3. SMĚRNICE
Ministerstva životního prostředí pro předkládání žádostí o podporu z programu Evropského společenství ISPA

Tuto Směrnici pro předkládání žádostí o podporu z programu Evropského společenství ISPA (dále jen “směrnice”) vydává Ministerstvo životního prostředí (dále jen “MŽP”) na základě nařízení Rady Evropské unie č. 1267/1999 ze dne 21. června 1999, kterým byl zřízen program předvstupní pomoci ISPA pro kandidátské země (dále jen “program ISPA”), na základě usnesení vlády č. 417 ze dne 17. června 1998, jímž vláda České republiky (dále jen “ČR”) souhlasila s vytvořením předvstupních institucionálních struktur účasti ČR na programech Strukturálních fondů Evropské unie, dále na základě usnesení vlády č. 40/1999 ze dne 11. ledna 1999 o zabezpečení přípravy pro využívání Strukturálních fondů a Kohezního fondu Evropské unie, usnesení vlády č. 275/2000 ze dne 15. března 2000 ke koordinaci využívání prostředků pomoci Evropského společenství (Phare, ISPA, SAPARD) v ČR a usnesení vlády č. 274/2000 ze dne 15. března 2000 Pokyny pro hospodaření s finančními prostředky při realizaci programů předvstupní pomoci Evropských společenství (Phare, ISPA, SAPARD).

Článek I

Úvodní ustanovení

1) Tato směrnice stanoví základní podmínky předkládání žádostí o poskytnutí finančních prostředků v rámci programu ISPA a je zaměřena na sektor životního prostředí.
2) Program ISPA přispívá k přípravě přistoupení kandidátských zemí k Evropské unii v oblasti ekonomické a sociální soudržnosti ve vztahu k politice v oblasti životního prostředí.
3) Pomoc poskytovaná z programu ISPA přispěje k cílům stanoveným v ”Přístupovém partnerství” a v odpovídajících národních strategických dokumentech pro zlepšení životního prostředí.

Článek II

Předmět podpory – prioritní oblasti a kategorie prioritních opatření

1)  Pro poskytování podpory v rámci programu ISPA jsou v souladu s článkem I této směrnice a se strategií a prioritami programu ISPA pro ČR v oblasti životního prostředí stanoveny prioritní oblasti – viz příloha 5 “Pravidla pro výběr projektů financovaných v rámci ISPA – Priority pro období 2000 – 2002” podle Národní strategie ISPA. Příloha 5 bude v budoucnu aktualizována v návaznosti na aktualizaci Národní strategie ISPA.
2)  Navrhovaná technická řešení musí kromě hodnot technických parametrů, které jsou uvedeny v příslušných právních normách ČR, splňovat základní legislativní požadavky Evropské unie podle směrnic uvedených v příloze 3.
3) Opatření, na něž je požadována podpora, musí mít charakter:

  • samostatného investičního projektu, nebo

  • finančně a technicky samostatné části investičního projektu, nebo

  • skupiny věcně souvisejících investičních projektů, nebo

  • rámcového investičního projektu.
    Kromě investičních projektů z některého výše uvedeného opatření, nebo v jejich kombinaci, může být poskytnuta podpora na přípravné studie vztahující se k některému výše uvedenému investičnímu opatření nebo na pomoc při zpracování žádosti, dále při řízení projektu a informování veřejnosti – viz příloha 4 “Ustanovení upravující splnění podmínek výdajů za opatření, která obdrží pomoc v rámci ISPA”.
    4) Celkové náklady na opatření, na něž je požadována podpora, nesmí být (s výjimkou přípravných studií) nižší než 5 milionů EUR.

    Článek III

    Žadatelé

    Podpora v rámci programu ISPA je určena především pro následující právnické subjekty:

  • obce

  • sdružení obcí

  • subjekty, v nichž mají města nebo obce trvale více než 90 % majetkovou účast

  • organizační složky státu

  • státní podniky

  • obchodní společnosti, v nichž má stát trvale více než 90 % majetkovou účast

  • ostatní státní organizace.

    Článek IV

    Formy a výše podpory

    1) Podpora v rámci programu ISPA může být poskytnuta formou návratné (teoretická možnost - půjčky s nižším úrokem anebo s delším splátkovým kalendářem) či nenávratné finanční výpomoci.
    2) O druhu a formě podpory rozhoduje Řídící výbor ISPA, který je orgánem Evropské komise a je složený ze zástupců členských států Evropské unie, v jehož pravomoci je schvalování grantů pro projekty ISPA na základě předložené kompletní žádosti.
    3) Celková výše podpory požadované z prostředků programu ISPA může dosáhnout nejvýše 75 % přípustných investičních nákladů (s přímým vztahem na zlepšení životního prostředí) {viz příloha 4 - Ustanovení upravující splnění podmínek výdajů za opatření, která obdrží pomoc v rámci ISPA}. Kromě případů návratné finanční výpomoci je výše podpory snížena o částku spolufinancování z jiného zdroje.
    4) Výše podpory z programu ISPA je určena výpočtem zahrnutým v ekonomické analýze projektu a zohledňuje především:
    - schopnost předkladatele projektu uhradit vlastní podíl financování z výnosů poplatků stanovených pro konečné uživatele projektu podle principu “znečišťovatel platí” při zachování ekonomické únosnosti výše poplatků pro obyvatelstvo,
    - zajištění spolufinancování formou nenávratné/návratné finanční podpory od mezinárodních finančních institucí a domácích podpůrných programů a dotačních titulů.
    Z těchto důvodů je třeba kalkulovat s maximálním 75 % podílem financování z programu ISPA pouze jako s teoretickým limitním řešením pro projekty bez jakýchkoli výnosů.
    5) Na udělení podpory v rámci programu ISPA není právní nárok.

    Článek V
    Žádost o podporu, její náležitosti a postup
    Žádosti o podporu z programu ISPA se v rámci ČR připravují ve třech etapách.

    V první etapě se registrují záměry všech žadatelů, vkládají se do databáze návrhů projektů ISPA a konfrontují se s prioritami Národní strategie ISPA a s ostatními strategickými přístupovými dokumenty. Databáze návrhů projektů ISPA je průběžně aktualizována a předkladatelé zasílají na vyzvání Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen “Fond”) minimálně 1x ročně aktualizovanou zprávu o svém projektovém záměru.
    Ve druhé etapě jsou vybrané projekty dopracovány do formy, ve které lze projekt předložit Evropské komisi k předběžnému vyjádření.
    Do třetí etapy, zahrnující celkové vypracování přihlášky ISPA v anglickém jazyce, jsou postoupeny pouze projekty, které v daném období prošly úspěšně výběrem v 1. a 2. etapě. U těchto projektů může být podle možnosti nabídnuta a poskytnuta technická pomoc z domácích zdrojů, fondů Evropské komise pro technickou asistenci, případně z analogických fondů členských zemí Evropské unie. Definitivní výběr konkrétního projektu a navržení výše příspěvku na financování z programu ISPA provádí výhradně Pracovní skupina ISPA – životní prostředí {Pracovní skupina ISPA pro životní prostředí je složena ze zástupců MŽP (předsednictví), Ministerstva zemědělství (MZe), Fondu a Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). V její kompetenci je příprava a implementace programu ISPA v sektoru životního prostředí} (dále jen “Pracovní skupina ISPA”), následně Koordinační výbor ISPA {Koordinační výbor ISPA je odpovědný za celý program ISPA – doprava + životní prostředí a je složen ze zástupců MMR (předsednictví), Ministerstva dopravy a spojů (MDS), MŽP, Ministerstva financí (MF) a Ministerstva zahraničních věcí (MZV)} a potvrzuje Řídící výbor ISPA na základě případného doporučení Evropské komise. Projekty vybrané Pracovní skupinou ISPA jsou následně předloženy poradě vedení MŽP ke schválení.

    První etapa:

    1)  Žadatel vyplní kompletně “Registrační tabulku projektu” (příloha 1) v českém jazyce a předá ji Fondu. Žádost je zanesena do databáze ISPA, společné pro Fond a MŽP.
    2) Fond může vyzvat žadatele ke konzultaci, k vyjasnění údajů uvedených v dotazníku a případnému doplnění dalších údajů.
    3) Fond zkontroluje doplněnou tabulku a připojí své písemné vyjádření.
    4) Fond předá tabulku spolu s písemným vyjádřením prostřednictvím MŽP, odboru integrovaného financování Pracovní skupině ISPA do jednoho měsíce od obdržení tabulky doplněné v návaznosti na bod 2).
    5) Pracovní skupina ISPA posoudí projekt z hlediska Státní politiky životního prostředí, Národní strategie ISPA a dalších dokumentů souvisejících se vstupem ČR do Evropské unie. Pracovní skupina ISPA předkládá poradě vedení MŽP návrhy na další postup u jednotlivých projednaných projektů. Pracovní skupina ISPA posuzující “Registrační tabulky projektu” zasedá pravidelně vždy před koncem čtvrtletí, případně podle potřeby. Na základě návrhu Pracovní skupiny ISPA ministr životního prostředí rozhodne, pro které projekty pro daný finanční rok žadatel zpracuje a předloží Fondu “Identifikační dokument projektu” (příloha 2) - druhá etapa.
    6) Z jednání Pracovní skupiny ISPA je pořízen zápis, se kterým jsou seznámeni všichni žadatelé, jejichž projekty se v Pracovní skupině ISPA projednávaly. Žadatelé, odmítnutí v daném období z kapacitních důvodů, případně žadatelé o podporu v následujících letech, jsou Fondem vyzýváni k průběžné aktualizaci záměrů projektů podle potřeby minimálně 1 krát ročně. Žadatelé, odmítnutí z důvodů nízké priority nebo nepřijatelnosti projektu pro financování z programu ISPA, jsou Fondem vyzváni k posouzení možnosti přepracování svých návrhů.

    Druhá etapa:

    1) Žadatel vyplní “Identifikační dokument projektu” (příloha 2) v českém jazyce, doplní ho o veškerou dokumentaci požadovanou v přílohách a předá na Fond.
    2) Fond posoudí dokument z hlediska úplnosti, z hlediska technického, ekonomického a ekologického a vyzve žadatele k doplnění chybějících údajů a k případnému doplnění dalších údajů do dvou týdnů od obdržení “Identifikačního dokumentu projektu”. Úplný dokument s písemným vyjádřením předá prostřednictvím MŽP, odboru integrovaného financování Pracovní skupině ISPA k projednání do jednoho měsíce od obdržení doplněného dokumentu.
    3) Pracovní skupina ISPA dokument opět posoudí především z hlediska Státní politiky životního prostředí, Národní strategie ISPA a dalších dokumentů souvisejících se vstupem ČR do Evropské unie s přihlédnutím k dalším doplněným skutečnostem oproti první etapě. Pracovní skupina ISPA posuzující “Identifikační dokumenty projektů zasedá vždy před koncem pololetí, případně aktuálně podle potřeby. Z jednání Pracovní skupiny ISPA je pořízen zápis, se kterým jsou seznámeni všichni žadatelé, jejichž projekty se v Pracovní skupině ISPA projednávaly.
    4) Zpracované dokumenty Pracovní skupina ISPA předloží sektorovému schvalujícímu úředníkovi k odeslání Koordinačnímu výboru ISPA. Koordinační výbor ISPA bude zasedat v návaznosti na zasedání Pracovní skupiny ISPA – začátkem následujícího pololetí, či aktuálně podle potřeby.
    5) U dokumentů, které budou Koordinačním výborem ISPA schváleny, bude žadatel vyzván k předložení anglické verze dokumentu (6 kopií, nebude-li určeno jinak) ve lhůtě 1 měsíce od doručení vyrozumění.
    6) Anglická verze dokumentu bude předána Evropské komisi k předběžnému vyjádření. V případech, kdy toto předběžné vyjádření bude kladné, respektive nebude záporné, bude žadatel vyzván ke zpracování kompletní “Žádosti o podporu z programu ISPA”, která mu bude zaslána Fondem. Ostatní žadatelé bude Fond o vyjádření Evropské komise informovat. V případě, kdy se Evropská komise nevyjádří, bude toto vyjádření nahrazeno rozhodnutím Pracovní skupiny ISPA.

    Třetí etapa:

    1) Žadatel vyplní “Žádost o podporu z programu ISPA” (dále jen “žádost”) v českém jazyce, doplní ji o veškerou požadovanou dokumentaci, a předá ji Fondu.
    2) Fond posoudí žádost z hlediska úplnosti, z hlediska technického, ekonomického a ekologického a vyzve žadatele k doplnění chybějících údajů a případné doplnění dalších údajů do čtyř týdnů od obdržení žádosti. Kromě jiného přihlíží i k požadavkům a stanoviskům Evropské komise. Úplnou žádost s písemným vyjádřením předá prostřednictvím MŽP, odboru integrovaného financování předsedovi Pracovní skupiny ISPA.
    3) Předseda Pracovní skupiny ISPA předá žádost ke schválení poradě vedení MŽP. Ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí ministra zajistí žadatel překlad žádosti do anglického jazyka a doručí požadovaný počet kopií (15 kopií, nebude-li určeno jinak) prostřednictvím Fondu MŽP, odboru integrovaného financování. Za správnost překladu odpovídá žadatel.
    4) Definitivní anglickou verzi žádosti odešle MŽP Koordinačnímu výboru ISPA.
    5) Koordinační výbor ISPA projekty schválí a odešle Evropské komisi. O tomto faktu budou dotčení žadatelé bezprostředně informováni MŽP.

    Článek VI

    Závěrečná a přechodná ustanovení

    1) Tato směrnice nabývá platnosti dnem podpisu ministra životního prostředí.
    2) Dnem účinnosti této směrnice se ruší “Směrnice MŽP o podmínkách předkládání předběžných žádostí o poskytnutí finančních prostředků v rámci podpůrného programu Evropských společenství ISPA”, která byla schválena poradou vedení MŽP dne 29. března 1999.
    3) Tato směrnice se netýká žádostí, které byly zhodnoceny jako prioritní a zařazeny do “interního pořadníku projektů vybraných pro podporu v rámci programu ISPA” dne 27. května 1999 podle “Směrnice MŽP o podmínkách předkládání předběžných žádostí o poskytnutí finančních prostředků v rámci podpůrného programu Evropské unie ISPA” schválené poradou vedení MŽP dne 29. března 1999.
    4) Formuláře dokumentů budou pro každé období podání žádostí aktualizovány žadatelem podle požadavků Evropské komise, resp. MŽP.
    V Praze dne 8. ledna 2001

    RNDr. Miloš Kužvart, v.r.
    ministr životního prostředí

    Přílohy:

    1. Registrační tabulka projektu ISPA
    2. Identifikační dokument projektu
    3. Seznam dotčených směrnic EU
    4. Ustanovení upravující splnění podmínek výdajů na opatření, která obdrží pomoc v rámci ISPA
    5. Pravidla pro výběr projektů financovaných v rámci programu ISPA
     
    Příloha 1

    REGISTRAČNÍ TABULKA PROJEKTU – PIDS

    (PROJECT IDENTIFICATION DATA SHEET)
     Identifikace projektu - maximálně 2 až 3 strany. 
    1. NÁZEV PROJEKTU:
     Registrační číslo SFŽP ČR:
    Předkladatel projektu:
    Datum zpracování PIDS: Datum úpravy PIDS:
    Navrhovaný finanční rok ISPA:
    Předpokládané datum předložení projektu:
    Kontaktní osoba:
    Tel.: Fax: E-mail:
    2. ODPOVĚDNÉ INSTITUCE
    Předpokládané instituce, odpovědné za projekt:

  • REALIZACE:
    VLASTNÍK:

  • PROVOZ:
    VLASTNÍK:

  • PŘÍJEMCE PODPORY (FINANCÍ):

  • BUDOUCÍ VLASTNÍK:

  • Ostatní účastníci:
    3. KLASIFIKACE PROJEKTU

  • Typ projektu:Nový jednotlivý:  Rozšíření nebo rekonstrukce:
      Skupina projektů:  Ostatní:

  • Dotčená složka životního prostředí:
     Projekt bude posuzován podle Postupu při posuzování vlivů infrastrukturních investičních projektů financovaných z programů pomoci Evropských společenství na životní prostředí (dále jen “Postup”), který byl schválen usnesením vlády č. 997 ze dne 11.10. 2000.
    Kategorie: A (projekt nespadá pod přílohu č. 1 a 2 k Postupu), není vyžadováno posouzení vlivu takového projektu na životní prostředí
      B (projekt spadá pod přílohu č. 2 k Postupu), je vyžadováno provést zjišťovací řízení podle odstavce II.2.2.A.4. a 5., na základě kterého se buď a) požaduje posouzení vlivů takového projektu na životní prostředí nebo b) nepožaduje posouzení vlivů takového projektu na životní prostředí a případné mezistátní posouzení podle odstavce II.2.2.A.7.
      C (projekt spadá pod přílohu č. 1 a 2 (na základě zjišťovacího řízení se požaduje posouzení vlivů takového projektu na životní prostředí) k Postupu), je vždy vyžadováno posouzení vlivů takového projektu na životní prostředí.
    Bude mít projekt přeshraniční vliv:

  • umístění:
      Obec:
      Okres:
      Region:
    4. CÍLE PROJEKTU
    Vztah k Národní strategii ISPA a Aproximační strategii v oblasti životního prostředí:
    Vztah k územnímu plánu a dalším plánovacím dokumentům:
    Priorita:
    Jak projekt odpovídá legislativě a politice EU {Viz příloha 3 – Seznam dotčených směrnic ES}:
    Cíle (měřitelné):
    Koncoví uživatelé:
    Očekávaný vliv na zaměstnanost:
    5. Časový harmonogram projektu
    6. POPIS PROJEKTU (předběžný)
    Celkový projekt:
    Části projektu:
    Současný stav projektu:
    Zpracované studie a průzkumy:
    7. ROZSAH PROJEKTU (odhad)
    NÁKLADY (celkové náklady, uveďte způsob stanovení):
    předprojektové náklady:
    celkové investiční náklady:
    DOBA REALIZACE (celková):
      Přibližný harmonogram: Fáze příprav a výběrového řízení:
       Fáze výstavby:
    FINANCOVÁNÍ (přibližný finanční plán, požadovaná pomoc, uveďte v EUR):

     

    Dotace

    Půjčka

    Celkem

    PŘÍMÉ FINANCOVÁNÍ

    • veřejné zdroje
    • státní rozpočet
    • krajský rozpočet
    • místní rozpočet
    • Fond
    • jiné (rozepsat)
    • soukromé zdroje
    • zahraniční zdroje
    • Evropská komise
    • jiné (rozepsat)
         
    1. úvěry
    • komerční
    • jiné (rozepsat)
         

    Celkem

         

     
    Příloha 2

    IDENTIFIKAČNÍ DOKUMENT PROJEKTU – PID
    (PROJECT IDENTIFICATION DOCUMENT)

    Identifikační dokument projektu (PID) je rozpracováním a upřesněním předchozí Identifikační tabulky projektu. PID je zpracován na základě předprojektové studie a podle jejích výsledků zpřesňuje rozsah, umístění, náklady, efektivnost a rizika projektu. PID je klíčovým dokumentem pro předběžné projednání projektu s Evropskou komisí, ale i pro získání případného spolufinancování ze strany dalších institucí. PID by měl být zpracován v rozsahu 10 stran (maximálně 30 stran) a obsahovat přílohy podle konkrétní potřeby. Součástí PID musí být i shrnutí. 

    1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PROJEKTU:
    Název projektu:
    Předkladatel projektu:
    Kontaktní osoba:
    Tel.: Fax: E-mail:

    Odpovědné instituce

    Instituce, odpovědné za projekt

  • REALIZACE:
    VLASTNÍK:

  • PROVOZ:
    VLASTNÍK:

  • PŘÍJEMCE PODPORY (FINANCÍ):

  • BUDOUCÍ VLASTNÍK:

  • Ostatní účastníci:
    Klasifikace projektu

  • Typ projektu: Nový jednotlivý:  Rozšíření nebo rekonstrukce:
      Skupina projektů:  Ostatní:

  • Dotčená složka životního prostředí:
     Projekt bude posuzován podle Postupu při posuzování vlivů infrastrukturních investičních projektů financovaných z programů pomoci Evropských společenství na životní prostředí (dále jen “Postup”), který byl schválen usnesením vlády č. 997 ze dne 11.10. 2000.
    Kategorie: A (projekt nespadá pod přílohu č. 1 a 2 k Postupu), není vyžadováno posouzení vlivu takového projektu na životní prostředí.
      B (projekt spadá pod přílohu č. 2 k Postupu), je vyžadováno provést zjišťovací řízení podle odstavce II.2.2.A.4. a 5., na základě kterého se buď a) požaduje posouzení vlivů takového projektu na životní prostředí, nebo b) nepožaduje posouzení vlivů takového projektu na životní prostředí a případné mezistátní posouzení podle odstavce II.2.2.A.7.
      C (projekt spadá pod přílohu č. 1 a 2 (na základě zjišťovacího řízení se požaduje posouzení vlivů takového projektu na životní prostředí) k Postupu), je vždy vyžadováno posouzení vlivů takového projektu na životní prostředí.
    Bude mít projekt přeshraniční vliv:

  • umístění:
      Obec:
      Okres:
      Region:

    Cíle projektu

    Vztah k Národní strategii ISPA a Aproximační strategii v oblasti životního prostředí:
    Vztah k územnímu plánu a dalším plánovacím dokumentům:
    Priorita:
    Jak projekt odpovídá legislativě a politice EU {Viz příloha 3 – Seznam dotčených směrnic ES}
    Cíle (měřitelné):
    Koncoví uživatelé:
    Očekávaný vliv na zaměstnanost:

    Popis projektu

    Celkový projekt:
    Části projektu:
    Současný stav projektu:
    Zpracované studie a průzkumy:
    ODHAD NÁKLADŮ:
    předprojektové náklady:
    celkové investiční náklady:
    vlastní závazky (splátky půjček, úvěrů, odpisy):
    DOBA REALIZACE (celková):
      Přibližný harmonogram: Fáze příprav a výběrového řízení:
       Fáze výstavby:
    FINANCOVÁNÍ (přibližný finanční plán, uveďte v EUR):
    Přehledné údaje:

     

    Dotace

    Půjčka

    Celkem

    PŘÍMÉ FINANCOVÁNÍ

    • veřejné zdroje
    • státní rozpočet
    • krajský rozpočet
    • místní rozpočet
    • Fond
    • jiné (rozepsat)
    • soukromé zdroje
    • zahraniční zdroje
    • Evropská komise
    • jiné (rozepsat)
         
    1. úvěry
    • komerční
    • jiné (rozepsat)
         

    Celkem

         


    Detailní údaje s rozpracováním do jednotlivých let přípravy a výstavby.
    POŽADOVANÁ POMOC
    Rozsah požadované technické pomoci na přípravu studie proveditelnosti, ekonomické a finanční analýzy (cost-benefit analysis), stanovení vlivu na životní prostředí podle “Postupu při posuzování vlivů infrastrukturních investičních projektů financovaných z programů pomoci Evropských společenství na životní prostředí”, tendrovou dokumentaci a přípravu “Žádosti o podporu z programu ISPA”.
    2. SHRNUTÍ
    Tato část by měla být převzata z předprojektové studie (viz úvod). Musí obsahovat ucelený a stručný souhrn informací o projektu na úrovni předprojektové studie: definici projektu, jednotlivých částí projektu, výsledky předběžných ekonomických analýz, dopady projektu na životní prostředí a sociálně-ekonomické dopady, analýzu ročních kapitalizovaných nákladů a vyvolané změny na provozní náklady, vlivy na cenu zajišťovaných veřejných služeb realizací projektu, přehled “toků peněz”. Dále odhad nákladů, časový harmonogram přípravy projektu i stavby, identifikaci možných problémů a překážek, jak při přípravě, tak při stavbě i následném provozu zařízení.
    3. POPIS PROJEKTU

  • Celkový popis projektu

  • Popis částí projektu (jednotlivých objektů)

  • Popis jednotlivých projektů (tam, kde projekt patří do kategorie skupina projektů –kap 1 – bod klasifikace projektu)

  • Odhad nákladů

  • Časový harmonogram

  • Předběžné technické a ekonomické analýzy

  • Návrh na systém řízení projektu (během stavby), monitorování a kontroly

  • Vztah k odpovídají strategii a legislativě Evropských společenství {Viz příloha 3 – Seznam dotčených směrnic ES}
    4. PŘEDBĚŽNÝ ROZBOR NÁKLADŮ
    V této části musí být jasně uvedeno, z čeho vycházejí odhady nákladů pro projekt celkem i pro jednotlivé části projektu (závisí na přesné technické definici projektu), náklady na studii proveditelnosti i ostatní potřebné studie, náklady na řízení projektu během stavby a daně.
    5. PŘEDBĚŽNÉ EKONOMICKÉ A FINANČNÍ ANALÝZY
    V této kapitole je nutno identifikovat klíčové problémy ekonomické a finanční tak, aby PID mohl být jasným a jednoznačným podkladem pro zadání na vypracování definitivních studií v rámci studií proveditelnosti, které budou podkladem a přílohami pro “Žádost o podporu z programu ISPA”.
    6. ANALÝZY SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH DOPADŮ
    A DOPADŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
    V kapitole budou základní, ale kompletní data o sociálních a sociálně ekonomických dopadech.
    Data o dopadech na životní prostředí upřesní kategorii projektu (viz kapitola 1 odstavec Klasifikace projektu) a v rámci této kategorie bude uvedeno:

    Pro projekt v kategorii A:

    Osvědčení o tom, že projekt nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle Postupu, včetně odůvodnění, a prohlášení podle I.1.2. Postupu.
    Vyjádření podle požadavků přílohy č. 1 nařízení Rady Evropských společenství č. 1267/1999 z 21. června 1999 {Příloha č. I Žádosti o podporu z finančního nástroje ISPA podle nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 z 21. června 1999, kterým se vytváří předvstupní nástroj pro strukturální politiky (OJ L 161, 26.06.1999, str.73)}.
    Pro projekt v kategorii B:
    Zjišťovací řízení ve smyslu odstavce II.2.2.A.4 a 5 Postupu a případné mezistátní posuzování ve smyslu odstavce II.2.2.A.7 Postupu. Pokud MŽP v závěru zjišťovacího řízení stanoví, že se projekt nebude posuzovat, vydá MŽP osvědčení o tom, že projekt nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle Postupu, a to včetně odůvodnění (odstavec II. Postupu).

    Pro projekt v kategorii C:

    Stanovisko podle Postupu vydané na základě posouzení podle § 11 zákona ČNR 244/1992 Sb. (odstavec II Postupu)
    7. PŘÍLOHY
    Přílohy budou zpracovány a přiloženy podle individuálních podmínek každého projektu, minimálně musí obsahovat:

  • Přehlednou mapu oblasti s umístěním projektu.

  • Detailní situaci a všechny výkresy, které upřesňují projekt v úrovní předprojektové studie.

  • Údaje, tabulky, grafy a výkresy, které objasní a definují obsah projektu a případné místní nebo územní problémy a překážky.

     
    Příloha 3

    Seznam dotčených směrnic ES

    1. Směrnice Pitná voda (80/788/EEC s dodatky) – Stanovuje standardy kvality pitné vody.
    2. Směrnice o zacházení s městskými odpadními vodami (91/271/EEC) – Upravuje sběr, čištění a vypouštění městských odpadních vod a čištění a vypouštění odpadních vod z vybraných průmyslových odvětví.
    3. Směrnice o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu (98/83/EEC).
    4. Rámcová směrnice ovzduší (96/62/EC) o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší – Týká se hodnocení a managementu ovzduší a stanoví základní principy společné strategie, která definuje a určuje cíle týkající se kvality ovzduší, hodnotí kvalitu ovzduší v členských státech, atd.
    5. Směrnice o velkých spalovacích zařízeních (88/609/EC) – Limituje emise určitých znečisťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení.
    6. Rámcová směrnice 75/442/EC o odpadech – Stanoví základní povinnosti v nakládání s odpady.
    7. Směrnice 94/62/EC o balení a odpadu z obalů – Stanoví základní povinnosti v oblasti nakládání s obaly a obalovým odpadem.
    8. Směrnice o prevenci znečistění ovzduší z nových spaloven komunálního odpadu (89/369/EEC) – Obsahuje požadavky týkající se spalování komunálních odpadů, které musí být uvedeny v koncepcích nakládání s odpady. Jsou stanoveny emisní limity pro znečišťující látky.
    9. Směrnice o spalování nebezpečného odpadu (94/67/EC) – Stanoví požadavky týkající se spalování nebezpečných odpadů, které musí být uvedeny v koncepcích nakládání s odpady. Stanovuje emisní limity pro znečišťující látky.
    10. Směrnice o integrované prevenci a omezování znečišťování (96/61/EC) – Obsahuje požadavky týkající se provozu zařízení, výběru nejlepších dostupných technologií, systému povolování, atd.
    11. Směrnice 2000/ /EC Evropského parlamentu a Rady - Ustavuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tato směrnice byla schválena, ale nevyšla zatím v Oficiálním žurnálu EK, proto není uvedeno její číslo)

     
    Příloha 4

    Ustanovení upravující splnění podmínek výdajů na opatření, která obdrží pomoc v rámci ISPA
    Oddíl I
    Rozsah výdajů
    ISPA poskytuje pomoc na tato opatření:

    1. Projekty v oblasti životního prostředí, které zemím příjemců umožňují splnit požadavky zákona o životním prostředí Společenství a cíle Přístupového partnerství.
    2. Projekty v oblasti dopravní infrastruktury, které podporují trvale udržitelnou mobilitu, zvláště projekty obecného zájmu založené na kritériích Rozhodnutí č. 1692/96/EC {Rozhodnutí č. 1692/96/EC Evropského parlamentu a Rady z 23. července 1996 o směrnicích Společenství pro rozvoj trans-evropských dopravních sítí.} a na kritériích, která umožňují zemi příjemce splňovat cíle Přístupového partnerství. Zahrnuje to propojení a vnitřní fungování národních sítí i jejich propojení s trans-evropskými dopravními sítěmi a přístup k těmto sítím.
    3. Předběžné studie, ocenění a opatření technické pomoci včetně informativních a propagačních akcí v souvislosti s projekty, které splňují podmínky položky 1 a 2 výše. Zahrnuje to technickou a administrativní pomoc ke vzájemnému prospěchu Evropské komise a zemí příjemce, které nespadají do stávajícího rozsahu národní veřejné správy, a zahrnují vymezení, přípravu, řízení, monitorování, audit a kontrolu projeků.
    Pravidla uvedená v oddílech II až XII níže se vztahují k projektům uvedeným v rámci položky 1 a 2 výše a vztahují se i na rozhodnutí o projektech uvedených v rámci položky 3.

    Oddíl II
    Základní definice a koncepty
    1. Koncept projektu, fáze projektu a skupiny projektů

    Pro účely tohoto dokumentu budou platit tyto definice:
    a) “Projekt” znamená ekonomicky nedělitelnou skupinu prací plnící přesnou technickou funkci a s jasně vymezenými cíli.
    b) “Technicky a finančně nezávislá fáze” bude fáze, kterou lze v její vlastní povaze označit za funkční.
     Fáze se může rovněž vztahovat na předběžné studie, technické studie a studie proveditelnosti, které jsou pro provedení projektu nevyhnutelné.
    c) Do “skupin projektů” lze slučovat projekty, které splňují následující tři podmínky:
     - musí být umístěné v stejném povodí nebo spádové oblasti anebo podél jednoho dopravního koridoru,
     - musí být realizovány podle celkového plánu pro dané povodí nebo spádovou oblast nebo koridor s jasně vymezenými cíli,
     - musí být kontrolovány institucí, která nese odpovědnost za koordinaci a monitorování skupiny projektů v případech, kde jsou projekty prováděny rozdílnými kompetentními orgány.

    2. Instituce zodpovědná za realizaci

    a) U projektů, které získávají pomoc v rámci ISPA, je “institucí zodpovědnou za realizaci” instituce zodpovědná za výběrová řízení a zadávání zakázek. Tato instituce je uvedena v Příloze I, bod 3 Finančního memoranda.
     Změna v “instituci zodpovědné za realizaci” projektu musí být odsouhlasena Evropskou komisí ve Finančním memorandu.
     K této instituci se normálně odkazuje jako ke konečnému příjemci finanční pomoci v rámci ISPA. Pouze tato instituce vykazuje nárokovatelné výdaje.
    b) Tato instituce může pověřit realizací jinou instituci, která může rovněž vykazovat nárokovatelné výdaje. V takových případech musí být Evropská komise informována o typu navrhovaného pověření a musí jí být zaslána kopie relevantních dokumentů.

    3. Koncept “veřejné správy”

    Rozumí se, že veřejná správa zahrnuje tyto tři úrovně obecné správy:
    - ústřední vládní orgány (národní úroveň),
    - regionální vládní orgány,
    - místní vládní orgány.
    Navíc může tento koncept zahrnovat i orgány, jejichž činnost je organizována v rámci administrativního a právního rámce tak, že jsou považovány za ekvivalentní veřejným orgánům.

    4. Realizace a lhůta realizace projektu

    a) Rozumí se, že realizace projektu zahrnuje všechny fáze počínaje předběžným plánováním (včetně prostudování alternativních přístupů) až po dokončení schváleného projektu a propagačních opatření u projektu, kterému je pomoc poskytována.
    b) Finanční memorandum se může vztahovat k jedné nebo k několika výše uvedeným fázím projektu.
    c) Doba realizace projektu zahrnuje obvykle období nezbytné k dokončení výše uvedených fází až do okamžiku, kdy se projekt stane plně funkčním a kdy fyzické objekty popsané ve Finančním memorandu byly dokončeny.

    5. Průhlednost a dokladování

    Výdaj deklarovaný Evropské komisi by měl být založen na právně závazných dohodách anebo dokumentech. Nezbytností je příslušné dokladování.
    Aby byla průhlednost maximální a aby byl Evropské komisi anebo kompetentnímu národnímu orgánu finanční kontroly umožněn audit výdajů, musí každá země příjemce zajistit, že veškeré subjekty zainteresované v řízení a realizaci projektů povedou oddělené účetní záznamy, které pokryjí projekt uvedený ve Finančním memorandu.

    6. Výdaje

    Výdaje se musí vztahovat k platbám ověřeným a skutečně uskutečněným orgánem odpovědným za realizaci, doloženým přijatými fakturami nebo účetními doklady stejné průkaznosti.
    “Účetní doklad shodné průkaznosti” znamená jakýkoliv dokument předložený orgánem uvedeným v bodě 2 tohoto oddílu, kterým se prokazuje, že položka v účetnictví podává pravdivý a skutečný odraz skutečně provedené transakce v souladu se standardními účetními postupy. Při použití účetních dokladů shodné průkaznosti je nutný předchozí souhlas Evropské komise.

    Oddíl III
    Hlavní kategorie výdajů splňujících podmínky pro přiznání pomoci

    Všeobecně výdaje, které se vztahují k:
    - studiím proveditelnosti,
    - plánování a navrhování včetně posuzování vlivů na životní prostředí (EIA),
    - přípravě staveniště,
    - výstavbě,
    - strojnímu vybavení trvale nainstalovanému v rámci projektu,
    - zkouškám a vzdělávání,
    - řízení projektů,
    - opatření pro kompenzaci nebo zmírnění dopadu na životní prostředí,
    - dalším typům výdajů uvedeným ve Finančním memorandu,
    - opatřením provedeným dle ustanovení Přílohy III.6 Finančního memoranda o informacích a propagaci.
    jsou nárokovatelné na základě kvalifikací uvedených níže.

    Oddíl IV
    Studie proveditelnosti, plánování a návrhy projektů
    1. Výdaje v souvislosti se studiemi proveditelnosti, plánováním a navrhováním projektů

    a) Výdaje v souvislosti se studiemi proveditelnosti, s plánováním včetně studií posuzování vlivů na životní prostředí, s expertízou vztahující se k projektům a k návrhu projektů jsou obecně nárokovatelné za předpokladu, že se přímo vztahují k jednomu nebo několika projektům a jsou výslovně schválené Finančním memorandem.
    b) V případech, kdy je do jedné smlouvy zahrnuto více projektů anebo kdy orgán odpovědný za realizaci plní výše uvedené funkce sám, musí být náklady připisovány prostřednictvím průhledného a zvláštního systému účetnictví pro projekty na základě účetních dokladů nebo dokladů se shodnou průkazností (tj. prostřednictvím systému alokace času).

    2. Zainteresovanost veřejné správy

    V případech, kdy se zaměstnanec veřejné správy účastní činností uvedených v bodě 1 a) tohoto oddílu, může Evropská komise uznat výdaje pouze v odůvodněných případech v souladu se všemi následujícími kritérii:
    - zaměstnanec ukončil zaměstnání ve veřejné správě,
    - výdaje musí být na základě smlouvy vztaženy k jednomu nebo k několika konkrétním projektům. V případě, kdy se jedna smlouva vztahuje k několika projektům, musí být náklady alokovány průhledným způsobem (tj. prostřednictvím harmonogramů),
    - výdaje se musí přímo vztahovat k jednomu nebo více dotčeným jednotlivým projektům,
    - smlouva musí být omezena v čase a nesmí překročit časový limit stanovený pro dokončení projektu,
    - úkoly, které mají být dle takové smlouvy provedeny, nesmí zahrnovat obecné správní funkce definované v oddíle VIII, bod 1,
    - toto ustanovení nesmí být použito k obejití postupů zadávání veřejných zakázek.

    Oddíl V
    Příprava staveniště a výstavba

    a) V případech, kdy orgán odpovědný za realizaci provádí přípravu staveniště nebo stavební činnosti anebo jejich součásti na vlastní účet, musí být náklady přidělovány průhledným a odděleným účetním systémem pro projekty založeným na účetních dokladech nebo dokladech se stejnou průkazností.
     V případech, kde jsou zainteresováni zaměstnanci veřejné správy, platí ustanovení uvedená v Oddíle IV, bod 2.
    b) Financovatelné náklady zahrnují pouze náklady skutečně vynaložené po datu uvedeném v oddíle X, bod 1 a vztahující se přímo k projektu. Financovatelné náklady mohou zahrnovat všechny nebo některé z následujících kategorií:
     - náklady na mzdy (hrubé výplaty a mzdy),
     - poplatky za použití trvalého vybavení během výstavby,
     - náklady na výrobky použité při realizaci projektu,
     - režijní a další nákladové položky v případě, že jsou výslovně oprávněné; budou alokovány rovnoměrným způsobem v souladu s obecně uznávanými účetními normami,
     - vynaložené režijní náklady nesplňují podmínky v případě, že orgán, který je uveden pod bodem a) výše je orgánem veřejné správy.
    c) Náklady by obecně měly být oceněny v tržních hodnotách.

    Oddíl VI
    Nákup, pronájem vybavení a nehmotný majetek
    1. Trvalé vybavení, které je součástí investičních výdajů projektu

    a) Výdaje za nákup nebo výrobu nehmotného investičního majetku, který bude trvale instalován a ustaven v projektu jsou uznatelné v případě, že je umístěn do inventáře trvalého vybavení organizace dle oddílu II (2) a že se s ním nakládá jako s investičními výdaji v souladu se standardními účetními postupy.
    b) Aniž by to omezovalo oddíl IX (3), pronájem takového vybavení se považuje za součást provozních nákladů a nesplňuje podmínky pro přiznání pomoci.

    2. Nákup nehmotného majetku

    Nákup a použití nehmotného majetku, jako například patentů, splňuje podmínky pro přiznání pomoci v případě, že jsou k realizaci projektu nezbytné.

    3. Trvalé vybavení použité k realizaci projektu

    a) V případech, kde orgán odpovědný za realizaci provádí přípravy staveniště nebo stavební práce anebo jejich součásti sám, nesplňují výdaje za nákup nebo výrobu trvalého vybavení, které je použito během fáze realizace projektu, podmínky pro přiznání pomoci. Patří sem těžké stavební strojní vybavení i kancelářská a jiná technika.
    b) Trvalé vybavení, které je výslovně zakoupeno nebo vyrobeno za účelem realizace projektu, lze považovat za splňující podmínky pro přiznání pomoci v případě, že po použití nemá ekonomickou hodnotu anebo je vyřazené anebo pokud takto uvádí Finanční memorandum.

    4. Trvalé vybavení, které využívá veřejná správa

    a) Výdaje na nákup nebo pronájem trvalého vybavení, které používá veřejná správa, nesplňují podmínky pro přiznání pomoci.
    b) Aniž by byl omezen oddíl VIII (2) a (3), výdaje na vybavení a poplatky za pronájem vybavení, které využívá veřejná správa při plnění úkolů monitorování a dohledu může splňovat podmínky pro přiznání pomoci po dohodě s Evropskou komisí.

    Oddíl VII
    Pronájem pozemků a daň z přidané hodnoty

    Pronájem pozemků a daň z přidané hodnoty (DPH) nesplňují podmínky pro přiznání pomoci.

    Oddíl VIII
    Administrativní výdaje
    1. Obecné zásady

    a) Výdaje vynaložené orgány veřejné správy obecně, včetně platů národních, regionálních a místních statutárních zaměstnanců, nesplňují podmínky pro přiznání pomoci (včetně technické pomoci) kromě řádně dokladovaných výdajů, které plynou z povinnosti provádět finanční kontroly, finanční a fyzické monitorování, hodnocení a prevenci nesrovnalostí a výdajů, které vzniknou v důsledku povinnosti vracet ztracené částky.
    b) S výjimkou Národního fondu splňují podmínky pro přiznání pomoci dle ustanovení pro technickou podporu definovanou v oddíle I (3) náklady včetně platů v souvislosti s přechodným zaměstnáváním pracovníků na popud Evropské komise, ať již přechodných státních zaměstnanců nebo personálu ze soukromého sektoru, kteří se podílejí na práci v souvislosti s řízením, sledováním, hodnocením a kontrolou.
    c) Vybavení pro účely monitorování může splňovat podmínky pro přiznání pomoci v případě, že je výslovně uvedeno v opatření technické pomoci v rámci Finančního memoranda.

    2. Organizace monitorovacích výborů

    a) Bez porušení výše uvedeného bodu 1 splňují podmínky pro přiznání pomoci náklady vynaložené na organizaci statutárního monitorování, pokud jsou doloženy průkaznými doklady.
    b) Povolené náklady mohou obecně zahrnovat jednu nebo více následujících kategorií:
     - tlumočnické služby,
     - pronájem jednacích sálů a podpůrných služeb,
     - pronájem audiovizuálního a dalšího nezbytného elektronického vybavení,
     -  zajištění dokumentace a souvisejících zařízení,
     -  poplatky za účast odborníků,
     -  cestovní výdaje.
    c) Platy a příspěvky zaměstnancům veřejné správy v částkách, které tito zaměstnanci v tomto kontextu vynaloží, nesplňují podmínky pro přiznání pomoci.

    3. Schůze na popud Evropské komise

    Pro organizování operativních schůzí na požádání Evropské komise lze uplatnit analogicky pravidla uvedená v bodě 2 výše.

    Oddíl IX
    Další typy výdajů
    1. Řízení a dohled nad projekty

    Výdaje v souvislosti s řízením projektů a dohledem nad projekty většinou splňují podmínky pro přiznání pomoci. Platí ustanovení oddílu IV (1) a (2).

    2. Finanční poplatky

    Žádný typ finančních poplatků v souvislosti s realizací projektu nesplňuje podmínky pro přiznání pomoci. To se týká zejména úroků z průběžného financování, bankovních poplatků, provizí apod.
    Bankovní záruky poskytnuté v souvislosti s bankovními úvěry použitými pro financování projektu mohou splňovat podmínky poté, co s takovým řešením udělí Evropská komise souhlas.

    3. Metody financování, které nespočívají v okamžitém převodu vlastnictví majetku

    Bez porušení bodu 2 lze považovat metody financování, které nezbytně neznamenají okamžitý převod vlastnictví majetku, za splňující podmínky pro přiznání pomoci, pokud jsou oprávněné a schválené ve finančním memorandu.
    Země příjemce musí v analýze rizik dokázat, že použitá metoda je ekonomicky výhodnější než přímé nabytí majetku.

    4. Provozní výdaje a běžné náklady u projektů přijímajících pomoc

    a) Žádný typ provozních nákladů vynaložených po dokončení projektu nesplňuje podmínky pro přiznání pomoci.
    b) Náklady na školení provozního personálu a testování projektu a jeho vybavení mohou být vzaty v úvahu jako výdaje splňující podmínky pro přiznání pomoci po nezbytné období stanovené ve Finančním memorandu.
    c) Zásady uvedené v bodech a) a b) výše platí rovněž pro jednotlivé dokončené části projektu nebo skupiny projektů, i když celkový projekt nebyl dokončen.

    5. Propagační a informační opatření

    Výdaje na opatření provedená dle ustanovení Přílohy III.6 Finančního memoranda o informacích a propagaci splňují podmínky pro přiznání pomoci.

    Oddíl X
    Lhůta nárokovatelnosti
    1. Úvodní časová lhůta nárokovatelnosti

    Úvodní časový horizont nárokovatelnosti se hodnotí rozdílně dle těchto dvou situací:
    a) Je-li výběr projektů, výběrová řízení a zadávání zakázek prováděné žadatelskými zeměmi předmětem předběžného souhlasu Evropské komise3 , výdaje splňují podmínky pro přiznání pomoci ode dne, kdy Evropská komise podepíše Finanční memorandum vztahující se k danému projektu.
     Ve výjimečných případech a tehdy, kdy financování projektu sestává z kombinace úvěru buď od EIB (Evropské investiční banka) anebo jiné finanční instituce a dotace v rámci ISPA, splňuje výdaj podmínky pro přiznání pomoci od data souhlasu EIB nebo jiné finanční instituce pro tento projekt. Toto datum by obecně nemělo nastat dříve než 6 měsíců od data uvedeného v prvním dílčím odstavci. Podmínkou je splnění těchto požadavků:

    3  Viz Článek 12 (1) Nařízení Rady (EC) č. 1266/99 z 21. června 1999.
    4  Viz Článek 12 (2) Nařízení Rady (EC) č. 1266/99 ze dne 21. června 1999. 
     - práce a smlouvy, na které se bude poskytnutá pomoc vztahovat, musí být uvedeny ve Finančním memorandu.
     - EIB nebo jiná finanční instituce potvrdí, že jsou splněna ustanovení Článků 108(2), 109(2) a (3), 114(1), 115, 117 a 118 Finančního nařízení vztahujícího se k obecnému rozpočtu Evropského společenství.
     Ve výše uvedených případech má Evropská komise obecně právo uplatnit ustanovení Článku 114(2) Finančního nařízení upravující celkový rozpočet Evropských společenství, a to po prozkoumání, které provede Řídící výbor ISPA.
    b) Poté, co Evropská komise rozhodne o pověření realizačních agentur v žadatelských zemích řízením pomoci na základě decentralizace4 , výdaje splňují podmínky pro přiznání pomoci od data, kdy je žádost předána Evropské komisi (služba ISPA) v případě, že lze žádost považovat za úplnou.
    Platby poskytnuté před daty uvedenými v a) a b) výše nesplňují podmínky pro přiznání pomoci.

    2. Změny v projektech

    a) Jakékoliv změny ve schválených projektech, jejichž hodnota se rovná nebo přesahuje 5 miliónů EUR anebo 20% celkových nákladů projektu, se považuje za “podstatnou” změnu projektu. V úvahu se bere nižší z uvedených hodnot. Závažné změny na fyzických objektech projektu, které zahrnují změnu povahy projektu, se rovněž považují za “podstatné”.
     Pravidla uvedená v odstavci 1 platí pro nárokovatelnost výdajů vztahujících se k těmto změnám, které jsou definovány výše.
    b) U jakýchkoliv dalších změn projektu splňují výdaje vztahující se k novým dodatečným nebo rozšířeným fyzickým prvkům podmínky pro přiznání pomoci od data, kdy Evropská komise obdrží žádost o provedení změn (služba ISPA).
    c) Žádost o provedení změn a relevantní informace k ní náležející jsou předloženy Monitorovacímu výboru ISPA. V záznamu z jednání musí být zanesena žádost a uložení materiálů.

    3. Konečná lhůta nárokovatelnosti

    a) Datum konce nárokovatelnosti je obecně vymezeno v Článku 4, odstavci 3 Finančního memoranda.
    b) Datum konce nárokovatelnosti se vztahuje na platby provedené orgánem odpovědným za realizaci.
    c) Datum konce nárokovatelnosti je uvedeno v příslušném Finančním memorandu. Po vypršení tohoto data má země, která je příjemcem, lhůtu 6 měsíců na předložení končeného nároku na platbu spolu se závěrečnou zprávou a výkazem podle oddílu III (6) Přílohy III.1 a Přílohy B Přílohy III.4 Finančního memoranda.
    d) Evropská komise nemá možnost tuto šestiměsíční lhůtu prodloužit.

    Oddíl XI
    Nároky na platby

    a) Nároky na platby předložené Evropské komisi zeměmi příjemců se zakládají na výkazech výdajů skutečně vynaložených podle definice v oddíle II, bod 6.
    b) V případě práce, kterou provádí smluvní dodavatel nebo ekvivalentní orgán, musí odpovědná vládní agentura potvrdit správnost výdajů.
    c) Nároky na platby musí být zaregistrované a potvrzené Národním pověřovacím úředníkem. Pak jsou nároky postoupeny Evropské komisi prostřednictvím Delegace Evropské komise.

    Oddíl XII
    Další položky, které nejsou zvláště specifikované

    a) Kdykoliv vyvstanou otázky, že zásady upravující podmínky výdajů pro přiznání pomoci v rámci ISPA, se výslovně neupravují přímo, bude záležitost projednána s Evropskou komisí. Evropská komise se pokusí vyřešit otázky v duchu výše uvedených zásad a s řádným odkazem k zásadám ustaveným pro Kohezní fond.
    b) V případě nesrovnalostí mezi zásadami a národními pravidly pro nárokovatelnost budou mít výše uvedené zásady přednost.

     
    Příloha 5

    PRAVIDLA PRO VÝBĚR PROJEKTŮ FINANCOVANÝCH V RÁMCI PROGRAMU ISPA
    Priority pro období 2000 – 2002 podle Národní strategie ISPA
    Obecně

    Základní kriteria pro výběr prioritních investičních oblastí, určená Evropskou komisí, jsou následující:

  • Projekty, které naplňují následující cíle ekologické politiky Evropské unie (dále jen “EU”):
     - uchování, ochrana a zlepšení kvality životního prostředí,
     - ochrana zdraví obyvatelstva,

  • šetrné a racionální využívání přírodních zdrojů;

  • Projekty, které vyhovují principům EU uplatňovaným v ochraně životního prostředí
     - princip prevence,
     - princip řešení škod u zdrojů,
     - princip znečišťovatel platí;

  • projekty, které jsou prioritou v Národním programu přípravy ČR ke vstupu do EU v oblasti životního prostředí, které pomohou ČR splnit investičně nejnáročnější směrnice;

  • projekty navržené ke splnění technických specifikací a standardů kvality EU, zakotvené v odpovídajícím právním a administrativním rámci;

  • projekty, které mohou demonstrovat kvantitativní snížení znečištění pro maximální počet obyvatel;

  • projekty, které nejvíce přispějí k ochraně lidského zdraví;

  • projekty, které budou podporovat plnění Státní politiky životního prostředí v těch oblastech, které jsou slučitelné s návrhy pravidel poskytnutí finanční podpory v rámci programu ISPA;

  • projekty, které mají možnost vytvořit silnější vztahy (společenství) mezi ústřední vládou a regionálními a místními úřady a institucemi;

  • projekty umístěné do ekologicky citlivých oblastí, podporující ochranu ekosystémů zvláštní hodnoty z hlediska ochrany přírody a biodiversity;

  • projekty, které mají nejlepší schopnost přispět k postupnému dosažení ekonomické a sociální soudržnosti ČR s EU (prokázání největšího čistého ekonomického a sociálního přínosu).
    Strategie Programu ISPA pro ČR je založena na stanovení omezeného množství prioritních oblastí, do nichž bude soustředěna převážná část disponibilních prostředků. Priority jsou stanoveny na základě:

  • vyhodnocení aktuálního stavu životního prostředí ČR s využitím jak domácích údajů, tak i jejich kritického hodnocení v rámci Hodnocení politiky životního prostředí OECD (Environmental Performance Review);

  • vyhodnocení aktuálního stavu realizace prioritních opatření Státní politiky životního prostředí s přihlédnutím k doporučením Hodnocení politiky ŽP a dokumentu Agenda 2000 a následného hodnocení dosaženého pokroku;

  • vyhodnocení politiky životního prostředí EU obsažené v 5. akčním programu a v navazujících dokumentech;

  • předvstupní strategie ČR tak, jak je obsažena v Pozičním dokumentu a Národním programu přípravy ČR pro přijetí do EU;

  • vyhodnocení mezinárodních bilaterálních i multilaterálních závazků ČR a charakteru Programu ISPA, který je zaměřen především na veřejné projekty a projekty ve veřejném zájmu.
    Z posouzení vývoje a současného stavu životního prostředí a přetrvávajících problémových oblastí vyplývají následující prioritní oblasti Programu ISPA (pořadí odpovídá důležitosti).

    1. Zajištění množství a jakosti vod

    1. Optimalizace a rekonstrukce zařízení pro sledování množství a jakosti podzemních i povrchových vod ve státní pozorovací síti (Rámcová směrnice, Směrnice 91/676/EEC, Směrnice 80/68/EEC, Směrnice 76/464/EEC);
    2. Vybudování kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod v aglomeracích nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (Směrnice 91/271/EEC);
    3. Rekonstrukce a intenzifikace existujících čistíren odpadních vod v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel k zajištění 2. stupně čištění (Směrnice 91/271/EEC);
    4. Rekonstrukce/dobudování existujících kanalizačních sítí připojených k technicky a kapacitně odpovídajícím čistírnám odpadních vod (Směrnice 91/271/EEC);
    5. Vybavení existujících velkých čistíren odpadních vod v sídlech nad 10 000 ekvivalentních obyvatel situovaných v budoucích citlivých územích zařízením k odstraňování dusíkatých sloučenin a fosforu;
    6. Vybudování čistíren odpadních vod v aglomeracích pod 2 000 obyvatel u nichž existuje kanalizační síť (Směrnice 91/271/EEC);
    7. Budování úpraven pitné vody s novou technologií úpravy (Směrnice 98/83/EC);
    8. Budování a rekonstrukce vodovodních sítí (Směrnice 98/83/EC);
    9. Snižování množství nebezpečných látek ve vodě (Směrnice 76/464/EEC).

    2. Kvalita ovzduší a ochrana klimatu

    1. Doplnění systému monitoringu kvality ovzduší (Směrnice 96/62/EC);
    2. Programy na zlepšení kvality ovzduší (Směrnice 96/62/EC):
     - plynofikace kotelen a výtopen ve veřejném sektoru;
     - energetická infrastruktura měst a obcí (plošné plynofikace a rozvoj sítí centrálního zásobování teplem);
     - podpora využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie ve veřejném sektoru a veřejné dopravě;
     - podpora využití odpadního tepla ve veřejném sektoru.

    3. Nakládání s odpady

    1. Budování systému recyklace obalových materiálů (Směrnice 94/62/EC);
    2. Podpora využití komunálních odpadů jako druhotných surovin (Směrnice 75/442/EC);
    3. Podpora sběru a využití vybraných komodit odpadů, zejména upotřebených minerálních olejů a baterií (Směrnice 75/439/EEC doplněná Směrnicí 91/157/EEC);
    4. Výstavba spaloven nebezpečných a komunálních odpadů, včetně kogeneračních jednotek (Směrnice 94/67/EC, Směrnice 89/369/EEC);
    5. Podpora vybavení spaloven zařízením k odstraňování dioxinů + 3. stupeň čištění spalin (Směrnice 99/31/EC);
    6.  Podpora využívání čistírenských kalů (Směrnice 86/278/EEC);
    7.  Podpora omezení biodegradabilních odpadů (Směrnice 99/31/EC);
    8.  Zneškodnění PCB/PCT (Směrnice 96/59/EC).
    Všeobecně bude vyšší priorita vždy přisouzena projektům, které zahrnou komplexní řešení implementace vybrané směrnice ES /vybraných směrnic ES v určité oblasti (mikroregionu, části povodí apod.) za předpokladu, že budou vyřešeny otázky zodpovědnosti za projekt a jeho jednotlivé části, vlastnické otázky, funkce investora a vztahů mezi příjemci pomoci. Slučováním podprojektů v jednotném schematu lze docílit podpory prioritním projektům menšího rozsahu, jejichž implementace z programu ISPA by byla jinak nerealizovatelná (např. čistírny odpadních vod u komunálních zdrojů znečištění o velikosti 2000 – 10 000 ekvivalentních obyvatel).