ZMĚNA VZORŮ SPOTŘEBY

4.1. Tato kapitola obsahuje následující programové oblasti:
(a) soustřeďování se na neudržitelné vzory výroby a spotřeby.
(b) rozvoj národních politik a strategií podporujících změny neudržitelných vzorů spotřeby.

4.2. Protože problematika zavádění změn vzorů spotřeby je velmi široká, zabývá se jí několik částí Agendy 21, zejména části které se týkají energie, dopravy a odpadů, a dále kapitoly pojednávající o ekonomických nástrojích a o transferu technologií. Tato kapitola by také měla být čtena ve spojení s kapitolou 5 (Dynamika demografického růstu a udržitelnost).

PROGRAMOVÉ OBLASTI

A. Soustřeďování se na neudržitelné vzory výroby a spotřeby

Východiska opatření

4.3. Chudoba a degradace životního prostředí spolu úzce souvisí. Zatímco chudoba vede k určitým druhům environmentálních stresů, hlavní příčinou pokračujícího zhoršování globálního životního prostředí je, zejména v průmyslových státech, neudržitelný vzor (způsob, skladba) spotřeby a výroby, který vzbuzuje vážné obavy, zhoršuje chudobu a nerovnováhu.

4.4. Opatření, která je pro ochranu a zlepšení životního prostředí zapotřebí podniknout na mezinárodní úrovni, musí plně vzít v úvahu současnou nerovnováhu globálních vzorů spotřeby a výroby.

4.5. Zvláštní pozornost by se měla věnovat té poptávce po přírodních zdrojích, kterou vyvolává neudržitelná spotřeba, a dále efektivnímu využívání těchto zdrojů konzistentně s cílem minimalizovat jejich vyčerpávání a omezovat znečištění. Přestože v některých částech světa je spotřeba velmi vysoká, velká část lidstva nemůže uspokojovat základní potřeby. Výsledkem je nadměrná poptávka a neudržitelný životní styl bohatších částí lidské společnosti, který nesmírně zatěžuje životní prostředí. Chudší části lidstva naproti tomu nemohou uspokojit potřeby spojené s výživou, zdravotní péčí, přístřeším a vzděláním. Změna vzorů spotřeby bude vyžadovat strategii cílenou do různých směrů, zaměřenou na poptávku, na uspokojení základních potřeb chudých a na omezení plýtvání a využívání konečných zdrojů ve výrobě.

4.6. Vzrůstající poznání významu pozornosti věnované spotřebě není až dosud doprovázeno porozuměním jejím důsledkům. Někteří ekonomové zpochybňují tradiční koncepce ekonomického růstu a zdůrazňují význam prosazování ekonomických cílů, které berou v úvahu plnou hodnotu kapitálu přírodních zdrojů. Aby bylo možné formulovat soudržné mezinárodní i národní politiky, je nezbytné podrobněji prozkoumat, jakou roli má spotřeba ve vztahu k ekonomickému růstu a dynamice populace.

Cíle

4.7. K dosažení následujících širokých cílů je zapotřebí:
a) podporovat vzory spotřeby a výroby, které sníží zatížení životního prostředí a umožní lidstvu uspokojit základní potřeby,
b) lépe porozumět úloze spotřeby a nalézt způsoby implementace udržitelnějších vzorů spotřeby.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

Přijetí mezinárodního přístupu k dosažení udržitelných vzorů spotřeby

4.8. V principu by se jednotlivé státy měly zaměřit na následující základní cíle ve svém úsilí zaměřeném na spotřebu a životní styl v kontextu životního prostředí a rozvoje:
(a) všechny státy by se měly snažit podporovat udržitelné vzory spotřeby;
(b) rozvinuté státy by měly být v čele úsilí o dosažení udržitelných vzorů spotřeby;.
(c) součástí rozvoje v rozvojových státech by mělo být úsilí dosáhnout udržitelných vzorů spotřeby, které zaručují uspokojení základních potřeb chudých a umožňují vyhnout se těm neudržitelným vzorům, které se, zejména v průmyslově rozvinutých státech, všeobecně považují za environmentálně nebezpečné, neefektivní a nehospodárné. To není možné bez zvýšené technické a další pomoci ze strany průmyslově rozvinutých států.

4.9. V období navazujícím na implementaci Agendy 21 by na předním místě mělo stát sledování a kritické posuzování pokroku dosaženého při prosazování udržitelných vzorů spotřeby.

(b) Data a informace

Výzkum spotřeby

4.10. Vlády anebo soukromé výzkumné ústavy a politické instituce by na podporu této všestranné strategie měly, za pomoci regionálních a mezinárodních ekonomických a environmentálních organizací, vynaložit společné úsilí, jež by umožnilo:
(a) rozšířit nebo podporovat vytváření databází o výrobě a spotřebě a vypracovat metody jejich analýzy;
(b) analyzovat vztah mezi výrobou a spotřebou, životním prostředím, technickými adaptacemi a inovacemi, ekonomickým růstem a rozvojem a demografickými faktory;
(c) prozkoumat vliv změn, k nimž dochází ve struktuře moderního industriálního hospodářství ve smyslu odklonu od materiálně náročného ekonomického růstu;
(d) zvážit možnosti ekonomického růstu a prosperity při snižování spotřeby energie a materiálů a produkce škodlivých látek;
(e) identifikovat vyvážené vzory celosvětové spotřeby, které mohou být planetou Zemí dlouhodobě podporovány,.

Vypracování nových koncepcí udržitelného ekonomického růstu a prosperity

4.11. Pozornost by měla být věnována také současným koncepcím ekonomického růstu a potřebě nových koncepcí bohatství a prosperity, které umožní prostřednictvím změny životního stylu dosáhnout vyššího ž ivotního standardu a které méně závisí na konečných zdrojích Země a jsou více v souladu s kapacitou únosnosti Země. Tyto potřeby by se měly promítnout do vývoje nových systémů národních (environmentálních) účtů i dalších indikátorů udržitelného rozvoje.

(c) Mezinárodní spolupráce a koordinace

4.12. Větší pozornost je potřebné věnovat problémům vztahujícím se ke vzorům spotřeby a výroby, k udržitelnému životnímu stylu a životnímu prostředí, ve stávajícím mezinárodním procesu přezkoumávání ekonomických, rozvojových a demografických faktorů.

4.13. V období navazujícím na implementaci Agendy 21 by vysoká priorita měla být kladena na sledování a kritické posuzování úlohy a dopadů neudržitelných vzorů výroby a spotřeby a životních stylů a jejich vztahu k udržitelnému rozvoji.

Financování a vyhodnocení nákladů

4.14. Sekretariát Konference se odhadl, že implementace tohoto programu nebude pravděpodobně vyžadovat podstatné nové finanční zdroje.

B. Rozvoj národních politik a strategií přispívajících ke změně neudržitelných vzorů spotřeby

Východiska opatření

4.15. Dosažení cílů kvality životního prostředí a cílů udržitelného rozvoje nejsou možné bez efektivní výroby a změny vzorů spotřeby tak, aby byla zdůrazněna optimalizace využití zdrojů a minimalizace odpadů. V mnoha případech to bude vyžadovat změnit zaměření stávajících vzorů výroby a spotřeby, které se vyvinuly v industriálních společnostech a které se následně staly vzorem ve velké části světa.

4.16. Pokroku lze dosáhnout posílením pozitivních trendů a směrů, které se objevují, a to v rámci procesu zaměřeného na dosažení významných změn vzorů spotřeby ve sférách průmyslu, administrativy, domácností i jednotlivců.

Cíle

4.17. Vlády by se v příštích letech měly ve spolupráci s vhodnými organizacemi snažit uskutečnit tyto všestranné cíle:
(a) podporovat efektivnost výroby a snižovat nehospodárnou spotřebu v procesu ekonomické růstu, přičemž jsou brány v úvahu potřeby rozvoje v rozvojových zemích;
(b) vypracovat rámcovou domácí politiku stimulující změny v prospěch k udržitelnějším vzorům výroby a spotřeby, jež jsou udržitelnější;
(c) posilovat hodnoty stimulující udržitelné vzory výroby a spotřeby posilovat politiky,stimulující transfer environmentálně šetrnější technologií do rozvojových zemí.

Činnosti

(a) Podněcování větší efektivnosti využívání energie a zdrojů

4.18. Snižování množství energie a materiálů potřebných na jednotku produkce zboží nebo služeb může přispět jak ke zmírnění environmentálního zatížení, tak i ke zvýšení ekonomické a průmyslové produktivity i konkurenceschopnosti. Vlády ve spolupráci s průmyslem by proto měly zintenzívnit úsilí o ekonomicky efektivní využívání energie a zdrojů i o environmentálně šetrnější způsoby tohoto využívání, a to:
(a) podporou šíření existujících environmentálně šetrnějších technologií;
(b) podporou výzkumu a vývoje environmentální šetrnějších technologií.
(c) pomáháním rozvojovým zemím tyto technologie efektivně využívat a rozvíjet technologie vhodné pro jejich specifické podmínky.
(d) stimulováním environmentálně šetrnějšího využívání nových a obnovitelných zdrojů energie.
(e) stimulováním environmentálně šetrnějšího a udržitelného využívání obnovitelných přírodních zdrojů.

(b) Minimalizace produkce odpadů

4.19. Společnost současně potřebuje rozvíjet efektivní způsoby řešení problémů spojených s ukládáním rostoucího množství odpadních produktů a materiálů. Vlády by měly společně s průmyslem, s domácnostmi a veřejností vyvinout úsilí potřebné ke snížení produkce odpadů a odpadních produktů, a to:
(a) podporou recyklace v průmyslových procesech a na úrovni spotřeby;
(b) omezením nehospodárných obalů výrobků;
(c) podněcováním zavádění environmentálně šetrnějších výrobků;

(c) Pomáhání jednotlivcům a domácnostem rozhodovat se environmentálně šetrnějším způsobem při nákupech

4.20. Environmentálně ohleduplnější uvažování a jednání spotřebitelské veřejnosti, které se v poslední době projevuje v mnoha zemích a zvýšený zájem některých průmyslových odvětví vyrábět environmentálně šetrnější spotřební výrobky představují významný vývoj, který by měl být podporován. Vlády a meziná rodní organizace by společně se soukromým sektorem měly vypracovat kritéria a metody posuzování environmentálních dopadů (EIA) a nároků na zdroje v celém životním cyklu výrobků a procesů. Výsledky těchto posouzení by měly být transformovány do jasných ukazatelů informujících spotřebitele i ty, kteří rozhodují.

4.21. Vlády, ve spolupráci s průmyslem a s dalšími relevantními skupinami, by měly stimulovat rozšíření systému environmentálního označování výrobků (systémy označování ekologicky šetrných výrobků) a stimulovat rozvoj dalších informačních a osvětových programů o výrobcích, které by spotřebitelům pomohly kvalifikovaně volit.

4.22. Vlády by měly rovněž podněcovat osvětu v prospěch informování spotřebitelské veřejnosti a napomáhat jednotlivcům i domácnostem vybírat si uvědoměleji environmentálně šetrnější výrobky, a to:
(a) poskytováním informací o důsledcích spotřebních rozhodnutí a chování podněcovat poptávku po environmentálně šetrnějších výrobcích i jejich používání;
(b) prostřednictvím legislativy týkající se spotřebních výrobků a známek ekologický šetrný výrobek ovlivňovat vědomí spotřebitelů o zdravotních a environmentálních dopadech výrobků;
(c) podporou specifických, programů orientovaných na spotřebitele , jako jsou systémy recyklace a systémy zálohování.

(d) Poskytování příkladu prostřednictvím státních nákupů

4.23. Vlády samy také hrají při spotřebě určitou úlohu, zejména v zemích s významným postavením státního sektoru v ekonomice, a mohou výrazně ovlivňovat jak korporativní rozhodnutí, tak i uvědomění veřejnosti. Měly by proto přezkoumat zaměření nákupů svých úřadů a oddělení, a kde to bude možné, zlepšit environmentální obsah státní zásobovací politiky, a to bez předsudků vůči principům mezinárodního obchodu.

(e) Přikročení k environmentálně šetrnější tvorbě cen

4.24. Vzory spotřeby a výroby se v blízké budoucnosti pravděpodobně významně nezmění bez stimulování cenami a tržními signály, které výrobcům i spotřebitelům jasně ukáží environmentální náklady spotřeby energie, materiálů a přírodních zdrojů i produkce odpadů.

4.25. Využívání vhodných ekonomických nástrojů k ovlivňování chování spotřebitelů již pokročilo. Ekonomické nástroje zahrnují environmentální poplatky a daně, systémy zálohování atd. Tento proces by se měl být podporován s ohledem na specifické podmínky jednotlivých zemí.

(f) Posílení hodnot podporujících udržitelnou spotřebu

4.26. Vlády a organizace ze sféry soukromého sektoru by měly podporovat pozitivnější přístup k udržitelné spotřebě prostřednictvím vzdělávání, osvěty a programů formování veřejného povědomí i dalších způsobů, jako je pozitivní inzerce výrobků a služeb využívajících environmentálně šetrnější technologie nebo stimulace udržitelných vzorů výroby a spotřeby.

Prostředky implementace

4.27. Tento program se primárně soustřeďuje na změny neudržitelných vzorů spotřeby a výroby, a na hodnoty podporující udržitelné vzory spotřeby a životního stylu. Jeho implementace vyžaduje spojené úsilí vlád, spotřebitelů a výrobců. Zvláštní pozornost by měla být věnována významné roli žen a domácností jako spotřebitelů a potenciálnímu vlivu jejich společné kupní síly na ekonomiku.