CELOSVĚTOVÁ OPATŘENÍ PRO ZAPOJENÍ ŽEN DO UDRŽITELNÉHO A SPRAVEDLIVÉHO ROZVOJE

PROGRAMOVÁ OBLAST

Východiska opatření

24.1. Mezinárodní společenství zahájilo několik plánů akcí a úmluv pro plnou, rovnou a přínosnou integraci žen do všech rozvojových činností, především strategie pro podporu žen orientované do budoucna, schválené v Nairobi, {1} které zdůrazňují účast žen v národní a mezinárodní péči o ekosystémy a na kontrole degradace životního prostředí. Bylo též přijato několik úmluv pro ukončení diskriminace založené na pohlaví a pro zajištění přístupu žen k půdě a jiným zdrojům, ke vzdělání a k bezpečnému a rovnému zaměstnání. Mezi tyto úmluvy patří Úmluva o vyloučení všech forem diskriminace žen (rezoluce Valného shromáždění č. 34/180, příloha) a úmluvy ILO a UNESCO. Relevantní jsou také Světová deklarace o přežití, ochraně a rozvoji dětí z roku 1990 a Plán opatření pro implementaci deklarace (A/45/625, příloha). Efektivní implementace těchto programů bude záviset na aktivním zapojení žen do ekonomického a politického rozhodování a bude kritická pro úspěšnou implementaci Agendy 21.

Cíle

24.2. Vládám jednotlivých zemí se navrhují následující cíle:
(a) implementovat strategie pro podporu žen orientované do budoucna, zejména s ohledem na účast žen na národní péči o ekosystémy a na kontrole degradace životního prostředí;
(b) zvýšit podíl žen na rozhodování, plánování, technickém poradenství, řízení a nástavbovém studiu v oblasti životního prostředí a rozvoje;
(c) zvážit vytvoření a publikování strategie změn nezbytných pro eliminaci ústavních, právních, administrativních, kulturních, behaviorálních, sociálních a ekonomických překážek plné účasti žen na udržitelném rozvoji a ve veřejném životě, a to do roku 2000;
(d) vytvořit do roku 1995 na národní, regionální a mezinárodní úrovni mechanizmy pro posuzování implementace a dopadů politik a programů rozvoje a životního prostředí na ženy a pro zajišťování jejich podílu a výhod;
(e) posoudit, přezkoumat, revidovat a implementovat, kde to bude vhodné, osnovy a další vzdělávací materiály, s cílem podpořit šíření poznatků, týkajících se pohlaví, mužům i ženám a zhodnotit, ve spolupráci s nevládními organizacemi, úlohu žen prostřednictvím formálního a neformálního vzdělávání, i prostřednictvím školících institucí;
(f) formulovat a implementovat jasnou vládní politiku a národní směrnice, strategie a plány pro dosaž ení rovnosti ve všech aspektech společnosti, včetně podpory gramotnosti, vzdělání, školení, výživy a zdraví žen a jejich účasti na klíčových rozhodovacích místech a na péči o životní prostředí, zejména proto, že to náleží k jejich přístupu ke zdrojům, a to prostřednictvím usnadňování lepšího přístupu ke všem formám úvěrů, především v neformálním sektoru, a prostřednictvím přijetí opatření zajišťujících přístup žen k územním právům, jakož i k zemědělským vstupům a nástrojům;
(g) v souladu se specifickými podmínkami země urychleně implementovat opatření zajišťující, že ženy a muži budou mít stejná práva se svobodně a odpovědně rozhodnout o počtu svých dětí a časovém rozmezí mezi nimi a mít přístup k informacím, vzdělání a vhodným prostředkům umožňujícím uplatňovat toto právo v souladu s jejich svobodou, důstojností a osobními hodnotami;
(h) zvážit přijetí, posílení a prosazení legislativy zakazující násilí vůči ženám a přijmout všechna nezbytná administrativní, sociální a vzdělávací opatření pro vyloučení násilí proti ženám ve všech formách.

Činnosti

24.3. Vlády by měly učinit aktivní kroky pro implementaci:
(a) opatření pro přezkoumání politiky a vytvoření plánů zaměřených na zvýšení podílu žen zapojených do rozhodování, plánování, řízení, vědy a technického poradenství v oblasti vytváření, rozvoje a implementace politik a programů pro udržitelný rozvoj;
(b) opatření pro posílení a zmocnění ženských výborů, ženských nevládních organizací a ženských skupin při vytváření potenciálu pro udržitelný rozvoj;
(c) opatření pro vyloučení negramotnosti mezi ženami a pro rozšíření počtu žen a dívek hlásících se do vzdělávacích institucí, pro podporu cíle univerzálního přístupu dívek k základnímu a střednímu vzdělání a pro zvýšení vzdělávacích a školících příležitostí pro ženy a dívky ve vědě a technologii, zejména po ukončení středního vzdělání;
(d) programů na podporu snížení velkého pracovního zatížení žen a dívek v domácnosti i mimo domácnost, prostřednictvím zřízení většího počtu dostupných jeslí a mateřských škol vládou, místními úřady, zaměstnavateli a jinými relevantními organizacemi a prostřednictvím sdílení úkolů v domácnosti muži a ženami na základě rovnosti, a na podporu poskytování environmentálně šetrnějších technologií rozpracovaných, vytvořených a zdokonalených v konzultaci s ženami, dostupné a čisté vody, efektivních dodávek paliv a adekvátních hygienických zařízení;
(e) programů pro vytvoření a posílení preventivních a léčebných zařízení, včetně středisek určených pro ženy a středisek ženami řízených, bezpečných a efektivních porodnických zdravotních zařízení a, kde je to vhodné, dostupných, přístupných služeb odpovědného plánovaného rodičovství, při dodržování osobní svobody, důstojnosti a osobních hodnot. Programy by se měly zaměřit na poskytování komplexní lékařské péče, včetně prenatální péče, vzdělávání a informací o zdraví a o zodpovědném rodičovství a měly by poskytovat všem ženám příležitost plně kojit minimálně čtyři měsíce po porodu. Programy by dále měly plně podporovat produktivní a reprodukční úlohy ženy a její tělesnou a duševní pohodu; zvláštní pozornost by měly věnovat potřebě poskytování rovné a zlepšené péče všem dětem a snižování rizik úmrtnosti a chorob dětí a matek;
(f) programů na podporu a posílení rovných pracovních příležitostí a spravedlivého odměňování žen ve formálním a neformálním sektoru ve spojení s adekvátními ekonomickými, politickými a sociálními podpůrnými systémy a službami, včetně péče o děti, zejména zařízení pro denní péči, poskytování rodičovského volna k ošetřování nemocného dítěte a rovného přístupu k úvěrům, k půdě a k jiným přírodním zdrojům;
(g) programů pro vytvoření venkovských bankovních systémů, s cílem usnadnit a zvýšit přístup venkovských žen k úvěrům a k zemědělským vstupům a nástrojům;
(h) programů pro rozvoj spotřebitelského povědomí a aktivní účasti žen, zdůrazňujíce jejich zásadní úlohu při provádění změn nezbytných pro snížení nebo vyloučení neudržitelných vzorů spotřeby a výroby, zejména v průmyslových zemích, s cílem podnítit investice do environmentálně šetrnější ch produkčních činností a stimulovat environmentálně a sociálně příznivý průmyslový rozvoj;
(i) programů pro eliminaci přetrvávajících negativních náhledů, stereotypů, názorů a předsudků vůči ženám, prostřednictvím změn v socializačních zvycích, médiích, reklamě, a ve formálním a neformálním vzdělávání;
(j) opatření pro přezkoumání pokroku dosaženého v těchto oblastech, včetně přípravy revizní a hodnotící zprávy zahrnující doporučení, která mají být předložena na světové ženské konferenci v roce 1995.

24.4. Vlády jsou naléhavě vyzývány, aby ratifikovaly všechny relevantní úmluvy týkající se žen, pokud tak dosud neučinily. Vlády, které ratifikovaly tyto úmluvy by měly prosadit a zřídit právní, ústavní a administrativní postupy pro transformaci schválených práv do domácí legislativy a měly by přijmout opatření pro jejich implementaci, za účelem posílení právního potenciálu žen pro plnou a rovnou účast na otázkách a rozhodnutích, týkajících se udržitelného rozvoje.

24.5. Státy, které jsou stranami Úmluvy o vyloučení všech forem diskriminace žen, by ji měly přezkoumat a do roku 2000 navrhnout změny a dodatky s cílem posílit ty prvky Úmluvy, které souvisejí s životním prostředím a rozvojem, věnujíce zvláštní pozornost problémům přístupu a nároků na přírodní zdroje, technologie, kreativní bankovní zařízení a nízkonákladové bydlení a kontrole znečištění a toxicity v domácnostech a v práci. Zúčastněné státy by měly také vyjasnit rozsah Úmluvy s ohledem na problémy životního prostředí a rozvoje a požádat Výbor pro vyloučení diskriminace žen, aby vypracoval směrnice, týkající se způsobu podávání zpráv o těchto otázkách, jak to vyžadují určité články Úmluvy.

(a) Oblasti vyžadující urychlená opatření

24.6. Země by měly urychleně přijmout opatření pro zamezení pokračující rychlé degradace životního prostředí a ekonomik rozvojových zemí, která obecně ovlivňuje život žen a dětí ve venkovských oblastech trpících suchem, desertifikací a odlesňováním, ozbrojenými střety, přírodními katastrofami, toxickými odpady a nepříznivými důsledky využívání nevhodných agrochemických produktů.

24.7. Aby mohly být splněny tyto cíle, měly by být ženy plně zapojeny do rozhodování a implementace udržitelného rozvoje.

(b) Výzkum, sběr dat a šíření informací

24.8. Země by měly, ve spolupráci s akademickými institucemi a místními ženami-výzkumníky, vytvořit databáze, informační systémy a analýzy výzkumu a politiky zaměřené na problematiku senzitivní vůči pohlaví, zaměřené na:
(a) poznatky a zkušenosti o úloze žen při hospodaření s přírodními zdroji a jejich uchovávání, vhodné pro začlenění do databází a informačních systémů pro udržitelný rozvoj;
(b) dopady programů strukturálních úprav zaměřených na ženy. Ve výzkumu provedeném v oblasti programů strukturálních úprav je třeba věnovat zvláštní pozornost diferenciovanému dopadu těchto programů na ženy, zejména ve smyslu škrtů v sociálních službách, vzdělání a zdraví a zrušení dotací na potraviny a paliva;
(c) dopady degradace životního prostředí na ženy, především sucha, desertifikace, toxických chemikálií a ozbrojených střetů;
(d) analýzu strukturálních vazeb mezi vztahy různých pohlaví, životním prostředím a rozvojem;
(e) integraci hodnoty neplacené práce, včetně práce, která je v současné době označována jako „domácí“, do mechanizmů oceňování, za účelem lepší reprezentace skutečné hodnoty podílu žen na ekonomice, s využitím revidovaných směrnic pro Systém národního oceňování OSN, které mají být vydány v roce 1993;
(f) opatření pro vytvoření a zahrnutí analýz dopadů na životní prostředí, sociální aspekty a na různá pohlaví, jakožto základní krok při vytváření a monitorování programů a politik;
(g) programy pro vytvoření venkovských a městských školících, výzkumných a zdrojových center v rozvojových a vyspělých zemích, která budou sloužit pro šíření environmentálně šetrnějších technologií pro ženy.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace

24.9. Generální tajemník OSN by měl přezkoumat adekvátnost všech institucí OSN, včetně těch, které jsou speciálně zaměřeny na úlohu žen, a to vzhledem k plnění rozvojových a environmentá lních cílů a učinit doporučení pro posílení jejich potenciálu. Mezi instituce, které vyžadují zvláštní pozornost v této oblasti, patří Oddělení pro podporu žen (Centrum pro sociální rozvoj a humanitární otázky, úřad OSN, Vídeň) , Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM), Mezinárodní výzkumný a školící institut pro podporu žen (INSTRAW) a ženské programy regionálních komisí. Přezkum by měl zvážit, jak by mohly být environmentální a rozvojové programy jednotlivých orgánů systému OSN posíleny z hlediska implementace Agendy 21 a jak je možné začlenit úlohu žen do programů a rozhodnutí souvisejících s udržitelným rozvojem.

24.10. Každý orgán systému OSN by měl přezkoumat počet žen ve vedoucích pozicích a v rozhodovacích funkcích a, kde to bude vhodné, přijmout programy pro zvýšení tohoto počtu, v souladu s rezolucí Ekonomické a sociální rady č. 1991/17 o zlepšení statutu žen v Sekretariátu.
24.11. UNIFEM by měl, ve spolupráci s UNICEF, zavést pravidelné konzultace s dárci, s cílem podpořit funkční programy a projekty pro udržitelný rozvoj, které posílí účast žen, zejména žen s nízkými příjmy, na udržitelném rozvoji a na rozhodování. UNDP by měl vytvořit ženské středisko pro otázky rozvoje a životního prostředí v každém ze svých rezidenčních reprezentačních úřadů, zaměřené na poskytování informací a na podporu výměny zkušeností a informací v těchto oblastech. Orgány systému OSN, vlády a nevládní organizace, zapojené do sledování výsledků Konference a do implementace Agendy 21, by měly zajistit, aby hlediska pohlaví byla plně integrována do veškeré politiky, programů a činností.

Prostředky implementace

Financování a vyhodnocení nákladů

24.12. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v rámci této kapitoly na přibližně 40 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.