8.
METODICKÝ POKYN
odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby.

Účelem tohoto pokynu je upřesnění systému hlásné a předpovědní povodňové služby, prováděné podle nařízení vlády ČSR č. 27/1975 Sb., o ochraně před povodněmi.

1. Vymezení hlavních pojmů

Povodňové orgány definované zákonem č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, jsou oprávněné k řízení, kontrole a koordinaci opatření k ochraně před povodněmi.
Povodňový plán je dokument obsahující souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Povodňovým plánem se řeší ochrana určitého území, obce, objektu nebo stavby (viz TNV 75 2931).
Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování občanů a k řízení ochrany před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu. Podrobnosti o organizaci hlásné povodňové služby upravují povodňové plány.
Odborné pokyny pro hlásnou povodňovou službu (déle jen Odborné pokyny) vydává Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ) a obsahují odborná pravidla pro pozorování a hlášení povodňových stavů a dokumentaci hlásných profilů kategorie A a B předpovědních profilů ČHMÚ.
Varovná zpráva hlásné povodňové služby upozorňuje a varuje občany a organizace na možnost vzniku povodňového nebezpečí či na velikost povodňového nebezpečí v ohrožených územích.
Informační zpráva hlásné povodňové služby informuje v průběhu povodně povodňové orgány, popřípadě i ostatní orgány a organizace, s cílem umožnit jim komplexní posouzení povodňové situace pro řízení a zajišťování opatření k ochraně před povodněmi.
Hlásný profil povodňové služby je zařízení na vodním toku sloužící ke sledování průběhu povodně.
Provozovatel hlásného profilu zabezpečuje pozorování hlásného profilu, zpravidla zabezpečuje také obsluhu a údržbu zařízení hlásného profilu.
Pozorování hlásných profilů je odečítání vodních stavů a hlášení údajů subjektům uvedeným v Odborných pokynech nebo v povodňových plánech.
Základní hlásné profily   kategorie A jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na vodohospodářských významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální nebo národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci vodohospodářsky významných toků (Povodí a.s.).
Doplňkové hlásné profily   kategorie B   jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na okresní úrovni. Jsou zřizovány okresními úřady a provozovány místně příslušnými obcemi.
Pomocné hlásné profily   kategorie C jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí.
Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, vznik ledových nápěchů a zácp, chod ledu a pod.).
1. stupeň povodňové aktivity   bdělost   nastává při nebezpečí povodně a zaniká, pominou li příčiny takového nebezpečí. Za stav bdělosti se pokládá rovněž situace takto označená předpovědní povodňovou službou ČHMÚ.
2.stupeň povodňové aktivity   pohotovost   vyhlašuje příslušný povodňový orgán při nebezpečí povodně a v době povodně, když však ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto.
3. stupeň povodňové aktivity   ohrožení   vyhlašuje příslušný povodňový orgán v době povodně při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v zátopovém území.
Předpověď je kvantifikovaná informace předpovědní povodňové služby o očekávaných srážkách, vodních stavech nebo průtocích v určeném místě a čase. Vydává se buď pravidelně nebo při povodni (mimořádná předpověď).
Pčedpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě ostatní orgány a organizace, o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích rozhodných pro vznik a vývoj povodně, zejména o očekávaných vodních stavech nebo průtocích v předpovědních profilech. Tuto službu zabezpečuje ČHMÚ ve spolupráci se správci vodohospodářsky významných vodních toků.
Předpovědní profil povodňové služby je místo na vodním toku, pro které je vydávána předpověď vodních stavů nebo průtoků.
Upozornění ČHMÚ je mimořádná zpráva předpovědní povodňové služby, upozorňující na možnost výskytu extrémních meteorologických nebo hydrologických jevů, zejména možnost výskytu extrémních srážek a možnost výrazného stoupnutí hladin vodních toků s překročením směrodatných limitů pro stupně povodňové aktivity.
Výstraha ČHMÚ je mimořádná zpráva předpovědní povodňové služby, která se vydává pokud je nebezpečný jev očekáván s dostatečně velkou pravděpodobností nebo pokud již nastal a dále potrvá. Předpokládá se překročení směrodatných limitů druhého a třetího stupně povodňové aktivity.

2. Výběr vodních toků a hlásných profilů

Výběr vodních toků pro hlásnou povodňovou službu zajišťovanou na centrální a regionální úrovni provádějí regionální pracoviště ČHMÚ spolu se správci vodohospodářsky významných vodních toků. Orientační kriteria pro výběr toků jsou:
• při ústí toku je Q 100 > 100 m3/s
• při ústí toku je plocha povodí P 150 km2 a Q 100 50 m3/s
Uvedená kriteria jsou orientační. V odůvodněných případech je možno vybrat i vodní toky menší.
Výběr hlásných profilů kategorie A provádějí regionální pracoviště ČHMÚ spolu se správci vodohospodářsky významných vodních toků a tento výběr projednávají s místně příslušnými okresními úřady. Orientační počet hlásných profilů kategorie A na toku podle velikosti povodí je:
• pro toky s plochou povodí 300 - 1000 km2 1 profil na 300 km2
• por toky s plochou povodí 1000 - 2500 km2 1 profil na 500 km2
• pro toky s plochou povodí nad 2500 m2 - individuelní posouzení
Doporučuje se jako hlásné profily začlenit odtokové profily přehradních nádrží ovlivňujících povodňový režim a profily na hraničních tocích vyplývající z mezinárodních závazků ČR.
Výběr hlásných profilů kategorie B provádějí okresní úřady podle doporučení regionálních pracovišť ČHMÚ nebo správců vodohospodářsky významných vodních toků a tento výběr projednávají s místně příslušnými obcemi. Hlásné profily kategorie B doplňují profily kategorie A tak, aby byla celkově splněna tato orientační kriteria:
• pro toky s plochou povodí do 300 km2 - 1 profil na 100 km 2
• pro toky s plochou povodí 300-1000 km2 - 1 profil na 150   200 km2
• pro toky s plochou povodí 1000-2500 km2 - 1 profil na 300   400 km2
• pro toky s plochou povodí nad 2500 km2 - individeulní posouzení
Hlásné profily kategorie A a B se uvádějí v Odborných pokynech a v povodňových plánech všech stupňů.
Výběr hlásných profilů kategorie C provádějí obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí na vodních tocích podle svých individuálních potřeb, pokud jim nepostačují profily kategorie A nebo B. Hlásné profily kategorie C jsou uvedeny v povodňových plánech těchto subjektů, popřípadě v povodňových plánech okresů.

3. Doporučené vybavení hlásných profilů

Hlásné profily kategorie A zřizují a provozují ČHMÚ nebo správci vodohospodářsky významných vodních toků. Doporučené minimální vybavení hlásného profilu kategorie A je:
l stabilizovaný vodoměrný profil
l vodoměrná stanice (ČHMÚ nebo Povodí a.s.) s vodočetnou latí a místním záznamem
l měrná křivka průtoků ověřená ČHMÚ
Tyto stanice jsou vybavovány zařízením pro dálkový přenos údajů na pracoviště provozovatele. Významné vodoměrné stanice budou dosažitelné také telefonem.
Hlásné profily kategorie B zřizují okresní úřady a provozují místně příslušné obce. Přitom mohou po dohodě využít profilů s vodoměrnou stanicí ČHMÚ nebo správců vodohospodářsky významných vodních toků, které nejsou zařazeny v kategorii A. Doporučené minimální vybavení hlásného profilu kategorie B je:
l vodočetná lať
l orientační měrná křivka průtoků
Podle možností a potřeb provozovatele lze doplnit další vybavení.
Hlásné profily kategorie C zřizují a provozují obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Doporučené minimální vybavení hlásného profilu kategorie C je vodočetná lať nebo aspoň 3 značky vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídající směrodatným limitům pro SPA s barevným rozlišením (1. SPA   zelená, 2. SPA   žlutá, 3. SPA   červená) nebo s římskými číslicemi.
Vybavení hlásného profilu kategorie A zajišťuje provozovatel vodoměrné stanice, vybavení profilu kategorie B zajišťuje místně příslušný okresní úřad, vybavení profilu kategorie C zajišťuje jejich provozovatel.
Dokumentace profilů hlásné služby v Odborných pokynech
Odborné pokyny obsahují stejný formulář pro profily kategorie A i B (viz příloha č. 1). Pro každé hlavní povodí bude začleněna úvodní mapa se zakreslením hlásných profilů. Dokumentační údaje o hlásných profilech poskytuje provozovatel profilu.

4. Stanovení směrodatných limitů pro SPA podle vodních stavů v hlásných profilech

SPA se vyhlašují na základě dosažení směrodatných limitů, vyjádřených vodními stavy v hlásném profilu nebo výjimečně průtoky. Tyto SPA platí pro určitý úsek toku (povodňový úsek), ke kterému je hlásný profil přiřazen.
Stanovení povodňových úseků je úzce provázáno s výběrem hlásných profilů. V celém úseku by měly být přibližně stejné charakteristiky povodňového režimu a přibližně stejný stupeň ochrany území před povodněmi. Za hranice povodňových úseků se obvykle volí zaústění významných přítoků, vodní díla významně ovlivňující povodňový režim, začátek nebo konec souvislé úpravy toku, zohlednit lze také administrativní hranice a umístění hlásných stanic. V odůvodněných případech je možné jednomu hlásnému profilu přiřadit povodňový úsek s výrazně odlišnými stupni ochrany území před povodněmi a tedy odlišnými směrodatnými limity pro SPA.
Dalším krokem je výběr kritického místa v povodňovém úseku, které je rozhodující pro řízení opatření k ochraně před povodněmi, a stanovení průtoků, které v kritickém místě nebo místech budou odpovídat směrodatným limitům pro SPA. Doporučuje se nejprve stanovit směrodatné průtoky odpovídající 3. SPA, pak postupně 2. a 1. SPA. Výběr se provádí obvykle na základě zkušeností z minulých povodní a terénního průzkumu. Přitom je třeba charakterizovat povodňový úsek jako celek, tj. vyloučit jednotlivé nevýznamné objekty nebo zatopení menších ploch v extravilánu. Pokud jsou k dispozici další podklady jako zaměření toku, zaměření podélného profilu hladiny vody za povodně, letecké nebo družicové snímky záplav, využijí se ve spojení s hydraulickými výpočty kritických hladin.
Směrodatné průtoky v kritickém profilu se převedou na odpovídající průtoky v hlásném profilu a následně na směrodatné vodní stavy pomocí měrné křivky. Pro zajištění snadného a jednoznačného pozorování za povodní a vzhledem k časové proměnlivosti měrných křivek, jsou směrodatné limity pro SPA v hlásných profilech vyjadřovány ve vodních stavech, t.j. v cm na vodočetné lati s rozlišovací úrovní 5 cm. Pouze ve výjimečných případech (např. na odtoku z vodních děl) jsou směrodatné limity pro SPA vyjádřeny přímo v průtocích.
V případě hlásných profilů kategorie C, pro které není k dispozici měrná křivka, je nutno stanovit směrodatné limity pro SPA odhadem na podkladě vypozorovaného vztahu hladin vody za povodně v kritickém profilu a v hlásném profilu.
Postup při stanovování směrodatných limitů pro SPA
Za stanovení směrodatných limitů pro vyhlašování SPA jsou zodpovědné povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, kteří mají povinnost sestavovat povodňové plány.
Pro hlásné profily kategorie A stanovuje směrodatné limity pro SPA MŽP. První návrh zpracuje správce vodního toku podle svých podkladů, popřípadě po konzultaci s regionálním pracovištěm ČHMÚ a dalšími partnery. Návrh projednává okresní úřad za účasti správce vodního toku, ČHMÚ, dotčených obcí a popřípadě dalších dotčených okresů v povodňovém úseku. O projednávání se pořizuje protokol, který se zasílá MŽP k odsouhlasení. Směrodatné limity pro SPA jsou uvedeny v Odborných pokynech a zapracovány do povodňových plánů všeh stupňů.
Pro hlásné profily kategorie B stanovuje směrodatné limity SPA okresní úřad po projednání s dotčenými obcemi a konzultaci se správcem toku a podle potřeby s regionálním pracovištěm ČHMÚ. Výsledné hodnoty směrodatných limitů pro SPA okresní úřad oznámí správci toku a ČHMÚ. Tyto směrodatné limity pro SPA jsou uvedeny v Odborných pokynech a zapracovány do povodňových plánů.
Pro hlásné profily kategorie C stanovuje sněrodatné limity pro SPA obec nebo vlastník ohrožené nemovitosti podle své vlastní potřeby. Výsledné hodnoty zařadí do svého povodňového plánu a oznámí okresnímu úřadu.

5. Stanovení směrodatných limitů pro SPA podle dešťových srážek

Orientačně je možné usuzovat na nebezpečí nebo vznik povodně podle hodnot dešťových srážek a to hlavně na vodních tocích, kde nejsou zřízeny hlásné profily. Směrodatné limity pro SPA jsou vázány na denní úhrny naměřených srážek ve srážkoměrných stanicích na zasaženém území. Tyto stanice provozuje ČHMÚ , správci vodohospodářsky významných vodních toků a výjimečně i jiné instituce.
Směrodatné limity srážek jsou rozlišeny podle jednotlivých oblastí (hlavní horské oblasti, vrchoviny, nížiny) a jsou vztaženy k 1. SPA a 2. SPA. Situace odpovídající 3. SPA je třeba ověřit terénním šetřením podle skutečného stavu na vodních tocích. Směrodatné limity srážek pro SPA stanoví odborná pracoviště ČHMÚ a budou uvedeny v Odborných pokynech.

6. Stanovení SPA při ledových jevech na tocích

Povodňové stavy na vodních tocích vznikají v důsledku nebezpečných ledových jevů v období tání a v období mrazů. Období tání je nebezpečné, když teplé počasí často doprovázené dešťovými srážkami nastupuje po období mrazů, kdy ve větším rozsahu zamrzly vodní toky. Tehdy nastává za zvýšeného průtoku vody v tocích odchod ledu a ledové kry se v  určitých místech kupí a tvoří ledové zácpy. V období mrazů dochází na úsecích vodních toků s dostatečnou rychlostí vody k chodu ledové kaše. Ta tvoří v určitých místech ledové nápěchy, které ucpávají koryto a vzdouvají vodu.
Odchod ledu doprovázený tvorbou zácp je obvykle způsoben zvýšeným průtokem vody, který rozláme ledovou pokrývku. Mezní průtok vody, který vyvolá odchod ledu, však nelze jednoznačně stanovit, neboť závisí na mnoha dalších činitelích. Stav bdělosti (1. SPA) nastává nástupem období tání. Další stupně povodňové aktivity vyhlašuje povodňový orgán na návrh správce toku. Situace odpovídající 2. SPA nastává obvykle při chodu ledu nebo při nebezpečí chodu ledu.Situace odpovídající 3. SPA nastává při nebezpečném chodu ledu a tvorbě ledových zácp.
Výskyt ledových nápěchů závisí na velikosti a trvání mrazů a na průchodnosti koryta pro ledovou kaši. Místa na vodních tocích, která jsou náchylná ke tvorbě nápěchů, jsou většinou známá správci toku. Správce toku podle výsledků prohlídky toku v počátečním období mrazů oznámí stav bdělosti (1. SPA) a podle dalšího vývoje situace navrhne povodňovému orgánu vyhlášení dalších stupňů povodňové aktivity.

7. Pozorování vodních stavů v hlásných profilech

Hlásné profily kategor ie A jsou pozorovány pravidelně za normální situace i za povodně dobrovolnými pozorovateli ČHMÚ nebo provozními pracovníky správce vodního toku. Údaje ze stanic připojených do automatické sítě sběru dat jsou sbírány na pracovištích provozovatelů těchto sítí. V době povodně zabezpečuje provozovatel předávání informací o vývoji vodních stavů v hlásném profilu v dohodnutém rozsahu okresním úřadům. Pro operativní informovanost obcí v povodňovém úseku toku při nebezpečí povodně a za povodně zajišťuje pozorování hlásného profilu také místně příslušná obec.
Hlásné profily kategorie B jsou pozorovány při nebezpečí povodně a za povodně. Pozorování je zabezpečováno místně příslušnými obcemi, které mohou po dohodě využít zařízení CHMÚ, správce toku nebo jiného subjektu na toku.Způsob pozorování a předávání údajů projedná s obcemi příslušný okresní úřad.
Hlásné profily kategorie C jsou pozorovány obcí nebo vlastníkem nemovitosti, kterému hlásný profil slouží, při nebezpečí povodně a za povodně podle potřeby.Jako minimální četnost pozorování se doporučuje:
• za normální situace - 1 x denně (hlásné profily kategorie A)
• při upozornění nebo výstraze ČHMÚ - 1 x denně (všechny kategorie)
• při dosažení 1. SPA - 2 x denně
• při dosažení nebo vyhlášení 2. SPA - 3 x denně
• při dosažení nebo vyhlášení 3. SPA - častěji podle potřeby nebo požadavku povodňového orgánu

8. Informační toky hlásné povodňové služby

Hlášení z hlásných profilů posílá pozorovatel určeným příjemcům. Jejich seznam a způsob spojení je pro každý profil uveden v Odborných pokynech.
Subjekty zapojené do předávání zpráv hlásné povodňové služby jsou:
• OÚ obecní úřad, povodňová komise obce, určený pozorovatel
• OkÚ okresní úřad nebo jím určené pracoviště se stálým spojením okresní povodňová komise (OPK ) u velkých měst může tyto funkce vykonávat magistrát
• IZS Integrovaný záchranný systém
• VHD Povodí vodohospodářský dispečink správce vodohospodářsky významného toku, informační podpora povodňové komise uceleného povodí (PKUP)
• VD TBD organizace pověřená výkonem technickobezpečnostního dohledu na vodních dílech I. a II. kategorie
• RPP ČHMÚ regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ
• CPP ČHMÚ centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ, které zastává i funkci RPP pro středočeskou oblast
• RÚ CO Regionální úřad Civilní ochrany
• HÚ CO Hlavní úřad Civilní ochrany
• OPIS HZS Operační informační středisko, Ředitelství Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra
• MŽP ČR povodňová služba Ministerstva životního prostředí, informační podpora Ústřední povodňové komise (ÚPK)
Hlášení z hlásných profilů kategorie A a ze srážkoměrných stanic se předávají na pracoviště jejich provozovatelů (RPP ČHMÚ nebo VHD Povodí). Při dosažení směrodatných limitů pro SPA informuje provozovatel příslušný OkÚ.
Při nebezpečí povodně a za povodně zasílá místně příslušná obec hlášení z hlásných profilů kategorie A na obce níže na toku a na příslušný OkÚ (podle Odborných pokynů). V případě selhání standardního způsobu pozorování zasílá hlášení také na RPP ČHMÚ nebo VHD Povodí.
Při nebezpečí povodně a za povodně zasílá místně příslušná obec hlášení z hlásných profilů kategorie B na příslušný OkÚ, obce níže na toku a VHD Povodí nebo RPP ČHMÚ (podle Odborných pokynů).
Hlášení z hlásných profilů kategorie C zasílají jejich provozovatelé při nebezpečí povodně a za povodně v případě vyžádání na příslušný OkÚ.
K vydání varovných zpráv jsou oprávněné povodňové orgány. Za informování obcí ve své územní působnosti je odpovědný okresní úřad. Za informování občanů a vlastníků nemovitostí ve své územní působnosti je odpovědná obec.
Jakékoliv zjištění nebezpečí nebo výskyt povodní v hlásných profilech i mimo hlásné profily hlásí obec na příslušný OkÚ a ten informuje RPP ČHMÚ a VHD Povodí.
Vlatníci objektů na vodních tocích (přehrady, jezy, mosty a propustky) hlásí na příslušný OkÚ jakékoliv události vedoucí k omezení funkce nebo průtočnosti těchto objektů a podle situace podávají návrhy na vyhlášení stupňů povodňové aktivity. OkÚ informuje o této skutečnosti RPP ČHMÚ a VHD Povodí. Při zjištění ohrožení bezpečnosti vodohospodářského díla I. a II. případně III. kategorie informují jejich vlastníci i VD TBD.

9. Informační toky předpovědní povodňové služby

Upozornění a výstrahy předpovědní povodňové služby (ČHMÚ) jsou rozesílány tak, aby se vždy dostaly na úroveň OkÚ, přitom se využívá také spojových prostředků Civilní ochrany.
Aktuální hydrometeorologické informace a předpovědi předává předpovědní povodňová služby přímo na VHD Povodí a za povodně v dohodnutém režimu také na OkÚ.
Hlavní toky informací předpovědní povodňové služby jsou:
CPP ČHMÚ - HÚ CO - RÚ CO - OkÚ - OÚ
CPP ČHMÚ -  OPIS HZS - OkÚ - OÚ
CPP ČHMÚ -  RPP ČHMÚ - OkÚ - OÚ
CPP ČHMÚ -  VHD Povodí - OkÚ - OÚ
Hlavní směry toku informací hlásné a předpovědní povodňové služby jsou uvedeny v grafické příloze. Pro plošnou distribuci některých informací předpovědní povodňové služby (předpověď počasí, obecné upozornění nebo výstraha na extrémní srážky) může být použito také veřejnoprávních sdělovacích prostředků.

10. Přílohy

1. Vzor evidenčního listu hlásného profilu (Odborné pokyny)
2. Schéma přenosu informací hlásné a předpovědní povodňové služby za normální situace a první informace o nebezpečí povodně
3. Schéma přenosu informací hlásné a předpovědní povodňové služby při nebezpečí povodně a za povodně
(Přílohy jsou pouze v tištěné verzi)

Ing. Jaroslav Kinkor, v.r.
ředitel odboru ochrany vod