RESORTNÍ PŘEDPISY
12. SMĚRNICE

Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků v rámci Programu revitalizace říčních systémů v roce 1999 čj. 600/2446/98

Vláda České republiky svým usnesením ze dne 20. května 1992 č. 373 schválila Program revitalizace říčních systémů.

V souladu s bodem II./1 tohoto usnesení vydává Ministerstvo životního prostředí (dále jen “MŽP”) tuto směrnici k zajištění úkolů vyplývajících z Programu revitalizace říčních systémů ve vztahu k poskytování finančních prostředků pro jeho plnění. Směrnice vychází zejména ze zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

ODDÍL I.

Čl. 1 Všeobecná ustanovení

1) Tato směrnice upravuje postup při uplatňování žádostí o zařazení navrhovaných akcí do Programu revitalizace říčních systémů (dále jen “PRŘS”), způsob projednávání žádostí, přidělování finančních prostředků a jejich čerpání.

2) Směrnice vymezuje subjekty, které mohou být žadatelem o poskytnutí finančních prostředků z PRŘS.

3) Směrnice vymezuje činnosti, na které mohou být finanční prostředky v rámci PRŘS poskytovány.

4) Směrnice vymezuje kontrolní mechanismy, zajišťující účelné využívání prostředků a nástrojů PRŘS.

Čl. 2 Žadatel

1) Žadatelem o finanční prostředky na realizaci revitalizačních opatření může být (podrobně upraveno v ODDÍLU II. této směrnice):
a) vlastník pozemků či vodohospodářské stavby, na nichž mají být úpravy provedeny,
b) správce toku, pokud jde o revitalizaci koryta vodního toku,
c) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (pro účely Fondu pozemků zvláště chráněných území),
d) nájemce pozemku, zejména pokud tímto nájemcem je Správa CHKO ČR, NP nebo AOPK ČR, a to se souhlasem vlastníka, který je dán souhlasným dodatkem k nájemní smlouvě

Čl. 3 Předmět poskytování prostředků

1) Finanční prostředky lze poskytnout na realizaci následujících revitalizačních opatření (širší výklad jednotlivých revitalizačních titulů je uveden v příloze č. 1 této směrnice):
 a) Revitalizace vodních toků (vodní tok ve smyslu § 31 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů)
 b) Revitalizace odvodňovacích soustav
 c) Revitalizace odstavených ramen vodních toků
 d) Revitalizace, rekonstrukce a zakládání retenčních prostorů
 e) Zakládání a obnova prvků systému ekologické stability ve vazbě na vodní režim
 f) Obnova a zakládání mokřadních ekosystémů
 g) Zvyšování retenčních schopností území (např. suché poldry)
 h) Opatření pro obnovu zásob podzemních vod
 i) Opatření pro obnovu a stabilizaci vsakovacích ploch
 j) Jiná opatření mající revitalizační charakter ve smyslu naplňování PRŘS
 k) Ochrana proti vodní erozi; technické a biotechnické úpravy související se změnami zemědělsky využívaných pozemků a lesních kultur
 l) Udržení přírodního charakteru koryt vodních toků
 m) Zakládání a obnova břehových porostů nebo doprovodných porostů včetně ochranných pásů podél vodních toků a melioračních kanálů

Opatření uvedená pod body k) - m) pouze v případech, kdy jsou nedílnou součástí většího investičního celku, realizovaného v rámci PRŘS.

2) Cílem navrhovaných opatření musí být vytvoření ekologicky stabilního prvku v krajině spojené se zásahem do vodního režimu krajiny nezbytným pro jeho příznivé ovlivnění (biocentrum, biokoridor, významný krajinný prvek a.p.). Realizovaná opatření nesmějí být využívána k podnikatelským záměrům (např. intenzívní chov ryb - netýká se opatření realizovaných podle ODDÍLU III., čl. 4, odst. 1).

3) Na případy zakládání a obnovy prvků systému ekologické stability, které nejsou jednoznačně spojeny s příznivým zásahem do vodního režimu v krajině (např. výsadba porostů podél dopravních komunikací), nebudou prostředky z PRŘS poskytnuty.

4) Na zpracovávání projektových dokumentací se z PRŘS finanční prostředky poskytují pouze v tom případě, kdy je žadatelem o příspěvek organizace zřizovaná Ministerstvem životního prostředí (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO ČR, Správa národního parku a pod.).

5) Nezbytné výkupy související s investiční výstavbou jsou její součástí a budou rozpočtovým a příspěvkovým organizacím hrazeny v rámci PRŘS.

Čl. 4 Základní omezující podmínky pro poskytnutí finančních prostředků

1) Z prostředků na zabezpečení PRŘS nelze poskytnout finanční prostředky na opatření:
 a) která jsou běžnou údržbou či péčí, tedy zákonnou povinností správců vodních toků a vlastníků pozemků, vlastníka vodohospodářského díla či dotčené nemovitosti (podle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhl. MLVH ČSR č. 19/1978 Sb., kterou se určují povinnosti správců vodních toků a upravují se některé otázky týkající se vodních toků, ve znění pozdějších předpisů),
 b) jejichž cílem je v prvé řadě vytváření podmínek pro jejich hospodářské využití - netýká se opatření realizovaných podle ODDÍLU III., čl. 4, odst. 1,
 c) jejichž revitalizační efekt zjevně nebude přiměřený vynaloženým nákladům. Způsob posouzení předpokládaného revitalizačního efektu je specifikován v Metodickém pokynu, který je přílohou této Směrnice.
 d) zakládání nových retenčních prostorů o ploše nad 1 ha v případech, kdy žadatelem je rozpočtová organizace. Z tohoto ustanovení může povolit výjimku PS MŽP na doporučení regionálního poradního sboru (dále jen “RPS”).

2) Při poskytnutí prostředků žadateli na zakládání a obnovu prvků systémů ekologické stability z PRŘS, nelze na totéž opatření poskytnout dotace ze SFŽP či z jiných zdrojů. Skutečnost, že žadatel nežádal o další dotace, bude uvedena v příloze žádosti o poskytnutí prostředků.

Čl. 5 Poskytování finančních prostředků

1) Finanční prostředky se poskytují účelově, z prostředků na zajišťování PRŘS, formou dotace. U rozpočtových a příspěvkových organizací až do 100 %, u obcí do 80% a u ostatních až do 70 % celkových nákladů investice. Ve výjimečných případech může povolit MŽP na doporučení Poradního sboru MŽP (dále jen “PS MŽP”) výjimku z těchto ustanovení.

2) Finanční prostředky se poskytují na základě žádosti projednané a doporučené regionálním poradním sborem k PRŘS (dále jen “RPS”), ev. na doporučení RPS Poradním sborem MŽP a schválené meziresortní komisí.

3) O posouzení výše návrhu finančních prostředků ve formě finančního příspěvku k vlastním prostředkům žadatele a jeho definitivním přiznání rozhoduje MŽP.

4) Prostředky je možné poskytnout pouze na činnosti podle čl. 3, odst.1, (ODDÍL I.), nebo podle čl.2, odst. 1, (ODDÍL III.).

5) Postup při poskytování státních účelových dotací obcím a okresním úřadům je stanoven usnesením vlády č. 707 ze dne 12.11. 1997, v platném znění. V příloze č. 4 této Směrnice jsou podmínky specifikovány.

6) Pokud jsou témuž žadateli současně poskytovány finanční prostředky ze SFŽP, MZe, případně jiných zdrojů, nesmí dojít k jejich souběžnému financování na stejné práce a dodávky. Tato skutečnost bude uvedena v příloze žádosti o poskytnutí prostředků. Pokud jsou žadateli přiznány či vyplaceny náhrady za znehodnocení majetku v rámci restitucí související s předmětem žádosti na poskytnutí finančních prostředků z PRŘS, nebudou žadateli prostředky z PRŘS poskytnuty. Čestné prohlášení o tom, že žadateli nejsou přiznány či vypláceny restituční náhrady k předmětu revitalizace, bude přílohou žádosti o poskytnutí prostředků. Výjimku z tohoto ustanovení uděluje na doporučení regionálního poradního sboru MŽP. Pokud jsou předmětem žádosti revitalizační opatření korespondující s Programem péče o krajinu nebo s programem pozemkových úprav, budou hrazeny z prostředků uvedených programů a z prostředků PRŘS, nesmí však dojít k souběhu na stejné práce a dodávky.

7) Na poskytnutí finančních prostředků z PRŘS na základě žádosti není právní nárok.

8) Struktura poskytování finančních prostředků je dále upravena v ODDÍLU II. této směrnice.

Čl. 6 Žádost

1) Pro poskytnutí finančních prostředků na realizaci prací předkládá žadatel žádost včetně uvedených příloh (příloha č. 2 této směrnice). O povinnosti žadatele doplnit další požadované podklady nebo doložit doplňující skutečnosti rozhodují RPS před jednáním meziresortní komise.

2) Žádost předkládá žadatel příslušnému RPS (viz dále) ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno vč. projektové dokumentace zůstává uloženo u příslušného RPS, druhé (bez projektové dokumentace) na ústředí AOPK ČR, kde je po uzavření akce po dobu deseti let archivováno.

Čl. 7 Organizační struktura zabezpečování PRŘS

1) PRŘS je zabezpečován MŽP a jeho řízením je pověřen odbor ekologie krajiny (dále jen “OEK”) MŽP, při kterém pracuje PS MŽP.

2) Na regionální úrovni je PRŘS zajišťován činností RPS, pracujících při střediscích Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Praze (též pro Střední Čechy), Brně, Českých Budějovicích, Havlíčkově Brodě, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni a Ústí nad Labem, a metodicky řízených OEK MŽP. Koordinaci operativní činnosti regionálních poradních sborů zajišťuje ústředí AOPK ČR na základě metodického řízení OEK MŽP. Zároveň ústředí AOPK ČR zabezpečuje zpracovávání veškerých sumarizačních výstupů a informací o realizaci PRŘS na základě požadavků OEK MŽP.

3) Žadatel předkládá žádost o poskytnutí finančních prostředků k posouzení RPS nejpozději do 31. května toho roku, ve kterém je požadováno plnění.

4) RPS posoudí žádost na nejbližším možném jednání RPS. O výsledku posouzení sepíše protokol (příloha č. 3 této směrnice). Rozhodujícími kritérii při projednávání předložených žádostí v RPS jsou zejména:

 - pokračování již započatých revitalizačních opatření,
 - naléhavost opatření z hlediska zájmů ochrany přírody a tvorby krajiny
 - návaznost na usnesení příslušné povodňové komise
 - návaznost na probíhající pozemkové úpravy,
 - návaznost na ÚSES,
 - využití přirozené renaturalizace vodních toků

V případě kladného posouzení žádosti navrhne RPS výši finančního příspěvku a stanoví na základě podmínek OkÚ-RŽP, Správy NP či Správy CHKO (příloha “Žádosti”) věcné podmínky pro jeho přidělení. Na základě těchto podmínek bude akce kontrolována, popř. bude vydáno příslušné rozhodnutí, které bude součástí pro naplnění revitalizačního záměru. Po dokončení akce bude zhotoven protokol o kontrole provedených prací, potvrzený nejméně dvěma zástupci RPS (příloha č. 5 Směrnice).

5) Kopii protokolu z jednání RPS a kopii žádosti, včetně příloh (mimo projektové dokumentace) zašle RPS ústředí AOPK ČR vždy v  jednom vyhotovení. Je-li RPS předložena žádost, kterou posoudí jako významnou z celorepublikového hlediska, havarijní nebo vyžadující udělení výjimky z ustanovení této směrnice, může RPS postoupit rozhodnutí o takové žádosti PS MŽP. V případě doporučení RPS na projednání navrhované akce u PS MŽP ji OEK předloží na jednání PS MŽP.

6) Žádosti doporučené RPS (popř. PS MŽP) jsou ústředím AOPK ČR evidovány a sumarizovány. Formální a věcná správnost a kompletnost předložených materiálů je kontrolována meziresortní komisí. Členy této komise jsou zástupci MŽP, MF a AOPK ČR. Komise rozhodne o tom, zda předložené doklady jsou dostatečné a umožňují přiznání finančního příspěvku. Je oprávněna požadovat doložení dalších dokladů, popř. žádost vyřadit. Takový postup vždy zdůvodní v protokolu o projednání konkrétní žádosti.

7) Po doporučení komise k uvolnění prostředků v závislosti na typu žadatele:
 a) odbor ekologie krajiny MŽP předloží odboru rozpočtu MŽP
 - žádost o provedení rozpočtového opatření pro organizace jejichž zřizovatelem je MŽP včetně “Rozhodnutí”.
 - žádost o provedení rozpočtového opatření pro rozpočtové a příspěvkové organizace jiných resortů (resp. předloží odboru rozpočtu podklady pro předložení žádosti na Ministerstvo financí o provedení rozpočtového opatření) včetně “Rozhodnutí”.
 b) odbor ekologie krajiny vystaví Oznámení limitu výdajů pro Českou spořitelnu a.s.

Žadateli oznámí, že prostředky byly uvolněny. Současně zašle žadateli “Rozhodnutí”.
OEK zašle odboru rozpočtu MŽP kopii Oznámení limitu výdajů.

8) Odbor rozpočtu:
 a) po provedeném rozpočtovém opatření Ministerstvem financí zašle kopii tohoto sdělení MF odboru ekologie krajiny.

OEK sdělí tyto informace neprodleně ústředí AOPK ČR. Jeho prostřednictvím jsou informace předávány příslušným RPS, které poskytují jednotlivým žadatelům další ev. informace o konkrétních akcích.

9) Odbor ekologie krajiny zpracuje Platební kalendář převodu finančních prostředků z jednotlivých výdajových účtů státního rozpočtu na účet MF vedený Českou spořitelnou a.s.

10) Odbor rozpočtu MŽP na základě platebního kalendáře a žádosti OEK otevře limity pro čerpání prostředků z příslušných účtů.


ODDÍL II.

Čl. 1 Finanční prostředky

1) PRŘS je v běžném roce zabezpečován finančními prostředky z rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí na základě podaných žádostí, projednaných v poradních sborech (místně příslušný regionální poradní sbor, ev. poradní sbor při OEK MŽP), které byly poradními sbory doporučeny a vybrány k realizaci a doporučeny meziresortní komisí.

2) Finanční prostředky jsou uvolňovány jen na ty investiční akce z PRŘS, které budou zahájeny v příslušném rozpočtovém roce (popř. na akce pokračující).

3) Závazné údaje a podmínky pro čerpání prostředků jsou stanoveny Rozhodnutím (uvedeno v příloze).

4) Finanční prostředky na investiční akce z PRŘS mají pro žadatele - investora formu účelově vázané dotace, realizovaná opatření ve formě hmotného investičního majetku mají charakter věcného břemena z pohledu cílů PRŘS.

5) Při nakládání s finančními prostředky určenými na investiční akce v rámci PRŘS je nutné dodržet příslušná ustanovení zákona ČNR č. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky) ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku MF ČR č. 205/1991 Sb. o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění pozdějších předpisů, přičemž je nutné přislíbené a uvolněné finanční prostředky považovat ve smyslu ustanovení § 11, odst. 4, této vyhlášky za účelové dotace ze státního rozpočtu republiky poskytované na vybrané investiční akce z PRŘS.

Čl. 2 Povinnosti žadatele - investora

1) Žadatel:

 a) předloží řádně vyplněný formulář “Žádost” a zřetelně uvede, kolik činí vlastní příspěvek žadatele, k žádosti o poskytnutí finančních prostředků na investiční revitalizační akci doloží povinné přílohy uvedené v “části C” formuláře “Žádost”;
 b) pokud je žadatelem o příspěvek nájemce nebo správce, předloží souhlas vlastníka nemovitosti, a to dodatkem ke smlouvě o nájmu, smlouvu o podmínkách budoucího užívání stavby vč. povinnosti údržby s tím, že tímto způsobem zhodnocená stavba se stává majetkem vlastníka. Náklady s tímto zhodnocením spojené je třeba řešit úpravou nájemní smlouvy;
 c) je-li žadatelem obec, předloží zprávu o přezkoumání hospodaření obce (audit) za dva předchozí roky, bilanci hospodaření obce v předchozím roce a podíl dluhové služby pro předchozí rok k běžným příjmům žadatele o dotaci (viz příloha č. 4 Směrnice), okresní úřad pouze podíl dluhové služby pro předchozí rok;
 d) řádně vyplní tabulku MF - “Registr investic MF” jako povinnou součást formuláře “Žádost”. Plátci DPH uvádějí finanční údaje bez DPH, pokud mohou odečíst DPH na vstupu, neplátci včetně DPH. Změnu této skutečnosti je investor povinen neprodleně oznámit odboru ekologie krajiny MŽP;
 e) v případě změn finančních nároků při realizaci akce předloží RPS aktualizovanou tabulku “Registr investic MF” s odůvodněním změny;
 f) před ukončením stavby zpracuje a předloží RPS definitivní “Registr investic MF”, na jehož základě bude rozhodnuto o definitivní výši finančního příspěvku;
 g) použije poskytnuté finanční prostředky jen k účelu, na který byly přiděleny;
 h) nepřipustí nehospodárné vynakládání poskytnutých finančních prostředků, tzn. čerpat finanční prostředky jen na nezbytně nutné náklady pro pořízení hmotného investičního majetku;
 i) strpí kontrolu, zda používá finanční prostředky řádně a k danému účelu, na který byly přiděleny;
 j) proplácí jen práce provedené do 31. 12. běžného roku;
 k) finanční prostředky na akce z PRŘS vyčerpat do 31.12. běžného roku. Nevyčerpané prostředky nelze převádět do roku následujícího;
 l) v žádosti o poskytnutí finančních prostředků na investiční revitalizační opatření se uvádějí náklady na pořízení investičního hmotného majetku a další provozní náklady v členění (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 9):
  A. FMF č.j. V/20530/1992 - účtová osnova a postup účtování pro rozpočtové organizace, příspěvkové organizace    a obce;
  B. FMF č.j. V/20100/1992 - účtová osnova a postup účtování pro podnikatele;
  C. FMF č.j. V/20531/1992 - účtová osnova pro politické strany, občanská sdružení a jiné nevýdělečné organizace;
 l) v případě, kdy by mělo dojít ke zvýšení požadavku na finanční prostředky ze státního rozpočtu oproti návrhu zpracovaného dle podmínek MF, vydaných dle postupu a zásad dotační politiky č.j. 113/1679/94 (Finanční zpravodaj 4/1994), předloží k projednání v RPS aktualizovaný “Registr investic MF” a před ukončením akce (rozpracovanost 80 % finančního objemu) změnový “Registr investic MF”;
 m) k žádosti předloží pro jednání RPS platné územní rozhodnutí, stavební povolení a vodoprávní rozhodnutí; v odůvodněných případech podle charakteru žádosti předloží žadatel souhlas příslušného stavebního úřadu s provedením stavby a RPS může navrhnout, aby MŽP povolilo výjimku z tohoto ustanovení, přičemž stanoví příslušné podmínky.

2) Žadatel je povinen doložit RPS základní dokumentaci o zadání veřejné zakázky (§2 písm. j) zák. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), spolu s aktualizovaným “Registrem investic MF ČR” ihned po jejím ukončení;

3) Žádosti o změny v objemu poskytovaných finančních prostředků může žadatel předložit nejpozději do 30. 10. běžného roku. Na pozdější požadavky nebude brán zřetel.

4) Před definitivním přiznáním finančního příspěvku ze strany MŽP žadatel o finanční příspěvek požádá příslušný finanční orgán o kontrolu fakturace provedené akce;

5) Pro definitivní přiznání příspěvku předloží žadatel kolaudační rozhodnutí, vyjádření RŽP příslušného OkÚ (popř. Správy NP či Správy CHKO), protokol o kontrole provedených prací, potvrzený dvěma zástupci RPS (příloha č. 5) a výsledek finanční kontroly odboru rozpočtu MŽP.

Čl. 3 Funkce poradních sborů při zajišťování financování PRŘS

1) RPS posuzuje výši požadavku na finanční příspěvek z PRŘS s tím, že tento požadavek omezí jen na nezbytně nutné náklady na pořízení hmotného investičního majetku, přičemž tento náklad dále sníží o vlastní zdroje žadatele.

2) Žadatel předloží závazný příslib na proinvestování minimálně 10 % z celkových nákladů u akce v počátečním roce. Reálnost tohoto příslibu posoudí RPS a tento závazek žadatele bude uveden jako povinná příloha žádosti.

3) Výše dotace ze státního rozpočtu s přihlédnutím k usnesení vlády ČR č. 571/1994 je omezena; u rozpočtových a příspěvkových organizací až do 100 procent, až do 80 % u obcí, a u ostatních až do 70 % celkových nákladů investice. Ve výjimečných případech může povolit Poradní sbor MŽP výjimku z těchto ustanovení.

4) Ve výjimečných případech může MŽP po dohodě s MF při přechodném nedostatku finančních prostředků žadatele poskytnout žadateli návratnou finanční výpomoc se lhůtou splatnosti podle posouzení MF až do 10 let od zahájení akce. Žadatel předloží bilanci příjmů a výdajů a v případě obce doloží podíl dluhové služby k běžným příjmům dle Zásad Ministerstva financí č.j. 111/94 440/1997, či výsledky hospodaření (podle typu žadatelského subjektu).

5) Výše doporučeného finančního příspěvku pro žadatele je uvedena v protokolu z jednání RPS (v procentech z celkových nákladů na akci, s uvedením maximální výše příspěvku). Výše příspěvku je regionálním poradním sborem konkretizována na základě výsledku veřejné soutěže, který žadatel předloží RPS.

6) U víceletých akcí hodnotí RPS revitalizační záměr na celou akci; žadatel předkládá každý rok pouze aktualizovanou tabulku “Registr investic MF”, která je projednávána RPS.

7) RPS zhotovuje protokol o kontrole provedených prací, který je potvrzen dvěma zástupci RPS (příloha č.5).

Čl. 4 Způsoby uvolňování finančních prostředků

1) V návaznosti na schválený státní rozpočet pro příslušný rok se při poskytování finančních prostředků v rámci PRŘS rozlišují příslušné způsoby jejich uvolňování žadatelům:
a) zvýšením limitu účelově určených investičních výdajů rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je MŽP,
b) účelovým zvýšením limitu investičních výdajů ostatním ústředním orgánům pro jimi zřízené rozpočtové a příspěvkové organizace, včetně stanovení podmínek pro čerpání finančního příspěvku;
c) oznámením limitu čerpání investičních výdajů ze státního rozpočtu ČR pro finanční prostředky poskytované obcím nebo svazku obcí, podnikatelským právnickým a fyzickým subjektům a fyzickým osobám, prostřednictvím České spořitelny a.s.

Podmínky čerpání finančního příspěvku stanovuje MŽP v “Rozhodnutí” (příloha).

2) Rozhodující pro určení limitu je nabídková cena vybraného uchazeče, se kterým bude uzavřena smlouva (podle zák.č. 199/1994 Sb.,o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů).

3) Za správnost čerpání a vypořádání poskytnutých finančních prostředků odpovídá u rozpočtových a příspěvkových organizací příslušný ústřední orgán, v ostatních případech investor.

4) Vrácení neoprávněně čerpaných či zadržených finančních prostředků v rozporu se stanoveným účelem a podmínkami pro čerpání dotace ze státního rozpočtu navrhují a podnět dávají orgány zúčastněné v procesu návrhu finačních příspěvků (výdajů). Kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu poskytnutých k akcím v rámci PRŘS provádí dle § 20, odst. 2 zákona ČNR č. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky (ve znění pozdějších předpisů), územní finanční orgány, v případě potřeby i MF, na základě zákona ČNR č. 576/1990Sb., (rozpočtová pravidla republiky) a vyhlášky MF č. 205/1991 Sb.

 

ODDÍL III.

Další opatření v rámci PRŘS

Čl. 1 Všeobecná ustanovení

1) Opatření realizovaná podle podmínek uvedených v ODDÍLU III. jsou realizována jako specifická opatření mající doplňující charakter k hlavním cílům PRŘS.

2) Posouzení toho, zda navrhované opatření v rámci Směrnice patří do ODDÍLU I. (čl. 3 - Předmět poskytování prostředků), nebo do ODDÍLU III. (viz dále) přísluší RPS.

Čl. 2 Předmět poskytování prostředků

1) Finanční prostředky lze poskytnout na realizaci následujících opatření:
 a) rekonstrukce hospodářsky využívaných retenčních prostorů a technických objektů na nich včetně odstraňování sedimentu; přednostně jsou realizována opatření na území ZCHÚ a pokud je žadatelským subjektem obec či FPZCHÚ,
 b) zakládání umělých mokřadů s využitím jejich čistících účinků v návaznosti na další revitalizační úpravy v daném území,
 c) objekty (stavby) vyvolané revitalizačními úpravami koryt.

Čl. 3 Základní omezující podmínky pro poskytnutí finančních prostředků

1) Finanční prostředky v rámci ODDÍLU III. nelze poskytnout na opatření:
 a) která jsou běžnou údržbou či péčí, tedy zákonnou povinností správců vodních toků a vlastníků pozemků, vlastníka vodohospodářského díla či dotčené nemovitosti (podle zákona č. 138/1973 Sb.v platném znění a vyhl. č. 19/1978 Sb., kterou se určují povinnosti správců vodních toků a upravují se některé otázky týkající se vodních toků, v platném znění),
 b) jejichž revitalizační efekt zjevně nebude přiměřený vynaloženým nákladům.

Čl. 4 Výše finančního příspěvku

1) Výše finančního příspěvku ze státního rozpočtu u opatření podle čl. 2, ODDÍLU III., je omezena max. do 60% celkových nákladů investice u všech žadatelských subjektů, jinak platí ustanovení čl. 3, odst. 3, ODDÍLU II.

2) Ve výjimečných případech může MŽP po dohodě s MF při přechodném nedostatku finančních prostředků žadatele poskytnout žadateli návratnou finanční výpomoc se lhůtou splatnosti do 10 let dle posouzení. Žadatel předloží bilanci příjmů a výdajů a v případě obce doloží vybrané ukazatele plnění rozpočtu dle Zásad MF č.j. 111/94 440/97, či výsledky hospodaření (podle typu žadatelského subjektu).

Čl. 5 Závěrečná ustanovení

1) Pokud není v ODDÍLU III. uvedeno jinak, platí pro žadatele veškerá další ustanovení uvedená v ODDÍLU I. a ODDÍLU II. Směrnice o poskytování finančních prostředků v rámci Programu revitalizace říčních systémů.

2) Nabytím platnosti a účinnosti této směrnice se zrušují všechny předchozí Směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků v rámci programu revitalizace říčních systémů, včetně všech příloh.

3) Tato směrnice nabývá platnosti dnem schválení usnesení vlády ČR

4) Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999.

RNDr. Miloš Kužvart v. r.,
ministr životního prostředí

 

Seznam použitých zkratek:

PRŘS - Program revitalizace říčních systémů
AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
SCHKO ČR - Správa chráněných krajinných oblastí
NP- Národní park
RPS - regionální poradní sbor
PS MŽP - Poradní sbor MŽP
ZCHÚ - zvláště chráněná území
FP ZCHÚ - Fond pozemků zvláště chráněných území
RO, PO - rozpočtová organizace, příspěvková organizace

 

Příloha č. 1

Předmět příspěvku na vlastní realizaci revitačních opatření

1. Pro ODDÍL I., čl. 3, odst. 1:

 a) Obnova původních koryt vodních toků, vybudování nových, přírodě blízkých koryt vodních toků - změna vinutí trasy, odstranění zatrubnění toků, odstranění nevhodných úprav koryt (betonové prvky apod.), vybudování a obnova prvků snižujících rychlost odtoku a zvyšujících morfologickou pestrost koryta aj.

 b) Technické úpravy vlastních odvodňovacích soustav za účelem zadržení vody v území při zachování jejich funkce a zásad tvorby ekologicky stabilní krajiny.

 c) Obnova hydrologického režimu odstavených ramen vodních toků včetně obnovy porostní struktury podél odstavených ramen vodních toků.

 d) Obnova retenčních prostorů a zakládání nových retenčních prostorů v místech geomorfologicky, hydrogeologicky a hydrologicky vhodných za účelem zvýšení retenční schopnosti území, směřující k vytvoření ekologicky stabilního prvku v krajině (hl. biocentrum, významný krajinný prvek).

 e) Zakládání a obnova prvků systémů ekologické stability směřující k posílení vodního režimu daného území vytvořením ekologicky stabilního prvku - biocentrum, biokoridor, významný krajinný prvek apod.

 f) Biotechnické a technické zásahy směřující k zachování biologicky cenných přirozených úseků vodních toků, udržování přirozených tůní a stupňů v korytech vodních toků, morfologické členitosti břehů a dna apod. Obnova hydrologické a prostorové struktury mokřadních ekosystémů a vytváření podmínek pro vznik nových mokřadních systémů.

 g) Zakládání a obnova prvků s retenčními vlastnostmi v území - př. suché poldry, občasné rozlitiny apod.

 h) Technické, biotechnické a biologické zásahy, směřující k ochraně a obnově zásob podzemní vody.

 i) Stabilizace a ochrana vsakovacích ploch.

 j) Jiná opatření mající prokazatelně revitalizační charakter, jež nejsou předmětem tohoto výčtu.

 k) Obnova a zakládání prvků systému protierozní ochrany ve vazbě na posílení a ochranu vodního režimu daného území, nad rámec agrotechnických protierozních opatření - obnova a zakládání mezí, remízků, průlehů apod., s jednoznačně prokazatelným revitalizačním efektem, a jejich napojení na další protierozní a porostní struktury v území.

 l) Zásahy směřující k udržení, posílení nebo rozvoji přírodního charakteru vodních toků.

 m) Zakládání a obnova břehových porostů, zejména s ohledem na jejich zdravotní stav a druhové a konfigurační členění, zakládání a obnova doprovodných porostů v návaznosti na břehové porosty a další porostní struktury v území.

Body k), l) a m) pouze tehdy, jsou-li nedílnou součástí revitalizačního opatření většího rozsahu.

 

II: Pro ODDÍL III., č. 2, odst. 1:

 a) Obnova retenčních prostorů vodních nádrží, obnova technických objektů na vodních nádržích, odstraňování nánosů.

 b) Zakládání umělých mokřadů s využitím čistících účinků - je vázáno na realizaci dalších revitalizačních opatření v území.

 c) Objekty na tocích, související s revitalizačními úpravami koryt a povodí.

Rozhodující posouzení o tom, jestli navrhovaná revitalizační opatření patří do některé z uvedených skupin, je dáno protokolem z jednání RPS k PRŘS.

 

Příloha č. 2

ŽÁDOST o poskytnutí finančního příspěvku v rámci Programu revitalizace říčních systémů pro rok 1999

C. Předmět žádosti

D. Přílohy žádosti - p o v i n n é (na samostatných přiložených listech):

1 Doklady pro identifikaci žadatele: kopie živnostenského listu, výpis z obchodního rejstříku, kopie zřizovací listiny, u nepodnikajících fyzických osob rodné číslo.

2 Zpracovaná projektová dokumentace (zadávací dokumentace např. k územnímu řízení pouze v případě předběžného projednání), včetně zdůvodnění předmětu žádosti.

3 Formulář pro hodnocení předpokládaného revitalizačního efektu, vyplněný předepsaným postupem (je součástí formuláře), včetně malého situačního zákresu

4 Vyplněná tabulka Ministerstva financí ČR - "Registr investic MF" (formulář 80/95). U staveb nad 10 mil. Kč předloží investor “Registr investic MF č. 80/24 a 80/25. Údaje v tabulkách registru se vždy uvádějí v tis. Kč.

5 Platné stavební povolení u akcí, jejichž charakter to vyžaduje - viz Čl. 2, odst. 1, ODDÍL II., u drobných investičních akcí souhlas příslušného orgánu státní správy.

6 Základní dokumentace k zadání, průběhu a výsledkům výběrového řízení na dodavatele stavby (popř. veřejné obchodní soutěže) ve smyslu zákona 199/96 Sb. o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, t.j. doložení výzvy potřebnému počtu zájemců, protokol z otvírání obálek, protokol o hodnocení nabídek výběrovou komisí a rozhodnutí o vybrané nabídce.

7 Souhrnné stanovisko OkÚ-RŽP, ev. Správy NP nebo CHKO, včetně stanovení revitalizačních podmínek.

8 Stanovisko správce toku.

9 Doložení vlastnických vztahů k předmětu revitalizace.

10 Prohlášení o nečerpání finančních náhrad v rámci restitucí k předmětu revitalizace a o nečerpání finančních prostředků z dalších zdrojů (př. SFŽP, MZe a pod.).

11 Obec jako žadatel o příspěvek přikládá zprávu o přezkoumání hospodaření obce (“audit”) za dva předchozí roky, bilanci hospodaření obce a formulář MF “podíl dluhové služby pro rok 1998 k běžným příjmům žadatele o dotaci”

12 Pokud je žadatelem o příspěvek z PRŘS nájemce nemovitosti, předloží souhlas vlastníka s realizací stavby tak, jak je projektována, a smlouvu o podmínkách budoucího užívání stavby včetně stanovení výše nájmu a povinností údržby

13 Žadatel předloží závazný příslib na proinvestování minimálně 10 % z celkových nákladů u akce v počátečním roce.

Datum

Podpis žadatele (razítko)

Příloha č. 3

 

Regionální poradní sbor k Programu revitalizace říčních systémů při středisku AOPK ČR

P R O T O K O L č. ....
o posouzení revitalizačního opatření v rámci
Programu revitalizace říčních systémů

 

A.  Žadatel (adresa)

B.  Předmět žádosti o příspěvek (podle čl. 3, ODDÍLU I. nebo podle Čl. 2, ODDÍLU III. Směrnice)

C.  Identifikační údaje opatření
a) název
b) místo, obec
c) katastrální území
d) okres
e) tok
f) číslo hydrologického pořadí

D.  Plánovací údaje      Termíny      Náklady (tis. Kč)

  projektové práce ..................................... Kč
  realizace ............................................... Kč
  Náklady celkem.. ................................... Kč
  pro rok .................................................. Kč

E.  Účel

F. Stručná charakteristika         

G.  Studie v území

 a)  je zpracována .............................................................
     název studie ...............................................................
     rok zpracování ...........................................................
     zpracovatel ................................................................

  projekt (návrh) odpovídá - neodpovídá závěrům této studie

 b)  zpracovává se souběžně
     název studie ...............................................................

 c)  není zpracována (požadována) - zdůvodnění RPS na doporučení akce

H. Výsledky veřejné soutěže

 a)  proběhla ................................. (protokol o výsledku je součástí žádosti)

 b)  veřejná soutěž se neuskuteční (důvod)....................................
   ..............................................................................................
   ..............................................................................................

I. Hodnocení navrhovaného opatření - stanovení podmínek pro realizaci akce

 1.  Projekt (návrh) je v souladu se Směrnicí Ministerstva životního prostředí
     k Programu revitalizace říčních systémů
                                        ano - ne

 2.  Vlastní hodnocení + stanovení podmínek

J. Hodnocení hospodaření obcí (OÚ) :

 podíl dluhové služby pro rok 1998 k běžným příjmům žadatele o dotaci (rozhodná míra podílu dluhové služby pro rok 1997 činí 15 % v poměru k běžným příjmům žadatele o dotaci viz příloha č. 4)

K. Závěr

Na základě předložených podkladů a hodnocení Regionální poradní sbor

                          doporučuje - nedoporučuje

poskytnutí finančního příspěvku z prostředků Programu revitalizace říčních systémů.

Výše příspěvku:+)

a) požadovaná     celkem: ............................ tis.Kč

b) doporučená    celkem: ............................. % z celk. výše

  z toho:  v daném roce: ............................... Kč

    v roce: .................................................... Kč

    v roce: .................................................... Kč

       vlastní příspěvek žadatele: ................................... Kč

    z toho PD: .............................................. Kč

 

Projednáno v Regionálním poradním sboru dne ..........................

        .....................................
        předseda RPS člen RPS
        (podpis, razítko) (podpis)

_______________________________________________________________
+) je tvořena součtem nákladů na vlastní realizaci stavby v návaznosti na výsledek výběrového řízení, nákladů na projektovou dokumentaci, popř. dalších nezbytných nákladů souvisejících s realizací stavby (např. výkup pozemků).

 

Příloha č. 3
MF ČR

č.j.: 124/72 219/1998

Výpočet ukazatele dluhové služby

Podklady pro realizaci usnesení vlády č. 707/1997 - postup při poskytování účelových dotací obcím a okresním úřadům v roce 1999

Vyplní žadatel o dotaci - obec nebo okresní úřad - podle souhrnných údajů za řídící úřad a podřízené rozpočtové organizace podle výsledků rozpočtového hospodaření za rok 1998. Údaje se vyplňují v tisících Kč na dvě desetinná místa.

Název a sídlo vykazující jednotky: ...........................................

IČO

               

ukazatele roku 1998

tis. Kč

číslo řádku

název položky

odkaz na rozpočtovou skladbu nebo jiné vymezení ukazatele

stav k 31.12. 1998

1.

daňové příjmy (po konsolidaci)

třída 1

 

2.

nedaňové příjmy (po konsolidaci)

třída 2

 

3.

běžně přijaté dotace (po konsolidaci)

seskupení položek 41

 

4.

běžné příjmy

ř. 1+ ř. 2 + ř. 3

 

5.

úroky

položka 5141+položka 6143

 

6.

splátky jistiny

třída 8, záporné zápisy na položkách 8xx2 a 8xx4, vyjma jednoráz. splátek dluhopisů s dobou splatnosti delší než 1 rok realizovaných v roce 1998

 

7.

splátky leasingu

položka 5178

 

8.

splátky směnek emitovaných v minulých letech

část záznamové položky 021

 

9.

poměrná část jednorázové splátky dluhopisů

roční podíl z celkové jednorázové splátky ( např. 1/6 celkové jednoráz. splátky u šestileté emise)*)

 

10.

výdaje na dluhovou službu

řádky 5 + 6 + 7 + 8 + 9

 

11.

UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY

ř. 10 děleno ř. 4 **)

 

*) Tento propočet má za cíl zahrnout mezi výdaje dluhové služby úměrnou část případné jednorázově provedené splátky hodnoty dluhopisu věřiteli. V případě, že tedy např. obec emitovala dluhopis s šestiletou splatností splatný jednorázově, zahrne do tohoto řádku hodnotu jedné šestiny dlužné částky (bez ohledu na to, ve kterém roce bude jednorázová splátka provedena).
**) Ukazatel hodnotí úroveň výdajů na dluhovou službu žadatele, přičemž rozhodná míra podílu dluhové služby pro rok 1998 činí 15% v poměru k běžným příjmům žadatele o dotaci.

Zjištění, že žadatel uvedl do tohoto dotazníku nesprávné údaje, je důvodem k nepřiznání požadované účelové dotace. Změny údajů dodatečně zjištěné žadatelem musí být neprodleně oznámeny orgánu, který rozhoduje o přiznání dotace.

V ........................ dne .....................1999.

sestavil
(telefon):.................................... podpis: ..........................

schválil
(telefon): ................................... podpis: ...........................

 

Příloha č. 5

PROTOKOL
o kontrole investiční akce Programu revitalizace říčních systémů
pro rok 1999

Rozhodnutí MŽP č. ............. ze dne ......................byl žadateli

(identifikace žadatele vč. adresy, resp. IČO)

přiznán příspěvek ve výši .................... tis. Kč, tj. ................% z celkových nákladů na realizaci investiční akce v rámci Programu revitalizace říčních systémů:

(název akce, k.ú. a okres, stručná charakteristika)

 

Pověření zástupci regionálního poradního sboru, který akci doporučil pod č. protokolu ......................

provedli terénní šetření dne ..................................... a konstatují, že způsob provedení investiční akce

Současně se předkládají:
-  doklady o průběhu a výsledku kolaudačního řízení
-  doklad o kontrole čerpání finančních prostředků příslušným
-  finančním úřadem
-  vyjádření OkÚ RŽP (popř. Správy CHKO nebo NP)

Na základě uvedených skutečností regionální poradní sbor ..............................

doporučuje - nedoporučuje

definitivní přiznání příspěvku z Programu revitalizace říčních systémů

 

Datum:

podpis zástupce investora:                      podpis zástupců RPS:

 

 

Příloha č. 6

Protokol

z projednání akce: (název)

Přítomni: (zástupci MŽP, MF, AOPK ČR)

Přizván:

Byla projednána akce: (název)

Žadatel (adresa, okres):

Na podkladě předložených dokladů bylo zjištěno:

doklady:

regionální poradní sbor:        protokol č.:
územní rozhodnutí č.j.         vydal:
stavební povolení č.j.            vydal:
výběrové řízení:

výsledek: (souhlas, požadavek na doplnění)

Zhodnocení financování akce:

dotace / návratná fin. výpomoc

Navržené % financování akce:

Financování akce v roce  
    1999:
    2000:
    2001:

Posouzení vlastních zdrojů žadatele:

 

Posouzení registru investic jako přílohy protokolu:

(přijat, doplněn, upraven)

V Praze dne:

podpisy:

 

Metodický pokyn odboru ekologie krajiny Ministerstva životního prostředí k zabezpečování Programu revitalizace říčních systémů č.j.: OEK/3727/98

Dne 20. května 1992 schválila vláda České republiky usnesením č. 373 Program revitalizace říčních systémů. V souladu s tímto usnesením byla vypracována organizační struktura zabezpečování programu a Směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků v rámci Programu RŘS, která upravuje organizační zabezpečování programu po stránce finanční i věcné. V souladu s Oddílem I, čl. 7 této Směrnice vydává odbor ekologie krajiny Ministerstva životního prostředí, pověřený řízením Programu revitalizace říčních systémů (dále jen Program RŘS) tento metodický pokyn.

Metodický pokyn je určen

všem členům regionálních poradních sborů zabezpečujících Program RŘS při střediscích AOPK ČR, členům Poradního sboru MŽP a pracovníkům referátů životního prostředí okresních úřadů tak, jak je uvedeno v oddíle I čl. 7 Směrnice pro Program RŘS. Hlavním cílem tohoto metodického pokynu je sjednotit a upřesnit postupy při posuzování konkrétních žádostí v rámci celého území ČR a stanovit priority, kterým je nutno v rámci Programu revitalizace říčních systémů věnovat zvýšenou pozornost. Současně doplňuje i požadavky na koordinaci operativní činnosti, poskytování informací a zpracování sumárních dat v rámci celé ČR.

A. Úloha regionálních poradních sborů

Na regionální úrovni je Program RŘS zajišťován činností regionálních poradních sborů (RPS), pracujících při střediscích AOPK ČR v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Havlíčkově Brodě, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni a Ústí nad Labem. Předsedou RPS je pracovník AOPK ČR, členy RPS jsou jmenovaní zástupci organizací: AOPK ČR příslušného střediska, místně příslušného ÚO MŽP, ÚO MZe, Správy CHKO a zástupci správců toků - Podniky Povodí a.s., Státní meliorační správa, Lesy ČR s.p.. Předsedu a členy regionálních poradních sborů jmenuje a odvolává ředitel odboru ekologie krajiny MŽP na návrh RPS. Regionální poradní sbor má právo přizvat k jednání potřebný počet odborných poradců, ti však nerozhodují o schválení žádostí a mají pouze hlas poradní. Počet členů RPS je nejméně 9, vždy však lichý.

Projednávání žádostí v RPS je přítomen žadatel nebo jeho zástupce, zástupce referátu životního prostředí a referátu regionálního rozvoje příslušného OkÚ, popř. projektant. Schválení a stanovení výše příspěvku již probíhá bez účasti zástupců žadatele. O schválení rozhodují jmenovaní členové RPS dohodou všech členů, v  případě, že je žadatelem správce vodního toku, jeho zástupce jako jmenovaný člen RPS, má při rozhodování o přiznání příspěvku pouze hlas poradní. Předseda RPS má právo vrátit žádost k novému projednání na nejbližším možném příštím jednání RPS (např. vyskytnou-li se nové závažné skutečnosti). RPS není usnášení schopen, pokud není přítomna nadpoloviční většina všech jmenovaných členů RPS. Jmenovaný člen RPS může být výjimečně zastoupen jiným pracovníkem v případě, že má pro jednání RPS pověření k zastupování od své organizace a toto zastupování je projednáno s OEK MŽP.

Žádost

předkládá žadatel k posouzení RPS v termínu stanoveném aktuální Směrnicí platnou pro daný kalendářní rok. RPS má pro žadatele k dispozici potřebné formuláře a informuje ho o všech povinných přílohách, které je třeba předložit současně se žádostí. V případě nutnosti poskytne žadateli i metodickou pomoc. Potřebné formuláře má k dispozici a žadatele informuje též místně příslušný okresní úřad.

Vzhledem k administrativním i technickým krokům, které je třeba vykonat před projednáním žádosti v RPS, je vhodné, zvláště u akcí biologicky nebo technicky komplikovanějších a nákladově náročnějších, dvoustupňové projednání. To předpokládá, že v prvním stupni předloží žadatel pouze projektový záměr na úrovni dokumentace k územnímu rozhodnutí, odhad nákladů na základě tohoto záměru a případně další podklady, které si RPS vyžádá (biologické posouzení, rozbory sedimentů a pod., podle typu žádosti). RPS posoudí, zda záměr žadatele odpovídá podmínkám Směrnice pro Program RŘS a cílům programu, a potvrdí, že bude po doplnění všech povinných dokladů řádně projednán a posouzen RPS. Své stanovisko uvede RPS v zápise z příslušného jednání. O tomto rozhodnutí informuje RPS žadatele. Na základě stanoviska RPS žadatel ve druhém stupni zajistí zpracování potřebných podkladů (projektová dokumentace, stavební povolení, výběr dodavatele) a předloží úplnou žádost, kterou RPS projedná v  nejbližším možném termínu.

Žádost, kterou předseda RPS předkládá poradnímu sboru k projednání, musí obsahovat všechny požadované náležitosti, a to včetně výsledků veřejné obchodní soutěže tam, kde se na zadání zakázky vztahuje zákon č. 199/94 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se na zadání tento zákon nevztahuje, předloží žadatel (nejlépe dodatečně, po projednání své žádosti v RPS ale před jejím postoupením meziresortní komisi) smlouvu s vybraným dodavatelem. Bez těchto náležitostí nelze v  meziresortní komisi žádost projednat a finanční prostředky uvolnit. Meziresortní komisi postupují RPS žádosti úplné a jejich úplnost vždy ověří a potvrdí.

Povinné přílohy

regionální poradní sbory posuzují nejen po formální stránce (jsou - nejsou). Vzhledem k tomu, že Program revitalizace říčních systémů pokrývá akce investiční povahy, je nutno dbát, aby na jejich realizaci bylo vydáváno stavební povolení, a kde je to třeba, i povolení k nakládání s vodami. U vodních nádrží a rybníků by mělo být jednou z podmínek uvedených v povolení k nakládání s vodami dle § 8 zákona č. 138/1973 Sb. o vodách a v povolení ke zřízení vodohospodářského díla dle § 9 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, to, že rybník bude zařazen a provozován jako rybník I. kategorie z hlediska rybářského hospodaření dle příl. č. 6 Směrnice MZV ČSR k postupu při žádostech o vydání povolení k nakládání s vodami ( Věstník MZV ČSR č.7/1988) t.j., jako rybník u něhož z hlediska rybářského hospodaření nebude vyžadováno udělení výjimky z ustanovení odst. 1 § 25 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách.

Pokud RPS při předběžném posouzení vyslovil určité podmínky, za nichž je realizace možná, a pokud to lze, je třeba zapracovat je do projektu a tedy i do stavebního povolení. Nezbytně nutné jsou i dořešené majetkoprávní vztahy, a to zvláště tam, kde je několik vlastníků nebo je dočasným správcem pozemku stát. Většinu takových případů lze uspokojivým způsobem zajistit smluvně (např.smlouvou o smlouvě budoucí v případě předpokládaného pozdějšího zakoupení pozemku investorem, smlouvou upravující budoucí společné užívání vzniklého díla více vlastníky a pod.). K žádosti je třeba přikládat i souhrnné vyjádření referátu životního prostředí OkÚ. Tato vyjádření musí být komplexní (ochrana ZPF, ochrana vod, ochrana přírody). Tam kde se navrhovaná opatření dotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy a je vyžadováno správní řízení (souhlas se zásahem do VKP), souhlas s vynětím půdy ze zemědělského půdního fondu a pod. je třeba doložit kladný výsledek řízení. V tomto ohledu má významnou roli zástupce územního odboru MŽP, který je současně členem RPS a v rámci svého metodického působení práci příslušných RŽP usměrňuje. Stanovisko zástupce AOPK ČR - člena RPS, obsahuje vyjádření, podložené terénním šetřením, a stanovení eventuálních doplňujících podmínek (transfery, hnízdní možnosti, botanické a zoologické aspekty a pod.) Regionální poradní sbor posuzuje věcnou stránku akce nejen podle předloženého projektu ( zde kontroluje především to, zda a jak byly zapracovány jeho předchozí připomínky), ale i terénním šetřením. Pokud se takového terénního šetření z důvodů jiného pracovního vytížení nemůže zúčastnit většina členů RPS, je vhodné, aby účastníci terénního šetření sepsali o pochůzce krátký záznam (zvláště při účasti žadatele, orgánů státní správy a samosprávy na místě samém), popř. pořídili jednoduchou fotodokumentaci. Tam, kde se na zamýšlenou akci vztahuje povinnost provést výběr dodavatele některou z forem výběrového řízení ve smyslu zákona 199/94 Sb. o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, požaduje RPS předložení výsledků tohoto řízení při projednání akce. Doklady musí obsahovat jak protokol o otevírání obálek, tak o průběhu soutěže a hodnocení jednotlivých uchazečů, rozhodnutí o výběru a u vybraného uchazeče je vhodné (zvláště pokud se jedná o malou firmu s regionální působností) doložit kvalifikační předpoklady tak, jak je připojil k nabídce. V případě pochybností nebo tehdy, provádí-li část prací firma s nedostatečnými kvalifikačními předpoklady, předloží se i osvědčení o autorizaci firmy nebo osoby vykonávající inženýrský dohled. Je třeba dbát, aby se číselné údaje výběrového řízení a údaje na formuláři RIMF pro stavební část díla shodovaly. V případě, kdy se na akci nevztahuje výše uvedená povinnost, předloží žadatel smlouvu s dodavatelem.

Formulář pro hodnocení předpokládaného revitalizačního efektu (v příloze) slouží v současné době k analýze a ověření vhodnosti metody. Následně bude metoda použita pro rozhodování meziresortní komise a v konečné fázi (po 1-2 letech ověření) se předpokládá také jeho využití jako základního podkladu RPS při stanovení prioritních akcí a výše % příspěvku.

Výběr akcí, stanovení priorit a výše příspěvku

provádí RPS v souladu s aktuálně platnou Směrnicí k Programu RŘS. Vždy po schválení výše prostředků pro daný kalendářní rok jsou regionální poradní sbory informovány o částce, se kterou mohou disponovat, a o velikosti rezervy, která zůstává k dispozici MŽP pro zvláště naléhavé a významné investiční záměry. Financování z této rezervy MŽP mohou jednotlivé RPS v odůvodněných případech navrhnout OEK prostřednictvím předsedy RPS a zápisem z RPS o projednání této skutečnosti. Z přijatých a schválených žádostí sestavují pořadí priorit, které mohou v průběhu roku několikrát aktualizovat v souvislosti s kvalitou nově předkládaných žádostí.

Při stanovování priorit a výše (%) příspěvku z Programu RŘS se RPS řídí následujícími kladnými či zápornými faktory:

skutečnosti kladné - doporučující
(předpokládá se, že akce zcela vyhověla formálním požadavkům vyplývajícím z některého z titulů obsažených ve Směrnici)

skutečnosti záporné - nemusí být důvodem k odmítnutí žádosti, ale k  jejímu zařazení s nižší naléhavostí, případně stanovení nižšího % příspěvku

skutečnosti, které přijetí žádosti vylučují, třebaže odpovídá základním charakterem Směrnici

Jednoznačnou prioritu při posuzování stejně kvalitních akcí má vždy komplexnost řešení v dané lokalitě.

Pro posuzování výše uvedených parametrů bude RPS využívat všechny dostupné materiály, které jsou pro dané území k dispozici, a bude je prostřednictvím svých členů (zástupců AOPK ČR, územního odboru MŽP, MZe, správců toků a pod.), i aktivně vyhledávat. Studie a informační systém pro krajinotvorné programy MŽP jsou přitom základním, ale nikoliv jediným možným výchozím podkladem, protože je možné naplňovat je postupně a v současnosti zahrnují přibližně 20% území ČR. Pro stejný účel jsou využitelné i zpracované ÚSES (v případě, že žadatel používá pro podporu žádosti termíny skladebných částí ÚSES, předloží kopii příslušné části dokumentace ÚSES, která tuto skutečnost potvrzuje), komplexní pozemkové úpravy, pokud v území probíhají, nebo studie revitalizace území zajištěné jiným zadavatelem než MŽP. Vždy je třeba posoudit využitelnost takového materiálu a pokud je pro potřeby Programu RŘS vhodný, doporučit jej odboru ekologie krajiny MŽP k zaevidování a zařazení do informačního systému. Aktuální verze Informačního systému pro krajinotvorné programy a Evidence studií MŽP jsou průběžně distribuovány na jednotlivé územní odbory MŽP bezplatně. Za instalační poplatek jsou k dispozici ostatním orgánům státní správy, dalším zájemcům za úhradu vč. licence. Na základě dostupných dat vytváří RPS středně a dlouhodobou koncepci revitalizačních zásahů v území své působnosti, v případě chybějících podkladů může žádat MŽP o zadání studie nebo jiného teoretického podkladu pro určitou oblast. O koncepci revitalizačních záměrů v oblasti své působnosti informují zástupci RPS jednak Poradní sbor MŽP při pravidelných jednáních (prostřednictvím svého předsedy), jednak odbor ekologie krajiny MŽP a ústřední pracoviště AOPK ČR, kde mohou sporné otázky rovněž konzultovat.

Výše finančního příspěvku z Programu RŘS poskytuje poměrně velkou možnost diferenciace mezi žádostmi. S výjimkou rozpočtových organizací (které z vlastních prostředků hradí pouze projektovou přípravu akce) se pohybuje od 0 do 80%, a stanovuje se z celkových nákladů na akci včetně její neinvestiční části (80% pouze obce). Je třeba tuto možnost důsledně využívat a upozorňovat žadatele, že nemusí automaticky získat nejvyšší možný příspěvek. Při stanovení jeho výše musí RPS vždy zvažovat, zda i malé snížení příspěvku neznemožní realizaci akce jinak velmi vhodné, nebo zda naopak nemůže přimět žadatele k větší aktivitě. Posouzení finančního zabezpečení akce vyžaduje stejně individuální přístup jako její věcná stránka.

Směrnice umožňuje výjimečně poskytnout vyšší než 70% příspěvek (až do výše 100% realizačních nákladů) i ostatním žadatelům, o udělení takové výjimky však musí na doporučení příslušného RPS rozhodnout Poradní sbor MŽP. Doporučení musí být zdůvodněno a význam akce důkladně dokumentován - je vhodné, aby se projednávání akce v Poradním sboru MŽP zúčastnil zástupce investora (projektant, autor studie a pod.), který na místě zodpoví případné dotazy členů Poradního sboru MŽP

Po posouzení akce, jejím doporučení a stanovení výše příspěvku, sepíše RPS protokol (viz příloha č. 3 Směrnice), který postoupí spolu se žádostí ústřednímu pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ke konečnému projednání meziresortní komisí, a zašle na vědomí žadateli.

Kontrolní činnost regionálních poradních sborů

Vzhledem k tomu, že jak orgány státní správy, tak RPS, obvykle podmiňují poskytnutí příspěvku z Programu RŘS některými parametry a opatřeními, jimiž se investor musí řídit, je třeba, aby plnění těchto svých podmínek kontrolovaly. Regionální poradní sbory provádějí průběžnou kontrolu v průběhu realizace. Namátkové kontroly se provádějí neformálně, pořizuje se obvykle jen fotodokumentace. V případě zjištěných závad, nebo pokud je svolán kontrolní den za účasti zástupce investora a dodavatele, sepíše se o terénním šetření písemný záznam, který obdrží kromě zúčastněných rovněž ústředí AOPK ČR a odbor ekologie krajiny MŽP. U akcí rozvržených na jeden rok se provede nejméně jeden kontrolní den, u akcí víceletých nejméně 1 až 2 kontrolní dny ročně podle náročnosti akce. Protože investor obvykle pořádá větší počet vlastních kontrolních dnů podle postupu prací, je třeba vyžádat si od investora informaci o jejich průběhu, případně zápis k nahlédnutí.

Při průběžných kontrolách je třeba věnovat pozornost také podmínkám, za nichž byl příspěvek z Programu RŘS poskytnut. Jde především o výši nákladů a termín dokončení stavby. Investorovi musí být známo, že každé navýšení nákladů stavby musí být zdůvodněno vzniklými vícepracemi, změnou projektu plynoucí ze skutečností, které nemohly být na počátku prací známy, nebo nutností použít nestandardních technologií (např. s ohledem na výskyt chráněné a ohrožené fauny či flóry, z hlediska hydrogeologických poměrů v území s obtížným terénem ap.). Každé navýšení tohoto druhu musí RPS znovu projednat a doporučit formou uvedení v zápisu z příslušného jednání, zároveň doloží důvody vzniklého navýšení. Pokud z technických nebo klimatických příčin dojde k pozdržení průběhu prací, musí investor (prostřednictvím RPS) požádat o změnu termínu dokončení stavby, a to nejpozději 3 měsíce před uplynutím původně stanoveného termínu. Každou změnu původně vydaného rozhodnutí musí RPS projednat a doporučit (uvedením v zápisu ze svého jednání, případně zvláštním dopisem), současně doloží i její odůvodnění.

Při ukončení akce provedou nejméně dva členové RPS její kontrolu v terénu a společně se zástupcem investora sepíší Protokol o kontrole investiční akce (příloha č.5 Směrnice). Tento protokol je součástí dokladů, potřebných k definitivnímu přiznání dotace (viz Odd.II, článek 2 Směrnice).

B. Úloha Poradního sboru MŽP.

Poradní sbor k programu revitalizace říčních systémů při odboru ekologie krajiny MŽP (dále PS MŽP) řeší základní koncepční otázky zabezpečování Programu RŘS na celostátní úrovni. Jeho členy jmenuje ministr životního prostředí na návrh ředitele odboru ekologie krajiny. Tajemníkem PS MŽP je zástupce odboru ekologie krajiny. Členy jsou dále zástupci dalších odborů MŽP, ústředí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí na doporučení ministra příslušného resortu, zástupci správců toků a Správy CHKO ČR a předsedové jednotlivých RPS. Počet členů PS včetně předsedy a tajemníka je vždy lichý. PS rozhoduje konsensuálně.

Jednání se dále účastní přizvaní odborníci v oblasti revitalizace říčních systémů a předsedové či tajemníci jednotlivých RPS.

Poradní sbor MŽP projednává základní koncepční otázky řízení programu revitalizace říčních systémů včetně otázek jeho finančního zabezpečení a vyjadřuje se k základní úpravě (Směrnice a její přílohy, Metodický pokyn popř. další). Projednává žádosti, kterým RPS navrhl udělit výjimku z pravidel Směrnice, a to pokud jde o výši příspěvku, i popř. věcnou náplň, která plně neodpovídá pravidlům Směrnice, její realizace je však ze závažného důvodu v rámci Programu žádoucí.

C. Meziresortní komise.

Tato komise soustřeďuje žádosti doporučené jednotlivými RPS v rámci celé ČR. Je složena ze dvou zástupců odboru ekologie krajiny MŽP, po jednom zástupci ústředí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Ministerstva financí. Posuzuje úplnost a formální i věcnou správnost povinných příloh žádostí (stavebního povolení, průběhu a výsledků výběrového řízení, vyjádření popř. rozhodnutí orgánů státní správy v ochraně přírody a dalších dotčených subjektů) a rozhoduje na základě tohoto posouzení o přiznání a výši příspěvku. V případě pochybnosti (např. u akcí schválených RPS dříve než v běžném roce platnosti Směrnice) je oprávněna vyžádat si od příslušného RPS další podklady včetně projektové dokumentace a v odůvodněném případě s podporou většiny členů komise žádost vyřadit.

Z jednání meziresortní komise je sepsán zápis, a ke každé nově zahajované akci i vlastní protokol, obsahující základní identifikační data, údaje z hodnocení podkladů a způsob financování (viz příloha č.6 Směrnice).

Úloha ústředí AOPK ČR

se pohybuje v několika rovinách. Regionální poradní sbory působící při jednotlivých střediscích AOPK ČR informují ústředí (zasíláním zápisů z jednání) o průběhu zabezpečování programu na regionální úrovni. Ústředí pak zajišťuje koordinaci operativních činností, společných pro všechna střediska. Svolává porady předsedů a tajemníků RPS (3 - 4x ročně).

Pracovník ústředí AOPK ČR je řádným členem meziresortní komise, která na MŽP posuzuje formální a věcné správnost akcí, předkládaných RPS a rozhoduje o přidělení finančního příspěvku. O projednání akcí a podmínkách uvedených v protokolu z jednání této komise informuje ústředí AOPK ČR v co nejkratším termínu jednotlivé RPS. Současně je využívá jako podklad pro následnou sumarizaci a zpracování komplexního hodnocení průběhu Programu revitalizace říčních systémů za uplynulý rok.

Protože při jednání meziresortní komise nelze vyloučit zjištění formálních nedostatků v předložených žádostech, zajišťuje ústředí AOPK i případné doplnění vyžádaných podkladů u jednotlivých RPS.

Pracovník AOPK ČR (ředitel) je členem Poradního sboru MŽP a účastní se jeho jednání.

Pokud odbor ekologie krajiny MŽP vyžaduje shromáždění některého typu zhodnocení nebo podkladů pro analýzu (zprávy o průběhu akcí určitého typu, chystaná revitalizační opatření v působnosti určitého typu subjektů nebo výsledky kontrolní činnosti v celostátním měřítku), AOPK ČR si vyžádá jejich poskytnutí jednotlivými RPS a zajistí jejich předání OEK MŽP, nebo je podle pokynů odboru zpracuje. Podobným způsobem shromažďuje ústředí AOPK ČR podněty jednotlivých RPS, které obdrží v průběhu roku v souvislosti s řešením regionálních problémů, náměty a připomínky k účinnosti Směrnice, k tomu, jak lépe a pro žadatele srozumitelněji zajišťovat Program RŘS. Ústředí AOPK ČR vyhodnotí tyto materiály, své hodnocení a návrhy na řešení problematických oblastí předloží odboru ekologie krajiny MŽP a podílí se na jejich základě na novelizacích Směrnice pro Program RŘS včetně příslušných příloh.

Ústřední pracoviště AOPK ČR rovněž zajišťuje, aby jednotlivá střediska měla k dispozici aktuální materiály Programu RŘS podle požadavků a potřeb RPS.

Úloha Okresních úřadů - referátů životního prostředí

Tento metodický pokyn je určen rovněž pracovníkům okresních úřadů - referátů životního prostředí popř. regionálního rozvoje, a to v oblastech ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu a vodního hospodářství. Jeho využití se rovněž doporučuje pracovníkům příslušných stavebních úřadů při vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení na akce předkládané regionálním poradním sborům pro Program RŘS. Na území chráněných krajinných oblastí a národních parků využijí tento metodický pokyn příslušné Správy (s důrazem na dodržování §44, odst. 1 zákona 114/92 Sb. - k některým činnostem v CHKO, a §26, odst. 2 písm. a) - výjimky k některým činnostem v CHKO). Zástupci uvedených orgánů státní správy jsou zváni k  jednání regionálních poradních sborů vždy, je-li projednávána žádost, spadající do jejich územní působnosti a k těmto konkrétním žádostem vydávají rovněž příslušná stanoviska nebo rozhodnutí . Vedle této role posuzovací je jejich úloha především v rovině koncepční a kontrolní.

Koncepční úloha OkÚ vychází ze skutečnosti, že okresní úřady představují základní článek komplexního pojetí území - na jeho půdě se soustřeďují informace o vodohospodářských dílech a potřebách péče o vodní toky a nádrže, stavební záměry, územní systémy ekologické stability, příprava územních plánů, informace o probíhajících komplexních pozemkových úpravách a pod. Referáty životního prostředí (resp. regionálního rozvoje) tak mají všechny nutné předpoklady pro tvorbu ucelené regionální koncepce revitalizačních zásahů na území své působnosti. Pro tvorbu této koncepce mohou RŽP navrhovat regionálním poradním sborům zpracování revitalizačních studií ve vybraných územích, popř. takové studie podle platných metodik MŽP samy zadávat. Studie, které RŽP využívá, pokud současně odpovídají platné metodice MŽP pro zpracování revitalizačních studií, je vhodné navrhnout odboru ekologie krajiny MŽP k zaevidování a následnému zařazení do Informačního systému pro krajinotvorné programy. Tento Informační systém pro krajinotvorné programy MŽP je orgánům státní správy k dispozici bezplatně (pouze za instalační poplatek), pokud mají odpovídající hardware a podpůrný software (ARC/INFO).

Okresní úřady na základě takto komplexního posouzení mohou předkládat regionálním poradním sborům vlastní návrhy koncepce revitalizačních zásahů v jednotlivých povodích na území daného okresu.

Posuzovací úloha okresních úřadů při zabezpečování Programu RŘS je dána jejich postavením jako správního orgánu, jehož stanovisko je závazné pro investora a musí být bráno v úvahu při projednávání konkrétních revitalizačních opatření v místně příslušných regionálních poradních sborech. Zástupce okresního úřadu není řádným členem RPS, je však zván k  jednání vždy, je-li na pořadu žádost spadající do příslušného okresu.

Vzhledem k tomu, že Program revitalizace říčních systémů pokrývá akce investiční povahy, je nutno dbát, aby stavební úřad vydával na jejich realizaci stavební povolení, a kde je to třeba, i povolení k nakládání s vodami. Pokud regionální poradní sbor při předběžném posouzení vyslovil určité podmínky, za nichž je realizace možná, a pokud to lze, je třeba zapracovat je do projektu a tedy i do stavebního povolení. Tento postup umožňuje účinnou kontrolu, zda investor stanovené podmínky plní, a to jak v průběhu stavby, tak po jejím dokončení v rámci kolaudačního řízení. Splnění podmínek, nezapracovaných do stavebního či vodoprávního rozhodnutí, popř. do závazných stanovisek orgánů státní správy, je dodatečně prakticky nevymahatelné a jejich nedodržení může být zdrojem konfliktů při řízení o konečném přiznání příspěvku z Programu RŘS.

Povinnou přílohou každé žádosti je i souhrnné vyjádření referátu životního prostředí OkÚ. Je třeba zdůraznit, že tato vyjádření musejí být komplexní (ochrana ZPF, ochrana vod, ochrana přírody). Stanovisko OkÚ-RŽP zahrnuje také informace o případném využití studií, na jejichž základě je revitalizační opatření doporučováno. V případě, že navrhované opatření z takové studie nevychází (buď ho existující studie neobsahuje, nebo studie v území není zpracována), odůvodní referát životního prostředí, proč i přesto navrhované opatření doporučuje. V tomto ohledu má významnou roli zástupce územního odboru MŽP, který je současně řádným členem RPS a v rámci svého metodického působení práci příslušných RŽP usměrňuje. Dosud bylo v některých případech vydáváno stanovisko RŽP ústně přímo na jednání RPS, a objevilo se pak v protokolu z jednání. Po vyhodnocení všech zkušeností se doporučuje tento postup nepoužívat.  

Referáty životního prostředí OkÚ spolupracují s RPS při stanovování priorit v rámci své územní působnosti. Při doporučování akcí mezi akce prioritní se řídí následujícími kladnými či zápornými faktory:

skutečnosti kladné - doporučující

skutečnosti záporné - nejsou důvodem k odmítnutí žádosti, ale k jejímu zařazení s nižší naléhavostí. OkÚ RŽP akci jako prioritní nedoporučí

Skutečnosti, které mohou doporučení žádosti zcela vyloučit:

Kontrolní úloha okresních úřadů - referátů životního prostředí se uplatňuje jednak v průběhu realizace revitalizačního opatření, jednak při jeho konečném posouzení. Pracovníci OkÚ-RŽP provádějí průběžnou kontrolu plnění podmínek stanovených svým rozhodnutím při pojednávání revitalizačního opatření v RPS, a to nejlépe svou účastí na kontrolních dnech pořádaných investorem. Účast je namátková, je však nutná vždy, projednává-li se dodatečná změna nebo výrazná úprava projektu nebo technického řešení.

Pro konečné posouzení slouží kolaudační řízení, kterého se pracovníci OkÚ účastní (vodohospodářský orgán). V případě akcí z Programu revitalizace říčních systémů spolupracuje vodohospodářský orgán jako účastník kolaudačního řízení s referátem životního prostředí a kontroluje podmínky, zapracované na jeho podnět do stavebního povolení. Referát životního prostředí provede i kontrolu dalších požadovaných opatření, které stavební povolení nezahrnuje, a svoje stanovisko sdělí písemně investorovi i příslušnému RPS.

O podmínkách Programu revitalizace říčních systémů a o veškerých změnách v jeho zabezpečování jsou okresní úřady informovány ministerstvem životního prostředí, a to obvykle prostřednictvím územních odborů MŽP na svých pravidelných poradách, výjimečně pak přímo, formou pracovních setkání a seminářů, organizovaných odborem ekologie krajiny MŽP.

Územním odborům MŽP předává informace buď odbor ekologie krajiny MŽP, pověřený řízením Programu RŘS, nebo jednotlivé RPS, jejichž řádným členem vždy je jmenovaný pracovník ÚO MŽP. OkÚ v rámci své působnosti dále zprostředkují informace o průběhu, podmínkách a způsobu zabezpečování Programu RŘS místním orgánům státní správy a samosprávy, a volí si podle svých možností i způsoby osvěty a informování veřejnosti.


RNDr. Jan Kender v. r.,
ředitel odboru ekologie krajiny MŽP