2. Ovzduší

2.1. Emise
    Kvalita ovzduší v oblasti je nejvíce ovlivňována velkými a malými (plošnými) zdroji znečišťování a ve velkých sídelních aglomeracích neustále rostoucím provozem mobilních zdrojů znečišťování. Mezi nejvýznamnější velké zdroje znečišťování ovzduší v oblasti patří Teplárna České Budějovice a.s., Teplárna Strakonice a.s., Silon Planá nad Lužnicí a.s., Teplárna Mydlovary, JČE a.s., Jihostroj a.s. Velešín, závod Energoblok Domoradice, Slévárna a.s. České Budějovice, Teplárna Tábor a.s. a JIP Papírny Větřní a.s. V roce 1996 nedošlo k významným změnám v množství emitovaných škodlivin proti roku 1995.

Tabulka 1 Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů, podíly kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (kt/r)

	REZZO	Tuhé látky	SO2	NOx	CO	CxHy
Emise celkem	1-3	9,40	27,10	7,80	35,50	8,50
Velké zdroje	1	2,00	15,80	5,10	3,70	0,80
Střední zdroje	2	2,40	2,60	0,80	2,90	1,30
Malé zdroje	3	5,00	8,70	1,90	28,90	6,40

Zdroj: ČHMÚ

2.2. Imise
    Na území oblasti je v provozu celkem 19 stanic měřících imise (7 stanic ČHMÚ, 5 HS, 2 VÚRV, 5 Ekotoxa).
    Na území oblasti nebyla vyhlašována žádná varovná a regulační opatření v souvislosti se smogovými situacemi. Z výsledků měření kvality ovzduší vyplývá, že i na území oblasti jsou místa se silně narušeným prostředím. Jedná se především o okresní města a jejich okolí, zejména o České Budějovice, aglomerace Tábor-Sezimovo Ústí-Planá nad Lužnicí a Český Krumlov-Větřní.

2.3. Program realizace snižování znečišťování ovzduší
Mezi nejvýznamnější akce v roce 1996 k ochraně ovzduší v oblasti patří:

• Teplárna České Budějovice – plynofikace kotlů K9 a K10,
• Jihostroj Velešín – plynofikace kotelny,
• Jitex Písek – osazení dvou uhelných kotlů o výkonu 12,5 t/hod. elektrostatickým odlučovačem,
• Fezko Strakonice – osazení spalovny odpadů GG 24 systémem čištění spalin W-EKO,
• Lužan Veselí nad Lužnicí – náhrada kotle na uhlí kotlem na dřevní odpad,
• ŽOS České Velenice – plynofikace kotelny,
• Tesla Vimperk – plynofikace kotelny,
• VHS Písek – instalace filtrů (adsorpce na aktivní uhlí) v lakovně,
• Správa a údržba silnic Pelhřimov – ukončení provozu obalovny živičných směsí,
• Nemocnice Pelhřimov – ukončení provozu spalovny nemocničních odpadů.

• značný počet lokálních topenišť spalujících nekvalitní druhy hnědého uhlí;
• nízká plynofikace oblasti;
• u velké části středních zdrojů není předpoklad splnění emisních limitů v termínech stanovených ČIŽP;
• emise organických látek z provozů lakování, laminování a odmašťování, kde nejsou realizována opatření k jejich snížení;
• emise z mobilních zdrojů ve velkých sídelních aglomeracích regionu-České Budějovice, Tábor-Sezimovo Ústí-Planá nad Lužnicí.

Tabulka 2  Výsledky měření kvality ovzduší na vybraných stanicích (µg/m3)

Stanoviště	SO2			Nox			Prašný aerosol
	prům.	k95	max	prům.	k95	max	prům.	k95	max
Churáňov (ČMHÚ)	9	40	86	9	21	52	16*)	42*)	78*)
Hojná Voda (ČMHÚ)	12	48	92	13	29	72	20*)	51*)	76*)
Č. Budějovice (ČMHÚ)	20	67	134	35	72	142	37*)	90*)	141*)
Košetice (ČMHÚ)	17	58	149	14	30	74	30*)	79*)	125*)
Strakonice Kal. vrch (HS)	9	37	90	16	33	44	44	95	181

Zdroj: ČHMÚ
Vysvětlivky: prům. = aritmetický průměr; k95 = 95% kvantil; max. = denní maximum v roce 1996; *) měření respirabilní frakce PM10

3. Voda
    Srážkově byl rok 1996 na většině území mírně nadprůměrný, v průměru spadlo 731 mm srážek, tj. 111 % dlouhodobého normálu 1961-1990. Nejvíce srážek spadlo ve vyšších polohách Šumavy a Novohradských hor, kde dosahovaly až 1200 mm, naopak nejméně srážek, cca 500 mm, spadlo v prostoru mezi Týnem nad Vltavou a Veselím nad Lužnicí. V porovnání s lokálními dlouhodobými průměry byly však srážky na Šumavě podprůměrné, naopak v severovýchodním podhůří Šumavy a severním podhůří Novohradských hor nadprůměrné. Tomuto rozložení srážek odpovídá i rozložení povodňových situací, kdy nejvýrazněji byly postiženy toky v celém povodí Malše, některé části povodí Lužnice a střední Vltavy, naopak ve většině povodí Otavy se významnější povodně nevyskytly. Celkově lze konstatovat, že rok 1996 byl na výskyt povodňových situací poměrně bohatý. Nad povodněmi z tání převažovaly povodně v letním období provázené značnými hmotnými škodami. Povrchový odtok byl rovněž mírně nadprůměrný, s rozdílným odtokem z jednotlivých hlavních povodí nejen objemově, ale i časově, kdy odtoky byly soustředěny zejména do jarních měsíců a dále do října. Významnými problémy zůstávají stejně jako v předchozích letech eutrofizace vodárenských nádrží Římov a Švihov, zneškodňování odpadních vod produkovaných chatovou zástavbou u nádrží Lipno (nádrž s vodárenským využitím) a Orlík. Specifikem oblasti je značné zabahnění rybníků, v důsledku čehož se při výlovech vyplavovaly sedimenty do toků. Erozí ze zorněných pozemků v blízkosti vodních toků dochází rovněž k nežádoucímu vnosu živin do povrchových vod.

3.1. Zásobování pitnou vodou
    Hlavními provozovateli veřejných vodovodů v oblasti jsou Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s., 1. JVS České Budějovice a v okrese Pelhřimov Vodak Humpolec. Tyto subjekty v roce 1996 zásobovaly 551 598 obyvatel. Celkově bylo z veřejných vodovodů v oblasti zásobeno 630 800 obyvatel, tj. 90 % veškerého obyvatelstva oblasti. Nejnižší procento obyvatel připojených na veřejný vodovod je i nadále v okresech Písek a Strakonice. Podíl ztrát vody ve vodovodní síti byl v průměru 31 %. Množství vyrobené pitné vody uvedenými subjekty v roce 1996 bylo 54,949 mil. m3, celkem činila voda vyrobená z veřejných vodovodů 57, 850 mil. m3. Dle výsledků kontrol kvality vody dodávané veřejnými vodovody vyhovovala voda ve 44,2 % všem ukazatelům ČSN 75 7111, ve 29,5 % byl některý z ukazatelů na hranici mezních hodnot, v 6,2 % dosáhl některý ukazatel nejvyšší mezní hodnoty. V 7,5 % dodávaná voda nevyhovovala uvedené ČSN. Nesledovány byly dodávky vody ve 12,6 %. V porovnání s rokem 1995 lze stav hodnotit jako setrvalý.

Tabulka 3 Výroba a užití pitné vody

	1995	1996
Objem vyrobené pitné vody  (mil.m3)	58	58
Počet obyvatel zásobených vodou  z veřejných vodovodů  (tis. obyvatel)	629	631
Ztráty vody ve vodovodních sítích  (%)	31	31

Zdroj: ČSÚ, Vak JČ a.s., 1. JVS, Vodak Humpolec
 

3.2. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Tabulka 4 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Název chráněné oblasti	Plocha přirozené akumulace vod (km2)	Podíl na ploše oblasti (%)
Šumava	972	8,60
Novohradské hory	320	2,80
Třeboňská pánev	900	7,90

 Zdroj: VÚV TGM

3.3. Stav povrchových vod, přehled největších znečišťovatelů
    Mezi nejméně znečištěné toky dle ukazatelů A patřily nadále vodárenské toky (Malše, Želivka, Blanice nad VD Husinec, Pstruhovec), které jsou ve II.-III. třídě jakosti. Ve vodárenské nádrži Římov byly dodrženy ukazatele kvality pro vodárenské toky, v nádržích Lipno, Hněvkovice, Kořensko, Orlík a Husinec ukazatele pro ostatní povrchové vody. V průmyslových a komunálních odpadních vodách celkové množství zpoplatněného znečištění vypouštěného do vodních toků v roce 1996 ze zdrojů s roční produkcí znečištění větší než 3 tuny BSK5 činilo 2100 tun (v roce 1995 610 tun). Ke zhoršení jakosti vody v recipientech docházelo zejména pod vyústěmi z ČOV:

• na Vltavě v Loučovicích, Českém Krumlově a Českých Budějovicích,
• na Otavě pod Strakonicemi a Pískem,
• v Bělečském potoce pod Prachaticemi,
• na Lužnici pod Třeboní,
• na Nežárce pod Jindřichovým Hradcem.

3.4. Odpadní vody
    Na veřejné kanalizace provozované nejvýznamnějšími provozovateli (Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s., 1. JVS a Vodak Humpolec) bylo v roce 1996 připojeno 428 426 obyvatel, tj. 61,15 % obyvatel, z toho 91,31 % na veřejnou kanalizaci ukončenou ČOV.

Tabulka 6 Vypouštěné odpadní vody (mil. m3)

	1995	1996
Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových	72,12	107,59
Odpadní vody vypouštěné do veřejných kanalizací	48,68	42,40
z toho: čištěné na ČOV (bez srážkových vod)	41,63	40,30
Odpadní vody čištěné na ČOV (včetně srážkových vod) za hlavní provozovatele v oblasti	68,44	73,85

Zdroj: VÚV TGM, ČSÚ

Tabulka 7 Obyvatelé napojení na veřejnou kanalizaci
(tis. obyvatel)

	1995	1996
Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci	571	573
z toho: napojených na veř. kanalizaci s koncovou ČOV	386	391

Zdroj: ČSÚ, Vak JČ a.s., 1. JVS, Vodak Humpolec

    Významné akce ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách ukončené v roce 1996
ČOV s kapacitou nad 5000 EO:

• ČOV Nová Bystřice (okr. J. Hradec), snížení znečištění v ukazateli BSK5 o 26,6 t/rok,
• ČOV Dačice (okr. J. Hradec), snížení znečištění dle projektu v ukazateli BSK5 o 183 t/rok,
• ČOV Soběslav (okr. Tábor), snížení znečištění v ukazateli BSK5 o 250 t/rok.

• ČOV Netolice (2870 EO, okr. Prachatice), snížení znečištění v ukazateli BSK5 o 41,98 t/rok,
• ČOV Horní Cerekev (okr. Pelhřimov), snížení znečištění dle projektu v ukazateli BSK5 o 30 t/rok,
• ČOV Choustník (okr. Tábor), snížení znečištění v ukazateli BSK5 o 37 t/rok,
• rozšíření ČOV České Velenice (okr. J. Hradec), snížení znečištění dle projektu v ukazateli BSK5 o 85 t/rok.

3.5. Havárie
    Počet havárií v roce 1996 zůstal stejný jako v roce 1995. Poklesly havárie do vod podzemních, úniky ropných látek, těžkých kovů a chlorovaných uhlovodíků. Vzrostl počet havárií do vod povrchových.

Tabulka 8 Havarijní úniky závadných látek

	1995	1996
Počet havarijních úniků celkem	25	25
– z toho do vod podzemních	11	5
do vod povrchových	14	20
– z toho úniky: ropných látek	15	9
těžkých kovů	2	0
chlorovaných uhlovodíků	2	1

Zdroj: OkÚ, ČIŽP

4. Půda
    V porovnání s rokem 1995 došlo v roce 1996 k růstu celkové výměry zemědělské půdy o 237 ha, plocha lesních pozemků se zvýšila o 39 ha. Největší podíl na zvýšení celkové výměry zemědělské půdy mají převody z ostatních ploch dle pokynů ČÚZK. Na snížení plochy orné půdy o 11 274 ha se rozhodující měrou podílelo zakládání trvalých travních porostů, jejichž rozloha v kulturách louky a pastviny vzrostla o 11 493 ha. K nejrozsáhlejšímu zatravnění došlo v okresech Český Krumlov (7995 ha) a Prachatice (1735 ha). Nadále přetrvává neuspokojivý stav v okresech Pelhřimov a Písek, kdy zornění přesahuje 75 % celkové plochy zemědělské půdy v okrese. Zvláště okres Pelhřimov, kde se nachází PHO vodního díla Švihov, je oblast, která je nejvíce ohrožena projevy vodní eroze, a bylo by žádoucí zvýšit protierozní ochranu zemědělských pozemků jejich převodem do erozně méně ohrožených kultur. V tomto okrese došlo ke snížení zornění pouze o 0,11 %. Plošná kontaminace půd rizikovými prvky (Cd, Cr, Hg, Pb, PCB a PAU) nedoznala oproti roku 1995 změn. Ojediněle se vyskytující nadlimitní hodnoty rizikových prvků neznamenají vážnější ohrožení potravního řetězce.

Tabulka 9 Bilance půdy a podíly z celkové výměry
(stav k 1. lednu 1997)

	1995		1996
Druh	ha	%	ha	%
Zemědělská půda celkem	575 050	50,69	575 287	50,71
z toho: orná půda	395 963	34,90	384 689	33,91
louky	136 485	12,03	147 102	12,97
pastviny	26 427	2,33	27 303	2,41
Nezemědělská půda celkem	559 497	49,31	559 257	49,29
z toho: lesní půda	411 839	36,30	411 878	36,30
vodní plochy	45 519	4,01	45 512	4,01
Celková výměra	1 134 547	100,00	1 134 544	100,00

Zdroj: ČÚZK
Poznámka: % – uvádí se procentní podíl jednotlivých druhů půdy z celkové výměry půdy v oblasti.

5. Horninové prostředí
    Oblast je z hlediska horninového prostředí budována převážně horninami moldanubického krystalinika. Další významnou jednotkou jsou horniny sedimentální, hlavně pak rozsáhlé křídové a třetihorní pánve Třeboňska a Českobudějovicka. Kvartérní sedimenty jsou kumulovány převážně v povodí řek Lužnice a Nežárky a ve výše uvedených pánvích. Geologické složení oblasti predisponuje i výskyt nerostných surovin, kde výrazně převládají stavební nerostné suroviny, především stavební kámen (granulitový ostrov kleťský – lokality Plešovice, Zrcadlová Huť, granulitový ostrov prachatický – Kobylí Hora apod.). Štěrkopísky a jejich těžba je pak soustředěna hlavně do oblasti horních toků řek Lužnice (lokality Cep, Cep 1 a 2, Tušť, Halámky) a řeky Nežárky (lokality Stráž nad Nežárkou, Novosedly – Mláka). Negativní ovlivnění životního prostředí je způsobeno hlavně velkoobjemovou těžbou stavebních nerostných surovin a ukládáním skrývkových materiálů. Jde převážně o těžbu štěrkopísků v CHKO Třeboňsko a stavebního kamene v CHKO Blanský les.
    Těžba štěrkopísku v nejvýznamnějších lokalitách v roce 1995 dosahovala 1 150 tis. m3, v roce 1996 byl v objemu těžeb štěrkopísků zaznamenán mírný nárůst (1 338 tis. m3). Mírný vzestup těžby stavebního kamene byl zaznamenán v roce 1996 (272 tis. m3).

6. Příroda
    I v roce 1996 zůstaly aktuální problémy obecné ochrany přírody a krajiny prakticky shodné s předchozím obdobím. Dosud nebyly plošně dopracovány plány ÚSES místní úrovně, zejména pomalu probíhá schvalování této dokumentace v rámci ÚPD. Zásadním problémem, zejména do budoucna, zůstává problematika realizací plánů péče o ZCHÚ, kde se nedostává finančních prostředků. Jejich uvolňování ze státního rozpočtu je pomalé a neodpovídá potřebnému rozsahu. Velmi složité bývá i projednání plánů péče s vlastníky, i když je ochranné podmínky prakticky neomezují a navíc je jim nabízeno provedení prací bez jejich přispění. Dalším naléhavým problémem je otázka náhrad (nebo částečných kompenzací) škod působených zvláště chráněnými druhy živočichů (rys, vydra a kormorán) na zvěři a rybách. Významným úspěchem speciální ochrany přírody je znovuobjevení druhů rostlin několik desetiletí neprokázaných, a tudíž považovaných za vyhynulé v ČR nebo v pošumavské oblasti. Oměj vlčí mor žláznatý (Aconitum vulparia-pennium) dokonce není ani zařazen mezi zvláště chráněné druhy rostlin, ačkoliv se dříve na Šumavě vyskytoval. Nově byla pro Šumavu objevena hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Výskyt bolševníku velkolepého je v podstatě pod kontrolou, avšak poměrně rychle se šíří křídlatka sachalinská, dokonce se vyskytla v těsné blízkosti NPR Brouskův mlýn. V rámci Programu revitalizace říčních systémů byla přiznána podpora 12 akcím v celkové výši 10,525 mil. Kč, z nichž 7,707 mil. Kč bylo přiznáno na deset akcí v roce 1996 dokončených, dvě akce zůstávají rozpracované, jedna z nich bude dokončena až v roce 1998.

Tabulka 10 Zvláště chráněná území (stav k 31. prosinci 1996) v působnosti ÚO MŽP

Kategorie	Celkem (počet)	Rozloha (ha)
Národní park	1	168 330*)
Chráněná krajinná oblast	3	191 861*)
Národní přírodní rezervace	13	3 141*)
Národní přírodní památka	11	535*)
Přírodní rezervace	83	3 868*)
Přírodní památka	163	4 907*)

*) Výměra získána metodou GIS Zdroj: SCHKO ČR, AOPK ČR, OkÚ

7. Lesy
    Poškození a oslabení lesů imisemi v posledních dvou letech zůstává na stejné úrovni. Dálkovými přenosy jsou postihovány lesy v polohách nad 700 m n.m., především lesy Šumavy a Novohradských hor. Mimo uvedeného zatížení dochází k poškozování porostů působením místních zdrojů znečištění, jako jsou např. Papírny Větřní, sídlištní aglomerace Č. Budějovic ovlivňující Třeboňskou pánev. Kromě smrku reaguje na emisní oslabení i borovice, která je ve stále větším rozsahu druhotně napadána podkorním hmyzem a houbami. Poškození smrku a borovice tvořících 86 % plochy lesů lze charakterizovat stupněm poškození 0/I až I. Tracheomykózní poškození, především dubů, zůstává v posledních letech na stejné úrovni. Naopak vzestupnou tendenci má napadení dubových porostů i jednotlivých dubů rozptýlených ve volné krajině píďalkou podzimní a obalečem dubovým (Českobudějovicko, Písecko, Jindřichohradecko). Přetrvávajícím problémem posledních 20 let je vysoký podíl nahodilých (kalamitních) těžeb, který představoval za rok 1996 téměř 50 % z celkového množství vytěženého dřeva. Prioritou mezi škodlivými vlivy v lesích jižních Čech byl i ve sledovaném roce kůrovec. Zatím co na převážné části oblasti se výskyt kůrovců daří snižovat, zcela opačný vývoj probíhá na Šumavě – v lesích NP Šumava a přiléhajících lesích drobných vlastníků (okres Prachatice a Klatovy). Údaje o množství zpracovaného kůrovcového dřeva (cca 187 tis. m3) nejsou výstižné, neboť značná část napadeného dřeva zůstává úmyslně nezpracována (v 1. zónách NP a v tzv. bezzásahových zónách podél státní hranice s Bavorskem). Kůrovcová kalamita na Šumavě nabývá takového rozsahu a nebezpečnosti, že je ohrožena sama existence všech smrkových porostů starších 60 let v oblasti centrální Šumavy (Modrava, Kvilda, Železná Ruda, Stožec). Střední rozsah kůrovcového napadení je v oblasti okresů J. Hradec, Písek a Tábor.

Tabulka 11 Kategorizace lesů v oblasti (tis. ha)

Kategorizace lesů	1995	1996
Hospodářské	342,86	343,37
Ochranné	19,26	16,32
Zvláštního určení	49,73	52,18

Zdroj: ÚHÚL

Tabulka 12 Přehled vývoje imisního poškození lesních porostů

	1995	1996
Lesní porosty celkem (tis. ha)	411,84	411,88
Porosty zdravé1) (tis. ha)	335,65	337,23
Porosty poškozené2) (tis. ha)	76,19	74,65
Podíl poškození z celk. plochy (%)	18,50	18,10
Těžba nahodilá3) (tis. m3)	795,47	991,99
z toho - hmyzí3) (tis. m3)	130,32	265,98

Zdroj: ÚHÚL, OkÚ
Vysvětlivky: 1)Stupeň poškození „žádné“. 2) Stupeň poškození 0/I až IVb. 3) Nezahrnuje celorepublikový dopočet.

8. Odpady
    I přes skutečnost, že v roce 1996 byly uvedeny do provozu další kompostárny, recyklační a biodegradační zařízení, je celkově nízký stupeň zhodnocení a recyklace odpadů považován za závažný problém. Za pozitivní lze označit pouze rozvoj recyklace stavební sutě. Je rozšiřováno třídění odpadů, převážně TKO, ze kterých jsou separovány složky nadále využitelné. Zvyšuje se počet sběrných dvorů, zejména pro velkoobjemový komunální odpad a některé nebezpečné složky TKO.
    V roce 1996 bylo ukončeno ukládání odpadů na 81 nezabezpečených skládkách. Vzhledem k tomu, že na některých uzavřených skládkách zbývá volná kapacita, je zvažováno ukládat na nich nadále stavební suť, zeminu a hlušinu. Z toho 3 skládky náleží do 2. skupiny (O), 23 skládek patří do skupin 3. a 4. (TKO) a 2 skládky slouží pro ukládání tuhých průmyslových odpadů (skupina 5). Z důvodu vyčerpání kapacity byl v srpnu 1996 ukončen provoz skládky TKO Humpolec – Brunka Střelnice v okrese Pelhřimov.

Tabulka 13 Přehled množství zneškodněných odpadů dle způsobu zneškodnění (kt)

Způsob zneškodnění	1995			1996
	O	Z	Z,N	O	Z	Z,N
Skládkováním	160	176	103	192	155	4
Spalováním	1	1	5	10	1	2

Zdroj: ČIŽP, OkÚ
Vysvětlivky: O – ostatní odpad; Z – zvláštní odpad; Z,N – zvláštní odpad, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti.

Staré ekologické zátěže
    Z vyhodnocení závazků podniků z hlediska ochrany životního prostředí předkládaných v souvislosti s velkou privatizací byly na území oblasti zjištěny ve smyslu usnesení vlády č. 123/1993 staré ekologické zátěže u 120 bývalých státních organizací ve více než 200 lokalitách. Na základě předběžných průzkumů byl doposud náklad na jejich odstranění vyčíslen na celkovou částku 1,8 mld. Kč. Jedná se převážně o znečištění horninového prostředí a podzemních vod ropnými nebo chlorovanými uhlovodíky a těžkými kovy, případně kontaminanty unikajícími do prostředí ze starých, nedostatečně zabezpečených a mnohdy již řadu let neprovozovaných skládek odpadů. Z hlediska předběžně vyčíslených nákladů na odstranění starých zátěží lze za nejvýznamnější označit zátěže zjištěné v Jihočeských dřevařských závodech (250 mil. Kč), Motoru České Budějovice (128 mil. Kč), areálu Diama Mydlovary (88 mil. Kč), provozovnách Kovošrotu (88 mil. Kč). Nebezpečnost existujících starých zátěží pro životní prostředí je postupně vyhodnocována rizikovými analýzami, na jejichž základě vydává ČIŽP rozhodnutí o sanaci. V roce 1995 vydal oblastní inspektorát ČIŽP České Budějovice rozhodnutí ukládající povinnost odstranit staré ekologické zátěže 19 právním subjektům (např. Motor Strabag Bohemia, Kovošrot, Benzina), v roce 1996 pak dalším pěti právním subjektům. V těchto případech již sanace probíhají, avšak ukončeny byly pouze ve dvou provozovnách Motoru. Právně i fakticky neřešeny zůstávají staré ekologické zátěže, na něž nelze vztáhnout předpisy o velké privatizaci. Jedná se o cca 1000 starých skládek, jejichž vliv na okolí není sledován a vyhodnocován. Nejvýznamnějšími starými zátěžemi v oblasti zůstávají i nadále kalojemy CHÚUP MAPE Mydlovary, na jejichž rekultivaci byl již v roce 1993 vyčíslen náklad přes 0,5 mld. Kč. Rekultivace byly již zahájeny, avšak jejich postup je velmi pomalý. Významná z hlediska vlivu na zásobení obyvatelstva vodou je rozsáhlá stará zátěž ve městě Blatná, na jejímž vzniku se podílelo více subjektů, a dále z hlediska negativního vlivu na podzemní a povrchové vody zátěž vyvolaná provozem původní obalovny živic v Milevsku (dnes Strabag Bohemia).

Tabulka 14 Provozované skládky odpadů

	1995	1996
Počet provozovaných skládek celkem	124	110
z toho: skládky provozované na základě zvláštních podmínek	75	81
skládky, jejichž provoz byl v daném roce ukončen	68	82

Zdroj: ČIŽP, OkÚ

Stavby pro odpadové hospodářství ukončené v roce 1996
    Mezi nejvýznamnější stavby v oblasti odpadového hospodářství v roce 1996 patří nová skládka TKO Za Pinskrovým dvorem u Českého Krumlova o kapacitě 135 000 m3, 3. a 4. kazeta stávající skládky TKO Vydlaby v okrese Písek o celkové kapacitě 720 000 m3a skládka TKO v Želči u Tábora. V rámci zneškodňování odpadů jinými technologiemi bylo přistoupeno k budování kompostáren a úpraven odpadů, z nichž nejvýznamnější jsou:

• kompostárna Z,N odpadů z masné výroby Mladošovice;
• kompostárny Zliv, TSM Č. Budějovice, Škrobárny Pelhřimov (zeminy z praní brambor), Volary (odpad kůry, zeleně a čistírenské kaly), Vlachovo Březí (odpad kůry), Envisan Gem s.r.o. (kejda), u skládky Libínské Sedlo (odpad kůry);
• úpravna odpadů s PCB – Chemicko biologické centrum Lhenice (Enviro s.r.o.);
• biodegradační plochy v obcích Lhenice a Hracholusky pro zeminy s PCB (Envisan Gem s.r.o.);
• recyklační zařízení Remex Bohemia (stavební suť), Prima a.s. Strakonice (stavební suť) a ROS a.s. (stavební suť);
• recyklace čistého PET odpadu (Silon, a.s. Planá nad Lužnicí).

• sil. I/3 (Praha) Tábor – České Budějovice – hraniční přechod Dolní Dvořiště,
• sil. I/3 (II/159) České Budějovice – Český Krumlov,
• sil. I/34 České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec,
• sil. I/4 (Praha) Písek – Vodňany – České Budějovice,
• sil. I/20 (I/4) (Praha) – Strakonice – Vimperk – hraniční přechod Strážný.

10. Prioritní problémy v ochraně životního prostředí
    Za nejvýznamnější problémy v ochraně životního prostředí lze považovat:

• imisní zátěž sídelních aglomerací České Budějovice, Tábor-Sezimovo Ústí-Planá nad Lužnicí a Český Krumlov způsobené zejména rostoucí automobilovou dopravou;
• jakost vody ve vodohospodářsky významných tocích – řešit postupně odstraňováním hlavních zdrojů znečištění (dokončit výstavbu ČOV ve Strakonicích a Jindřichově Hradci, zahájit intenzifikaci ČOV v Prachaticích);
• přetrvávající problém eutrofizace vodárenské nádrže Římov a vodních nádrží Lipno a Orlík – řešit omezováním přísunu biogenních prvků (P,N), zejména z komunálního znečištění;
• eliminaci znečištění povrchových vod erozními splachy v důsledku nevhodného obhospodařování zemědělské půdy (PHO VD Švihov, Římov), odbahnění VD Sedlice a VD Vřesník;
• likvidaci pozůstatků uranové činnosti v lokalitě Mydlovary a dalších starých ekologických zátěží s prokazatelným negativním vivem na životní prostředí (Blatná, Milevsko a další);
• ochranu lesa proti hmyzím škůdcům a zejména proti kůrovcům na Šumavě;
• těžbu štěrkopísků v CHKO Třeboňsko a těžbu kamene v CHKO Blanský les;
• zajištění zásobení Blatenska a Táborska pitnou vodou z VD Římov.