MEZINÁRODNÍ INSTITUCIONÁLNÍ OPATŘENÍ

VÝCHODISKA OPATŘENÍ

38.1. Konference OSN o životním prostředí a rozvoji odvozuje svůj mandát z rezoluce Valného shromáždění č. 44/228, v níž Valné shromáždění, mimo jiné, potvrdilo, že Konference by měla vypracovat strategie a opatření umožňující zastavit a zvrátit účinky degradace životního prostředí v kontextu zvýšeného národního a mezinárodního úsilí směřujícího k prosazení udržitelného a environmentálně šetrnějšího rozvoje ve všech státech, a dále potvrdilo, že pro řešení problémů degradace životního prostředí je esenciální podpora ekonomického růstu v rozvojových zemích. Následné mezivládní kroky se budou odehrávat v rámci systému OSN, přičemž Valné shromáždění bude nejvyšším fórem pro tvorbu politiky, které bude pro vlády, systém OSN a příslušné orgány dohod zajišťovat celkové vedení. Vlády i regionální organizace pro ekonomickou a technickou spolupráci budou současně zodpovídat za to, že splní svoji významnou úlohu při implementaci závěrů této Konference. Systém OSN a mnohostranné finanční instituce by měly přiměřeně podporovat jejich závazky a činnosti. Národní a mezinárodní úsilí by se tak mohlo vzájemně podporovat.

38.2. Pro naplňování mandátu Konference je nutno v rámci systému OSN učinit institucionální opatření, která budou v souladu s restrukturováním a oživením OSN v ekonomické, sociální oblasti a souvisejících oblastech i s celkovou reformou OSN, a to včetně probíhajících změn v Sekretariátu, které budou součástí těchto změn. V souladu s duchem reformy a oživení systému OSN bude implementace Agendy 21 i dalších závěrů Konference vycházet z přístupu orientovaného na akce a výsledky a bude konzistentní s principy univerzálnosti, demokracie, transparentnosti, nákladové efektivnosti a zodpovědnosti.

38.3. Systém OSN se svým multisektorovým potenciálem a rozsáhlými zkušenostmi řady specializovaných agentur působících v různých sférách mezinárodní spolupráce v oblasti životního prostředí a rozvoje, má jedinečné postavení, pokud jde o možnost pomáhat vládám vytvořit efektivnější vzory ekonomického a sociálního rozvoje, a to s ohledem na dosažení cílů Agendy 21 a udržitelného rozvoje.

38.4. Všechny agentury systému OSN mají v rámci svých kompetencí klíčovou úlohu při implementaci Agendy 21. Efektivní dělba práce mezi různými částmi systému OSN, založená na jejich komparativních výhodách a zaměření, by měla umožnit vyhnout se duplikacím a zajistit vhodnou koordinaci. Členské státy mohou prostřednictvím příslušných vládních orgánů zajistit vhodnou realizaci těchto úkolů. Aby bylo možné usnadnit vyhodnocování činnosti jednotlivých agentur a podpořit znalosti o jejich aktivitách, měly by všechny orgány systému OSN pravidelně zpracovávat a publikovat zprávy o svých aktivitách týkajících se implementace Agendy 21. Zapotřebí bude rovněž seriózní a průběžné posuzování a kontrolování jejich politik, programů, rozpočtů a aktivit.

38.5. Při implementaci Agendy 21 je důležitá stálá aktivní a efektivní spoluúčast nevládních organizací, vědecké obce a soukromého sektoru, stejně jako místních skupin a komunit.

38.6. Níže uvedená uvažovaná institucionální struktura bude založena na dohodě o finančních zdrojích a mechanismech, o transferu technologií, na základě Deklarace z Ria a Agendy 21. Kromě toho je nutné efektivně propojit skutečné akce a finanční podporu, a to není možné bez těsné a efektivní spolupráce a výměny informací mezi systémem OSN a mnohostrannými finančními institucemi, jež umožní následné kroky při implementaci Agendy 21 v rámci institucionálních opatření.

Cíle

38.7. Celkovým cílem je integrace problémů životního prostředí a rozvoje na národní, subregionální, regionální a mezinárodní úrovni v rámci institucionálních opatření systému OSN.

38.8. Specifické cíle:
(a) zajistit a revidovat posoudit implementaci Agendy 21 tak, aby mohlo být dosaženo udržitelného rozvoje ve všech zemích;
(b) posílit úlohu a fungování systému OSN v oblasti životního prostředí a rozvoje. Všechny relevantní agentury, organizace a programy OSN by měly přijmout konkrétní programy pro implementaci Agendy 21; v rámci svých kompetencí by měly rovněž poskytovat návody a instrukce pro aktivity OSN nebo, na základě vyžádání, poskytovat rady jednotlivým vládám;
(c) v systému OSN posílit spolupráci a koordinaci, pokud jde o životní prostředí a rozvoj;
(d) podporovat interakci a spolupráci systému OSN a dalších mezivládních a nevládních subregionálních, regionálních a globálních institucí a nevládních organizací, pokud jde o životní prostředí a rozvoj;.
(e) posilovat institucionální předpoklady a opatření potřebné pro efektivní implementaci a posouzení Agendy 21 i pro následné kroky;
(f) pomáhat posilovat a koordinovat národní, subregionální a regionální potenciál a akce v oblasti životního prostředí a rozvoje;
(g) v rámci institucionálních opatření pro následné kroky Agendy 21 zavést efektivní spolupráci a výměnu informací mezi orgány, organizacemi a programy OSN a mnohostrannými finančními orgány;
(h) reagovat na trvající a vznikající problémy související s životním prostředím a rozvojem;
(i) zajistit, aby každé nové institucionální opatření podporovalo oživení, jasné rozdělení zodpovědnosti a odstranění duplikací v systému OSN a aby v maximálně možné m íře bylo odkázáno na již existující zdroje.

INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA

A. Valné shromáždění

38.9. Valné shromáždění, jež představuje mezivládní mechanismus na nejvyšší úrovni, je hlavním orgánem pro tvorbu politiky a oceňování, pokud jde o záležitosti související s kroky následnými po této Konferenci. Valné shromáždění by organizovalo pravidelné posuzení implementace Agendy 21. Valné shromáždění by při tom mělo brát v úvahu faktor času, formu a organizační aspekty tohoto posuzování. Valné shromáždění by mohlo uvážit zejména svolání zvláštního zasedání, na kterém by byla celkově posouzena, přezkoumána a vyhodnocena Agenda 21; tomuto zasedání by předcházela přiměřená příprava na vysoké úrovni a konalo by se nejdéle v roce 1997.

B. Ekonomická a sociální rada

38.10. Ekonomická a sociální rada, v kontextu své úlohy vymezené Chartou OSN vis-a-vis Valnému shromáždění a v kontextu probíhající restrukturalizace a oživení OSN v oblasti ekonomické, sociální a souvisejících oblastech, by Valnému shromáždění pomáhala sledovat koordinaci při realizaci Agendy 21 v systému OSN a poskytovala by v tomto smyslu doporučení. Rada by kromě toho měla za úkol řídit koordinaci v systému OSN, integraci environmentálních a rozvojových aspektů politik a programů OSN a poskytovat Valnému shromáždění, příslušným specializovaným agenturám a členským státům vhodná doporučení. V souladu s článkem 64 Charty OSN by měly být učiněny potřebné kroky, které by umožnily pravidelně získávat od specializovaných agentur zprávy o jejich plánech a programech souvisejících s implementací Agendy 21. Ekonomická a sociální rada by měla organizovat pravidelné kritické posuzování práce Komise pro udržitelný rozvoj zřízené podle odstavce 38.11, a aktivit probíhajících v celém systému OSN zaměřených na integraci životního prostředí a rozvoje; měla by přitom všestranně využít své koordinační a vysoce postavené složky.

C. Komise pro udržitelný rozvoj

38.11. V souladu s článkem 68 Charty OSN by měla být zřízena Komise pro udržitelný rozvoj na vysoké úrovni, aby byly zajištěny efektivní následné kroky po této Konferenci, aby byla posílena mezinárodní spolupráce a aby byl racionalizován mezivládní potenciál pro rozhodování v oblasti integrace problémů životního prostředí a rozvoje a aby mohl být kriticky sledován pokrok dosažený při implementaci Agendy 21 na národní, regio-nální a mezinárodní úrovni. Komise by předkládala zprávy Ekonomické a sociální radě v kontextu úlohy této Rady vymezené Chartou vis-a-vis Valnému shromáždění. Komise by sestávala ze zástupců států zvolených za její členy s ohledem na spravedlivé geografické rozložení. Zástupci států, které by nebyly zastoupeny v této komisi, by měli statut pozorovatelů. Komise by se zajišťovala aktivní zapojení orgánů, programů a organizací systému OSN, mezinárodních finančních institucí a dalších relevantních mezivládních organizací a stimulovala by účast nevládních organizací, včetně průmyslu, podnikatelů, obchodu a vědecké obce. První zasedání komise by se mělo konat nejpozději v roce 1993. Komise by měla být podporována sekretariátem v souladu s odstavcem 38.19. Současně je generální tajemník OSN žádán o zajištění adekvátního prozatímního administrativní opatření v Sekretariátu OSN.

38.12. Valné shromáždění by na svém 47. zasedání mělo určit specifické organizační podmínky pro práci této komise, jako je členství, vztah k dalším mezivládním orgánům OSN které se zabývají problematikou životního prostředí a rozvoje, a četnost, délka a místo jejích zasedání. Tyto podmínky by měly respektovat probíhající proces oživení a restrukturace práce OSN v ekonomické a sociální oblasti a souvisejících oblastech, zejména opatření doporučená Valným shromážděním v rezolucích 45/264 z 13. května 1991 a 46/235 z 13. dubna 1992 i v dalších relevantních rezolucích Valného shromáždění. V této souvislosti se generálnímu tajemníkovi OSN předkládá požadavek, aby s pomocí generálního tajemníka Konference OSN o životním prostředí a rozvoji připravil pro Valné shromáždění zprávu obsahující vhodná doporučení a návrhy.

38.13. Komise pro udržitelný rozvoj by měla mít tyto funkce:
(a) monitorovat pokrok implementace Agendy 21 a aktivit souvisejících s integrací environmentálních a rozvojových cílů v rámci systému OSN; toto monitorování by se mělo uskutečňovat prostřednictvím analýz a vyhodnocování zpráv všech relevantních orgánů, organizací, programů a institucí systému OSN zabývajících se různými stránkami problematiky životního prostředí a rozvoje, včetně finančních otázek;
(b) brát v úvahu informace poskytované vládami, včetně informací obsažených v periodických sděleních nebo v národních zprávách o aktivitách zaměřených na implementaci Agendy 21, o problémech, s nimiž se střetávají, jako jsou finanční zdroje a transfer technologií, i o dalších environmentálních a rozvojových problémech, které shledají jako relevantní.
(c) kriticky posuzovat pokrok dosažený při implementaci závazků obsažených v Agendě 21 včetně těch, které souvisejí s poskytováním finančních zdrojů a s transferem technologií;.
(d) v kontextu celkové implementace Agendy 21 přijímat a analyzovat relevantní vstupy od kompetentních nevládních organizací, včetně soukromého sektoru a sféry vědy;
(e) v rámci struktury OSN posílit dialog s nevládními organizacemi a nezávislým sektorem i s dalšími subjekty vně systému OSN;
(f) v případech kdy je to vhodné zvažovat informace, které se týkají pokroku dosaženého při implementaci environmentálních úmluv; tyto informace by bylo možné získat od příslušných konferencí zúčastněných stran;
(g) prostřednictvím Ekonomické a sociální rady poskytovat Valnému shromáždění vhodná doporučení na základě integrovaného zvažování zpráv a problémů souvisejících s implementací Agendy 21;
(h) ve vhodné době zvážit výsledky kritického posouzení všech doporučení Konference, které se týkají programů vytváření potenciálu, informačních sítí, úkolových skupin a dalších mechanismů na podporu integrace problematiky životního prostředí a rozvoje na regionální a subregionální úrovni; toto kritické posouzení by měl urychleně vypracovat generální tajemník.

38.14. V mezivládním rámci by měla být věnována pozornost tomu, aby nevládním organizacím, včetně těch, které mají vztah k velkým skupinám, zejména skupinám žen, které mají určité závazky při implementaci Agendy 21, byly dostupné relevantní informace, včetně informací, zpráv a dalších údajů produkovaných v rámci systému OSN.

D. Generální tajemník

38.15. Významné místo má rozhodné a efektivní vedení ze strany generálního tajemníka, jenž by byl středem institucionálních opatření v rámci systému OSN, pokud jde o úspěšné následné kroky Konference a o realizaci Agendy 21.

E. Meziagenturní koordinační mechanismus na vysoké úrovni

38.16. Agenda 21 jako východisko opatření mezinárodního společenství zaměřených na integraci životního prostředí a rozvoje by měla v rámci systému OSN vytvářet základní rámec koordinace příslušných aktivit. Pro zajištění efektivního monitorování, koordinace a dohledu ohledně zapojení systému OSN do následných kroků po této konferenci je nutný koordinační mechanismus, který by pracoval pod přímým vedením generálního tajemníka.

38.17. Tímto úkolem by měl být pověřen Administrativní výbor pro koordinaci (ACC) v čele se generálním tajemníkem. Výbor ACC by tak na nejvyšší administrativní úrovni vytvářel spojení a styčné body mezi mnohostrannými finančními institucemi a dalšími orgány OSN. Generální tajemník by měl pokračovat v oživování fungování tohoto výboru. Očekává se, že všichni představitelé agentur a institucí systému OSN budou s generálním tajemníkem všestranně spolupracovat a umožní tak efektivní práci výboru ACC, pokud jde o jeho rozhodující úlohu při úspěšné implementaci Agendy 21. Výbor by měl zvážit vytvoření speciálních úkolových skupin, podvýborů nebo dalších subjektů pro udržitelný rozvoj; měl by přitom vzít v úvahu zkušenosti jmenovaných zástupců pro environmentální záležitosti (DOEM - Designated Officials for Environmental Matters) a Výboru Mezinárodních rozvojových institucí pro životní prostředí (CIDIE), stejně jako úlohu UNEP a UNDP. Jeho zprávy by se měly předkládat příslušným mezivládním orgánům.

F. Poradní orgán na vysoké úrovni

38.18. Mezivládní orgány, generální tajemník a systém OSN jako celek mohou rovněž využívat odborné zkušenosti a poznatky poradní komise na vysoké úrovni (high-level advisory board), složené z předních odborníků v oblasti životního prostředí a rozvoje, včetně vědců z relevantních oborů, jmenovaných generálním tajemníkem. Generální tajemník by na 47. zasedání Valného shromáždění měl v tomto smyslu předložit vhodná doporučení.

G. Podpůrná struktura Sekretariátu

38.19. Pro následné kroky po této Konferenci a pro implementaci Agendy 21 je esenciální vysoce kvalifikovaná a kompetentní podporná struktura Sekretariátu OSN, která může těžit, mimo jiné ze zkušeností získaných v rámci přípravného procesu Konference. Tato podpůrná struktura Sekretariátu by měla podporovat práci jak mezivládních, tak i meziagenturních koordinačních mechanismů. Konkrétní organizační rozhodnutí spadají do kompetence generálního tajemníka jako hlavního představitele administrativy OSN; ten je proto požádán, aby jakmile to bude z prakticky možné, předložil zprávu o potřebných personálních opatřeních, a to s ohledem na vyváženost zastoupení mužů a žen, definovanou v článku 8 Charty OSN, a na co nejlepší využití stávajících zdrojů v kontextu s probíhající restrukturací Sekretariátu OSN.

H. Orgány, programy a organizace systému osn

38.20. V rámci následných kroků Konference, zejména při implementaci Agendy 21 budou všechny relevantní orgány, programy a organizace OSN mít důležitou úlohu při podpoře a doplňování národního úsilí v rámci svého působení a mandátu. Koordinaci a vzájemné doplňování jejich úsilí při podporování integrace životního prostředí a rozvoje lze posílit stimulováním jednotlivých zemí k tomu, aby udržely konzistentní postoje v různých řídících orgánech.

1. Program OSN pro životní prostředí

38.21. V rámci následných kroků po této konferenci bude zapotřebí zvýšit a posílit úlohu UNEP (United Nations Environment Program) a jeho Řídící rady. Řídící rada by v rámci svého mandátu měla, i nadále realizovat svoji úlohu, pokud jde o orientaci úsilí a koordinaci v oblasti životního prostředí, a to s ohledem na perspektivy rozvoje.

38.22. Prioritní oblasti, na které by UNEP měl být soustředěn, zahrnují následující:
(a) posilování své úlohy být katalyzátorem při stimulaci a podporování environmentálních aktivit a záležitostí prostřednictvím systému OSN;
(b) podporování mezinárodní spolupráce v oblasti životního prostředí a doporučovat, podle vhodnosti, politiky k tomuto účelu;
(c) rozvíjení a podpora využívání takových metod, jako je účetnictví přírodních zdrojů, (environmentální účetnictví) a environmentální ekonomie;
(d) monitorování a vyhodnocování životního prostředí, a to jak na základě lepšího zapojení agentur systému OSN do programu Pozorování Země (Earthwatch), tak i rozšíření vztahů se soukromými vědeckými a nevládními výzkumnými institucemi; posilování a uschopňování systémů včasného varování;
(e) koordinace a podpora relevantnímu vědeckému výzkumu s cílem vytváření konsolidované základny pro rozhodování;
(f) šíření a poskytování environmentální poznatků, informací a údajů vládám a orgánům, programům a organizacím systému OSN;
(g) na základě spolupráce s širokou veřejností, nevládními subjekty a mezivládními institucemi zvyšovat obecné uvědomění a aktivity v oblasti ochrany životního prostředí;
(h) další rozvoj mezinárodního environmentálního práva, zejména úmluv, směrnic, podpora jejich implementace a podpora koordinačních funkcí, jejichž potřebnost je důsledkem rostoucího počtu mezinárodních právních dohod, mj. fungováním sekretariátů těchto úmluv, přičemž je brána v úvahu potřeba co nejefektivnějšího využití zdrojů, včetně případného společného umístění v budoucnu vzniklých sekretariátů;
(i) další rozvoj a podpora co nejširšího možného využívání posuzování environmentálních dopadů, včetně aktivit probíhajících pod záštitou specializovaných agentur systému OSN a v případě všech významných ekonomických rozvojových projektů nebo činností;
(j) usnadňování výměny informací o environmentálně šetrnějších technologiích, včetně právní ch aspektů, a poskytování školení;
(k) podporování subregionální a regionální spolupráce a relevantních iniciativ a programů na ochranu životního prostředí, hlavní role při koordinování a přispívání k regionálním mechanismům v oblasti životního prostředí, identifikovaných pro následné kroky po této konferenci;
(l) poskytování vládám, na jejich žádost, konzultací v technické, právní a institucionální oblasti, při vytváření a zdokonalování jejich národních právních a institucionálních rámců a zejména ve spolupráci při snaze UNDP budovat potenciál;
(m) poskytováním podpory vládám, na jejich žádost, a rovněž rozvojovým agenturám a orgánům při integraci environmentálních aspektů do jejich rozvojových politik a programů, zejména prostřednictvím environmentálních a technických rad, včetně volby postupů, při formulaci a implementaci programů;
(n) další rozvíjení posuzování stavů nouze a poskytování pomoci v případech ohrožení životního prostředí.

38.23. Aby všechny tyto funkce mohly být programem UNEP vykonávány a aby byla zachována jeho úloha hlavního orgánu systému OSN pro životní prostředí a aby mohly být brány v úvahu rozvojové aspekty environmentálních problémů, bude pro UNEP nutný přístup k většímu množství odborných poznatků a adekvátním finančním zdrojům, a potřebná bude rovněž užší spolupráce a kooperace s orgány zabývajícími se rozvojem i dalším relevantními orgány systému OSN. Dále by měly být posíleny regionální kanceláře UNEP, aniž by přitom došlo k oslabení jeho ústředí v Nairobi, a UNEP by měl podniknout potřebné kroky pro posílení a intenzifikaci spolupráce a interakcí s UNDP a se Světovou bankou.

2. Program OSN pro rozvoj

38.24. UNDP má, podobně jako UNEP, klíčovou úlohu při implementaci kroků následných po Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji. Prostřednictvím sítě svých kanceláří v terénu by posiloval kolektivní důvěryhodnost systému OSN při podpoře implementace Agendy 21 na úrovni jednotlivých zemí, regionů i na meziregionální a globální úrovni, založenou na odborných poznatcích specializovaných agentur i dalších organizací a orgánů OSN zapojených do praktických aktivit. Aby bylo možné koordinovat terénní aktivity OSN, je zapotřebí posílit úlohu rezidentního zástupce a rezidentního koordinátora UNDP.

38.25. Úloha UNDP by měla zahrnovat následující:
(a) jednat jako vedoucí agentura organizování úsilí systému OSN zaměřeného na vytváření potenciálu na místní, národní a regionální úrovni;
(b) mobilizovat jménem vlád donorující zdroje pro vytváření potenciálu v přijímajících zemích a v případech kde je to vhodné využívat mechanismy kulatého stolu dárců UNDP;
(c) posilovat své vlastní programy pro podporu kroků následujících po Konferenci, aniž by tím byl dotčen pátý programový cyklus;
(d) na žádostí pomáhat přijímajícím zemím při vytváření a posilování národních koordinačních mechanismů a sítí souvisejících s aktivitami zaměřenými na kroky následující po Konferenci;
(e) pomáhat přijímajícím zemím na jejich žádost při koordinaci mobilizace domácích finančních zdrojů;
(f) v přijímajících zemích podporovat a posilovat úlohu a zapojení žen, mládeže a dalších velkých skupin při implementaci Agendy 21.

3. Konference OSN o obchodu a rozvoji

38.26. UNCTAD by měl sehrát důležitou úlohu při implementaci Agendy 21, v souladu s rozšířením na jejím 8. zasedání s ohledem na význam vzájemného vztahu rozvoje, mezinárodního obchodu a životního prostředí a v souladu s jejím mandátem v oblasti udržitelného rozvoje.

4. Kancelář OSN pro Súdán a oblast Sahelu

38.27. Měla by být posílena úloha Kanceláře OSN pro Súdán a oblast Sahelu (UNSO) pracující pod záštitou UNDP a s podporou UNEP tak, aby mohla převzít přiměřeně velkou poradní úlohu a efektivně se zapojit do implementace opatření Agendy 21 souvisejících s bojem se suchem a desertifikací a s řízením územních zdrojů. V tomto kontextu by získané zkušenosti mohly být využívány všemi dalšími státy postižené suchem a desertifikací, zejména státy v Africe; zvláštní pozornost by měla být věnována nejvíce postiženým státům nebo státům klasifikovaným jako nejméně rozvinuté.

5. Specializované agentury systému OSN, související organizace
a další relevantní mezivládní organizace

38.28. Všechny specializované agentury systému OSN, související organizace a další relevantní mezivládní organizace musejí v rámci svých kompetencí sehrát významnou úlohu při implementaci relevantních částí Agendy 21 a dalších rozhodnutí této Konference. Jejich řídící orgány mohou posoudit způsoby posílení a přizpůsobení aktivit a programů tak, aby byly v souladu s Agendou 21, zejména ohledně projektů zaměřených na podporu udržitelného rozvoje. Dále mohou společně s dárci a finančními institucemi zvážit zavedení zvláštních opatření pro implementaci projektů, pro které mohou být nutné dodatečné zdroje.

I. Regionální a subregionální spolupráce a realizace

38.29. Důležitou součástí výsledků této konference bude regionální a subregionální spolupráce. Regionální komise, regionální rozvojové banky a regionální organizace pro ekonomickou a technickou spolupráci mohou, v rámci svých přijatých mandátů, k tomuto procesu přispět:
(a) podporováním vytváření potenciálu na úrovni regionů a subregionů;
(b) podporováním integrace environmentálních ohledů do regionálních a subregionálních politik rozvoje;
(c) podporováním regionální a subregionální spolupráce, v případech kde je to vhodné s uvážením problémů které souvisejí s udržitelným rozvojem a přesahují hranice států.

38.30. Regionální komise by podle vhodnosti měly sehrát vedoucí úlohu při koordinaci regionálních a subregionálních aktivit sektorových a dalších orgánů OSN, a měly by pomáhat státům při dosahování udržitelného rozvoje. Komise a regionální programy v rámci systému OSN, stejně jako další regionální organizace, by podle vhodnosti měly přezkoumat potřebnost modifikace současných aktivit, z hlediska Agendy 21.

38.31. Regionální komise a další relevantní organizace, regionální rozvojové banky, nevládní organizace a další instituce na regionální úrovni musí aktivně spolupracovat. UNEP a UNDP by měly spolu s regionálními komisemi sehrát klíčovou úlohu, zejména při poskytování nezbytné pomoci, se zvláštním důrazem na vytváření a posilování národního potenciálu členských států.

38.32. Je zapotřebí, aby UNEP a UNDP těsněji spolupracovaly spolu i s dalšími relevantními institucemi při implementaci projektů k zastavení degradace životního prostředí nebo jejích dopadů a při podpoře programů školení pro environmentální plánování a řízení udržitelného rozvoje na regionální úrovni.

38.33. Regionální mezivládní technické a ekonomické organizace mají sehrát důležitou úlohu pomoci vládám, přijímat koordinované akce při řešení environmentálních problémů regionálního významu.

38.34. Regionální a subregionální organizace by měly sehrát hlavní úlohu při implementaci ustanovení Agendy 21 souvisejících s bojem se suchem a desertifikací. UNEP, UNDP a UNSO by s těmito relevantními organizacemi měly spolupracovat a pomáhat jim.

38.35. Spolupráce mezi regionálními a subregionálními organizacemi a relevantními organizacemi systému OSN by měla být stimulována, v případech kdy je to vhodné také v dalších sektorech.

J. Národní implementace

38.36. Jednotlivé státy musejí sehrát důležitou úlohu při implementaci následných kroků Konference a při implementaci Agendy 21. Všechny státy by měly na národní úrovni vyvinout integrované úsilí, jež by umožnilo koherentně se zabývat záležitostmi životního prostředí a rozvoje.

38.37. Systém OSN by na požádání měl podporovat politická rozhodnutí a aktivity na národní úrovni přizpůsobené pro podporu a implementaci Agendy 21.

38.38. Jednotlivé státy by měly dále zvážit přípravu národních zpráv. Orgány systému OSN by v tomto kontextu měly na požádání jednotlivým státům, zejména rozvojovým zemím, pomáhat. Jednotlivé státy by rovněž měly zvážit přípravu národních akčních plánů pro implementaci Agendy 21.

38.39. Existující konsorcia pro pomoc, poradní skupiny a kulaté stoly by měly s větším úsilím integrovat environmentální ohledy a související rozvojové cíle do svých strategií rozvojové pomoci, a měly by zvážit reorientaci a vhodné přizpůsobení jejich členstva, funkcí a operací, které by usnadnily tento proces a lépe podporovaly národní úsilí integrovat životní prostředí a rozvoj.

38.40. Jednotlivé státy mohou zvážit vytvoření národní koordinační struktury, která by odpovídala za následné kroky Agendy 21. V rámci této struktury, jež bude těžit z odborných poznatků nevládních organizací, by bylo možné podávat návrhy a další relevantní informace institucím OSN.

K. Spolupráce orgánů OSN a mezinárodních finančních organizací

38.41. Úspěch následných kroků po Konferenci závisí na efektivním propojení podstatných akcí a finanční podpory a k tomu je nutná těsná a efektivní spolupráce orgánů OSN a mnohostranných finančních organizací. Generální tajemník a vedoucí představitelé jednotlivých programů OSN, organizací a mnohostranných finančních organizací mají zvláštní odpovědnost za posílení této spolupráce, a to nejenom prostřednictvím koordinačního mechanismu OSN na vysoké úrovni (Administrativní výbor pro koordinaci), ale také na regionální a národní úrovni. Zástupci mnohostranných finančních institucí a mechanismů a IFAD by se měli aktivně zapojit do jednání mezivládních struktur odpovědných za následné kroky Agendy 21.

L. Nevládní organizace

38.42. Důležitými partnery při implementaci Agendy 21 jsou nevládní organizace a velké skupiny. Relevantní nevládní organizace, včetně vědecké obce, soukromého sektoru a skupin žen, by měly dostat možnost uplatnit své příspěvky a vytvořit se systémem OSN vhodné vztahy. Podpořeny by měly být nevládní organizace rozvojových zemí a jejich sítě organizující se samy.

38.43. Systém OSN, včetně mezinárodních finančních a rozvojových agentur, a všechny mezivládní organizace a fóra by na základě konzultací s nevládními organizacemi měly přijmout opatření umožňující:
(a) navrhovat otevřené a efektivní prostředky umožňující spoluúčast nevládních organizací, včetně těch, jež mají vztah s velkými skupinami, v procesu vytvořeném pro kritické posuzování a vyhodnocování implementace Agendy 21 na všech úrovních, a umožňující podporovat jejich zapojení do tohoto procesu;
(b) v souladu s procesem kritického posuzování brát v relevantních zprávách generálního tajemníka Valnému shromáždění v úvahu výsledky kritického posuzování a vyhodnocování získané nevládními organizacemi a všemi relevantními agenturami OSN a mezivládními organizacemi a fóry, které se zabývají implementací Agendy 21.

38.44. Měly by být zavedeny postupy umožňující rozšiřovat úlohu nevládních organizací, včetně těch, jež mají vztah s velkými skupinami, s akreditacemi založenými na procedurách používaných pro tuto Konferenci. Tyto organizace by měly mít přístup ke zprávám a dalším informacím produkovaným systémem OSN. Valné shromáždění by mělo včas přezkoumat způsoby posilování zapojování nevládních organizací do rámce systému OSN vzhledem k procesu následnému po Konferenci.

38.45. Konference bere v úvahu další institucionální iniciativy pro implementaci Agendy 21, například návrh vytvořit nevládní Radu Země (Earth Council) a návrh jmenovat opatrovníka pro příští generace i další iniciativy místní správ a sektoru podnikání a obchodu.