Příloha č. 3

Regionální poradní sbor k Programu revitalizace říčních systémů při středisku AOPK ČR ______
P R O T O K O L č._______

o posouzení revitalizačního opatření v rámci
Programu revitalizace říčních systémů

 A. Žadatel (adresa)
 B. Předmět žádosti o příspěvek (podle čl. 3, ODDÍLU I. nebo podle Čl. 2, ODDÍLU III. Směrnice)
 C. Identifikační údaje opatření

a) název
b) místo, obec
c) katastrální území
d) okres
e) tok
f) číslo hydrologického pořadí

 D.Plánovací údaje                         Termíny                        Náklady (tis. Kč)

projektové práce:____________________________________________________
realizace:__________________________________________________________

náklady celkem:____________________________________________________
pro rok: ___________________________________________________________

 E. Účel
 F. Stručná charakteristika 

 G. Studie v území

 a) je zpracována

 název studie _______________________________________
 rok zpracování _____________________________
 zpracovatel _______________________________

 projekt (návrh) odpovídá - neodpovídá závěrům této studie

 b) zpracovává se souběžně

 název studie _______________________________

 c) není zpracována (požadována) - zdůvodnění RPS na doporučení akce

 H. Výsledky veřejné soutěže

 a) proběhla _______________________ (protokol o výsledku je součástí žádosti)

 b) veřejná soutěž se neuskuteční (důvod) _________________________

 I. Hodnocení navrhovaného opatření - stanovení podmínek pro realizaci akce

 1. Projekt (návrh) je v souladu se Směrnicí Ministerstva životního prostředí ČR k Programu revitalizace říčních systémů (ano - ne )

 2. Vlastní hodnocení + stanovení podmínek

 J. Hodnocení hospodaření obcí (OÚ) :

 a) souhrnný korekční koeficient
 b) ukazatel upravená míra schodku hospodaření (UMSH)

                     ukazatel odpovídá - neodpovídá podmínkám “Zásad”

 c) meziroční (1997/1996) nárůst výdajů na platy a ostatní platby (rozhodná míra růstu výdajů na platy a ostatní platby za vykonanou práci činí 6 %)
 d) způsob krytí případného deficitu hospodaření
 e) podíl dluhové služby pro rok 1997 k běžným příjmům žadatele o dotaci (rozhodná míra podílu dluhové služby pro        rok 1997 činí 15 % v poměru k běžným příjmům žadatele o dotaci)
 f) vztah meziročního (1997/1996) přírůstku (poklesu) deficitu a meziročního přírůstku(poklesu) investičních výdajů        a výdajů na opravy hmotného investičního majetku.

K. Závěr

Na základě předložených podkladů a hodnocení Regionální poradní sbor

                            doporučuje - nedoporučuje

poskytnutí finančního příspěvku z prostředků Programu revitalizace říčních systémů.

Výše příspěvku:+)

a) požadovaná (pouze na realizaci investice):
                     celkem: ___________________________ tis.Kč

b) doporučená (pouze na realizaci investice):
                     celkem:____________________________ % z celk. výše
                   z toho v daném roce: _____________________ Kč
                            v roce: ___________________________ Kč
                            v roce: ___________________________ Kč
         vlastní příspěvek žadatele: ____________________ Kč
                               z toho PD: ________________________ Kč

Projednáno v Regionálním poradním sboru dne _____________________

___________                ___________
  předseda                     člen RPS
(podpis,razitko)               (podpis)

+) v návaznosti na výsledky veřejné soutěže

 

Příloha č. 4

Zásady

postupu při realizaci usnesení vlády č. 229/1997 a 707/1997
při poskytování účelových dotací obcím a okresním úřadům v roce 1998

Referent:  
   Ing. R. Mládková CSc., tel.: 57042466
   Ing. R. Kotrba, tel.: 5704 2495
   čj.: 111/94 440/1997

 1) Vláda uložila svým usnesením č. 229/1997 (dále jen usnesení) ze dne 16. dubna 1997 členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy v bodu II. 3d) ” při poskytování účelových dotací obcím a okresním úřadům v letech 1998 až 2000 přihlédnout, zda žádající obec nebo okresní úřad dosáhly minimálně vyrovnaného rozpočtového hospodaření v roce 1997 ve smyslu výzvy v bodě IV”, bod IV. usnesení vyzývá statutární orgány obcí k zabezpečení minimálně vyrovnaného hospodaření v roce 1997 ve smyslu rovnosti příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby.

 2) Dosažení schodkového hospodaření obcí a okresních úřadů (dále jen ”žadatelé”) neznamená automaticky ztrátu možnosti získat státní dotaci. Splnění výzvy z bodu IV. usnesení je jedním z kritérií, které použijí orgány poskytující dotace při konečném výběru těch obcí a okresních úřadů, které obdrží státní účelovou dotaci. Orgány poskytující dotaci uplatní toto kritérium při rozhodování o poskytnutí účelových dotací a půjček na nově zahajované akce, naopak toto kritérium nepoužijí
 - u akcí již schválených a pokračujících z předchozích let,
 - u dotací, které jsou součástí finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům okresních úřadů a finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, schválených v rámci zákona o státním rozpočtu na rok 1998,
 - u dotací jmenovitě určených jednotlivým subjektům (obcím, okresním úřadům) a schválených v rámci zákona o státním rozpočtu na rok 1998.

 3) Při hodnocení výsledků hospodaření žadatele o dotaci musí orgány, které dotaci poskytují, vzít v úvahu dopad katastrofálních povodní na Moravě a ve východních Čechách v červenci 1997. Proto kritérium minimálně vyrovnaného hospodaření nebude uplatněno při poskytování dotací bezprostředně souvisejících s odstraňováním následků těchto povodní, s obnovou zničené nebo poškozené infrastruktury v dotčených lokalitách, ani se nebude obecně vztahovat na obce a okresní úřady postižené touto pohromou, jejichž hospodaření v roce 1997 bylo výrazně ovlivněno likvidací povodňových škod. Při hodnocení výsledků hospodaření bude rovněž zohledněna finanční pomoc poskytnutá ostatními obcemi a okresními úřady postiženým lokalitám.

 4) Cílem těchto Zásad je stanovit hodnotící kritéria pro posouzení míry schodkovosti žadatele o dotaci na rok 1998 a rozlišit důvody, které ke schodkovosti vedly. Jinak řečeno, záměrem Zásad je diferencovat jednotlivé žadatele nejen v závislosti na tom, zda jejich hospodaření v roce 1997 skončilo minimálně vyrovnaným výsledkem nebo nikoliv, ale také podle charakteru případného schodku.

 5) Algoritmus propočtu ukazatele ”upravená míra schodku hospodaření”, jehož výše bude rozhodujícím hlediskem pro posouzení, do jaké míry žadatel o dotaci splnil bod IV. vládního usnesení, je následující:

 5a) Vyrovnanost příjmů a výdajů ve smyslu platné rozpočtové skladby znamená dosažení nezáporného rozdílu úhrnu tříd 1 až 4 a úhrnu tříd 5 a 6 rozpočtové skladby, tj. příjmů inkasovaných v roce 1997 a výdajů realizovaných v roce 1997. Mezi příjmy daného roku se proto nezahrnuje použití prostředků vytvořených v minulých letech, především charakteru zapojení rezervních a jiných účelových fondů vytvořených z přebytků předchozích let. Mezi příjmy se nezahrnuje ani použití zdrojů z úvěrů, emisí vlastních dluhopisů a jiných zápůjčních prostředků.

 5b) Saldo hospodaření žadatele bude upraveno (zhoršeno) o částku dotací, které mu byly poskytnuty v roce 1997, ale žadatel je v tomto roce nepoužil (jedná se o dotace podléhající finančnímu vypořádání roku 1997 se státním rozpočtem, státními fondy a okresními úřady). Pokud i takto upravené saldo (v přílohách Zásad označené jako ”upravené saldo hospodaření I”) se rovná 0, nebo je větší než 0, žadatel o dotaci splnil podmínky vládního usnesení a nemusí předkládat další údaje o svém hospodaření v roce 1997.

 5c) Saldo hospodaření bude dále upraveno (zlepšeno) o operace související s finančním vypořádáním roku 1996 se státním rozpočtem a státními fondy (vratky dotací, povolené použití dotací poskytnutých v roce 1996). Dále bude saldo hospodaření upraveno (zlepšeno) o přímé výdaje související s důsledky katastrofálních povodní v červenci 1997, včetně darů a příspěvků poskytnutých postiženým lokalitám a nakoupených státních povodňových dluhopisů. Znamená to, že žadatel, který vykáže v roce 1997 deficitní výsledek hospodaření jen kvůli operacím z tzv. finančního vypořádání roku 1996 se státním rozpočtem nebo státními fondy, nebo v důsledku povodňových výdajů v roce 1997, bude mít upravené saldo hospodaření (označené římskou II) rovno nebo větší než nula a nebude muset předkládat další údaje o svém hospodaření v roce 1997.

 5d) Saldo hospodaření upravené ve smyslu bodů 5b) a 5c) je upraveným výsledkem hospodaření II. Žadatelé, kteří dosáhli upraveného výsledku hospodaření vyššího nebo rovného nule, zabezpečili ve smyslu těchto Zásad minimálně vyrovnané hospodaření a splnili tak výzvu uvedenou v bodu IV. vládního usnesení. Orgány poskytující dotace u těchto žadatelů již nepostupují podle propočtů uvedených v bodech 5e) až 5j).

 5e) U žadatelů, kteří dosáhli upravený výsledek hospodaření nižší než nula, se spočítá podíl tohoto deficitu na celkových příjmech a dále se spočítají hodnoty dílčích korekčních koeficientů.

 5f) Dílčí koeficient K1 hodnotí meziroční (1997/1996) nárůst výdajů na platy a ostatní platby za vykonanou práci (po odečtení výplat služného osobám vykonávajícím civilní službu a náhrad platů zaměstnavatelům při nástupu občana na výkon civilní služby hrazené okresními úřady) a po odpočtu platů tzv. uvolněných zastupitelů, poskytovaných těmto zastupitelům podle § 1 nařízení vlády č. 262/1994 ve znění nařízení vlády č. 20/1997. Rozhodná míra růsti výdajů na platy a ostatní platby za vykonanou práci činí 6 % a v tomto případě je hodnota koeficientu K1 rovna 1,0; při překročení 6 %-ního limitu se hodnota K1 zvyšuje nad hodnotu 1,0; při nižším než 6 %-ním růstu hodnota K1 klesá pod 1,0.

 5g) Dílčí koeficient K2 je určen pro zhodnocení způsobu krytí upraveného výsledku hospodaření. Preferuje krytí přebytky vytvořenými v minulých letech (např. zapojením fondu rezerv a rozvoje) oproti krytí dluhovými instrumenty. Pokud je deficit kryt úsporami z více než 10 %, klesá hodnota koeficientu K2 plynule od 1 do 0,1 (a to v závislosti na míře použití úspor, tj. přebytků hospodaření z předchozích let). Pokud je podíl úspor na krytí deficitu nižší než 10,0 % (včetně), roste hodnota K2 nad 1,0.
Vzhledem k tomu, že ve jmenovateli podílu je záporné číslo (deficit je záporným výsledkem hospodaření) a v činiteli by mělo být číslo kladné (snížení stavu peněžních prostředků od počátku do konce období znamená kladnou hodnotu položek 8xx5 rozpočtové skladby), měl by celkový podíl být záporným číslem (nebo nulou). Kladný výsledek by znamenal, že žadatel kryl deficit roku 1997 cizími zdroji (půjčkou), jejichž část nepotřeboval a zvýšil o ní stav svých peněžních prostředků.

 5h) Dílčí koeficient K3 hodnotí úroveň výdajů na dluhovou službu žadatele, přičemž rozhodná míra podílu dluhové služby pro rok 1997 činí 15 % v poměru k běžným příjmům žadatele o dotaci. Pokud žadatel vykáže překročení 15 % hranice, bude hodnota koeficientu K3 vyšší než 1,0; naopak při nižším podílu dluhové služby na běžných příjmech klesá hodnota K3 pod 1,0. Pro účely těchto zásad se dluhovou službou rozumí splátky úroků, poplatky z dluhové služby, splátky jistiny a leasingové splátky předepsané pro daný rok a alikvotní podíl splátek jistin splatných jednorázově po uplynutí dohodnuté lhůty. Běžnými příjmy se rozumí saňové příjmy (třída 1 rozpočtové skladby), nedaňové příjmy (třída 2) a běžné přijaté dotace (seskupení položek 41).

 5i) Dílčí koeficient K4 je určen pro zhodnocení meziročního (1997/1996) přírůstku (poklesu) míry investování, tj. podílu investičních výdajů na celkových výdajích. Pro účely těchto Zásad jsou investiční výdaje definovány jako souhrn kapitálových výdajů, výdajů na opravy hmotného investičního majetku, příspěvků na účelně vynaložené neinvestiční náklady dodavatele (plynofikace, elektrické přípojky, apod.), odvodů za odnětí zemědělské půdy a poplatků za odnětí lesní půdy hrazených v souvislosti s investiční výstavbou; souhrnně jsou tyto výdaje označeny jako upravené investiční výdaje a jejich metodická srovnatelnost v obou letech (1996 a 1997) je zajištěna. V případě, že žadatel vykáže vyšší míru investování v roce 1997 oproti roku 1996, bude hodnota koeficientu K4 nižší než 1,0.

 5j) Souhrnný korekční koeficient Kk se vypočítá vynásobením dílčích koeficientů K1 až K4. S pomocí korekčního koeficientu se spočítá ukazatel “upravená míra schodku hospodaření” (UMSH), a to následujícím způsobem:
UMSH = upravený výsledek hospodaření/celkové příjmy x 100 x Kk
Míra naplnění výzvy vládního usnesení žadatelem, jehož upravený výsledek hospodaření skončil zápornou hodnotou, vyplývá z konečné hodnoty UMSH: čím více se tato hodnota blíží nule, tím více byla žadatelem naplněna výzva vlády.

 6) Součástí těchto Zásad jsou propočtené hodnoty dílčích koeficientů K1 až K4, který poskytoval dotace použije ve smyslu předchozích zásad.

 7) Žadatelé o dotaci předloží podle pokynů poskytovatele vyplněný vzor jednotného dotazníku s vybranými ukazateli rozpočtového hospodaření za rok 1997 a 1996 (vzor přiložen).

 8) Poskytovatelé dotací spočítají hodnotu ukazatele “Upravená míra schodku hospodaření” (UMSH) podle algoritmu propočtových ukazatelů hospodaření žadatele o dotaci (přiloženo).

 9) Tyto zásady budou využity k rozhodování o poskytování účelových dotací (vymezených v bodu 2) v roce 1998. Na základě usnesení vlády č. 707/1997 bude při rozhodování o poskytnutí účelových dotací v roce 1999 přihlédnuto ke kritériu podílu dluhové služby na běžných příjmech (odpovídajícímu dílčímu koeficientu K3 těchto zásad).

 

Ministerstvo financí ČR
schváleno č.j. 111/94 440/1997

 

Vybrané ukazatele
plnění rozpočtu obcí a okresních úřadů

Podklady pro realizaci usnesení vlády č. 229/1997 a 707/1997 - postup při poskytování účelových dotací obcím a okresním úřadům v roce 1998

Vyplní žadatel o dotaci - obec nebo okresní úřad - podle souhrnných údajů za řídící úřad a podřízené rozpočtové organizace podle výsledků rozpočtového hospodaření za rok 1997 a 1996. Údaje se vyplňují v tisících Kč na dvě desetinná místa.

Název a sídlo vykazující jednotky: ...............................
IČO:

Ukazatel roku 1997      tis. Kč
------ není dostupná

*)  Viz: Pokyn MF ČR 8/97 k použitá některých ustanovení Opatření o rozpočtové skladbě, vydaného pod č.j. MF ČR 111/27 947/1996 k poskytování humanitárních příspěvků obcím a okresním úřadům postiženým katastrofálními záplavami; publikováno ve Finančním zpravodaji č. 9/1997
**)  Tyto věcné dary by měly být zatříděny jako součást položky 5176, pokud jsou zatříděny jinak (např. na podseskupení položek 513 - Nákup materiálu), je třeba zatřídění opravit
***)  Rozpočtová skladba vydaná Výnosem FMF č.j. II/11770/1985 platná do 31.12.1996
****)  Od objemu platů v roce 1997 se odečte částka odpovídající části platů tzv. uvolněných zastupitelů v roce 1997 upravených v § 1 nařízení vlády č. 262/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 20/1997 Sb.
*****)  Tento propočet má za cíl zahrnout mezi výdaje dluhové služby úměrnou část případné jednorázově provedené splátky hodnoty dluhopisu věřiteli. V případě, že tedy např. obec emitovala dluhopis s šestiletou splatností splatný jednorázově, zahrne do tohoto řádku hodnotu jedné šestiny dlužné částky (bez ohledu na to, ve kterém roce bude jednorázová splátka provedena).

Zjištění, že žadatel uvedl do tohoto dotazníku nesprávné údaje, je důvodem k nepřiznání požadované účelové dotace. Změny údajů dodatečně zjištěné žadatelem musí být neprodleně oznámeny orgánu, který rozhoduje o přiznání dotace.

V_______dne________1998

Schválil:         Telefon:          Podpis:

 

Příloha

Hodnoty dílčích korekčních koeficientů ke stanovení “upravené míry salda hospodaření” obcí a okresních úřadů žádajících o státní dotace

Příloha k Zásadám postupu při realizaci usnesení vlády č. 229/1997 a 707/1997 při poskytování účelových dotací obcím a okresním úřadům v roce 1998
Referent:
    Ing. R. Mládková, CSc., tel.: 5704 2466
    Ing. R. Kotrba, tel.: 5704 2495
    čj.: 111/94 440/1997

1) Dílčí koeficient K1
Dílčí koeficient K1 oceňuje nárůst platů 1997/1996; rozhodná míra přírůstků platů činí podle Zásad 6 %.
Hodnota K1 v závislosti na velikosti přírůstků platů:

Tabulka č. 1
------ není dostupná

2) Dílčí koeficient K2
Dílčí koeficient K2 oceňuje způsob krytí upraveného výsledku hospodaření, hodnoty koeficientu jsou stanoveny v závislosti na míře zapojení úspor, které jsou vyjádřeny ukazatelem ”změna stavu peněžních prostředků id počátku do konce období”.
Hodnoty koeficientu K2 v závislosti na podílu úspor vynaložených na krytí deficitu:

Tabulka č. 2
------ není dostupná

3) Dílčí koeficient K3
Dílčí koeficient K3 oceňuje výdaje na dluhovou službu. Rozhodná míru podílu dluhové služby na běžných příjmech činí 15 %.
Hodnoty koeficientu K3 v závislosti na výši dluhové služby.

Tabulka č. 3
------ není dostupná

4) Dílčí koeficient K4
Dílčí koeficient K4 hodnotí meziroční (1997/1996) vývoj míry investování (MI), tj. podílu upravených investičních výdajů (Iv) na celkových výdajích (Cv); MI = Iv/Cv
Hodnota K4 v závislosti na vývoji míry investování (MI):

Tabulka č. 4
------ není dostupná

 

Protokol

z projednání akce: (název)

Přítomni: (zástupci MŽP, MF, AOPK ČR)
Přizván:
Byla projednána akce: (název)
Žadatel (adresa, okres):
Na podkladě předložených dokladů bylo zjištěno:


doklady:
regionální poradní sbor: ................    protokol č.: ..................
územní rozhodnutí: ......................    č.j. vydal: ....................
stavební povolení: ........................     č.j. vydal:....................
výběrové řízení:
výsledek: (souhlas, požadavek na doplnění)

Zhodnocení financování akce:

                  dotace                     návratná fin. Výpomoc

Navržené % financování akce:

Financování akce v roce 1998:
                                   1999:
                                    2000:

Posouzení vlastních zdrojů žadatele:

Z každé předložené faktury uhradí finanční ústav uvedené %, zbývající částku složí investor

Posouzení registru investic jako přílohy protokolu:
(přijat, doplněn, upraven)

V Praze dne: ...........................

podpisy: ..................................

Rozhodnutí o poskytnutí investiční dotace

 

 
Příloha č. 5

PROTOKOL

o kontrole investiční akce Programu revitalizace říčních systémů
pro rok 1998


 

Rozhodnutím MŽP č. ....................ze dne.................byl žadateli


( identifikace žadatele vč. adresy, resp. IČO)


přiznán příspěvek ve výši .....................tis. Kč, t.j...................% z celkových nákladů na realizaci investiční akce v rámci Programu revitalizace říčních systémů:

(název akce, k.ú. a okres, stručná charakteristika)

Pověření zástupci regionálního poradního sboru, který akci doporučil pod č. protokolu...............provedli terénní šetření dne .............. a konstatují, že způsob provedení investiční akce
 - splňuje všechny podmínky dané projektovou dokumentací, stavebním povolením, protokolem RPS, popř. dalšími rozhodnutími orgánů státní správy
 - splňuje shora uvedené podmínky s následujícími výhradami:
 - nesplňuje některou z podstatných podmínek, ze nichž byla akce doporučena
 - byl realizován chybně
 - nebyl realizován


Současně se předkládají:
 - doklady o průběhu a výsledku kolaudačního řízení
 - doklad o kontrole čerpání finančních prostředků příslušným
 - finančním úřadem
 - vyjádření OkÚ RŽP (popř. Správy CHKO nebo NP)


Na základě uvedených skutečností regionální poradní sbor..................................................................

doporučuje - nedoporučuje

definitivní přiznání příspěvku z Programu revitalizace říčních systémů

Datum:..............................

podpis zástupce investora: ..............            podpis zástupce RPS: ..............

 

Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí České republiky okresním úřadům k zabezpečování Programu revitalizace říčních systémů

Dne 20. května 1992 schválila vláda České republiky usnesením č. 373 Program revitalizace říčních systémů. V souladu s bodem 8 přílohy k tomuto usnesení vydává odbor ochrany přírody Ministerstva životního prostředí ČR, pověřený řízením Programu revitalizace říčních systémů (Program RŘS), metodický pokyn okresním úřadům k zabezpečování tohoto programu.

Cíle programu

Cílem programu je podporovat a zvyšovat retenční schopnost krajiny (zvětšovat podíl drnového fondu, zpomalovat povrchový i podzemní odtok, zvyšovat infiltrační vlastnosti a retenční schopnosti půdního profilu, zachycovat vodu
v rybnících, mokřadech a malých nádržích), což povede ke zvýšení okamžitého objemu výskytu vody v území. Dále je třeba napravovat negativní důsledky v minulosti nevhodně provedených pozemkových úprav, nevhodných způsobů obhospodařování půdy a velkoplošného odvodnění, obnovovat přirozené funkce vodních toků a jejich koryt, včetně doprovodných porostů a ochranných pásů, odstraňovat nevhodné úpravy toků, zvyšovat přírodními prostředky odo- lnost břehů a koryt proti erozi, jejich stabilitu při povodních a členitostí dna i břehů podporovat samočistící schopnost vody, stabilizovat hladiny, zajistit minimální průtoky a podmínky pro přirozené biologické oživení toků. Opatření, která mohou být předmětem poskytování finančních prostředků z Programu RŘS, jsou uvedena v Čl. 3, ODDÍLU I. a Čl. 2 OODÍLU III. Směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků v rámci Programu RŘS a v příloze č. l této Směrnice.

V souladu s usnesením vlády ČR č. 373 byla vypracována organizační struktura zabezpečování programu a Směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků v rámci Programu RŘS, která upravuje organizační zabezpečování programu po stránce finanční i věcné. Organizační struktura a Směrnice byly doplněny o praktické zkušenosti ze zabezpečování Programu v letech 1992-1996; upravené verze jsou nedílnou součástí tohoto metodického pokynu.

Úloha okresních úřadů (ev. Správ CHKO a NP) v procesu zabezpečování Programu RŘS je v rovině koncepční, posuzovací a kontrolní.

Koncepční úloha OkÚ

Koncepční úloha jednotlivých okresních úřadů spočívá v zabezpečování podkladů pro revitalizační zásahy v povodí toků na území jednotlivých okresů. Pro tuto činnost využívají OkÚ jak vlastní kapacity, tak již zpracované návrhy
a náměty revitalizačních opatření v daném okresu (studie, metodiky revitalizace jednotlivých povodí, návrhy konkrétních revitalizačních opatření, metodiky ÚSES, biologická hodnocení a pod.), jež jsou k dispozici místně příslušnému regionálnímu poradnímu sboru (RPS) k Programu RŘS, či jinému stupni zabezpečování programu (ÚO MŽP, OEK MŽP a pod.). Tyto subjekty mají za povinnost postoupit okresním úřadům na jejich vyžádání veškeré materiály k PRŘS, týkající se programu na území daného okresu, jež mají k dispozici, a veškeré revitalizační materiály obecného charakteru; tyto podklady však nesmějí být využity ke komerčním účelům (tzn. pouze pro koncepční, posuzovací, rozhodovací a kontrolní činnost OkÚ). Na základě těchto materiálů a materiálů zabezpečených vlastní činností předkládají OkÚ regionálním poradním sborům vlastní návrhy koncepce revitalizačních zásahů v jednotlivých povodích na území daného okresu. Veškeré náměty konkrétních revitalizačních opatření předložené žadatelskými subjekty, musejí být projednány a doporučeny pro jednání RPS jednotlivými OkÚ, včetně stanovení revitalizačních podmínek. V případě nedodržení této povinnosti se mohou OkÚ obrátit na RPS, OEK MŽP nebo PS MŽP za účelem zjednání nápravy.

Posuzovací úloha OkÚ

Posuzovací úloha okresních úřadů v procesu zabezpečování Programu RŘS je dána jejich postavením při projednávání návrhů konkrétních revitalizačních opatření v místně příslušných regionálních poradních sborech. Návrh (žádost) každého revitalizačního opatření předkládaného k posouzení v RPS musí být doložen souhlasným komplexním stanoviskem OkÚ-RŽP (ochrana přírody, voda, půda), ev. může být toto stanovisko vydáno přímo při projednávání navrhované akce v RPS za účasti OkÚ-RŽP a uvedeno v protokolu z jednání. Zástupci okresních úřadů se účastní jednání RPS při projednávání návrhů revitalizačních opatření na území daného okresu či po dohodě s RPS i dalších jednání. Stanovisko OkÚ-RŽP zahrnuje též informace o využití revitalizačních studií, na jejichž základě je revitalizační opatření doporučováno. V případě, že na předmětné území není revitalizační studie zpracována, obsahuje stanovisko OkÚ-RŽP odůvodněné doporučení realizace navrhovaného opatření. Ve spolupráci s RPS okresní úřady navrhnou a stanoví při projednávání předložených akcí s žadatelem věcné podmínky pro přiznání finančního příspěvku (finanční příspěvek k vlastním zdrojům žadatele) na realizaci revitalizačního opatření, které budou podkladem pro vydání příslušného rozhodnutí OkÚ, pokud již není vydáno. Na jeho základě bude též prováděna kontrola realizovaného revitalizačního opatření. Zároveň bude formulován očekávaný revitalizační efekt navrhovaného opatření a postup k jeho dosažení. Veškeré tyto informace budou uvedeny v protokolu o projednávání konkrétní revitalizační akce a v případě doporučení akce předkládány společně s žádostí k dalšímu projednání. V případě návrhu na realizaci opatření ze strany RPS vyvolá OkÚ - RŽP jednání OkÚ příslušející, jestliže to charakter návrhu opatření vyžaduje.

Kontrolní úloha OkÚ

V průběhu realizace jednotlivých revitalizačních opatření provádí pracovníci OkÚ kontrolu na základě podmínek stanovených příslušným rozhodnutím OkÚ a na základě stanovených revitalizačních podmínek (stanoví OkÚ-RŽP a RPS, uvedeny v protokolu). Po ukončení prací na realizaci revitalizačního opatření provede OkÚ kontrolu splnění všech revitalizačních podmínek uložených žadateli pro realizaci akce a zhodnotí předpoklady naplnění revitalizačního záměru (efektu). O výsledcích kontroly ze strany OkÚ sepíše protokol a předloží jej místně příslušnému regionálnímu poradnímu sboru, který pak na základě podkladů OkÚ vydá komplexní hodnocení revitalizační akce.

O veškerých změnách v zabezpečování PRŘS budou okresní úřady informovány přímo OEK MŽP, pověřeným řízením programu, nebo na pravidelných společných jednáních OkÚ prostřednictvím ÚO MŽP, kterým budou informace
o změnách k zabezpečování programu předávány jak přímo OEK MŽP, tak prostřednictvím jednotlivých RPS. OkÚ dále zabezpečí přenos informací o zajišťování programu při jednáních zástupců obcí na OkÚ a při dalších vhodných příležitostech formou vyhovující jednotlivým OkÚ.

 

 RNDr.Jan Kender
 ředitel odboru ekologie krajiny

 

Organizační struktura
zabezpečování Programu revitalizace říčních systémů (Program RŘS)

Koordinací základních činností pro zabezpečování Programu, vypracováváním a vydáváním metodických pokynů a směrnic, koncepčních zásad a řešením organizačních záležitostí zabezpečování Programu je pověřen odbor ekologie krajiny (OEK) MŽP, který spolupracuje dle aktuální potřeby s dalšími odbory MŽP (zejména s OOP, OOV, OÚV, OOLP, OR, ÚO MŽP) a odborníky z dalších resortů (především MZe a MF) a organizací (zejména Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) při zabezpečování problematiky RŘS.

Po řešení základních otázek zabezpečování Programu je svoláván Poradní sbor k programu RŘS při OEK MŽP (PS MŽP). Poradní sbor MŽP jmenuje, na návrh ředitele odboru EK MŽP, ministr životního prostředí. Je složený ze zástupců odboru EK, pověřeného řízením Programu RŘS, zástupců dalších odborů MŽP, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), zástupců Ministerstva zemědělství doporučených ministrem zemědělství, zástupců Ministerstva financí doporučených ministrem financí, zástupců správců vodních toků (jednotlivé a.s. Povodí, SMS, Lesy ČR), Správy CHKO ČR, a dalších odborníků na Program revitalizace říčních systémů. Dle aktuální potřeby se jednání PS MŽP účastní přizvaní hosté. PS MŽP projednává základní otázky finančního zabezpečování Programu, návrh kritérií pro výběr revitalizačních opatření, množství finančních prostředků na revitalizační program v jednotlivých regionech (povodích), navrhuje priority řešení ve sporných případech revitalizačních opatření (dle doporučení regionálních poradních sborů (RPS) na projednání návrhu konkrétních revitalizačních opatření v PS MŽP - viz dále), způsob hodnocení provedených opatření a stanovuje mechanismus informování o realizaci programu na všech úrovních jeho zabezpečování. Aktualizuje a doplňuje celkový seznam konkrétních akcí a vybraných povodí pro zařazení do Programu RŘS. V čele PS MŽP stojí předseda, jednání PS MŽP svolává a organizačně řídí tajemník.

OEK MŽP společně s PS MŽP a ústředím AOPK ČR koordinují činnost regionálních poradních sborů (RPS) k Programu RŘS, které zabezpečují Program RŘS v jednotlivých regionech (povodích). Organizačním a koordinačním řízením RPS jsou pověřena regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (střediska AOPK ČR) - v Praze (pro středočeskou oblast a hl. m. Prahu), Brně, Českých Budějovicích, Havlíčkově Brodě, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni a Ústí nad Labem. Organizačně koordinuje činnost jednotlivých RPS ústředí AOPK ČR podle metodických pokynů OEK MŽP. Členy regionálních poradních sborů jsou dále zástupci správců vodních toků (jednotlivé a. s. Povodí, Státní meliorační správa, Lesy ČR), územní odbory MŽP (sekce OP), územní odbory MZe (vybrané - doporučené resortem MZe) a zástupci Správ CHKO doporučených Správou CHKO ČR. Členy regionálních poradních sborů jmenuje ředitel odboru ekologie krajiny MŽP na základě doporučení příslušných orgánů a organizací zastoupených v PS MŽP. K projednávání konkrétních revitalizačních záměrů jsou vždy přizváváni zástupci místně příslušných orgánů státní správy ochrany přírody. Dle aktuální potřeby se jednání RPS účastní zástupci dalších orgánů a organizací a přizvaní hosté. O doporučení předložených návrhů revitalizačních opatření k přiznání finančního příspěvku rozhodují konsensuálně pouze jmenovaní členové RPS.

V čele regionálních poradních sborů k Programu RŘS stojí předseda (pracovník AOPK ČR pověřený řízením RPS), kterého jmenuje ředitel OEK MŽP.

Regionální poradní sbory připravují koncepci revitalizačních zásahů v daném území (regionu, povodí), shromažďují a projednávají žádosti o finanční příspěvek z Programu RŘS a stanovují priority jejich realizace a navrhují výši finančního příspěvku žadateli. Sporné případy, zejména meziregionálního významu, jsou řešeny v součinnosti s dalšími RPS, OEK MŽP, event. jsou doporučeny k projednání v poradním sboru při OEK MŽP. RPS dbají na dodržování metodických pokynů projednaných a schválených PS MŽP a na dodržování priorit stanovených v regionu RPS z hlediska zájmů ochrany a tvorby životního prostředí v rámci Programu.

O koncepci revitalizačních záměrů v daném území (regionu, povodí) informují zástupci RPS Poradní sbor při OEK MŽP, a to zejména o průběhu zajišťování revitalizačního programu v regionu (povodí) a finančních potřebách na jeho zabezpečení. Společně s dalšími členy poradního sboru při OEK MŽP řeší problematiku celkového financování Programu (rozdělování prostředků v jednotlivých regionech, resp. povodích) a hodnotí náměty a výstupy z praktického uskutečňování Programu RŘS v daném regionu (povodí). V otázkách metodických, koncepčních a organizačních úzce spolupracují RPS s OEK MŽP a ústředím AOPK ČR.

Posuzování předložených návrhů revitalizačních opatření z pohledu zájmů ochrany přírody provádějí především zástupci AOPK ČR a ÚO MŽP, posuzování z pohledu vodohospodářského a investorského provádějí především zástupci správců vodních toků (SMS, a.s. Povodí, Lesy ČR).

Spolupráci s OkÚ-RŽP zajišťují v RPS zástupci ÚO MŽP (příprava revitalizačních záměrů na území jednotlivých okresů, poskytování zpracovaných revitalizačních materiálů - metodiky, studie, náměty - pro jejich rozhodovací metodickou a koncepční činnost ap.), informují OkÚ - RŽP o doporučených akcích a o výši uvolněných finančních prostředků.

Spolupráci s pozemkovými úřady zajišťují zástupci ÚO MZe, kteří zároveň RPS informují o dalších aktivitách MZe týkajících se Programu RŘS a dalších krajinotvorných programů.

RPS posuzují výši požadovaného finančního příspěvku na konkrétní revitalizační opatření z hlediska její oprávněnosti.

RPS připravují na základě podkladů orgánů státní správy ochrany přírody, na jejichž území je revitalizační opatření navrhováno, dále na základě odborného posouzení navrhovaného opatření ze strany RPS a na základě jednání s žadatelem, věcné podmínky pro poskytnutí finančních prostředků z Programu RŘS a zhotovují jednotný protokol o průběhu a výsledcích jednání RPS, ve kterém jsou tyto podmínky uvedeny. Tyto materiály společně se žádostí o poskytnutí finančních prostředků
z Programu RŘS předkládají RPS odboru ekologie krajiny a ústředí AOPK ČR. Seznam doporučených opatření, včetně stanovení priorit, a protokol o projednání akce podepisuje a za správnost a pravdivost uvedených údajů odpovídá předseda RPS, pracovník AOPK ČR, protokol dále podepisuje další jmenovaný člen RPS. V případě doporučení RPS na projednání konkrétních opatření v PS MŽP jsou zde tato opatření projednána, v případě kladného projednání návrhu opatření regionálními poradními sbory bez nutnosti dalšího projednávání v PS MŽP jsou veškeré doporučené žádosti (doporučené RPS ev. PS MŽP) ústředím AOPK ČR sumarizovány. Formální správnost těchto sumářů a kompletnost předložených materiálů je kontrolována ”Komisí pro posuzování formální správnosti a úplnosti předložených podkladů” od jednotlivých RPS. Členy této komise jsou zástupci MŽP, MF a AOPK ČR. Po následném doporučení ředitele OEK MŽP ČR jsou sumáře předloženy MF ČR pro uvolnění finančních prostředků.

RPS evidují a archivují materiály předložené jednotlivými žadateli, včetně tabulek “Registr financí MF” a ve dvou kopiích je kompletní zasílají (kromě PD) OEK MŽP a v jedné kopii (kromě PD) ústředí AOPK ČR. Ústředí AOPK ČR zhotovuje na základě podkladů zaslaných jednotlivými RPS celkový seznam doporučených akcí (včetně uvedení priorit), který průběžně aktualizuje a konzultuje s OEK a jednotlivými RPS. OEK zasílá ústředí AOPK ČR seznam akcí, na které byly Ministerstvem financí ČR již uvolněny finanční prostředky, a ústředí Agentury zasílá tyto informace dále příslušným regionálním poradním sborům.

RPS dále zabezpečují činnosti podle Směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků k programu RŘS a dbají na to, aby se Směrnicí byli důkladně seznámeni žadatelé. RPS zároveň posuzují a doporučují ke zpracování návrhy
na revitalizační studie v jednotlivých povodích a další metodické podklady k Programu.

Podklady pro zařazování akcí do Programu RŘS (žádosti o poskytnutí finančních prostředků, projektové dokumentace a pod.) jsou shromažďovány a k projednání a odbornému posouzení vždy předávány regionálním poradním sborům, ev. po jejich doporučení PS MŽP (viz výše). Závěrečné vyhodnocení revitalizačních opatření po jejich ukončení provedou na základě shromážděných odborných podkladů jednotlivé RPS, které rovněž vyberou demonstrační realizace. Na základě těchto podkladů zpracuje ústředí AOPK ČR závěrečné vyhodnocení Programu za celou ČR a o výsledcích zajišťování Programu informuje OEK MŽP a poradní sbor při OEK MŽP do konce února každého roku.

Na základě materiálů předložených regionálními poradními sbory a ústředím AOPK ČR zpracuje OEK MŽP, pověřený řízením Programu RŘS, závěrečnou zprávu o průběhu zajišťování Programu v daném roce.

 

 

Z Á S A D Y
pro poskytování finančních prostředků Ministerstva životního prostředí v rámci Programu péče o krajinu v roce 1998

Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) vydává v návaznosti na schválenýdotační titul “Program péče o krajinu” (dále jen PPK) a v souladu s pravidly pro nakládání s rozpočtovými prostředky tyto Zásady.

ČÁST I.

Čl. 1
Všeobecná ustanovení

 1) Z předmětu podpory jsou poskytovány neinvestiční finanční prostředky(dále finanční prostředky).

 2) Zásady stanovují postup při předkládání žádostí o zařazení akcí navrhovaných do PPK v roce 1998, postup při projednávání žádostí a přidělování finančních prostředků.

 3) Zásady vymezují subjekty, kterémohou žádat o poskytnutí finančních prostředků z PPK.

 4) Zásady vymezují činnosti, na kterémohou být finanční prostředky v rámci PPK poskytovány.

 5) Podrobnýpostup při předkládání, projednávání a schvalování žádostí o uvolňování finančních prostředků je stanoven metodickým pokynem vydaným MŽP. Na tento postup se nevztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 2
Žadatel

Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba (vlastník, nájemce, podnájemce) se vztahem k pozemkům, na nichž je třeba realizovat konkrétní ochranná a krajinotvorná opatření podle jednotlivých předmětů podpory. Z pověření těchto vlastníků či nájemců pozemků může být žadatelem o příspěvek i jiná fyzická nebo právnická osoba.

Čl. 3
Předmět a výše poskytování finančních prostředků

 1) Finanční prostředky lze poskytnout na vlastní realizaci opatření uvedených u jednotlivých předmětů podpory (Čl. 11, Zásad). Finanční prostředky lze poskytnout na vymezení hranic ZCHÚ včetně geometrických plánů nutných pro oddělení reálných částí parcel za účelem převodu, výkupu a změny druhu pozemku.

 2) Opatření, pro něž se žádá o příspěvek z PPK, nesmí sloužit k podnikatelským záměrům.

 3) V případech, kde je třeba dlouhodobě zajistit a udržovat realizovaná opatření, je smluvní závazek vlastníka o tuto péči podmínkou k poskytnutí příspěvku.

 4) Dojde-li realizací opatření ke změně druhu pozemku, musí být tato změna zaregistrována v katastru nemovitostí (zák.č.344/1992 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů). V zákonem stanovených případech musí být zajištěn souhlas orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (zák.č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů).

 5) Příspěvek lze přiznat až do výše 98% skutečných nákladů (Čl. 11, Zásad).

Čl. 4
Základní omezující podmínky udělování finančních prostředků

Z prostředků na zabezpečení PPK nelze poskytnout finanční prostředky na opatření:
 a) která jsou jako běžná údržba či péče zákonnou povinností vlastníků a nájemců pozemků či správců vodních toků,
 b) jejichž cílem je v prvéřadě vytváření podmínek pro hospodářské využití,
 c) jejichž ekologický či přírodně-krajinářský efekt nebude přiměřený vynaloženým nákladům.

Čl. 5
Poskytování finančních prostředků

 1) Finanční prostředky jsou poskytovány z  rozpočtu MŽP, ve kterém jsou účelově vázány na zajišťování PPK ve smyslu Zásad.

 2) Finanční prostředky jsou uvolňovány dle ustanovení čl. 10.

 3) Výše poskytovaných finančních prostředků je stanovena rozhodnutím ředitele pověřené odborné organizace o přiznání finanční podpory .

 4) Příjemce podpory je oprávněn použít finanční prostředky pouze ke stanovenému účelu v rozsahu uvedeném ve smlouvě a povinen je vyúčtovat v souladu s pravidly pro uvolňování a užití finančních prostředků ze státního rozpočtu. Příjemce podpory, který neoprávněně použil přidělenéfinanční prostředky, nebo nesplnil ustanovení smlouvy o poskytnutí finančních prostředků, je povinen neprodleně odvést zadržené prostředky včetně penále, vypočteného podle ustanovení zákona č.576/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky ve znění pozdějších předpisů, na příslušný účet státního rozpočtu a tuto skutečnost oznámit MŽP (odboru rozpočtu).

 5) Pokud jsou žadateli poskytovány další finanční prostředky ze SFŽP, MZe, případně jiných zdrojů státního rozpočtu, nesmí dojít k jejich souběhu na totéž opatření. Prohlášení žadatele o této skutečnosti bude uvedeno v příloze žádosti o poskytnutí prostředků. Pokud jsou žadateli přiznány či vyplaceny náhrady za znehodnocení majetku v rámci restitucí souvisejících s předmětem žádosti na poskytnutí finančních prostředků z PPK, nebudou žadateli prostředky z PPK poskytnuty. Prohlášení o skutečnosti, že žadateli nejsou přiznány či vyplaceny restituční náhrady k navrhovanému opatření, bude uvedeno v příloze žádosti o poskytnutí prostředků.

 6) Na poskytnutí finančních prostředků z PPK není právní nárok.

Čl. 6
Žádost

K poskytnutí finančních prostředků na realizaci prací podává žadatel žádost (podle přílohy č. 1 Zásad).

Čl. 7
Organizační struktura zabezpečování PPK

 1) PPK je zabezpečován pověřenými odborným organizacemi, které zodpovídají za využití finančních prostředků a jejich zúčtování s rozpočtem MŽP.

 2) Organizačním zajištěním PPK jsou pověřeny tyto odborné organizace:

 a) Správa Krkonošského národního parku (dále jen Správa KRNAP) na území parku včetně ochranného pásma,
 b) Správa Národního parku Podyjí (dále jen Správa NP Podyjí) na území parku včetně ochranného pásma,
 c) Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (dále jen Správa NP a CHKO Šumava) na území parku a chráněné krajinné oblasti Šumava,
 d) Správa chráněných krajinných oblastí České republiky ( dále jen Správa CHKO ČR) na území chráněných krajinných oblastí, vyjma CHKO Šumava,
 e) Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen AOPK ČR) na ostatním území České republiky.

 3) Pověřené odborné organizace kontrolují využití poskytnutých finančních prostředků u jejich příjemců průběžně během realizace opatření. Opatření je skončeno sepsáním protokolu o převzetí prací, který je potvrzen zástupcem pověřené odborné organizace a žadatelem, s uvedením výše prokázaných vynaložených finančních prostředků. Součástí protokolu o převzetí prací je účetní doklad (kalkulace nákladů včetně rozpisu na jednotlivé položky, pracovní deník) nebo faktura (v případě, že žadatel zadává zakázku jinému subjektu).

Čl. 8
Postup při předkládání a schvalování žádosti

 1) Žadatel doručí svoji žádost místně příslušnému sběrnému místu.
 Sběrným místem žádostí je:
 - územně příslušná správa NP
 - územně příslušná správa chráněné krajinné oblasti
 - územně příslušné středisko AOPK ČR

 2) Žádost se předkládá nejpozději do 31. srpna 1998.

 3) Žadatel předkládá řádně vyplněný formulář “Žádost” ( včetně povinných příloh) v jednom vyhotovení a na žádost sběrného místa další doklady k projednávané žádosti.

 4) Sběrné místo na základě věcně i formálně úplné žádosti:
 - vrátí žádost o finanční prostředky na opatření neodpovídající předmětu podpory PPK,
 - stanoví priority podle naléhavosti a významu opatření pro ochranu přírody a krajiny,
 - doporučí výši navrhované podpory.

 5) Pro použití poskytnutých finančních prostředků platí příslušná ustanovení zák. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

 6) Na základě doporučení sběrného místa předloží ředitel pověřené odborné organizace řediteli odboru ekologie krajiny MŽP (dále jen OEK MŽP) podepsaný seznam doporučených opatření s konkrétními finančními částkami ke schválení.

 7) Smlouvu o poskytnutí finančních prostředků z PPK pro rok 1998 uzavře se žadatelem za MŽP ředitel OEK MŽP. Smlouvu připraví příslušná sběrná místa pro ředitele OEK MŽP k podpisu. Smlouva se vyhotovuje ve čtyřech exemplářích.

 8) V případě, že žadatelem je přímo konkrétní pověřená rozpočtová či příspěvková organizace MŽP nebo žádost spadá pod předmět podpory ”D”, je předkládána tato žádost řediteli OEK MŽP, včetně rozpisu jednotlivých opatření s konkrétními finančními částkami ke schválení a jako podklad k převodu účelově vázaných finančních prostředků do rozpočtu těchto pověřených organizací.

Čl. 9
Zvláštní ustanovení pro realizaci plánů péče ve vybraných zvláště chráněných územích a biotechnických úprav v rámci ÚSES

 1) Zvláštní postup dle tohoto článku platí pro realizaci plánů péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, na území národních parků, na území chráněných krajinných oblastí a pro realizaci projektů biotechnických úprav nadregionálních územních systémů ekologické stability. Na území chráněných krajinných oblastí platí též pro realizaci plánů péče o přírodní rezervace a přírodní památky a pro péči o památné stromy.

 2) Zvláštní postup dle tohoto článku je možno použít jen na základě schváleného plánu péče, případně schváleného dílčího plánu péče nebo schváleného doplňku ke stávajícímu plánu péče a projektu biotechnických úprav s uvedením finančních nákladů na vyjmenovaná opatření. Zásahy a opatření, které mají být uskutečněny, musí být projednány s vlastníky a nájemci pozemků, jichž se budou týkat.

 3) Zvláštní postup dle tohoto článku lze uplatnit jen na opatření dle písmene D předmětů podpory (ČL. 11, Zásad).

Čl. 10
Způsoby uvolňování a vyúčtování finančních prostředků

 1) Finanční prostředky jsou uvolňovány na základě smlouvy v souladu s platnými rozpočtovými pravidly:

 a) rozpočtovým opatřením pro žadatele, kterými jsou rozpočtové organizace a příspěvkové organizace resortu MŽP, vlastním rozpočtovým opatřením v rámci závazného limitu účelových prostředků na PPK,
 b) rozpočtovým opatřením pro žadatele, kterými jsou rozpočtové a příspěvkové organizace jiných resortů, prostřednictvím ministerstva financí,
 c) převodem prostředků z účtu MŽP 1898-7628001/0710 na účet žadatele u ostatních právnických a fyzických osob po ukončení realizace opatření, jeho převzetí sběrným místem a předložení předávacího protokolu spolu s účetními doklady vedení pověřené odborné organizace. Poskytnutí zálohy v průběhu realizace opatření je možno vyjímečně sjednat ve smlouvě maximálně do výše 30% ceny akce,
 d) převodem finančních prostředků z účtu MŽP 4802-7628001/0710 na účet OkÚ ve smyslu Pokynu MF ze dne 25.2. 1997 č.j. 124/10401/97, kterým se stanoví postup správců kapitol SR při uvolňování neinvestičních a investičních dotací nebo návratných finančních výpomocí okresním úřadům a obcím. Podmínky pro poskytování státních účelových dotací obcím jsou stanoveny usnesením vlády č. 707 ze 12.11. 1997 (viz. příloha č.3).

 2) Pro vyúčtování prostředků platí příslušné pokyny ministerstva financí pro zúčtování vztahů ke Státnímu rozpočtu ČR za rok 1998.

Čl. 11
Předměty podpory

Podpora ze státního rozpočtu se může poskytnout na tyto zásahy a opatření:

 A. Ochrana krajiny proti erozi

Sledovaný cíl:
 - snižování ohroženosti půdního fondu erozí,
 - zvyšování retenční schopnosti povodí, včetně ochrany a prevence erozních rizik.

Předmět podpory:

A 1. Asanace a stabilizace projevů plošné a rýhové eroze (mimo koryta vodních toků):
 - úpravy terénu (zemní práce, násyp zeminy, přemisťování zeminy, stabilizace přírodních prvků apod.).
Výše poskytované podpory bude stanovena až do 98% dle rozpočtové části příslušné dokumentace.

A 2. Tvorba biologických protierozních opatření:
 - výsadba dřevin a následná péče o ně,
 - zakládání trvalého travního porostu - pouze při realizaci opatření, na která se nevztahují dotace MZe.
Výše poskytované podpory bude stanovena až do 100 % podle rozpočtové části příslušné dokumentace.

A 3. Tvorba a ochrana porostů na pozemcích podél vodních toků a vodních ploch, dřevinných břehových stabilizačních porostů a trvalých travních porostů z geneticky ověřených a stanovištně vhodných sadebních či setbových materiálů včetně základní péče o ně:
 - výsadba břehových porostů a následná péče o ně,
 - zakládání ochranných travnatých pásů a ochranných dřevinných porostů.
Výše poskytované podpory bude stanovena až do 98% dle rozpočtové části příslušné dokumentace.
O samostatnou podporu na následnou péči lze žádat do tří let po provedení výsadby dřevin nebo po založení travního porostu (předmět podpory A 2 a A3).

 B. Udržení kulturního stavu krajiny

Sledovaný cíl:
 - udržení kulturního stavu, typického krajinného rázu a základních mimoprodukčních funkcí krajiny,
 - omezování nežádoucího šíření chorob na dřevinách,
 - zavádění ozdravných opatření v intenzívně zemědělsky využívaných oblastech,
 - podpora přírodě blízkých forem lesního a zemědělského hospodaření a ochrana genofondu.

Předmět podpory:

B 1. Vytváření podmínek pro zachování významných biotopů (šetrné kosení travních porostů a rákosin včetně odklízení posečené hmoty v termínu stanoveném orgánem ochrany přírody, obnova skladby lučních společenstev, likvidace náletových dřevin a jiná biotechnická opatření). Pouze na opatření, na něž nebyla uplatněna dotace MZe.
Příspěvek se poskytuje na:
 - kosení travního porostu, rákosin lehkou mechanizací do výše 5 tis.Kč /ha,
 - ruční kosení do výše 10 tis. Kč /ha,
 - změna druhově chudých porostů na druhově bohaté do výše 20 tis. Kč /ha,
 - likvidace křovinného a dřevinného náletu do výše 20 tis.Kč/ha.

B 2. Podpora šetrných způsobů hospodaření na přírodně hodnotných územích
Příspěvek se poskytuje na:
 - údržbu trvalých travních porostů šetrnou pastvou. Příspěvek se poskytuje až do výše 10 tis. Kč/ ha. Podmínkou je stanovení maximálního počtu kusů a stanovení režimu pastevního hospodaření sběrným místem.
 - šetrné využívání vodních ploch vedoucí k udržení a zvýšení přirozené druhové rozmanitosti (podrobnější specifikace opatření dle Předmětu podpory D4). Příspěvek se poskytuje až do výše 5 tis. Kč/ha.
 - opatření na zlepšování přírodního prostředí zaváděním extenzivních způsobůhospodaření.
Výše poskytované podpory bude stanovena až do 98% dle rozpočtové části příslušné dokumentace.

B 3. Opatření k tlumení epidemicky se šířících chorob na dřevinách rostoucích mimo les (tracheomykózy, spála růžovitých, apod.):
 - příspěvek se poskytuje na odstranění napadených dřevin, eventuálně účinné ošetření a preventivní opatření.
Výše poskytované dotace bude stanovena až do 98% dle rozpočtové části příslušné dokumentace.

B 4. Opatření k podpoře přírodě blízkého hospodaření v lesích, zejména zlepšení přírodě blízké druhové a prostorové skladby lesa, zjemnění způsobů obnovy lesa, zajištění geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva a sadbového materiálu:
 - předmětem podpory jsou opatření, vedoucí ke zlepšení stavu lesních porostů a jejich stabilizaci, prováděná nad rámec opatření stanovených zákonem o lesích.
Výše poskytované podpory bude stanovena do 98% dle rozpočtové části příslušné dokumentace.

B 5. Opatření k realizaci stabilizačních prvků v krajině
například:
 - vytváření remízků v zemědělské krajině,
 - trvalézatravnění s následnou péčí o TTP.
Výše poskytované podpory bude stanovena až do 98% dle rozpočtové části příslušné dokumentace. Přednostně budou podporovány realizace opatření v návaznosti na komplexní pozemkové úpravy.

C. Podpora druhové rozmanitosti
Sledovaný cíl:
 - ochrana, uchování a obnova přírodní rozmanitosti
 - analýza kvantitativních a kvalitativních změn v lokálních populacích ohrožených rostlinných i živočišných druhů a společenstev pro stanovení vhodného managementu

Předmět podpory:

C 1. Podpora obnovy ustupujících populací původních rostlinných i živočišných druhů, jejich přirozených společenstev a stanovišť:
 - předmětem podpory jsou speciální opatření, např. rozrušování drnu, instalace budek, prohlubování a vytváření tůněk a umělých drobných vodních ploch, odstraňování konkurenčních druhů rostlin, apod..
Výše poskytované podpory bude stanovena do 98% dle rozpočtové části příslušné dokumentace.

C 2. Zprůchodnění překážek na vodních tocích a liniových stavbách pro volně žijící živočichy a to pouze na stavbách již postavených.
 - opatření na zmírnění bariérového efektu liniových staveb a objektů na vodních tocích, které znemožňují migraci volně žijících živočichů.
Výše poskytované podpora bude stanovena až do 98% dle rozpočtové části příslušné dokumentace.

D. Realizace plánů péče ve vybraných zvláště chráněných územích
 Sledovaný cíl:
 - údržba technických zařízení sloužících k zajištění státem chráněných zájmů ve zvláště chráněných územích zaměřených na ochranu ohrožených druhů rostlin a živočichů,
 - sanační zásahy k odstranění negativních vlivů působících na zvláště chráněné části přírody,
 - obnova, ochrana a zachování druhové rozmanitosti organismů.

Předměty podpory:

D 1. Údržba technických zařízení sloužících k zajištění státem chráněných zájmů ve zvláště chráněných územích zaměřených na ochranu ohrožených druhů rostlin a živočichů:
 - geodetické vymezení hranic ZCHÚ, jejich označení a stabilizace hlavních lomových bodů hranic, vyhotovení geometrických plánů pro oddělení reálných částí parcel tam, kde parcela do zvláště chráněného území zasahuje jen částí, dále pro geometrické plány nutné k oddělení reálných částí parcel za účelem převodu, do Fondu pozemků ZCHÚ ČR a změny druhu pozemku na části původní parcely,
 - výroba, instalace a údržba informačních tabulí, tabulí usměrňujících pohyb veřejnosti a ostatního vybavení chráněných území, jejichž funkcí je informovat o speciálním režimu daného území a přírodních hodnotách,
 - údržba cest, chodníků, plotů, ochranných bariér, zábradlí a jiných zařízení zabezpečujících pohyb návštěvníků,
 - obnova a údržba ochranných bariér (oplocení) proti zvěři, rybám, technických zařízení k úpravě stanovištních podmínek (vodního režimu apod.) neinvestičního charakteru;
 - obnova a údržba drobných vodních nádrží jako stanovišť chráněných druhů rostlin a živočichů neinvestičního charakteru;
 - obnova a údržba umělých hnízdišť pro chráněné druhy živočichů.

D 2. Sanační zásahy k odstranění negativních vlivů působících ve zvláště chráněných částech přírody:
 - odstraňování deponií, zbytků nefunkčních technických zařízení apod.;
 - regenerace vegetačního krytu a obnova trvalých travních porostů, vysazování ochranných bariér z keřů a stromů;
 - likvidace nepůvodních invazních druhů rostlin,
 - sanační zásahy u objektů geologických výtvorů,
 - opatření k tlumení epidemicky se šířících chorob na dřevinách rostoucích mimo les (tracheomykózy, spála růžovitých, apod.).

D 3. Opatření podmiňující další existenci ploch a objektů chráněných zákonem:
 - pravidelná likvidace náletu dřevin;
 - provádění tradičních hospodářských činností, kterými se udržuje potřebná druhová skladba a prostorová struktura chráněných ekosystémů nebo stanovišť chráněných druhů rostlin či živočichů (kosení luk, letnění rybníků, kosení rákosin, extenzivní pastva, úhorové hospodaření apod.);
 - péče o památné stromy,
 - speciální činnosti vedoucí k úpravě stanovištních poměrů pro druhy organismů konkurenčně méně schopných (např. rozrušování drnu, apod.);
 - repatriace chráněných organismů
 - přemisťování populací zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů z prostorů určených k takovému způsobu využívání, který vylučuje jejich další existenci;
 - zajišťování autochtonního rostlinného nebo živočišného materiálu pro praktickou péči o genofond a případné reintrodukce, péče o výsadby a reintrodukované populace.

D 4. Sanační zásahy, realizace opatření a speciální činnosti, napomáhající tvorbě vyvážených rybničních ekosystémů:
 - zavádění extenzívnějších způsobů rybářského hospodaření šetrných k dochovanému přírodnímu prostředí, podpora se poskytuje až do výše 5.000 Kč/ha,
 - všechny druhy letnění (celoroční úplné, částečné, částečné se stanovenou kvótou hladiny, částečně termínované), zimnění, snížení hladiny pod úroveň hladiny normálního nadržení, stanoveného platným manipulačním řádem. Podpora se poskytuje do výše prokazatelné ztráty produkce, stanovené z rozdílu produkce proti průměrné produkci za posledních 5 let hospodaření (při dvou a vícehorkovém hospodaření je za průměr považována produkce posledních dvou hospodářských cyklů),
 - změny druhové skladby obsádek (přechod na nekaprové obsádky tam, kde je to účelné) včetně snižování její hustoty na hektar využitelné vodní plochy, podpora se poskytuje do výše prokazatelné ztráty produkce, stanovené z rozdílu produkce proti průměrné produkci za posledních 5 let hospodaření (při dvou a vícehorkovém hospodaření je za průměr považována produkce posledních dvou hospodářských cyklů),
 - řízená regulace nadměrného rozvoje submerzní makrovegetace (úprava stanovištních podmínek druhů konkurenčně méně schopných) pomocí biomelioračních zásahů. Její periodické omezování na cca 25 až 30% využitelné vodní plochy pomocí řízených rybích obsádek dle zpracované metodiky, podpora se poskytuje na opatření a činnosti sloužící k ochraně ohrožených druhů v průběhu prováděného zásahu,
 - periodické kosení rákosin v litorálním pásmu za účelem rychlejší obnovy nebo naopak jejich potlačení, ruční kosení do výše max. 10. 000 Kč/ha, kosení lehkou mechanizací do výše max. 5.000 Kč/ha,
 - ochrana vodní makrovegetace zamezením přístupu rybí obsádky na vybrané části vodních nádrží, podpora se poskytuje až do výše 98% prokázaných nákladů.

D5. Opatření k podpoře přírodě blízkého hospodaření v lese, zejména zvýšení přírodě blízké druhové a prostorové skladby lesa, zjemnění způsobů obnovy lesa, zajištění geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva a sadbového materiálu:
 - předmětem podpory jsou opatření, vedoucí ke zlepšení stavu lesních porostů a jejich stabilizaci, prováděná nad rámec opatření stanovených zákonem o lesích.

Čl. 12
Závěrečná ustanovení

Od 1.1. 1998 se nepostupuje podle Zásad pro poskytování finančních prostředků MŽP v rámci Programu péče o krajinu pro rok 1997.

 

 

 

 RNDr. Jan Kender v.r.
 ředitel odboru ekologie krajiny

Smlouvy a další