrh. Pokud v jiném správním řízení (např. o uložení pokuty) vyvstane uvedená pochybnost, nezahajuje správní úřad oddělené správní řízení, nýbrž otázku vyřeší v rámci zahájeného řízení a věc náležitě odůvodní v rozhodnutí, které v řízení vydá.
V Praze dne 7. března 2001

JUDr. Jiří Šembera, CSc., v.r.
ředitel sekretariátu rozkladové komise

Vydává Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 - Vršovice, telefon (02) 6712 1111 l Vedoucí redaktor: JUDr. Jan Přibyl l Lektoruje: PhDr. Petr Galuška l Administrace a objednávky: ALQ Plus, s.r.o. Výstaviště, Pavilon Fontána, 170 05 Praha 7, tel.: 02/33 37 47 80, fax: 33 37 47 77 l Roční předplatné Věstník&Zpravodaj MŽP s přílohou EIA 400,-- Kč l Roční předplatné samostatného Věstníku 350,-- Kč l Sazba: Bohuslav Křeček, polygrafická činnost l Vytiskla tiskárna PB tisk Příbram l Vychází 12x ročně

ISSN - tištěná verze 0862-9013