Vnímání rizika a management zdravotních rizik prostředí

prof. MUDr. Vladimír Bencko, DrSc.

Ústav hygieny a epidemiologie 1.LF UK, Praha


V situacích, kdy naše znalosti reálných zdravotních důsledků expozice danému faktoru prostředí jsou neúplné, nebo intenzita jeho působení se pohybuje v oblasti hodnot při kterých míra očekavané expozice vzbuzuje pochybnosti z hlediska možných biologických účinků, psychosociální hlediska mohou mít při posuzování zdravotních rizik prostředí zásadní význam. V plné míře to platí např. o neionizujícím elektromagnetickém záření (TV, radary). Na příkladu kauzy radarové stanice včasné výstrahy Skrunda lze demonstrovat možné peripetie situací, které se v různých variantách (žižkovský TV vysílač v Praze, nebo v jiné podobě Temelín) opakují a budou opakovat.
Nejzávažnějším společným rysem těchto situací je, že díky politicky motivovaným, často účelově zkresleným nebo neúplným informacím mohou někteří vnímaví, či psychicky labilní jedinci skutečně trpět úpornými, někdy těžko snesitelnými neuropsychickými příznaky či syndromy. Přes jejich nezřídka obtížnou objektivizovatelnost představují pro postižené různou míru obtíží až utrpení, které nelze podceňovat.
Hodnocení ekologických a zdravotních rizik plánovaných projektů průmyslových, dopravních či jiných stavebních aktivit je nezbytnou součástí jejich auditu. Dlužno poznamenat, že alespoň zdravotnická část těchto aktivit u nás nepředstavuje žádnou novinku, protože veškeré výše citované projekty byly podle zákona v minulosti posuzovány okresními či krajskými hygieniky v rámci preventivního dozoru.
Zatímco počáteční fáze hodnocení rizika, jmenovitě jeho identifikace a hodnocení expozice, mají ryze přírodovědný charakter, vlastní hodnocení rizika již zahrnuje v rostoucí míře arbitrární hlediska (např. koeficienty bezpečnosti), dále jeho sdělování (risk communication) a zejména jeho kontrolu, či lépe zvládání (snad v této souvislosti je třeba přesnějšího překladu termínu risk management. Přes psychosociální hlediska se posuzování rizik posléze dostává do polohy politického rozhodování. Nezanedbatelnou složkou uvedeného systému hledisek, nebo prostě etap hodnocení, je vnímání, či percepce příslušného rizika populací, která má být či již je je uvedenému riziku vystavena. Na následujícím příkladu lze demonstrovat, jak nedostatečné, neúplné, nebo účelově zkreslené informace mohou vést u psychicky labilních jedinců ke zdravotním problémům psychosomatického charakteru. Smyslem tohoto sdělení není kritický rozbor v řadě ohledů rozporné literatury zabývající se zdravotnickou problematikou expozice člověka elektromagentickému záření. Jeho smyslem je na níže uvedených příkladech ukázat možný dosah psychosociálních aspektů percepce rizik prostředí z pohledu zdravotního a poukázat na možnosti prevence.

Popis případu
V roce 1967 byla uvedena do činnosti radarová stanice včasné výstrahy ve Skrundě (Litva) a v roce 1971 byl uveden do činnosti druhý anténní systém. Tento typ radaru s horizontální polarizací měl na svoji dobu unikátní technické vlastnosti (energie vyzařovaného impulzu 1,25 MV, operační frekvence 154-162 MHz, délka pulzu 0,8 msec, délka antény 250 m při výšce 12 m) s dosahem do 6000 km. Radarová stanice obklopená lesy nevzbuzovala po desetiletí provozu žádnou pozornost z hlediska možných zdravotních problémů obsluhy, či obyvatelstva žijícího v blízkosti vojenského prostoru o rozloze cca 1500 hektarů. Problémy začaly až v době rostoucích otevřených protisovětských nálad v letech 1990-1991, kdy se nad korunami stromů obklopujících radarovou stanici objevila stále rostoucí nová budova určená pro umístění radaru nové generace, který měl dřívější radarové stanice doplnit a snad později nahradit.
S růstem zmíněné budovy dosahující výše devatenáctipatrového domu rostly i protesty doprovázené zdravotními stížnostmi obyvatelstva žijícího v okolí. Za vše, od neuropsychických obtíží přes zhoubné novotvary po vrozené vady novorozenců, které se vyskytly u populace žijící v okolí, mohla ještě nedostavěná radarová stanice, která nikdy nezahájila provoz. V politických protestech, do nichž byly zapojeny přední politické osobnosti Litvy, padala vážná obvinění včetně silných slov o genocidě. Další vývoj je rovněž poučný.
V letech 1990-1991 se stížnostmi na zdravotní problémy obyvatel zabývala smíšená komise skládající se z litevských a tehdy ještě sovětských odborníků. Závěr komise - nebyly zjištěny žádné poznatky potvrzující negativní účinky na zdraví lidí v situacích obligatním doporučením studia problému byl vzápětí politiky zpochybněn. V dubnu 1994 byly fyzikální charakteristiky elektromagnetického pole radarů detailně proměřeny složkami letectva dánské armády. V červnu téhož roku se uskutečnila ve Skrundě Mezinárodní konference o účincích elektromagnetického záření. Přednesené referáty byly publikovány v mezinárodním prestižním časopise The Science of the Total Environment (sv.180, č.1, 1996). Jedním ze závěrů této konference bylo, že radarová stanice ve Skrundě si zaslouží zvláštní pozornost, protože je ve srovnání s podobnými zařízeními ve světě unikátní v tom smyslu, že pracovala nepřetržitě 30 let v relativně zalidněné oblasti na frekvenci a v impulzním režimu, který dosud nebyl nikde dostatečně studován.
Nákladem osmi milionů dolarů byla za pomoci vlády USA a pod dohledem expertů armády Spojených států odstraněna nová budova radaru typu Darjal, který nebyl dobudován, a tedy ani zprovozněn. Po odstranění budovy stížnosti ustaly, přestože původní radarová stanice je dosud v provozu. V rámci dohody o odchodu vojsk Ruské federace z Litvy do konce srpna 1994 bylo totiž dohodnuto, že činnost původních dvou radarových stanic typu Dněpr bude ukončena až 31. srpna 1998.
Nám podstatně bližším příkladem může posloužit případ TV věže umístěné v Praze na Žižkově v Mahlerových sadech. Zdroje elektromagnetického pole jsou umístěny ve výšce mezi 134 až 213 m a pracují v kmitočtových pásmech 88-720 MHz až 24 hod. denně. Pravidelně prováděná měření pracovníky SZÚ neodhalila významné odchylky od hodnot deklarovaných ve vyhlášce MZ ČR č. 408/1990 Sb. při měření ve 2 kmitočtových pásmech (přičemž přísnější podmínka platí pro pásmo 30-300 MHz - přípustná intenzita pole je E 2,04 V/m při každodenní 24 hod. expozici obyvatel). S touto skutečností ostře kontrastují bývalé protesty obyvatel podněcované dezinformacemi o zdravotních důsledcích zprovoznění tohoto TV vysílače.

Diskuze možností prevence
Prevencí těchto problémů může být včasná vysvětlovací kampaň, cílená zdravotnická osvěta v době příprav průmyslových, dopravních či jiných staveb a využití a zapojení místních občanských aktivit či aktivistů do vysvětlovací kampaně. Jejím smyslem nesmí být laciná bagatelizace rizika, ale srozumitelné přesvědčování většiny místní populace a jejich představitelů o únosnosti jeho míry s uvedením výhod, která realizace projektu přinese. Dodatečné snahy vysvětlit veřejnosti skutečný stav věcí, jsou zpravidla přijímány s nedůvěrou až se záští, s tím, že tyto informace jsou vládou, průmyslem, armádou či jinou institucí dobře zaplacenými dezinformacemi,zakrývající pravý, tj. nepochybně katastrofální stav věci.
Lze proto vřele doporučit v těchto případech provedení relevantních, kompetetně připravených epidemiologických studií zaměřených na výskyt možných potenciálních zdravotních problémů (např. incidenci novotvarů, kongenitálních malformací, apod.) ještě před zahájením příslušné stavby, aby bylo po zahájení provozu možné porovnat výskyt příslušného fenoménu s dřívějším stavem na základě spolehlivých dat získaných pomocí kompetentně připravené epidemiologické studie zaměřené. Studie tohoto druhu by přirozeně nebyly pouhým alibismem. V případě pozitivních nálezů by sloužily jako podklad pro racionální opatření zaměřená k minimalizaci zdravotních rizik plynoucích z provozu příslušného zařízení.Koncepce minimalizace možných zdravotních rizik se musí nezbytně táhnout jako pověstná "červená niť" všemi stupni projektové přípravy a realizace staveb s potenciálními riziky pro prostředí a zdraví člověka.

Literatura
1. Bencko, V., Honzák, R.: Význam psychosociálních faktorů pro racionální managment zdravotních rizik prostředí. Prakt. Lékař 77, 1997, č. 8, s. 11-13.
2. Bencko, V.: Člověk, prostředí a paragrafy, Praktický lékař 74,1994,č.10,s.492-494
3. Kříž, J., Bencko, V. Cikrt, M., Kříž, B.:Primární prevence a podpora zdraví v české republice, Praktický lékař 76, 1996, č. 10, s. 478-482.
4. Bencko, V.: Ambient air pollution in Czechoslovakia v: Proc. Symp. Air Pollution in Central and Eastern Europe: Health and Public Policy,Frýdek Místek 1991. Manag.Sci for Health, USA (Boston) s.10-18.
5. Bencko, V.: Sustainable development. Ecological Policy in Czechslovakia. Idem ibid. s. 275-294
6. Bencko, V., Ungváry, G.: Risk Assessments of Chemicals. A Central European Perspective, Proc. International Conference on London Risk Assessment,Session 3, 1992, 5-9 October 1992, s. 153-161.
7. Cikrt, M., Bláha, K., Fuchs, A.: Chemical risk assessment and management in Czech and Slovac Republics. Centr. eur. J. publ. Hlth. 1, 1993, s. 4-6
8. Bencko, V.: Informed consent in the Czech Republic, The science of the Total Environment 184 (1996) s. 77-81.
9. Goldsmith, J. R.: Epidemiological studies of radio -frequency radation: Current status and areas of concern. The sci of the Total Environ. 180,Special issue NO 1 1996, s. 3-8.
10. Klein, O., Bencko, V.: Ekologie člověka a zdraví. Phare 91/24/SER/3 MŽP ČR Educatiuon Programme for Environmentally Sustainable Development, s. 189.
Poznámka: Jedním z významných podnětů k napsaní tohoto článku byl seminář pořádaný ve spolupráci Committe on Chalenges to Modern Society (CCMS) NATO a Ministerstvem obrany ČR na téma: Hlediska prostředí při znovuvyužití dřívějších vojenských území. CCMS je vědeckou částí aktivit NATO orientovaných také na civilní problémy- jako např. problematiku vnitřního prostředí budov a další. Pro případné zájemce citace souhrného referátu ze zmíněného semináře:
Clarc, S., Bencko, V.: Environmental aspects of the reuse of former military lands, NATO/CCMS pilot study. Centr. eur. J. publ. Hlth. 1996, č. 4, s. 266-267.